Při napadení vešmi mluvíme o parazitárním přenosném onemocnění. Postihnout může člověka bez ohledu na jeho věk či pohlaví. Typicky se vši objevují u dětí povinných základní školní docházkou, přičemž více jsou k němu náchylná děvčata. Onemocnění je při dodržení všeobecně platných zásad odvšivování obvykle nekomplikované a jeho zvládnutí je otázkou 14 dnů. Nejsou však vyloučeny některé komplikace, o kterých je pojednáno níže.
Druhy vší
Parazitující na člověku:
veš šatní (Pediculus corporis)
veš dětská (Pediculus capitis)
veš muňka (Phithirus pubis)
Někteří entomologové považují prvé dva druhy za dva poddruhy jednoho druhu (Pediculus humanus). Veš šatní žije v záhybech prádla, ze kterého se vydává sát na lidskou pokožku a opět se do prádla vrací. Může přenášet skvrnitý tyfus. Veš dětská neboli hlavová se může vyskytovat ve vlasech a vousech. Jméno dětská souvisí s tím, že je často přenášena mezi dětmi ve školce nebo škole. Většinou její výskyt identifikujeme nálezem hnid ve vlasech. Veš dětská nepřenáší žádné nebezpečné onemocnění, ale po jejím sání vznikají svědivé ranky, které bývají rozškrabány, a může docházet k následné infekci. Někdy mohou vznikat i ekzémy. Veš muňka („filcka“) žije v lidském ochlupení (v ohanbí, na prsou, v podpaží), nikdy se nevyskytuje ve vlasech. Je přenášena mimochodem při pohlavním styku nebo z ložního prádla. Pupence svědí a po jejich rozškrabání dochází k sekundárním infekcím.
Na člověku parazitují dva základní druhy vší. Jedná se o veš dětskou (Pediculus capitis) žijící ve vlasaté části hlavy a o veš šatní (Pediculus humanus), která žije ve spodním prádle a na související oblasti lidského těla. Oba druhy jsou vzhledově identické a liší se především v genetické informaci, kterou jsou vybaveny. Přes tuto podobnost každý druh vždy parazituje na té lokalitě (vlasech, či naopak v ohanbí a spodním prádle), která je pro něj typická a nepřelézá do lokality druhé. Pouze veš šatní má spojitost s nedostatečnou hygienou. Jsou jí ohroženi ti, kteří si dlouhodobě nesvléknou spodní prádlo (ani na noc) a nemění ho za čisté, řádně vyprané. Oproti tomu veš dětská přežívá spolehlivě veškeré úkony hygieny, tedy mytí hlavy a česání běžným hřebenem. Mimo vlasy (například na tkaninách) nepřežívá obvykle déle než jeden den. Z toho je skutečně patrné, že s úrovní hygieny výskyt vší nesouvisí. S tímto faktem je zapotřebí nemocného a jeho okolí seznámit.
V naší poradně s názvem JAK VZNIKAJÍ VŠI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mary.
Zdravím, nikde jsem se nedočetla jak ta veš vznikne, chápu jak se přenáší a i vše co tu bylo napsaného. Ale odkud se v těch vlasech berou? Kde a jak vznikají? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Znáte přísloví, drží se vás jak veš? Jeho podstata odpovídá na vaší otázku. Veš má vždy někde nějakého hostitele, od kterého se nakazí jiní lidé. Veš vymizí až společně s člověkem. Její extrémní nakažlivost ji zajistí přežití.
Veš (Pediculus humanus) je malý parazitický hmyz, který žije na lidské hlavě a živí se lidskou krví. Dospělá veš měří 2–3 mm a je viditelná pouhým okem. Hnidy vypadají trochu jako lupy. Nejdou příliš vyčesat, vylučují lepivou hmotu, díky níž drží na vlasech. Kousnutí způsobuje zánět, a proto při napadnutí tímto parazitem pokožka velmi svědí. Jak již bylo popsáno, veš žije ve vlasaté části hlavy. Pokud si kladete otázku, odkud se pořád berou ty vši, tak dospělá lezoucí veš si jednoduše „přestoupí“ na nového hostitele, kde klade nové hnidy a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztrácí zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat.
