VÁNOČKA je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. V minulosti se při mononukleóze nařizovala přísná jaterní dieta. Bylo ale vědecky vyvráceno, že by taková přísná dieta měla příznivý vliv na průběh nemoci, spíše naopak může po delší době škodit, a to tím, že neobsahuje některé důležité živiny, jako jsou vitamíny rozpustné v tucích nebo esenciální mastné kyseliny.
Vhodné potraviny při a po mononukleóze
Při infekční mononukleóze se doporučuje dodržovat dietu s omezením tuku. Je vhodné se vyvarovat tučných druhu masa, uzenin (kromě drůbeží šunky a drůbežích párků), různých konzerv, paštik, zabíjačkových pokrmů. Používejte rostlinné oleje, rostlinné tuky (Rama, Flora). Tuk dávejte při přípravě až do hotových pokrmů, aby se zbytečně nepřepaloval. Zeleninu používejte nenadýmavou. Pečivo se doporučuje ne čerstvé, vhodné je tedy jíst pečivo až na druhý den. Při tomto onemocnění používejte pečivo bílé, rohlíky, veky, chléb bílý, vánočka, piškoty, suchary. U této diety je důležitá také technologická úprava při přípravě pokrmů. Mouku, kterou budete používat na zahušťování pokrmu, nejdříve opražte na teflonové pánvi nasucho do světle hněda, a pak ji v pokrmu nejméně 20 minut povařte. Používejte vaření, dušení, pečení v troubě pod poklicí nebo v alobalu, zabráníte tak vzniku nežádoucích kůrek a spálených částí.
Dieta s omezením tuků (dieta č. 4): Dieta s omezením tuku je plnohodnotná, lehce stravitelná, dlouhodobě uživatelná, pouze má snížený obsah tuku. Nejsou zde zařazeny potraviny, které mají vyšší obsah cholesterolu, proto má dieta mírně protisklerotický charakter. Ordinuje se v odeznívajícím akutním stadiu onemocnění slinivky břišní a při onemocnění jater.
Dieta při rakovině slinivky je ovlivněna i fyzickým stavem pacienta. Bohužel vyvolává nechutenství, takže je nutné se přizpůsobit se i tomuto faktu. Strava musí být jednoznačně precizně hlídaná. Při nedodržení stravovacích návyků může rakovina slinivky vyvolat selhání jater. Určitě je třeba říct, že rakovina slinivky a nechutenství spolu souvisejí již na počátku a fungují jako jeden ze znaků nemoci. Je doporučována konzumace stravy s omezením tuků, to znamená dieta č. 4. – je plnohodnotná, lehce stravitelná, dlouhodobě uživatelná, má snížený obsah tuku. Nejsou zde zařazeny potraviny, které mají vyšší obsah cholesterolu, proto má dieta mírně proti sklerotickému charakteru.
Mléko: nízkotučné egalizované, nepodáváme ho jako samostatný pokrm, pouze na jejich přípravu. Vhodné jsou zakysané mléčné výrobky – biokys, podmáslí, kefírové mléko, jogurtové mléko.
Mléčné výrobky: jogurt bílý nebo s povolenou ovocnou příchutí. Termix, tvaroh měkký i tvrdý, nízkotučný. Sýry – tavené do 30 % t. v s. bez pikantních příchutí, tvrdé, strouhané. Eidam, Moravský bochník. Vhodné jsou tvarohové sýry.
Vejce: bílky neomezeně, žloutky jeden kus denně. Vejce nepodáváme jako samostatný pokrm, pouze na přípravu pokrmů.
Tuky: povoleno max. 55 g tuku denně – volného i v potravinách (volný tuk max. 35 g a 20 g tuku obsaženého v potravinách). Větší množství tuků se zařazuje v dopoledních hodinách, méně pak večer. Čerstvé máslo, náhradní másla – pomazánkové máslo, Perla, Rama, Flora. Jednodruhové rostlinné oleje (slunečnicový, řepkový, olivový).
Sacharidové potraviny: cukr, med přiměřeně. Mouka hladká, polohrubá i hrubá, ovesné vločky – po úpravě mix, krupice. Kroupy, krupky lisujeme. Příkrmy – brambory, bramborová kaše, těstoviny, jemné nudle, rýže, knedlík dietní – nesmí být kypřen droždím, krupicové, moučné noky. Pečivo bílé, starší, vodové, netučné rohlíky, veka, starší netučná vánočka nebo mazanec, piškoty. Pečivo ne s drobenkou. Piškotové, moučné těsto, tvarohové, odpalované spařované, krupicové těsto.
kmín, vývar z kmínu, vývar z bobkového listu, nového koření, cibule, vývar z hub, malé množství sladké papriky, mletá skořice, vegeta, strouhaný perník, majoránka, natě;
nedoporučované koření – bujón, maggi, pepř;
kyselíme menším množstvím octa, citrónovou šťávou, citrónovým džusem.
