Do pacientova hrtanu se zavede plastová kanyla, kterou proudí narkotizační médium. Příprava na operaci začíná návštěvou anesteziologa, který zjišťuje všechny potřebné údaje k provedení narkózy, tedy prodělané choroby, užívané léky, vztah k nikotinu a alkoholu. Před operací dostane pacient uklidňující tabletku a může být dopraven na operační sál. Následuje nitrožilní injekce, která vyvolá během několika sekund útlum vědomí. Další injekce ochromí svalovou činnost, aby bylo usnadněno vložení kanyly do hrtanu. Teprve potom do těla operovaného proudí vlastní narkotizační plyn. K narkóze dnes slouží složitá směs asi padesáti substancí, obsahující hypnotika (pro útlum vědomí), látky ke zmírnění bolesti a relaxanty (k uvolnění svalstva). Protože narkóza vyřazuje z činnosti i dýchací svaly, je třeba pacienta napojit na přístrojové dýchání. Moderní narkóza umožňuje mnohem přesnější dávkování a zaručuje vysokou bezpečnost a minimální škodlivost.
Během operace je pacient neustále udržován na příslušné anestetické úrovni. Přesto se ve výjimečných případech může stát, že během operace vnímá okolí (což neznamená, že také cítí bolest), hlasy lékařů nebo zákroky na svém těle. Pozdější vzpomínky na tyto stavy mohou vyvolávat úzkost, nespavost a deprese. Byl zaznamenán i případ muže, který během operace dával pohybem palce u nohy lékařům znamení, že je při vědomí. Aby se podobným případům předcházelo, má se práce anesteziologů v budoucnu opírat o detailní počítačové vyhodnocení narkózy. Podle intenzity naměřených elektrických proudů v mozku lze pak určit hloubku narkózy na čtrnáctibodové stupnici.
Celková anestezie zahrnuje:
hypnotickou složku (ztrátu vědomí): umožní nevnímat bolest a k tomu slouží intravenózní (injekce) nebo inhalační anestetika;
analgezii: odstranění vnímání bolesti a nežádoucích reflexních odpovědí organismu, které by mohly operaci zkomplikovat;
svalovou relaxaci: potřebné uvolnění svalů je závislé na typu prováděné operace;
vegetativní stabilizaci: zajišťuje zmírnění stresové reakce organismu na šok z provedeného zákroku.
Při náročnějších operacích musí být také vyřazeno samovolné dýchání, které je pak nahrazeno dýchacím přístrojem. I během operace jsou anestetika pravidelně doplňována, aby byla udržena správná hladina bezvědomí.
Nejznámějším plynným anestetikem je oxid dusný, bezbarvý plyn nasládlé chuti, který je běžně známý pod pojmem rajský plyn. V současné době je nejpoužívanějším inhalačním anestetikem látka zvaná isofluran. Při inhalování anestetik putují plyny do plic a dýchacích cest, odkud se dostávají do krve, která je dopraví až do mozku a k orgánům. Při anestezii zaváděné ni
V naší poradně s názvem VLIV NARKÓZY NA MOZEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leoš.
Dobrý den, mám dotaz - jaká rizika z narkozy se vyskytují u osoby 62 leté s diagnosou ROZTROUŠENÁ SKLEROZA MOZKOMÍŠNÍ - když: diagnosa je v trvání již cca 35 let, stav je však z větší míry stabilizovaný tzn. pacient je relativně vitální, pohyblivý - cca 15 let se léčí preventivně injekcemi Avonex -interferon 1x týdně, má trochu problém se sítnicí jednoho oka - nekroza ve zcela nejperifernější části sítnice.Na kontrolní magn. rezonanci se nedávno obejvil drobný nález na míše na C 2 a C 7. Subjektivně je apcient bez potíží. Nyní čeká pacienta operace malinké pupeční kýly o velikosti cca 15mm. Prosím, jaká rizika v tomto případě hrozí...? Děkuji za informace. Leoš.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Existuje kalkulačka na výpočet pravděpodobnosti, že vlivem narkózy dojde k srdeční zástavě nebo infarktu myokardu. Jde o tak zvané perioperační riziko. Zde je odkaz: https://www.mdcalc.com/calc…
Lékaři připouštějí, že se mozek z narkózy určitou dobu vzpamatovává a s přibývajícím věkem na to potřebuje více času, ve většině případů ale není důvod k obavám. K úmrtí v narkóze či po narkóze sice občas dochází, se samotnou anestezií to ovšem v drtivé většině případů nesouvisí. Příčinou bývá pacientova diagnóza.
Ve svém příspěvku VLIV NARKÓZY NA MOZEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona.
Dobrý den,
moje maminka(69 let) je 5 den po operaci nádoru,který mněla ve střevě. Co se probudila z narkózy je zmatená,neví kde je, mluví nesmysly.Před operací ji museli dávat transuze, protože mněla těžkou anémii.Mám strach, že se se to nezlepší. Před operací byla při smyslech, normálně komunikovala.
Děkuji za odpověď
Ilona
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan.
Dobry den pani Ilono,
chtel jsem se zeptat, jak se dari mamince.
Mam totiz uplne stejne starosti o tatu po operaci nadoru na plicich. Po operaci to neni on....stejne priznaky jako vase maminka.
Dekuji za odpoved.
