Nález uzliny nad klíční kostí patří k těm situacím, které člověka zaskočí. Často se objeví náhodně, bez bolesti a bez dalších obtíží, a přesto dokáže vyvolat silnou úzkost. Pojem Virchowova uzlina pak bývá prvním, na který lidé při hledání informací narazí, a zároveň tím, který je nejvíce zneklidní.
Z pohledu zdravotníků ale nejde o jednoduché „ano či ne“. Stejný nález může mít u dvou lidí zcela odlišný význam. Smyslem tohoto článku je vysvětlit, jak se na Virchowovu uzlinu díváme v praxi, kdy je rozumné vyčkat a kdy už čekání není bezpečné.
FAQ – Často kladené otázky
Může být Virchowova uzlina úplně neškodná?
Virchowova uzlina může být v některých případech nezhoubná a přechodná, zejména pokud souvisí s infekcí nebo zánětem.
V praxi se setkávám s tím, že uzlina reaguje na proběhlou nemoc, očkování nebo celkovou imunitní zátěž. Důležité je sledovat její vývoj v čase. Pokud se zmenšuje nebo mizí a nejsou přítomny další varovné příznaky, bývá nález uklidňující. Neznamená to ale, že by se měl zcela ignorovat; rozumný postup je vždy konzultace a domluva dalšího sledování.
Jak dlouho je možné Virchowovu uzlinu jen sledovat?
Krátkodobé sledování Virchowovy uzliny je možné tehdy, pokud má spíše uklidňující znaky a nemění se.
Obvykle se bavíme o týdnech, nikoli měsících. Řízené sledování znamená mít jasně daný časový rámec a vědět, kdy se znovu ozvat lékaři. Pokud uzlina přetrvává beze změny nebo se zvětšuje, je potřeba další vyšetření. Dlouhodobé vyčkávání bez kontroly je častou chybou pacientů, se kterou se v praxi setkáváme.
Je Virchowova uzlina vždy známkou rakoviny?
Virchowova uzlina není automaticky známkou rakoviny a sama o sobě diagnózu neznamená.
Je pravda, že se v medicíně spojuje s některými nádorovými onemocněními, ale jde o možnou souvislost, nikoli jistotu. Většina zvětšených uzlin se nakonec ukáže jako nezhoubná. Rozhodující je kombinace znaků, výsledky vyšetření a vývoj v čase. Samotný nález uzliny nikdy nestačí k vyslovení závažné diagnózy.
Bolí Virchowova uzlina, nebo je vždy nebolestivá?
Virchowova uzlina může být bolestivá i nebolestivá, záleží na příčině jejího zvětšení.
Bolestivost bývá častější u zánětlivých a infekčních příčin. Nebolestivá uzlina ale automaticky neznamená nic vážného. Z pohledu zdravotníků je důležitější konzistence, pohyblivost a vývoj v čase než samotná bolest. Bolest nebo její absence nejsou rozhodujícím kritériem samy o sobě.
Může Virchowova uzlina sama zmizet?
Ano, Virchowova uzlina může v některých případech sama ustoupit, zejména pokud je reaktivní.
Setkávám se s tím například po infekcích nebo jiném zatížení imunitního systému. Postupné zmenšování je obvykle uklidňující znak. Přesto platí, že každá uzlina, která byla výrazná nebo vzbuzovala obavy, by měla být alespoň jednou zhodnocena zdravotníkem. Vymizení uzliny neznamená, že nebylo správné ji řešit.
Co dělat, když uzlina nemizí, ale ani neroste?
Stabilní uzlina, která se nemění, vyžaduje individuální posouzení podle okolností.
V praxi se často domlouvá kontrola v určitém časovém odstupu. Dlouhodobá stabilita bez vysvětlení není ideální stav, i když nejde o akutní situaci. Zdravotník zhodnotí, zda je vhodné pokračovat ve sledování, nebo doplnit vyšetření. Klíčové je mít jasný plán, nikoli n
V naší poradně s názvem BABSKÉ RADY NA ŠTÍTNOU ŽLÁZU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JANA.
Zdravím chtela jsem se zeptát lečim se se štitnou žlazou -ZNIŽENÁ /HYPOTHYREOZA/
Kontrolu mám 1x za rok beru na to euthyrox 50mg. A na sono mi zistili že mám uzliny asi 10 ruzných velikosti co to znamená .DEKUJI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Uzlíky na štítné žláze jsou pevné nebo tekutinou naplněné hrudky, které se tvoří ve vaší štítné žláze, malé žláze umístěné na spodní části krku, těsně nad vaší hrudní kostí.
Většina uzlíků na štítné žláze není vážná a nezpůsobuje žádné příznaky. Pouze malé procento uzlíků štítné žlázy je rakovinných.
Ačkoli většina uzlíků štítné žlázy není rakovinná a nezpůsobuje problémy, požádejte svého lékaře, aby vyšetřil jakýkoli neobvyklý otok na krku, zvláště pokud máte potíže s dýcháním nebo polykáním. Je důležité vždy vyloučit možnost rakoviny.
Kdy je zvětšená uzlina varovná a kdy je možné rozumně vyčkat
Jednou z nejčastějších otázek pacientů je, zda mají s uzlinou ihned k lékaři, nebo zda lze situaci chvíli sledovat. Vyčkávání není chybou, pokud má jasná pravidla.
V praxi vždy zdůrazňujeme rozdíl mezi řízeným sledováním a pasivním čekáním.
Situace, kdy je možné krátkodobé sledování
Existují okolnosti, kdy je vyčkávání bezpečné, pokud je časově omezené.
uzlina vznikla po nedávné infekci,
má měkkou konzistenci a je pohyblivá,
nezvětšuje se,
pacient nemá celkové varovné příznaky.
Znaky, které už vyžadují vyšetření
Naopak některé projevy by neměly být přehlíženy. V těchto situacích není další vyčkávání vhodné.
uzlina přetrvává déle než několik týdnů,
postupně se zvětšuje,
je tvrdá a nepohyblivá,
objevuje se nevysvětlitelný úbytek hmotnosti nebo dlouhodobá únava.
