Nevystavujte se výplachům uší, ať už doma nebo v ordinaci lékaře, pokud máte infekci ve zvukovodu. Ačkoliv je tato procedura relativně bezpečná, mohla by vás vystavit problémům, jako jsou:
Perforovaný ušní bubínek. Výplach ucha bude někdy tlačit na maz, takže bude více zhutněný. To ztíží jeho odstranění při tlaku na bubínek. Zvýšený tlak může perforovat bubínek nebo způsobit jeho prasknutí.
Ušní infekce. Jednou z běžných infekcí uší je otitis externa. Zánět může být způsoben infekcí a může být bolestivý. Zánět středního ucha je další potenciální komplikací postihující střední ucho. Ušní infekce jsou běžné důsledky výplachů uší.
Vertigo. Toto je dočasný stav. Jde o pocit, že se místnost kolem vás točí.
V diskuzi RS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka.
Tak moje poslední ataka-opět vertigo.Ovšem při vyšetření se zjistilo,že mi to způsobilo vnitřní ucho.Lépe řečeno-napadený ušní nerv.Poslední dobou mi ucho začlo velmi často zaléhat.RS-je potvora nenažraná :-)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Siemensska.
ahoj,má někdo zkušenosti s užívíním chlorely a mladého ječmene při rs? A jak to ovlivní nemoc?
Pozitivní účinky lékořicového dřeva znají lékaři již celá staletí. Její vědecký název pochází z řečtiny – glykys zhiza – tedy sladký kořen. Již název poukazuje na tu část, která se používá jako léčivo. Lékořice je výborná při odkašlávání, chrání sliznice, povoluje křeče, má protizánětlivý a projímavý účinek. Tradičně je droga používána při kataru průdušek, chronických žaludečních vředech, kolikách a při nedostatečnosti práce kůry nadledvinek. Dále byl prokázán účinek snižující krevní srážlivost, snižující účinnost enzymu zodpovědného za některé komplikace provázející cukrovku (oční poruchy), antibakteriální a antimykotický účinek. Chrání játra před účinkem některých jedů.
V naší poradně s názvem AMITRIPTYLIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva.
Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat, zda má někdo zkušenosti s užíváním amitriptylinu. Neurolog mi ho předepsal aniž by mi řekl, že se jedná o antidepresiva. Řekl mi, že mi dá léky na tlumení bolesti, a to diofenac, doretu a zmíněný amitriptylin. Dávkování mi řekl, ale vůbec mě nenapadlo, že se jedná o antidepresiva. Do zprávy napsal-poučena, souhlasí. Ale já jsem odpůrce jakýchkoliv antidepresiv. Prý mám artrózu celého těla. Mám odoperovanou kostrč a nemůžu sedět.Jsem půl roku po operaci. Sedět normálně nemůžu už 3 roky,je to velké omezení. Pochybuji, že mi to pomůže. Psychiku mám rozhozenou spíš už z toho nesezení. Spíš bych potřebovala nějaké pooperační vyšetření-MR- kde jsem ochotna si to i zaplatit.
Dávkování mi dal 1-1-2. Zdá se mi to silná dávka. A to napsal dlouhodobě. Bojím se , že je to návyková droga. Poraďte, co by jste dělali na mém místě.
Děkuji za jakoukoliv odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Amitriptylin je antidepresivum a dávkování máte nastaveno správně. Obvyklá doba léčby je 6 až 8 měsíců. Neurolog určitě měl nějaký důvod, aby u vás započal tuto léčbu. Amitriptylin se mimo jiné používá při neschopnosti zadržet stolici. Máte tyto obtíže po operaci kostrče?
Zkuste se znovu spojit se svým neurologem a zeptejte se na důvody k užívání tohoto léku. Rovněž ho můžete dodatečně požádat o vyšetření na magnetické rezonanci.
Pokud zjistíte, že již nedůvěřujete svému neurologovi, tak se obraťte na jiného. Tím si ověřite způsob dosavadní léčby a budete se pak moci spolehnout, že vaše léčba je ta nejlepší, kterou můžete dostat.
Nadměrné dávky přípravku Dorsiflex mohou způsobit ospalost a malátnost. V takových případech musí být dávka mefenoxalonu snížena.