Naše životní energie proudí po přesně vymezených drahách – meridiánech. Jsou to jakési kanály, které probíhají uvnitř těla a tvoří logicky propojenou síť, v níž proudí energie od orgánu k orgánu. Hlavních meridiánů je v těle 12 a energie jimi projde za 24 hodin po 2 hodinách. Rozlišujeme 6 párů orgánů, vždy tvořených jedním jinovým (plným): srdce, slezina, plíce, ledviny, játra; a jedním jangovým (dutým): tenké střevo, žaludek, tlusté střevo, močový měchýř, žlučník. Ke každé dvouhodině se přiřazuje jeden orgán.
Mezi 23. až 1. hodinou začíná pracovat žlučník. Nastává orgánová dvouhodina žlučníku, která má značný vliv na psychiku, ovlivnění smyslu, což se projeví tím, že v této době jsou většinou nejintenzivnější sny, které souvisejí značně se smyslovou fází. Naše tělo se už připravuje k odpočinku a pokračuje v práci na obnově buněk. Organismus odpočívá, tělesné pochody se zpomalují a také se střídají různé fáze spánku. Jestliže jsme šli spát ve 22 hodin, začínají se nám zdát sny. Nejen tělo, ale i mozek bilancuje svou celodenní činnost a odvrhuje všechno nepotřebné. Den skončil. Objevuje se intenzivnější zpracování lipidů (přírodní látky živočišného i rostlinného původu). Žlučníkáři obvykle v tuto dobu nemohou usnout a také žlučníkové záchvaty bývají hlavně uprostřed noci. Po půlnoci již slinné žlázy neprodukují látku, která ničí bakterie a chrání zuby před vznikem zubního kazu. Také z toho důvodu je nutné si čistit ráno zuby. Kolem jedné hodiny většina lidí už asi 3 hodiny spí a prošla už všemi fázemi spánku. Dostavuje se lehký spánek, člověk se může snadno probudit. Právě v této době jsme zvláště citliví na bolest. Bolestivost je mimořádně intenzivní, například bolesti zubů mohou úplně narušit spánek. I chlad pociťujeme v noci více než přes den.
Mezi 1. až 3. hodinou se aktivují játra. Vrcholí činnost jater, tedy meridián jater. Je to doba detoxikační činnosti a redistribuce tekutin. V tomto čase je fyziologický děj asi takový, že většina orgánů má sníženou funkci, s výjimkou jater. Kolem třetí hodiny tělo ještě odpočívá a je fyzicky značně vyčerpáno. V tuto dobu má člověk velmi nízký krevní tlak, pomalý puls a pravidelný hlubší dech s dlouhými periodami. Pokud musí být někdo vzhůru, pak vyžaduje soustředěnost daleko větší úsilí. V tomto čase se lidé pracující v nočních směnách nejčastěji dopouštějí chyb. Musíte-li být vzhůru, snažte se nerozptylovat a soustřeďte se plně na práci, kterou je třeba dokončit. Krevní tlak ve 3 hodiny dosahuje nejnižšího bodu. Většina orgánů v lidském těle pracuje úsporně s výjimkou jater. Tělo je podrobeno jakémusi „velkému prádlu“. Játra zpracov
V naší poradně s názvem NARKÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ina.
Dobrý den.Prosim o radu. Slyšela jsem, že je dvojí druh narkózy.Ta jedná je bezpečná není poškození mozku u druhé se toto nevylučuje.. Manžel má jít na operaci žlučníku a měl před 3/4 rokem také operaci.Je mu 74 roků. Prosím o radu co je to za narkózu, popřípadě kdyby se měla uhradit vlastními prostředky kolik by stála.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Anestezie má dva druhy - lokální a celkovou. Při celkové anestezii je ovlivněn mozek, který nevnímá bolestivé signály. Při lokální anestezii je umrtven jen nerv, který přestane vést bolestivý vzruch, ale mozek je dál plně funkční. Ačkoliv je celková anestezie co do vedlejších účinků horší, tak pro pacienta je lepší po psychické stránce. Jednoduše usne a probudí se, až když je po všem. U svodné anestezie (druh lokální anestezie) je pacient při vědomí a vnímá veškeré dění na operačním sále a to pro některé jedince není vůbec příjemné, proto se preventivně podávají léky na uklidnění, které již zase ovlivňují mozek. Aplikace svodné anestezie není vůbec příjemná a dá se přirovnat k pocitu při průchodu elektrického proudu. O tom jaká anestezie bude použita se lékař dohodne s pacientem, ale jestli máte manžela ráda, tak ho nepřesvědčujte do svodné anestezie.
K probuzení pacienta z narkózy obvykle dochází ještě na sále, aby se anesteziolog ujistil, že je po operaci vše v pořádku. Toto probuzení si ale pacient obvykle nepamatuje vlivem působení anestetik. Po operaci je pak pacient převezen na pooperační pokoj, kde je pod neustálou kontrolou lékařů (obvykle anesteziolog), kteří hlídají pacientův zdravotní stav, jeho životní funkce a nechají ho z anestezie dospat. Délka pobytu pacienta v tomto pokoji je velmi individuální, v zásadě ale platí, že není odvezen na standardní pokoj nebo na jednotku intenzivní péče (= JIP), dokud se s anestezie zcela neprobere. Pokud by pacient po narkóze pociťoval bolest, dostává na ně analgetika (obvykle nitrožilně).