Význam časového vývoje
Čas je jedním z nejdůležitějších faktorů při hodnocení uzlin. Stabilní nebo se zhoršující nález si zaslouží odborné posouzení.
krátkodobá změna může být reaktivní,
dlouhodobá stabilita bez vysvětlení je podezřelá,
rychlá změna vyžaduje urychlené řešení.
Pokud má pacient pochybnosti, je vždy bezpečnější konzultace než další odkládání.
V naší poradně s názvem UZLÍKY NA ŠTÍTNÉ ŽLÁZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Toroková.
Dobrý den,prosím, můžete mi zodpovědět,jaký vliv má jód na uzlík na štítné žláze. V lékárně mi bylo řečeno že i jen použití jodisolu může být nebezpečné při poruše funkce štítné žlázy. Přitom jód je k funkci štítné žlázy potřebný.
Děkuji Toroková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jód je základní živinou při tvorbě hormonů štítné žlázy. Nedostatek jódu ve stravě vede právě k tvorbě k uzlíkům štítné žlázy, strumě a hypotyreóze. Jód se proto v mnoha zemích přidává do kuchyňské soli k léčbě stavů s nedostatkem jódu, a v důsledku toho má mnoho zemí programy jodace kuchyňské soli, aby se zabránilo nedostatku jódu v jejich populacích. Když země zahájí takový program, míra hypotyreózy výrazně klesá. Méně známé je, zda po zahájení programu jodace soli dochází k nějaké změně v počtu uzlů štítné žlázy. Existuje vědecká studie, jejíž hlavním cílem bylo posoudit změny ve struktuře štítné žlázy po zavedení programu jodace kuchyňské soli v Dánsku. Výsledky studie ukazují, že v oblastech s nedostatkem jódu mohou uzlíky štítné žlázy časem po zahájení programu jodace soli zmizet, pravděpodobně v důsledku zvýšeného příjmu jódu nezávisle na poklesu hypotyreózy (snížené funkci štítné žlázy). Zde je adresa s plným zněním této studie: https://www.thyroid.org/pat…
Na druhé straně je však nadměrný příjem jódu, který může spustit autoimunitní onemocnění štítné žlázy a její dysfunkci. Je zaznamenán případ, kdy při opakované lokální aplikaci jódu v podobě desinfekce na kůži došlo k hypertyreóze (zvýšená funkce štítné žlázy). Obsah studie je k dispozici zde: https://www.elsevier.es/en-…
Co teď s tím, když máte uzlíky na štítné žláze a chcete používat jód v přípravku jodisol? Dohodnout se se svým praktickým lékařem, aby vám v pravidelných intervalech odebral krev a nechal ji laboratorně vyšetřit na funkci štítné žlázy a na obsah jódu v plazmě. Bez těchto laboratorních výsledků je zvýšené používání jódu rizikové, jak je uvedeno ve zmíněných studiích.
Virchowova uzlina a nádorová onemocnění – co to skutečně znamená
Spojení Virchowovy uzliny s nádorovými onemocněními je jedním z hlavních důvodů, proč tento nález pacienty zneklidňuje. V klinické praxi je ale zásadní držet se faktů a pracovat s pravděpodobností, nikoli s jistotou. Virchowova uzlina není diagnóza rakoviny, ale signál, který může – nikoli musí – s nádorovým onemocněním souviset.
Zdravotníci proto nikdy nehodnotí tento nález izolovaně. Vždy se ptáme na další příznaky, časový vývoj a celkový stav pacienta.
Proč se Virchowova uzlina spojuje s nádory trávicího traktu
Anatomická souvislost s lymfatickým odtokem z břišní dutiny je hlavním důvodem, proč se v odborných textech zmiňuje vztah k nádorům žaludku, slinivky nebo střev. Tato souvislost je statistická, nikoli automatická.
levostranná supraklavikulární uzlina zachycuje lymfu z oblasti břicha,
změna uzliny může odrážet zvýšenou zátěž lymfatického systému,
většina zvětšených uzlin se nakonec nepotvrdí jako zhoubná.
Co znamená podezření na metastatickou uzlinu
Pojem metastatická uzlina označuje situaci, kdy se do uzliny dostanou nádorové buňky z jiného orgánu. Tento závěr nelze stanovit pohmatem ani okem. Vyžaduje vždy další vyšetření.
podezření vzniká kombinací znaků, nikoli jedním nálezem,
definitivní potvrzení je možné pouze histologicky,
řada uzlin, které vzbuzují obavy, se ukáže jako nezhoubná.
Jak se s tímto podezřením pracuje v praxi
V ambulanci i domácí péči se snažíme pacientům vysvětlit, že pracujeme s rizikem, nikoli s verdiktem. Cílem je nic nepřehlédnout, ale zároveň zbytečně neděsit.
zohledňuje se délka trvání uzliny,
sleduje se její růst nebo stabilita,
posuzují se doprovodné příznaky,
bere se v úvahu věk a celkový zdravotní stav.
Samotná přítomnost Virchowovy uzliny nikdy nestačí k vyslovení onkologické diagnózy. Je pouze jedním z podnětů k dalšímu postupu.
V naší poradně s názvem ŠTÍTNÁ ŽLÁZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Plíšková.
Dobrý den mamTSH 5.35.mam přijít na kontrolu za 3 měsíce. Můžu si sama nějak pomoci. Nevím co to pro mě znamená. Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnota TSH 5,35 vypovídá o tom, že máte mírně sníženou funkci štítné žlázy a díky tomu vaše tělo nedokáže v potřebném množství nakládat s jódem.
Sama si můžete pomoci tak, že co nejdříve navštívíte lékaře imunologa a požádáte ho o vyšetření kvůli své štítné žláze. V mnoha případech je příčinou snížené funkce štítné žlázy právě nějaké autoimunitní onemocnění.
Kde se Virchowova uzlina nachází a jak obvykle vypadá
Virchowova uzlina se nachází nad levou klíční kostí v oblasti mezi krkem a ramenem. Mnoho lidí si ji všimne náhodně při hygieně nebo oblékání. Často je nebolestivá, což bývá zdrojem nejistoty.
Typický vzhled a hmatný nález
Uzlinu lze popsat jako bouličku nebo ztluštění v měkkých tkáních. Vzhled se může lišit podle příčiny.