Pečivo
rohlíky, housky, veka, netučná vánočka, mazanec, bílý chléb, dětské piškoty, suchary, loupáčky bez máku.
Strava je individuální – jednoznačný jídelníček nelze určit, níže tedy naleznete spíše obecná doporučení.
Pečivo: suchary, veka, rohlíky netučné, piškoty, starší vánočka.
Mléko a mléčné výrobky: mléko nepodáváme jako samostatný nápoj. Pokud snášíte mléčné výrobky, používejte nízkotučné sýry, krájený sýr, netučný tvaroh, nízkotučný bílý jogurt s živou kulturou.
Polévky: vývary z hovězího nebo drůbežího masa, ze kterého odstraníme viditelný tuk, doplníme rýží, těstovinou, kapáním. Polévky obilninové, rozmixované bramborové, zeleninové, žemlové.
Tuky: čerstvé máslo na pečivo nebo na omaštění pokrmu, olivový olej.
Vejce: jako samostatný pokrm nepodáváme, k přípravě jídel používejte celá vejce v menším množství.
Ovoce: výběr je velmi úzký, ze syrových druhů můžeme podat pouze zralé banány. Jablka, broskve a meruňky zbavíme jader a slupek, dusíme a prolisujeme.
Zelenina: nepoužíváme syrovou, nejvhodnější je vařená mrkev, jemně nastrouhaná nebo rozmixovaná. Celer, petržel, špenát, hlávkový salát jemně krájený.
Koření: pokrmy mírně solíme, kořeníme jemně mletým kmínem nebo vývarem z kmínu, koprem, petrželovou natí, vanilkou, citronovou šťávou. K ochucení jídel je možné použít kořenicí přípravky Vegi-vegi a Family-vegi. Vhodné bylinky či koření jsou bazalka, dobromysl (oregano), fenykl, kmín, koriandr, majoránka, máta, mateřídouška, meduňka, pažitka, petrželka, pomerančová kůra, puškvorec, rozmarýn, saturejka, tymián, muškátový oříšek, paprika sladká, skořice. Pro zastření chuti a vůně některého jídla můžeme použít i výraznější koření (například do pomazánek dáme česnek, hořčici, kyselou okurku, kečup, cibuli, citronovou šťávu a podobně).
Moučníky: podáváme v omezeném množství, nepoužíváme těžké, máslové krémy. Vhodné jsou piškotová roláda s džemem, piškotová bublanina s meruňkami, piškot s citronovou polevou, bílkový chlebíček, ovocné řezy se želatinou, ovocný kysel, při snášenlivosti mléka vanilkový krém, bílková pěna šlehaná s džemem, tvarohový krém šlehaný s džemem, sněhové pečivo.
Při steatóze by měla strava obsahovat dostatek obilovin, zeleninu, ovoce rostlinné tuky (obsažené třeba v olivovém oleji, řepkovém oleji, ve vlašských ořechách), ryby. Strava by měla být spíše chudší na nasycené mastné kyseliny, červené maso a sladkosti.
Potraviny konzumované při této dietě by měly mít snížený obsah tuku a být lehce stravitelné, nemají ani vysoký obsah cholesterolu.
Vhodné je libové maso (hovězí vepřová kýta, telecí, jehněčí, kuřecí, krůtí, králičí), ryby (netučné druhy jak sladkovodní i mořské, například kapr, treska, lín, pstruh), je možné konzumovat i některé uzeniny v rozumné míře jako libovou šunku, dietní salám, drůbeží párky.
Mléko je možné konzumovat jako součást pokrmů (ale mléko nízkotučné), ale ne jako samostatný pokrm. Vhodná je i konzumace zakysaných mléčných výrobků (podmáslí, kefírové mléko, jogurtové mléko), a mléčných výrobků jako bílé jogurty (nebo s povolenou ovocnou příchutí), termix, nízkotučný tvaroh, tavené sýry do 30 % bez pikantních koření, tvrdé sýry, tvarohové sýry.
Konzumovat se mohou i vejce, bílky dokonce neomezeně, u žloutků se doporučuje maximálně jeden za den. Zároveň by vejce neměly být samostatným jídlem, ale mohou být součástí jiných jídel.
