Dna je chronické onemocnění, které se vyznačuje zvýšeným množstvím kyseliny močové ve tkáních těla. Kyselina močová se usazuje zejména v kloubu palce u nohy, ale náchylné k jejímu ukládání mohou být i jiné klouby. Kyselina močová je vedlejší produkt rozkladu některých potravin, dna tedy úzce souvisí s výživou, jako je přejídání, avšak na jejím vzniku se mohou podílet i další faktory, např.: některé léky, stres, operace nebo poranění kloubu, infekce, časté rentgenování určitého kloubu při jiné nemoci.
Obsah purinů v potravinách - tabulka
Množství purinů je vyjádřeno množstvím kyseliny močové v mg na 100 gramů dané potraviny. Jednoduše, čím více mg, tím hůře pro dnu.
Potraviny s nejvyšším množstvím purinů (nad 400 mg)
- Theobromin (syn: teobromin, xanteóza), obsahuje ho kakao a čokoláda - 2 300 mg
- Pivovarské kvasinky - 1 810 mg
- Telecí brzlík - 1 260 mg
- Uzený šprot - 804 mg
- Skopová slezina - 773 mg
- Pekařské droždí - 680 mg
- Hovězí játra - 554 mg
- Vepřové srdce - 530 mg
- Vepřová slezina - 516 mg
- Vepřová játra - 515 mg
- Lesní houby (měřeno na sušených houbách) - 488 mg
- Rybičky olejovky, sardinky v oleji - 480 mg
- Telecí játra - 460 mg
- Hovězí slezina - 444 mg
- Vepřové plíce - 434 mg
Potraviny s vyšším obsahem purinů (100 až 400 mg)
- Hovězí plíce - 399 mg
- Sardinky - 345 mg
- Telecí slezina - 343 mg
- Vepřová ledvina - 334 mg
- Pstruh - 297 mg
- Tuňák v oleji - 290 mg
- Ledviny - 269 mg
- Tuňák - 257 mg
- Hovězí srdce - 256 mg
- Kuřecí játra - 243 mg
- Okoun - 241 mg
- Skopové srdce - 241 mg
- Sardel neboli ančovičky - 239 mg
- Fazole mungo suché - 222 mg
- Sleď z umělého chovu - 219 mg
- Telecí ledviny - 218 mg
- Sleď z Atlantiku - 210 mg
- Koňské maso - 200 mg
- Sojové boby suché - 190 mg
- Jikry sledě - 190 mg
- Jehněčí svalovina - 182 mg
- Halibut - 178 mg
- Kuřecí prsa i s kůží - 175 mg
- Telecí svalovina - 172 mg
- Losos - 170 mg
- Mák suchý - 170 mg
- Vepřová svalovina - 166 mg
- Husa - 165 mg
- Jitrnice - 165 mg
- Treska tmavá - 163 mg
- Kapr - 160 mg
- Hovězí jazyk - 160 mg
- Vepřová kýta - 160 mg
- Vepřová svíčková - 150 mg
- Krůtí maso s kůží - 150 mg
- Telecí plíce - 147 mg
- Krevety hnědé - 147 mg
- Makrela - 145 mg
- Vepřové kotlety s kostí - 145 mg
- Kaviár - 144 mg
- Slunečnicové semínko - 143 mg
- Štika - 140 mg
- Vepřová plec - 140 mg
- Telecí kotlet s kostí - 140 mg
- Telecí maso - 140 mg
- Treska jednoskvrnná - 139 mg
- Kachna - 138 mg
- Zvěřina nohy - 138 mg
- Vepřový jazyk - 136 mg
- Hřebenatka islandská - 136 mg
- Hovězí svalovina - 133 mg
- Králičí maso s kostma - 132 mg
- Ryba jazyk obecný - 131 mg
- Šunka vařená - 131 mg
- Fazole bílé suché - 128 mg
- Čočka suchá - 127 mg
- Hovězí plec - 120 mg
- Hovězí vysoký roštěnec -
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Jídelníček při dně s ohledem na puriny
Příběh
Ve svém příspěvku CO NEJÍST PŘI CUKROVCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dodrý den prosím prostudujte si ,která masa jsou tučná ,kuřecí je tučné víc než vepřová kýta.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Co nejíst při cukrovce
Minerály – selen a zinek
Selen a zinek jsou dva klíčové minerály, které pomáhají v procesu oxidace. Pomáhají tělu vstřebávat antioxidanty, takže jejich každodenní příjem napomáhá správné funkci antioxidantů i v prevenci očních onemocnění. Zinek lze nalézt v sýru, jogurtu, červeném mase, vepřovém mase a v některých cereáliích. Selen nalézaje obsažen v ořeších, celozrnném pečivu, rýži a těstovinách se sýrem. Ale stejně jako u antioxidantů platí, že příliš velké množství těchto minerálů může způsobit problémy.
Vybrané potraviny se zdrojem selenu:
- sušené para ořechy;
- tuňák konzervovaný v oleji;
- hovězí nebo telecí játra;
- vařená treska;
- semolinové vařené nudle;
- makarony se sýrem;
- vařené makarony;
- špagety s masovou omáčkou;
- kuřecí maso (prsa);
- hovězí pečeně;
- celozrnný chléb;
- syrová vejce;
- bílý chléb;
- vařená rýže s dlouhými vlákny;
- nízkotučný tvaroh (2%);
- sušené vlašské ořechy;
- sýr čedar.
Vybrané potraviny se zdrojem zinku:
- ústřice;
- cereálie;
- vařená vepřová noha;
- vařená hovězí roštěná;
- vařená hovězí svíčková;
- vařená vepřová plec;
- snídaňové cereálie obohacené o 25 % zinku;
- cereálie z pšeničných otrub;
- kuřecí stehno, prsa;
- vařená vepřová panenka;
- svíčková pečeně;
- bílý jogurt s nízkým obsahem tuku;
- pečené fazole s vepřovým masem;
- pečené fazole;
- suché pražené kešu oříšky;
- nízkotučný ovocný jogurt;
- suché pražené pekanové ořechy;
- zralá semena cizrny;
- suché pražené ořechy bez arašídů;
- švýcarský sýr;
- suché pražené mandle;
- sušené vlašské ořechy;
- mléko – jakýkoli druh;
- sýr čedar;
- mozarella;
- fazole;
- zelený hrách;
- ovesné vločky (instantní);
- vařený platýs.
Zdroj: článek Co jíst pro zdravé oči
Zinek v potravinách
V lidském organismu má zinek důležitou úlohu jako součást velké řady enzymů. Dostatek zinku v potravinách je důležitý pro správnou činnost imunitního systému. Zinek podporuje hojení ran, tvorbu řady hormonů, léčbu zánětů a uchovávání inzulínu. Mezi důležité zdravotní účinky zinku patří ochrana organismu před nachlazením. V dostatečném množství se zinek vyskytuje v potravinách bohatých na bílkoviny, zejména v hovězím, vepřovém a drůbežím mase, vejcích, játrech a mořských plodech. Mezi potraviny obsahující velké množství zinku patří také obilniny, fazole, sýry a ořechy, ale tyto přírodní zdroje poskytují zinek ve formě hůře přijatelné pro lidský organismus. Pokud tyto potraviny příliš nekonzumujete, poskytnou vám optimální denní dávku zinku doplňky stravy. V doplňcích stravy je zinek nejčastěji kombinován s hořčíkem a vápníkem.