V naší poradně s názvem LAZNĚ PO OPERACI ŠTITNÉ ŽLAZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Málková.
Dobrý den léčí se u vás lidi po operaci štítné žlázy
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepší pooperační péči při štítné žláze najdete v lázních Dolní Lipová a nebo v lázních Kynžvart. Poraďte se se svým praktickým lékařem na možnostech lázeňské péče ve vašem konkrétním případě a zkuste si podat žádost na pojišťovnu.
Virchowova uzlina vs. jiné uzliny nad klíční kostí
V praxi je velmi časté, že pacienti označí jakoukoli hmatnou změnu nad klíční kostí jako Virchowovu uzlinu. Ne každá supraklavikulární uzlina má ale stejný význam a právě toto rozlišení je klíčové pro další postup.
Zdravotníci proto vždy hodnotí přesnou lokalizaci, charakter uzliny a celkový kontext.
Levostranná vs. pravostranná supraklavikulární uzlina
Stranová lokalizace uzliny hraje roli v klinickém uvažování, i když nikdy není jediným kritériem.
levostranná uzlina je napojena na lymfatický odtok z břišní dutiny,
pravostranná uzlina častěji souvisí s lokálními infekcemi,
obě strany mohou reagovat i zcela nezhoubně.
Jaké uzliny se v této oblasti běžně vyskytují
Oblast nad klíční kostí obsahuje více lymfatických uzlin a struktur, které mohou být hmatné.
běžné supraklavikulární uzliny,
reaktivně zvětšené uzliny při infekci,
zvětšení související s celkovou imunitní reakcí.
Časté chyby při laickém hodnocení
Zkušenosti z domácí péče ukazují, že lidé často přeceňují jeden izolovaný nález.
automatické ztotožnění s Virchowovou uzlinou,
hodnocení bez sledování vývoje v čase,
opakované mačkání oblasti vedoucí k podráždění.
Rozlišení typu uzliny patří vždy do rukou zdravotníka. Samovyšetření má smysl pouze jako impulz k odborné konzultaci.
Co nález Virchowovy uzliny znamená pro další postup pacienta
Nález Virchowovy uzliny je pro pacienta především informací, nikoli verdiktem. Z pohledu zdravotníka slouží jako vodítko, jak nastavit další postup. Klíčové je, že další kroky se odvíjejí od výsledků vyšetření, ne od samotného názvu uzliny.
V praxi rozlišujeme několik možných scénářů.
Situace, kdy postačí sledování
U části pacientů je zcela dostačující uzlinu sledovat bez okamžitého zásahu.
nález je spíše reaktivní,
uzlina se zmenšuje nebo nemění,
nejsou přítomny varovné příznaky.
Situace, kdy je nutná další diagnostika
V jiných případech je na místě rozšířit vyšetření. Nejde o selhání sledování, ale o správný krok.
uzlina přetrvává bez změny,
objevují se další obtíže,
nález má suspektní znaky.
Psychologický dopad nálezu
V domácí péči vidíme, že největší zátěží bývá nejistota. Otevřená komunikace o dalším postupu výrazně snižuje stres.
jasný plán další kontroly,
časový rámec sledování,
možnost se kdykoli obrátit na zdravotníka.
Pacient by nikdy neměl zůstat s nálezem bez vysvětlení a dalšího plánu. To je základ bezpečné a důvěryhodné péče.
V naší poradně s názvem NATEKLÉ UZLINY NA JEDNÉ STRANĚ KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Zdravím,
co když uzlina pod čelistí není nateklá, ale bolí? Cítím ji i když otočím hlavu na druhou stranu. Je to jen tato jedna, přitom necítím že bych byl nemocný a nedokážu si vybavit žádnou situaci která by toto způsobila.
Normálně když jsem nemocný tak je tato uzlina nateklá, ale nebolí tak moc jako teď.
Děkuji za jakoukoliv radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Proč vás bolí lymfatické uzliny na krku?
Příčin může být mnoho. Bolestivé lymfatické uzliny jsou obvykle známkou akutní nebo chronické infekce a někdy mohou mít i neinfekčních příčiny, jako je rakovina nebo autoimunitní onemocnění. Lymfatické uzliny fungují tak, že filtrují a zachycují viry, bakterie a další patogeny dříve, než se mohou rozšířit a infikovat další části těla. Hrají důležitou roli ve schopnosti vašeho těla bojovat s infekcí a často natékají při zánětlivých stavech.
Krk má mnoho lymfatických uzlin (cervikálních lymfatických uzlin), které mohou být bolestivé v důsledku různých stavů. Bolest krku podél lymfatických uzlin je obvykle známkou nějakého základního onemocnění, takže je důležité navštívit co nejdříve svého praktického lékaře. Proč? Protože je třeba vyloučit vážné příčiny, které mohou přicházet v úvahu. Zde je soupis všech příčin, které to mohou být.
Bolest krku podél lymfatických uzlin může být způsobena zánětem lymfatických uzlin (lymfadenitida). Tradičně jsou hlavní příčinou lymfadenitidy infekční příčiny. Akutní příčiny lymfadenitidy se vyvinou během několika dní a mohou být velmi nápadné. Tyto stavy se obvykle vyvíjí rychleji než chronické stavy, jejichž vývoj trvá déle. Je však důležité si všímat všech příznaků bolesti a souvisejících příznaků v průběhu času, abyste získal náležitou péči.
Infekční příčiny
Infekční příčiny bolesti krku podél lymfatických uzlin mohou být akutní (rozvíjející se během několika dní) nebo chronické (rozvíjející se týdny nebo měsíce) a mohou se vyskytovat na obou stranách krku (oboustranně) nebo na jedné straně (jednostranné).
- Akutní: Akutní infekční příčiny jsou často ty, které souvisejí s virovými nebo bakteriálními patogeny.
- Chronické: Chronické infekční příčiny nejčastěji souvisí s virovými infekcemi, jako je virus Epstein-Barrové (EBV) a závažnějšími virovými infekcemi, jako je HIV. Existují také méně časté bakteriální patogeny, které mohou způsobit lymfadenitidu, jako je tuberkulóza.
Neinfekční příčiny
Neinfekční příčiny bolesti krku podél lymfatických uzlin se mohou vyskytovat podobně jako výše, akutně nebo chronicky a bilaterálně nebo jednostranně.