Předávkování přípravkem Dorsiflex může vyvolat závratě, těžké poruchy vědomí, nevolnost, zvracení, povrchní dýchání nebo svalové křeče. V těchto případech je třeba co nejrychleji provést výplach žaludku.
V naší poradně s názvem LÉKY NA SPANÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ládík.
V článku vám chybí to že již dávno existují nenávykové léky na spaní které navíc fungují daleko lépe než Benzodiazepiny. Bohužel díky naši legislativě tyto léky mohou pacientovi napsat jen odborní lékaři. Naštěstí k jednomu takovému chodím a ten nemá problém mi Mirtazapin napsat...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mirtazapin byl poprvé syntetizován v Organonu a publikován v roce 1989, poprvé byl schválen pro použití u závažné depresivní poruchy v Nizozemsku v roce 1994 a ve Spojených státech byl uveden na trh v roce 1996 pod značkou Remeron.
Mirtazapin je atypické tetracyklické antidepresivum a jako takové se používá především k léčbě deprese. Jeho první účinky se mohou objevit až za čtyři týdny, ale mohou se projevit i již za jeden až dva týdny. Často se používá v případech deprese komplikované s úzkostí nebo nespavostí. Účinnost Mirtazapinu je srovnatelná s jinými běžně předepisovanými antidepresivy.
Bohužel nelze říci, že by Mitrazapin nebyl návykový. Mirtazapin, podobně jako další antidepresiva může po vysazení způsobit abstinenční příznaky. Pro minimalizaci abstinenčních příznaků se doporučuje postupné a pomalé snižování dávky. Příznaky náhlého ukončení léčby Mirtazapinem mohou zahrnovat depresi, úzkost, tinitus, záchvaty paniky, vertigo, neklid, podrážděnost, sníženou chuť k jídlu, nespavost, průjem, nevolnost, zvracení, příznaky podobné chřipce, příznaky podobné alergii, např. svědění, bolesti hlavy a někdy mánie nebo hypománie.
V diskuzi ... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Koka se do coca-coly nepřidává už nějakých 15 let, bylo to úředně zakázáno protože koka je nepovolená droga. Závislost je tedy podle mě na cukru který je v nápoji obsažen v hojné míře a který je návykový, hlavně když je "zamaskovaný" kyselejší chutí fosforečnanů. Pokud by jste pila colu bez fosforečnanu (lehká kyselina) tak by vás její sladká chuť donutila zvracet. Takhle se tělo raduje že má vysoký příjem cukru a "nepřesladí" se vám jazyk jak to bývá u sladkostí. Jinak paní Růženo, nevím co máte za lékaře ale je to důkaz že naši zdravotnictví je v troskách když vám lékař doporučí něco tak... odporného, nezdravého a chemického jako je cola a tvrdí že vám to pomůže. Neznám sice Váš problém ale troufám si tvrdit, že kdyby jste zašla k výživovému specialistovy, který by Vám upravil jídelníček, tak by žádné obtíže nebyly :) A o těch nemocí které "určitě nejsou z coly" bych si tak jistá nebyla, troufám si to tipovat na řídnutí kostí, problémy se zubní sklovinou a zuby celkově a špatný ne-li přímo zničený trávicí trakt. A pokud pijete "light" tak bych se nedivila ani nádorovým onemocněním, přidává se do ní výše zmíněný aspartam který prokazatelně zvyšuje riziko nádorů na mozku, může narušit metabolismus aminokyselin a struktur proteinů, integritu genetického materiálu, nervové funkce a hormonální rovnováhu
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Z rostliny se používá kořen, který se sbírá na jaře před začátkem vegetace nebo na podzim v září a říjnu. Rychle se omyje, rozpůlí a suší na slunci nebo při umělé teplotě, která nesmí být vyšší než 45 °C. Droga je bez zápachu, má svíravou a nahořklou chuť. Na průřezu musí být bílá. Někdy se také používají listy. Rostlina obsahuje toxické alkaloidy, jejich netoxické složky a allantoin.
Větší část denní dávky může být podávána na noc. Intervaly mezi jednotlivými dávkami mají být nejméně 6 hodin.
