VINNÁ RÉVA VE SKLENÍKU je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Divoké kmeny primitivních indiánů stále využívají kotvičník pro jeho močopudné, antiseptické a protizánětlivé účinky. Číňané jej používají k léčbě jaterních, ledvinových a kardiovaskulárních nemocí. Další národy jej využívají při léčbě neplodnosti a ztrátě potence. Sportovci na celém světě jej konzumují kvůli zvýšení hladiny testosteronu, která jim umožňuje snadnější nárůst svalové hmoty a zvyšuje sportovní výkony.
Ze semen
Vypěstovat si vlastní kotvičník ze semínek není nemožné ani v našich klimatických podmínkách. Kotvičník lze pěstovat ve volné půdě, ve skleníku i v květináčích. Pěstování ve volné půdě má oproti skleníku řadu výhod. Rostliny pěstované venku jsou mnohem silnější a odolnější, navíc je téměř nenapadají škůdci. Jediným rizikem pro pěstování venku je nepřízeň počasí. Kotvičník nemá rád příliš chladné a mokré počasí. Poničit ho mohou i přívalové deště a kroupy. Nemáte-li zahradu, kotvičník si můžete vypěstovat i v květináči na balkóně. Kotvičníku se nejlépe daří v lehčích, písčitých půdách. Slunné stanoviště je pro kotvičník zcela ideální. Pokud se rozhodnete kotvičník pěstovat ve skleníku, počítejte s nutností pravidelných kontrol, s denním zaléváním a nutností dobrého větrání. Ve vlhkých sklenících mohou kotvičník ohrozit plísně. Kotvičník zemní můžete pěstovat i v květináčích či v truhlících. Kotvičníky jsou úsporné na místo, takže nepotřebují příliš velké květináče a v truhlíku stačí jedné rostlině cca 10–15 cm prostoru.
Kotvičník se množí výsevem ze semen, takže prvním krokem k úspěchu je získání semen kotvičníku. Kvalitní semena kotvičníku zemního najdete například v e-shopu. Obal semen kotvičníku je velmi tvrdý, naštěstí to není při pěstování žádná překážka, protože se plod sadí do země celý a slupka se samovolně rozloží v půdě. Výsevní substrát nesmí nikdy vyschnout. Nejvhodnější období pro výsev je od března do května. Jestli výsev v tuto dobu zmeškáte, není nic ztraceno, ale musíte počítat s nižšími výnosy z jednotlivých rostlin. Plody kotvičníku vysévejte do misek naplněných kvalitním zahradnickým substrátem. Vyseté plody zasypte cca 0,5 cm silnou vrstvou substrátu. Po výsevu substrát zalijte, ale nepřemáčejte. Riziko plísní můžete snížit dezinfekcí půdy přípravkem Previcur přidaným do první zálivky. Po výsevu musí zůstat substrát neustále vlhký a je nutné hlídat, aby se na něm nevytvářely plísně. Vytvořit optimální vlhkost a teplotu pro klíčení kotvičníku vám pomůže speciální miniskleník s ventilací. Semínka kotvičníku potřebují pro klíčení teplo, proto čím vyšší teplota, tím rychleji semena vyklíčí. Právě vyklíčené rostlinky kotvičníku jsou velmi náchylné na padání klíčících rostlin, proto je co nejdříve po vzejití přepikýrujte do květináčku. Pikýrování neopomíjejte ani v případě, kdy vám přijde zcela zbytečné, protože v misce vyklíčilo zatím pouze pár semínek. Včasným přepikýrováním vyklíčených rostlinek výrazně eliminujete riziko jejich uhynutí. Po přepikýrovaní udržujte substrát i nadále stále mírně vlhký, dávejte pozor na přemočení. Mladé rostliny můžete přenést do skleníku nebo cca od poloviny května vysazovat na venkovní stanoviště. Rostliny určené pro pěstování na záhoně by měly být dobře vyvinuté. Po vysazení na záhon rostliny zalijte, v případě nepříznivého počasí můžete rostlinám kotvičníku postavit ochranný fóliovník, podobný jako pro rajčata.
Ve svém příspěvku ZVÁPENATĚLÉ VĚNČITÉ TEPNY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lisková.
pročištění organismu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Warfarin a nedostatek vitaminu K mám kovovou chlopen a ted anginu pectoris a co dál vše je od warfarinu mám zřejmě poškozené věnčity cévy a jak se to dá léčit a ještě budu mit infarkt bolí mě hlava,To není jedna nemoc vše je vinna doktorů neumí léči jen předepisovat léky,aby měli práci ,ale i na ně dojde ,někteří jsou na h**no už,abych to měla za sebou katra
Místem původu je Morava v České republice. Ano, vinné klobásy je možné označit za originální moravské jídlo. Poděkovat za to můžeme Františkovi Pekárkovi, který v devatenáctém století vymyslel původní recept na výrobu vinných klobás. Podle jeho receptu jsou hlavními ingrediencemi vepřové, telecí a hovězí maso, mléko, bílé víno, rohlíky a jemné koření. K vinným klobásám se bezvadně hodí svařené víno, horké toddy s rozšlehaným vejcem a vaječný koňak.
