Tebokan 4 % obsahuje speciální extrakt EGb 761 z listů jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba), standardizovaný na 24 % flavonových glykosidů a 6 % terpenových laktonů (ginkgolidy A, B, C, J a bilobalid), který má účinek cévy rozšiřující v tepenné oblasti a reologický, kdy zlepšuje průtokové vlastnosti krve. Snížením kapilární propustnosti (permeability) působí lehce proti otokům. Podporuje žilní napětí, zlepšuje využití glukózy v buňkách a snižuje tvorbu a přítomnost nežádoucích produktů vznikajících při metabolismu, takzvaných volných kyslíkových radikálů. Přípravek zvyšuje syntézu a uvolňování substance nazývající se acetylcholin, jejíž množství je ve stáří sníženo.
Bez porady s lékařem se přípravek užívá:
Při poruchách duševní výkonnosti s příznaky poruchy paměti, poruchy koncentrace a emoční lability (hlavně u starších osob).
Po poradě s lékařem se dále přípravek užívá:
Při syndromu demence (primární degenerativní demence Alzheimerova typu, vaskulární demence, smíšené formy demence).
Při poruchách prokrvení končetin a mikrocirkulace, jako je obstrukční choroba periferních tepen ve stadiu I.–II. podle Fontaina (Claudicatio intermittens), Raynaudův syndrom a podobně.
Při senzorických poruchách na základě cévní nedostatečnosti, při závratích, ušních šelestech, snížení sluchu u starších osob.
V diskuzi ALZHEIMEROVA CHOROBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Jodasová.
Jakým způsobem se dělají testy u neslyšících lidí,teří mají malou slovní zásobu
a dorozumívají se znakovým jazykem. Může dojít k omylu pokud není přítomen u psychologa i tlumočník znakového jazyka.
A pokud je to způsobeno vaskulární chorobou.
Děkuji za odpověď
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Výkonná směs hydrolytických enzymů a antioxidantů pro boj proti zánětu, snížení bolesti a udržení normálního stárnutí.
Wobenzym je vědecky ověřená receptura, která:
Zlepšuje a reguluje proces hojení.
Snižuje generalizovaný a lokální zánět a bolest inaktivací zánětlivých mediátorů (bradykinin).
Zrychluje metabolismus a pomáhá při hubnutí.
Oddaluje stárnutí, vrásky a ochablou pokožku.
Zlepšuje krevní oběh.
Podporuje růst nových buněk.
Zmírňuje hematom aktivací enzymatického rozkladu fibrinu v krevních sraženinách (fibrinolýza).
Snižuje otoky a zadržování vody normalizací vaskulární permeability.
Unikátní kombinace enzymů a antioxidantů ve Wobenzymu odbourává hromadění volných radikálů v těle, hydratuje bílkoviny a udržuje strukturální integritu tkání.
Bromelain & Papain mají silné protizánětlivé vlastnosti, které snižují otoky, bolest a potřebu analgetik.
Pankreatin, trypsin a chymotrypsin regulují trávení, urychlují metabolismus a snižují hmotnost. Pankreatické enzymy mají také protizánětlivý a protiedémový účinek.
Rutin neutralizuje volné radikály a zajišťuje dobré zdraví a mladistvý vzhled.
Wobenzym není lék, je to kompletní léčba – autentická receptura systémového enzymu, které miliony lidí po celém světě důvěřují a poskytuje klinicky prokázanou podporu celému tělu.
V diskuzi ÚČINNÁ PREVENCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jura.
Nikolo to mimo není. :-|
Protože to, kdy ti Azheimer nastoupí a taky v jaký podobě se ovlinit dá. Jde tam kromě genů (který nezměníš, to je jasný), taky o průchodnost cév v mozku (vaskulární demence) a to už se určitě ovlivňovat dá. Když se o riziku Alzheimera dozvíš dejme tomu ve třiceti a budeš to řešit, může se ti posunout třeba na 95. A to už je teda setsakra dobrý.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Tato forma demence je způsobena vaskulární (cévní) nekrózou (infarktem) mozku v průběhu cévního onemocnění, včetně hypertenzního cerebrovaskulárního onemocnění. Jinými slovy výsledkem je odumírání částí mozkové tkáně, ke kterému může dojít:
jednak zneprůchodněním cév zásobujících mozek, například při ateroskleróze;
jednak se může jednat o protržení cévy vinou vysokého krevního tlaku, kdy tak část mozku zůstane nedokrvena, navíc krev uniká z krevního řečiště a řečiště utlačuje okolní mozkovou tkáň.
Demence může následovat po předchozích atakách onemocnění, ale též po jediné velké mozkové příhodě, což se však děje méně často. Začátek této demence bývá lokalizován obvykle ve starším věku.
Vaskulární demence je dále specifikována na formu:
s akutním začátkem (rychle vzniklé onemocnění, které se rozvine během jednoho až tří měsíců);
multiinfarktovou demenci (výsledek několika cévních příhod);
subkortikální vaskulární demenci (vaskulární onemocnění je lokalizováno hluboko v bílé hmotě mozkové);
smíšenou kortikální a subkortikální demenci, která nese rysy obou těchto demencí současně.
Ve srovnání s demencí u Alzheimerovy choroby jsou deficity kognitivních funkcí rozloženy nerovnoměrně, postižení bývá ostrůvkovitého charakteru. Kupříkladu paměť může být zřetelně postižena, v myšlení jedince však můžeme pozorovat relativně mírné zhoršení.
Ve smíšené demenci dochází k abnormalitám, které jsou spojeny s více než jedním typem demence. Tento typ se vyskytuje současně v mozku. Nedávné studie naznačují, že smíšená demence je častější, než se dříve myslelo. Často je spojena s Alzheimerovou chorobou a vaskulární demencí nebo i jinými druhy demence, jako je například demence s Lewyho tělísky.
Hloh se v tradiční medicíně užívá k léčbě kardiovaskulárních chorob. Užívání 160–1 800 mg denně, rozdělených do dvou nebo tří dávek, může pomoci zabránit tvorbě plaku v tepnách, snížit vysoký cholesterol a snížit vysoký krevní tlak. Polyfenoly zvané rutin a quercetin obsažené v hlohu mají antioxidační vlastnosti, které mohou zlepšit kardiovaskulární zdraví a zastavit hromadění plaku, regulovat srdeční rytmus, rozšiřovat krevní cévy a snižovat periferní vaskulární odpor.
Rovněž avokáda jsou dobrou volbou pro tepny – toto zdravé ovoce zvyšuje „dobrý“ cholesterol a zároveň snižuje ten „špatný“. Avokádo je plné draslíku, obsahuje ho dokonce více než banán. Ukázalo se, že draslík pomáhá předcházet kardiovaskulárním onemocněním a vaskulární kalcifikaci v tepnách, proto si i vy přidejte avokádo do jídelníčku. Nahraďte máslo avokádem, použijte jej v sendvičích, kuřecím či tuňákovém salátu. Nebo jste milovníkem smoothie? Pak vypijte svou denní dávku draslíku přidáním avokáda do oblíbeného míchaného nápoje, jako bonus získáte smoothie extra krémové.
Onemocnění je charakterizováno tkáňovou destrukcí a rychlým šířením prostřednictvím vaskulární a perineurální invaze. Predilekčně (nejčastěji chorobným procesem napadané) postižené struktury jsou očnice a centrální nervový systém.
Příznaky jsou zpočátku necharakteristické. Podezření by měl vzbudit každý nejasný febrilní stav, který neodpovídá na antibiotickou terapii, zvláště pak u imunosuprimovaného pacienta. V pozdních stadiích závisí symptomatika především na rozsahu postižení okolních tkání. Vzhledem k rychlému šíření do orbity, měkkých tkání tváře (zvláště nitrolebí) a k vysoké mortalitě je nutná včasná diagnostika. Kromě radiologických známek šíření procesu je pro definitivní stanovení diagnózy invazivní formy zánětu rozhodující histologické vyšetření. Akutní virová sinusitida by měla trvat méně než 10 dnů, akutní plísňová rinosinusitida se zhoršuje po 5 dnech a trvá déle než 10 dnů a méně než 12 týdnů.
