Již v raném kojeneckém věku mohou být zjištěné vrozené srdeční vady léčeny. Často jsou tyto vady spojeny s žilami a tepnami srdce (aortální a pulmonální). Tyto abnormality dovolují neokysličené krvi proudit do těla místo do plic a stejně tak způsobují opačný proces u okysličené krve. Bývají rovněž příčinou srdečního selhání. Vrozená srdeční onemocnění u kojenců a dětí jsou:
ductus arteriosus – krev prochází plícemi a zabraňuje oběhu okysličené krve;
Fallotova tetralogie – čtyři různé srdeční vady vyskytující se společně;
nesprávné cévní spoje – transpozice velkých cév – smíchání krve z levé a pravé strany srdce;
koarktace aorty (skřípnutí);
špatná funkce srdečních chlopní.
Příznaky vrozených srdečních onemocnění u kojenců a dětí
cyanóza – modravý odstín kůže, nehtů a rtů;
rychlé dýchání a nechuť k jídlu;
přibývání na váze;
opakující se plicní infekce;
nedostatek energie.
Léčba vrozených srdečních vad u dětí
Některé vrozené srdeční vady vyžadují chirurgický zákrok nebo intervenční postupy. Děti s vrozenými srdečními chorobami potřebují léčbu pomocí medikamentů ke zlepšení srdečních funkcí. Děti a dospělí by měli být léčeni kardiologem, který se specializuje na vrozené srdeční vady. Některé typy onemocnění vyžadují skupinový přístup, zejména u dospívajícího dítěte. Návštěvy nebo kontroly u kardiologa jsou důležité i v dospělosti.
V naší poradně s názvem TESTOSTERON ZVÝŠENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Robert.
Chtěl bych se zeptat jestli to pomáhá i v období puberty, když mi je 15 let :D
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, tyhle recepty fungují i v době dospívání. Ovšem, jestli máš pocit, že máš málo testosteronu, například neobvyklý hlas, žádné ochlupení, slabé osvalení nebo malá varlata, tak by se mohlo jednat o poruchu v tvorbě testosteronu. Taková porucha se dá velmi dobře léčit náhradním dodáváním testosteronu do organismu, čímž se zajistí zdravý a silný vývoj. Zkus se nejdřív porovnat s klukama ve škole a když budeš přesvědčen, že něco není v pořádku, tak nasbírej odvahu a poraď se o tom se svým dorostovým lékařem. Léčba testosteronem musí probíhat pod dohledem lékaře, bez toho to prostě nejde. V sázce je hodně. Když se zanedbají vady v dospívání, tak se pak v dospělosti sbírají už jen nepříjemné následky, bez možnosti nápravy. Mysli na to!
Refrakční oční vady jsou provázeny sníženým, nepřesným nebo zamlženým viděním. Mezi nejčastější patří dalekozrakost (hypermetropie), krátkozrakost (myopie) a astigmatismus. Specifickou refrakční vadou je presbyopie. Všechny však mají jedno společné – je možné je korigovat nošením dioptrických brýlí nebo kontaktních čoček.
Dalekozrakost
Do dálky vidíte bez větších problémů, ale potíže vám dělá zaostření na blíže umístěné předměty? Pak jste pravděpodobně dalekozraký. Světelné paprsky dopadající do oka se setkávají za sítnicí a obraz na ní není ostrý. Při dalekozrakosti je optická mohutnost rohovky a čočky nižší, než by odpovídalo délce oka. Na korekci dalekozrakosti se používají konvexní čočky – spojky, které světlo lomí a na sítnici ho zostřují.
Krátkozrakost
Jestli vidíte neostře předměty v dálce a pracně se snažíte obraz zaostřit a nedaří se vám to, jste pravděpodobně krátkozraký. Slovo myopie pochází z řeckého názvu pro zavřené oči. Při krátkozrakosti je optická mohutnost rohovky a čočky větší, než by odpovídalo délce oka. Paprsky světla se setkávají před sítnicí a obraz na ní je neostrý. Oční bulva je v tomto případě příliš dlouhá. Krátkozrakost je možné velmi jednoduše korigovat nošením správných očních pomůcek, které zajistí, že světelné paprsky budou dopadat přímo na sítnici, kde se utvoří ostrý obraz.
Astigmatismus
Mezi další časté refrakční vady patří astigmatismus, což je nepravidelné zakřivení rohovky, které způsobuje, že je část viditelného obrazu rozmazaná. Vytvářejí se dvě různá ohniska, která mohou být jak na sítnici, tak před nebo za ní. Kontaktní čočky nebo brýle dokážou tuto refrakční vadu dobře korigovat.
Stařecká vetchozrakost
Mezi refrakční vady můžeme zařadit taky presbyopii, i když to není typická refrakční vada, je podmíněná věkem. Presbyopie se projevuje tím, že oko v určitém věku ztrácí schopnost zaostřit na bližší objekty. Častým příznakem je únava očí, bolest hlavy při práci na blízko, například u počítače, šití nebo při dlouhodobém čtení knížek. Čím jsme starší, tím jsou tkáně v oku méně elastické. Ztráta elasticity je postupná. Dlouho před tím, než si uvědomíme, že nám děla problém zaostřit na blízké předměty, už čočka začala ztrácet schopnost rozšiřovat se a zplošťovat.
Presbyopie je zvětšování objemu čočky, čím dochází k uvolnění svalů, které čočku přidržují. Tím je znemožněná její funkce měnit tvar čočky. Postižení se nejčastěji projevuje kolem 40. roku života. Presbyopie postihuje každého a není známa žádná prevence. Obyčejně se presbyopie koriguje nošením brýlí nebo kontaktních čoček.
Foto refrakční vady očí
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět refrakční vady očí.
V naší poradně s názvem SYNDROM KARPÁLNÍHO TUNELU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva.
Dobrý den, jsem na mateřské dovolené, vyučená kadeřnice.Většinou při každém stříhání mám problémy s brněním prstů pravé ruky. Prostředníček, ukazováček či prsteníček. Byla jsem na vyšetření u neurologa, pan doktor mi napsal normální hodnoty latencí. Můžete mi prosím poradit co je příčinou a jak ji lze léčit? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Příčina brnění prstů při stříhání nemusí být nutně jen v karpálu, ale může souviset s útiskem nervů mezi obratlema na přechodu krční a hrudní páteře. Potvrdil by to fakt, že těhotenstvím se to zhoršilo. Zhoršilo se to? Příčinou bývá vadné držení těla ve stoje a často predpažené ruce při stříhání. S odstraněním pomůže zkušený fyzioterapeut, který oblast identifikuje, napraví a pomůže odstranit vady při stání. Také je možné, že budete muset změnit svou profesi.
Vady nohou jsou běžné u všech věkových skupin. Existuje jich velká řádka a velkou část z nich způsobuje nevhodná obuv. Příklady vady nohou u člověka:
pedes transversoplanus = příčně plochá noha
Příčně plochá noha vzniká poklesem přední příčně klenby, zároveň s tím se i celá přední část nohy rozšíří. K tomuto problému může dojít z vrozených příčin (klidně to může být i dědičné), ale člověk (hlavně tedy ženy) si příčně plochou nohu může způsobit sám hlavně nošením bot s vysokými podpatky, nebo se zúženou částí pro prsty. Plochou nohu může také způsobit nadváha a u dětí i předčasné a časté nošení bot. Není tedy vhodné, aby děti celý den pobíhaly v botách, doma by měly chodit i na boso, nejen v přezůvkách. Kromě toho, že poklesne klenba, dochází současně také i k otlakům a často také k deformaci prstů, případně i k útlaku nervu, který může způsobovat pocity bolesti při chůzi (obzvláště na podpatcích). Plochá noha může ale způsobovat také bolesti kolen, kyčlí, páteře, nebo i křeče v lýtkách. Každý člověk si sám může ozkoušet, jestli nemá plochou nohu. Stačí si prohlédnout otisk chodidla (samozřejmě bez bot!), plochá noha je širší než běžná fyziologická noha. Zároveň se dají ploché nohy cvičit, aby se jejich zdravotní stav nezhoršoval, případně se i zlepšil.
pes valgus = vybočená noha
Jedná se o to, že je noha vbočená směrem dovnitř. Tuto vadu způsobilo špatné postavení hlezenní a patní kosti, protože hlezenní kost vybočuje směrem k vnitřnímu okraji chodidla. Tento typ vady se objevuje ve většině případů u dětí, u dospělých je to málokdy, protože s přibývajícím věkem by se zesilováním svalstva a vazů měla napravit. Pokud by ale tato vada trvala do puberty, jedná se o předzvěst podélně ploché nohy.
pes planovalgus = podélně plochá noha
Jedná se o vadu typickou pro děti. Dochází při ní k zploštění vnitřní podélné klenby a zároveň je pata postavena výše a vybočuje. Vznik této vady ovlivňuje genetika, ale i to, jestli dítě nosilo v dětství kvalitní obuv správné velikosti. Tato vada se kromě vzhledové deformity může projevit i pocity únavy nohou, ale i bolestí v bérci, nebo v holeni. V horších případech ji může dokonce doprovázet i pocení a otékání nohou a vznik křečových žil. U podélně ploché nohy se rozlišují tři stupně vady podle závažnosti.
V naší poradně s názvem PRVNÍ SLUCHADLO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Specialista na naslouchadla je v Praze na poliklinice Budějovická. Nedaleko je výstup z metra C. Budova je červená a je to v 8. patře. Ve stejné budově je i pojišťovna VZP, a Městský úřad pro Prahu 4. Náklady na pořízení prvního naslouchadla hradí zdravotní pojišťovna v plné výši. Nezapomeňte se pak u tohoto specialisty informovat na způsob úhrady druhého a dalšího naslouchadla, popřípadě na možnost opravy.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Tak to určitě není pravda maximální částka, kterou hradí pojišťovna je 5 100,- Kč jednou za pět let, a to na jedno sluchadlo, případně potřebné druhé jíž nehradí. Toto je částka pro největší sluchové vady, jinak se hradí 2 700,- Kč, 3 900,- Kč a pak již první zmíněná částka 5 100,- Kč. Takže úhrada je jen za jedno sluchadlo (podle míry ztráty sluchu určené lékařem) a nárok je jednou za pět let.
Po potvrzení těhotenství následuje vstupní gynekologické vyšetření, které zahrnuje následující:
Pečlivé zjištění anamnézy – pacientka je dotázána na důležité údaje týkající se zdravotního stavu v období před tímto dotazováním.
Gynekologické vyšetření, většinou včetně odběrů kultivace z pochvy a moči.
Vyšetření čípku – odběry onkologické cytologie (není-li k dispozici výsledek vyšetření starší méně než jeden rok) a kolposkopie.
Zevní měření pánevních rozměrů s rozvahou pozdějšího možného přirozeného porodu.
Kontrola prsů ženy, kdy se lékař snaží vyloučit nádorový proces, eventuálně poučí ženu o péči v případě plochých či vpáčených bradavek (je možné koncem těhotenství masáží bradavek, použitím formovačů bradavek docílit bradavek schopných normálního kojení).
Krevní testy na zjištění krevní skupiny, protilátek proti červeným krvinkám, infekce typu syfilis, HIV, hepatitida typu B a základní biochemické vyšetření včetně moči.
Výběrová vyšetření u rizikových pacientek – míru rizika stanoví lékař na základě informací z předchorobí pacientky – jsou provedeny krevní testy na další možné infekce (toxoplazmóza, rubeola, cytomegalovirus, herpetické viry).
Vyšetření k vyloučení těhotenské cukrovky – provádí se screeningově z krve u všech těhotných žen nad 25 let mezi 24. a 28. týdnem těhotenství. U těhotných s vysokým rizikem (obezita, užívání léků, například steroidů) se krevní testy k vyloučení těhotenské cukrovky provádějí ihned.
Vyšetření pomocí ultrazvuku
Ultrazvuk je prováděn na začátku těhotenství k ověření gravidity, umístění oplodněného vajíčka v děloze a zjištění jeho životaschopnosti. Další vyšetření ultrazvukem se provádí za účelem screeningu vývojových vad a provádí se trojstupňově.
První stupeň probíhá mezi 11.–14. týdnem těhotenství se zaměřením na časný záchyt možných vývojových vad plodu. Při tomto ultrazvukovém vyšetření se stanovuje velikost plodu a provádí takzvaná datace gravidity, kdy se určí předpokládaný termín porodu. Ten je přesnější než termín podle poslední menstruace nebo podle prvních pohybů plodu. Určuje se počet plodů a jejich vzájemný vztah (dvouvaječná, případně jednovaječná dvojčata, vícerčata). Jak již bylo zmíněno, zaměřujeme se na vývojové vady plodu. Některé závažné vývojové vady lze již v tomto termínu odhali
Ve svém příspěvku OPERACE OČÍ NA KLINICE HORNÍ POČERNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daniela.
Dobrý den, mám velkou prosbu, kdyby měl někdo s touto klinikou zkušenosti, tak sem s nimi. Nutně potřebuji operaci obou očí a zatím mám na kliniku zálusk, ale neznám nikoho kdo by u nich operaci podstoupil a mám z celkové procedury celkem velký strach, proto budu ráda, za jakékoliv názory, zkušenosti..:)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marek Houba.
Oči jsem si nechal operovat na jaře 2014 a zatím vidím jak ostříž. Mě se to fakt vyplatilo a jsem rád, že jsem se odvážil do takového zákroku jít. Opravdu můžu vřele doporučit všem, co mají oční vady.
Vrozené srdeční vady je možno diagnostikovat již před narozením nebo po porodu, v dětství nebo až v dospělosti. Příznaky vrozených srdečních vad u dospělých zahrnují:
dušnost;
omezenou schopnost výkonu.
Diagnostika vrozených srdečních vad
Vrozené srdeční vady lze rozpoznat při poslechu podle abnormálních srdečních zvuků nebo srdečních šelestů. Dalšími možnými diagnostickými zkouškami jsou:
echokardiogram nebo jícnová echokardiografie;
srdeční katetrizace;
rentgenové vyšetření hrudníku;
EKG nebo MRI.
Léčba vrozené srdeční vady
Léčba je samozřejmě závislá na závažnosti vrozeného srdečního onemocnění. Mírné srdeční vady nevyžadují žádnou léčbu, jiné mohou být léčeny medikamenty či chirurgickým zákrokem. Dospělý jedinec s vrozenou srdeční vadou by měly být sledován specialistou pravidelně.
Ve svém příspěvku OČNÍ CHOROBY U LIDÍ - ODCHLÍPENÍ SKLIVCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Šindelářová.
Prosím o sdělení, zda je možnost bezrizikové operace sklivce. Vidím jakoby tmavou skvrnku a při přechodu ze světla do tmy, periferní záblesky. Jedná se o pravé oko. Je mi 63 let a tato vada mi byla diagnostikována v červnu tohoto roku dvěma různými lékaři s tím, že se s tím nedá nic dělat, že je to způsobeno věkem. U mne ale došlo těsně před tím, než mi problém začal, ke šťouchnutí vatovým tamponem právě do tohoto oka.
Dále mám silný astigmatsmus. Brýle na blízkost a na dálku: 1,5. Brýle však nosím jen večer na čtení, jinak je nepotřebuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martinka.
Bohužel u obou našich dětí byly zjištěny oční vady, tak jsme řešili, kam chodit..dobře jsme udělali, že jsme u nás v havířově vyzkoušeli Foveu, tedy oční studio, kde vyšetří zrak a zároveň doporučí vhodné brýle pro děti i dospělé..rezervace je možná i přes internet:
Vaše dítě nemusí mít viditelné potíže, dokonce může vidět poslední řádek optotypu, to ale neznamená, že nemá oční vadu. Na základě aktuálních statistik má každé 12. dítě ve věku 4 let nezjištěnou oční vadu. Pokud zůstane neléčena, může pro dítě znamenat následky na celý život. Ideální je zachytit problém do tří let věku, mnozí rodiče však odkládají návštěvu očního lékaře až na začátek školního roku nebo mají za to, že stačí, pokud o dítě pečuje pediatr. Ne všichni pediatři však mají dostatečné vybavení na to, aby prováděli podrobná oční vyšetření. V mnohých případech je velmi těžké rozpoznat počínající tupozrakost a postižení se dlouhou dobu může vyvíjet zcela bez příznaků, zvláště u malých dětí, kde nelze ve snaze o přesné vyšetření počítat s jejich spoluprací. Přestože malé děti neumí číst, umí lékař zrak vyšetřit a diagnostikovat daný problém. Stejně jako dospělí by měly mít děti pravidelnou oční kontrolu každé 2 roky.
Jestli chcete včas odhalit oční vadu svého dítěte, zkuste si zodpovědět na tyto otázky:
Nosí někdo ve vaší rodině brýle?
Vyskytla se u rodičů či sourozenců tupozrakost, šilhání nebo jiné oční onemocnění?
Zdá se vám, že vaše dítě mhouří oči, šilhá a hůře vidí?
Pokud jste na některou z těchto otázek odpověděli kladně, navštivte očního lékaře. Včasné odhalení oční vady dítěte zajistí úspěšný proces léčení a odstranění vady.
U dětí se obecně provádí tato vyšetření: preventivní vyšetření zraku, vyšetření a diagnostika očních vad v dětském věku, léčba dětských očních vad a chorob – amblyopie, refrakční vady, vrozené vady zraku, diagnostika a léčba šilhání a kompletní ortoptické vyšetření.
V naší poradně s názvem NATEKLÉ UZLINY NA JEDNÉ STRANĚ KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anton.
Dobre rano.Uz rok mam nateklou uzlinu na lavej strane krku.Kontroluju mi to kazde 3 mesiace.Mam v krku hleny,musim kaslat.V Poslednej dobe to uz ma velikost asi pol vajca.Co mam robit?Moc krat dakujem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Skutečnost toho, že to máte takto dlouho bez léčby, ačkoliv jste již absolvoval minimálně tři prohlídky u lékaře, může vypovídat o tom, že se nejedná o rakovinu. Rakovina je jen jedním z několika dalších příčin zvětšené uzliny na krku. Mezi další časté příčiny patří bakteriální a virové infekce. Jedním z příznaků těchto onemocnění je právě tvorba hlenu a kašel. Virové infekce zpravidla trvají kratší dobu. Bakteriální infekce se naopak mohou vléct dlouhou dobu. Z toho by se dalo usuzovat, že se jedná o chronickou infekci způsobenou nějakou bakterií. Nateklá uzlina na jedné straně krku na to reaguje zvětšením a sděluje vám, že onemocnění stále probíhá. Uzliny se většinou zvětšují blízko místa s probíhající infekcí. Je tedy vhodné zaměřit se na krk a dutiny. Bakterie se v těchto lokalitách dají zjistit výtěrem z krku a nosu, podobně jako při testech na COVID 19. Praktické je také vyšetření sputa (hleny v krku) a nosního sekretu, pokud se tvoří. Ze všech těchto laboratorních analýz se dá lépe zjistit, zda-li obsahují něco, co v nich nemá být. Laboratorní vyšetření také pomůže lépe nasměrovat další kroky. Pokud vám byly tyto laboratorní testy provedeny a stále jste veden pod lékařským dohledem s frekvencí jednou krát za tři měsíce bez léčby, tak řešení nebude jednoduché a celé to bude vypovídat o tom, že za zduření vaší uzliny na krku bude odpovědná některá ze vzácných příčin nebo že nejde o uzlinu. Mnoho boulí na krku může být způsobeno podkožními nádory, které sice nejsou zhoubné, ale jejich nebezpečí spočívá v tom, že pomalu zvětšují svůj objem a tím mohou způsobit útlaky okolních mechanismů a vytváří také kosmetické vady. K potvrzení všech těchto hypotéz je třeba mnoho vyšetření a ochota lékaře je s vámi absolvovat. Z vašeho dotazu je cítit, že nejste spokojený se současným vývojem léčby, kdy vám je poskytnut jen omezený lékařský dohled jednou za tři měsíce. Podle zákona máte nárok na konziliární vyšetření, to je porada s jiným lékařem o dalším postupu léčby. Požádejte proto svého lékaře, nebo svého praktika o žádanku na vyšetření lékařem specialistou v oboru endokrinologie, imunologie, alergologie a ORL. Tato vyšetření by měla lépe ukázat na příčinu vašich problémů a urychlit tak nápravu do původního stavu.
Mezi nejčastější vrozené srdeční komplikace patří:
vady srdečních chlopní, které mají za následek zúžení, stenózu ventilů nebo kompletní uzavření, které brání nebo překáží průtoku krve;
vady komor a předsíní srdce (fibrilace a komorové septa defekty), to znamená otvorů nebo průchodů mezi srdečními komorami, kde se mísí okysličená a neokysličená krev;
abnormality srdečního svalu vedoucí k selhání srdce.
U většiny lidí není známa příčina vrozených srdečních onemocnění. Jsou však známy faktory zvyšující možnost výskytu vrozených srdečních vad. Mezi tyto rizikové faktory patří:
genetické nebo chromozomální abnormality u dítěte (Downův syndrom);
užívání léků, alkoholu nebo drog během těhotenství;
mateřská virová infekce (zarděnky) v prvním trimestru těhotenství.
Riziko, že se dítě narodí s vrozenou srdeční vadou, může být zdvojnásobeno existencí vrozené srdeční vady v rodinné anamnéze.
Výsledkem preventivních vyšetření kašpárkem v krabičce je odhalení přibližně 6 až 7 % dětí s dioptrickou vadou, u kterých může být zahájena včasná a také úspěšnější léčba. To znamená, že se pak lékaři mohou soustředit na včasný záchyt této vady. Ne vždy ale to, co kašpárek v krabičce objeví, musí znamenat fatální problém. Konečné rozhodnutí o diagnóze záleží až na odborníkovi, k němuž sestra dítě odešle. Nemusí to tedy vždy nutně znamenat, že dítě špatně vidí. U dítěte mohou být mírné plusové vady, které jsou u dětí běžné. Jako testovací screeningová metoda je kašpárek v krabičce velice elegantní, rychlý a jednoduchý postup, kterým lze odhalit velkou část problémů očních vad u dětí.
Tupozrakost je sice vnímána jako oční vada, ale jde o poruchu v mozku, kde dochází k nerovnoměrnému vývoji očního centra pro pravé či levé oko. V podstatě se dá říci, že příčinou tupozrakosti je mozkem řízené zahálení jednoho z očí. Pokud není tato asymetrie ve vývoji očních mozkových center včas léčena, tak se tato rozdílnost v mozku zafixuje jako normál a v pozdějším postpubertálním věku již prakticky nelze vyléčit. Vzhledem k tomu, že u tupozrakosti nejde o vadu oční bulvy, tak zde nezabírají žádné laserové ani jiné operační zákroky, které jsou jinak na ostatní oční vady účinné. Léčba tupozrakosti v dospělosti není se současnými poznatky medicíny možná, protože zatím nedokáže změnit mozkové uspořádání.
Tupozrakost je nejčastěji provázena šilháním a dioptrickými vadami. Ty ale mohou trápit děti také samostatně. I s nimi si doktoři umějí velmi dobře poradit a s některými se dokonce vypořádá tělo při vývoji samo. U menších dětí je úplně běžná mírná dalekozrakost, která ale v průběhu růstu zpravidla sama ustoupí. Pokud se ale zjistí, že je dítě krátkozraké až v předškolním věku, tak je velká pravděpodobnost, že bude muset celoživotně nosit brýle.
Nejčastěji odhaleným problémem u dětí je tupozrakost, vada, při které oko nedokáže zaostřit. U některých dětí může být při tupozrakosti ostrost obrazu snížena až na jednu desetinu! Pro představu je to asi tak, jako kdyby člověk se zdravýma očima viděl jenom na 30 až 40 centimetrů dopředu, a dál už ne. Tupozrakost se může projevovat různě. Může to být od praktické slepoty oka až po mírné postižení, kdy pacient jen své oko nezapojuje ve spolupráci s druhým okem, i když třeba jednotlivě je schopen přečíst veškeré řádky. V zásadě všichni, kteří mají problém v 3D kině při sledování trojrozměrného obrazu nebo nejsou schopni vidět prostorové obrázky, pravděpodobně mají jedno oko tupozraké. Tupozrakost je nutné odhalit včas. Nejlépe už kolem druhého nebo třetího roku dítěte. Pokud se s léčbou začne až po 6. roce, kdy vývoj zrakové ostrosti je ukončen, tak je již pozdě. Všimnout si této vady musí především rodiče. Poznávacích znamení, že něco není v pořádku, je hodně, třeba dítě neustále natáčí hlavu na jednu stranu nebo špatně sahá po hračce.
Unavené oči mohou ukazovat i na nějakou jinou příčinu například oční vadu. Pokud si člověk není zcela jistě vědom příčiny svých potíží, měl by navštívit očního lékaře. Jedna z mála příčin unavených očí může být sice poměrně banální, nicméně pro člověka zásadní, pokud nemá správnou brýlovou korekci, kterou potřebuje anebo nosí brýlovou korekci, která už přestala stačit. V takovém případě zde můžou vzniknout tak zvané astenopické potíže. Často mnozí z nás svou dalekozrakost a krátkozrakost svádíme na to, že dlouho koukáme do počítače, že se soustředíme na jeden bod a máme sníženou frekvenci mrkání. Ve společnosti je totiž hojně rozšířené přesvědčení, že právě ten soustředěný pohled, méně mrkání a následný nedostatek slzného filmu způsobí krátkozrakost anebo dalekozrakost. Tak toto je skutečně jen mýtus, protože subjektivní potíže typu unavených očí jsou skutečně spojeny s dlouhým pohledem do monitoru, ale dioptrické nebo refrakční vady jsou dány geneticky a nedostatek mrkání je nezpůsobí.
Vrozené vady jsou vady získané před narozením. Vyvíjející se zárodek je velmi citlivý na anomálie v růstu a vývoji metabolismu, čímž dochází ke zvýšenému riziku vrozených vad. Jedním z důležitých faktorů je zdravý životní styl. Dalo by se říci, že dieta je důležitá v raných fázích vývoje. Velmi vhodné je konzumovat potraviny s kyselinou listovou, protože právě tato kyselina zabraňuje vzniku rozštěpu a dalších vrozených vad. Během těhotenství by se matky měly vyvarovat konzumace alkoholu, protože právě on zvyšuje rizika rozvoje alkoholových syndromů, což má za následek mentální retardaci. Kouření pak způsobuje snížení porodní hmotnosti.
Zarděnky bývají často zmiňovány v souvislosti s těhotenstvím, protože rubeola patří mezi onemocnění, která mohou velmi poškodit plod. Nejzávažnější je nákaza v prvních čtyřech měsících těhotenství. Plod je v tomto období velmi citlivý a v této době může dojít k potratu nebo k poškození plodu. U miminka s vrozenými zarděnkami se vyskytuje takzvaný Gregův syndrom. To je soubor příznaků, které se u těchto dětí objevují. Velmi častá bývá hluchota a vývojové vady oka až po slepotu. Závažné je poškození srdce – vývojové srdeční vady mohou být různé, od méně závažných až po neslučitelné se životem. Objevuje se také postižení mozku a míchy se všemi svými důsledky, jako jsou poruchy hybnosti a citlivosti a mentální retardace. Méně vážné jsou změny tvaru zubů. Na kůži bývají různé skvrny a podlitiny jako důsledek sníženého počtu krevních destiček, které jsou nezbytné pro krevní srážlivost. Mezi pozdní následky patří vznik cukrovky v dětském věku, hormonální poruchy a zánět mozku. U těhotné ženy, která se setká se zarděnkami a hrozí riziko, že by se mohla nakazit, je nutné provést odběr krve a zjistit přítomnost protilátek, popřípadě zvážit ukončení těhotenství.
Obličejová část se skládá z kostí párových (horní čelist, kost patrová a lícní) a z nepárové dolní čelisti a jazylky.
Horní čelist sestává z těla, frontálního výběžku a výběžku lícního (proc. zygomaticus), ve kterém se spojuje s kostí lícní (os zygomaticum). Za vývoje se maxila zakládá jako dvě kosti, z nichž přednější a menší (premaxilla) postnatálně srůstá s ostatním tělem maxily. I maxila je pneumatizovaná a nachází se v ní dutina sinus maxilaris (antrum Highmori), největší z vedlejších dutin nosních. Hlavním podkladem tvrdého patra je patrový výběžek. Lůžka pro zuby horního zubního oblouku jsou vytvořena v podkovitém dásňovitém výběžku.
Dvě patrové kosti (os palatinum) mají tvar písmene L (jsou na sebe prakticky kolmé). Jedna (lamina perpendicularis) tvoří část dutiny nosní (cavitas nasi) a druhá (lamina horisontalis) je součástí tvrdého patra.
Dolní čelist (mandibula) se skládá z: těla (corpus mandibulae), ramena (ramus mandibulae), výběžku kloubního a korunového. Navíc nese takzvaný zubní výběžek (processus alveolaris), který nese zuby. Obě ramena patrové kosti jsou zakončena hlavičkou pro kloub čelistní.
Čelistní kloub (articulatio temporomandibularis) je jediným pohyblivým spojením na lebce. Hlavice (caput mandibulae) ve tvaru protáhlého elipsoidu zapadá do jamky na kosti spánkové pod jařmovým obloukem. Mezi obě kloubní plochy je vsunuta vazivová destička. Základními pohyby v kloubu čelistním jsou otevírání úst (deprese mandibuli) a uzavírání úst (elevace mandibuly). V omezeném rozsahu je možný i pohyb mandibuly dopředu, dozadu a do stran.
Funkce z pozice zubů
Každý zub je připojen svým kořenem do čelistní kosti; část čelisti, která podpírá zuby, se nazývá alveolární (zubní lůžka obsahující) výběžek. Způsob připojení je však složitý, zuby jsou připojeny do čelisti vazivovými vlákny zvanými periodontální ligamentum (periodontium). Periodontium se skládá z řady pevných kolagenních vláken, která běží z vrstvy cementu pokrývající kořen do přilehlého alveolárního kostního výběžku. Tato vlákna jsou promíchána s pojivovou tkání, která obsahuje krevní cévy a nervová vlákna. Způsob připojení zubů má za následek velmi malý stupeň jejich přirozené pohyblivosti. Toto může sloužit jako druh nárazníku, který chrání zuby a kosti před poškozením při kousání. Oblast rozhodujícího významu je na krčku zubu, kde se spojují korunka a kořen. V této oblasti se manžeta dásně pevně př