Selen a zinek jsou dva klíčové minerály, které pomáhají v procesu oxidace. Pomáhají tělu vstřebávat antioxidanty, takže jejich každodenní příjem napomáhá správné funkci antioxidantů i v prevenci očních onemocnění. Zinek lze nalézt v sýru, jogurtu, červeném mase, vepřovém mase a v některých cereáliích. Selen nalézaje obsažen v ořeších, celozrnném pečivu, rýži a těstovinách se sýrem. Ale stejně jako u antioxidantů platí, že příliš velké množství těchto minerálů může způsobit problémy.
V lidském organismu má zinek důležitou úlohu jako součást velké řady enzymů. Dostatek zinku v potravinách je důležitý pro správnou činnost imunitního systému. Zinek podporuje hojení ran, tvorbu řady hormonů, léčbu zánětů a uchovávání inzulínu. Mezi důležité zdravotní účinky zinku patří ochrana organismu před nachlazením. V dostatečném množství se zinek vyskytuje v potravinách bohatých na bílkoviny, zejména v hovězím, vepřovém a drůbežím mase, vejcích, játrech a mořských plodech. Mezi potraviny obsahující velké množství zinku patří také obilniny, fazole, sýry a ořechy, ale tyto přírodní zdroje poskytují zinek ve formě hůře přijatelné pro lidský organismus. Pokud tyto potraviny příliš nekonzumujete, poskytnou vám optimální denní dávku zinku doplňky stravy. V doplňcích stravy je zinek nejčastěji kombinován s hořčíkem a vápníkem.
Obsah zinku v potravinách:
chléb pšenično-žitný – obsah Zn [mg.kg-1] 12;
ječmen – obsah Zn [mg.kg-1] 25;
jogurt – obsah Zn [mg.kg-1] 3,2–4,6;
kroupy ječné – obsah Zn [mg.kg-1] 20;
krupice hrubá – obsah Zn [mg.kg-1] 5,6;
hovězí kýta – obsah Zn [mg.kg-1] 6,5;
vepřový bok – obsah Zn [mg.kg-1] 33;
vepřová kýta – obsah Zn [mg.kg-1] 37;
vepřová krkovice – obsah Zn [mg.kg-1] 48;
vepřová plec – obsah Zn [mg.kg-1] 57;
mléko acidofilní – obsah Zn [mg.kg-1] 3,3;
mléko plnotučné – obsah Zn [mg.kg-1] 3,2;
mléko sušené – obsah Zn [mg.kg-1] 36;
mouka pšeničná hrubá – obsah Zn [mg.kg-1] 7,3;
mouka pšeničná polohrubá – obsah Zn [mg.kg-1] 4,8;
Postup: Panenku nakrájíme na 2 plátky, nařízneme a naklepeme. Mrkev nakrájíme na slabé proužky, jarní cibulku nadrobno, žampiony a hermelín na plátky. Maso osolíme a opepříme. Poklademe na něj slaninu, mrkev, jarní cibulku, část žampionů a hermelín a zabalíme do rolády (aby držela pohromadě, použijeme nit). Rolády opečeme na pánvičce na rozpáleném oleji ze všech stran, poté podlijeme vodou, přiklopíme a pomalu dusíme asi půl hodinky. Maso vyjmeme a uchováváme v teple, do výpeku vložíme zbylé žampiony, zalijeme smetanou a krátce povaříme. Rolády naaranžujeme na talíř, přelijeme omáčkou a podáváme. Jako přílohu použijeme brambory, uvařené a poté opečené se zbylou mrkvičkou a jarní cibulkou.
Potraviny bohaté na zinek jsou obvykle běžnou součástí lidského jídelníčku, aniž by si konzumenti uvědomovali, jaké „zázračné“ prvky se v jejich stravě skrývají. A zinek k těmto prvkům bezesporu patří. Důležité je ale při konzumaci těchto potravin mít na paměti, že nic se nemá přehánět, a nadbytek zinku v lidském těle může napáchat různé škody. Podle vyhlášky z roku 20009 se doporučuje ke konzumaci 15 mg zinku denně, taková dávka je adekvátní k tomu, co od zinku očekáváme. O něco vyšší množství zinku mohou denně konzumovat těhotné ženy a dospívající.