Plíseň v nose se projevuje takovými příznaky, jako je svědění v nose, chronická rýma, ucpaný nos, bolest dutin bez rýmy.
TEBOKAN 40 mg obsahuje speciální extrakt EGb 761 z listů jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba), standardizovaný na 24% flavonových glykosidů a 6% terpenových laktonů (ginkgolidy A, B, C, J a bilobalid), který má účinek vazodilatační (cévy rozšiřující) v tepenné oblasti a reologický (zlepšuje průtokové vlastnosti krve). Snížením kapilární propustnosti (permeability) působí lehce protiedémově (proti otokům). Podporuje žilní tonus (napětí), zlepšuje využití glukózy v buňkách a snižuje tvorbu a přítomnost nežádoucích produktů vznikajících při metabolismu (tzv. volných kyslíkových radikálů). Přípravek zvyšuje syntézu a uvolňování substance nazývající se acetylcholin, jejíž množství je ve stáří sníženo.
Bez porady s lékařem se přípravek užívá
při poruchách duševní výkonnosti s příznaky: poruchy paměti, poruchy koncentrace, emoční labilita hlavně u starších osob.
Po poradě s lékařem se dále přípravek užívá
při syndromu demence (primární degenerativní demence Alzheimerova typu, vaskulární demence, smíšené formy demence).
při poruchách prokrvení končetin a mikrocirkulace jako je obstrukční choroba periferních tepen ve stadiu I.-II. podle Fontaina (claudicatio intermittens), Raynaudův syndrom apod.,
při senzorických poruchách na základě cévní insuficience (nedostatečnosti): závratích, ušních šelestech (tinitus), snížení sluchu u starších osob.
Fialové fleky jsou charakteristické pro onemocnění nazvané sklerodermie. Sklerodermie patří mezi autoimunitní onemocnění.
Příčiny
Příčina onemocnění je neznámá, ale předpokládá se podíl hormonálních vlivů, okolního prostředí a genetické predispozice. Na vzniku se podílejí i změny vaskulární, poruchy imunoregulace a poruchy metabolismu kolagenu. Pro cévní poškození svědčí časný výskyt Raynaudova fenoménu a vznik teleangiektazií. Odběry na protilátky se u sklerodermie neprovádějí, protože jsou neprůkazné, jediná možná diagnostika je klinický obraz a v případě nejasností histologické vyšetření, tedy odběr kousku kůže. Ložisko se povětšinou nikdy nedá vyhojit a jediný efekt léčby je zástava rozrůstání ložiska.
Co s tím dělat
Při výskytu onemocnění je zakázáno kouřit, pobývat v teplém prostředí. Doporučují se masáže, cvičení, ochrana před traumaty a chladem, zdravá výživa. Celkově se podávají rheologické látky (pentoxifylin), vazodilatační (blokátory kalciových kanálků, prostaglandiny), antihypertensiva (inhibitory angiotensin konvertázy). A protizánětlivé přípravky: nesteroidní antirevmatika, glukokortikosteroidy, imunosupresiva (cyclofosfamid, azamun, methotrexat). Určitý vliv může mít penicillamin, interferony, penicilin, extrakorporální fotoferéza. Při gastrointestinálním postižení jsou zapotřebí: umělé sliny, blokátory H2 receptorů, antacida, slizniční protektiva, blokátory protonové pumpy, prokinetika (metoclopramid, cisparid, octreotid), pankreatické enzymy, antibiotika (například tetracyklin, erytromycin). Lokálně se provádí promazávání.
Névus, česky mateřské znaménko, neboli smaha je medicínský termín, který stojí za podrobné pojednání. Právě pravidelné pozorování mateřských znamének je základním předpokladem pro včasné odhalení jejich maligní přeměny v melanom a pro včasný terapeutický zásah. Mateřská znaménka jsou v klinické praxi nejčastěji zaměňována za takzvané melanocytové skvrny (ephelides, melasmata, kávové skvrny a lentiga), které jsou způsobené prostou hyperplazií a hyperfunkcí melanocytů, a jedná se o zcela benigní léze. Druhou zaměňovanou skupinou jsou maligní melanomy, jejichž neodhalením dojde k oddálení diagnózy s fatálními následky pro pacienta.
Mateřská znaménka jsou ohraničené kožní útvary vznikající na základě embryonální vývojové poruchy. Mají z praktického hlediska zásadní význam, neboť se ve 20–30 % případů během života klinicky mění a v některých případech z nich může vznikat maligní melanom. Rozdělení mateřských znamének prodělalo za posledních několik let mnoho změn, nicméně níže uvedené rozdělení považuji za nejsrozumitelnější. Vzhledem k velkému počtu typů mateřských znamének zde uvádím pouze ty nejčastěji se vyskytující. Mateřská znaménka se dělí na 3 základní skupiny: vaskulární, adnexální a pigmentová.
Vaskulární znaménka
Mezi nejznámější vaskulární mateřská znaménka patří naevus flammeus, který je přítomen již při narození a dále se vyvíjí s růstem dítěte. Klinicky se jeví jako fialově červené, ostře ohraničené ložisko, mírně vyvýšené nad okolí, velikosti od několika milimetrů až po rozsáhlé plochy postihující velké oblasti těla. Nejčastěji se vyskytuje v obličeji. Pacienta kosmeticky velmi deprimuje, v současné době jej lze velmi dobře odstranit pomocí speciálního laseru.
Druhým nejznámějším vaskulárním mateřským znaménkem je naevus araneus (pavoučkovitý névus), který má typický vzhled s centrálně bodovitou kapilárou s paprsky větévek vybíhajících do periférie, které připomínají pavouka. Terapie spočívá buď ve sklerotizaci nebo laserové terapii.
Nejčastěji se vyskytujícím adnexálním mateřským znaménkem je naevus sebaceus. Jde o vrozený měkký žlutohnědý útvar papilomatózního povrchu o velikosti 1 až 6 cm. Vyskytuje se hlavně ve vlasech, postupně se zvětšuje. Pro nebezpečí jeho přeměny v basaliom se doporučuje jeho chirurgické odstranění či méně invazivní odstranění laserem.
Mezi pigmentová mateřská znaménka patří jednak skupina melanocytových mateřských znamének, která má další histologické podtypy, a jednak definované klinické jednotky: Naevus spilus, Naevus Spitz, Halo naevus, Naevus coeruleus.
Melanocytová mateřská znaménka vznikají nahromaděním melanocytů (hnízd – histologický termín) v různých částech kůže (v epidermu, koriu, nebo v obou) a podle toho se pak histologicky dělí na podtypy junkční, intradermální nebo compound (složené). Jsou buď kongenitální (přítomné hned po narození), nebo získané (vznikající později, většinou přibývají do 20–30 let věku). Kongenitální mívají rozměr od 1 do několika desítek centimetrů a většinou jsou jednotlivé. Nejznámějším zástupcem je Naevus Becker.
Získané névy přesahují u dospělého jen zřídka velikost 2 cm a jsou téměř vždy mnohočetné. Začínají se objevovat obvykle od 6. měsíce věku a jejich počet se postupně zvětšuje až do 30 let věku. Mohou se objevit i později. Podle různých zdrojů se jich najde u třicetiletého člověka bílé rasy v průměru 20–40. Počet je ale velmi variabilní, od několika až po stovky. Rozhodující vliv na počet a klinický vzhled projevů mají faktory genetické. Změny, které se odehrávají v melanocytových projevech v dětském věku a v dospívání, jsou fyziologické a projevují se změnami velikosti, barvy, tvaru. Po pubertě však tyto klinické změny v melanocytových lézích mohou signalizovat postupný vznik nádoru.
Zauzlení střev u dospělých se dělí na tři typy: mechanické, neurogenní a vaskulární. Další dělení popisuje místo, kde neprůchodnost vznikla, tedy zauzlení vysoké (oblast mezi žaludkem a tenkým střevem, nebo v začátku tenkého střeva) a nízké (druhá polovina tenkého střeva a tlusté střevo).