Vši se šíří velmi rychle, nemají křídla, ale normálně lezou a zachytí se háčky na vlasech. Zejména mezi dětmi se nákaza šíří rychle v celém kolektivu. Děti jsou totiž v těsném kontaktu, stačí, když se přiblíží hlavami, a vši přelezou na další oběť. Také si půjčují čepice či šály, takže se můžou vši jednoduše přenášet. Ze zvířat na lidi se nepřenáší.
Na člověku parazitují dva základní druhy vší. Jedná se o veš dětskou (Pediculus capitis), žijící ve vlasaté části hlavy, a veš šatní (Pediculus humanus), která žije ve spodním prádle a na související oblasti lidského těla.
Oba druhy jsou vzhledově identické a liší se především v genetické informaci, kterou jsou vybaveny. Přes tuto podobnost každý druh vždy parazituje na té lokalitě, která je pro něj typická (vlasy, či ohanbí), a nepřelézá do lokality druhé.
Z čeho jsou vši? Pouze veš šatní má spojitost s nedostatečnou hygienou. Jsou jí ohroženi ti, kteří si dlouhodobě nesvléknou spodní prádlo (ani na noc) a nemění ho za čisté, řádně vyprané.
Ve svém příspěvku VŠI ŠATNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina.
Prosím,má někdo zkušenost s likvidací vší šatních? Mám podnájemníka a zjistila jsem,že mi je s největší pravděpodobností přinesl do domu. Jak se dostávají ze šatů,postele či přímo z těla či vlasů,jsou li i v nich? A jak douho vydrží bez tzv. hostitele? V čem mám podnájemníka vymáchat? A stačí vyprat vše v horké vodě? Děkuji za každou radu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Někteří entomologové považují prvé dva druhy za dva poddruhy jednoho druhu (Pediculus humanus). Veš šatní žije v záhybech prádla, ze kterého se vydává sát na lidskou pokožku a opět se vrací do prádla. Může přenášet skvrnitý tyfus. Veš dětská neboli hlavová se může vyskytovat ve vlasech a vousech. Jméno dětská souvisí s tím, že je často přenášena mezi dětmi ve školce nebo škole. Většinou její výskyt identifikujeme nálezem hnid ve vlasech. Veš dětská nepřenáší žádné nebezpečné onemocnění, ale po jejím sání vznikají svědivé ranky, které bývají rozškrábány, a může docházet k následné infekci. Někdy mohou vznikat i ekzémy. Veš muňka („filcka“) žije v lidském ochlupení (v ohanbí, na prsou, v podpaží), nikdy se nevyskytuje ve vlasech. Je přenášena mimochodem při pohlavním styku nebo z ložního prádla. Pupence svědí a po jejich rozškrabání dochází k sekundárním infekcím.
Ve svém příspěvku VŠI A HNIDY FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Mám dotaz, nikdy jsem hnídy a vši neviděla (měla jsem je v 1. třídě což je už více jak 20 let pryč :) ) A tak se ptám, jsou hnídy po celé hlavě nebo jen v určitých místech? Dcerka chodí do školky tak abych byla připravená. A je veš vidět? jako třeba blecha
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kača.
Vši se nejčastěji vyskytují za ušima a nad krkem a postupně pak ve vlasech po celé hlavě. Jsou vidět maličcí vší roztoči u kořínků vlasů a na vlasovém stvolu jsou také patrná pevně přichycená vajíčka - hnidy. Nejlépe jsou vši pozorovatelné velkou lupou a při dobrém osvětlení. Tady jsou fotky, kde je vidět jak vši vypadají: https://www.google.cz/searc…
Hubení štěnic je velmi náročné a je skoro nemožné tohoto škůdce zlikvidovat svépomocí. Doporučuje se kontaktovat profesionální firmu. Pokud si myslíte, že máte doma štěnice, nejdůležitější je zjistit místo výskytu a popřípadě informovat nájemníky o termínu ošetření, typu přípravku, době odvětrání a podobně. Vlastní hubení obnáší ošetření všech možných úkrytů a jejich okolí tekutým reziduálním insekticidem. Hubení probíhá nejčastěji za pomoci postřiků a poprachů. Poprachem se ošetří zásuvky a vypínače. Prohlížené a ošetřované skříně musí být vyprázdněné a postel rozmontovaná, aby bylo možno ošetřit všechny úkryty. Na přípravě a důkladném ošetření všech možných a nemožných úkrytů záleží výsledek celé akce. Po ošetření nelze výsledek očekávat okamžitě. Cca po 3–4 týdnech by měl výskyt ustat. To se dá zjistit pouze přespáním v napadených místnostech.
