VAGINA A POTRAVA je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Lidské tělo je velmi složitý celek. Skládá se ze dvou částí, a to z opěrné soustavy, což je kostra, a z orgánové soustavy, což jsou uspořádání orgánů, která si odpovídají společnou funkcí. Pojďme se tedy dnes podívat na vnitřní orgány těla.
Vagina
Pochva neboli vagína (latinsky: vāgīna) je část samičího pohlavního ústrojí u placentálů a vačnatců. Je to trubice vedoucí od dělohy k povrchu těla samice. Její hlavní funkce se naplňují při pohlavním styku, menstruaci a porodu. Ženská pochva je elastická trubice ze svalů, dlouhá 7–8 cm, přičemž přední stěna je o 2 cm kratší než zadní a průměr je kolísavý asi 3–5 cm. Spojuje vulvu na vnějšku s děložním hrdlem uvnitř. Končí klenbou poševní. Děložní hrdlo do pochvy ční shora. Když žena stojí vzpřímená, pochva směřuje nahoru dozadu. S dělohou svírá úhel asi 45°. Poševní vchod je na zadním konci vulvy, za ústím močové trubice. Nad pochvou je stydký pahorek. Poševní sliznice je silná 3–4 mm a má narůžovělou barvu, která však mění odstín v závislosti na fyziologických změnách; při menstruaci se mění na tmavě růžovou až červenou a při těhotenství na fialovou.
Pojem vagina se často používá pro vulvu, ale tento název je nepřesný, protože vagina jen ústí ve vulvě. Je to podobný vztah, jako kdyby se ústa nazývala hrdlem. Délka, šířka a tvar pochvy se mohou velmi měnit. Normálně je pochva uzavřená, její stěny se dotýkají. Při pohlavním styku se dokáže prodloužit a rozšířit, a to dvakrát až třikrát. Nejvíce se rozšíří při porodu, a to až tak, aby jí mohla projít hlavička novorozeněte. Lubrikaci (zvlhčení) pochvy, k níž dochází při sexuálním vzrušení a jež výrazně usnadňuje frikční pohyby, zajišťují Bartholiniho žlázy uložené nedaleko poševního vchodu a děložního hrdla. Samotné stěny pochvy žlázy neobsahují, ale hlen skrz ně prostupuje. Hlen může být bílý nebo žlutý, řídký nebo hustý. Před prvním pohlavním stykem je pochva panny chráněna panenskou blánou neboli hymenem.
V pochvě pohlavně dospělé ženy je kyselé prostředí, které ji chrání před infekcí. V pochvě se však nachází nesterilní prostředí, takže snaha o přehnanou nebo dokonce sterilní péči je zbytečná nebo dokonce škodlivá. Většinou je lépe (pro prevenci i léčbu) podpořit zdravou rovnováhu poševní flóry (například podporou laktobacilů) než usilovat o její celkové potlačení.
Součástí pochvy jsou žlázy nutné k její funkci:
Bartholiniho žláza – je umístěna po levé a pravé straně pod poševním vchodem;
Skeneho žlázy – jsou umístěny v horní stěně vaginy poblíž spodního konce močové trubice; ústí buď do močové trubice, nebo do vulvy poblíž otvoru močové trubice.
V naší poradně s názvem BOLENÍ MOČOVÉHO MĚCHÝŘE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
DOBRÝ DEN PANÍ KAMČO TAK MĚ UŽ NESVĚDÍ VAGÍNA A BOLÍ MĚ MOČOVÝ MĚCHÝŘ POŘÁD A PROSÍM VÁS O RADU JESTLI MÁTE ČAS TAK MĚ PROSÍM ODPOVĚZTE A ZA TU PŘEDCHOZÍ ZPRÁVU MOC DĚKUJU POMOHLA JSTE FAKT ŽE JO
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bolest močového měchýře může mít více příčin, přičemž některé se dají léčit jen léky na předpis, na jiné zas účinkují brusinky a lichořeřišnice. U bolesti močového měchýře se nevyplatí něco jen tak zkoušet. Zde je potřeba provést biochemické vyšetření moči a podle výsledků učinit potřebné kroky. Jasná rada tedy zní: musíte k lékaři na vyšetření.
Ženská pochva je elastická trubice ze svalů, dlouhá 7–8 cm, přičemž přední stěna je o 2 cm kratší než zadní, a průměr je kolísavý asi 3–5 cm. Spojuje vulvu na vnějšku s děložním hrdlem uvnitř. Končí klenbou poševní. Děložní hrdlo ční do pochvy shora. Když žena stojí vzpřímeně, pochva směřuje nahoru dozadu. S dělohou svírá úhel asi 45°. Poševní vchod je na zadním konci vulvy, za ústím močové trubice. Nad pochvou je stydký pahorek. Poševní sliznice je silná 3–4 mm a má narůžovělou barvu, která však mění odstín v závislosti na fyziologických změnách; při menstruaci se mění na tmavě růžovou až červenou a při těhotenství na fialovou.
Pojem „vagina“ se často používá pro vulvu, ale tento název je nepřesný, protože vagina jen ústí ve vulvě. Délka, šířka a tvar pochvy se mohou měnit. Normálně je pochva uzavřená, její stěny se dotýkají. Při pohlavním styku se dokáže prodloužit a rozšířit, a to dvakrát až třikrát. Nejvíce se rozšíří při porodu, a to až tak, aby jí mohla projít hlavička novorozeněte. Lubrikaci (zvlhčení) pochvy, k níž dochází při sexuálním vzrušení a jež výrazně usnadňuje frikční pohyby, zajišťují Bartholiniho žlázy uložené nedaleko poševního vchodu a děložního hrdla. Samotné stěny pochvy žlázy neobsahují, ale hlen skrz ně prostupuje. Hlen může být bílý nebo žlutý, řídký nebo hustý.
