Aby mohl lékař diagnostikovat epilepsii, potřebuje od pacienta a jeho doprovodu získat přesné informace o tom, jak záchvaty vypadají, kdy se objevily poprvé, co jim bezprostředně předchází, jak jsou časté, zda se v rodině vyskytuje neurologické onemocnění. Pro upřesnění a potvrzení diagnózy je nutné přístrojové vyšetření pomocí EEG. Dále se používají různé zobrazovací metody a nejmoderněji metody invazivní. K léčbě epilepsie se využívají metody nefarmakologické – režimová opatření, nebo farmakologické – podávání antiepileptik, a to jak preventivně, tak i přímo při záchvatu. U těžkých a sekundárních epilepsií nastupuje léčba chirurgická. Životní prognóza závisí na typu a závažnosti epilepsie, ale obecně člověk s epilepsií bez dalších rizik a přidružených onemocnění může vést téměř normální, aktivní život.
Vagovástimulace
Jednou z možností operační léčby je stimulace nervus vagus (bloudivého nervu). Pacientovi je voperován přístroj, který je trochu podobný kardiostimulátoru. Nervový stimulátor je vložen podkožně pod levou klíční kost a dvě elektrody jsou též vedeny podkožně na levou stranu krku, kde stimulují nerv. Operace pro vagovou stimulaci není složitá a trvá maximálně dvě hodiny a není při ní otevírána lebka. Stimulátor zapojuje a programuje lékař speciálním bezkontaktním zařízením, které přikládá na hrudní stěnu. Tato velmi drahá léčba je určena pacientům, kteří splňují podobná kritéria jako pro klasickou operaci mozku, ale u kterých z různých důvodů nelze operaci provést. Zejména se to týká pacientů u kterých nebyla účinná nebo možná léčba antiepileptiky. Příkladem jsou pacienti, kteří mají záchvaty vycházející z více ložisek nebo mají epileptogenní zónu umístěnou tak, že ji nelze odstranit bez rizika poškození důležitých nervových center. Stimulace může pomoci i pacientům, kteří již byli operováni, ale neúspěšně.
Na rozdíl od klasické operace vagovástimulace epilepsii nedokáže vyléčit, pouze tlumí záchvaty. Jen málo pacientů (pod 10 %) je díky této léčbě zcela bez záchvatů. Výrazně se však sníží počet záchvatů, u asi 40 % pacientů o více než polovinu. Je třeba upozornit, že zlepšení není okamžité a plně nastupuje třeba až v druhém roce léčby. Někteří pacienti také udávají zlepšení nálady a paměti.
Akutní komplikace při zavádění stimulátoru jsou vzácné. Stimulátor je dlouhodobě dobře snášen. Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou krátké epizody chrapotu, kašle a brnění v krku během stimulace. Bývají ale většinou mírné a časem vymizí. Vzhledem k extrémní ceně mohou vagový stimulátor zavádět jen vybraná pracoviště. Například v nemocnici Na Homolce bylo dosud zavedeno téměř 100 těchto přístrojů.
V naší poradně s názvem OTEC PLESKAČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
dobrý den, chtěl bych poprosit o radu, již dlouhou dobu mně šumí až píská v uších. Už jsem byl i na proplachu uší, ale nepomohlo to. Byl bych rád za Vaši radu. předem děkuji Karel
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pískání v uších, odborně tinnitus, je velmi obtížné zmírnit alternativní medicínou. U některých lidí pomáhá neuromodulace pomocí transkraniální magnetické stimulace (TMS). Je to bezbolestná neinvazivní terapie, která byla úspěšná při snižování příznaků tinnitu u některých lidí. Dále je možné využít účinků akupunktury, hypnózy, extrakt z ginkgo biloba, melatonin, zinkové doplňky a vitaminy řady B. To vše je volně prodejné a může to pomoci. Co pomáhá více, jsou léky na předpis, kam patří Tricyklická antidepresiva a Alprazolam. O nich si promluvte se svým lékařem.