Při jaterní dietě je nutná snížená konzumace tuků, ale nedá se jim vyhnout zcela (ani to není zdravé). Maximální povolené množství tuků je 55 g za den (počítá se jak ten volný, tak ten v potravinách – s tím, že volného tuku může být maximálně 35 g a 20 g tuku obsaženého v potravinách). Důležité je také, aby více tuků bylo v jídelníčku dopoledne, naopak navečer by ho mělo být výrazně méně. Je možné konzumovat jak čerstvé máslo, tak i pomazánkové máslo, či náhrady jako Perla, Rama a Flora. Do tuků se počítají i jednodruhové rostlinné oleje jako slunečnicový, řepkový, olivový.
Co se týká potravin se sacharidy, je konzumace omezená, nebo zakázaná. Cukr a med je možné konzumovat omezeně. Všechny typy mouky a ovesné vločky je možné také jíst ale až po jejich úpravě kroupy a krupky je lepší lisovat. V jídelníčku při této dietě mohou být jak brambory, tak bramborová kaše, těstoviny, nudle, rýže, dietní knedlík (ten není kypřený droždím), krupicové i moučné noky. Pečivo by mělo být starší (třeba den staré) a ne s posypkou. Jíst se mohou netučné rohlíky, netučná vánočka, piškoty, piškotové těsto, tvarohové těsto, odpalované i krupicové těsto.
Z ovoce se doporučují jablka, meruňky a broskve (v syrovém stavu), tepelně upravená pak jablka, meruňky, broskve, třešně, višně, švestky, ryngle. Z jižního ovoce je možné konzumovat banány, mandarinky, pomeranče, grapefruity.
Zelenina by měla být mladá, jemná a může být jak čerstvá, tak mražená, sušená i sterilovaná. Vhodná je pak mrkev, celer, petržel, pastiňák, mladá brukev, květák (v malém množství), hrášek (v malém množství), dýně, patisony, špenát, fazolka, rajčata, hlávkový salát, červená řepa, rajský protlak, rajčatová šťáva, dýně.
Z koření je možné konzumovat pažitku, petrželku, kopr, mladou celerovou nať, libeček, bazalku, majoránku, drcený kmín, vývar z bobkového listu, vývar z hub, citrónová a pomerančová šťáva, pomerančová kůra, vanilkový cukr.
Při kolonoskopii se vyšetřuje někdy i střevo tenké a je nutné střeva před samotným vyšetřením důkladně pročistit a zbavit je všech zbytků. Aby vyšetření proběhlo maximálně hladce, rychle a bez problémů, je důležité striktně dodržovat rady lékaře včetně správné diety před samotnou kolonoskopií. Obvykle se doporučuje dieta 5 až 7 dní před vyšetřením. Výsledkem by mělo být opravdu čisté tlusté střevo. Kromě diety bývá pacientům doporučeno vhodné projímadlo nebo klyzma, které pomůže dokončit očistu střeva jeden den před vyšetřením. Není-li příprava střeva dostatečná, je vyšetření komplikované nebo jej nelze provést vůbec a musí se opakovat. To samé platí pro případ, že pacient dietu nedrží vůbec.
Kolonoskopie pomáhá vyšetřit tlusté střevo, odhalit příčinu potíží a stanovit diagnózu (vředy, polypy, zánět, hemoroidy, karcinom a jiné), případně provést menší zákroky (například odstranění polypů, provedení biopsie a podobně). Včasné vyšetření tlustého střeva může dokonce zachránit život.
Dietě před kolonoskopií se hodně podobá takzvaná bezezbytková dieta, jejíž součástí jsou zakysané mléčné výrobky. Bezezbytková dieta není o zbytcích na talíři, ale týká se zbytků, které zůstávají ve střevech a škodí celému trávicímu traktu. Bezezbytková dieta se zaměřuje na očistu střev. Primárně ji drží lidé, které trápí chronický zánět tlustého střeva, Crohnova choroba, střevní neprůchodnost či častý průjem. Jako každá dieta má i ona řadu pravidel a omezení, které je třeba dodržet. Důraz je kladen na lehce stravitelnou stravu s nízkým obsahem tuků a nadýmavých potravin. Zároveň obsahuje více bílkovin oproti běžné stravě. Platí, že strava při bezezbytkové dietě nesmí trávicí trakt dráždit a zanechávat v něm nestrávené zbytky. Nevhodné jsou také potraviny bohaté na hrubou vlákninu. Hlavním cílem diety je zbavit střeva všech nestrávených zbytků.
