Principem léčby každého astmatického záchvatu je včasné podání bronchodilatačního léku. Z toho vyplývá, že tento pomocný lék by měl mít nemocný neustále u sebe, aby při prvních příznacích mohl léčbu zahájit v jakékoliv situaci a v jakémkoliv prostředí. Léky se používají v podobě inhalační, protože tato forma léků se při správném podání dostává přímo na místo potřeby a má možnost začít účinkovat prakticky okamžitě. Podávání tabletových forem léků není vhodné, protože vstřebání tablet trvá zbytečně dlouho a účinek léčby je tak zbytečně odložen. Nejrozšířenějším bronchodilatačním lékem pro tento účel je salbutamol (Ventolin, Salamol, Ecosal), který se nejčastěji podává z dávkovacího aerosolu. Aplikaci je výhodné podat z tlakové nádobky přes inhalační nástavec (spacer), čímž se zaručí lepší synchronizace uvolnění léku a nádechu. V běžné praxi samozřejmě není inhalační nástavec vždy k dispozici, protože nástavce jsou velké a není příliš praktické tyto pomůcky nosit všude s sebou. Lék lze samozřejmě podat přímo z tlakové nádobky, o to je však důležitější, aby měl nemocný dokonalou techniku inhalace a byla tak jistota, že skutečně potřebnou dávku léku vdechne. Zvládnutí techniky inhalace by měl lékař kontrolovat při každé návštěvě pacienta v ordinaci, nejlépe na jeho vlastním inhalátoru. Uvedené léky lze podat i ve formě práškové, například salbutamol v podobě Ventodisku nebo terbutalin jako Bricanyl Turbuhaler. U těchto léků není třeba používat spacer, proto může být prášková forma pro řadu pacientů výhodnější. Některé přístroje mohou mít vyšší odpor při nádechu, což může být při astmatickém záchvatu pro pacienta trochu nepříjemné. Platí však, že pokud se pacient může alespoň s určitou silou nadechnout, ze všech běžných inhalátorů má nádech dostatečnou účinnost pro zvládnutí akutního stavu. Ve zdravotnickém zařízení či za určitých podmínek i v domácím prostředí lze použít tryskový inhalátor, který rozprašuje lék buď tlakem kompresorku, nebo tlakovým vzduchem (kyslíkem) při klidovém dýchání. U tohoto způsobu podávání je trochu odlišné dávkování léků a rozhodně musí být taková léčba řádně indikována a řízena kvalifikovaným lékařem.
V naší poradně s názvem EXISTUJE NÁHRAŽKA KORTIKOIDU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jolana.
D.den!Již několik let se léčím na astma 3.stupně.Beru tyto léky-Berodual,Euphyllin 300,ketotifen,Spiriva respimat,Montelar,Medrol,KCL,Combair,Lanzul,Ventolin,AA Cotrimoxazol,Purinol 300 a Castispir,Chci se zeptat,strašně z toho přibírám,dají se některé ty kortiodidy něčím jiným nahradit,vyměnit,vyloučit?Za roka pul jsem přibrala asi 10kg!!! Děkuji za odpovědˇ!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Náhradu léků můžete učinit jen po doporučení vaším plicním lékařem. Prodiskutujte s ním své problémy a požádejte ho o návrh alternativ k vaší léčbě. Obecně platí, že po lécích se nepřibírá. Přibírá se z jídla a z nedostatku pohybu - nezdravý životní styl. Léky mohou zvyšovat chuť k jídlu, zadržovat v těle vodu a bránit v pohybu, tím mohou napomoci v nárůstu tělesné hmotnosti. Avšak samotné rozhodnutí o tom, jestli sníte to či ono, je na vás, stejně tak i zdali přidáte ve zdravém pohybu. Přírodní zákony platí pro každého stejně, na jedné straně je příjem ve formě stravy a na druhé výdej jako zdravý pohyb. Když je příjmu více než výdeje, tak přibíráte. Když naopak, tak hubnete.
Astma je chronická nemoc plic, při níž dochází k zánětu dýchacích cest. Astmatický záchvat je zúžení proudu vzduchu a typické těžké oddechování je vyvoláno ztíženým průchodem vzduchu do plic, způsobeným křečovitým stahem průduškových svalů. Těžké astmatické záchvaty by měly být pod kontrolou odborníka, protože mohou vyžadovat hospitalizaci s napojením na kyslík a nitrožilní podávání léků.
Nejčastější příčiny = alergeny: roztoči v prašném prostředí, domácí zvířata, pyl, plísně, některé léky. Záchvat se může také dostavit při běžném kašli, nadměrné fyzické zátěži, stresu nebo chřipce.
První pomoc: Jsou-li přítomny příznaky dechové nedostatečnosti (postižený promodrává) a dochází u postiženého ke ztrátě vědomí, neprodleně volejte RZP! Vyhýbejte se místům, kde se nachází alergen, který záchvat pravděpodobně vyvolal.
Uložte postiženého do takzvané Fowlerovy polohy nebo do polohy vsedě s opřenými horními končetinami (pokrčené v loktech) o stůl, uvolněte mu oděv, vyvětrejte (kyslík) a vyzvěte postiženého ke klidnému dýchání. Pokud má u sebe postižený inhalační léky na astma (bronchodilatancia, například Ventolin, Bedotek, Berodual) předepsané od lékaře, které pravidelně užívá, podejte mu 2 dávky (vstříknutí), tím se příznaky záchvatu zmírní nebo úplně vymizí.