Dorsiflex se obvykle používá jen ke krátkodobé terapii v akutním stádiu obtíží.
Tablety se doporučuje užívat nejlépe během jídla nebo po jídle, případně je možné tabletu rozdrtit nebo nechat rozpadnout v malém množství vody nebo mléka a zapít uvedenou tekutinou.
Algifen není volně prodejný a jeho výdej je vázán na lékařský předpis, mohl by být totiž zneužit jako droga.
Z pohledu návykovosti je možné Algifen nahradit léky Nimed, Aulin nebo Nimesil (vše účinná látka nimesulid), které nejsou návykové a jsou účinnější i v menší dávce: 2-3 tablety denně. Co se týče volného prodeje, tak ani tyto léky proti bolesti nejde volně koupit a je třeba mít předpis od lékaře.
Dorsiflex je lék na uvolnění svalů. Dorsiflex je určen k léčbě torticollis (jednostranné svalové strnutí šíje), bolestivého syndromu krční páteře a k léčbě svalových spasmů (včetně spazmů spojených s frakturou). Dále se Dorsiflex používá k léčbě lumbaga, myalgií, svalových poranění, herniací vertebrálních disků a jiných dorsopatií. Přípravek se používá rovněž při léčbě artróz (spondylartróza, coxartróza) spojených se svalovými spasmy a také jako doplňkový lék při fyzikální terapii. Dorsiflex mohou užívat dospělí, dospívající a děti od 8 let.
Účinky léku Dorsiflex jsou opravdu skvělé, když máte potřebu užít lék na uvolnění svalů. Bohužel tento lék je návykový a není tedy možné si ho naordinovat kdykoliv se nám zachce. Jeho výdej je vázán jen lékařský předpis, který může vystavit kterýkoliv lékař. Stačí zavolat svému praktickému lékaři a požádat ho o zaslání elektronického předpisu na mobilní telefon a lék bez problémů pak dostanete v kterékoli lékárně, například v lékárnách Dr Max.
Cena
Dorsiflex není drahý lék. Zdravotní pojišťovna přispívá na jeho úhradu zhruba třetinu a dvě třetiny hradí pacient. Současná cena doplatku u tohoto léku je cca 55 Kč za 30 tablet.
Vnitřní ucho představuje soubor orgánů zodpovědných za přeměnu vibrací ve vzduchu do signálů, které přecházejí přímo do mozku a následně jsou zpracovány ve formě zvuku. Také obsahuje orgány, které jsou odpovědné za koordinaci, rovnováhu těla a pohyb.
Periferní vestibulární vertigo neboli periferní vestibulární syndrom vzniká jako porucha vzájemné rovnováhy vestibulárních aparátů. Vestibulární systém je zodpovědný za udržování rovnováhy, proto při jeho narušení vzniká takzvané vertigo neboli závrať. Vestibulární aparát je ukryt v labyrintu vnitřního ucha a patří mezi smyslové orgány. Periferní vestibulární syndrom paří mezi nejčastější poruchy vestibulárního systému. Druhým typem je centrální vestibulární syndrom.
Příčinou vestibulárního syndromu je porucha vestibulární dráhy, kde bývá narušen jeden z nervů, který ji tvoří. Nerv může být poškozen mnoha patologickými procesy, například bakteriemi, zánětem nebo hlukem. Výjimkou není ani růst nádoru v oblasti zadní jámy lebeční.
Hlavním příznakem periferního vestibulárního syndromu je závrať, obvykle rotačního charakteru. Dalším projevem je takzvaný nystagmus neboli kmitavé pohyby očních bulbů. Závratě mohou být doprovázeny pády na postiženou stranu. Poškozen bývá také sluch.
Diagnostika se stanovuje na základě Hautanovy zkoušky. Pacient při ní sedí se zavřenýma očima, ruce má předpažené. Na straně poškozeného labyrintu bude docházet k výchylce ruky směrem do strany.
Léčba periferního vestibulárního vertiga se odvíjí od příčiny onemocnění. Pokud je původcem bakterie, předepíše lékař antibiotika. V případě nádoru je nezbytná operace.