Potraviny, které jíst můžete:
libové maso s nízkým obsahem tuku – kuřecí, krůtí, telecí a hovězí, vepřové medailonky, králičí, jehněčí a podobně
ryby – sladkovodní i mořské druhy s nižším obsahem tuku – pstruh, štika, kapr a jiné
vařená či dušená šunka, dietní párky
tuky – hlavně rostlinné, občas máslo
mléčné a zakysané výrobky – jogurty bílé i ovocné, tvaroh, kefír, podmáslí, jogurtová mléka, tvrdé sýry, pribináček, termix, tvarohové sýry (lučina, gervais)
vajíčka – maximálně 1 denně a tepelně upravené
brambory, bramborová kaše, halušky, noky
obiloviny – těstoviny, rýže, kroupy
minimálně den staré pečivo, občas piškoty, suchary, může být i vánočka
zelenina – pouze vařená nebo dušená mrkev, dýně, celer a petržel ve vývaru, velmi vhodný je špenát a hlá
Při průjmu je důležité na začátku zcela vynechat nevhodnou stravu a naopak zvýšit příjem tekutin. Není ale dobré vynechat jídlo zcela (prvních pár hodin třeba ano, ale pak tělo potřebuje energii). Pro první den s tímto zdravotním problémem je vhodné jíst třeba rýži, pečivo (ne čerstvé!), kuřecí maso (minimum koření). Piškoty a pečivo se doporučují jako potraviny na zastavení průjmu.
Během průjmu je třeba jíst malé porce, ale pravidelně, zhruba po 2 - 3 hodinách.
Během dalších dní se při zlepšení střevních potíží ke konzumaci doporučuje rýže (ve formě rýžových odvarů, nebo rýžové kaše), mrkev (vařená i dušená, nebo mírně osolený zeleninový vývar s mrkví a rýží), starší bílé pečivo (housky, rohlíky, veka, toastový chléb, netučná vánočka, chléb), dětské piškoty, těstoviny, brambory (je možná i bramborová kaše, ale bez mléka), banány, jablka, kuřecí maso (vařené i dušené). Kromě jablek a banánů se doporučuje z ovoce konzumovat i meruňky. Ze zeleniny je kromě mrkve vhodný i celer, petržel, dýně a špenát, lisovaná zelená fazolka. Kromě kuřecího masa, se může jíst i krůtí nebo králičí maso. V dalších dnech se mohou přidat i libové vepřové kotlety, nebo kýta ať už vepřová nebo hovězí, ryby a dietní šunka.
Zhruba po dvou dnech, když se průjem zlepší, je možné zkusit zakysané výrobky. Postupně se může přidat netučný tavený sýr, nízkotučné tvrdé sýry, nízkotučné tvarohy, netučné jogurty.
Při průjmu je důležité nejen to, co člověk smí jíst, ale i to co jíst rozhodně nesmí (nedoporučuje se). Je důležité se vyhnout všem tučným a smaženým jídlům. Na průjem se nedoporučuje jíst mléčné výrobky (mléko, plísňové sýry, smetanové sýry, šlehačky, atd). Nedoporučuje se také konzumace uzenin, paštik, tučného a smaženého masa. Vyhnout se je potřeba veškeré zelenině, která je nadýmavá, jako zelí, kapusta, květák, cibule, kukuřice a hrášek, paprika, okurky, hlávkový salát, rajčata. Nevhodné jsou také maliny, borůvky, třešně, ostružiny, ovoce, fíky, švestky, hroznové víno, rybíz, angrešt, kiwi, višně. Člověk trpící průjmem by se měl vyhnout i hrachu, fazolím, čočce, a dalším luštěninám. Z pečiva není vhodné konzumovat vše kynuté (buchty, koláče, koblihy), celozrnné potraviny, sladké pečivo a hlavně vše, co je čerstvé a müsli.
I po několika dnech je potřeba se vyhýbat smaženým jídlům, pálivému koření a všemu s vysokým obsahem tuků.
Při střevních potížích všeobecně platí, že zhruba první tři dny by se nemělo jíst nic mastného, naopak se doporučují neosolené rýžové polévky, piškoty, rýže, tvrdé pečivo, brambory, mrkev, banán. Maso by se do stravy mělo řadit zhruba až od pátého dne (nejprve ale nepříliš ochucené). Přestože střevní potíže často doprovázejí pocity nechutenství, pacient se musí "přemoci" a jíst a pít. Jeho tělo příjem živin nutně potřebuje, aby mělo energii "bojovat" s onemocněním.