Průzkum hubení se dělá cca po 4–6týdnech. Pokud je to nutné, provede se druhé ošetření podobného rozsahu jako první ošetření.
Další pomoc:
automatická pračka, teplota +60 °C – hubí všechna stadia včetně vajíček
sušička prádla, teplota +45 °C – hubí všechna stadia včetně vajíček
suché čištění/čistírna – hubí všechna stadia včetně vajíček
studená voda – za 24 hodin usmrtí jen nymfy a dospělce
teplota -17 °C – usmrtí všechna stadia včetně vajíček za 24 hodin
Domácí hubení je ve většině případů neúčinné. Běžně prodávané přípravky obsahují pyrethroidy, které v případě rezistence (a ta je velmi rozšířená) štěnice nezahubí, ale pouze je vypudí z jejich úkrytu.
Tip: Správný výběr odborné a profesionální firmy pro ošetření bytu či ubytovacího zařízení proti štěnici domácí je velmi důležitý a často je klíčový pro výsledek provedených prací, spokojenost klienta s úrovní služby, vystupováním pracovníka, vnímáním firmy pro okolí a psychickou podporu a pohodu zákazníka. Následující doporučení si ve většině případů můžeme ověřit již telefonicky v případě prvního kontaktu s firmou. Podle úrovně komunikace, ochoty zodpovídat dotazy a vstřícnosti k zákazníkovi můžeme posoudit úroveň firmy.
Hubení blech není jen tak, protože není domácí mazlíček jako domácí mazlíček. Jiné přípravky se používají na psí blechy a jiné na ty kočičí. Pro psy i kočky ale platí, že základem odblešení je koupel se speciálními přípravky (třeba šampony proti blechám). Nikdy se nesmí také stříkat postřiky na hubení blech (určené třeba na pelíšky, domácnost) přímo na zvířata. Přípravky totiž obvykle obsahují látky pyretroidy, která je toxická pro kočky. Často využívaným přípravkem je třeba Bio kill, ten se dá aplikovat znovu zhruba po čtyřech týdnech.
Nejlépe se blechy hubí, když jsou ještě v podobě vajíček nebo larev. Zlikvidovat je potřeba vajíčka co nejdříve, protože larva může žít bez krve hostitele i několik měsíců.
K vyhubení larev může sloužit směs botanického prášku (přirozený insekticid) a borátů (minerály vhodné ke konzervování dřeva i jako insekticid). Při aplikaci této směsi je potřeba mít roušku, abychom směs nevdechli. Směsí je potřeba poprášit nejen koberce, pelíšek, ale i nábytek. Směs se musí nechat působit, a tak by majitel měl byt alespoň na 24 hodin byt opustit. Po návratu se musí vysát koberce, vyčistit nábytek a vyprat povlečení i pelíšek.
K zbavení blech se může použít i citrónový roztok, citron se nakrájí na plátky a dají do půl litru vody. Citron s vodou se přivede k varu, a pak se nechá přes noc odležet. Ráno se roztok nalije do rozprašovače a postříkají se jím postižená místa.
Další možností je využití cedrových pilin, jejich vůně totiž odpuzuje blechy (pozor ale některá zvířata mohou mít alergii na cedr). Cedrové piliny se umístí do rohu místnosti, nebo třeba do pelíšku (ideálně blízko dveří a oken, aby se blechy nedostaly do místnosti).
Použít se i dá sůl (sůl vytahuje vlhkost a vysouší je). Solí se posype koberec, ta se pak přilepí na blechu. Po 10 dnech se posolený koberec musí pořádně vyluxovat a pak se pytlík z vysavače musí pro jistotu nahradit novým. Tento způsob může být pro řadu lidí „nehumánní“, protože blecha v podstatě vykrvácí k smrti.
K hubení blech se využívá také past na blechy = jedovatý bazén, je to jednoduchá past, ke které stačí miska, voda, saponát a lampička. Misku naplníme směsí vody a saponátu a umístíme ji blízko lampičky, blechy totiž milují světlo a teplo, takže se na takové místo jistě vydají a spadnou do pasti. Voda v „bazénku“ je otráví.
Dýmovnice na blechy: Dýmovnice na hubení blech je pro lidi i domácí zvířata stoprocentně bezpečná. Takováto dýmovnice se aktivuje vodou, pak postupně generuje mikroskopické částečky suchého kouře s&nbs
Ve svém příspěvku TIBETSKÁ,KEFÍROVÁ HOUBA-ZDRAVÝ NÁPOJ NABÍZÍM 40,- KČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Čílová.
Dobry den preji,mela bych zajem o vami nabizenou tibeckou houbu,ma adresa je ..Jitka Čílová,Nová Ves 29,Chrastava 463 31 ,mockrat dekuju s pozdravem Čílová.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Radomira.
Pěkný den paní Čílová,
v pondělí pošlu houbu s návodem a recepty.
Ne každý si může dovolit zásah dezinsekční firmy, ale proto není nutné hned házet v boji proti blechám flintu do žita. Začněte odblešením kočky nebo psa. Poté se pusťte do domácnosti. Rozhodně vyperte nebo ošetřete zvířecí pelíšky. Vhodné je vyprat i všechno ložní prádlo a další věci, ve kterých by se podle vás mohly blechy držet. Častěji a důkladně také luxujte. Dle některých zkušeností se vyplatí používat parní čistič.
Soustřeďte se na škvíry kolem prahů, mezi prkny podlahy, na zvířecí pelechy. Po prvním vysátí postříkejte podlahy přípravkem proti hmyzu a přibližně co druhý den luxujte. Vysypávání obsahu vysavače je důležité, protože jinak se vám budou blechy líhnout uvnitř.
V běžném prodeji si lze pořídit nejrůznější přípravky k hubení blech, které může použít i neprofesionál. Nevýhodou těchto řešení je časová náročnost, potřeba vše nastudovat a správně provést, dále hrozba zdravotní závadnosti vůči dětem či domácím mazlíčkům a nakonec také vyšší cena. Ta se jeví při nákupu ve srovnání se zásahem profesionální firmy sice nižší, ale vzhledem k tomu, že obvykle nejde o stoprocentní řešení a že postřikem strávíte hodně času, může vyjít často i dráž. Také hrozí riziko, že při častějším neprofesionálním postřiku, který nebude dostatečně účinný, si doma vyšlechtíte populaci rezistentních blech. Jejich následné hubení je pak o to náročnější. Věnujte tedy raději čas příjemnějším činnostem a hubení blech nechte profesionálům, kteří vás blech zbaví rychle a efektivně.
Ve svém příspěvku KOUSNUTI OD FILCKY (MUŇKY) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirka.
jak vypadá kousnutí od filcků
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan.
Kousnutí od filcky je charakteristické tím, že pupínek je často kolem vyrůstajícího chloupku. Veš se totiž při sání drží na chlupu a saje z místa, kde chlup vyrůstá.