Potraviny bohaté na proteiny se počítají mezi potraviny kyselinotvorné a odebírají z těla základní prvky. Potraviny, které jsou bohaté na bílkoviny, obsahují síru a obvykle také fosfor, oba prvky mohou být při špatné funkci organismu a přeměně na kyseliny pro nás škodlivé. K redukci kyselin využívá organismus uložené zásadité látky. Bere si vápník z kostí a zubů, hořčík, který měl zajišťovat nervovou činnost, svaly slábnou a produkují tak silně zásaditý amoniak. Když je tento proces znovunastolení zásady u konce, jsou odebrané minerály a stopové prvky vyloučeny močí. Dochází k oslabení činnosti orgánů a nemocem, které se při dlouhodobém překyselení organismu stávají chronickými. Ovoce a zelenina jsou bohaté na draselné soli, které tlumí kyseliny přirozenou cestou. Pokud jíme málo ovoce a zeleniny, nedostáváme do sebe draslík – minerál, který nás chrání proti vysokému tlaku a mrtvici. Důležitá je i rovnováha draslíku se sodíkem. Strava bohatá na sodík a chudá na draslík může mít na zdraví člověka neblahý vliv. Kvůli přesoleným, přeslazeným, chemicky barveným konzervovaným potravinám je tento poměr dnes spíše ve prospěch sodíku.
Obecně platí, že cukry, potraviny živočišného původů, průmyslově zpracované a rafinované potraviny, kvasnicové produkty, kvašená jídla, obilniny, umělá sladidla, káva, alkohol, čokoláda a sycené limonády jsou kyselinotvorné. Obilí je sice kyselinotvorné, ale některé druhy jako proso, pohanka a špalda jen velmi mírně. Naopak zásadotvorné je zejména ovoce a zelenina. I příprava jídla ovlivňuje výslednou kyselost/zásaditost. Zde platí, že syrová strava je více zásaditá než vařená jídla. Paradoxní je, že například šťáva z citrónu působí zásadotvorně. To dokazuje, že i když jsou potraviny kyselé na chuť, nemusí být kyselinotvorné. Užívání neředěné citronové šťávy před jídlem se dokonce doporučuje při snaze o odkyselení organismu.
Vepřová panenka má tvar dlouhého úzkého válečku a s jinými řezy ji lze jen těžko zaměnit. Maso je křehké, jemně vláknité a velmi libové – obsah tuku činí zhruba 2 %. Povrch svalu je pokryt tenkou blánou a malým množstvím tuku.
Postup: Panenku nejprve odblaníme, opláchneme a osušíme. Poté do celého povrchu vetřeme sůl a opepříme. Takto připravenou panenku zprudka opečeme ze všech stran na rozpáleném tuku, tak aby zbělala, ne déle. Na předem připravený alobal nasypeme kolečka cibule a plátky česneku, na které položíme opečenou panenku a posypeme ji tymiánem. Vše důkladně zabalíme a dáme péct do vyhřáté trouby buďto na 20 minut s maximální teplotu 180°C, nebo na 10 - 15 minut při teplotě 200 °C. Před krájením porcí necháme maso odpočinout. Vhodnou přílohou jsou vařené brambory.
Postup: Maso omyjeme, osušíme a nakrájíme na plátky asi 2 cm vysoké. Plátky zlehka naklepeme klouby prstů. Do misky dáme olej, přidáme koření, podle chuti sůl, rozmarýn a promícháme. Maso naložíme do směsi a necháme 1 hodinu marinovat při pokojové teplotě. Poté maso zprudka opečeme na pánvi a podáváme s grilovanou zeleninou a vařenými bramborami.