- co dělat po narkóze
Po probuzení z anestezie je velmi důležité řídit se pokyny zdravotnického personálu, který nejen že kontroluje zdravotní stav pacienta, ale ještě mu pomáhá se vypořádat s přítomností anestetik (tedy pro tělo toxických látek) v těle a dostat je z těla ven. Proto je důležité respektovat jejich pokyny ohledně stravování, pití, ale i návštěvy toalety.
Sám pacient může přispět k tomu, aby se toxické látky z těla odplavily co nejdříve, příhodné je třeba pít kopřivový čaj (samozřejmě až bude možné pít!), který pomáhá tělo detoxikovat. Vhodné je ho konzumovat několik dní. Dále se doporučuje do těla dostat dostatek vitamínu C a jódu ( s tím se může začít již před zákrokem). Stejně tak je důležité, aby metabolismus dobře a rychle fungoval již před zákrokem, aby se toxických látek dokázal zbavit co nejrychleji. Pro dobře fungující metabolismus by se měl pacient řídit těmito zásadami: měl by mít dostatek spánku, vyvarovat se stresu, měl by mít dostatečný příjem tekutin (neslazené nápoje a voda) a dostatek vitamínu, měl by se pravidelně stravovat, aby si tělo vytvořilo nějaký rytmus a rozhodně by neměl zapomínat na snídaně. Pokud tyto zásady pacient před zákrokem nerespektoval, může s nimi začít aspoň po operaci, i tím svůj metabolismus zrychlí.
Obvykle pacienti po narkóze zůstávají ještě nějakou dobu v nemocnici, pokud by byl pacient z nemocnice propuštěn, rozhodně by se měl zhruba dva dny vyvarovat řízení motorových vozidel a všem nebezpečným pracovním výkonům, při nichž by mohl ohrozit nejen sebe, ale i lidi v jeho okolí.
- problémy po narkóze
Řada pacientů se po celkové anestezii necítí zrovna fit a projevují se u nich některé nežádoucí účinky této narkózy jako je malátnost, závratě, pocit nevolnosti, zvracení, bolest hlavy, bolest v krku, zimnice. Bolest v krku po narkóze je způsobena nástrojem, který se zavádí do k
Škodlivost anestezie vychází z toho, že anestetika obsahují toxické látky. Na začátku si je třeba uvědomit, že narkóza již není tak „nebezpečná“ jako tomu bylo dříve, ale i dnes se mohou objevit její vedlejší účinky. Častými vedlejšími účinky jsou pocity nevolnosti, zvracení, pocit škrábání v krku po intubaci u celkové narkózy, pooperační bolest svalů i bolest hlavy, pocit celkové slabosti. Vzácně může při uvolňování dýchacích cest dojít k vylomení zubu (obvykle se ale jedná o zub, který se viklal). Anestetika mohou také způsobit poruchy učení, poškození mozku, infarkt. Mezi nejzávažnější komplikace patří stažení hlasivek (= laryngospasmus), stažení průdušek (= bronchospasmus), vdechnutí obsahu žaludku do plic, které vede k zánětu plic (= aspirace), vysoký nebo nízký krevní tlak, porucha srdečního rytmu (= arytmie), srdeční infarkt, šok, alergické reakce na podávané látky. Po probrání z celkové anestezie může také například hrozit některá z poruch chování. To nastává častěji u dětí a starých lidí než u dospělých. Problémy mohou nastat i s pamětí. Určité škodlivosti celkové anestezie jsou si vědomi i lékaři, a proto ji obvykle volí v případech, kdy lokální anestezie nepostačuje. Neznamená to ale, že je celková anestezie nebezpečnější než ta lokální. Každá má své výhody a nevýhody. Nebezpečnou komplikací obou typů anestezií je atypická reakce na podané léky. Dlouhotrvající celková anestezie může způsobit i snížení obranyschopnosti organismu, to samé může vyvolat ale i anestezie, která je v krátké době znovu opakovaná.
Ve svém příspěvku VLIV NARKÓZY NA MOZEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan.
Dobry den pani Ilono,
chtel jsem se zeptat, jak se dari mamince.
Mam totiz uplne stejne starosti o tatu po operaci nadoru na plicich. Po operaci to neni on....stejne priznaky jako vase maminka.
Dekuji za odpoved.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ilona.
Dobrý den pane Jane,
mamince se daří dobře a jsem moc ráda. Asi po třech dnech, co se vrátila z nemocnice si začala vzpomínat a uvědomovat, co se vlastně stalo.Myslím si,že to bylo také tím,že byla doma mezi svými a hodně jsme si s ní povídali. Držím Vám palce,ať se Váš tatínek také zlepší.
Lékaři sice připouštějí, že se mozek z narkózy určitou dobu vzpamatovává a s přibývajícím věkem na to potřebuje více času, ve většině případů ale není důvod k obavám. K úmrtí v narkóze či po narkóze sice občas dochází, se samotnou anestezií to však v drtivé většině případů nesouvisí. Příčinou spíše bývá pacientova diagnóza.