Obsah zinku v potravinách:
- chléb pšenično-žitný – obsah Zn [mg.kg-1] 12;
- ječmen – obsah Zn [mg.kg-1] 25;
- jogurt – obsah Zn [mg.kg-1] 3,2–4,6;
- kroupy ječné – obsah Zn [mg.kg-1] 20;
- krupice hrubá – obsah Zn [mg.kg-1] 5,6;
- hovězí kýta – obsah Zn [mg.kg-1] 6,5;
- vepřový bok – obsah Zn [mg.kg-1] 33;
- vepřová kýta – obsah Zn [mg.kg-1] 37;
- vepřová krkovice – obsah Zn [mg.kg-1] 48;
- vepřová plec – obsah Zn [mg.kg-1] 57;
- mléko acidofilní – obsah Zn [mg.kg-1] 3,3;
- mléko plnotučné – obsah Zn [mg.kg-1] 3,2;
- mléko sušené – obsah Zn [mg.kg-1] 36;
- mouka pšeničná hrubá – obsah Zn [mg.kg-1] 7,3;
- mouka pšeničná polohrubá – obsah Zn [mg.kg-1] 4,8;
- oves – obsah Zn [mg.kg-1] 25;
- pohanka – obsah Zn [mg.kg-1] 20–30;
- proso – obsah Zn [mg.kg-1] 30;
- pšenice dvouzrnka – obsah Zn [mg.kg-1] 44;
- pšenice jednozrnka – obsah Zn [mg.kg-1] 63;
- pšenice ozimá – obsah Zn [mg.kg-1] 36;
- sýry – obsah Zn [mg.kg-1] 30–35;
- špalda – obsah Zn [mg.kg-1] 35;
- tvaroh měkký – obsah Zn [mg.kg-1] 6,2;
- tvaroh tvrdý – obsah Zn [mg.kg-1] 8;
- žito ozimé – obsah Zn [mg.kg-1] 27;
Zdroj: článek Zinek v péči o vlasy
V čem je nejvíce zinku
Potraviny bohaté na zinek jsou obvykle běžnou součástí lidského jídelníčku, aniž by si konzumenti uvědomovali, jaké „zázračné“ prvky se v jejich stravě skrývají. A zinek k těmto prvkům bezesporu patří. Důležité je ale při konzumaci těchto potravin mít na paměti, že nic se nemá přehánět, a nadbytek zinku v lidském těle může napáchat různé škody. Podle vyhlášky z roku 20009 se doporučuje ke konzumaci 15 mg zinku denně, taková dávka je adekvátní k tomu, co od zinku očekáváme. O něco vyšší množství zinku mohou denně konzumovat těhotné ženy a dospívající.
|
Potravina
|
Množství zinku (mg/kg)
|
|
Pečivo, mouka, obilniny
|
|
Chléb pšenično-žitný
|
12
|
|
ječmen
|
25
|
|
Ječné kroupy
|
20
|
|
Hrubá krupice
|
5,6
|
|
Hrubá pšeničná mouka
|
7,3
|
|
Polohrubá pšeničná mouka
|
4,8
|
|
Oves
|
25
|
|
Pohanka
|
20 - 30
|
|
Proso
|
30
|
|
Dvouzrnka pšenice
|
44
|
|
Jednozrnka pšenice
|
63
|
|
Pšenice ozimá
|
36
|
|
špalda
|
35
|
|
Žito ozimé
|
27
|
|
Maso
|
|
Hovězí kýta
|
6,5
|
|
Vepřový bok
|
33
|
|
Vepřová kýta
|
37
|
|
Vepřová krkovice
|
48
|
|
Vepřová plec
|
57
|
|
Mléko, mléčné výrobky
|
|
Jogur |
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Potraviny obsahující selen a zinek
Podzimní nákupní seznam pro dva lidi
Tento nákupní seznam odpovídá přesně jídelníčku v další části. Pokud nakoupíte podle něj, budete mít doma vše potřebné a zároveň minimum surovin navíc.