V pochvě pohlavně dospělé ženy je kyselé prostředí, které ji chrání před infekcí. V pochvě se však nachází nesterilní prostředí, takže snaha o přehnanou, nebo dokonce sterilní péči je zbytečná až škodlivá. Většinou je lépe (pro prevenci i léčbu) podpořit zdravou rovnováhu poševní flóry (například podporou laktobacilů) než usilovat o její celkové potlačení.
Součástí pochvy jsou žlázy nutné k její správné funkci:
Bartholiniho žláza – nachází se po levé a pravé straně pod poševním vchodem;
Skeneho žlázy – jsou umístěny v horní stěně vaginy poblíž spodního konce močové trubice; ústí buď do močové trubice, nebo do vulvy poblíž otvoru močové trubice.
Funkce pochvy:
při pohlavním styku přijímá samčí penis (může dojít k oplodnění);
rodí se skrz ni (v případě přirozeného porodu);
poskytuje kanál pro odtok menstruační krve.
Pochva v pubertě
Před prvním pohlavním stykem je pochva panny chráněna panenskou blánou neboli hymenem.
Pochva po porodu
Při porodu se pochvou dostává z dělohy na svět dítě. Protože je hlavička dítěte při porodu již velmi velká, představuje porod pro pochvu výjimečnou zátěž. Právě proto se používá nástřih hráze. Pochva většiny žen porod přestane bez většího poškození a vrátí se po něm téměř do původního stavu.
V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ POTRAVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Zajímalo by mě, čím se zákožka živí. Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zákožka svrabová se živí bílkovinami a tuky, které ukusuje v podkoží, čímž si zároveň i vyvrtává své chodbičky. Z trusu, který za sebou zanechává, vznikají zánětlivá ložiska, které urputně svědí.
Oplozené vajíčko má 46 chromozomů, půlku z vajíčka, půlku od spermie, a vývoj dítěte může začít. Ve skutečnosti jde vlastně o druhý až třetí týden těhotenství, protože medicína za počátek těhotenství považuje první den předchozí menstruace. Celkem tak těhotenství týden po týdnu trvá celkem 40 neděl, fakticky v ideálním případě 38 týdnů od početí. Žena to, že je těhotná, obvykle zjistí až v době, kdy očekává další menstruaci – zhruba v té době se vajíčko uhnízďuje v děložní stěně, tento okamžik se označuje jako implantace.
Žádné příznaky těhotenství se většinou ještě neobjevují, jediným ukazatelem tak zůstává vynechání menstruace. Těhotenství může už v této době prokázat těhotenský test. Část lékařů ovšem doporučuje, aby ženy jeho použití ještě o týden či dva odložily, protože v té době hodně těhotenství ukončí samovolný potrat. Projevil by se jako opožděná menstruace, pokud se však žena mezitím ujistí, že je těhotná, je to pro ni zbytečné zklamání.
Děložní hlen nahmatáte ve spodní části hrdla dělohy. Uprostřed hrdla zaregistrujete malý důlek. Děložní hlen se mění podle cyklu. Po menstruačním krvácení nejspíše pozorujete, že výtok je velice slabý, že máte pocit suché vaginy. Poté se začíná zvyšovat hladina estrogenu a s ní se i zvyšuje tvorba potenciálně plodného hlenu. Při pravidelném cyklu (tedy 28 dní) hlen zpozorujete ve druhém týdnu, přibližně osmý až desátý den od počátku měsíčků. Máte-li cyklus delší, hlen se objeví později. Některé z vás se mohou trošku leknout při zjištění, že na spodním prádle objeví cosi lepivého. Žádný strach, toto je zcela normální jev. S blížící se ovulací vlhne vagina a hlen začíná nabírat na množství. Můžeme ho konzistencí i barvou přirovnat k bílku. Odborníky je označován za takzvaný plodný hlen. Po ovulaci se díky estrogenu pomalu vytrácí. Hlen napomáhá vytvořit ve vagině výživné zásadité prostředí a přispívá k rychlejšímu průchodu spermie k vajíčku. V období (cca dva až tři dny), kdy je hlen elastický a čistý, čirý, je ta nejvhodnější doba z hlediska plodnosti. Jakmile ovulace skončí, začne být zase vagina sušší.
Po oplodnění se tvoří hlen, jehož složení má bránit průniku spermií, hlen má kvalitu „lepkavou“, rozhodně nevypadá jako bílek. Obecně se změna hlenu nepovažuje za jeden z příznaků těhotenství. Mezi ty patří citlivá prsa, nevolnost, zvýšená potřeba močení a špinění sedmý až desátý den po oplodnění, kdy se zárodek uhnízďuje v děloze.
1 tableta obsahuje 100 mg nebo 300 mg allopurinolu.
Léková forma
Tablety k vnitřnímu užití.
Klinické údaje
Indikace: dna, léčba primární hyperurikémie, prevence a léčba primární uratické nefropatie se symptomy dny nebo bez nich, léčba sekundární hyperurikémie při hematologických onemocněních; k prevenci a léčbě hyperurikémie, která vzniká při destrukci buněk během radioterapie nebo chemoterapie malignit, prevence a léčba urolithiasy a tvorby kalcium-oxalátových konkrementů při hyperurikosurii.
Dávkování a způsob podání: U dospělých je počáteční dávka 100–300 mg jednou denně. Je-li to nutné, může se dávka postupně zvyšovat po 100 mg za monitorování sérové hladiny kyseliny močové v intervalech 1–3 týdny do dosažení žádoucího výsledku. Překračuje-li denní dávka 300 mg, měla by být podávána ve 2–4 stejných dílech. Před začátkem protinádorové terapie by měla být léčba allopurinolem zahájena 1–2 dny předem dávkou 600–800 mg denně a měla by pokračovat 2–3 dny. Trvání léčby řídíme dle hodnot sérové hladiny kyseliny močové. U dětí se sekundární hyperurikémií při hematologických nebo jiných malignitách nebo při abnormalitách enzymů by měla být denní dávka allopurinolu 10–20 mg/kg tělesné hmotnosti. Dávkování a trvání léčby řídíme dle účinku léčby (zmenšení velikosti tumoru, stupeň infiltrace kostní dřeně, počet blastů v periferní krvi). Ve stáří by měla být dávka redukována pro možnou poruchu renálních a hepatálních funkcí a riziko zvýšené toxicity. Přípravek se užívá po jídle s dostatečným množstvím tekutiny.
Kontraindikace: Přecitlivělost na kteroukoliv látku v přípravku obsaženou, gravidita, laktace, vážné choroby jater, vážné choroby ledvin (azotémie), diopatická hemochromatóza (i v rodinné anamnéze). Léčba allopurinolem nemůže být zahájena během akutního záchvatu dny.
Speciální upozornění: Léčba allopurinolem není indikována při asymptomatické hyperurikémii. Přípravek může být podán k léčbě sekundární hyperurikémie pouze dětem s malignitami nebo enzymatickými poruchami. V těhotenství je možno přípravek použít pouze výjimečně, po pečlivém zvážení přínosu a rizika léčby, protože teratogenní efekt není zcela vyloučen. Během léčby je nutný dostatečný příjem tekutin. Množství moči by se mělo pohybovat nad 2 litry/den a moč by měla být neutrální nebo lehce alkalická. Pravidelné kontroly jaterních funkcí jsou nutné, zejména na počátku terapie (prvních 6–8 týdnů). Léčba allopurinolem se nesmí zahajovat při akutním záchvatu dny. Po odeznění akutní fáze se může léčba zah
V naší poradně s názvem OMEZENÍ PO OPERACI BRÁNIČNÍ KÝLY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Dobrý den,
Jaká jsou omezení po operaci brániční kýly co se týče fyzické zátěže, zvedání břemen atd.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Po operaci brániční kýly (hiátová hernie) jsou tato omezení:
- několik dní po operaci, má být strava pouze tekutá, později pak polotuhá;
- vyloučit se má namáhavá fyzická aktivita po dobu 6 týdnů;
- operační rány se musí udržovat čisté a suché;
- musí se dokončit předepsaný průběh pooperační léčby;
- pokud to lékař nedoporučí, tak je třeba se vyhnout lékům proti bolesti;
- vyhnout se jakékoliv možnosti zácpy a k tomu účelu užívat léky podle doporučení lékaře;
- je třeba změnit způsob stravování v dlouhodobém horizontu;
- důležité je žvýkat jídlo důkladně a jíst pomaleji, aby potrava měla dostatek času dojít jícnem až do žaludku;
- vyhnout se syceným nápojům, protože způsobují nadýmání a pacienti nemohou po operaci krkat;
- v době rekonvalescence se nesmí jíst vleže;
Fyzickou námahu je možno zařazovat až sedmý týden po úspěšně zhojené operaci. Návrat do plné síly potrvá dva měsíce, přičemž zátěž se přidává postupně - od malé vytrvalostní a později pak silovou.
Jak dotyčný/á zemřel/a (po dlouhé nemoci, náhle, stáří a podobně).
Pochopení bolesti pozůstalých a myšlenka, že když někdo zemře, tak vzpomínky nemizí.
Z kolika dětí byl/a zesnulý/á, z jakých poměrů (v případě, že byl/a chudý/á – pocházel/a z prostých poměrů, bohatý/á – měl/a hojný život obohacený nejen cennostmi, ale hlavně láskou...).
Kolik měl/a dětí a koho tady zanechal/a.
Dobré vlastnosti a skutky, jestli byl/a v nějakém sdružení, spolku, sportovním týmu, v čem vynikal/a a čím se kupříkladu živil/a.
Nakonec přidat verš nebo krátkou píseň
Podklady pro profesionální smuteční projev:
Jméno a příjmení zesnulého/zesnulé, věk
Datum a místo narození
Jména rodičů zesnulého/zesnulé
S kolika sourozenci zesnulý/zesnulá vyrůstal/a, popřípadě jména
Poslední zaměstnání
Jméno manžela/manželky, kolik let trvalo manželství
Pokud je vdovec/vdova, úmrtí manžela/manželky
Počet a jména dětí
Počet a jména vnoučat
Počet a jména pravnoučat
Povahové rysy
Zájmy, záliby
Zvláštní poděkování rodiny někomu (například za péči)
V naší poradně s názvem POTRAVA PŘI VARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Fialová.
Mohu jíst čerstvé meruňky a švestky dále zakysané jogurty a mléko jestlže užívám lek varfarin? Děkuji za odpověd.Fialová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Švestky obsahují vyšší množství vitamínu K a proto by se při Warfarinu měly konzumovat jen v malém množství - do 250 gramů za den. Meruňky jsou na tom trochu lépe, těch si můžete dopřát maximálně půl kila za den. Pokud jsou plody sušené, tak smíte jen poloviční množství než je zde uvedeno. Mléko a jogurty můžete podle chuti, protože ty Warfarin moc neovlivňují.