Co se týká poškození mozku, kterého se obávají zejména starší pacienti, lékaři připouštějí, že mozku nějakou dobu trvá, než se z narkózy vzpamatuje, rozhodně ale podle nich není narkóza příčinou degenerativních chorob mozku. Mozkové buňky nás v období dospělosti opouštějí rychlostí, která je znepokojivá. Ovšem přičítat to pouze anestezii by nebylo moudré. Pochopitelně může dojít v průběhu anestezie ke komplikacím způsobeným pacientovými specifiky. Nicméně korektně provedená anestezie by neměla vést k urychlení zániku neuronů. V současné době je anestezie tak bezpečná a preparáty, které se používají, tak moderní, že riziko ztráty nervových buněk následkem vlivu celkových anestetik nebo hypoxie, což je nedostatek kyslíku v mozku, je tak minimální, že se s ním takřka nekalkuluje. Takže anestezie je bezpečná i pro seniory.
V naší poradně s názvem VLIV NARKÓZY NA MOZEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Existuje kalkulačka na výpočet pravděpodobnosti, že vlivem narkózy dojde k srdeční zástavě nebo infarktu myokardu. Jde o tak zvané perioperační riziko. Zde je odkaz: https://www.mdcalc.com/calc…
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Leoš.
Očekával jsem názory a zkušenosti z medicíny od našich špičkových lékařů v naší vlasti na které můžeme být právem hrdí. Nepočítal jsem s virtuální computerovou statistikou - údajně z druhého konce naší planety - to by bylo možná vhodnější jako úsměvná, matematická úloha pro studenty matfyz - jako domácí úkol.S díky a s přáním všeho dobrého Leoš.
Mozek je centrum, ze kterého je řízena činnost našeho těla. Dává pokyny k provádění pohybů, například při chůzi či psaní. Mozek nám též zprostředkovává příjem signálů zvenčí, umožňuje nám vidět, slyšet, cítit, vnímat teplo nebo chlad a další vjemy. Díky skutečnosti, že máme mozek, můžeme myslet a mluvit. Ale i naše emoce jsou spojeny s činností mozku. Mozek spolu s míchou představuje centrální nervový systém. Uvnitř lebky může dojít k tvorbě různých typů nádorů.
Podle místa vzniku se nádory dělí na:
intracerebrální (nitromozkové) – vznikají v mozkové tkáni;
extracerebrální – vznikají v jiné tkáni uvnitř lebky, nacházejí se tedy vně mozkové tkáně, mohou však na mozek tlačit a působit potíže; příkladem extracerebrálního nádoru je meningeom, což je nádor vyrůstající v mozkových plenách.
Intracerebrální tumory se vyskytují statisticky častěji než tumory extracerebrální. O původu nádorů mozku není dosud mnoho známo; asi u 5 % z nich se předpokládá dědičně podmíněný výskyt (hlavně u pacientů dětského a mladšího věku), například u takzvané neurofibromatózy, která se vyznačuje tvorbou mnohočetných vazivových útvarů v průběhu nervů a v podkoží. Do současné doby nebyl také prokázán zvýšený výskyt nádorů u častých uživatelů mobilních telefonů a u osob žijících v blízkosti vedení vysokého napětí a vysílačů.
V naší poradně s názvem VLIV NARKÓZY NA MOZEK ZTRÁTA ROVNOVÁHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Adámek.
Dobrý den
Před 6 měsící jsem prodělal TEP kolena pod celkovou narkozou. Od té doby mám neustále potíže s rovnováhou.Děkuji za informaci jak lze tento problém řešit.Adámek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Porucha udržení rovnováhy po celkové anestezii je nežádoucí účinek, který se vzácně objevuje u lidí s klinicky kompenzovaným základním onemocněním. Nyní je třeba, abyste si promluvil s lékařem neurologem a společně jste zjistili možnosti návratu správné funkce udržení rovnováhy.
Pojem anestezie (narkóza) znamená znecitlivění a jedná se o vyřazení veškerého vnímání, jak smyslového, tak vnímání bolesti. Úkolem anesteziologa je, aby byl operační zákrok pro pacienta co nejméně nepříjemný, zatěžující a bolestivý.
Umělý spánek poskytne tělu ideální podmínky, aby se dalo zase do pořádku. Nejedná se ale tak úplně o spánek jako o uměle navozené kóma. Pacient je udržován v jednotném stavu nevědomí, kdy se snižují metabolické požadavky mozku, takže mu stačí k provozu menší množství kyslíku. Tímto jsou chráněny do té doby nepoškozené tkáně a ty poškozené mají lepší podmínky k regeneraci. Navíc člověk nevnímá bolest. Umělý spánek je správně řízená nitrožilní dávka barbiturátů. Jedná se většinou o kombinaci analgetik a hypnotik, aby vám léky tlumily bolest a zároveň vyvolaly amnézii. Lékaři se tak snaží eliminovat traumata, která by mohla vzniknout. Nejčastěji se uspávají pacienti po poranění hlavy následkem úrazu, mrtvice nebo velkém epileptickém záchvatu. V případě poškození mozku vzniká otok a mozek zvětšuje svůj objem. Jelikož ale nemá tolik prostoru k rozpínání, je takový otok dost nebezpečnou záležitostí a může způsobit nevratné až smrtelné poškození mozkové tkáně. Takovému otoku se říká mozkový edém a jedinou cestou, jak omezit jeho rozvoj, je právě umělý spánek. Umělého spánku se využívá i v situacích, které by byly pro organismus příliš stresující. Třeba napojení na umělou plicní ventilaci, prožití příliš velkého traumatu nebo absolvování náročné operace.