Dimexol patří mezi běžně užívané léky v neurologii a ortopedii. Účinnou sloučeninou léku je droga mephenoxalonum. Mefenoxalon účinkuje na centrální nervový systém a pomáhá uvolňovat stahy kosterní svaloviny (myorelaxační efekt).
Dimexol se používá zvláště při bolestech zad, které jsou způsobeny nadměrně staženými svaly, nejčastěji jde o bolesti krční páteře. Lék je v takovém případě vhodným doplňkem k masážím a rehabilitačním cvičením.
Vyrábí se ve formě 200miligramových tablet a u dospělého člověka se většinou předepisují 1–3 tablety denně.
Dimexol má jen málo nežádoucích účinků, u některých lidí byly po jeho nasazení popisovány bolesti hlavy, ospalost a trávicí obtíže (nechutenství, plynatost, bolesti břicha, pálení žáhy a jiné).
Nežádoucí účinky jsou seřazeny podle třídy orgánových systémů a četnosti. Pro klasifikaci četností nežádoucích účinků byla použita následující konvence:
velmi časté (≥1/10)
časté (≥1/100 až <1/10)
méně časté (≥1/1000 až <1/100)
vzácné (≥1/10 000 až <1/1000)
velmi vzácné (<1/10 000)
není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Přípravek je obvykle dobře snášen, přesto se mohou objevit následující nežádoucí účinky:
Poruchy nervového systému
Časté: ospalost, snížení koncentrace nebo pozornosti
Méně časté: bolesti hlavy, závratě
Vzácné: ataxie
Poruchy ucha a labyrintu
Méně časté: tinnitus
Gastrointestinální poruchy
Méně časté: nauzea, pálení žáhy
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Méně časté: alergické kožní reakce
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky a pacienty, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10,
Durman je halucinogenní droga, která se někdy nazývá jako droga chudých. Obsahuje v listech a semenech zhruba 0,5 % alkaloidů tropanové řady. Tyto tropanové alkaloidy, L-hyoscyamin, atropin, skopolamin, jsou hlavními účinnými látkami durmanu. Psychické účinky tropanů jsou velmi silné, při vyšší dávce zcela mizí koncept reality, objevují se naprosto realistické halucinace, uživatelé popisují, že rozmlouvali s mrtvými či neexistujícími příbuznými. Jakákoliv vědomá kontrola stavu je nemožná. Riziko špatného odhadu dávky je poměrně značné, toxicita tropanových alkaloidů vysoká, tyto látky jsou tak zřejmě ze všech halucinogenů nejnebezpečnější. Halucinace při durmanovém deliriu vytvářejí zcela neexistující vjemy (pravé halucinace), častý je například kontakt s neexistujícími nebo fyzicky vzdálenými lidmi, vidění zvířat, odporného hmyzu, strašidel, příšer, oživlých předmětů, záblesky světla, časté je sbírání halucinatorních předmětů. Po vyvrcholení intoxikace nastává náhlý útlum, mnohdy až komatózní spánek, podrážděnost a vysílení, dilatace zornic setrvává i poměrně dlouhou dobu po požití. Toxikomani stále experimentují s durmanem jako drogou a neuvědomují si její velkou nebezpečnost při předávkování.
Durman je jedovatý a dochází k velmi rychlé otravě. Příznaky otravy jsou: pocit sucha v ústech, zarudlá kůže v obličeji, zrychlený puls, rozšířené zorničky, halucinace, zmatenost, agresivita. Následuje ochablost, která se projevuje povrchním dýcháním, studenými končetinami, nízkým krevním tlakem. Smrt nastává v kómatu.
V léčitelství je sbíranou částí list a semeno. List se sbírá v době květu, suší se co možná nejrychleji ve stínu nebo za umělého sušení při teplotách do 50 °C. Semena se získávají krátce před dozráním seříznutím tobolek, po dozrání se vymlátí. Občas se sbírá i kořen nebo květ. Droga omezuje sekreci bronchiálních žláz a mohutně rozšiřuje bronchy, užívá se jí proto zejména jako antiastmatika, proti křečím při kašli, napomáhá vykašlávání, doporučována bývá i při Parkinsonově nemoci nebo jako afrodiziakum. V homeopatii se užívá proti astmatu, černému kašli, neuralgii, nervozitě, křečím. Vzhledem k velké jedovatosti durmanu se nedoporučuje užívat drogu bez lékařského dozoru.