- Akutní: Akutní neinfekční příčiny lymfadenitidy jsou zánětlivé stavy, které nejsou spojeny s infekcí.
Chronické: Mnoho neinfekčních chronických příčin bolesti krku podél lymfatických uzlin je spojeno s rakovinnými procesy. Například rakovina lymfatického systému, nazývaná lymfom, se může vyskytovat v mnoha různých typech. Lymfomy se často vyskytují v lymfatických uzlinách na krku a mohou růst velmi rychle, později způsobují masivní otoky a jsou spojeny s příznaky únavy, nočního pocení a neúmyslného úbytku hmotnosti.
Jak dlouho bude trvat bolest podél lymfatických uzlin?
Trvání bolesti bude záviset na hlavní příčině. Například bolestivé a oteklé lymfatické uzliny způsobené infekčními příčinami často vymizí, jakmile se nemoc vyřeší. U příčin, které souvisejí s rakovinnými nebo chronickými procesy, je řešení ča
Co je Virchowova uzlina a proč ji zdravotníci berou vážně
Virchowova uzlina je odborný název pro zvětšenou lymfatickou uzlinu v oblasti nad levou klíční kostí. Zdravotníci ji vnímají jako signál, že se v organismu může odehrávat proces, který stojí za pozornost. Nejde však o automatický důkaz vážného onemocnění.
Lymfatické uzliny fungují jako filtrační a obranná stanice imunitního systému. Reagují na infekce, záněty i jiné změny v těle.
Proč se této uzlině věnuje zvláštní pozornost
Důvodem zvýšené pozornosti je anatomie lymfatického systému. Levostranná supraklavikulární uzlina je napojena na hlavní mízní kmen odvádějící lymfu z oblasti hrudníku a břicha.
odvádí lymfu z velké části trávicího traktu,
může reagovat na děje hluboko v těle,
její změna nemusí souviset s místní infekcí krku.
Nález versus diagnóza
V praxi je klíčové vysvětlit rozdíl mezi nálezem a diagnózou. Virchowova uzlina sama o sobě nikdy není konečným závěrem.
nález znamená, že je uzlina hmatná nebo viditelná,
diagnóza vzniká až po vyšetřeních,
bez dalších informací nelze původ uzliny určit.
Jak s touto informací pracovat v běžném týdnu
Z praktického hlediska je důležité zachovat klid a sledovat vývoj. Jednorázový nález bez změn v čase většinou nevyžaduje okamžitou paniku.
Ve svém příspěvku ŽIVOT BEZ ŠTÍTNÉ ŽLÁZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Nademlejnská.
dobrý den
chci se zeptat jestli je otěhotnět bez štítné žlázy a proč mi během 2 měsíců vylezlo TSH Z 1,469 NA 15,870 Paní doktorka mi jen zvedla dávku eutiroxu z 125 na 175 neni mi stále nak dobře v lednu mi vyoperovali zhoubný nádor odstraněním celé štítné žlazy a objednala si mě až za půl roku děkuji za odpověd
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Mohu jet do lázní krátce po odstranění štítné žlázy?
Krátce po odstranění štítné žlázy lázně většinou vhodné nejsou, protože organismus se teprve adaptuje na hormonální změny a zátěž by mohla stav zhoršit.
V prvních týdnech po operaci dochází k nastavování hormonální substituce a tělo reaguje citlivě na změny režimu. Předčasný lázeňský pobyt může vést k výraznější únavě, bušení srdce nebo psychické nepohodě. Bez stabilizovaných hormonů není možné správně odhadnout reakci organismu na teplo a procedury. Bezpečnější je lázně odložit a nejprve se zaměřit na klidový režim a ambulantní péči.
Jak dlouho po operaci štítné žlázy je vhodné jet do lázní?
Vhodná doba pro lázně po odstranění štítné žlázy se liší, ale obvykle se pohybuje v řádu několika měsíců po stabilizaci léčby.
Rozhodující není počet týdnů od operace, ale dlouhodobě stabilní hormonální stav a předvídatelné reakce těla. U některých pacientů to může být tři měsíce, u jiných až půl roku. Příliš brzký nástup zvyšuje riziko zhoršení obtíží, zatímco správně načasované lázně mohou podpořit rekonvalescenci a psychickou pohodu.
Jsou lázně vhodné i po totální tyreoidektomii?
Lázně mohou být vhodné i po totální tyreoidektomii, ale pouze při stabilní hormonální substituci a dobré toleranci běžné zátěže.
Pacienti po totálním odstranění štítné žlázy jsou plně závislí na dodávaných hormonech. Jakékoli kolísání dávky se proto projeví výrazněji. Pokud je léčba dobře nastavena a pacient se cítí stabilní, lázeňský pobyt může pomoci s návratem kondice a psychickým zklidněním. Bez této stability je ale riziko přínosu nízké.
Může lázeňský pobyt zhoršit únavu po odstranění štítné žlázy?
Ano, lázeňský pobyt může únavu zhoršit, pokud je zahájen v nevhodnou dobu nebo obsahuje příliš náročné procedury.
Únava po operaci štítné žlázy bývá často spojena s hormonální nerovnováhou. Lázně představují zátěž, která může únavu prohloubit, pokud tělo není připravené. Častou chybou je přecenění vlastních sil. Při správném načasování však může dojít k postupnému zlepšení. Klíčem je individuální přístup a úprava programu.
Jsou termální koupele a horké procedury po operaci bezpečné?
Termální koupele a horké procedury po odstranění štítné žlázy vyžadují zvýšenou opatrnost a nejsou vhodné pro každého pacienta.
Teplo zatěžuje kardiovaskulární a nervový systém. Pacienti po tyreoidektomii často hůře snášejí přehřátí. Horké koupele mohou vyvolat slabost, závratě nebo bušení srdce. Pokud jsou vůbec zařazeny, měly by být krátké a s nižší teplotou. Při negativní reakci je nutné je vynechat.
V naší poradně s názvem ŠTÍTNÁ ŽLÁZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona.