Blechy se dají elektrickými pastmi hubit i bez použití chemie, příkladem je třeba přístroj na hubení blech My Flea Trap
MyFleaTrap
Jedná se o bezdrátový přístroj na hubení blech. Jeho úspěšnost se pohybuje kolem 87 %. Přístroj pracuje v noci v kterékoliv místnosti. Přístroj má dosah 12 m. Jedná se o bleší past, jejímž úkolem je přitáhnout a zachytit blechy. Přístroj neobsahuje žádné chemické látky jen lepící listy. Přístroj blechy přitahuje proto, že vydává světlo, které mají blechy rády a vydávají se za ním (světlo zajišťují dvě led diody). V této pasti jsou lepící podložky, na něž se dokáže chytit až 1 000 blech. Samozřejmě, aby světla svítila je potřeba je napájet pomocí baterií nebo z napájecího zdroje. Přístroj ale nefunguje na přímé připojení do zásuvky, takže se dá vážně umístit kamkoliv. Největší úspěšnost má past při lovu, ale pokud se nachází v blízkosti zdi, nebo rohu směřovaná dovnitř místnosti a pokud je v zatemněné místnosti. Nevýhodou tohoto způsobu hubení blech je v tom, že se postará jen o dospělé blechy, ale zlikvidovat vajíčka a larvy nijak nedokáže.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejspíše je to veš. Na vši koupíte v lékárně přípravek vyrobený ze speciálního oleje, kterým pak vši udusíte. Tady je vidět jak to vypadá a kolik to stojí: https://www.zbozi.cz/hledan…
Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k jakému dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně. Dospělá lezoucí veš si jednoduše „přestoupí“ na nového hostitele, kde klade nové hnidy a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztratí tak zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat. Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci a přenos je u nich podpořen dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.
V naší poradně s názvem PARKINSONOVA NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Gazdík.
Léčí se v Lázních Poděbradech i Parkinsonova nemoc v komplexní lázeňské léčbě ? Obsahuje léčebná voda jod? Děkuji za odpovědi.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Parkinsonova nemoc se léčí komplexní lázeňskou péčí v těchto lázních:
Bechyně-Buchlovice
Františkovy Lázně
Hodoní
Jáchymov
Janské Lázně
Karlova Studánka
Karlovy Vary
Karviná
Klášterec nad Ohří
Klimkovice
Konstantinovy Lázně
Kostelec u Zlína
Lázně Bělohrad
Lázně Bohdaneč
Lázně Kundratice
Lázně Kynžvart
Lázně Libverda
Lázně Toušeň
Lednice
Luhačovice
Mariánské Lázně
Mšené-lázně
Ostrožská Nová Ves
Poděbrady
Slatinice
Teplice
Teplice nad Bečvou
Třeboň
Velichovky
Velké Losiny
Vráž
Ze seznamu je patrné, že i Poděbrady jsou vhodné. Zda-li léčivá voda v Poděbradech obsahuje jód není známo. Promluvte si se svým neurologem o možnostech lázeňské léčby ve vašem konkrétním případě. Pro přidělení lázní budete muset mít doporučení od svého neurologa.
Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k jakému dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně.
Dospělá lezoucí veš si jednoduše „přestoupí“ na nového hostitele, kde klade nové hnidy a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztratí tak zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat.
Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci, a přenos je u nich podpořen i dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.
Muňku nikdy nenajdete ve vlasech, protože lidský vlas je pro ni moc tenký, neudrží se na něm. Ve vlasech žije veš dětská (Pediculus capitis). Platí tedy pravidlo, že když se objeví veš od obočí dolů, je to filcka. Abychom mohli potvrdit, že svědění či skvrny způsobily filcky, je nutné některou z nich najít. Filcky se většinou drží na chlupech v genitáliích. Na chlupu je vidět drobné ztluštění a není potřeba velké síly muňku z chlupu odstranit. Při podrobném zkoumání jsou zřetelné jednotlivé části těla a nožičky. Dobrým důkazem, že se jedná doopravdy o veš a ne o něco jiného, je položit si ji na nehet a druhým nehtem ji rozdrtit. Je slyšet drobné lupnutí. Pokud byla veš napitá, tak se objeví i krvavá skvrnka.
V naší poradně s názvem SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Zdravím všechny a prosím o radu, koment...už jsem zoufala, léčíme s přítelem svrab už přes měsíc a stále neúspěšně. Infectosvrab mastičku jsme aplikovali již 2x, tak týden poté to bylo ok, ale vždy se nám to vrátí a to jsem vše vyprala, zmrazila, vystříkala, už nevím jak předejít tomu, aby se nám to nevrátilo. Mažeme se i teetrea olejem, abychom pomohli hubení. Pokud máte nějakou zkušenost jak se toho zbavit, budu ráda za každou radu, jelikož už vááážně nevím co víc pro to udělat. díky moc M.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zřejmě se neustále dostáváte do kontaktu se zdrojem svrabu. To může být židle v práci, sedačka v autě, domácí zvíře, kolega v práci, atd. Zamyslete se nad tím a zkuste to najít. Také ke důležité ověřit, že jde skutečně o svrab.
Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý, a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k čemuž dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně.
Dospělá lezoucí veš si jednoduše přestoupí na nového hostitele, kde klade nové hnidy, a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztratí zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat.
Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci, a přenos je u nich podpořen dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.
Když rodiče zjistí, že jejich dítě má vši, musí tuto skutečnost nahlásit ve škole a v kolektivech, kde se dítě v období posledních dvou týdnů pohybovalo. Nemocné dítě nesmí být odesláno do dětského kolektivu (škola, dětský tábor) do doby, než rodiče provedou odstranění všech lezoucích vší a také hnid (zlikvidovány musejí být všechny hnidy ulpělé na vlasech ve vzdálenosti 0–10 mm od pokožky).
Školy a jiné instituce jsou povinny o výskytu vší v kolektivu informovat rodiče ostatních dětí. Ti následně musí provádět pravidelnou kontrolu ve vlasaté části hlavy v intervalu 2 dnů po dobu asi 3 týdnů.
Ve svém příspěvku LÉČBA SVRABU BEZ RECEPTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tonda.
My bydlíme na vesnici a občas se stává, že nějaké dítko dostane svrab. Léčíme je normálně permethrinem. Permethrin je v masti Infectoscab, ale ta je jen na lékařský předpis a my to máme k doktorům daleko. Proto používáme Permethrin, který se dá volně koupit jako postřik proti mouchám. Je to vodný roztok 10% permethrinu. Já to vždycky naředím jedna ku jedné s tělovým mlékem a potom s tím natřu celé tělo. Funguje úplně stejně jako Infectoscab a je to bez lékařského předpisu volně prodejný přípravek. Tady je vidět cena a obchody, kde to mají https://www.zbozi.cz/hledan…
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Soňa.
Dobry den a nemate problemy?Prece jen je to prostredek na hubeni hmyzu....navic davate 1:1..
Budu vdecna za info,dekuji
Vši mají v poměru k ostatnímu tělu velký zadeček, který je roztažitelný a skládá se z devíti zřetelných kroužků, které jsou pokryty různě tvarovanými a uspořádanými štětinami. Na zadeček navazuje hruď, která je malá s nezřetelným dělením. Křídla v důsledku parazitismu zcela zmizela. Tři páry nohou mají dvoučlánková chodidla ukončená jedním drápkem, který slouží k držení vlasů či chlupů, a proto má schopnost ohnout se proti chodidlovému článku. Tento typ nohou označujeme jako přichycovací. Hlava má ústní ústrojí směřující dopředu, je podlouhlá a oproti hrudi užší. Vši mají složené oči, výjimku tvoří pouze vši parazitující na člověku. Většina druhů má i zakrnělá jednoduchá očka, která pro ně však nemají velký význam, a tak mohou u některých druhů i zcela chybět. Ústní ústrojí je bodavě sací a sosák je zakončen speciálními háčky. Samotné sací ústrojí se vysouvá ze sosáku až po proražení kůže na dobu sání. Tykadla jsou krátká s třemi až pěti články.
Jakmile máme podezření na výskyt vší, je třeba hned jednat. Jednoznačným důkazem je intenzivní svědění ve vlasech (může být způsobeno ale i suchou pokožkou či atopickým ekzémem). Na jasném denním světle či pod lampu je třeba pomocí hřebenu rozčesat vlasy postiženého, pramen po prameni, a pečlivě je prohlédnout.
Dětské vši se zdržují pouze na hlavě a jsou přichyceny k vlasům tak dokonale, že je velmi obtížné odstranit je rukou. V dětských kolektivech mohou být nepříjemnou hrozbou, protože se rychle šíří.
Vši u dospělých se vyskytují mimo jiné jako veš muňka, a to v ostatních ochlupených částech těla, převážně v oblasti genitálií, ale také v podpaží a vousech. Existují přípravky na její odstranění, základem je však pečlivá hygiena.