Příznaky: Charakteristickými příznaky rozvoje onemocnění jsou zástava odchodů plynů a stolice, ať už v důsledku překážky, nebo zástavy peristaltiky. Ve střevě dochází k jejich hromadění, což způsobí roztažení střev, které se projeví vzedmutím břicha. Jelikož se potrava kvůli překážce ucpávající střevo nemůže posouvat dále, dochází k úpornému zvracení. Tyto příznaky doprovází silná bolest, která může mít kolikovitý charakter (přichází ve vlnách, stupňuje se až do maxima, pak slábne, a znovu zesiluje), nebo může být trvalá, krutá a neutišitelná – tak tomu bývá u strangulačního ileu, kdy střevo trpí nedostatkem kyslíku. U strangulačního ileu (nejvíce nebezpečného) se také mohou objevit příznaky počínajícího šoku, tedy neklid, nebo naopak výrazná spavost, bledá kůže se studeným potem, rychlé bušení srdce, zrychlené dýchání.
Léčba: Léčba neprůchodnosti střev je ve většině případů chirurgická, okamžitá operace může pacientovi zachránit život. Jenom ve výjimečných případech se volí takzvaná konzervativní léčba, tedy nechirurgická terapie. V tom případě se přes nos zavede do žaludku pacienta sonda, kterou je krmen, musí mít také zavedenou infuzi v žíle a močovou cévku, kterou se vyvádí moč do sběrného pytlíku, čímž se kontroluje jeho výdej tekutin. Lékař také předepíše šetrné projímadlo, které dostane stagnující střevní obsah z organismu ven.
Rizika: Neprůchodnost střev je velmi vážný, život ohrožující stav, který se může týkat jak tenkého, tak tlustého střeva. Protože pro pacienta vždy znamená potenciální ohrožení života, je nutno ho bezprostředně řešit na chirurgickém oddělení.
Poruchy mozkové činnosti u organického postižení CNS v rámci celkového terapeutického plánu léčby demencí, projevující se poruchami paměti, poruchami koncentrace, depresí, závratěmi, tinnitem, bolestmi hlavy.
Lék je určen pro pacienty trpící syndromy demence jako jsou primární degenerativní demence, demence na podkladě vaskulárního postižení mozku a smíšený typ, ve kterém se kombinují oba dříve uvedené typy demencí.
Pozn.: Než započneme léčbu, je vždy nutné pečlivé diferenciálně diagnostické vyšetření, zda jde skutečně o výše uvedené tři typy demencí, nebo zda nejde o příznaky demence na jiném podkladě vyžadující jinou léčbu.
Periferní obliterující arteriopatie ve stadiu II dle Fontaineho škály, spolu s celkovou fyzikální léčbou, především s rehabilitací chůze. Podávání Tebokanu prodlužuje délku dráhy, kterou je pacient schopen ujít bez bolesti nebo se zmírněním bolesti.
Závrať a tinnitus cévního nebo involučního charakteru.
4. 2. Dávkování a způsob podání
Dávkování
Syndromy demence /typy viz výše/:
1 - 2 potahované tablety třikrát denně.
Délka podávání musí být úměrná tíži postižení, minimální doba léčby by měla být nejméně 8 týdnů /chronické onemocnění/, po tříměsíční terapii je třeba posoudit prospěšnost pokračování v léčbě.
1 potahovaná tableta třikrát denně až 2 potahované tablety dvakrát denně.
Podávat minimálně po dobu 6 týdnů, teprve pak dojde k prodloužení úseku, který nemocný dokáže ujít s úlevou od bolesti. Při léčbě vertiga a tinnitu však kúra delší než 6-8 týdnů nepřináší další terapeutický prospěch.
Způsob užívání:
Potahované tablety se polykají celé, nerozkousané, zapíjejí se malým množstvím vody po jídle.
4. 3. Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1, krvácivé stavy.
4. 4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Přípravek není doporučeno podávat dětem do 12 let věku.
Přípravek není určen k léčbě vysokého krevního tlaku.
Nedoporučuje se podávat přípravek v době těhotenství a kojení.
Je třeba opatrnosti při současném podávání léčiv s obdobnými účinky (zejména s léky působícími vazodilataci, event. tachykardii apod.)
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, vrozeným deficitem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy by tento přípravek neměli užívat.
4. 5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Nejsou dosud známy.
4. 6. Fertilita, těhotenství a kojení
Až dosud ani reprodukční studie na zvířatech ani klinické zkušenosti neprokázaly jakýkoliv vliv extraktu z Ginkgo biloba na průběh těhotenství nebo laktace. Farmakoepidemiologických údajů však není dostatek, a proto se užívání přípravku v době gravidity a laktace nedoporučuje.
4. 7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Tebokan 40 mg nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
4. 8. Nežádoucí účinky
Nejsou žádné ověřené údaje týkající se frekvence nežádoucích účinků pozorovaných při léčbě přípravky obsahujícími Ginkgo biloba, jelikož tyto nežádoucí účinky jsou známy z jednotlivých hlášení pacientů, lékařů nebo lékárníků. Podle těchto hlášení se mohou při léčbě Tebokanem 40 mg vyskytnout následující vedlejší příznaky:
Poruchy nervového systému
Bolesti hlavy
Cévní poruchy
Bylo hlášeno krvácení z jednotlivých orgánů.
Gastrointestinální poruchy
Mírné gastrointestinální potíže
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Kožní alergické reakce (zčervenání, otok, svědění)
Ve velmi vzácných případech se při dlouhodobém užívání přípravků obsahujících Ginkgo extrakt (částečně neznámé kvality) vyskytlo krvácení neznámého původu; při speciálních klinických výzkumech prováděných se speciálním výtažkem Ginkgo EGb 761 v denní dávce 240 mg však nebyl zjištěn žádný vliv na srážlivost krve (použito PTT, Quickův test, čas krvácení).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Perindopril je inhibitor enzymu, který přeměňuje angiotensin I na angiotensin II (enzym přeměňující angiotensin ACE). Tento přeměňující enzym neboli kinasa je exopeptidasa, která umožňuje přeměnu angiotensinu I na vasokonstrikční angiotensin II a způsobuje degradaci vasodilatační látky bradykininu na neaktivní heptapeptid. Inhibice ACE vede ke snížení angiotensinu II v krevní plazmě, což způsobuje zvýšení plazmatické reninové aktivity (inhibicí negativní zpětné vazby při uvolňování enzymu) a snížení sekrece aldosteronu. Jelikož ACE inaktivuje bradykinin, vede inhibice ACE též ke zvýšené aktivitě cirkulujícího a lokálního systému kallikrein-kinin (tím též k aktivaci prostaglandinového systému). Je možné, že tento mechanismus přispívá k účinku snížení krevního tlaku inhibitory ACE a je částečně odpovědný za jejich určité vedlejší účinky (například kašel).
Perindopril působí prostřednictvím svého aktivního metabolitu perindoprilátu. Ostatní metabolity nevykazují žádnou inhibici aktivity ACE in vitro.
Hypertenze:
Perindopril je účinný při všech stupních hypertenze: mírná, středně závažná, závažná; bylo pozorováno snížení systolického i diastolického krevního tlaku vleže na zádech i ve stoje. Perindopril snižuje periferní vaskulární rezistenci, čímž způsobuje snížení krevního tlaku. Následkem toho vzrůstá periferní krevní průtok bez ovlivnění srdeční tepové frekvence. Renální krevní průtok obvykle stoupá, zatímco rychlost glomerulární filtrace (GFR) zůstává obvykle nezměněná. Antihypertenzní aktivita je maximální mezi 4 a 6 h po podání jedné dávky a přetrvává po dobu alespoň 24 h; účinky v čase minimální účinnosti dosahují zhruba 87 až 100 % hodnot v čase maximální účinnosti. Pokles krevního tlaku nastává rychle. U pacientů vykazujících odpověď se normalizace dosahuje během měsíce a přetrvává bez výskytu tachyfylaxe. Přerušení léčby nevede k žádnému rebound efektu.
Perindopril redukuje hypertrofii levé komory. U lidí bylo zjištěno, že perindopril vykazuje vasodilatační vlastnosti. Zlepšuje elasticitu velkých arterií a snižuje poměr media/lumen malých arterií.
