VLAŠSKÝ OŘECH je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Kokosový olej je exotický rostlinný olej, který se získává z jader zralých kokosových ořechů sklízených z kokosových palem. V tropech představuje po celé generace hlavní zdroj tuku ve výživě milionů lidí. Kokosový olej má různé uplatnění nejen v potravinářství, ale i v medicíně a průmyslu. Je termostabilní, proto se výborně hodí na vaření a smažení. Kouřový bod je okolo 180 °C. Díky stabilitě (zejména vzhledem k vysokému obsahu nasycených mastných kyselin) oxiduje jen pomalu a odolává proto žluknutí. Má trvanlivost až dva roky
Výroba kokosového oleje
Ingredience: zralý kokosový ořech.
Postup: Kokosový ořech je potřeba nejdříve oloupat a zbavit slupky. Ořech potom rozbijeme a dužinu kokosového ořechu vyškrabeme (nejvhodnější je použít speciální struhadlo na kokosové ořechy, s jehož pomocí se dá dužina lehce vyškrábat ─ vznikají jakési kokosové piliny). Poté si vezmeme misku, na kterou natáhneme větší bavlněnou utěrku. Do této utěrky postupně dáváme nastrouhanou dužinu kokosových ořechů. Utěrku s dužinou zavineme do koule a ždímáme ji rukama. Tímto způsobem postupně vyždímáme všechnu nastrouhanou kokosovou dužinu. Získané mléko přecedíme přes sítko, abychom ho zbavili případných kokosových pilin a částí dužiny. Následně mléko nalijeme na pánev a na mírném až silném ohni ho ohříváme přibližně 3─5 minut. Když mléko začíná získávat konzistenci pasty, bude olej brzy hotový. Za stálého míchání ještě chvilku povaříme. Po vytvoření pasty odstavíme pánev z ohně. Kokosový olej je hotový. Takto získaný olej dáme do nádoby. Chceme-li ho používat studený, vložíme jej do ledničky.
Předstojná žláza (latinsky: prostata) je přídatná pohlavní žláza, jejíž sekret je součástí ejakulátu a zvyšuje životaschopnost spermií. Prostata zdravého muže je velká asi jako vlašskýořech, váží zhruba 20 gramů, a je umístěna pod močovým měchýřem a jako prstenec obkružuje močovou trubici. U samic jsou k prostatě homologními strukturami Skeneho žlázy, mluví se dokonce o ženské prostatě. Je vklíněná do prostoru mezi stydkou kostí a konečníkem – faktu, že se dotýká stěny konečníku a je tak poměrně snadno dostupná, se využívá jak při rektálním vyšetření prostaty, tak při sexu.
Prostata je svalově-žláznatý orgán tvořený 30–50 tuboalveolárními žlázkami, obklopenými hladkou svalovinou a vazivovým stromatem. Vývody žlázek v počtu několik desítek ústí kolem semenného hrbolku (veru montanum) do močové trubice. Sekret žlázek tvoří 15–30 % objemu ejakulátu. Kromě ejakulace je možné získat jejich sekret také expresí per rektum, což má léčebně-diagnostický význam. Na povrchu je prostata krytá vazivovou kapsulou, která je opředená sítí cév a nervů. Žláza vzniká modifikací stěny močové trubice a u mužského plodu se objevuje v 9. týdnu nitroděložního vývoje. Materiálem pro vznik prostaty je močová trubice, Wolffův vývod a okolní mezenchym. Homologní strukturou u žen jsou parauretrální žlázy, které jsou vytvořené u některých žen a jsou příčinou takzvané ženské ejakulace.
U mužů se z anatomického hlediska prostata skládá z pěti laloků: pravého, levého, předního, zadního a středního. V průběhu života tyto laloky srůstají a v dospělosti již zcela splynou. V urologické praxi se proto používá rozdělení prostaty podle McNeala na tři zóny. U starších mužů (i samců dalších savců) se někdy uvnitř vývodů hromadí kalcifikovaný materiál (corpora amylacea). Může ucpávat vývody a stává se také součástí ejakulátu. Stimulace předstojné žlázy je přirovnávána k dráždění G-bodu žen a u některých mužů může zesílit nebo i vyvolat orgasmus a zvýšit tak požitek ze sexu. Existují dva způsoby, jak dráždit prostatu: buď nepřímo, masáží hráze, nebo přímo, přes stěnu konečníku, tedy análním sexem. Dráždění prostaty je zdrojem uspokojení pasivního partnera při homosexuálním pohlavním styku.