Na době strávené v umělém spánku až tolik nezáleží, spíše záleží na rozsahu a typu poškození mozku. Poškození levé mozkové hemisféry je obecně vzato horší než poškození pravé. Levá strana má totiž na starost schopnost se vyjádřit slovem či písmem, řídí logiku a analytické schopnosti. Pravá hemisféra je kreativní a je odpovědná za naši tvůrčí a emoční inteligenci. Pacienti s poškozenou pravou mozkovou hemisférou jsou tedy sice schopni normálně fungovat, ale někdy dochází k výrazným změnám v povaze pacienta a z jinak klidného milého člověka se může stát agresivní bručoun.
Probuzení z umělého spánku může být dost překvapující jak pro pacienta, tak pro jeho blízké. Lidé jsou často dezorientovaní v čase i prostoru, nevzpomínají si na události před uspáním nebo nepoznávají své nejbližší. U některých pacientů se objevuje i posttraumatický stresový syndrom nebo ještě dlouho se vracející noční můry a halucinace. I třeba dvoutýdenní spánek stačí vašim svalům na to, aby zeslábly natolik, že budete mít nějaký čas potíž dojít z pokoje do koupelny nebo si uvařit kávu. Svaly totiž rychle ochabují při situacích pro tělo stresujících a při delší nečinnosti. Co se týče stavu těla, má ale umělý spánek většinou ozdravné účinky.
V naší poradně s názvem NARKOZA A JEJÍ VLIV NA MOZEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena Kišková.
Dobrý den,
chtěla jsem se prosím vás zeptat, jestli je možné, abych po dvaadvaceti narkozách ( je mi 38 let) mohla mít problémy s pamětí. Kolikrát zapomínám na názvy věcí i jmen a těžko se mi vybavují, nebo, když mi někdo něco řekne, tak to často zapomenu, nebo musím déle přemýšlet, abych si vzpomněla. Stává se mi, že i několikrát dokola se na něco zeptám. Trvá to už tak rok a půl a zdá se mi, že se to pomalu zhoršuje.
Děkuji za odpověď.
Milena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zatím není důkaz o tom, že by anestezie nějak ovlivňovala mozek z dlouhodobého hlediska. Při takovém množství celkových anestezií se může stát ledacos a ledacos se může přihodit i během operativních výkonů. Abyste to mohla nějak zvládnout a nastartovat znovu svoji paměť, tak bude potřeba nejdříve zjistit proč to tak poslední dobou máte. V tom vám pomůže lékař psychiatr, který udělá potřebná vyšetření. Pak se rozhodne, zda li zůstanete v jeho péči a nebo se odeberte na neurologii.
Pod pojmem narkóza se obvykle rozumí uvedení do umělého spánku případně znecitlivění některé části těla pacienta. Narkóza je také známá pod pojmem anestezie. Narkózu využívají lékaři v nemocnicích při operacích, díky ní udrží pacienta v klidu po dobu chirurgického zákroku, pacient tak nemusí vnímat bolest, která by ho při chirurgickému výkonu zasáhla. Jak již bylo naznačeno, existují dva typy anestezie, a to celková, kdy je člověk uveden do umělého spánku, a pak lokální, kdy se jen část těla znecitliví proti bolesti, ale pacient jinak průběh chirurgického zákroku vnímá. V okamžiku, kdy se lékař rozhoduje, kterou anestezii u pacienta zvolí, rozhoduje se podle mnoha faktorů, jako jsou například náročnost operace, typ operace, jestli se objevily u pacienta komplikace (jestli komplikace hrozí), zdravotní stav pacienta, jeho věk, zátěž operace pro zdravotní stav pacienta, atd. Pokud je operace plánovaná, je důležité, aby byl před ní pacient v co nejlepší kondici, to znamená, aby nebyl nemocný. V takovém případě je pak lepší operaci odložit, jestliže je to možné.
Pod pojmem celková anestezie se obvyklemyslí již zmíněné uvedení do umělého spánku. Ve skutečnosti se ale o klasický spánek vůbec nejedná. Během normálního spánku člověk vnímá zvuky, pachy kolem něj a částečně i to, co se s ním děje. Zároveň se během spánku člověk může volně hýbat, to ale u anestezie není možné. Při celkové anestezii jde tedy o to, aby člověk právě tyto věci kolem sebe nevnímal, stejně tak aby neregistroval, co se děje s ním a zároveň, aby se nehýbal. Proto při anestezii jsou mu do těla vpraveny látky, které zajistí nejen svalový klid pacienta, ale i cíleně navodí ztrátu vnímání věcí kolem něj. Anestezie tedy obsahuje látky, které navodí ztrátu vědomí, aby nevnímal bolest, látky které uvolní svaly a látky, které pomohou tělu, aby se vyrovnalo se stresem způsobeným operací. Využívají se tedy anestetika (znecitlivují a navozují spánek), sedativa (uklidňují), analgetika (potlačují bolest), myorelaxancia (uvolňují svaly). Celková anestezie je do těla člověka vpravena intravenózně (injekce) nebo inhalačně (plyn). Což znamená, že těsně před zákrokem anesteziolog pacientovi vpíchne do žíly uspávací látku a ten pak z kyslíkové masky, kterou mu anesteziolog nasadí na obličej, vdechuje kyslík a anestetika. Reakce na anestetika je velmi rychlá v rámci několika vteřin.