Bylo mi naměřeno 14.10. 2019 : FT4- 12,1 a TSH 4,82. Beru letrox 75. Od pondělí do pátku. Mám sníženou funkci štítné žlázy ?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, máte tak zvanou hypothyreózu, což je snížená funkce štítné žlázy. To, zda-li jsou naměřené hodnoty ve vašem případě v pořádku, se musíte dotázat svého endokrinologa. Protože jen on ví jaký je vývoj funkce vaší štítné žlázy a reakce na léčbu. Níže jsou uvedeny stavy, které přicházejí v souvislosti se sníženou funkcí štítné žlázy. Ty byste měla sledovat a v případě jejich zhoršení ihned informovat svého lékaře.
Únava, spavost, zimomřivost, sklon k depresím, zpomalené myšlení, suchá kůže na předloktí, otoky bérce, obličej bez výrazu, změna hlasu na hluboký hlas, nadváha (ale nikoli obezita), zácpa, anémie, poruchy menstruačního cyklu.
Na poruchy štítné žlázy velmi často upozorní člověka otok nebo bolest v krku a zhoršené polykání. Nemoci štítné žlázy jsou častější u žen. Nejčastější je její snížená činnost (hypotyreóza) a zvýšená činnost (hypertyreóza), které mají protikladné příznaky. Někdy může být otok v krku důsledkem rakoviny štítné žlázy nebo uzlin. Tyto potíže nemusí souviset se štítnou žlázou.
Kromě faktu, že štítnice skrze produkci hormonů ovlivňuje využívání živin v těle, platí i to, že kvalita stravy v určitém rozsahu zasahuje do fungování tohoto orgánu. Největší vliv mají následující faktory.
Příjem jódu: Jód je součástí struktury thyroxinu a trijodthyroninu, dostatek tohoto prvku ve stravě tak největší měrou ovlivňuje fungování celého orgánu. Uvádí se, že nedostatkem jódu trpí na celém světě přibližně ¼ populace, je proto potřeba koncepci stravy upravovat i ve smyslu zajištění jeho dostatečného množství. Doporučená denní dávka pro dospělou populaci je 150 mikrogramů, bohatými zdroji jsou mořské produkty (ryby, plody, řasy, sůl) nebo černý jeřáb.
Množství selenu: Selen je součástí enzymu, který zajištuje přeměnu thyroxinu na trijodthyronin. Množství selenu ve stravě tudíž ovlivňuje funkci štítné žlázy a s ní i celý metabolismus. Obsah selenu v potravinách závisí na jeho množství v půdě, což je silně kolísavý faktor. Zajistit proto dostatek selenu v běžné stravě je v některých částech světa problematické, platí to především pro Evropu, kde populace trpí jeho nedostatkem. Na rozdíl od jódu, u kterého štítná žláza vykazuje schopnost dobře snášet vyšší dávky, je možné se selenem snadno předávkovat. Je proto vhodné dodržovat jeho příjem na úrovních výrazně nepřevyšujících hodnoty doporučené denní dávky (55 mikrogramů).
Množství antioxidantů: Příjem antioxidantů má nepřímý dopad na fungování štítné žlázy. Jejich hlavní funkce spočívá v potlačování oxidačního stresu, který má v přebytku vliv na acidobazickou rovnováhu a produkci stresových hormonů. Taková situace vyvolává zánětlivé reakce v těle, a to ovlivní i hormonální regulaci štítné žlázy.
Množství a kvalita bílkovin: Obsah bílkovin včetně jejich kvality ovlivňuje fungování celého metabolismu ve smyslu rovnováhy mezi katabolickými a anabolickými pochody. Týká se to i štítné žlázy, je tedy důležité zajistit v celodenním stravovacím režimu takový příjem bílkovin, který odpovídá individuálním potřebám každého člověka.
Poměry makroživin: Podíl hlavních zdrojů energie pro buňky, tedy sacharidů a tuků ve stravě, rozhoduje o tom, jak rychle se bude vytvářet energie. Tento fakt ovlivní i rychlost metabolických pochodů. Vyšší podíl tuků tedy obecně zpomaluje energetické pochody, vysoké zastoupení sacharidů
V naší poradně s názvem CHIA SEMÍNKA A JEJICH VEDLEJŠÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Vejrostová.
zajímalo by mě jestli chia semínko škodí štítné žláze u žen,beru eutyrox
děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Chia semínka jsou prospěšná při snížené funkci štítné žlázy. Určitě by měla být konzumována několikrát do týdne. Další podobné potraviny prospěšné při snížené funkci štítné žlázy jsou rýže, pohanka, quinoa a lněná semena.
Štítná žláza produkuje hormony tyroxin a trijodtyronin, které cirkulují v krvi a usměrňují (regulují) metabolické děje. Regulují například rychlost, kterou tělo spotřebovává tuky a sacharidy, teplotu těla, srdeční tep a tvorbu bílkovin. Kromě těchto dvou hormonů se ve štítnéžláze produkuje i třetí hormon – kalcitonin, který pomáhá udržovat stálou hladinu vápníku v krvi.
Štítná žláza však nepracuje samostatně, ale je součástí složité kaskády dějů, která podléhá neustálé kontrole ze strany hypofýzy a hypotalamu, což jsou části mozku odpovědné za řízení hormonálního systému. Ty určují, jak rychle má štítná žláza hormony produkovat.
Funguje to takto...
Hypotalamus vydá signál v podobě hormonu tyreoliberinu (TRH), který nařídí hypofýze, aby produkovala zvýšené množství tyreotropního hormonu hypofýzy (TSH – tyreoidální stimulační hormon), tedy hormonu, který stimuluje tvorbu hormonů štítné žlázy. Tato produkce TSH je závislá i na množství tyroxinu a trijodtyroninu (tedy hormonů štítné žlázy) v krvi. Říká se tomu regulace zpětnou vazbou. Štítná žláza pak odpovídá na tyreotropní hormon hypofýzy tím, že vyrobí potřebné množství svých hormonů.
Struma nemusí nutně znamenat, že štítná žláza nefunguje správně. I zvětšená štítná žláza může v některých případech produkovat přiměřené množství hormonů.