Postup: Vepřovou panenku rozkrojíme na 2 kusy a ze všech stran ji osolíme a opepříme. Pak ji potřeme olivovým olejem. Tři až čtyři plátky slaniny narovnáme vedle sebe, položíme na ni panenku a zamotáme. Takto zabalíme každý kousek panenky. Na pánvi rozpálíme olivový olej a panenku na něm zprudka z obou stran opečeme. Potom ji přendáme do pekáčku a vložíme do trouby rozehřáté na 170 °C a pečeme 20 minut. Pečení by nemělo být delší než 20 minut, protože by mohla být panenka vysušená. Po upečení panenku rozkrojíme a podáváme se šťouchanými brambory se slaninou nebo bez slaniny.
Postup: Do pánve nebo kastrolu nalijeme olej, do kterého po zahřátí přidáme zeleninu, 2 lžíce teplé vody a ½ kostky zeleninového bujónu. Přikryjeme pokličkou a za občasného lehkého promíchání dusíme na mírném ohni cca 8 minut. Před koncem dušení přidáme bylinky a máslo. Během přípravy zeleniny si očištěnou vepřovou panenku nakrájíme na medailonky, mírně naklepeme, osolíme, opepříme a pomoučíme. Na rozpálený olej v pánvi klademe medailonky, které po obou stranách prudce orestujeme do zlatavé barvy. Na talíř položíme zeleninu, kterou předtím krátce podusíme ve vývaru. Přidáme přílohu podle volby a medailonky, které přelijeme bylinkovou omáčkou. Bylinkovou omáčku připravíme jednoduše rozpuštěním másla, do kterého přidáme nasekané bylinky. Medailonky skvěle doplní vařené brambory, ale i čistá vařená rýže.
Tip: Recepty na minutky z panenky se dají různě modifikovat, vyzkoušejte například toto pikantní provedení:
Postup: Z nadrobno pokrájené cibule, hořčice, kečupu, prolisovaného česneku, worcesterské omáčky, piva a soli připravíme marinádu. Z vepřové svíčkové nakrájíme medailonky, které lehce naklepeme, ještě lépe jen promačkáme prsty. Vložíme je do marinády a necháme v chladnu nejméně tři hodiny proležet. Poté medailonky opečeme na rozehřátém oleji, podlijeme zbylou marinádou a krátce podusíme. Podáváme ozdobené feferonkou, pokrm můžeme doplnit chlebem nebo malými bramboráčky.
Anebo do třetice medailonky v této podobě:
Ingredience: 2 vepřové panenky o celkové váze kolem 800 g, 8 plátků slaniny, 2 lžíce rostlinného oleje na opékání, 2 středně velké cibule, oloupané a nakrájené na klínky, 8 středně velkých brambor, nakrájených na klínky a asi deset minut předvařených, sůl a (vícebarevný) pepř na dochucení
Postup: Maso nakrájejte napříč na osm vyšších špalíčků a každý obalte plátkem slaniny. Svažte kuchyňským provázkem nebo silnou bílou nití a poprašte solí a pepřem. Na větší pánvi rozpalte olej. Masové balíčky na něm ze všech stran opékejte, až se slanina začne vyškvařovat, maso zpevní a začne chytat barvu. Trvá to přibližně čtyři minuty z každé strany; pokud chcete mít maso propečenější, přidejte dvě minuty. Poté vepřové vyjměte z pánve a uchovejte na teplém místě, přikryté alobalem. Díky tomu se rovnoměrně rozloží šťávy a maso bude ještě lahodnější. Do vypečeného tuku v pánvi přidejte klínky cibule i brambor a asi pět minut je prudčeji opékejte, aby zkřehly a chytily barvu. Balení medailonků je sice „piplačka“, ale stojí to za to.