Celkové anestezii obvykle u očekávaných zákroků předchází klinické vyšetření. Někdy mohou následovat i vyšetření krve, rentgen, EKG a další vyšetření, která jsou nutná pro zjištění zdravotního stavu pacienta. Anesteziolog musí znát jeho zdravotní stav, aby
Po probuzení z narkózy se neděje nic závažného. V některých případech může být pacient bezprostředně po celkové anestezii mírně zmatený, cítit nevolnost nebo zvracet. Po spinální anestezii častěji bolí hlava, může se objevit přechodná porucha močení a někdy je třeba jednorázově zavést cévku. Riziko nějakých zdravotních komplikací je u anestezie vždy, ale při spolupráci s dobrým lékařem ho lze minimalizovat.
Lokální anestezie se používá pro ambulantní zákroky, tedy pro umrtvení menších ploch. Příkladem může být liposukce, operace horních víček či odstraňování kožních výrůstků.
Celková anestezie (narkóza neboli celkové znecitlivění) se používá v případě, kdy místní znecitlivění nezajistí dostatečnou bezbolestnost, bezpečnost a komfort klienta při operačním zákroku. Používá se u větších operací nebo v případech, kdy operovanou oblast nelze lokálně umrtvit. Narkóza umožňuje provádět těžší zákroky, které navíc postihují více anatomických vrstev tkání nebo orgánů. Při narkóze se klient nachází ve stavu podobném velmi hlubokému spánku, s tím rozdílem, že za něj přejímají některé jeho životní funkce (dýchání) technicky vyspělé přístroje. K dosažení tohoto stavu je nutné přivádět do těla po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, přiměřené množství účinných látek nitrožilně i dýcháním směsi narkotických plynů. Narkóza je tedy dosažena kombinací a vzájemného zesilování účinků těchto látek. Po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, je monitorován pomocí moderní elektroniky. Nejmělčí forma celkové narkózy se nazývá analgosedace. Jedná se v podstatě o uměle regulovaný spánek, základní životní funkce jsou pouze monitorovány. Tento typ narkózy bývá většinou kombinován s aplikací lokálního anestetika.
V naší poradně s názvem BEZ NARKOZY, ODTRANĚNI ŽLUČNIKOVEHO KÁMENE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
DOBRÝ DEN,BOJIM SE USPANÍ A TRAPI MĚ ŽLUČNIKOVÉ KÁMENY..JE PROSIM SPUSOB JAK SE VYHNOUT NARKOZY A ZBÁVYT SE TĚCH KÁMENU? PROSIM ,POKUŤ JE ŠANCE, ŽE LZÉ ODSTRANĚNÍ KÁMENU BEZ NÁRKOZÍ..TAK JAKY? A NEBO PROSIM O RÁDU...MOC DĚKUJI PANÍ MARIE
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Žlučníkové kameny lze léčit bez operace, ale pouze pokud splňují určitá kritéria.
1. Rozpouštění kamenů léky
Látky, jako je ursodiol nebo chenodiol, u kterých bylo prokázáno, že rozpouštějí cholesterolové žlučníkové kameny, jsou dostupné v perorálních pilulkách. Tyto léky působí ředěním žluči, což umožňuje rozpouštění žlučníkových kamenů, ale pouze těch, které jsou z cholesterolu. Léky jsou dobře snášeny, ale léčba trvá roky a po jejím skončení se kameny mohou vytvořit znovu.
2. Rozbití kamenů rázovou vlnou
Zákrok se jmenuje mimotělní litotrypse rázovou vlnou (ECSWL). Ačkoli se nejčastěji používá k léčbě ledvinových kamenů, lze jej použít i na žlučníkové kameny. Cílem léčby je rozbít nebo fragmentovat žlučníkové kameny vysíláním rázových vln přes měkkou tkáň těla. Tato metoda je účinná pouze u solitárních žlučníkových kamenů, které mají průměr menší než 2 centimetry. Někdy se nepodaří vyloučit ze žlučníku rozbité kameny a musí se pak provést operace.
3. Rozpuštění kamenů pomocí injekce MTBE
Tato možnost nechirurgické léčby zahrnuje vstřikování rozpouštědla známého jako methyl terciární butyl ether (MTBE) do žlučníku, aby se rozpustily žlučníkové kameny. MTBE rychle rozpouští žlučníkové kameny – mohou se však vyskytnout závažné vedlejší účinky, jako je silná pálivá bolest.
4. Vytáhnutí kamenů pomocí endoskopické drenáže.
Endoskopická transpapilární léčba zahrnuje přístup k žlučovému kanálku pomocí kamery přes ústa a dolů do krku až do tenkého střeva. Poté se přes hadičku zavede drát do žlučníku. Je stočený, aby napodobil trajektorii žluči ven z tenkého střeva, což je stejný proces jako u zdravého žlučníku.
O tom, který z uvedených postupů bude pro vás nejlepší, se poraďte se svým lékařem. Vyberte si lékaře v renomované nemocnici ve velkém městě v Praze nebo Brně. Umíte-li cizí jazyky, můžete zkusit léčbu i v Německu nebo Rakousku.
Pokud vezmeme v úvahu, že člověk má potřebu spát průměrně 7–8 hodin denně, znamená to, že každý z nás prospí asi jednu třetinu života. Spánek je velmi důležitý pro náš mozek. A to z mnoha důvodů. Během spánku mozek odpočívá. Pokud člověk spí, mozek nepřijímá z okolí impulsy. Během spánku si ale mozek „přehrává“ vše, co se během dne naučil. To znamená, že se v mozku vytvářejí paměťové stopy, spánek je tak velmi důležitý pro učení. Pokud se student učí na zkoušku a večer jde spát s hlavou plnou chaotických myšlenek a zmatku v nabytých vědomostech, ráno může zjistit, že si vše vybavuje velmi dobře a přehledně. Znamená to, že ve spánku došlo k upevnění nastudované látky, došlo k vytvoření paměťové stopy. Jak dlouho tyto vědomosti vydrží, je otázkou dlouhodobé a krátkodobé paměti, což je jiná kapitola. Proces vytváření a upevňování paměťových stop probíhá i v mozku novorozence, který se teprve seznamuje se světem. Význam novorozeneckého spánku spočívá patrně v tom, že během něj dochází k upevňování motorických vzorců, slouží tedy k trénování pohybových dovedností. Další význam spánku je, že rozlišuje informace podstatné od těch, které podstatné nejsou. Spánek je důležitý i pro další tělesné orgány. Velmi citlivě na něj reaguje hormonální soustava. Například prolaktin, melatonin a růstový hormon jsou vyplavovány právě v době spánku. Dostatek kvalitního spánku je důležitý i pro imunitní soustavu. Množství spánku závisí na mnoha faktorech, včetně věku.
Ve svém příspěvku VÝDUŤ NA MOZKU LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Růžička.
Manželku toto postihlo před třemi dny,nyni je už po operaci.Včera se pokoušeli lekaři ji probudit z umělého spanku a povedlo se.Hybnost i reakce byla uplně skvělá okamžitě mě poznala a vztahovala ke mě ruce.Pocit štěstí je nepopsatelný.O to horší to ale bylo dnes kdy ji museli opět vratit do umělého spánku,jelikož mozek oteka a i když ji odstranili část lebeční kosti je to pro ni takhle nejlepší.Nevím jak dlouho bude tento stav trvat ani jestli se povede další probuzení a jak dalece bude mozek poškozen o otocích mozku po operaci se tu nepíše a doktoři byt jejich výkon je fantastický mi nemohou nic blišího zdělit,nevím tedy jestli nevědí nebo mi nechtěj brát naději a víru,ocením tedy každou zkušenost,jsem zoufalý a pocit nejistoty a strachu je pro mě velkým utrpením.Jirka Růžička
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den, je to už pět let,co se mi to stalo,,asi při mě stáli všichni anděle, i podle doktoru, stalo se mi to v práci,velké štěstí, kdyby doma ,byl by konec, našli mě v práci v bezvědomí, než jsem se dostala přímo na sál,uplynulo moře času, jedno procento na přežití říkali doktoři mojí dceři, ctrnáct dní umělý spánek, obrovský otok mozku, probrala jsem se a stav se pomaličku zlepšoval, doktoři nevěřili, prý zázrak, za dva měsíce druhá strana operována, aby se to neopakovalo, byla zástava srdce u operace, po operaci plicní embolka, . Néjaké zdravotni problémy zůstaly, chvála pánům doktorům, nebojte se ,dobře to dopadne, držím pěstičky. Mě bylo v té době 48 let.
Bezprostřední pooperační péče je velmi důležitá a její selhání může výrazně zvýšit morbiditu i mortalitu v souvislosti s operačním výkonem a anestezií. Během operace až do předání pacienta z operačního sálu zodpovídá za stav pacienta anesteziolog, který rozhoduje podle náročnosti výkonu a stavu pacienta o další péči (stav po narkóze).
U krátkých operačních výkonů, kde je stabilizace základních vitálních funkcí dosaženo po probuzení pacienta z anestezie na operačním sále, může být tento pacient předán k další péči na standardní oddělení, kde je běžný režim.
Po narkóze u delších a náročnějších operačních výkonů a u rizikových pacientů je třeba počítat s pomalejším odezníváním anestezie a nutností intenzivního sledování vitálních funkcí do jejich stabilizace. V těchto případech se pacient po operaci transportuje na zotavovací (dospávací) pokoj nebo na JIP příslušného operačního oboru. Transport pacienta probíhá vždy pod dohledem lékaře a musí být zajištěna vhodná monitorace, eventuálně oxygenoterapie pacienta. Na zotavovacím pokoji nebo JIP jsou kontinuálně monitorovány vitální funkce pacienta (stav vědomí, dýchání, saturace kyslíkem, srdeční rytmus a frekvence z EKG, krevní tlak, diuréza), je zajištěna oxygenoterapie, eventuálně podpůrná ventilační péče ventilátorem, infuzní léčba a hrazení krevních ztrát, je-li potřeba i podpora oběhu a diurézy. Dále je zajištěna pooperační analgezie, případně analgosedace a péče o tělesnou pohodu pacienta (zahřívání). Je nutné sledovat i odvod z drénů a krvácení z operační rány. Do standardní péče je pacient předáván až po úplné stabilizaci stavu, bez nutnosti podpory a monitorace vitálních funkcí.
U některých náročných operačních výkonů (kardiochirurgie, velká hrudní a břišní chirurgie) a u velmi rizikových pacientů (stáří, polymorbidita) se volí následná pooperační péče s ventilační a oběhovou podporou na oddělení ARO.
Bezprostředně po probuzení z celkové anestezie je pacient ohrožen především poruchami dýchání a oběhu. Poruchy dýchání mohou být způsobeny neprůchodností dýchacích cest (nejčastěji zapadlý jazyk, obstrukce a dráždění sekretem), dále může dojít k centrálnímu útlumu dýchání anestetiky a opioidy, k dechové nedostatečnosti způsobené svalovou kurarizací (relaxací) nebo hypoventilací při nedostatečné analgezii. Nejvíce jsou takto ohroženi pacienti po operacích v nadbřišku a hrudníku a také pacienti s chronickým plicním onemocněním nebo s nervosvalovým handicapem. U těchto pacientů je vhodná dechová předoperační rehabilitace, nutná je dobrá pooperační analgezie (například kombinovaná anestezie s epidurálním katétrem) a
V naší poradně s názvem OMEGA 3 FORTE DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.
dobry den chtel jsem se zepat jetli ma nějaky vliv na potenci dekuju
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Omega 3 podporuje regeneraci krve a cévního aparátu a zároveň vyživuje mozek. Díky tomu může podpořit i potenci - zdravě vyživený mozek si lépe uvědomí vzrušení a dobrý stav cév umožní dostat krev do penisu.
Operace mohou představovat riziko pro každého člověka, ale u malých dětí a starších lidí je riziko o něco větší. Hrozí u nich nejen obtíže během operace, ale i po operaci, také je u nich vyšší riziko morbidity a mortality. Problematické také je, že u starších lidí trvá rehabilitace a následné léčení déle a velmi často dochází také k tomu, že se nikdy zcela nezotaví. Po řadě operací se navíc ani nedostanou na tu úroveň soběstačnosti a samostatnosti, kterou měli před operací. U plánované operace starších lidí je také nezbytně nutná dobrá příprava na zákrok, samozřejmě se na komplikace nedá zcela připravit, ale je nutné, aby lékaři byli zcela informováni o všech obtížích, kterými pacient trpí. Je třeba si uvědomit, že vyšší věk má vlivna mozek, imunitu, dýchací ústrojí, oběhové ústrojí a na další orgány, které mohou být během operace nějak poškozené. Při přípravě na operaci a při samotném zákroku hraje tedy věk pacienta velkou roli. Ovlivňuje nejen anamnézu pacienta, ale i volbu anestezie, způsob dávkování anestetik. Po operaci je u starých lidí důležité, aby se byli schopni vyrovnat s pooperačním stresem i s možným nepříznivým výsledkem operace, případně dlouhodobou nutností hospitalizace a dalších možných negativních důsledků operace. Operace ve vyšším věku jsou tedy rizikové, ale vždy je důležité věřit lékařům, že vědí, co dělají.
V naší poradně s názvem OSTROPESTŘEC VLIV NA RAKOVINU PRSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel BOHUMILA.
Dobrý den, na jedné stránce jsem našla zcela rozdílné názory , že ostropestřec je nevhodný, vhodný při rakovině prsu. PROSÍM O KVALIFIKOVANÉ VYJÁDŘENÍ.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ostropestřec je populární léčivka a díky tomu je i intenzivně zkoumána. Prozatím jsou výzkumem potvrzeny léčebné účinky těchto nemocí:
- cirhóza
- diabetes druhého typu
- onemocnění ledvin vlivem diabetes mellitus
- chronická onemocnění jater
Z rostliny je důležitý bioflavonoid silymarin a jeho hlavní složka silibinin, který má výše uvedené léčivé účinky. Vliv silibininu na karcinom prsu se teprve zkoumá. Zatím se ví, že silibinin působí na rakovinné buňky MCF-7 a omezuje jejich růst. Dále silibinin zlepšuje odezvu na současnou chemoterapii. Při společném použití ultrafialového záření typu B a silibininu má toto záření silnější účinky. Výzkum dále ukázal, že silibinin posiluje buněčnou stěnu, a že dokáže stimulovat enzymy, jenž omezují vliv toxinů na tělo, a také že blokuje volné radikály. Kromě toho, některé ze složek silibininu můžou zvýšit účinnost chemoterapie proti ovariálním nádorovým buňkám prsu.
To je vše, co je zatím známo o účincích na rakovinu prsu a vyplývá z toho, že účinky jsou spíše pozitivní. Z obecného hlediska může ostropestřec nádor prsu negativně ovlivnit svým estrogenovým účinkem, stejně jako všechny ostatní nemoci citlivé na vysoký estrogen. Proto je důležité zůstat v kontaktu s lékařem a prodiskutovat s ním vhodnost této doplňkové léčby v konkrétním případě.
Po celkové anestezii se mohou objevit problémy, jako je nutkavý pocit na zvracení, celková nevolnost a slabost nebo zmatenost. Může se objevit i bolest v krku, zvláště v případě, kdy došlo k intubaci. Všechny tyto příznaky jsou však individuální a lékaři se na zotavovacím pokoji snaží předejít těmto nepříjemnostem podáním správných léků, takže není třeba se děsit dopředu.
Jak již bylo popsáno, starší lidé mohou trpět ztrátou paměti nebo mohou být zmatení. Jde obvykle o přechodný stav. Jen občas ztráta paměti může trvat déle, a to několik dní nebo týdnů.