Nejčastěji se podávají psychofarmaka, kterých je celá řada, a jsou všechna přibližně stejně účinná. Začnou působit za dva až čtyři týdny. Za posledních dvacet let je pokrok v terapii enormní, jedná se o nové přístupy biologické a psychosociální. Biologický přístup spočívá především v podávání antidepresiv. Ale jsou i jiné metody, například elektrokonvulze, tedy klasické elektrošoky, nebo novější metoda spočívající v magnetické stimulaci mozku. Nabízí se i hluboká nebo vagovástimulace. Staronově se zavádí chronobiologická léčba, to znamená problematika denních rytmů. Každý z nás má svůj denní rytmus, podle kterého se vylučují hormony, klesá výkonnost, řídí se spánek a bdění. Deprese tyto rytmy rozhodí. S pomocí jasného světla a dostatečného spánku se dostává vše do normálu.
V naší poradně s názvem RADY OTCE PLESKAČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Dostal.
Dobrý den
Chtěl bych poradit co mi pomůže na neuropatii na chodidlech.
Děkuji za odpověď.
S pozdravem Josef Dostal
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Neuropatie dolních končetin může mít řadu příčin. Dá-li bůh a poštěstí se, že znáte příčinu, která se dá léčit, tak můžete zmírnit i projevy neuropatie. Někdy se ale nepodaří nalézt žádnou příčinu a léčba je pak nemožná. Bez znalosti vašeho zdravotního stavu je možné odpovědět pouze obecně.
Cílem léčby je zvládnout stav způsobující neuropatii a zmírnit příznaky.
Léky proti dlouhodobé bolesti bez předpisu:
- Kyselina acetylsalicylová – např. léky Aspirin, Anopyrin, Acylpyrin
- Diclofenac – např. léky Almiral, Dicloalgan, Diclofenac, Flector, Olfen, Veral, Voltaren
- Ibuprofen – např. léky Brufen, Ibalgin, Ibuprofen, Nurofen, Modafen
- Nimesulid – např. lék Aulin
Léky proti dlouhodobé bolesti na lékařský předpis:
- Ketoprofen – např. lék Fastum gel
- Indometacin – např. lék Indometacin
- Meloxikam – např. léky Recoxa, Apo-Meloxicam, Meloxicam
- Metamizol – např. lék Novalgin
- Piroxicam – např. lék Flamexin
- Kyselina thiaprofenová - např. lék Surgam
- Dexketoprofen - např. lék Dexoket a Ketesse
Léky proti záchvatům:
- Gabapentin - např. lék Gralise, Grimodin, Gordius, Gabapentin, Gabanox, Gabagamma
- Pregabalin - např. lék Kartesada, Lyrica, Naxalgan, Pragiola, Preato, Pregabalin, Pregamid, vyvinuté k léčbě epilepsie, mohou zmírnit i bolest nervů. Nežádoucí účinky mohou zahrnovat ospalost a závratě.
Léčba přes kůži:
Kapsaicinový krém, který obsahuje látku nacházející se v feferonkách, může způsobit mírné zlepšení příznaků periferní neuropatie. V místě aplikace kapsaicinu můžete mít pálení a podráždění pokožky, ale je to jen na chvíli. Někteří lidé to však nesnesou.
Lidokainové náplasti nebo krémy jsou další léčbou, kterou aplikujete na kůži a která může nabídnout úlevu od bolesti. Volně prodejná je mast Emla. Nežádoucí účinky mohou zahrnovat ospalost, závratě a necitlivost v místě náplasti.
Antidepresiva. Bylo zjištěno, že některá tricyklická antidepresiva, jako je Amitriptylin nebo Nortrilen pomáhají zmírňovat bolest tím, že narušují chemické procesy ve vašem mozku a míše, které způsobují, že pociťujete bolest.
Nežádoucí účinky antidepresiv mohou zahrnovat sucho v ústech, nevolnost, ospalost, závratě, změny chuti k jídlu, přibírání na váze a zácpu.
Pokročilé terapie:
Transkutánní elektrická nervová stimulace (TENS). Elektrody umístěné na kůži dodávají jemný elektrický proud o různých frekvencích. TENS by měl být aplikován po dobu 30 minut denně po dobu přibližně jednoho měsíce. Léčbu můžete dostat v lázních nebo v rámci rehabilitace předepsané lékařem.
Výměna plazmy a intravenózní imunoglobulin. Tyto postupy, které pomáhají potlačit aktivitu imunitního systému, mohou být přínosem pro lidi s určitými zánětlivými stavy.
Výměna plazmy zahrnuje odběr vaší krve, poté odstranění protilátek a dalších proteinů z krve a návrat krve do vašeho těla. Při imunoglobulinové terapii dostáváte vysoké hladiny proteinů, které fungují jako protilátky (imunoglobuliny).
Jde o jednoduché cvičební prvky, které po instruktáži procvičuje každý samostatně a které jsou určeny na udržení nebo zlepšení stavu poškozené periferní cirkulace. Při onemocnění cév je nutné individuálně upravit cvičení podle rozsahu onemocnění a podle individuálních schopností pacienta. Hlavním cílem cvičení je předcházet oslabování svalstva, posílit oslabené (hypotrofické) svalstvo, odstranit porušené kloubovo-svalové koordinace, jakož i zlepšit funkce kolaterálního oběhu, zvýšit pozitivní enzymatické změny v ischemickém svalstvu. Cévní gymnastika je soubor aktivních pohybů dolních končetin, při nichž se využívá žilní svalová pumpa. Je přitom důležitá správná funkce hlezenního kloubu, a to kvůli procvičování končetin, které začíná od periferie (prstů), respektive procvičování svalů při onemocnění tepen, které jsou zásobovány poškozeným cévním řečištěm. Podstatou cévní gymnastiky je intenzivní intervalový trénink s opakovanými krátkými stahy svalů. Kontrakce svalů jsou střídány odpočinkovými pauzami, čímž se na poměrně dlouhou dobu zvyšuje průtok krve v tepnách, které přemosťují uzávěr, i stimulace ke zvětšení průsvitu cévy. Čím častěji je prováděn trénink, tím mohutnější je stimulace. Dalším důležitým efektem je maximální pracovní hyperémie, to znamená prokrvení při cvičení až do únavy. Pokud pokračuje gymnastika během rostoucí únavy, prokrvení se již dále nezvyšuje, ale prodlouží se trvání hyperémie po skončení zátěže.
V naší poradně s názvem PARKINSONOVA NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Turková Věra.
Mám Parkinsona již 11 let.Poslední dobou se mi velmi zhoršil třes obou rukou, přidaly se i nohy. Beru Madopar a Rivotril. Neporadil by mi někdo jak třes zmírnit? Lékařka mi vždy zvýší dávkování prášku, ale nikam to nevede. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U 20% nemocných parkinsonem dokáže výrazně potlačit projevy tak zvaná hluboká stimulace mozku. Jen málokdo o této možnosti ví, proto se léčba tak často nevyužívá a nemoc se u spousty lidí zbytečně prohlubuje. Zda-li je tato léčba vhodná i pro vás je třeba zjistit konzultací u lékaře. Osoba nejpovolanější pro tuto léčbu je prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D. vedoucí Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN. Adresa: Kateřinská 468, 120 00 Nové Město, Praha, tel: 224 965 550.
Akupresura se dá použít ke stimulaci bodů na těle, které mohou pomoci s problémy močových cest, zejména s hyperaktivním močovým měchýřem a močovou inkontinencí. Mezi klíčové body patří CV3 (Zhongji) a CV4 (Guanyuan) ve střední čáře břicha, stejně jako body na meridiánu močového měchýře, jako je BL23 (Shenshu) a BL28 (Pangguangshu). Stimulace těchto bodů může potenciálně zlepšit funkci močového měchýře a zmírnit močové potíže.