Zatímco většina infekcí Yersinia sama odezní, některé mohou vyžadovat léčbu antibiotiky. Některé byliny a esenciální oleje, jako například skořice, oregano a tymián, prokázaly antimikrobiální účinek proti Yersinia enterocolitica, bakterii způsobující yersiniózu. Mezi další potenciální bylinné léky patří berberin, černý ořech, kyselina kaprylová, extrakt z grapefruitových jader a stříbro.
Esenciální oleje
Esenciální oleje ze skořice, oregana a tymiánu
Bylo prokázáno, že inhibují růst Yersinia enterocolitica. Skořicový olej v některých studiích prokázal nejvyšší antibakteriální účinnost.
Esenciální olej z tymiánu
V mletém vepřovém mase tymiánový olej v určitých koncentracích snížil počet Y. enterocolitica během skladování.
Léky z bylin
Berberin
Někteří lékaři doporučují tuto sloučeninu jako potenciální léčbu, zejména v případech, kdy se Yersinia nachází v krvi, což vyžaduje delší dobu léčby (přibližně 4 týdny).
Černý ořech, kyselina kaprylová, extrakt z grapefruitových jader a stříbro
Tyto látky jsou také zmiňovány jako potenciální bylinné léky pro eradikaci bakterií a test citlivosti může pomoci určit nejúčinnější volbu.
Důležité informace
Analýza stolice: Test citlivosti, který lze provést na vzorku stolice, může pomoci určit, který bylinný lék je nejúčinnější proti konkrétnímu kmenu Yersinia.
Konzultace se zdravotnickým pracovníkem: Je nezbytné poradit se se zdravotnickým pracovníkem o správné diagnóze a léčbě yersiniózy. Lékař může posoudit závažnost infekce a určit nejvhodnější postup, včetně toho, zda jsou bylinné léky pro daného jedince vhodné a bezpečné.
Antibiotika: Antibiotika jsou někdy nezbytná, zejména v závažných případech.
Podpůrná péče: Užitečná může být i podpůrná péče, jako je náhrada tekutin.
Zárukou optimální diety je vyvážená strava odpovídající požadavkům racionální výživy bez častých výkyvů v příjmu stravy (hladovění, přejídání) a zaručující dostatek všech živin, vitaminů a nerostných látek. Důraz klade na dostatečný pitný režim (2–3 l vhodných tekutin denně), strava by měla denně obsahovat asi 500 g zeleniny a 100 g ovoce.
Ideální je rozložení stravy v tříhodinových intervalech během celého dne, nikoliv většinu stravy konzumovat odpoledne a večer, jak to bývá u nás běžné.
Hladovění není vhodné, protože negativně ovlivňuje metabolismus kyseliny močové. V případě nadváhy nebo obezity se doporučuje hmotnost snížit, přičemž je důležité, aby se to dělo pozvolna a aby se vedle snížení dávek přijímané stravy zvýšila tělesná aktivita.
V dietě je nutné omezit jen nejvýznamnější zdroje purinů (droždí, kaviár, jikry, vnitřnosti, z ryb slanečci a sardinky). Dále je třeba upozornit na riziko konzumace potravin s vysokým obsahem purinových látek současně s alkoholem (pozor na svatby, zabíjačky, rauty) a obecně na častou a nepřiměřenou konzumaci alkoholu!
Dále je nutné omezit v potravě dráždivé látky. Nevhodná jsou masa naložená, masa v různých kořenicích směsích připravená na grilování, uzeniny, kořeněné, zrající a plísňové sýry (niva, olomoucké syrečky), ostré koření (chilli, kari, sójová omáčka), čokoláda, silné kakao a pikantní tučné saláty (vlašský, rybí, feferonkový).
V případě, že dojde ke zhoršení potíží (například po prochladnutí, po zvýšené tělesné námaze), je vhodné stravu odlehčit. To znamená zařadit méně masa a pikantních pokrmů, podávat více zeleniny a ovoce a důsledně dodržovat dostatečný pitný režim.