Pacienti se stabilní ischemickou chorobou srdeční (ICHS):
Studie EUROPA byla multicentrická, mezinárodní, randomizovaná, dvojitě slepá, placebem kontrolovaná klinická studie probíhající po dobu 4 let. Dvanáct tisíc dvě stě osmnáct (12 218) pacientů starších než 18 let bylo randomizováno do skupin 8 mg perindopril tert-butylaminu (ekvivalentní 10 mg erbuminové soli perindoprilu (n=6110)) nebo placeba (n=6108). Studovaná byla populace pacientů, kteří měli prokázanou ICHS bez výskytu klinických známek srdečního selhání. 90 % pacientů mělo v minulosti infarkt myokardu nebo koronární revaskularizaci. Většina pacientů užívala studijní medikaci navíc ke standardní terapii, která zahrnovala antiagregancia, hypolipidemika a betablokátory.
Hlavním kritériem účinnosti (primární endpoint) byl kombinovaný cíl (endpoint) zahrnující kardiovaskulární mortalitu, nefatální infarkt myokardu a/nebo srdeční zástavu s úspěšnou resuscitací. Léčba 8 mg perindopril tert-butylaminu (ekvivalentní 10 mg erbuminové soli perindoprilu) jednou denně vedla k významnému absolutnímu snížení primárního endpointu o 1,9 % (snížení relativního rizika 20 %, 95 % CI [9,4; 28,6] - p<0,001).
U pacientů s anamnézou infarktu myokardu a/nebo revaskularizace bylo ve srovnání s placebem pozorováno absolutní snížení primárního endpointu o 2,2 %, což odpovídalo RRR 22,4 % (95 %CI [12,0; 31,6] - p<0,001).
Amlodipin
Amlodipin je blokátorem kalciových kanálů, který inhibuje vstup vápenatých iontů do myokardu a hladkého svalstva cév. Mechanismus antihypertenzního účinku amlodipinu vyplývá z jeho přímého relaxačního účinku na hladké svalstvo cév. Přesný mechanismus, kterým amlodipin vede k ústupu anginozních potíží nebyl plně vysvětlen, je ale známo, že amlodipin snižuje rozsah ischemického zatížení myokardu dvěma mechanismy:
Amlodipin rozšiřuje periferní arterioly a tím snižuje celkovou periferní rezistenci (dotížení), proti kterému srdce pracuje. Toto snížení srdeční zátěže snižuje spotřebu energie myokardem a požadavky na kyslík.
Mechanismus působení amlodipinu pravděpodobně též zahrnuje dilataci hlavních koronárních arterií a koronárních arteriol. Tato dilatace zvyšuje dodávku kyslíku k srdečnímu svalu u pacientů se záchvaty Prinzmetalovy anginy. U pacientů s hypertenzí poskytuje podávání jednou denně klinicky významná snížení krevního tlaku (vleže na zádech i ve stoje) po celých 24 hodin. U pacientů s anginou pectoris podávání amlodipinu jednou denně zvyšuje celkovou toleranci fyzické zátěže, oddaluje nástup anginozních bolestí a dobu do vzniku deprese ST segmentu 1 mm. Amlodipin snižuje frekvenci záchvatů anginy a spotřebu tablet nitroglycerinu.
Použití u pacientů se srdečním selháním
Hemodynamické studie a studie námahové testy v rámci kontrolovaných klinických studií u pacientů se srdečním selháním třídy NYHA II-IV prokázaly, že amlodipin nepůsobil žádné zhoršení klinického stavu: negativně neovlivnil ani toleranci tělesné námahy, ani ejekční frakci levé komory a nevyvolal ani žádné jiné negativní klinické známky a symptomy. Placebem kontrolovaná studie (PRAISE) navržená pro hodnocení pacientů se srdečním selháním třídy NYHA III až IV léčených digoxinem, diuretiky a inhibitory ACE ověřila, že amlodipin nepůsobil žádné zvýšení rizika úmrtí nebo kombinované mortality a morbidity u pacientů se srdečním selháním.
V následném sledování dlouhodobé placebem kontrolované studie (PRAISE 2) u pacientů se srdečním selháním NYHA třídy III a IV bez klinických symptomů nebo objektivních nálezů svědčících pro základní ischemické onemocnění, kteří užívali stabilní dávky inhibitorů ACE, digitalis a diuretika, nevykazoval amlodipin žádný účinek na celkovou nebo kardiovaskulární mortalitu. V téže populaci souviselo podávání amlodipinu se vzrůstem hlášeného plicního edému, i když nebyl žádný významný rozdíl ve výskytu zhoršení srdečního selhání ve srovnání s placebem.
Diagnóza označená symbolem N804 znamená endometriózu rektovaginální přepážky a pochvy.
Endometrióza je stav, kdy se tkáň děložní sliznice (endometrium) začíná objevovat mimo dělohu. K tomuto výskytu nejčastěji dochází v myometriu, pánevních orgánech či v lymfatických uzlinách. Tato místa pak vlivem hormonů rovněž prodělávají menstruační cyklus, a to i s krvácením a bolestivými projevy. Endometrióza patří mezi nejčastější důvody neplodnosti ženy.
Podle místa rozlišujeme tyto druhy endometriózy:
endometrióza genitální – endometrium prorůstá děložní stěnou nebo dalšími pohlavními orgány;
endometrióza extragenitální – endometrium prorůstá břišní dutinou, a to střevem nebo močovým měchýřem; objevit se ale může i na vzdálených orgánech, jako jsou plíce, štítná žláza nebo mozek.
Rizikovými faktory ve vzniku tohoto onemocnění jsou především výskyt nemoci v rodině, kouření, obezita a požívání alkoholu a kofeinu. Menstruace je při endometrióze silná a především na konci periody velmi bolestivá. Přítomna je bolest v podbřišku a kříži. Tato bolest je znatelná hlavně před začátkem menstruace a znovu nastupuje po jejím skončení. Žena pociťuje nevolnost. Bolestivým pro ni může být také pohlavní styk. Je-li endometrióza lokalizována v dutině břišní, v moči a stolici bývá nalezena krev. Až jedna třetina případů postižených však nevykazuje navenek žádné vážnější symptomy. Samotné onemocnění je poté zjištěno až při laparoskopickém vyšetření.
Endometrióza se bohužel definitivně vyléčit nedá. Mírnit se dají pouze její projevy. Na silnou bolest při menstruaci mohou být tedy podávána analgetika či jiné doplňky stravy. Proti zánětu se užívají antibiotika. Pomocí hormonů se uměle navozuje menopauza, čímž se redukuje zduřování sliznice. V některých případech se přistupuje i k chirurgickému zákroku, při němž jsou endometriotická ložiska odstraněna laparoskopicky. Pokud žena už nechce otěhotnět, lékař může doporučit hysterektomii, tedy odstranění dělohy a dalších tkání poškozených endometriózou.