Trvanlivé potraviny
- rýže dlouhozrnná 1 kg
- těstoviny 500 g
- brambory 3 kg
- olivový olej 250 ml
- řepkový olej 250 ml
- vývar nebo bujón bez bylin 2 l
Maso, vejce a bílkoviny
- kuřecí maso 1,2 kg
- krůtí maso 600 g
- vepřová kýta nebo plec 600 g
- vejce 20 ks
Podzimní zelenina
- mrkev 1 kg
- petržel 500 g
- celer 1 ks
- červená řepa 500 g
- dýně 800 g
- cibule 1 kg
Ovoce (na svačiny)
Mléčné výrobky
- bílý jogurt 1 kg
- máslo 250 g
- tvrdý sýr 300 g
Pečivo a drobnosti
- chléb 2 bochníky
- rohlíky nebo housky 10 ks
- med malá sklenice
- káva dle běžného zvyku
Zdroj: článek Podzimní týdenní kuchařka Warfarin – praktický návod pro dva
Vepřová panenka s omáčkou
Ingredience: 1 vepřová panenka, 1 vanička čerstvých žampionů, 3 mrkve, 1 svazek jarní cibulky, 1–2 hermelíny, 200 g slaniny, 1 smetana (30%), olej, sůl, pepř
Postup: Panenku nakrájíme na 2 plátky, nařízneme a naklepeme. Mrkev nakrájíme na slabé proužky, jarní cibulku nadrobno, žampiony a hermelín na plátky. Maso osolíme a opepříme. Poklademe na něj slaninu, mrkev, jarní cibulku, část žampionů a hermelín a zabalíme do rolády (aby držela pohromadě, použijeme nit). Rolády opečeme na pánvičce na rozpáleném oleji ze všech stran, poté podlijeme vodou, přiklopíme a pomalu dusíme asi půl hodinky. Maso vyjmeme a uchováváme v teple, do výpeku vložíme zbylé žampiony, zalijeme smetanou a krátce povaříme. Rolády naaranžujeme na talíř, přelijeme omáčkou a podáváme. Jako přílohu použijeme brambory, uvařené a poté opečené se zbylou mrkvičkou a jarní cibulkou.
Zdroj: článek Nejlepší vepřová panenka
Vepřová panenka na pepřové omáčce
Ingredience: 60 g žluté cibule, 30 g másla, 4 lžíce slunečnicového oleje, 1 lžíce bílé pšeničné mouky, 20 ml brandy nebo bílého vína (volitelně), 300 ml hovězího vývaru, 1 lžíce čerstvého tymiánu (lze použít sušený), 2 lžíce celých černých pepřů (lze použít nakládaný), 900 g vepřové panenky, 1 lžíce dijonské hořčice, 200 ml smetany (33 % tuku), Sůl, Mletý černý pepř. Dále budete také potřebovat alobal.
Postup: Nejprve najemno nakrájejte cibuli. Poté rozehřejte malý hrnec s máslem a 2 lžícemi slunečnicového oleje na středním plameni. Jakmile je tuk horký, přidejte do hrnce cibuli a restujte 3–4 minuty na středním plameni. Po uplynutí stanovené doby přidejte mouku a za stálého míchání vytvořte lehkou jíšku (asi 2–3 minuty).
Když je jíška hotová, nalijte do hrnce brandy nebo víno a nechte asi 30 sekund odstát, aby se odpařil alkohol. Poté přidejte vývar, tymián a černý pepř, důkladně promíchejte, přikryjte pokličkou, snižte plamen na minimum a nechte 18–19 minut mírně vařit za občasného míchání.
Nyní připravte vepřovou panenku: Omyjte ji, osušte, očistěte od blan, osolte, opepřete a potřete dijonskou hořčicí.
Dále předehřejte troubu na 170–175 °C a připravte si plech (⌀ alespoň 27 cm) vhodný do trouby. Nalijte 2 lžíce slunečnicového oleje do pánve a rozehřejte ji na středním plameni. Jakmile je olej horký, vložte vepřovou panenku do pánve a opečte ji na středním plameni 3–4 minuty z každé strany. Po opečení vložte plech do předehřáté trouby a pečte 12–13 minut při 170–175 °C. Hotovou vepřovou panenku vyjměte z trouby a na 6–7 minut ji zabalte do alobalu, aby odpočinula a při krájení nepustila šťávu.
Zatímco je vepřová panenka zabalená v alobalu, dokončete omáčku: Zvyšte plamen na střední, přidejte smetanu, sůl a duste 4–5 minut. Jakmile se omáčka provaří, vypněte plamen a rozmixujte ji tyčovým mixérem do hladka.
Nyní vepřovou panenku vybalte z alobalu a nakrájejte ji na kousky silné asi 1 cm. Pepřovou omáčku nalijte na talíř, položte vepřovou panenku na omáčku a podávejte.
Zdroj: článek Nejlepší vepřová panenka