Když si děti opakovaně stěžují na příznaky překyselení žaludku (běžně označované jako „pálení žáhy“), může se jednat o potíže trávicího ústrojí. Tyto zažívací potíže mohou být způsobeny zpětným tokem obsahu žaludku zpět do jícnu. Tomuto jevu se říká gastroezofageální reflux. Pokud se domníváte, že vy nebo vaše dítě trpíte takovými dlouhodobými zdravotními problémy nebo potížemi, měli byste vyhledat lékaře. Lékař vám může navrhnout způsob léčby a poskytnout léky k odstranění daného zdravotního problému.
Jícen (ezofagus) je trubice ze svaloviny, která spojuje ústa se žaludkem. Rozžvýkaná potrava, tekutiny a sliny stékají jícnem z úst do žaludku. Ke gastroezofageálnímu refluxu dochází, když obsah žaludku (včetně kyselin a dalších trávicích šťáv) stoupá zpět do jícnu. Tento reflux (neboli zpětný tok) tekutin může být způsoben zeslabením nebo nedostatečnou funkcí dolního svěrače jícnu; tento svěrač je sval, který působí jako ventil, který se otvírá, aby se potrava mohla dostat do žaludku. Při správné funkci nedovolí, aby nějaká tekutina pronikla zpět do jícnu.
Symptomy refluxu u dětí
Pokud brzy po jídle dochází:
k bolesti nebo pocitům pálení za hrudní kostí, přičemž se tyto pocity šíří směrem ke krku (překyselení žaludku neboli „pálení žáhy“);
ke kyselé nebo hořké pachuti v ústech (obsah žaludku stoupá jícnem do ústní dutiny);
ke zvracení;
k záchvatům kašle;
k opakovanému říhání;
k pocitům bolesti při polykání.
Domácí léčba refluxu u dětí
Antacida – mechanismus jejich účinku spočívá v neutralizaci žaludeční kyseliny chlorovodíkové. Antacida působí okamžitě, ale jejich účinek je krátkodobý, jsou proto vhodná k aplikaci bezprostředně při obtížích, jako je pyróza nebo epigastrická bolest, nebo lze-li tyto obtíže očekávat. Podávají se ve 3–4 dávkách denně mezi jídly a na noc. Pro děti je nejvhodnější formou suspenze v celkové dávce 1 ml/kg/24 h.
Prokinetika – za nejúčinnější prokinetikum je i v pediatrii považován cisaprid. Cisaprid je kontraindikován u dětí s nízkou porodní hmotností pod 36. týden gestačního věku až do 3 měsíců po narození a u stavů, kde lze očekávat prodloužení intervalu QT. Vzhledem k popisovaným vedlejším účinkům cisapridu bychom se měli v indikacích a dávkování tohoto léku u dětí vždy přísně řídit oficiálními a aktuálními doporučeními výrobce. U starších dětí lze jako prokinetikum použít metoklopramid.
Léky tlumící žaludeční sekreci HCl – dominantními lékovými skupinami jsou v této indikaci i u dětí H2-blokátory a inhibitory protonové pumpy. Výrobci těchto léků obvykle nedoporučují jejich podávání dětem, užití se ale v léčbě GER u dětí nevyhneme.
Konzervativní léčba GER je dlouhodobá a obvykle vyžaduje využití všech výše uvedených kroků, většinou ve vzájemné kombinaci.
Ve svém příspěvku POTREBUJI ZUBNI PROTEZU KOLIK BUDE STAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pekar milan.
je mi 54 let mam asi 7 zubu potreboval bych kompletni novou protezu u zubare jsem nebyl 40 let co mam delat a kolik to bude stat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeňka.
Mám čerstvě udělané zubní náhrady, neslouží mi dobře, zuby jsou moc strčené do úst, takže mám špatnou pohyblivost jazyka a potrava nejde posouvat. To se nezmiňuji o estetické stránce, stařena, horní ret je moc zasunutý, takže výraz- jako bych cucala citron a díky tomu jsem vrásčitá, protože mi tam chybí hmota. Kolik bych zaplatila za novou ? Děkuji moc
Když v těle vše funguje tak, jak má, natrávená potrava putuje z žaludku do dvanácterníku a pak dál ve směru zemské přitažlivosti. Pálení žáhy způsobuje porucha uzávěrového mechanismu ve spodní části jícnu. Obecně řečeno, když se potrava dostane z jícnu do žaludku, spodní část jícnu se uzavře a zabrání tak zpětnému chodu.
Další příčinou, proč uzávěr dostatečně nefunguje, může být takzvaná hiátová kýla. Je to porucha vazivového aparátu, při níž je žaludek zdvižen na úroveň jícnu z břišní dutiny do spodní části hrudníku. Tento problém může nastat při nadváze.
Občasné pálení žáhy může být způsobeno dietní chybou, alkoholem, kouřením, některými léky, překyseleností žaludku, zvýšenou aktivitou po jídle (předklony, cvičení a podobně), ulehnutím po jídle.
Zvláštní příčiny má pálení žáhy v těhotenství, kdy se vyskytuje nejčastěji. Vyšší hladina hormonů způsobuje ochabnutí svěrače jícnu, a navíc rostoucí plod tlačí žaludek vzhůru. Po porodu se vše upraví většinou samo.
Ve svém příspěvku CENA ZA ZUBNI NAHRADY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Valentová.
Chtěla bych vědět v jaká je cena za snímatelnou hoření zubní náhradu -protézu děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeňka Rendlová.
Dobrý den. Kolik bych zaplatila za horní i spodní zubní snímatelnou náhradu, když mi nově vyrobená spodní nesedí, nedá se s ní najíst. Horní je posazena moc do úst, esteticky nic moc, manipulace jazyka je značně ztížena, čímž se mi dolní náhrada potom pohne a pod protézu se mi dostane potrava. Spodní čelist, jsem měla vždy předsunutou a mám moc ploché lože na kterém mi protéza drží, údajně se s tím nedá nic dělat. Poradí mi někdo ? Děkuji.
Gastroezofageální reflux, běžně označovaný jako GERD, může být příčinou žluté stolice. Jedinci, kteří trpí GERD, tráví potravu rychleji než lidé bez GERD. Strávené jídlo vstoupí do gastrointestinálního traktu se zelenou barvou. Dále potrava postupuje trávicím traktem a absorbuje tuky a bakterie a díky tomu když se pak vylučuje z těla ven, tak je již hnědé barvy. Pohybuje-li se ovšem potrava v trávicím traktu příliš rychle (u GERD), tak pak není schopna absorbovat tyto tuky a bakterie a výsledkem při vyprazdňování je žlutá barva stolice.
Celiakie
V závislosti na průchodnosti tlustého střeva nebo zácpy může někdy celiakie vyústit v trvale žlutou stolici. Celiakie, někdy nazývána jako celiakální sprue, je genetická porucha, při které lidé nejsou schopni strávit lepek kvůli poškození střev. Tato porucha je často charakterizována nepravidelnými pohyby střev, průjmem a žlutě zbarvenou stolicí.
Poruchy žlučníku
Některé poruchy funkce žlučníku můžou mít za následek žlutou stolici. Cholecystitida, nebo zánět žlučníku, zánět žlučových cest i žlučové kameny, u toho všeho může být projevem žlutá stolice. Jedinci, kteří trpí záněty žlučníku či žlučových cest, totiž neprodukují dostatek žluči nezbytné pro správné trávení, a proto se pak dostavuje žlutá stolice jako důsledek těchto onemocnění.
Poruchy jater
Mnoho onemocnění jater má za následek žlutou stolici. Jsou-li nemocná játra, tak žlučové kanálky v rámci orgánu jater se zužují a tím klesá produkce žluči. Jak již bylo výše zmíněno, vlivem nedostatečné produkce žluči, může stolice mít nažloutlou barvu. Cirhóza, chronická onemocnění jater, hepatitida - což je zánět jater, a jaterní metastázy rakoviny třeba i z tumoru z jiného místa v těle, to jsou všechno podmínky, které mohou vyústit ve žlutou stolici.
Steatorrhea
Steatorrhea je stav, který může být příčinou žluté stolice díky nezvykle vysoké hladině tuků. To může být způsobeno různými poruchami, jako je celiakie nebo zánět slinivky břišní. Dále to může být také způsobeno nedostatečnou absorpcí tuků, což je stav, při kterém potraviny prochází trávicím traktem příliš rychle a žaludek a střeva nestihnou správně absorbovat všechny živiny.
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PO OPERACI REKTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Ondráček.
Mám problémy co jíst po operaci tlustého střeva-třeba co olejovky,čokoláda margot,sušenky ,oplatky.Děkuji za názor.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Po dobu 4 až 6 týdnů od operace byste měl konzumovat jídlo s nízkým obsahem vlákniny. Tepelně neupravené ovoce a zelenina mají vysoký obsah vlákniny. Mohou být křupavé (jako mrkev) nebo vláknité (jako celer) a těžko se žvýkají na malé kousky. Mohou mít tvrdé slupky (jako jablka) nebo semena, která jsou těžko stravitelná. To vše může při hojení podráždit vaše tlusté střevo. Vyhněte se těmto potravinám na několik týdnů, až se zotavíte, a poté je pomalu zařaďte zpět do svého jídelníčku.
Po resekci střeva je běžné mít průjem. Protože vaše tlusté střevo je najednou kratší, natrávená potrava nemá tak dalekou cestu (ani tolik času, aby se zformovala do pevné stolice), než opustí vaše tělo. Některé věci mohou průjem zhoršit:
- Mastná masa
- Máslo a smetana
- Smažená jídla
- Mastné svačiny jako bramborové lupínky
Průjem obvykle po několika týdnech odezní. Pak si tato jídla můžete čas od času vychutnat znovu.
Kořeněná jídla mohou podráždit váš trávicí systém a způsobit průjem nebo nepříjemné nadýmání – zvláště když se vaše střevo hojí. Váš lékař může doporučit nekořeněnou dietu několik týdnů po operaci. A nejsou to jen pálivé věci, na které si musíte dávat pozor. Problémy mohou způsobit také bylinky a koření s drsnou texturou - jako je nasekaný rozmarýn, drcený pepř nebo kmín.
Ve fazolích je druh cukru, který není pro vaše tělo snadno stravitelný. Po jejich konzumaci můžete mít plynatost nebo se cítit nafouklí. Můžete mít také potíže s laktózou, cukrem, který se nachází v mléce a dalších mléčných výrobcích. Plynatost je normální součástí trávení, ale zatímco se léčíte po operaci střev, může to být nepříjemné nebo dokonce bolestivé.
Kofein, je stimulant. To znamená, že urychluje aktivitu ve vašem těle - včetně střev. Nápoje vyrobené s cukrem nebo umělými sladidly mohou také způsobit průjem. Bublinky v nápojích mohou způsobit plynatost a nadýmání. Proto pijte čistou vodu bez bublinek.
Alkohol může stimulovat vaše střeva a způsobit častější stolici. Vyhýbejte se tomu, dokud se vaše trávení nevrátí do normálu. Navíc většina lékařů říká, že po žádném typu operace se nemá pít alkohol. Může interferovat s vašimi léky proti bolesti a zpomalit proces hojení.