Diagnóza F
Pod označení F patří tato onemocnění:
F00 - Demence u Alzheimerovy nemoci
F000 - Demence u Alzheimerovy nemoci s časným začátkem
F001 - Demence u Alzheimerovy nemoci s pozdním začátkem
F002 - Demence u Alzheimerovy nemoci‚ atypického nebo smíšeného typu
F009 - Demence u Alzheimerovy nemoci NS
F01 - Vaskulární demence
F010 - Vaskulární demence s akutním začátkem
F011 - Multiinfarktová demence
F012 - Subkortikální vaskulární demence
F013 - Smíšená kortikální a subkortikální vaskulární demence
F018 - Jiné vaskulární demence
F019 - Vaskulární demence NS
F02 - Demence u jiných nemocí zařazených jinde
F020 - Demence u Pickovy choroby
F021 - Demence u Creutzfeldt-Jakobovy nemoci
F022 - Demence u Huntingtonovy nemoci
F023 - Demence u Parkinsonovy nemoci
F024 - Demence u onemocnění virem lidské imunodeficience [HIV]
F028 - Demence u jiných určených nemocí‚ zařazených jinde
F03 - Neurčená demence
F04 - Organický amnestický syndrom‚ který nebyl vyvolán alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami
F05 - Delirium‚ které není vyvolané alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami
F050 - Delirium‚ které nenasedá na demenci‚ takto popsané
F051 - Delirium nasedající na demenci
F058 - Jiné delirium
F059 - Delirium NS
F06 - Jiné duševní poruchy‚ způsobené poškozením mozku‚ jeho dysfunkcí a somatickou nemocí
F060 - Organická halucinóza
F061 - Organická katatonní porucha
F062 - Organická porucha s bludy (podobná schizofrenii)
F063 - Organické poruchy nálady (afektivní)
F064 - Organická úzkostná porucha
F065 - Organická disociativní porucha
F066 - Organická emoční labilita (astenie)
F067 - Lehká porucha poznávání
F068 - Jiné určené duševní poruchy způsobené poškozením a dysfunkcí mozku a somatickou nemocí
F069 - Neurčená duševní porucha‚ způsobená poškozením a dysfunkcí mozku a somatickou nemocí
F07 - Poruchy osobnosti a chování způsobené onemocněním‚ poškozením a dysfunkcí mozku
F070 - Organická porucha osobnosti
F071 - Postencefalitický syndrom
F072 - Postkomoční syndrom
F078 - Jiné organické poruchy osobnosti a chování způsobené onemocněním‚ poškozením a dysfunkcí mozku
F079 - Organické poruchy osobnosti a chování nespecifikované‚ způsobené onemocněním‚ poškozením a dysfunkcí mozku
F09 - Neurčená organická nebo symptomatická duševní porucha
F10 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním alkoholu
F100 - Akutní intoxikace
F101 - Škodlivé použití
F102 - Syndrom závislosti
F103 - Odvykací stav
F104 - Odvykací stav s deliriem
F105 - Psychotická porucha
F106 - Amnestický syndrom
F107 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F108 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F109 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F11 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním opioidů
F110 - Akutní intoxikace
F111 - Škodlivé použití
F112 - Syndrom závislosti
F113 - Odvykací stav
F114 - Odvykací stav s deliriem
F115 - Psychotická porucha
F116 - Amnestický syndrom
F117 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F118 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F119 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F12 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním kanabinoidů
F120 - Akutní intoxikace
F121 - Škodlivé použití
F122 - Syndrom závislosti
F123 - Odvykací stav
F124 - Odvykací stav s deliriem
F125 - Psychotická porucha
F126 - Amnestický syndrom
F127 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F128 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F129 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F13 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním sedativ nebo hypnotik
F130 - Akutní intoxikace
F131 - Škodlivé použití
F132 - Syndrom závislosti
F133 - Odvykací stav
F134 - Odvykací stav s deliriem
F135 - Psychotická porucha
F136 - Amnestický syndrom
F137 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F138 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F139 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F14 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním kokainu
F140 - Akutní intoxikace
F141 - Škodlivé použití
F142 - Syndrom závislosti
F143 - Odvykací stav
F144 - Odvykací stav s deliriem
F145 - Psychotická porucha
F146 - Amnestický syndrom
F147 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F148 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F149 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F15 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním jiných stimulancií‚ včetně kofeinu
F150 - Akutní intoxikace
F151 - Škodlivé použití
F152 - Syndrom závislosti
F153 - Odvykací stav
F154 - Odvykací stav s deliriem
F155 - Psychotická porucha
F156 - Amnestický syndrom
F157 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F158 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F159 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F16 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním halucinogenů
F160 - Akutní intoxikace
F161 - Škodlivé použití
F162 - Syndrom závislosti
F163 - Odvykací stav
F164 - Odvykací stav s deliriem
F165 - Psychotická porucha
F166 - Amnestický syndrom
F167 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F168 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F169 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F17 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním tabáku
F170 - Akutní intoxikace
F171 - Škodlivé použití
F172 - Syndrom závislosti
F173 - Odvykací stav
F174 - Odvykací stav s deliriem
F175 - Psychotická porucha
F176 - Amnestický syndrom
F177 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F178 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F179 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F18 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním prchavých rozpustidel
F180 - Akutní intoxikace
F181 - Škodlivé použití
F182 - Syndrom závislosti
F183 - Odvykací stav
F184 - Odvykací stav s deliriem
F185 - Psychotická porucha
F186 - Amnestický syndrom
F187 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F188 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F189 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F19 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním více drog a jiných psychoaktivních látek
F190 - Akutní intoxikace
F191 - Škodlivé použití
F192 - Syndrom závislosti
F193 - Odvykací stav
F194 - Odvykací stav s deliriem
F195 - Psychotická porucha
F196 - Amnestický syndrom
F197 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
Podrobnější informace o přípravcích Vitaros, Karon, Alprostan, Caverject
Vitaros
Vitaros je krém, který se aplikuje do vyústění močové trubice. Základním vazodilatanciem hrajícím klíčovou roli při vzniku a udržení erekce je oxid dusnatý (NO), který má sice extrémně krátký biologický poločas (2–6 s), ale velmi ochotně prostupuje buněčnými membránami z místa svého vzniku v endotelových buňkách (vzniká účinkem NO syntázy z argininu, vedlejším produktem je citrulin) do hladkých svalových buněk, kde po aktivaci guanylátcyklázy cestou membránového receptoru spřaženého s G-proteinem dochází k tvorbě cGMP, který aktivuje proteinkinázu G, a v konečném důsledku dojde ne zcela jasným mechanismem ke snížení intracelulární koncentrace vápenatých iontů, což vede ke svalové relaxaci a následné vazodilataci. Prostaglandin E1 aktivuje adenylátcyklázu za tvorby cAMP a následné aktivace specifických proteinkináz, čímž dochází ke konvergenci s předchozí metabolickou dráhou. Mechanismus účinku inhibitorů PDE5 je založen na inhibici 5. izoenzymu fosfodiesterázy, tedy enzymu degradujícího cGMP, což vysvětluje nutnost sexuální stimulace (na rozdíl od PGE1) pro navození účinku těchto preparátů. Vitaros patří mezi moderní léky erektivní dysfunkce.
Cena produktu Vitaros 3 mg/g krém
Dostupnost Krému Vitaros 3 mg/g je běžně k dostání v lékárně. Průměrná aktuální cena v lékárnách činí 1 128,49 Kč.
Karon
Karon obsahuje alprostadil, synteticky připravenou obdobu tělu vlastní látky prostaglandinu E1. Po podání injekce Karon do topořivých těles penisu dojde ke zvýšení přítoku tepenné krve do těchto těles a jejich rychlým plněním se zároveň sníží rychlost žilního odtoku z nich, což společně vede k dostatečnému ztopoření penisu během 5 až 15 minut.
Aplikaci injekcí nejprve provádí odborný lékař, který současně určuje potřebnou optimální dávku k vyvolání ztopoření, které by mělo v ideálním případě trvat 20 až 60 minut. Teprve po stanovení vhodného dávkování je možno pod přímým dohledem lékaře začít s nacvičováním techniky takzvaných autoinjekcí, tedy podávání injekce sám sobě.
Cena produktu Karon
Dostupnost produktu Karon není již delší dobu. Přerušení dodávání Karonu na český trh se oficiálně datuje k 20. lednu 2017. Cenové propočty v tuzemsku neregistrovaných alprostadilů s případnou dobou dodání do 3 týdnů nevyznívají příznivě (Caverject 10x10 mcg cca 4 500Kč, Caverject 10x20 mcg cca 6 000 Kč, Muse 6x500 mcg cca 3 700 Kč, Muse 6x1000 mcg cca 4 500 Kč). S totožnou účinnou látkou lze využít Vitaros (4 sáčky cca 1 200 Kč) v podobě krému aplikovaného na žalud penisu.
Alprostan
Alprosan je infuzní roztok. Léčivou látkou přípravku Alprostan je alprostadil. Alprostadil patří mezi vazodilatancia (léky rozšiřující cévy). Rozšířením cév alprostadil zvyšuje průtok krve, navíc zlepšuje oběh krve v drobných cévách (mikrocirkulaci), zvyšuje ohebnost červených krvinek (zvyšuje erytrocytární flexibilitu) a potlačuje jejich shlukování. Tlumí agregaci trombocytů, čímž snižuje krevní srážlivost a omezuje vznik krevních sraženin (trombů). Aktivuje bílé krvinky (neutrofily) a vede k rozpouštění krevních sraženin (dochází ke zvýšení fibrinolytické aktivity krevní plazmy).