Akupresurní body a jejich použití
CV3 (Zhongji)
CV3 se nachází ve střední čáře břicha, v polovině cesty mezi pupkem a stydkou kostí, a je klíčovým bodem pro problémy s močovým a reprodukčním systémem.
CV4 (Guanyuan)
CV4 se nachází 7,5 cm pod pupkem ve střední čáře a je dalším důležitým bodem pro regulaci močové funkce.
BL23 (Shenshu)
BL23, umístěný na zádech, dva prsty laterálně od spodního okraje trnového výběžku druhého bederního obratle, se používá k posílení ledvin, které jsou klíčové pro zdraví močových cest.
BL28 (Pangguangshu)
BL28, který se nachází na zádech, dva prsty laterálně od spodního okraje trnového výběžku třetího křížového obratle, je dalším bodem souvisejícím s močovým měchýřem a močovými funkcemi.
KI3 (Taixi)
Tento bod, umístěný na vnitřní straně kotníku, v prohlubni mezi mediálním kotníkem a Achillovou šlachou, se často používá k posílení energie ledvin, která je životně důležitá pro zdraví močových cest.
SP6 (Sanyinjiao)
SP6, umístěný na vnitřní straně nohy, čtyři prsty nad vyvýšením mediálního kotníku, je bod, který lze použít k regulaci sleziny a zlepšení celkové energie.
Další body pro problémy s močením
Body meridiánu močového měchýře na končetinách
Body podél meridiánu močového měchýře na končetinách, zejména ty spojené s kožními dermatomy, které ovlivňují funkci močového měchýře, mohou být stimulovány pro ovlivnění kontroly močového měchýře.
Body na hlavě
Akupunkturisté mohou stimulovat body na temeni hlavy ve spojení s dalšími léčbami, aby pomohli s močovou inkontinencí.
Body na chodidlech
Spouštěcí body na bříškách chodidel jsou také někdy cíleně aplikovány pro pomoc při zahájení močení.
CV2
Tento bod, který se nachází na předním bodě močového měchýře, se používá pro dysfunkci močového měchýře a inkontinenci.
Hloubka stimulace:
Hloubka vpichu akupresury nebo akupunkturní jehly se může lišit v závislosti na zamýšleném účinku. Pro ovlivnění funkce močového měchýře stimulací kůže může stačit mělké vpichnutí, zatímco pro ovlivnění svalů nebo nervů může být nutná hlubší penetrace.
EKT se provádí v krátké celkové anestezii. Její podstata tkví v aplikaci velmi krátkých impulzů elektrického proudu, k čemuž slouží elektrody přiložené ve většině případů na jeden či oba spánky pacienta (bilaterální či unilaterální stimulace). Jednotlivá stimulace o délce 1 až 2 sekundy je aplikována nejčastěji v počtu 6–12 elektrokonvulzí v rozmezí 3–4 týdnů. Protože mozek na jednotlivé elektrokonvulze reaguje zhruba 40 sekund změnou elektrické aktivity na membránách neuronů, předpokládá se vliv EKT na již zmíněné biochemické procesy neurotransmiterů.
Princip mechanismu, kterým forskolin vykazuje svoji aktivitu je stimulace AC, čímž se zvýší buněčné cAMP. Chemická modifikace forskolinu vede k polotovarům syntetických sloučenin s mírnou selektivitou pro jednotlivé izoformy cyklázy, včetně srdeční typu 5 střídavého proudu. Stimulace AC je považována za mechanismus, kterým forskolin uvolňuje hladké svalstvo; nicméně, bylo zjištěno, že eforskolin působí i prostřednictvím jiných systémů, včetně transportu glukózy a iontových kanálů.