Možné je zařadit odlehčovací zeleninovo-ovocný den (1–1,3 kg zeleniny a ovoce syrového i různě tepelně upraveného bez použití tuku a mouky). Tento odlehčovací den se zařazuje jednou, maximálně dvakrát týdně a pomáhá při redukci hmotnosti.
Obsah purinů v konkrétní potravině nelze brát jako jediné měřítko vhodnosti či nevhodnosti jejího zařazení do jídelníčku, ale je nutné zhodnotit potravinu jako takovou. Jako příklad lze uvést kakaový prášek. Obsahuje sice vysoké množství purinových látek, ale při přípravě jedné porce nápoje ho potřebujeme poměrně malé množství. Luštěniny obsahují také poměrně vyšší množství purinových látek, ale mají i vysoký obsah vlákniny a ta zrychluje střevní peristaltiku a snižuje využitelnost přítomných bílkovin, tím i příjem purinů.
Obecně se dá říci, že důležitější než úzkostlivě sledovat množství purinů v jednotlivých potravinách, je stravovat se podle zásad zdravé výživy.
Energetický příjem by neměl být vyšší než energetický výdej, strava by měla obsahovat optimální množství bílkovin, je třeba omezit příjem živočišných tuků a preferovat tuky rostlinné (jednodruhové oleje), zařadit sacharidy s obsahem vlákniny, denně sníst 500 g zeleniny a 100 g ovoce, dodržovat důsledně pitný režim a konzumovat alkohol jen v bezpečných dávkách.
Stručný souhrn základních dietních zásad při léčbě a prevenci
Základní prioritou je úprava tělesné hmotnosti, v naprosté většině to znamená redukci hmotnosti, zejména pokud se jedná o takzvanou břišní obezitu (tuk se ukládá v podkoží břicha). Ke splnění tohoto požadavku je nutné nejen snížení množství konzumované stravy, ale také zvýšení fyzické aktivity. Svou tělesnou hmotnost byste měli snižovat pomalu, nejvýše o 1/2 až 1 kg za týden. Rychlý úbytek na váze může zhoršit zvýšenou hladinu kyseliny močové a podnítit akutní dnavé potíže.
Velice důležité je, abyste celkově změnili konzumaci tuků. Kromě snížení celkového množství tuků ve stravě je nutné, abyste změnili i jejich složení. Konkrétně se jedná o výrazné omezení tuků s nasycenými mastnými kyselinami, to je například sádlo, včetně takzvaných „skrytých tuků“, zejména tučnější maso, uzeniny a podobně. Na druhé straně je ale nutno zvýšit konzumaci tuků s nenasycenými mastnými kyselinami, tedy rostlinných olejů. Je třeba připomenout, že pozitivní vlastnosti olejů se ztrácí jejich tepelným zpracováním, proto by měla být značná část zkonzumovaných olejů v přirozené formě. Tento požadavek je značně naléhavý především při kombinaci hyperurikemie a poruchy tukového metabolismu (hypercholesterolémie, ale také vysoká hodnota triglyceridů v krvi).
Restrikce (omezení) purinů v potravě je potřebná, ale její účinnost není při léčbě dny a hyperurikemie prioritní. Při kombinaci dny a dalších chorob s poruchami metabolismu tuků či cukru je vhodnější raději konzultovat optimální jídelníček s nutričním terapeutem nebo s lékařem erudovaným v oblasti léčebné výživy.
Nutno také připomenout střídmost při konzumaci alkoholu, konkrétně jeho denní množství nemá být více než 30 g čistého alkoholu, což odpovídá cca 3 dl vína, nebo jednomu velkému a jednomu malému pivu, nebo u 40% alkoholu pak 1 a 1/2 porce po 50 ml.
Těmito režimovými a nutričními opatřeními lze pozitivně ovlivnit nejen dnu či hyperurikemii, ale současně se jedná o základní přístupy u obezity, hypercholesterolémie a u cukrovky, které se velmi často s dnou kombinují.
Zárukou optimální diety je vyvážená strava odpovídající požadavkům racionální výživy bez častých výkyvů v příjmu stravy (hladovění, přejídání) a zaručující dostatek všech živin, vitaminů a nerostných látek. Důraz se klade na dostatečný pitný režim (2–3 l vhodných tekutin denně), strava by měla denně obsahovat asi 500 g zeleniny a 100 g ovoce.