Vazodilatátor antiagregatin zlepšuje krevní oběh v penisu. To způsobuje kontrakci hladkého svalstva orgánů, rozšiřuje cévy a zvyšuje periferní průtok krve, zlepšení mikrocirkulace, inhibuje agregaci krevních destiček a disagregaci aktivuje. To má fibrinolytický účinek. Dále stimuluje hladké svalstvo střeva, močového měchýře a dělohy; tlumí sekreci žaludečních šťáv. Biologický poločas je 0,5 až 1 minuta. Účinky se objeví během 5 až 10 minut po podání a trvají 30 až 60 minut. Rozšíření kavernózních arterií a cév hladkého svalstva kavernózních těles vede k rychlému průtoku krve a dilataci prostorů kavernózních těles, žilní odtok je tak obtížný a dochází k erekci.
Kontraindikace
Zvýšená citlivost, abnormality penisu; srpkovitá anémie, trombocytopenie, polycythemia vera, mnohočetný myelom, žilní trombóza, zvýšená viskozita krve, akutní infarkt myokardu, angina pectoris, arytmie, bronchiální obstrukce, plicní edém, jaterní dysfunkce, těhotenství, laktace, věk kolem 18 let a starší než 75 let.
Vedlejší efekt
Bolest v penisu, penilní otoky, vyrážka na penisu, dlouhá nebo bolestivá erekce a priapismus, fibróza, balanitida, krvácení z močové trubice, pálení v penisu, necitlivost, houbové infekce, podráždění, fimóza, pruritus, erytém, abnormální ejakulace, testikulární otok, napětí v šourku, časté močení, inkontinence; periferní vaskulární poruchy, kolísání krevního tlaku, supraventrikulární tep; závratě, bolesti hlavy; slabost v hýždích, lokalizovaná bolest (hýždě, nohy, genitálie, žaludek), bolesti v pánvi a bedrech; příznaky podobné chřipce, modřiny, krvácení, zánět, nevolnost, zvracení, průjem, otok, svědění v místě vpichu.
Interakce
Zvyšuje účinek antikoagulancií, antihypertenziv, antiagregancií a vazodilatancií.
Předávkování
Symptomy: hypotenze, bolest penisu, prodloužená erekce (po dobu 6 hodin), nevratné zhoršení erektilní funkce. Léčba je symptomatická.
Upozornění
Volba dávky by měla být prováděna pod dohledem lékaře, který zkontroluje kardiovaskulární systém a trvání erekce. Pacient by měl informovat lékaře o všech nepříznivých účincích (včetně erekce trvající déle než šest hodin). Během léčby by měl být používán odpovídající způsob antikoncepce. Může dojít k pálení a svědění v pochvě u žen. Počet nežádoucích účinků se zvyšuje v závislosti na koncentraci a rychlosti infuze. Zvýšit objem infuze nelze u pacientů s těžkým srdečním selháním. Opatrnosti je třeba také u pacientů s hypertenzí; u starších pacientů s diabetem mellitem, dále hrozí-li bradypnoe, hypotenze, tachykardie a hypertermie. Je nutné sledovat hemodynamické parametry, stav acidobazické rovnováhy, biochemické parametry a parametry srážení krve. Lék by měl být používán pod přísným lékařským dohledem. Pokud je to nutné, je třeba sledovat tělesnou hmotnost, rovnováhu tekutin, měřit centrální žilní tlak nebo provádět echokardiografii.
Cena produktu Alprostan
Dostupnost produktu Alprosan není na českém trhu. Výrobce léku firma Zentiva ukončila jeho registraci v ČR.
Caverject
Caverject je dodáván jako jednorázová předplněná injekce. Caverject 20 mcg je prášek pro přípravu injekčního roztoku, který obsahuje léčivou látku alprostadilum. Léková forma se rozpustí a roztok se pomocí injekce aplikuje intrakavernózně. Alprostadil je přirozeně se vyskytující forma prostaglandinu E1 (dále jen PGE1), která indukuje erekci pomocí relaxace trabekulárního hladkého svalstva a dilatací kavernózních arterií. Dojde tak k rozšíření lakunárního prostoru a k nahromadění krve stlačením žil proti tunica albuginea (korporální venookluzivní mechanismus).
Alprostadil je léčivo schválené k léčbě erektivní dysfunkce. Mezi pacienty léčené přípravkem Caverject 20 mcg patří především pacienti s neurogenní erektilní dysfunkcí (po poranění míchy), pacienti po radikální prostatektomii po nádoru a mladí pacienti s diabetem mellitem, kterých výrazně přibývá.
Léčivý přípravek Caverject 20 mcg, prášek pro přípravu injekčního roztoku, nesplňuje podmínku ochrany veřejného zdraví a výjimečných okolností. Na českém trhu je obchodován léčivý přípravek KARON (reg. č. 83/527/95-C), který je určený pro intrakavernózní injekci alprostadilu ve stejných indikacích jako léčivý přípravek Caverject 20 mcg prášek pro přípravu injekčního roztoku.
Cena produktu Caverject
Caverjekt na českém trhu dostupný není, k pozastavení registrace léku došlo dne 15. 3. 2010.
Zvláštní upozornění a opatření pro použití léku Tonarssa
Veškerá upozornění týkající se každé jednotlivé složky, jak se uvádějí níže, by měla rovněž platit pro pevnou kombinaci přípravku Tonarssa.
V souvislosti s perindoprilem
Hypersenzitivita / angioedém:
Angioedém obličeje, končetin, rtů, sliznic, jazyka, hlasivkové štěrbiny a/nebo hrtanu byl vzácně hlášen u pacientů léčených inhibitory ACE včetně perindoprilu. Může nastat kdykoli během léčby. V takových případech je třeba podávání přípravku Tonarssa ihned přerušit a zahájit příslušné monitorování do úplného odeznění příznaků. V případech, ve kterých se otok omezil na obličej a rty, by tento stav měl obecně ustoupit bez léčby, i když antihistaminika pomohla zmírnit příznaky.
Angioedém související s otokem hrtanu může být smrtelný. Pokud je pravděpodobnost, že postižení jazyka, hlasivkové štěrbiny nebo hrtanu způsobí obstrukci dýchacích cest, je třeba ihned zavést naléhavou léčbu. Ta může zahrnovat podání adrenalinu a/nebo udržování průchodných dýchacích cest.
Pacient by měl být pod bezprostředním lékařským dohledem do dosažení úplného a trvalého ústupu symptomů. Pacienti s anamnézou angioedému bez souvislosti s léčbou inhibitory ACE mohou mít při podávání některého inhibitoru ACE zvýšené riziko angioedému.
U pacientů léčených inhibitory ACE byl vzácně hlášen intestinální angioedém. Tito pacienti vykazovali bolest břicha (s nevolností či zvracením nebo bez nich); v některých případech nedošlo k předchozímu angioedému obličeje a hladiny C-1 esteráz byly normální. Angioedém byl prokázán diagnostickými postupy včetně CT, ultrazvuku břicha nebo při chirurgickém zákroku a symptomy ustoupily po vysazení inhibitoru ACE.
Intestinální angioedém by měl být zahrnut do diferenciální diagnostiky u pacientů užívajících inhibitory ACE a vykazujících bolest břicha.
Anafylaktoidní reakce během aferézy lipoproteinů o nízké hustotě (LDL):
Pacienti užívající inhibitory ACE během aferézy lipoproteinů o nízké hustotě (LDL) dextran- sulfátem utrpěli vzácně anafylaktoidní reakce ohrožující život. Těmto reakcím se předešlo dočasným vysazením terapie inhibitorem ACE před každou aferézou.
Anafylaktoidní reakce během desenzibilizace:
U pacientů užívajících inhibitory ACE během desenzibilizace (například jedem blanokřídlých) byl zaznamenaný výskyt anafylaktoidní reakce. U těchto pacientů se těmto reakcím předešlo dočasným vysazením inhibitorů ACE, avšak znovu se objevily při opakované expozici alergenu z neopatrnosti.
Hemodialyzovaní pacienti:
Anafylaktoidní reakce byly hlášeny u pacientů dialyzovaných za použití membrán s vysokým průtokem (například AN 69 ®) a současně léčených ACE inhibitory. U těchto pacientů je třeba užít jiný typ dialyzační membrány nebo jiné skupiny antihypertenzních látek.