Většina sexuálních poloh a jejich variant je popsána v nejznámější knize o sexu, kterou je Kámasútra. Kámasútra je sice skvělou inspirací pro milování, ale jak radí odborníci, není nutné v průběhu jednoho milování vyzkoušet úplně všechny polohy a techniky. Doporučuje se spontánnost a vynalézavost, aby se zabránilo pádu do nudné sexuální „povinnosti“, a podpora zdravých nových návyků v dlouhodobém vztahu. Některé ženy jsou v této oblasti velmi vynalézavé a hledají nové pozice, které je uspokojují. Níže najdete několik tipů.
Poloha dráp
Stojíte s partnerem čelem k sobě. Žena obtočí nohy kolem trupu partnera. Ten položí ruce pod hýždě partnerky a zvedne ji nahoru a zavede úd. Poté se provádějí pohyby nahoru a dolů. Jedná se o velmi náročnou pozici po fyzické stránce pro partnera. Žena je v této pozici uvolněna, a tak si může vychutnat rozkoš z této polohy. Pro umocnění sexuálního požitku je možné použít dětský olej Johnson a potřít jim nejen úd, ale i třecí plochy partnerů. Vzhledem k poloze nemusíte mít strach z umaštění okolí.
Odvrácená misionářská pozice
Žena leží na břiše, případně s rozevřenýma nohama, muž leží na ní. Je vhodné vložit polštář pod boky ženy, aby se v této pozici zvýšila stimulace oblasti klitorisu nebo bodu G. Účinnost této polohy podpoří i namazání třecích ploch olejem. Jsou ženy, pro které je tato poloha velmi erotická ve venkovním prostředí v kombinaci s laskáním ústy krku a rtů. Když ještě partner přidá hlazení a lehké doteky v oblasti rozevřených hýždí partnerky, může být žena nezvykle překvapena jejich účinky. Je to primitivní a vášnivá poloha, kterou by si měl každý pár určitě vyzkoušet. Tuto polohu mají rády ženy, které touží po tom, aby byly uchváceny a razantně uspokojeny. Některé ženy ji vyhledávají proto, že není příliš intimní a nevidí při ní partnerovi do tváře. Mají tak pocit, že sex není osobní, ale je prostě přímo a jen animální, sloužící pro uspokojení potřeby. Způsob stimulace pochvy v této poloze, velký rozsah pohybů a razantnost penetrace ženám poskytují větší šanci na prožití silného vaginálního orgasmu, zvlášť pokud vhodně nastaví pánev při penetraci, aby pronikání silně dráždilo jejich citlivá místa uvnitř pochvy. Proto je tato poloha oblíbená ženami, které jsou schopné dosahovat vaginálního orgasmu. Masochistky oceňují, když je partner občas zatahá za vlasy nebo za vlasy přitáhne k sobě. Je to poloha pro ženy v sexu spíše divoké, které upřednostňují razantní a intenzivní sex. Romantické ženy ji určitě vyžadovat nebudou.
Misionářská poloha s předehrou
Před samotným milováním některé ženy upřednostňují jahody a šlehačku na inti
Jde o jehlové elektrody bipolární či multipolární, případně o tenký drátek či svazek drátků. Bipolární elektroda je složena z duté jehly, jejímž středem prochází izolovaný vodič, který před hrotem jehly vychází na povrch její stěnou. Kovové tělo jehly tvoří jednu společnou elektrodu a středový vodič druhou elektrodu.
Jehlová multipolární elektroda je konstrukčně totožná s bipolární s tím rozdílem, že středem vede (a na povrch stěnou vystupuje) hned několik vzájemně izolovaných vodičů. Multipolární elektrodou lze tedy snímat několik signálu na velmi malé ploše najednou. Speciální jehlovou elektrodou se snímací plochou 25 μm lze měřit signál z jediného svalového vlákna (pro metodu SFEMG).