Ideální je rozložení stravy v tříhodinových intervalech během celého dne, nikoliv většinu stravy konzumovat odpoledne a večer, jak to bývá u nás běžné.
Rozdrťte muškátový ořech (silné aromatické semeno z východoindického stromu) tak, abyste získali jemný prášek. Nejlepším povrchem pro nastrouhání tohoto semene je hladký povrch jakéhokoliv kamene. Prášek smíchejte s vodou a vytvořte jemnou emulzi. Poté naneste na postižená místa.
Na problémové a extrémně suché partie můžete aplikovat kokosový olej, a to kdykoli během dne. Velmi efektivní je kombinace šťávy z mrkve a špenátu. Pijte také hodně vody a pomerančový džus.
Příprava čistícího čaje: instantní černý čaj, 1 lžička jablečného octu a 1 lžička medu. Všechny suroviny smíchejte s vodou a vypijte.
Mezi potraviny, které obsahují vápník, patří mléko a mléčné výrobky, fazole, ořech - zejména mandle a pistácie, také kostnaté ryby jako sardinky a určitě také listová zelenina. Listová zelenina, která obsahuje vápník je kapusta, čekanka a čínské zelí. Některé potraviny, jako je pomerančový džus a sójové mléko, můžou být obohaceny o vápník.
Projevy alergie na ořechy jsou podobné jako symptomy na jiné potravinové alergie. Jde tedy zejména o dýchací potíže, kožní projevy a také projevy v oblasti trávení. U ořechů se rovněž setkáváme s asi nejhorším projevem potravinové alergie – anafylaktickým šokem. Reakce alergického organismu na ořechy je velmi rychlá a projevuje se mezi 2–4 minutami. Křížení alergie na jeden druh ořechu s jiným druhem ořechu nebývá častá. Při zkřížených alergiích jde nejčastěji o kombinaci alergie na jeden typ ořechu a alergie na arašídy (podzemnici olejnou, burské oříšky). Sdružené nebo zkřížené alergie na ořech a na pyl se objevují nejčastěji u alergie na lískové oříšky a alergie na pyl břízy.
Jsou úžasným lékem proti zácpě. Koupené si před konzumací umyjte, abyste odstranili oxid siřičitý, kterým mohou být ošetřené. Hrst švestek zapijte alespoň dvěma třemi sklenicemi vody. Naváže se na nestravitelnou vlákninu v nich, a tak zvětší jejich objem. Ze střevního obsahu se vytvoří větší měkčí masa, která nastartuje vyprazdňování.
Lněná semínka
Jednu až dvě lžíce semínek zamíchejte do jogurtu, později zapijte dvěma sklenicemi vody a pak už jen čekejte. Výsledek se dostaví. Prostředkem proti zácpě je i lžíce dýňového, slunečnicového či olivového oleje ráno nalačno. I v nich se nacházejí látky, které mohou střevy pohnout.
Voda z kysaného zelí
Kysané zelí i voda z něj přináší stejný účinek. Kyselé prostředí podráždí střevo, upraví mikroflóru a vše se v dobré obrátí.
Příklady potravin, které mohou působit jako přírodní projímadlo pro některé lidi:
Potraviny bohaté na proteiny se počítají mezi potraviny kyselinotvorné a odebírají z těla základní prvky. Potraviny, které jsou bohaté na bílkoviny, obsahují síru a obvykle také fosfor, oba prvky mohou být při špatné funkci organismu a přeměně na kyseliny pro nás škodlivé. K redukci kyselin využívá organismus uložené zásadité látky. Bere si vápník z kostí a zubů, hořčík, který měl zajišťovat nervovou činnost, svaly slábnou a produkují tak silně zásaditý amoniak. Když je tento proces znovunastolení zásady u konce, jsou odebrané minerály a stopové prvky vyloučeny močí. Dochází k oslabení činnosti orgánů a nemocem, které se při dlouhodobém překyselení organismu stávají chronickými. Ovoce a zelenina jsou bohaté na draselné soli, které tlumí kyseliny přirozenou cestou. Pokud jíme málo ovoce a zeleniny, nedostáváme do sebe draslík – minerál, který nás chrání proti vysokému tlaku a mrtvici. Důležitá je i rovnováha draslíku se sodíkem. Strava bohatá na sodík a chudá na draslík může mít na zdraví člověka neblahý vliv. Kvůli přesoleným, přeslazeným, chemicky barveným konzervovaným potravinám je tento poměr dnes spíše ve prospěch sodíku.