Neutropenie/agranulocytóza, trombocytopenie a anémie byly hlášeny u pacientů užívajících inhibitory ACE. U pacientů s normální renální funkcí a bez dalších komplikujících faktorů se neutropenie vyskytuje vzácně. Perindopril by se měl užívat s mimořádnou opatrností u pacientů s kolagenovou vaskulární chorobou, u osob léčených imunosupresivy, alopurinolem nebo prokainamidem nebo při kombinaci těchto komplikujících faktorů, zvláště při již existující zhoršené funkci ledvin. U některých z těchto pacientů se vyvinuly závažné infekce, které v malém množství případů nereagovaly na intenzivní terapii antibiotiky. Pokud je perindopril podávaný takovýmto pacientům, doporučuje se periodické sledování bílých krvinek a pacienti by měli být poučeni o nutnosti hlásit každou známku infekce.
Těhotenství:
Podávání ACE inhibitorů by nemělo být zahájeno během těhotenství. S výjimkou pacientek, pro které je dlouhodobá léčba ACE inhibitory nezbytná, by všechny ostatní pacientky měly být v případě plánovaného těhotenství převedeny na jinou antihypertenzní léčbu s lépe ověřenou bezpečností pro těhotenství a plod. Pokud došlo k otěhotnění, je třeba ihned ukončit podávání ACE inhibitorů a v případě nutnosti další léčby zahájit jinou léčbu.
Hypotenze:
Inhibitory ACE mohou způsobit pokles krevního tlaku. U nekomplikovaných hypertenzních pacientů byla symptomatická hypotenze pozorována vzácně a její výskyt je pravděpodobnější u pacientů s poklesem objemu tělních tekutin, například vlivem diuretické terapie, dietním omezením soli, dialýzou, průjmem nebo zvracením, nebo u pacientů, kteří trpí závažnou renin-dependentní hypertenzí. U pacientů s vysokým rizikem symptomatické hypotenze je třeba během léčby přípravkem Tonarssa pečlivě sledovat krevní tlak, renální funkci a draslík v krevním séru. Podobné úvahy platí pro pacienty s ischemickou chorobou srdeční nebo cerebrovaskulárními chorobami, u kterých by mohl nadměrný pokles krevního tlaku způsobit infarkt myokardu nebo cerebrovaskulární poškození.
Pokud dojde k hypotenzi, měl by být pacient umístěn do polohy vleže na zádech, a je-li třeba, měl by dostat intravenózní infuzi roztoku chloridu sodného 9 mg/ml (0,9 %). Náhlá hypotenzní odpověď není kontraindikací pro podání dalších dávek, které mohou pacienti obvykle užívat bez obtíží, jakmile jim po doplnění objemu stoupne krevní tlak.
Nemoci srdečních chlopní / hypertrofická kardiomyopatie:
Podobně jako u jiných inhibitorů ACE, měl by se perindopril podávat s opatrností u pacientů se stenózou mitrální chlopně a obstrukcí v oblasti výtokového traktu levé komory, jako je tomu v případech aortální stenózy nebo hypertrofické kardiomyopatie.
Poškození ledvin:
V případě poškození ledvin (clearance kreatininu < 60 ml/min) se doporučuje individuální titrace dávek s jednotlivými složkami. U pacientů s renálním poškozením je rutinní sledování draslíku a kreatininu součástí normální lékařské praxe.
U některých pacientů s bilaterální stenózou renálních arterií nebo stenózou arterie solitární ledviny, kteří byli léčeni inhibitory ACE, byl pozorován vzestup sérových koncentrací urey a kreatininu, které byly obvykle při přerušení terapie reverzibilní. Jejich výskyt je zvláště pravděpodobný u pacientů s renální insuficiencí. Pokud byla u pacienta současně zjištěná renovaskulární hypertenze, je riziko závažné hypotenze a renální insuficience zvýšené. U některých hypertoniků bez zjevného preexistujícího renovaskulárního onemocnění byly pozorovány vzestupy sérových koncentrací urey a kreatininu, obvykle mírného stupně a přechodné, zejména pokud užívali perindopril současně s některým diuretikem. K uvedeným laboratorním změnám dochází s větší pravděpodobností u pacientů s již existujícím poškozením ledvin.
Selhání jater:
Podání inhibitorů ACE mělo vzácně souvislost se syndromem počínajícím cholestatickou žloutenkou a progredujícím až v náhlou hepatickou nekrózu a (někdy) úmrtí. Mechanismus tohoto syndromu není znám. Pacienti užívající inhibitory ACE, u nichž se rozvine žloutenka nebo výrazné zvýšení jaterních enzymů, by měli ukončit léčbu inhibitorem ACE a zůstat pod vhodným lékařským dohledem.
Etnické rozdíly:
Inhibitory ACE způsobují vyšší výskyt angioedému u pacientů s černou barvou pleti než u jiných pacientů. Stejně, jako u jiných inhibitorů ACE, může být i perindopril méně účinný při snižování krevního tlaku u černých osob než u jiných, pravděpodobně vzhledem k vyšší prevalenci stavů s nízkým reninem u populace černých hypertoniků.
Kašel:
Při užívání inhibitorů ACE byl hlášen kašel. Tento kašel je obvykle neproduktivní, přetrvávající a ustupuje po přerušení léčby. Kašel vyvolaný ACE inhibitorem je třeba považovat za součást diferenciální diagnózy kašle.
Chirurgie/anestezie:
U pacientů, kteří se podrobují velkému chirurgickému zákroku nebo znecitlivění prostředky, které způsobují hypotenzi, může perindopril/amlodipin blokovat tvorbu angiotensinu II sekundárně po kompenzačním uvolnění reninu. Léčbu je třeba přerušit jeden den před tímto chirurgickým zákrokem. Pokud dojde k vývoji hypotenze a uvažuje se, že je způsobená tímto mechanismem, může se upravit doplněním objemu.
Hyperkalemie:
U některých pacientů léčených inhibitory ACE včetně perindoprilu byly pozorovány vzestupy sérových koncentrací draslíku. Rizikovými faktory pro rozvoj hyperkalemie jsou renální insuficience, zhoršené renální funkce, věk (> 70 let), diabetes mellitus, přidružené patologické stavy (zejména dehydratace), akutní srdeční nedostatečnost, metabolická acidóza a současné užívání diuretik šetřících draslík (například spironolaktonu, eplerenonu, triamterenu nebo amiloridu), draslíkových doplňků nebo náhrad soli s obsahem draslíku; nebo užívání jiných léčivých přípravků, které mohou způsobovat vzestup sérových koncentrací draslíku (například heparin). Užívání draslíkových doplňků, diuretik šetřících draslík nebo náhrad solí s obsahem draslíku, zejména u pacientů s poškozenou renální funkcí, může vést k významnému vzestupu draslíku v krevním séru. Hyperkalemie může způsobit závažné a někdy fatální arytmie. Pokud se podávání perindoprilu za kteréhokoli z výše zmíněných situací považuje za nutné, měl by být podávaný s opatrností a za pravidelné monitorace sérových koncentrací draslíku.
Diabetici:
U diabetiků léčených perorálními antidiabetiky nebo insulinem je třeba pečlivě kontrolovat glykemii v prvním měsíci léčby některým inhibitorem ACE.
V souvislosti s amlodipinem:
Pacienti se zhoršenou jaterní funkcí:
Stejně, jako je tomu u všech blokátorů kalciových kanálů, plasmatický poločas amlodipinu se u pacientů se zhoršenou funkcí jater prodlužuje. Proto by měl být amlodipin u těchto pacientů podávaný s opatrností a za pravidelné monitorace jaterních enzymů.
Pacienti se srdečním selháním:
Pacienti se srdečním selháním by měli být léčeni amlodipinem se zvýšenou opatrností. Při dlouhodobé placebem kontrolované studii s amlodipinem u pacientů se srdečním selháním třídy NYHA III a IV, bylo srdeční selhání neischemické etiologie spojeno se zvýšeným výskytem plicního edému, i když nebyl významný rozdíl ve výskytu zhoršení srdečního selhání ve srovnání s placebem.
V souvislosti s přípravkem Tonarssa
Interakce
Současné užívání přípravku Tonarssa s lithiem, diuretiky šetřícími draslík nebo doplňky draslíku nebo dantrolenem se nedoporučuje.