Podpovrchové elektrody se zavádějí kolmo na osu svalu nebo podélně. Jehlovou elektrodu lze dobře umístit ve svalu, ale jedná se o bolestivou metodu, a navíc jehla omezuje pohyb svalu a sval zároveň pohybuje elektrodou, což vede ke vzniku nežádoucích artefaktů v signálu. Jehlová elektroda může zůstat zavedena do svalu maximálně hodinu. Naproti tomu zavedený drát lze ponechat ve svalu až několik hodin, ale nelze s ním dobře manipulovat a lokalizovat konkrétní místo zájmu ve svalu. Drátové elektrody se používají tam, kde nechceme omezovat pohyb svalstva, ovšem drát se pohybem může povytáhnout.
V případě neinvazivního měření na povrchu kůže se zaznamenává signál vzniklý činností velkého množství motorických jednotek. Signál dosahuje špičkové hodnoty do 10 mV. Značný objem tkáně mezi elektrodami a svalovými vlákny, stejně jako rozhraní elektroda–pokožka omezují horní hranici využitelného frekvenčního pásma na 500 Hz. Hlavní část výkonového spektra tedy leží v oblasti 50–150 Hz.
Invazivním, takzvaným intramuskulárním EMG lze měřit elektrický potenciál malého množství motorických jednotek až jednotlivých motorických jednotek. Využitelné frekvenční pásmo sahá až k 10 kHz díky malému objemu tkáně mezi elektrodou a zdrojem signálu. Špičkové napětí dosahuje řádově stovek μV.
Snímání a záznam sumárních akčních potenciálů svalu se provádí za účelem zjištění funkcionality svalu. Využívá se povrchových nebo podpovrchových elektrod ke stimulaci periferního nervu, který pak vyvolá samotný záškub svalu, který je pak měřen povrchovou elektrodou. Podpovrchová elektroda ke snímání ve svalu není vhodná, protože dochází k jeho silné kontrakci, což se projeví vznikem artefaktů v signálu. Stimulace nervu je realizována elektrickými pulzy o frekvenci 3–5 Hz. Vyhodnocuje se amplituda a odezva na budící signál. Nízká amplituda (alespoň 10% snížení) všech odezev značí primární nemoc svalstva. Naproti tomu u nervové poruchy, jako je například roztroušená skleróza, je patrné zpoždění kontrakce vláken při normální amplitudě. Jinou verzí CMAP metody je stimulace senzorických nervů, čímž se zpětnovazebně aktivují motoneurony, a tak lze vyšetřovat jejich funkčnost či přenosové vlastnosti.
Zařaďte do svého každodenního harmonogramu sportovní aktivity a krevní oběh bude opět fungovat na 100%! Skvělou relaxaci i prokrvení organismu zaručuje také sauna a horká koupel s přidáním skořicového, rozmarýnového nebo levandulového vonného oleje. Nezapomeňte ani na pravidelnou masáž nohou a nošení teplých ponožek. Ti odvážnější mohou vyzkoušet akupunkturu!
K určení správné diagnózy a následné volby efektivní terapie je důležité provedení podiatrického vyšetření s komplexní diagnostikou pohybového aparátu.
Aktivní metody terapie – cvičení a rehabilitace – by měly být aplikovány dle kineziologického rozboru nejprve od nohou, které tvoří základnu pohybového systému, a následně se postupuje do vyšších pater – stehenní svaly, pánev, osový skelet. Cvičení a mobilizace se zaměřují na odstranění zjištěných problémů.
Aby byla odstraněna ztuhlost nohou, jsou cvičením svalového aparátu posilovány oslabené a protahovány zkrácené svalové skupiny. Tím je obnovována pružnost a normální tonus svalů nohy, přičemž se zlepší i krevní zásobení a inervace. Ztuhlost nohy bývá zapříčiněná spasmy a zkrácením drobných svalů nohy následkem nedostatečného prokrvení a nervové stimulace, kdy dochází k fibróze (zhuštění) podkoží a kloubních pouzder. Noha pak není pružná a není schopna se při chůzi přizpůsobit nerovnostem povrchu, a tím pádem je více náchylná úrazům.