Když znovu začnete jíst pevnou stravu, můžete se zasytit rychleji než dříve. Zkuste si dát během dne několik malých jídel místo tří velkých. Snáze je strávíte a bude méně pravděpodobné, že způsobí plynatost nebo nadýmání. Jezte pomalu a každé sousto úplně rozžvýkejte – do tvaru bramborové kaše – než to spolknete.
Jakmile bude vaše trávení lepší, můžete se začít vracet k normální stravě. Přidejte jedno nové jídlo denně, jednu porci po druhé, abyste se naučil, jak vaše tělo na každou z nich reaguje. To také pomůže vašim střevům pomalu se přizpůsobit trávení více potravin s vysokým obsahem vlákniny, jako je ovoce, zelenina a celozrnné výrobky. Pijte hodně vody, abyste neměli zácpu.
Co se týče potravin, na které se ptáte, tak olejovky, čokoláda Margot, sušenky a oplatky můžete zkusit v jednom dni zař
Antiseptikum, dezinficiens Pěnivý roztok určený k desinfekci kůže či sliznic (koncentrovaný nebo ředěný) tvořený:
chlorhexidinem - kationtové antiseptikum ze skupiny biguanidů.
hexamidinem - kationtové antiseptikum ze skupiny diamidinů.
chlorocresolem - ze skupiny halogenofenolů.
Slabé antiseptikum o širokém spektru působení, bakteriostatické nebaktericidní, trichomonacidní, částečně inhibováno organickými látkami.
5.2. Farmakokinetické vlastnosti
Penetrace aktivních složek přípravku do kůže zůstává při respektování terapeutických dávek nízká. Musíme však brát v úvahu i velikost léčené plochy, stav pokožky (je-li pokožka poraněná či nikoliv) a dobu léčby. Vzhledem ke své slabé rozpustnosti v lipofilním prostředí je obsah aktivních látek pronikajících kůží velmi nepatrný.
5.3. Preklinická data ve vztahu k bezpečnosti přípravku
Studie lokální snášenlivosti (kůže, oko a vagína) prokázaly úplnou absenci podráždění nebo toxicity, při použití přípravku zředěného v poměru 1/10.
V naší poradně s názvem KREVNÍ KVIK HODNOTY 6.1 INR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel TIBOR KOUBA.
mam tuto hodnotu 6.1 inr co stim ted
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lékař vám udělal krevní test, aby zjistil, jak dlouho trvá, než se vaše krev srazí. Tento test se nazývá PT nebo test protrombinového času. Výsledek testu se nazývá hladina INR.
Hodnota INR 6,1 je vysoká a může nastat, když užíváte Warfarin. Warfarin pomáhá předcházet krevním sraženinám tím, že zpomaluje dobu potřebnou ke srážení krve. Srážlivost krve je složitý proces, který vyžaduje přítomnost vitamínu K. Warfarin vychytává vitamín K a tím zvyšuje hodnotu INR. Vitamín K si tělo nedokáže vyrobit a je závislé na jeho příjmu z potravy. Je-li potrava chudá na vitamín K, potom Warfarin rychle vychytá většinu vitamínu K a zvýší se tak hodnota INR. Cíl INR pro lidi, kteří užívají Warfarin, je obvykle od 2 do 3,5. Hodnota vyšší než 3,5 zvyšuje riziko problémů s krvácením.
Mnoho věcí může ovlivnit způsob, jakým Warfarin funguje. Některé přírodní léčivé produkty a jiné léky mohou způsobit, že Warfarin bude fungovat příliš silně. To může zvýšit vaše INR. Pokud pijete hodně alkoholu, může to rovněž zvýšit vaše INR. A těžký průjem nebo zvracení mohou také zvýšit vaše INR.
Nejčastější příčina vysokého INR bývá v jídle, kdy si lidé myslí, že nemohou konzumovat zeleninu, když užívají Warfarin. U Warfarinu je zapotřebí dodržovat určitou dietu, která zajistí, že přijmete dostatek vitamínu K každý týden stejné množství.
Dieta určuje denní příjem vitamínu K 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Při této dietě proto musíte hlídat všechny potraviny, které se získávají z rostlin a orgánů zvířat, jelikož obsahují vitamín K. Čím zelenější rostlinná potravina je, tím má více vitamínu K.
Nejvíce vitamínu K má kapusta a zelí, kde stačí sníst pouze pár soust k dosažení denního limitu. To se hodí na dny, kdy víte, že jste snědl málo zeleniny, tak tímto způsobem můžete rychle dorovnat hladinu vitamínu K.
Potraviny, které nemusíte hlídat jsou maso, kromě orgánů, pečivo, rýži, těstoviny, mléko, sýry, sladkosti, nápoje. Obecně platí jednoduché pravidlo: Kupovat vždy stejné rostlinné potraviny a zvířecí orgány (játra, srdce, ledviny) na jeden týden a ty pak různě kombinovat každý den.
Nejlepší způsob, jak snížit INR, bude záviset na několika věcech. V první řadě je třeba soustředit pozornost na dostatečný příjem vitamínu K ve stravě. V některých případech vám může lékař na několik dní vysadit užívání Warfarinu. Můžete také dostat jiné léky, které budete užívat.
Budete muset být často testován, aby se lékař ujistil, že vaše úroveň INR klesá. Budete také muset sledovat známky krvácení.
Lékař vás sice pečlivě zkontroluje, ale problémy se mohou objevit později. Pokud zaznamenáte jakékoli problémy nebo nové příznaky, okamžitě vyhledejte lékařské ošetření.
Následná péče je klíčovou součástí vaší léčby a bezpečnosti. Ujistěte se, že jste s lékařem domluven na pravidelných kontrolách a choďte na ně. Pokud máte akutní problémy s krvácením, zavolejte na záchrannou službu vytočením čísla 112. Je také dobré znát výsledky svých testů a vést si sez
Trichomoniáza patří mezi časté onemocnění převážně pohlavních orgánů. Výjimečně u žen může tato choroba infikovat močovou trubici, konečník a z pochvy se může dostat až do dělohy. Původcem trichomoniázy je bičenka poševní (Trichomonas vaginalis), pohyblivý prvok se čtyřmi bičíky. Nemoc je nepříjemná především pro ženy, u nichž je primárním místem infekce vagína. Vyvolává zde svědivý a hnisavý vaginální výtok. Mužům způsobuje uretritidu, to znamená zánět močové trubice, která však obvykle bývá doprovázena jen velmi mírnými nebo žádnými příznaky. Komplikací u neléčené chronické infekce však může být zánět prostaty a semenných váčků. Přenáší se výhradně sexuálním stykem. Jiný přenos z člověka na člověka je spíše teoretickou záležitostí, ale stejně jako u jiných pohlavně přenosných chorob jej vyloučit nelze (například prostřednictvím společně používaného vlhkého ručníku, žínky a podobně). Mimo tělo přežívá parazit maximálně několik hodin. Trichomoniáza usnadňuje vniknutí HIV infekce do těla člověka. V případě těhotenství může infekce vyvolat předčasný porod a bývá příčinou nízké porodní váhy novorozence. Pokud nakazí muž ženu trichomoniázou, je velmi pravděpodobné, že není jeho jediná partnerka.
Za zánět močových cest mohou převážně bakterie. Ve většině případů jsou příčinou močové infekce bakterie Escherichia coli. Tato bakterie je normální součástí naší stolice. I přes pravidelné dodržování hygieny se může občas stát, že se bakterie dostane z okolí konečníku přes hráz do močové trubice, dále pak do močového měchýře. Hlavním důvodem je nesprávné utírání konečníku po vykonání stolice. V dnešní době je možný přenos i análním sexem, kdy je zánětem ohrožena vagína i močová trubice. Bakterie přítomné v konečníku a tlustém střevě se dostávají na intimní místa. Pokud se namnoží, mohou způsobit zánět močových cest aj.
Dalšími příčinami mohou být:
prochlazení při dlouhém pobytu venku, koupání nebo sedání na mokrý či studený podklad;
nedostatečná hygiena, zvláště při menstruaci;
genitální herpes;
zvýšené dráždění či poranění při pohlavním styku;
nevhodné návyky při oblékání a hygieně (těsné kalhoty, tanga, používání deodorantů či parfémů na intimní místa, špatné oplachování po použití mýdel či sprchových gelů);
stres;
chlamydie;
zadržování močení.
Větší riziko nákazy mají také těhotné ženy a lidé s cukrovkou. Vysoká hladina krevního cukru totiž může vést k jeho vylučování do moči. Sladké prostředí je pak ideální pro růst a množení bakterií. Infekce tak vzniká daleko častěji a má i vážnější průběh.
Penis se vyvine během nitroděložního vývoje plodu již ve třetím měsíci těhotenství. Ve dvanáctém týdnu těhotenství jsou již vyvinuty pohlavní orgány. V šestnáctém týdnu lze snadno rozeznat pohlaví. Tehdy má celé dítě přibližně 16 cm. Po narození roste penis dítěte jen pomalu. Matky se často zbytečně obávají, že s růstem penisu jejich syna není něco v pořádku. Pomalý růst penisu v tomto období je zcela přirozený. Tělo začne produkovat větší množství testosteronu až v pubertě, což podnítí růst penisu.
K největšímu růstu penisu dochází tedy v pubertě. Výrazný růst do délky začne ve střední pubertě někdy mezi 12.–15,5. rokem života. V pozdní pubertě, která začíná mezi 14.–16. rokem, roste penis dál do délky a v tomto stadiu i výrazněji hrubne. Velikost penisu je definitivní kolem 18. roku života. Ojediněle může růst penisu trvat až do 20. roku věku.
Dle urologů má průměrný penis ve ztopořeném stavu cca 13 cm a po obvodu 12 cm. Tento údaj potvrzují i výrobci kondomů.
Z fyziologického hlediska pravděpodobně velikost penisu není pro vzrušení ženy významná, neboť citlivá je především zevní část vagíny, kam bez problémů pronikne i krátký penis. Krom toho se vagína dokáže velikostně přizpůsobit rozměrům jakéhokoliv penisu. Preference větších penisů u některých žen má tedy spíše psychologické, nikoliv fyziologické důvody, nicméně není vyloučeno, že větší penis může ženu lépe stimulovat i fyzicky.
Není žádným tajemstvím, že sexuální funkce muže klesá s věkem. Hladina testosteronu se snižuje, stejně jako objem ejakulátu a kvalita spermií; objevují se erektilní dysfunkce či impotence. Studie ukazují, že také proud moči v průběhu času slábne kvůli oslabení močového měchýře a svalů nebo jako důsledek zvětšení prostaty. Nedávný výzkum ale navíc potvrzuje to, čeho se muži obávají nejvíc a o čem příliš nemluví: Jak jde čas, penis sám prochází významnými změnami.
Dvě hlavní změny se týkají vzhledu. Penis postupně ztrácí svoji tmavě růžovou barvu kvůli snížení průtoku krve. Pomalu přichází i o své ochlupení. Jak testosteronu ubývá, penis se postupně vrací do prepubertálních let, kdy je většinou holý. Zatímco ztráta pubického ochlupení nemusí být na škodu (třeba s orálním sexem si chloupky moc nerozumí), horší je to se smršťováním penisu. Velikost penisu je v ohrožení kvůli času. Jak se tuk hromadí v dolní části břicha, v porovnání s tímto tukovým polštářem vypadá penis kratší. V některých případech ale opravdu břišní tuk penis doslova pohřbí. Kromě tohoto optického klamu má však penis tendenci podstoupit skutečné a nevratné snížení velikosti. Snížením se rozumí zkrácení délky i zúžení. Obvykle se nejedná o dramatické úbytky, ale nápadné být určitě mohou. Jestliže má muž například 15,24 cm dlouhý penis, když je mu 30 let, může ho mít v 60 nebo 70 letech kratší až o 2,54 cm. Na tomto zkracovacím procesu se podílejí nejméně dvě skutečnosti. Jednou z nich je pomalé ukládání tukových látek (plaky) v malé cévě v penisu, což zhoršuje prokrvení orgánu. Tento proces je známý pod pojmem ateroskleróza (kornatění tepen). Neprůchozí komory pak zvěstují potíže s erekcí.
Jak se žije s abnormálním penisem? Asi těžko. Vagína přece jen není bezedná. Ale sex není jediná strast, která takového jedince potká, pokud si své genitálie musí omotávat kolem stehna. V Guinnessově knize rekordů se tyto položky zatím nevedou, ale existuje záznam o abnormálním penisu na světě, kdy někdo si dal tu práci s tím, že tomuto jedinci jeho penis ve stavu erekce přeměřil a jeho délka byla 34 cm!
Didaktická pomůcka k zapamatování názvů hlavových nervů vychází z prvních písmen latinských názvů a je dána do slovní hříčky. Vypadá takto: Oh Oh Oh, To Touch And Feel Virgin Girl's Vagina And Hymen:
n. olfactorius
n. opticus
n. oculomotorius
n. trochlearis
n. trigeminus
n. abducens
n. facialis
n. vestibulocochlearis
n. glossopharyngeus
n. vagus
n. accessorius
n. hypoglossus
Didaktická pomůcka pro funkci hlavových nervů je: Some Say Marry Money, But My Brother Says Big Breasts Matter More:
Reprodukční systém ženy patří do rozmnožovací soustavy, což je soustava orgánů, která slouží k rozmnožování. Jejím úkolem je zajištění vzniku pohlavních buněk (gamet) a přenosu jejich dědičné informace na potomky. Zpravidla rozlišujeme samičí rozmnožovací soustavu a samčí rozmnožovací soustavu, což je anatomie ženského těla v podobě ženských pohlavních orgánů.
Ženskou pohlavní soustavou se zabývá medicínský obor zvaný gynekologie. Ženské pohlavní orgány se dle místa uložení dělí na zevní a vnitřní.
Anatomie ženských orgánů:
vnitřní ženské pohlavní ústrojí (organa genitalia feminina interna): vaječník (ovarium) – párová pohlavní žláza, Skeneho žlázy, Bartholiniho žláza
Tantrické milování nezahrnuje pouze milostné spojení, ale jedná se o neuvěřitelně komplexní nevýslovné umění, vnímané skrze prožitky dvou hluboce propojených bytostí v intimní milostné hře. Na úrovni samotného milování je v tantře kladen důraz mimo jiné i na milostné polohy, hluboce uvolněnou relaxační atmosféru, používání afrodiziak či na provádění rituálních gest, která během milostného spojení navozují posvátnost a pomáhají páru spolu s kontrolou dechu a tvořivou vizualizací kontrolovat své sexuální energie. Níže najdete tantrické polohy, které se během milostné hry používají nejčastěji.
Pět základních skupin poloh duchovního milování jsou:
žena nahoře
muž nahoře
polohy na boku
sedící polohy
polohy, kdy žena sedí zády k muži
K těmto základním polohám existuje samozřejmě nepřeberné množství variací, jako jsou polohy ve stoje, obrácené polohy, „na všech čtyřech“ a další.
V umění tantrického propojení se obvykle objevuje také pět dalších poloh. Jedná se o polohy pro orální milování.
Typy poloh
žena ve stoje, v podřepu nebo v sedě na muži, čelem k němu, vagina se dotýká jeho úst
muž ve stoje, v podřepu nebo v sedě, žena na kolenou nebo v sedě, čelem k němu, věnuje pozornost jeho lingamu
muž leží nebo sedí, žena sedí nebo klečí zády k němu, čelem k jeho nohám
Žena potřebuje k dosažení orgasmu více času než muž, je vhodné začínat takovými pozicemi, které jí poskytují co největší stimulaci, takže je třeba za pomoci praxe zjistit, které polohy to jsou. Muž se obecně vzruší velmi rychle a dosáhne rychle i orgasmu. Má se proto snažit na počátku milování naopak volit takové polohy, které jsou pro něj co nejméně dráždivé, aby mohl dokonale kontrolovat svou sexuální energii.
Většina mužů přechází obvykle do dominantní role a doufá, že takto svoji milenku skrze mohutné pronikání lépe uspokojí. Často tak však u nich pouze dojde k ejakulaci dříve, než úplně uspokojí svoji partnerku, anebo vůbec ještě před dosažením orgasmu.
V tantrickém milování uspokojení ženy však představuje skutečný základový kámen. Někteří tantrici navrhují, aby na počátku spojení muž poskytl ženě orální stimulaci. K tomu lze použít některou z popsaných poloh. Muž má vášnivě líbat ohanbí své milé a ta mu má ochotně sdělovat, jaký způsob laskání se jí líbí nejvíce, a vést ho, aby mohli společně dosáhnout na vrchol milostného vzrušení. K dokonalé souhře během erotické hry se mohou milenci čas od času dívat vzájemně do očí, aby&nb