Ve svém příspěvku OTEC PLESKAČ WWW STRÁNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Smejkalová Zdeňka.
Vážený otče Pleskači,
Prosila jsem o radu na úporné točení hlavy mé dcery po lumbální punkci.Zatím mně nikdo neodpověděl,dcera má problém stále-prosím mohu doufat v odpověď?
Moc děkuji Zdenka Smejkalová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mária Janíková.
Dobrý deň, prosím o radu Otca Pleskača, zistili mi v prsníku cystu čo by som mala užívať, ďakujem za odpoveď.Janíková Mária Petrova Ves
Jak poznáte, že váš potomek má skutečně vši? Podívejte se do vlasů a možná na nepříjemného parazita rovnou narazíte. Děti také bývají neklidné, ospalé, nepozorné a často se drbou na hlavě. Na pokožce hlavy se mohou objevit boláky a rozedřená místa. Někdy bývá nápadnějším příznakem lechtání. Způsobuje ho prolézání vší mezi vlasy, nejčastěji po večerním ulehnutí do postele. Pouhým pohledem, případně pomocí lupy můžete veš ve vlasech najít ve třech stadiích – dospělá veš, její vajíčka (hnidy) a larvy (nymfy). Veš je zhruba 2 až 4 milimetry dlouhý parazit, hnidy jsou hnědá vajíčka těsně přiléhající k vlasům. Vši je kladou blízko k pokožce hlavy. Pokud už máte diagnózu pedikulóza, jak zavšivení lékaři říkají, stanovenu, nezbývá než začít s odstraňováním hmyzu. Zavšivená hlava totiž není v žádném případě jen otázkou krásy. Jestliže si budete hlavu, která svědí, drbat, hrozí, že si ji rozškrábete a do ranek zanesete další infekci. Člověk, který má ve vlasech vši, může mít dokonce zvětšené mízní uzliny na krku a v týlu.
se smutkem v srdci jsme se tu dnes sešli, abychom zavzpomínali na báječnou ženu, která vnesla mnoho dobrého do životů nás všech. Moje maminka Jana Adamcová celý život dělala vše proto, aby se lidé kolem ní měli dobře, vždy myslela více na druhé než na sebe. A nyní my jí to oplácíme a naše slzy jsou důkazem, že svou láskou a přátelstvím si navždy získala naše srdce. Maminka by si jistě nepřála, abychom tu dnes po ní truchlili, naopak by si přála, abychom oslavovali její život. Řekla by nám, abychom pro ni neplakali, přestože ji nevidíme, vždy bude s námi a bude nad námi bdít, jak to dělala doposud. A my jsme se tu dnes sešli, ne proto, abychom truchlili nad její ztrátou, ale abychom jí vzdali čest za to, čím pro nás byla. Pro nás, své děti, manžela i vnoučata byla srdcem i duší rodiny, pro své přátelé byla vrbou, utěšitelkou i rádkyní... Každý z nás, kdo tu dnes jsme, u ní alespoň jednou hledal pomoc, radu, nebo jen prostou útěchu v objetí. Dovolte mi, abych zavzpomínala na pár okamžiků z jejího života.