Vinná klobása se konzumuje především během Štědrého dne. Nejčastěji stočené ve spirále připomínající Slunce, které se v této době dostává do zimního slunovratu.
V posledních dvou prosincových týdnech uvádějí do prodeje všichni řezníci na Moravě a v Čechách vinnou klobásu, aby se objevila na vánočním jídelním lístku.
Příprava vinných klobás nepředstavuje žádné složitosti: podle jejich tvůrce, řezníka Františka Pekárka, spočívá celé jeho tajemství v použití kvalitního masa a přidaných ingrediencí.
Historie vinné klobásy
Vinná klobása spolu s obalovaným kaprem a obalovaným kuřecím řízkem tvoří trojici nejoblíbenějších vánočních jídel v Česku.
První zmínky o vinných klobásách se nacházejí v kuchařských knihách z 19. století a pravděpodobně souvisí s bílými klobásami z Bavorska.
Přestože se jí hlavně o Vánocích, je to pokrm, který se může objevit na jídelníčku všech svátečních jídel, zejména v zimě. Jejich konzumace je však velmi kontroverzní, protože tuto klobásu jedni vychvalují a jiní nenávidí.
Aby klobása při přípravě lépe držela, stočí se do spirály a propíchne dvěma špejlemi křížem. Usmažená klobása nabývá vzhledu červeného kruhu nejasně připomínajícího slunce. O vánočních svátcích se tak účastní oslav zimního slunovratu.
Ve svém příspěvku LZE VYLÉČIT MALOBUNĚČNÝ NÁDOR PLIC U ŽENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeňka Novotná.
Je mi 56 let a v lednu 21.1.2016 mi po CT plic pan doktor vyřknul straašlivou diagnozu Rakovina plic malobuněčný nádor přes celou levou plící podle všech různých vyšetření metastáze do kostí, nádor ze vzorku 80% rakoviny. Nádor prorostl do druhé plíce uzlinami, dýchám prý jen malou štěrbinou.
Jsem po 4 chemoterapii a 5 ozáření křížové páteře, mám prý zlomenou obratel, tak chodím stažená do pásu.
Po první a druhé chemoterapii jsem přestala chodit, bylo mi moc špatně, zvracela jsem, po 4 chemoterapii jsem zvracela tak a zároveň měla děsný průjem 6 dní, shodila jsem od ledna přes 20 kg. Dělám vše, co mi lékaři radí, piju čaje, smetanku kořen, rakytník, ledvinový čaj, bezinkový čaj, jím veškkeré ovoce, jahody, broskve, jablka, banány, meruňky, třešně. Snažím se jíst i hodně okurek ze skleníku s kefírem, kefír samotný, prostě co m kdo poradí, to do sebe dostávám.
Dá se tento nádor porazit, ale aby se už nevrátil? Moc bych se chtěla uzdravit a žít zas normální život.
Hodně jsem kouřila, to jsem okamžitě po vyslechnutí diagnozy ukončila, ale bojím se, že pozdě.
Prosím pomožte mi s pozdravem Zdeňka Novotná
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeňka Novotná.
Lze vyléčit malobuněčný nádor plic, který metastázoval do koostí, u ženy 56 let? Moc se bojím smrti i trápení s léčením. Pomůže mi někdo na toto témma odpovedět? Jsem sama, mám přítele, ale ten se mé nemoci a už i mě bojí, jezdí ke mě, ale už mě nemá rád, má ze mě strach a já mám strach z opuštěnosti. Zdeňka Novotná Albertova 1009 Žamberk 56401
mobol 603554959
Řečík pistáciový pochází z Íránu. Je to velice otužilý strom. Snese teplotu -10 ° v zimě a +40 ° v létě. Potřebuje slunnou polohu a dobře propustnou půdu. Dlouhé horké léto je nezbytné ke zrání plodů. Je potřeba jeden samčí strom na 6–8 samičích stromů, aby měly plody. Samčí strom může být i jiná odrůda než samičí strom. Řečík pistáciový vyrůstá až do výšky 10 m. Má opadavé zpeřené listy, dlouhé 10 až 20 cm. Plodem je peckovice – pistáciový oříšek.
Některé vyšlechtěné odrůdy ale mají samčí a samičí květy na jediném stromě. Z nenápadných květů, sdružených do latovitých květenství, se vyvíjí množství drobných zašpičatělých plodů červené barvy. Tenké zelené oplodí skrývá pistáciový oříšek – pecku s tenkou a hladkou dvoudílnou skořápkou, ve které je drobné oválné, zeleně zbarvené semeno charakteristické chuti, která vynikne zvláště po opražení a prosolení. Pistácie bývají většinou nejdražší ořechy, které se na trhu nabízejí.