Jírovec maďal je důležitým parkovým, alejovým a zahradním stromem. V listech, kůře a slupkách plodů jsou barviva, která se užívala k barvení látek. Pro včelaře je tato dřevina velmi důležitá (nektar je bohatý na cukry). Dřevo nachází uplatnění při výrobě nábytku a ve stavebnictví.
Sbírají se zejména plody (kaštany), méně květ a ještě méně kůra. Kaštany se sbírají na podzim v době plné zralosti, květ v době plného rozkvětu a kůra na jaře z mladých větviček. Jírovcová droga má výrazný účinek na cévní stěny, které zpevňuje a zvyšuje jejich pružnost, dále působí protizánětlivě a tlumí otoky (zejména lymfatických žláz). Užívá se na křečové žíly, hemoroidy, bércové vředy, trombózy nebo při nedostatečném prokrvení končetin. Aplikuje se ve formě tinktury (3x denně tolik kapek, kolik činí 1/3 vaší váhy v kg). Čaj z květů se někdy užívá na kožní záněty nebo slabší popáleniny. Jírovec se obvykle podává dlouhodobě, ale protože ve větších dávkách působí toxicky a ovlivňuje funkci nadledvinek, je vhodné léčbu vždy po dvou měsících na 30 dnů přerušit. Droga obsahuje zejména glykosid eskulin (= aeskulin) a saponiny (například escin), flavonoidy, éterické oleje, pektin aj. Při předávkování se mohou objevit příznaky otravy jako křeče, ztráta koordinace, zvracení, průjem, ochrnutí, dle některých zdrojů může dojít i k poškození ledvin a jater, u dětí byly údajně zaznamenány i případy úmrtí. Vzhledem k tomu, že účinky jírovce nejsou detailně prozkoumány, neměli by ho raději užívat děti, těhotné a kojící ženy a lidé s chorobami ledvin nebo jater. Látek izolovaných ze semen jírovce se užívá i v lékařství (lék Aescin, který se podává proti otokům, bércovým vředům atd., aj.).
Celá rostlina (a nejvíce zřejmě semena) je jedovatá, hlavní (nebo jedinou?) toxickou látkou v jírovci je saponin escin.
Benigní paroxysmální polohové vertigo – BPPV je časté onemocnění, které je způsobeno poruchou vestibulárního aparátu. Příčinou je nahromadění drobných krystalků v určité části polokruhovitých kanálků a dráždění vláskových buněk v ampule. Tyto krystalky uhličitanu vápenatého pocházejí z části vnitřního ucha nazývané utrikulus. Tyto krystalky jsou obsaženy také v části zvané sakulus, ale odtud nemohou cestovat do kanálků. Utrikulus může být poškozen úrazem, infekcí a jinými onemocněními vnitřního ucha, ale také přirozeně věkem degeneruje, čímž dochází k nadměrnému uvolňování krystalků – otolitů. Otolity jsou ve vestibulárním aparátu buď spontánně rozpouštěny, nebo aktivně reabsorbovány tmavými buňkami urticula.
Hlavním příznakem je náhlá intenzivní závrať trvající několik sekund až hodin. Velmi častá je nauzea, zvracení, stres, vzestup TK. Klinický obraz je vždy spojený se změnou polohy hlavy a působením gravitace – ulehání do postele, převalování se z boku na bok, většinou pouze jedním směrem, záklon hlavy, často při umývání hlavy šampónem. Vzniká náhle ve spaní po předchozí delší práci v předklonu, časté jsou i závratě po pobytu na kolotočích. Asi 20 % všech závratí je však způsobeno benigním paroxysmálním polohovým vertigem. S věkem stoupá podíl tohoto onemocnění na závratích, u starých lidí je už asi 50 % závratí způsobeno právě BPPV.
Nejčastější příčinou u lidí do 50 let je poranění hlavy, u starých lidí je to degenerace vestibulárního ústrojí. Diagnóza se stanovuje na základě anamnézy (vznik při typických změnách polohy) a provedením Dix-Hallpikova manévru.