Mezi nejčastější příčiny zvětšení štítné žlázy (strumy) patří:
Nedostatek jódu a jiné dietní příčiny – jód je nezbytný pro správné fungování štítné žlázy a při jeho nedostatečném příjmu potravou může vzniknout struma. Naštěstí se kuchyňská sůl běžně obohacuje jódem, takže struma z nedostatku jódu postihuje hlavně jedince v rozvojových zemích. K nedostatku jódu může přispívat i konzumace potravin jako brokolice, květák a zelí, které snižují produkci hormonů jiným způsobem.
Graves-Basedowova nemoc – tato nemoc vzniká na podkladě autoimunitní reakce, když protilátky produkované imunitním systémem nesprávně vyhodnotí štítnou žlázu jako cizí element. Receptory štítné žlázy se pak nechají zmást protilátkami, které se je snaží zničit, a přinutí štítnou žlázu produkovat nadměrné množství hormonů tyroxinu a trijodtyroninu. Tento stav se nazývá hypertyreóza. Štítná žláza se neustále požadavku receptorů snaží vyhovět, a tak se zvětší, aby mohla produkovat ještě více hormonů.
Hashimotova nemoc neboli Hashimotova tyroiditida – také jde o autoimunitní onemocnění, ale v tomto případě protilátky produkci hormonů štítné žlázy zcela zablokují. Při poklesu hladin hormonů v krvi nastává hypotyreóza. Na tento stav odpoví hypofýza, která vytvoří více hormonu TSH. Ten sice štítnou žlázu stimuluje, ale protože jsou buňky, které hormony tyroxin a trijodtyronin produkují, poškozené, způs
V naší poradně s názvem UZLÍKY NA ŠTÍTNÉ ŽLÁZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Jód je základní živinou při tvorbě hormonů štítné žlázy. Nedostatek jódu ve stravě vede právě k tvorbě k uzlíkům štítné žlázy, strumě a hypotyreóze. Jód se proto v mnoha zemích přidává do kuchyňské soli k léčbě stavů s nedostatkem jódu, a v důsledku toho má mnoho zemí programy jodace kuchyňské soli, aby se zabránilo nedostatku jódu v jejich populacích. Když země zahájí takový program, míra hypotyreózy výrazně klesá. Méně známé je, zda po zahájení programu jodace soli dochází k nějaké změně v počtu uzlů štítné žlázy. Existuje vědecká studie, jejíž hlavním cílem bylo posoudit změny ve struktuře štítné žlázy po zavedení programu jodace kuchyňské soli v Dánsku. Výsledky studie ukazují, že v oblastech s nedostatkem jódu mohou uzlíky štítné žlázy časem po zahájení programu jodace soli zmizet, pravděpodobně v důsledku zvýšeného příjmu jódu nezávisle na poklesu hypotyreózy (snížené funkci štítné žlázy). Zde je adresa s plným zněním této studie: https://www.thyroid.org/pat…
Na druhé straně je však nadměrný příjem jódu, který může spustit autoimunitní onemocnění štítné žlázy a její dysfunkci. Je zaznamenán případ, kdy při opakované lokální aplikaci jódu v podobě desinfekce na kůži došlo k hypertyreóze (zvýšená funkce štítné žlázy). Obsah studie je k dispozici zde: https://www.elsevier.es/en-…
Co teď s tím, když máte uzlíky na štítné žláze a chcete používat jód v přípravku jodisol? Dohodnout se se svým praktickým lékařem, aby vám v pravidelných intervalech odebral krev a nechal ji laboratorně vyšetřit na funkci štítné žlázy a na obsah jódu v plazmě. Bez těchto laboratorních výsledků je zvýšené používání jódu rizikové, jak je uvedeno ve zmíněných studiích.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel ET.
Jde o období primoinfekce. Nejčastějším klinickým příznakem HIV infekce je sedmidenní horečka. Objevuje se u 75–97 % infikovaných osob. Horečka nebývá vysoká, jen kolem 38 °C a nemění se asi tak 7 dnů. Pak zmizí a přichází rychlé uzdravení během dvou dnů, po kterém následuje dlouhé (až 10 let) bezpříznakové období infekce. Horečka může být provázena bolestí v krku a bolestmi hlavy, zejména za očima při pohledu nahoru. Neobvyklé nejsou ani bolesti kloubů, svalů, zánětem nosohltanu a zažívacími obtížemi včetně průjmů. Zřídka se stává, že během primoinfekce dojde k bolestivým zduřením jater a ke zvětšení sleziny. V 60–70 % se nákaza HIV projevuje vyrážkou, nejčastěji na horní polovině těla. Vyrážka je nevýrazná, nesvědí, nebolí a stěží si ji všimnete. Vyskytuje se na čele, obličeji, krku, hrudníku a na zádech. Má velmi krátké trvání první tři až čtyři dny. V dutině ústní mohou být na sliznicích vřídky podobné aftám nebo plíseň. Podobný výsev můžeme vidět i na genitálu. Méně často se objevuje postižení nervové soustavy zánětem mozkových blan, zánětem nervů především dolních končetin, obrnami, zvýšenou dráždivostí a sklonem ke křečím, zmateností, někdy i psychotickými změnami. Patrné může být i výrazné svědění dlaní.
Často se vyskytuje zvětšení lymfatické uzliny blízko místa infekce. Například při nákaze přes anální styk se zvětší uzlina na noze v tříslech pod hrází. Při nákaze orálním sexem se zvětší uzlina v blízkosti krku, například u klíční kosti. Uzlina se může zvětšit opravdu hodně, klidně se vyvine v bouličku o průměru 1,5 cm. Uzlina nebolí, jen může překážet, protože bývá velká a tvrdá. Je patrná několik týdnů a objevuje se až týdny po skončení horečky ze začátku období primoinfekce.
V naší poradně s názvem LÁZNĚ PO OPERACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Stuchliková.
jsem po operaci štítné žlaze v zaří 2022 pravy lalok v dubnu 2023 levy kde byli tři nádory zhoubné prodělala jsem léčbu jodem v Ostravske fakultní nemocnici a jdu ještě v lednu lázně mám od endokrinologa jen se mám rozhodnout já bych moc ráda Luhačovice je to možné děkuji za odpověd s pozdravem Stuchliková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Do návrhu na lázeňskou léčbu můžete uvést místo, kde chcete léčbu absolvovat. Můžete uvést až tři různá místa. O tom, do kterého místa nakonec pojedete, rozhodne vaše zdravotní pojišťovna.