Tonarssa a interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Souvislosti s perindoprilem
Současné užívání se nedoporučuje:
Kalium šetřící diuretika, draslíkové doplňky nebo náhrady soli s obsahem draslíku: ACE inhibitory oslabují ztrátu draslíku vyvolanou diuretikem. Diuretika šetřící draslík, například spirololakton, triamteren nebo amilorid, doplňky nebo náhrady soli s obsahem draslíku mohou vést k významným vzestupům draslíku v krevním séru a proto se nedoporučují. Pokud je současné užívání indikováno pro dokumentovanou hypokalemii, mělo by se provádět opatrně a za pravidelné monitorace sérových koncentrací draslíku.
Lithium: Při současném užívání inhibitorů ACE byly hlášeny reverzibilní vzestupy koncentrací lithia v krevním séru a toxicity (závažná neurotoxicita). Kombinace perindoprilu s lithiem se nedoporučuje. Pokud je tato kombinace nezbytná, doporučuje se pravidelná monitorace sérových koncentrací lithia.
Estramustin: Riziko zvýšených nežádoucích účinků, jako je angioneurotický edém (angioedém).
Současné užívání, které vyžaduje zvláštní opatrnost:
Nesteroidní antiflogistika (NSAID) včetně aspirinu ≥ 3 g/d: Podávání nesteroidních antiflogistik může způsobovat zvýšené riziko zhoršení renální funkce včetně možného akutního renálního selhání a vzestupu draslíku v krevním séru, zejména u pacientů, u kterých již byla renální funkce zhoršená. Tato kombinace by se měla podávat s opatrností, zejména u starších osob. Pacienti by měli být adekvátně hydratováni a je třeba pravidelně monitorovat renální funkce při zahajování léčby, ale i v delším časovém horizontu při pokračování v léčbě.
Užívání inhibitorů ACE může zvyšovat hypoglykemický účinek antidiabetik u diabetiků léčených insulinem nebo hypoglykemizujícími sulfonamidy. Nástup hypoglykemických epizod je velmi vzácný (pravděpodobné je zvýšení glukosové tolerance s výsledným snížením požadavků na insulin).
Současné užívání, které je třeba uvážit:
Diuretika: Pacienti, kteří užívají diuretika, zejména ti, u kterých je snížený objem tekutin nebo množství soli, mohou zaznamenat nadměrné snížení krevního tlaku po zahájení terapie kterýmkoli inhibitorem ACE, včetně perindoprilu. Možnost hypotenzních účinků lze omezit přerušením podávání diuretika, zvýšením objemu tekutin nebo dodávkou soli před zahájením léčby s nízkými a progresivními dávkami perindoprilu.
Sympatomimetika: Sympatomimetika mohou snižovat antihypertenzní účinky inhibitorů ACE.
Zlato: U pacientů léčených injekčními přípravky zlata (natrium-aurothiomalát) současně s terapií inhibitory ACE včetně perindoprilu byly vzácně hlášeny nitritoidní reakce (symptomy zahrnující zrudnutí tváře, nevolnost, zvracení a hypotenzi).
V souvislosti s amlodipinem
Současné užívání, které se nedoporučuje:
Dantrolen (infuze): U zvířat byly pozorovány letální ventrikulární fibrilace po nitrožilním podání verapamilu a dantrolenu. Na základě extrapolace je proto třeba se vyhnout kombinaci amlodipinu a dantrolenu.
Současné užívání, které vyžaduje zvláštní opatrnost:
Inhibitory CYP3A4: Při současném užívání inhibitoru CYP3A4 erytromycinu u mladých pacientů a diltiazemu u starších pacientů klesají plazmatické koncentrace amlodipinu o 22 % respektive 50 %. Klinická relevance tohoto nálezu je však nejasná. Nelze ale vyloučit, že silné inhibitory CYP3A4 (tj. ketokonazol, itrakonazol, ritonavir) mohou zvyšovat plazmatické koncentrace amlodipinu vyšší měrou než diltiazem. Amlodipin by se měl při současném užívání s CYP3A4 inhibitory užívat s opatrností. Nebyly však hlášeny žádné nežádoucí účinky, které by bylo možno přisoudit této interakci. Induktory CYP3A4: Neexistují žádné dostupné údaje ohledně účinku induktorů CYP3A4 na amlodipin. Současné užívání induktorů CYP3A4 (to je rifampicin nebo čerstvá třezalková nať) může způsobit snížení amlodipinu v krevní plazmě. Při současném podávání s induktory CYP3A4 by se měl amlodipin podávat s opatrností.
Klinické studie interakcí prokázaly, že grapefruitová šťáva, cimetidin, aluminium/magnesium (antacidum) a sildenafil neovlivňují farmakokinetiku amlodipinu.
Kombinace léčivých přípravků, které je potřeba předem důkladně zvážit:
Beta-blokátory užívané při srdečním selhání (bisoprolol, karvedilol, metoprolol): Současné podávání s přípravkem Tonarssa může zvýšit riziko hypotenze, srdeční slabosti u pacientů se srdečním selháním, latentní či nekontrolované (přidání negativního inotropního efektu). Dále může beta-blokátor minimalizovat sympatický reflex v případě nadměrné hemodynamické odezvy.
Ostatní kombinace:
Jako monoterapie byl amlodipin bezpečně podáván s thiazidovými diuretiky, beta-blokátory, inhibitory ACE, dlouhodobě působícími nitráty, sublingválním nitroglycerinem, digoxinem, warfarinem, atorvastatinem, sildenafilem, antacidy (suspenze algeldrátu, hydroxid hořečnatý, simetikon), cimetidinem, nesteroidními antiflogistiky, antibiotiky nebo perorálními antidiabetiky.
Specifické studie prováděné s některými léčivými přípravky, které neprokázaly žádné významné ovlivnění amlodipinu:
Současné podávání amlodipinu s cimetidinem nepozměňovalo farmakokinetiku amlodipinu.
Při použití sildenafilu a amlodipinu v kombinaci vykazoval každý z nich nezávisle svůj vlastní hypotenzní účinek.
Současné podávání 240 ml grapefruitové šťávy s jednotlivou perorální dávkou 10 mg amlodipinu u 20 zdravých dobrovolníků nemělo žádný významný účinek na farmakokinetiku amlodipinu.
Další specifické studie prováděné s některými léčivými přípravky, které prokázaly, že amlodipin nemá žádný vliv na jejich farmakokinetické parametry:
Atorvastatin: současné užívání opakovaných dávek 10 mg amlodipinu s 80 mg atorvastatinu nevedlo k žádné významné změně parametrů farmakokinetiky atorvastatinu v ustáleném stavu.
Digoxin: současné podávání amlodipinu s digoxinem nevedlo k signifikantním změnám sérové koncetrace digoxinu ani renální clearance digoxinu u normálních dobrovolníků.
Warfarin: u zdravých mužů, dobrovolníků, současné podávání amlodipinu nepozměňovalo významně terapeutický účinek warfarinu na protrombinový čas. Současné podávání amlodipinu s warfarinem neměnilo ani vliv warfarinu na protrombinový čas.
Cyklosporin: farmakokinetické studie s cyklosporinem ukázaly, že amlodipin nepozměňuje významně farmakokinetiku cyklosporinu.
Současné užívání vyžadující zvláštní opatrnost:
Baklofen: Potenciace antihypertenzního účinku. Je třeba sledovat krevní tlak a renální funkci a v případě nutnosti přizpůsobit dávku antihypertenzního léčivého přípravku.
Kombinace léčivých přípravků, které je potřeba předem důkladně zvážit:
Antihypertenziva (jako jsou beta-blokátory) a vasodilatační léčiva: současné užívání těchto přípravků může zvyšovat hypotenzní účinky perindoprilu a amlodipinu.
Současné užívání s nitroglycerinem a ostatními nitráty či jinými vasodilatačními léčivy může dále snižovat krevní tlak a proto je nutné tuto kombinaci zvažovat se zvýšenou opatrností.
Kortikosteroidy, tetrakosaktid: snížení antihypertenzního účinku (retence soli a vody vlivem kortikosteroidů).