Ve svém příspěvku DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Mám už několik let tak asi šet let CHOPN středě těžký užívám asi rok nově ANORO jednu inh.dávku ráno ,večer euphylin pohotovostně ventolín , pro ještě lepší dýchání mohu i combair alespon jednou denně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
mohu užívat alespon jednou denně combair ,když užívám anoro jeden vdech ráno a večer euphilin léčím se na CHOPN
Volně k dispozici je možné si pořídit maximálně systémová antihistaminika (Zyrtec, Xyzal, Claritine a další) či mukolytika na bázi Mucosolvanu či Vincentky, tyto však navýší vitální kapacitu plic jen minimálně a nebyly by v urgentní situaci k užitku.
Pro použití při akutní dušnosti se předepisuje bronchodilatační léčivo (Ventolin, Ecosal, Atrovent, Berodual, Berotec) od lékaře (nejlépe na podkladu vyšetření) v podobě malého praktického maximálně mobilního inhalátorku s tlakovou nádobkou s hnacím plynem a rozptýlenou účinnou látkou v podobě aerosolu (vše je samozřejmě součástí balení). Proto se doporučuje při jakýchkoliv podezřeních na stenózu respiračního traktu a nedokonalou ventilaci, vyhledat doktora medicíny a s jeho pomocí si „sprej“ opatřit.
Formou samoléčby je možné řešit pouze akutní kašel. Při jeho léčbě je potřeba rozeznávat takzvaný suchý a vlhký kašel.
Suchý kašel dráždí a vyčerpává. Nedochází při něm k hromadění hlenů v dýchacích cestách, často také mluvíme o kašli neproduktivním. Pacient se budí suchým kašlem v průběhu noci, někdy kašel přechází v záchvaty a sípot. Obvykle trvá jen několik dní a poté se mění na vlhký (produktivní) kašel. Nejčastěji se jedná o počátek virové infekce horních cest dýchacích (mezi další příčiny suchého kašle ale může patřit také například vdechnutí cizího tělesa, působení alergenu a podobně). Suchý kašel je potřeba co nejdříve odstranit – utlumit, a pokud je to možné, tak jej postupně přeměnit na kašel vlhký. Proto je třeba sliznici zvlhčovat, a to jak sliznici nosu pomocí mořských vod, tak sliznici krku dodržováním pitného režimu. Dále je vhodné dostatečně větrat místnosti, případně používat elektrické zvlhčovače vzduchu.
K léčbě tohoto kašle se používají takzvaná antitusika (léky na tlumení kašle). U dětí se nejčastěji podávají sirupy nebo kapky, u dospělého pacienta tablety nebo kapsle (tablety a kapsle jsou pro dávkování u dospělého člověka pohodlnější a často i levnější než sirupy či kapky). K nejčastěji užívaným antitusikům patří: butamirát (sirupy a kapky Stoptussin, Sinecod, Tussin), dropropizin (kapky Ditustat), dextromethorphan (Robitussin).
Na kašel je mnoho sirupů, například Stodal, sirupy bylinné, s jitrocelem a podobně. Spousta z nich je označena jako fytofarmaka. Většinou se jedná o doplňky stravy, ale například Stodal je registrovaný léčivý přípravek, to znamená, že musel projít přísnými testy. S fytofarmaky se musí zacházet stejně obezřetně jako s jinými „chemickými“ přípravky, i když se jedná o produkty z rostlin. Fytofarmaka jsou skutečně pro mnoho pacientů vhodná, ale nelze to tvrdit paušálně, neboť mají i svá rizika. Záleží na individuálním posouzení.
Především u malých dětí se někdy k tlumení suchého dráždivého kašle používají antihistaminika (léky sloužící primárně na potlačení alergie). Výhodný pro nemocné dítě i rodiče pak bývá současně jejich tlumivý efekt. Některá jsou pouze na předpis od lékaře (bisulepin, desloratadin). K nejčastěji užívaným antihistaminikům dostupným i bez receptu k léčbě alergických příznaků patří dimetinden (Fenistil), cetirizin (Zyrtec, Zodac), levocetirizin (Xyzal), loratadin (Clari
Na nachlazení bohužel neexistuje lék ani dnes. Existují pouze preparáty, které odstraní symptomy, tedy horečku, bolest a otok sliznice nosu. Dětští lékaři doporučují inhalování i malým pacientům. Neměli byste však zapomínat na neposednost dětí, která jim může ublížit. Je důležité, aby dítě spolupracovalo, což je do dvou let věku dost problematické. S malými neposedy, co všechno chtějí a zkoumají, však můžete mít problém i později. Zatímco dospělí by měli nad hrncem strávit deset minut, dětem postačí pět. Menší mohou i méně, v podstatě to závisí na nich, kolik vydrží. Nedoporučuje se napařování při horečkách a velkých bolestech hlavy, hlavně na začátku onemocnění. S inhalacemi je dobré začít druhý nebo třetí den od začátku obtíží. Ačkoli většina pacientů napařování zvládá dobře, existují i nežádoucí účinky jako bolest hlavy či zhoršené dýchání přes nos. V tomto případě s napařováním přestaňte.
Inhalovat lze 1–2x za den, když bude mít dítě klidové období, při zánětu 3–4x za den. Může taky inhalovat Mucosolvan, v případě zúžení průdušek pak Ventolin nebo Atrovent, ale ty už jsou na předpis. Kojencům se dává pouze foukátko před pusinku, a to cca 10 minut.