Ingredience na hořčičnou omáčku: 2 žloutky, bílý vinný ocet, rostlinný olej, olivový olej, worcestrová omáčka, 1 lžička anglické hořčice, 1 lžíce zakysané smetany, sůl, mletý pepř
Technologický postup: Zdeněk Pohlreich nejprve obě vepřové panenky nakrájí na medailonky, každý o váze cca 50 g. Kousky masa zabalí do slaniny, osolí a opepří a spolu s kousky červené papriky a červené cibule střídavě napichuje na špejle. Špízy položí na rozpálený gril, který předtím potřel kouskem špeku, a nechá grilovat. Mezitím si připraví omáčku: dva žloutky prošlehá s kapkou bílého vinného octa, osolí je a opepří, pomalu přilévá rostlinný olej a šlehá až do krémovité konzistence. Na závěr přidá kapku olivového oleje a vše důkladně prošlehá. Do této domácí majonézy přidá kapku worcesteru, lžičku anglické hořčice a lžíci zakysané smetany. Ogrilované špízy servíruje s omáčkou z anglické hořčice. Takto připravená panenka se může podávat s různě upravenými brambory nebo s čerstvým pečivem.
Ingredience: 600 g vepřové panenky, 300 ml smetany ke šlehání, 1 lžíce plnotučné hořčice, 3 lžičky barevného pepře, 2 lžíce másla, olivový olej, ½ lžičky sušeného estragonu
Technologický postup: Vepřovou panenku nejprve Pohlreich nakrájí na špalíky o délce asi 1,5 cm. Ze všech stran je lehce osolí, opepří hrubě mletým čtyřbarevným pepřem a maso zprudka ze všech stran orestuje na oleji dozlatova. Panenku přendá do zapékací misky, přelije ji polovinou výpeku a dá (bez poklice) do trouby vyhřáté na 180 stupňů dopéct přibližně na 15–20 minut (kdo má rád růžový střed panenky, stačí 5–10 minut). Do zbylého výpeku přidá 2 lžíce másla, nechá rozpustit, poté vlije smetanu, přidá lžíci plnotučné hořčice, 1/2 lžičky sušeného estragonu, 2 lžičky hrubě mletého nebo drceného čtyřbarevného pepře a omáčku povaří cca 5 minut. Opatrně dosolí podle chuti – výpek po mase je už sám o sobě slaný. Panenku na talíři přelije pepřovou omáčkou, podává se šťouchanými brambory, opékanými brambory, bramborovou kaší nebo jen s bagetkou.
V následujících tabulkách jsou odhady celkového obsahu purinů v různých potravinách, které jsou uvedeny v sestupném pořadí. Celkový obsah purinů je založen na součtu všech čtyř purinových bází. Maso a masné výrobky mají vysoký celkový obsah purinů a obilné potraviny mají nízký obsah purinů. Obecně existuje pozitivní souvislost mezi obsahem bílkovin a puriny ve stravě.
Tabulky potravin s puriny
Potravinové zdroje purinu Celkový obsah purinů (mg/100 g)
Játra 286,4
Ledviny 230,8
Drůbež 130,7
Jehněčí, pečené, kotlety 127,5
Vepřová, pražená, kotleta 119,0
Ryby, bílé, čerstvé 115,9
Houba, čerstvá 46,9
Chléb, křupavý 15,7
Chléb, bílé 12,2
Pšeničná mouka 11,5
Tvaroh 8,0
Bílý jogurt 7,0
Rýže, vařené 5,9
Obsah purinů se také liší v závislosti na typu masa nebo daného orgánu.
Obsah purinů v kuřecím, vepřovém, jehněčím a hovězím
Kuřecí:
Purinové zdroje Celkový obsah purinů (mg /100 g)
Kuřecí ledvina 243
Kuřecí játra 236,1
Kuře, srdce 223
Kuře, palička 132,3
Kuřecí prso 130,7
Kuře, žaludek 130,5
Kuřecí stehno 126,5
Kuřecí kůže 104,6
Vepřové, hovězí a jehněčí orgány
Purinové zdroje Celkový obsah purinů (mg/100 g)
Vepřová játra 289
Hovězí ledviny 213
Hovězí játra 197
Hovězí srdce 171
Jehněčí srdce 171
Hovězí mozek 162
Jehněčí játra 147
Porovnání obsahu volných a celkových purinů v masných výrobcích (steak, hovězí játra a treska treska) před a po vaření. Zdá se, že vaření zvyšuje hladinu volných a celkových purinových bází ve stravě.
Celkový obsah purinů v surových a vařených potravinách