Pistácii pravou e nutné pěstovat na mimořádně vhodných místech, například u osluněné zdi nebo ve skleníku. Osvědčení odrůda 'Aleppo' je dnes pravděpodobně nedosažitelná. Příbuzným, ne příliš odolným druhem je kyperský řečík terebint (Pistacia terebinthus), který obsahuje pryskyřici. Plody má zpočátku červené, během zrání hnědnou a obsahují jedlá, olejnatá semena, která jsou také zelená a zašpičatělá, ale menší. Slouží jako opylovač pro pravé pistácie, které vytvářejí často pyl příliš brzo a nestačí se tak samy oplodnit. Většina semenáčků je proto hybridem obou druhů, což brání prošlechtění pistáciových oříšků. Plody řečíku lentišku (Pistacia lentiscus) poskytují stolní olej. Tento druh se pěstuje hlavně pro takzvaný mastix, pryskyřičnou hmotu, která se získává ze zářezů v kůře a používá se k výrobě léčiv a žvýkaček.
Pěstování: Pistácie nejsou příliš náročné na půdu. V teplejších zemích jsou vhodnou plodinou pro chudé suché horské půdy, kde nelze jiné, na trhu často méně ceněné druhy ořechů pěstovat. Jeden samčí prašníkový strom se pěstuje asi na šest samičích pestíkových, ale vzhledem k tomu, že pyl dozrává často předčasně, doporučuje se chránit samčí květy papírovými sáčky, dokud nejsou pestíky připraveny k oplození. Pistácie je možné pěstovat ve skleníku. V nádobách vytvářejí atraktivní keře. Je ale nutné jim zajistit opylení. V teplých krajích nebo u ochranné zdi je pistácie zajímavým stromkem. Bývá oblíbenou potravou ptáků a savců. Doporučuje se pouze zmlazovací řez, pro který je nejvhodnější doba uprostřed léta. S vyvazováním ke zdi je nutné začít co nejdříve, aby se dosáhlo keřovitého tvaru.
Hnojení: Stromek se postřikuje stimulátorem Bio-Algeen S-90.
Ve svém příspěvku ZALÉVAT HYPERMANGANEM KDYŽ JE PLÍSEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav.
Dobrý den
Mám prosbu bylo mi doporučeno když zalévám okurky , papriky , jahody , petržel , atd. ve skleníku a jsou problémy s plísní , abych do nádoby 3000l na zalévání kapénkovou metodou a čerpání čerpadlem přidal Manganistan draselný neboli hypermangan .
Co vy na to a jak se to ředí a zdali to doporučujete taky , lidé se v tom koupají , dezinfekce vody v akvári , namáčený kořínků zeleniny atd. . Těch nádob na 3000l za rok spotřebuji tak 20 , ale do všech by to nedal tak do dvou až třech to je tak do 9000 l za rok .
Děkuji Viktora https://www.ceskenapady.cz/…
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Výběr vhodného místa pro výsadbu vinné révy je asi tím nejdůležitějším. Ideální pro pěstování vinné révy je jižní svah. Rovina je již méně příznivá. Réva má ráda úrodnou půdu a dobře se jí daří v teplých, ale i podhorských oblastech. Ideální teplota vzduchu je okolo 15 stupňů Celsia. Vinnáréva je také náročná na světlo. Jeho dostatek zaručuje kvalitní dozrávání hroznů, v kterých se tvoří cukry a aromatické látky. Důležité je vyvarovat se větrným místům a oblastem, kde bývají časté přízemní mrazíky.
Odrůdy
Odrůdy vinné révy se liší v barvě, tloušťce slupky, poměru kyselin k cukrům a mnoha jiných faktorech. Většina aromatických látek je uchována ve slupce.
Nejjednodušší odrůdy pro pěstitele začátečníky jsou za bílé odrůdy: Krystal, Prim (Palatina), Chrupka bílá, Vostorg i Solaris. Z modrých: Chrupka červená, Isabella (Chorvát), Nero, Agát Donskoj, Alden. Z červených: Festivalnyj a Cabernet Cortis.
Výsadba
Nejdříve si vykopeme jámu o hloubce cca 50 cm a zkypříme dno. Poté zastřihneme kořeny sazenice a vložíme ji do jámy. Až vyraší výhonky, tak vybereme jeden a ostatní vytrháme. Z něj pak vyroste kmínek. Vedle něj si zapíchneme 1,5 m dlouhou tyč, ke které budeme kmínek vázat, aby rostl jen vzhůru. Vážeme jej cca po 20 cm.