Obecně platí, že cukry, potraviny živočišného původů, průmyslově zpracované a rafinované potraviny, kvasnicové produkty, kvašená jídla, obilniny, umělá sladidla, káva, alkohol, čokoláda a sycené limonády jsou kyselinotvorné. Obilí je sice kyselinotvorné, ale některé druhy jako proso, pohanka a špalda jen velmi mírně. Naopak zásadotvorné je zejména ovoce a zelenina. I příprava jídla ovlivňuje výslednou kyselost/zásaditost. Zde platí, že syrová strava je více zásaditá než vařená jídla. Paradoxní je, že například šťáva z citrónu působí zásadotvorně. To dokazuje, že i když jsou potraviny kyselé na chuť, nemusí být kyselinotvorné. Užívání neředěné citronové šťávy před jídlem se dokonce doporučuje při snaze o odkyselení organismu.
Juvie ztepilá (Bertholletia excelsa) je vysoký strom z čeledi hrnečníkovité a jediný druh rodu juvie (Bertholletia). Roste v deštných pralesích Jižní Ameriky. Strom je významný pro svá semena – para ořechy. Juvie ztepilá má střídavé kožovité podlouhlé oválné listy, které jsou 17 až 36 cm dlouhé a 6 až 16 cm široké. Květy jsou žluté, sestavené v hustých latách, a nepříjemně páchnou. Juvie se přirozeně vyskytuje v amazonské části Jižní Ameriky od Kolumbie a Francouzské Guyany po Bolívii a Peru. Roste na nezaplavovaných půdách v tropických deštných lesích ve výšce 100 až 200 metrů nad mořem. Dorůstá výšky 40 až 50 metrů a je jedním z nejvyšších stromů Amazonie.
Plodem je velká tobolka s pevným vnějším oplodím, měřící obvykle 10 až 20 cm v průměru a otevírající se víčkem. Uvnitř tobolky je 12 až 22 semen s tvrdou skořápkou a chutným bělavým jádrem. Jméno para ořechy získaly tyto plody pravděpodobně díky vývozu z brazilského přístavu Pará do Evropy.
Juvie se pěstují jen zřídka, většina para ořechů na světových trzích tak pochází z divoce rostoucích stromů. Dřevnaté tobolky v době zralosti opadávají a semena jsou z nich vybírána domorodými sběrači. Jsou známy případy, kdy padající plod zranil, nebo dokonce usmrtil sběrače. Semena jsou oblíbenou potravou mnoha živočichů, například hlodavců aguti, kteří si často dělají zásoby semen na nepříznivé období. Semena, která aguti nespotřebuje, pak zpravidla vyklíčí, čímž dochází k šíření a obnově porostů juvie.
Juvie má středně těžké až velmi tvrdé dřevo (6,7 dle Brinellovy stupnice) a relativní tvrdost cca 176 % (smrk 42 %, dub 100 %), takže se používá k výrobě nábytku a podlah, dýh nebo palub lodí. Dřevo je růžově až ořechově hnědé.
Kvalitní olej z para ořechů je bohatý na vitamíny, vyživuje a revitalizuje pokožku a je často využíván v kosmetických přípravcích. Gen para ořechu byl kvůli zvýšení výživné hodnoty přidán do geneticky modifikované sóji. Tato sója však způsobuje alergií postiženým lidem stejné alergické reakce jako vlastní ořech. Jednalo se o jedno z prvních prokázaných rizik geneticky upravených organismů (GMO).
Para ořechy obsahují draslík, hořčík a selen a mají vysoký obsah kalorií.
Železo v potravinách má dvě formy – hem a non-hem. Železo označované jako hem se vyskytuje v živočišné potravě, která původně obsahovala hemoglobin, tedy v červeném mase, vnitřnostech, drůbežím mase nebo rybách.