Jak probíhá vyšetření Virchowovy uzliny krok za krokem
Jedním z nejčastějších zdrojů obav není samotná uzlina, ale nejistota, co pacienta čeká při vyšetření. V praxi vidíme, že když lidé rozumí postupu, klesá úzkost a roste spolupráce. Vyšetření Virchowovy uzliny má jasnou logiku a probíhá postupně.
Nejde o jeden test, ale o sled kroků, z nichž každý má svůj význam.
První krok: klinické vyšetření a rozhovor
Základem je vždy osobní vyšetření lékařem a podrobný rozhovor. Už v této fázi lze získat mnoho důležitých informací.
jak dlouho je uzlina přítomná,
zda se mění v čase,
jestli je bolestivá,
zda se objevily další obtíže.
Druhý krok: zobrazovací metody
Pokud je to potřeba, následují zobrazovací vyšetření. Nejčastěji se začíná ultrazvukem, který umožní posoudit strukturu uzliny.
ultrazvuk hodnotí velikost a vnitřní strukturu,
pomáhá rozlišit reaktivní a suspektní změny,
je neinvazivní a dobře dostupný.
Třetí krok: další vyšetření podle nálezu
Teprve při splnění určitých kritérií se přistupuje k dalším krokům. Biopsie není první volbou, ale cíleným nástrojem.
odběr vzorku se zvažuje při přetrvávajícím podezření,
rozhodnutí vychází z celkového obrazu,
ne každá uzlina vyžaduje invazivní zákrok.
Postup je vždy individuální a přizpůsobený konkrétnímu pacientovi, nikoli univerzální.
Ve svém příspěvku JANČA BYLINY NA ZANĚT ŠTITNÉ ŽLAZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Prosim o radu.Dcera má zanět štítné žlázy.Jsou nějaké byliny na tento problém?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vanátová Helena.
Dobrý den,
Chtěla jsem se zeptat,mám problémy se štítnou žlázou a tloustnutím,dva roky beru každý den eutyrox 100,zkoušela jsem i různé diety ale bohužel nic nezabralo,existují nějaké bylinky které by mi pomohly zredukovat váhu,v současné době při výšce 170 cm vážím 90 kilo.
Děkuji s pozdravem
Vanátová Helena
Ženy mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost onemocnění štítné žlázy než muži. Nejčastěji jde o strumu, hypotyreózu, hypertyreózu a zánět žlázy. Ani uzlíky ve štítnéžláze nejsou neobvyklé, a to především u žen nad 50 let. Tvoří se vlivem nedostatku jodu, genetiky nebo některých potravin. Klíčové je vyšetření ultrazvukem a poté pravidelné prohlídky. Pokud uzlík přesáhne velikost 10 mm nebo se zdá podezřelý, lékař provede punkci jehlou, aby se zjistilo, zda není zhoubný. V případě, že je, přistoupí se k chirurgickému řešení. Uzlíky mohou způsobovat rovněž nadměrnou tvorbu hormonů štítné žlázy, ale ve většině případů jsou neškodné.
Za uzlík lékaři považují jakýkoliv nenormální růst kousku tkáně ve štítnéžláze. Nález uzlíku ve štítnéžláze není důvodem ke zbytečným obavám, ale každý takový stav by měl být vyšetřen. Pokud vyšetření prokáže, že se jedná o zhoubný nádor, následuje vždy operace, při níž se tento kus tkáně odstraní. Jestliže je nádor nezhoubný nebo se jedná o jiný typ změny tkáně, lékař takového pacienta sleduje v pravidelných intervalech. Tedy obvykle ve dvouletých cyklech. Další indikací pro odstranění uzlíku může být i to, že způsobuje lokální potíže, třeba tlačí na jiné krční orgány nebo omezuje polykání. Uzlíky se odstraňují i tehdy, když porušují funkci štítné žlázy. V neposlední řadě operace probíhá i z kosmetických důvodů.
Mám velký uzel na štítné žláze, znamená to rakovinu?
Velký uzel na štítné žlázeneznamená automaticky rakovinu.
Většina uzlů, včetně těch velkých, je nezhoubná. O riziku nerozhoduje samotná velikost, ale kombinace ultrazvukových znaků, rychlost růstu a přítomnost obtíží. Velký, stabilní uzel bez podezřelých znaků je často pouze sledován.
Je uzel o velikosti 4 cm už vždy problém?
Velikost 4 cm sama o sobě není automatickým důvodem k operaci.
Lékaři posuzují, zda uzel roste, způsobuje obtíže nebo má podezřelé znaky. Pokud je stabilní, benigního vzhledu a bez příznaků, může být i uzel této velikosti pouze sledován.
Když mám normální hormony, je uzel neškodný?
Normální hormonální hodnoty jsou uklidňující, ale ne rozhodující.
Normální TSH znamená, že štítná žláza funguje správně, ale nevypovídá přímo o povaze uzlu. Proto se i při normálních hormonech hodnotí ultrazvukový obraz a vývoj uzlu v čase.
Může se velký uzel na štítné žláze sám zmenšit?
Úplné samovolné zmenšení velkého uzlu je spíše vzácné.
Některé uzly mohou zůstat dlouhodobě stejné nebo se mírně zmenšit, ale většina zůstává stabilní. Cílem sledování není zmenšení, ale včasné zachycení změn.
Jak rychle může uzel na štítné žláze růst?
Růst uzlu je velmi individuální.
Některé uzly nerostou celé roky, jiné se mohou zvětšovat pomalu. Rychlý růst během měsíců je důvodem k dovyšetření, ale stále neznamená automaticky zhoubné onemocnění.
Kdy je nutná biopsie uzlu?
Biopsie se provádí při podezřelých znacích.
Indikací je kombinace rizikových ultrazvukových znaků, rychlého růstu nebo tlakových obtíží. Velikost uzlu sama o sobě k biopsii nestačí.
Je biopsie uzlu nebezpečná nebo bolestivá?
Biopsie štítné žlázy je bezpečné a běžné vyšetření.
Provádí se tenkou jehlou, většinou bez nutnosti anestezie. Rizika jsou minimální a vyšetření poskytuje důležité informace pro další postup.