Součástí cvičení je i mobilizace nohou, například cvičení se soft míčky, cvičení na nestabilních plochách, spirální dynamika, kinesiotaping. Pomocí kinesiotapingu lze dosáhnout stimulace receptorů s lepším vnímáním pohybu a následným uvolněním zkrácených struktur a mobilizací kloubů. Cvičení vycházející ze spirální dynamiky dbá na optimální zapojení svalů nohy i celé dolní končetiny s využitím spirálního principu ve všech etážích pohybového systému. Zásluhou navození koordinovaného pohybu a svalové rovnováhy lze spirální dynamikou řešit například odstranění blokád a bolestí pohybového aparátu, korekce vadného držení těla a podobně.
Při rehabilitaci v případě narušené funkce nohou a pohybového aparátu jsou využívány metody fyzikální terapie, zaměřené především na zlepšení trofiky, prokrvení a inervace periferie dolních končetin. Jedná se o různé typy elektroléčby (působení elektrického proudu na nervosvalovou soustavu) a vodoléčebné metody, jako například vířivku, 4komorovou lázeň, uhličité koupele, včetně suchých uhličitých koupelí a koupelí ozónem.
Léčba problémů s polykacími svaly (dysfagie) souvisejících s blokádou jazylky představuje mnohostranný přístup, který obvykle zahrnuje cvičení k uvolnění svalů, posturální úpravy pro zlepšení mechaniky polykání a úpravy stravy, jako je změna konzistence jídla. Polykací manévry, techniky senzorické stimulace a neuromuskulární elektrická stimulace se také používají ke zlepšení svalové funkce a reflexů. Logoped provádí úvodní vyšetření, aby vytvořil personalizovaný terapeutický plán, který může zahrnovat i alternativní metody stravování, pokud přetrvává těžká dysfagie.
Jak poznat, že potřebuji hlubokou mozkovou stimulaci?
Existuje mnoho otázek týkajících se použití hluboké mozkové stimulace k léčbě Parkinsonovy choroby. Tyto otázky by měly být projednány s odborníkem na poruchy hybnosti nebo se speciálně vyškoleným neurologem. Jestliže léky dostatečně pomáhají, chirurgický zákrok se nedoporučuje. Pokud však léky nepomáhají nebo je nutné odbourat závislost na nich, je třeba brát chirurgický zákrok v úvahu. Poraďte se s odborným lékařem, jestli je právě pro vás ideální hluboká mozková stimulace.
Většina dospívajících musí být pozorována v pravidelných intervalech (jednou za 4 až 6 měsíců), včetně fyzických zkoušek a šetrného rentgenového záření.
Šle
Vyztužení je obvykle léčebným postupem určeným pro adolescenty, kteří mají spinální křivku mezi 25 až 40 stupni. Účelem vyztužení je zastavení průběhu křivky, což poskytuje dočasnou korekci páteře, která obvykle převezme původní tvar.
Chirurgie
U pacientů, kteří mají křivky nad 40 až do 50 stupňů, se považuje za nutný krok operační řešení. Chirurgický zákrok zajišťuje nezhoršení křivky, ale nedokáže srovnat páteř. Jsou využívány kovové implantáty, které se používají k napravení některých zakřivení a drží páteř ve správné poloze. Operace zahrnuje trvalé spojení obratle (spinální fúze).
U malých dětí není použití fúze možné, protože zastavuje růst roztavené části páteře. V tomto případě se používají pooperační výztuhy.
Elektrická stimulace, cvičební programy a manipulace neumožňují bohužel prevenci skoliózy. Doporučuje se, aby lidé trpící skoliózou zůstali aktivní a fit.