Vinná klobása je vyrobena z masa, tedy alespoň ta poctivá. V každé vinné klobáse má být dostatek vepřového, telecího a hovězího masa. Všechny tyto hlavní ingredience obsahují puriny. Nejvíce purinů má vepřové maso, kterého je v klobásách také nejvíce. 100 gramů masa ve vinných klobásách obsahuje 130 až 150 mg purinů. V poctivých vinných klobásách mleté maso tvoří 70% obsahu. Další důležitou součástí klobás jsou přírodní střívka, která rovněž obsahují puriny v podobné míře jako maso. Zbytek tvoří mléko, víno a rohlíky. Tyto složky ale neobsahují velké množství purinů. Nejméně purinů obsahuje mléko a víno (téměř nula purinů). O něco více pak obsahují rohlíky (100 g rohlíků obsahuje 20 miligramů purinů).
Pokud tedy stočíte 100 gramů vinné klobásy a usmažíte nebo upečete v troubě, tak výsledný pokrm bude mít přibližně 90 až 100 mikrogramů purinů. Někteří řezníci při výrobě trochu šidí a nahrazují maso rohlíky nebo přidanou vlákninou. Takové klobásy pak nebudou tak chutné, ale z pohledu purinů budou vhodnější, protože levnější náhražky masa obsahují mnohem méně purinů.
Pokud máte dnu a hlídáte si příjem purinů, tak vězte, že vinné klobásy patří k méně vhodným potravinám a měli byste je konzumovat pouze v nižším množství a přistupovat k nim jako k řízku nebo stejku. Sníte-li jednu stočenou klobásu, tak ten den omezte příjem jiného masa ve svém obvyklém jídelníčku.
Vypěstovat si vlastní voňavý řapíkatý a listový celer není složité. Řapíkatý celer sice vyžaduje bělení, ale dnes už seženete i semínka odrůdy, která je samobělící. A pokud si koupíte rovnou sadbu (předpěstování je dost náročné), budete to mít téměř bez práce. Celer řapíkatý se pěstuje pro stonky. Listy samozřejmě spotřebováváme také. Stonky jsou křehké, voňavé a velmi šťavnaté. Pozor, dost odvodňují tělo, lidé s onemocněním ledvin je tedy musí konzumovat s rozvahou. Řapíky se používají do salátů, pomazánek i do tepelně upravených pokrmů. Lze je připravit i jako hlavní jídlo, když je naplníte. Vybírat lze zejména z odrůd raných s vegetační dobou kolem 70 dní. V nabídce je například Malachit, Pascal nebo Nuget, přičemž právě Nuget je samobělící, nemusíte jej tedy nijak přihrnovat.
Než dáte celery ven, je nutné je na to připravit. Rostlinky vám také v chladnějším a prosvětleném prostředí lépe porostou. Nejlépe jim to bude svědčit ve skleníku nebo v zimní zahradě. Ale pozor, okolní teplota nesmí klesnout pod deset stupňů během celé doby jejich vegetace. Ve skleníku můžete tedy přitopit svíčkami a pomocí kbelíků plných teplé vody. Po vysázení celeru na záhon obalte rostlinky netkanou bílou textilií. Pokud by se totiž celer nachladil, prošel by stadiem jarovizace a vyhnal rovnou do květu. Celer je dvouletá rostlina, kvete druhým rokem. Pokles teploty pod deset stupňů považuje za období zimy.
Celer potřebuje záhon, který byl na podzim vyhnojený a zrytý, a to na slunečném stanovišti. Na jaře byste měli záhon prosypat dolomitickým vápencem či vápnem a prokypřit. Při přesazování opět zkraťte kořínky. Listový celer a samobělící řapíkatý celer můžete sázet do řádku i do sponu, přibližně 50 x 50 cm. Sazeničky řapíkatého celeru, který vyžaduje bělení, sázejte do brázdy asi 20 cm hluboko a cca 30 cm od sebe. Budete pak mít méně práce s bělením.
Celery vyžadují dost zálivky i živin. A zpočátku obalení bílou textilií. Tu musíte později sundávat opatrně a postupně, aby slunce listy nespálilo, tedy vždy za oblačného počasí. Listovému celeru probírejte starší listy, okolí řapíkatého celeru musíte často prokypřovat, vyžaduje totiž provzdušněnou půdu.
Pokud jste zasadili řapíkatý celer, který je nutné vybělit, postupujte následovně. Když jsou řapíky 30 až 40 cm vysoké, svažte je těsně pod listy a obalte je černou netkanou textilií nebo lepenkou. Z obalu by měly vykukovat jen špičky listů. Kolem lepenky či textilie přihrňte hlínu. Pokud byste řapíky jen přihrnuli hlínou, získaly by půdní pach. Řapíky nechte přihrnuté nejméně 3 týdny. Pak je můžete začít sklízet.