Kdy se doporučuje operace velkého uzlu?
Operace se doporučuje při jasných indikacích.
Nejčastěji jde o tlakové obtíže, podezření na zhoubnost nebo zhoršující se kvalitu života. U nezhoubných, bezpříznakových uzlů operace nutná není.
Je chrapot u uzlu vždy varovný příznak?
Chrapot je příznak, který nelze ignorovat.
Může souviset s tlakem uzlu na nervy v oblasti krku. Neznamená automaticky rakovinu, ale vždy vyžaduje vyšetření.
Mohu s velkým uzlem normálně žít bez léčby?
Ano, v mnoha případech je to možné.
Pokud je uzel stabilní, bez obtíží a bez rizikových znaků, lze s ním dlouhodobě žít pouze při pravidelném sledování.
Proč mi lékař doporučuje jen sledování a ne zákrok?
Sledování je často nejbezpečnější a nejrozumnější postup.
Nádory štítné žlázy jsou poměrně vzácné, vyskytují se u 36–60 případů na 1 milion obyvatel a mezi zhoubnými nádory zaujímají 0,5–1 %. Přesto patří u mladších lidí ve věku do 45 let mezi pět nejčastějších karcinomů a počet těchto nádorů stále narůstá. Rizikovým faktorem je předchozí radiační zátěž (například stavy po ozařování krku, větší výskyt v oblastech, kde došlo k jaderným katastrofám a podobně), výskyt v rodině, jiná onemocnění štítné žlázy, nedostatek jodu a hormonální vlivy.
Nádory štítné žlázy mohou být benigní, nejčastější jde o folikulární adenom, nebo maligní – karcinom. Karcinomy štítné žlázy jsou značně různorodé, představují nehomogenní skupinu nádorů, jejíž jednotlivé formy se liší nejen histologicky, ale především biologickým chováním. Vyžadují odlišné léčebné postupy a mají i různou prognózu, od nádorů s velmi příznivým průběhem a dobře ovlivnitelných terapií, které jsou nejčastější, až po vzácné typy s vysokou agresivitou. Karcinomy štítné žlázy se rozdělují na diferencované (papilární a folikulární), nediferencované (anaplastický) a medulární karcinomy štítné žlázy. Ve štítnéžláze se mohou vyskytnout nádory z lymfatické tkáně (lymfomy) nebo metastázy jiných malignit a vzácně sarkomy.
Prognóza karcinomů štítné žlázy závisí na histologické formě nádoru. Nejméně agresivní jsou diferencované karcinomy, zejména papilární, horší prognózu má karcinom medulární a nejagresivnější je karcinom anaplastický. U papilárního karcinomu je přežití u více než 85 % případů, u folikulárního 46 % a medulárního 25 %. Zásadní je vhodně zvolená terapie, která kombinuje chirurgické odstranění štítné žlázy, léčbu radijodem a hormonální supresní léčbu.
Štítná žláza a její správná funkce má důležitou roli během těhotenství také při růstu plodu a jeho správném vývoji, hlavně jeho nervové soustavy. Nejdůležitější úlohu hraje během prvního trimestru, kdy dochází ke vzniku samotných orgánů a následně k jejich změnám.
Během těhotenství se žena může setkat s řadou nepříjemností spojených se špatnou funkcí štítné žlázy: potrat, předčasný porod, předčasné odloučení placenty, krvácení v těhotenství, větší pravděpodobnost porodu císařským řezem.
Rizikovou skupinou pro vznik onemocnění způsobeného nesprávnou funkcí štítné žlázy jsou těhotné ženy a ženy, které mají rok po porodu. Hormony spojené s funkcí štítné žlázy procházejí skrz placentu a dostávají se k plodu, kde jsou až do 18. či 20. týdne těhotenství dodávány výhradně z matčina těla. Po 20. týdnu si dítě začíná vytvářet své vlastní hormony, ale až do porodu jsou zčásti doplňovány matčinými. Aby těhotenství probíhalo v pořádku a bez komplikací, je zapotřebí, aby funkce štítné žlázy byla v pořádku a fungovala v normálu.
Hlavní příčinou je nedostatek jodu v jídelníčku nemocného nebo poškození štítné žlázy vlivem zánětu. Rizikovou skupinou jsou ženy diabetičky, těhotné ženy a kojící ženy. U těhotných diabetiček a žen s těhotenskou cukrovkou je potřeba sledovat dostatečný příjem jodu a sledovat funkci štítné žlázy. Pokud má plod vrozenou nefunkční nebo scházející štítnou žlázu a tento stav není odhalen ihned po porodu, může dojít k těžké formě růstové a mentální retardace. Dochází k poškozování mozku, (takzvaný kretenismus) nebo ke zpomalení růstu kostí. V civilizovaných zemích se tomuto předchází screeningovým vyšetřením po porodu. Pokud sníženou funkcí štítné žlázy trpí matka, může toto onemocnění způsobit zhoršení inteligence a zhoršené prospívání dítěte. Může dojít ke snížení IQ (třeba i malému) nebo může u dítěte dojít k poruchám soustředění během vyučování ve škole. Pokud žena sníženou funkci štítné žlázy v těhotenství neléčí, může dojít k špatnému psychomotorickému vývoji plodu.
V těhotenství se může objevit Graves-Basedowova choroba, která vytváří protilátky proti tkáním štítné žlázy a nutí tak štítnou žlázu ke zvýšené funkci, takzvané strumě. Zvýšená funkce postihuje také oči, které mohou až vystupovat z očních jamek. Následkem této nemoci je špatný růst plodu, v těžkých případech může dojít k potratu nebo ke komplikacím během porodu.
Dalším onemocnění štítné žlázy v těhotenství je autoimunitní tyreoditida, což je zánětlivé onemocnění štítné žlázy, která napadá pomocí buněk vlastní tkáň. Buňky při normálním stavu pacientky (mimo těhotenství a době 1 roku po porodu) vytvářejí ochranu před možnou infekcí štítné žlázy a způsobují sníženou funkci štítné žlázy. Zánět postupuje pomalu a „v utajení“ po dobu i delší než 10 let, dokud zcela nezničí funkční tkáň štítné žlázy. Toto onemocnění se objevuje zhruba u 11 % těhotných žen.