Životní pouť mé maminky začala před 55 lety v Havlíčkově Brodě. Její dětství nebylo jednoduché kvůli nepříjemnému rozvodu rodičů, ale přesto ho vždy považovala za šťastné období svého života. Velmi milovala svou babičku, u níž žila po rozvodu svých rodičů a jež ji přivedla k zahradničení, které se stalo její vášní. Tato vášeň jí vydržela až do smrti, až do poslední chvíle svého života se nepřestávala ze své lásky ke květinám těšit. Díky své babičce prožila krásná a bezstarostná léta svého dětství, během nichž si uvědomila, že velmi touží pomáhat lidem jako lékařka. Její sen se splnil a po náročném studiu, které s sebou neslo řadu pocitů zklamání a zoufalství, ale i pýchy a hrdosti, maminka dokončila školu a stala se lékařkou na chirurgickém oddělení ve fakultní nemocnici v Hradci Králové. Svou práci vždy milovala, nikdy nezaváhala, když mohla svým pacientům jakkoliv pomoci. Dělala, co mohla, aby lidé kolem ní netrpěli. Díky svému povolání se také během osudového večera seznámila se svým budoucím manželem, naším tatínkem, který do nemocnice přivezl svého nejlepšího přítele se zlomenou nohou. Když se v ordinaci spatřili, věděli, že patří k sobě. Byla to osudová láska, která dokázala překonat mnoho zlých životních okamžiků a přitom neztratit nic ze svého kouzla. Maminka i nadále pracovala jako lékařka a přitom se snažila splnit i největší tatínkův sen: dát mu velkou rodinu. Jejich snažení, víra i vytrvalost nakonec zaznamenaly úspěch a během několika let přivítali na světě nás, své děti Alenu,
Dnes nás sem do těchto smutných míst přivedla ztráta blízké osoby. Náš svět opustila žena, která celý svůj život zasvětila své rodině a péči o druhé. Stejně jako naše oči se zalévají slzami při vzpomínce na paní Alenu Černou, tak i její oči plakaly v jejích posledních chvílích při pomyšlení, že nás navždy opouští. Až do poslední chvíle měla na srdci jen naše blaho, a stejně jako celý svůj život, tak i před smrtí myslela jen na druhé. Teď nás navždy opustila a její místo v našich srdcích je na jednou tak prázdné. Vzpomínky, které nám na ni zůstaly, jsou naší jedinou útěchou. Každý, kdo ji znal, se mnou bude jistě souhlasit, že by si nepřála, abychom nad jejím odchodem prolévaly potoky slz. Byla by raději, kdybychom se usmály při vzpomínce na ni. Náš úsměv jí byl vždy bližší než naše slzy, a proto i teď provázejme její rozloučení úsměvy při připomínce jejího života.
Má milovaná babička se narodila v roce 1940. Většinu dětství se starala o svých pět mladších sourozenců, které měla velmi ráda. Po skončení základní školy si zvolila svůj životní směr, přála si být květinářkou. Květiny milovala od dětství a neuměla si představit, že by pracovala v jiném oboru. Po dokončení školy si našla práci v oboru a snila svůj sen o tom, že jednou si otevře i vlastní podnik. Svůj sen nakonec také uskutečnila, i když jí to stálo mnoho úsilí, vynaložené práce nikdy nelitovala. Pro mnoho práce neměla příliš čas na zábavu, a tak uvítala, když jí nejlepší kamarádka seznámila s mladým zedníkem. Z jejich vztahu se vyklubala pravá láska, která s sebou přinesla i velké radosti v podobě tří synů Václava, Karla a Josefa. Má babička spolu s dědečkem usilovně pracovali, aby se jejich děti měly dobře, bohužel jim ale na samotné děti moc času nezbývalo. Synové jim rychle odrostli a založili vlastní rodiny. Nikdo nemohl být pyšnější než má babička, když viděla, jak její synové dosahují úspěchu v pracovním i osobním životě. Radovala se, když jí postupně vkládali do náruče další a další vnoučata. Nakonec se z ní stala sedminásobná babička vnoučat Alenky, Jozífka, Martinky, Davídky, Filípka, Matýska a Vašíka. O vnoučátka se babička starala vzorně, užívala si je a velmi milovala, vynahrazovala si, co jako maminka zameškala. I pro nás, vnoučata, byla někdy více matkou než babičkou. Pomáhala nám se vším, co nás trápilo, utěšovala nás při různých bolístkách, učila nás číst i psát, pomáhala nám vyrovnat se se všemi problémy dospívání, učila nás jak jednat s lidmi a jak se starat o přírodu tak, aby nám to jednou vrátila,
Veš dětská se týká pouze vlasů. Jiné druhy se mohou vyskytovat v ochlupení. Veš není přenašečem závažných chorob. Místa napadená vší nepříjemně svědí, dochází k podráždění pokožky. U citlivých jedinců může nastat i alergická reakce na vší trus zanesený do rozškrábaných míst. Ve výjimečných případech může dojít i ke zvýšení teploty.
Zde můžete na fotografiích vidět, co jsou vši a co lupy.
Zde můžete na fotografiích vidět, jak vypadají vši a hnidy.