Efektivní krevní oběh je rozhodující pro silné a zdravé vlasy. Jablečný ocet dokáže stimulovat cirkulaci krve do vlasových folikul. Efektivní cirkulace následně více vyživuje vlasové folikuly, posiluje kořeny a vede ke zdravým vlasům.
Citronová voda rozpouští kyselinu močovou a další jedy v játrech, zkapalňuje žluč a pomáhá zmírnit případy malárie. Citrony jsou bohaté na draslík a jsou velmi účinné při léčbě žlučníkových potíží, také při léčbě příznaků onemocnění jater, které způsobuje zácpu, bolesti hlavy, zvracení žluče a ztrátu chuti k jídlu. Lidé s jaterními problémy by měli pít šťávu z jednoho citronu denně, například v čaji při snídani.
kroužení nohy v kotníku, přičemž bérce jsou podloženy tak, aby byly dolní končetiny uloženy do 45 ° vůči trupu;
přitahování kolene k břichu a napřímení nad podložku.
Každý cvik je vhodné provést tempem 40 opakování/min. v celkovém rozsahu 2/3 celkové doby od zahájení cvičení po vznik ischemické bolesti, při které bylo nutné cvičení přerušit. Následuje 2–3minutová relaxační pauza. Cvičení je nutné opakovat dvakrát až třikrát v jedné tréninkové sérii dvakrát a vícekrát denně.
Závažnou chybou je podkládání dolních končetin izolovaně pod koleny, kdy může dojít k útlaku cév s nežádoucím snížením průtoku krve. Pro zvýšenou polohu dolních končetin podkládáme holeně po celé délce.
Cvičení vsedě
Cvičení vsedě předchází korekce a nácvik správného sedu. Chodidla jsou na šířku pánve vzdálené od sebe a jsou opřeny celou plochou na podložce, během cvičení je vyvíjen rovnoměrný tlak na podložku z oblasti paty, příčné klenby, nepřetěžujeme kotník přesouváním tlaku na vnitřní hranu chodidla. Kolena jsou optimálně vsedě těsně pod úrovní kyčlí a bérce a směřují kolmo k zemi nebo jen mírně šikmo s úhlem ohnutého kolena menším než 90 °. Pánev je ve středním postavení nebo nakloněná dopředu, nepřeklápí se dozadu, což vede k zakulacení páteře. Pánev se lehce naklopí dopředu – do anteverze, napomůže zdvižení a vypnutí hrudníku. Ramena lehce stáhneme dolů, čímž zlepšíme fixaci lopatek.
Vsedě provádíme:
výpony na špičky;
střídavé zvedání špiček s oporou o patu.
Každý cvik je vhodné provést tempem 40 opakování/min. v celkovém rozsahu 2/3 celkové doby od zahájení cvičení po vznik ischemické bolesti, při které bylo nutné cvičení přerušit. Následuje 2- až 3minutová relaxační pauza. Cvičení opakovat dvakrát až třikrát v jedné tréninkové sérii dvakrát až třikrát denně.
Cvičení vestoje
Cvičení vestoje začínáme nácvikem správného stoje, tedy postavení částí: hlava, hrudník, břicho, dolní končetiny. Chodidla jsou na šířku pánve rovnoběžně nebo jen v mírném úhlu vytočené od sebe ven. Kolena nepřetěžujeme do maximálního natažení, tedy „uzamčení“. Břicho zatáhneme, zakřivení páteře ve fyziologických rozmezích dosáhneme lehounkým povytažením trupu nahoru, přičemž ramena jemně stlačujeme dolů, lopatky neodstávají, jsou fixovány k hrudníku, hrudník je v takovém postavení lehce vypnutý dopředu. Hlava je vzpřímená, bez předsouvání brady, brada směřuje jen mírně šikmo dolů a je „zatažená“. Při pohledu z boku by ucho mělo být kolmo nad ram