Non-hem železo se vyskytuje především v rostlinné potravě, a to zejména v luštěninách, listové zelenině nebo sušeném ovoci. Určité množství non-hem železa se vyskytuje také v živočišné potravě.
Hem železo je v těle člověka vstřebáváno mnohem lépe než non-hem železo. Vstřebávání hem železa není příliš závislé na zásobách železa v těle a na potravinách, které jsou konzumovány spolu s hem železem. Naproti tomu vstřebávání non-hem železa je silně závislé na zásobách železa v těle (osoby s nedostatkem železa vstřebávají non-hem železo lépe než osoby, které mají železa v těle nadbytek) a je také více než u hem železa ovlivněno složením konzumovaného pokrmu.
Zdroje non-hem železa:
čočka velkozrnná – 7,54 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
kešu – 6,68 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
tofu – 5,36 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
fazole hnědé – 5,02 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
lískový ořech – 4,70 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
hrách – 4,43 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
mandle – 3,72 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
špenát – 2,71 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
sušené meruňky – 2,66 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
rozinky – 1,88 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
Zdroje hem železa:
kuřecí játra – 8,99 mg/100 g syrového masa
hovězí játra – 4,90 mg/100 g syrového masa
králičí maso (stehno) – 1,57 mg/100 g syrového masa
Perníkové koření obsahuje s výjimkou kypřicího prášku veškeré koření potřebné k přípravě klasického perníku. Výrobci jako Vitana a Kotányi vesměs používají podobný obsah koření. Jedná se o koriandr, skořici, badyán, hřebíček, muškátový ořech, nové koření, anýz, fenykl, pomerančovou nebo citronovou kůru. Obsah balení je cca 30 g. Cena se různí dle obchodů a můžete ji vidět zde.
Tygří ořechy, navzdory svému názvu, ve skutečnosti nejsou ořechy. Jsou to malé jedlé hlízy rostliny Cyperus esculentus var. sativus Boeck, známé také jako jedlý šáchor. Tyto hlízy mají sladkou oříškovou chuť a lze je jíst syrové, vařené nebo zpracované na různé produkty, jako je tygří ořechové mléko (horchata de chufa).
Vlastnosti tygřích ořechů
Nejedná se o ořech: Jsou to hlízy podobné bramborám a rostou pod zemí.
Sladká oříšková chuť: Díky tomu jsou oblíbenou svačinou a přísadou do různých potravin.
Bohaté na živiny: Tygří ořechy jsou dobrým zdrojem vlákniny, zdravých tuků a minerálů, jako je železo a hořčík.
Starověká potravina: Konzumovaly se ve starověkém Egyptě a stále jsou oblíbené v některých částech Afriky, Evropy a Středomoří.
Různá využití: Tygří ořechy lze jíst syrové, pražené, sušené nebo se z nich vyrábí mouka, mléko (horchata) a další produkty, jako je boeckova pasta.
Zdravotní přínosy: Předpokládá se, že tygří ořechy mají antioxidační účinky a mohou pomáhat s trávením a regulací hladiny cukru v krvi.
Nemoci z překyselení organismu a seznam vhodných a nevhodných potravin
Nemoci z překyselení organismu
Některé nemoci si vyvoláváme svým mnohaletým chybným chováním. Revmatismus, dna, artritida, stejně jako řada dalších onemocnění, mají svou příčinu – překyselení organismu. Překyselený organismus nemůže být zdravý. Čím větší je toto zatížení, tím závažnější je onemocnění. Hlavní příčiny překyselení organismu:
Všeobecné
špatná výživa (denaturované potraviny)
špatné stravovací návyky
špatný způsob života
Konkrétní příčiny
příliš mnoho bílkovin
cukr
alkohol
nikotin
nasycené mastné kyseliny
jedovaté látky v životním prostředí
poživatiny (respektive jedy z poživatin)
elektrosmog
zloba a agrese
stres a nahromaděná duševní zátěž
Seznam nejdůležitějších kyselinotvorných potravin obecně:
Alkohol, většina mléčných výrobků, vejce a těstoviny, maso, uzeniny a vnitřnosti, ryby a mořské plody, většina ořechů a semínek, většina obilovin, některé luštěniny, nezralé ovoce.
Seznam nejdůležitějších kyselinotvorných potravin konkrétně:
