Zajímá vás téma VNĚJŠÍ STAVBA LIDSKÉHO TĚLA? Tak právě pro vás je určen tento článek. Lidské tělo je velmi složitý celek. Skládá se ze dvou částí, a to z opěrné soustavy, což je kostra, a z orgánové soustavy, což jsou uspořádání orgánů, která si odpovídají společnou funkcí. Pojďme se tedy dnes podívat na vnitřní orgány těla.
Anatomie lidskéhotěla
Slovo anatomie pochází z řeckého anatemnō, což znamená rozříznout. Anatomie je vědní disciplína, která se zabývá studiem struktur organismů včetně jejich soustav, orgánů a tkání. Popisuje vzhled a umístění jednotlivých částí těla, jejich stavbu, složení a vztahy mezi jednotlivými orgány či orgánovými soustavami. Anatomie se od fyziologie a biochemie značně liší. Tyto dvě disciplíny se zabývají zejména funkcemi jednotlivých částí těla a chemickými procesy, jimiž tyto části procházejí. Anatom se tedy zajímá o tvar, velikost, umístění, strukturu, přísun krve a inervaci jednotlivých orgánů, například jater, zatímco fyziolog se zajímá o produkci žluči, roli jater ve výživě člověka a o regulaci tělesných funkcí.
Lidské tělo je takový seznam orgánů.
Anatomie se dělí na makroskopickou a mikroskopickou. Makroskopická anatomie, též nazývaná topografická anatomie, se zabývá zkoumáním částí těl živočichů bez pomoci přístrojů, tedy pouhým okem. Topografická anatomie zahrnuje také povrchovou anatomii. Mikroskopická anatomie oproti tomu používá k výzkumu optické přístroje a studuje tkáně různých struktur (tato věda se nazývá histologie) a zabývá se i stavbou buněk.
Stavbalidskéhotěla může být zkoumána jak pomocí invazivních, tak neinvazivních vyšetřovacích metod. Cílem studie je získání informací o struktuře a uspořádání orgánů a orgánových soustav. Metody zkoumání zahrnují pitvu, při níž je (nejen) lidské tělo otevřeno a studují se jednotlivé lidské orgány, a endoskopii, což je zákrok, při kterém se endoskop (nástroj vybavený kamerou) zavede do malého otvoru v těle a umožní tak zkoumat vnitřní orgány a další struktury. K zobrazení krevního řečiště se používá angiografie (vyšetřovací metoda využívající rentgenové záření či magnetickou rezonanci).
Pojmu anatomie se obvykle užívá ve vztahu k anatomii lidskéhotěla. Značné množství stejných či podobných struktur a tkání se však nachází v celé živočišné říši, a tudíž pojem anatomie zahrnuje též anatomii jiných živočichů. K označení vědy zabývající se výhradně anatomií zvířat se někdy užívá slovo zootomie. Stavba a tkáně rostlin jsou rozdílné povahy, a tudíž jsou studovány v anatomii rostlin.
Všichni obratlovci mají podobnou stavbu těla a v určitém stadiu vývoje (většinou v embryonální fázi) sdílí podobné charakteristiky: hřbetní strunu, nervovou trubici či žaberní oblouky. Mícha obratlovců je chráněna páteří. Nervová tkáň je tvořena ektodermem, pojivové tkáně tvoří entoderm. V zadní části těla se nachází ocas, který je pokračováním míchy a páteře. Ústní dutina se nachází v přední části těla živočicha a řitní otvor při bázi ocasu. Základn
V naší poradně s názvem TO JE VÁŽNĚ... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucinka.
To je vážně hnus, co se tady řeší. Lidi, jaký červy? Nechcete mi říct, že to vážně někdo může mít v sobě? Je 21.století.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U nákazy parazitem nehraje vývoj společnosti žádnou roli. Parazit se do těla dostane obvykle orální cestou, zřídka pak prostřednictvím bodnutí od hmyzu nebo z kontaminovaného prostředí kůží a tělními otvory. Každé snědené syrové maso je potencionálním rizikem pro vstup parazita do lidskéhotěla. Syrové maso se dnes běžně konzumuje, obsahuje ho například suši, stejk, karpačo, tatarský biftek, sušené maso, atd. Parazit se v těle uhnízdí bez větších příznaků a nositel tak ani neví, že ho v sobě má.
Počátkem 20. století se Boskovicím nedostávalo nemocničních lůžek a nemocniční péče byla často závislá na provizorním řešení. Tento neutěšený stav vedl roku 1930, při příležitosti 80. narozenin prezidenta T. G. Masaryka, zvláštní komisi zřízenou za účelem jednotných oslav k usnesení, aby „zřízen byl fond pro vybudování veřejné okresní nemocnice pro politický okres boskovický...“. Občané byli vyzýváni, aby spravedlivě posoudili a ocenili velikost úkolu, který má být proveden v zájmu a ve prospěch všech, a finančně přispěli k provedení tohoto díla. Výzva se setkala s neobyčejným pochopením. Již v následujících letech se však stavba nemocnice začala nepříjemně komplikovat. Boskovice nebyly zdaleka jediným městem, které usilovalo o vybudování zdravotnického zařízení. Do plánu výstavby nových nemocnic, který zpracoval Zemský výbor moravskoslezský, však nebyly zahrnuty. Okresní zastupitelstvo v Boskovicích se na své schůzi dne 22. dubna 1938 usneslo zřídit okresní nemocnici v Boskovicích a za tímto účelem uložilo okresnímu výboru podniknout urychleně patřičné kroky. Náklady na vybudování nemocnice měly být zařazeny do okresního rozpočtu a uhrazeny výpůjčkou a subvencemi. V návaznosti na to byla městská rada požádána o návrh vhodných lokalit, na kterých by k výstavbě mohlo dojít, což se ukázalo rovněž jako komplikace.
Třebaže v průběhu druhé světové války a zejména na jejím konci nemocniční zařízení okresního formátu Boskovicím a přilehlému okolí zoufale scházelo, výstavba se neustále odkládala. I přes různé peripetie došlo v září 1945 k zásadnímu rozhodnutí Zemského národního výboru v Brně, který se usnesl dát souhlas k vybudování nové okresní veřejné nemocnice v Boskovicích. Pro novostavbu byla plánována okresní nemocnice II. stupně o 400 lůžkách. Pro rok 1948 však stavba nebyla z rozhodnutí ministerstva techniky i ministerstva zdravotnictví zařazena do pětiletého plánu, což bylo zdrcující. To prakticky znamenalo, okamžité zastavení jakékoli dosavadní pracovní činnosti, a to jak na stavbě samé, tak i na rozpracovaných projektech. Protože navíc ministerstvo zdravotnictví neočekávaně vyhlásilo, že nemocnice má být vybudována podle směrnic Společenstva československých nemocnic v Praze jako blokový typ, nařídil zemský výbor vypracovat nové plány.
Vypjatá atmosféra vyvolala neobvyklou aktivitu obcí, které neváhaly intervenovat nejen u okresního národního výboru, ale formou rezoluce i na ministerstvu zdravotnictví, ministerstvu techniky a samozřejmě i na zemském úřadě. Cesta k vystavění nemocnice ještě zdaleka nebyla u konce. Čím více a intenzivněji krajský úřad chápal nutnost a potřebnost
V naší poradně s názvem SYFILIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Davidd.
Cetl jsem ze to syfilis nebude ale nejsem si jisty mel sem nechraneny styk s klukem ale oba poprve njkdy to s nikym jeste nedelal on zadnymi znamkami o pohlavne prenosnych nemocech nema ja sem mel na penise uz tak rok malou bulku asi zvetsena zlazka doktor na to ani nic nerikal ale z niceho nic se to trochu zvetsilo a kdyz sem to mackal tak to bolelo a vylezl bily hnis.potom sem to nemackal a jen to mazu framikoinem vred tam mam uz asi 2-3 tydny je podstatne uz mensi ale newim zda to nemuze byt ten syfilis. K lékaři se bojím je mi 15 let.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Může to být i tukový nádorek - lipom, který je normálně neškodný. Tím, jak jsi to mačkal tak se to zanítilo a dopadlo to, jak to vidíš teď. Framykoin je dobrá léčba a mělo by se to ustálit. Při tom vymáčknutí asi ještě něco zbylo a nyní se to zapouzdřuje, proto je to začervenalé. Když bys to chtěl úplně odstranit, tak se to dělá chirurgicky s minimální jizvou. Zajdi si na kožní a nech si to ošetřit. Penis a varlata jsou běžnými součástmi lidskéhotěla a lékař k nim přistupuje, stejně jako by to byla ruka nebo jiná část těla. Stejně tak bys to měl chápat i ty. Mít pěkný penis a varlata se ti do budoucna určitě hodí, takže to stojí za to odhodlání, jít s tím ke kožnímu lékaři.
Pro onemocnění zvané absces se používá také starší termín hlíza. Pro některé typy abscesů se užívá označení furunkl, případně karbunkl, v obou případech se jedná o kožní onemocnění.
Absces (často nesprávně vyslovovaný jako „abces“) označuje lékařský pojem pro dutinu plnou hnisu, která v lidském těle vzniká v důsledku některého zánětlivého onemocnění. Toto hnisavé onemocnění může postihnout jakýkoliv orgán či část lidskéhotěla. U pacienta se projevuje absces několika různými příznaky, nejčastěji ale nepříjemnou bolestí a otoky v okolí abscesu. Kterýkoliv z abscesů je nutné léčit, protože by jinak mohl způsobit, že se hnis z této dutiny dostane do krve pacienta a způsobí v jeho těle sepsi. Pojem hnis označuje nažloutlou tekutinu, kterou tvoří bílé krvinky a bakterie živé i mrtvé, zároveň i odumřelé zbytky tkání. Pro hnis je typický také jeho zápach.
Absces v lidském těle vyvolávají bakterie, nejčastěji se jedná o stafylokoky, streptokoky, ale můžou ho způsobit také plísně, případně prvoci. Tyto bakterie proniknou do lidskéhotěla a napadnou ho, v místě pak hubí buňky, které se tam nacházejí a ty vypouštějí cytokiny, které způsobují vznik zánětu. Organismus pak na místo zánětu posílá buňky, které se mají s bakteriemi vypořádat, hlavně se jedná o bílé krvinky, které mají bakterie pohltit. Právě velké množství bílých krvinek v místě zánětu zde vytváří dutinu, v níž se pak hromadí hnis. Tělo se obvykle snaží zabránit tomu, aby se zánět šířil dále, a tak kolem dutiny vytvoří granulační tkáň (= pyogenní membrána), která k zánětu pouští bílé krvinky, ale zároveň je již nepouští ven. Absces se zvětšuje tím, jak nasává tekutiny, zároveň vše, co je v dutině, se rozkládá, což vyvolává vznik hnisu. Pokud se absces dostane na povrch těla, může zde vytvořit hnisavou píštěl, kterou se pak hnis valí ven. Poté se dutina vyplní a na místě píštěle vznikne jizva.
Abscesy mohou postihnout každého, velmi vysoké riziko je ale u drogově závislých, protože u nich dochází k častému porušení kůže v důsledku vpichování drog, zároveň jsou obvykle na štíru s hygienou, která je základem prevence před abscesy a navíc mají drogově závislí sníženou obranyschopnost organismu. Z těchto důvodů se tedy abscesy objevují mnohokrát častěji u drogově závislých pacientů než u těch ostatních.
Pokud se tedy bakterie dostanou do lidskéhotěla, vznikne na daném místě hnisavý zánět, který může vést ke vzniku abscesu. Absces se může časem sám zahojit, pokud je infekce v něm potlačena, tak se hnis vstřebá. Výjimečně se to stává u malých abscesů. V případě, že je absces pod kůží, může dojít k t
V naší poradně s názvem AMPUTACE PENISU A JEHO NAHRAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Lhoták.
Dobrý den.
Před léty jsem podstoupil obřízku a od té doby mám na žaludu bílé fleky a pod žaludem bílou kůži která mi občas při styku a při orálu praskne a značně začne pálit a je po příjemných chvílích a proto se tímto ptám jestli je možno nějak léčit, nebo penis(část) nahradit jiným i když mi je již 70 let a vše jinak ještě funguje.
Předem děkuji za odpověď, Lhoták Milan.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Absolvovat obřízku v dospělém věku je holý nesmysl a na svém případu vidíte následky takové hloupé volby. Obřízka je nepřirozený zásah do lidskéhotěla, ať se udělá v jakémkoliv věku. Pokud není indikována fimózou, tak je její provádění absolutně proti přírodě a hyzdí mužské penisy.
Náhrada ztracené předkožky není možná, protože není z čeho brát potřebnou tkáň, kterou by se nahradila původní předkožka. Vaše představa uříznout kus vašeho obřezaného penisu a nehrazení za penis někoho jiného, nebo jinou tkání z vašeho těla, je volba hodná šíleného masochisty, která nepovede k ničemu jinému, než k úplné ztrátě penisu a jeho sexuální funkčnosti.
Buďte rád, že vám penis dobře stojí a vše funguje a nesnažte se si ho více poničit dalšími chirurgickými zásahy.
Pokud máte na žaludu bílé fleky, tak je potřeba vyšetřit jejich příčinu, protože obřízka jako taková nemá vliv na jejich vznik. Domluvte se s lékařem v kožní ambulanci na optimálním řešení vaší situace.
Ucho mladého člověka dokáže vnímat zvuk v rozsahu frekvencí 20–20 000 Hz, staří lidé obvykle slyší jen v rozmezí frekvencí 50–8 000 Hz. Nejcitlivější je ucho na frekvenci mezi 2–4 kHz. Frekvence lidského hlasu běžného hovoru se u mužů pohybuje v rozmezí od 80 do 120 Hz, u žen pak v rozpětí 170 až 260 Hz.
Akupunktura je součástí tradiční čínské medicíny a je stará několik tisíc let. Acus je latinsky jehla a punctura je vpichování. Akupunkturní jehly se vpichují do akupunkturních bodů, které jsou rozmístěné po celém těle (hlava, trup, končetiny) a seřazené na jednotlivých meridiánech.
Ušní akupunktura představuje stimulaci bodů na boltci ucha pomocí jehel nebo magnetických kuliček, a to za účelem zmírnění bolesti v jiných částech těla. Ačkoliv vychází ze starých čínských metod, byla rozvinuta v padesátých letech ve Francii lékařem Dr. Paulem Nogierem, lékařem z Lyonu, který poprvé zaznamenal výskyt jizev na uších pacientů, kteří byli úspěšné vyléčeni z ischiasu francouzskými lékaři. V ušní akupunktuře stimulujeme systematicky uspořádané body, situované na ušním boltci, na základě anatomického modelu převráceného fetusu. Oblast hlavy je situována dolů, směrem k lalůčku ucha, a tělíčko je neproporcionálně rozloženo tak, že oblast hlavy a ruky zabírá více místa než oblast těla a nohy. Tato disproporce je dána spíš důležitostí funkční než anatomickou. Stejně jako u jiných mikrosystémů na těle existují zde vztahy mezi orgány v těle a jejich projekcí do bodů a plošek na ušním boltci. Ušní akupunktura přestavuje přirozený, samoregulující mechanismus těla, který je schopen zmírnit příliš reaktivní funkce těla nebo podporovat málo výkonné fyziologické procesy.
Akupunkturisté používají ušní akupunkturu buď jako náhražku za zavádění jehel do energetických drah na těle, nebo jako doplněk ke klasické akupunktuře. V některých případech jsou reflexní body na uchu používány samostatně. Klasická a ušní akupunktura nejen že zmírňují bolest, ale mohou také ovlivnit hlubší fyziologické změny, jako například znovunastolit energetickou rovnováhu v příslušném orgánu, který se jeví při diagnostice jako energeticky disharmonický.
Draslík je jedním z hlavních iontů lidskéhotěla a je nezbytný pro správné fungování nervosvalového převodu (v srdci, kosterních svalech i v zažívacím traktu). Jeho nedostatek i nadbytek v krvi je nebezpečný, neboť může v extrémním případě vést k ochrnutí svalů a náhlé smrti. Draslík se nachází ve všech buňkách lidskéhotěla a je mnohem více obsažen uvnitř buněk než mimo ně – v krevní plazmě.
Normální hladina draslíku v krvi je 3,8–5,4 mmol/l. Při hladině > 5,4 mmol/l mluvíme o hyperkalémii a hladina > 6,5 mmol/l je urgentní stav, kdy je třeba rychle jednat, neboť pacient je bezprostředně ohrožen na životě.
Hyperkalémie je potenciálně život ohrožující poruchou, neboť může vyvolat závažné srdeční arytmie až náhlou zástavu srdce. Zrádné je, že příznaky hyperkalémie jsou mírné, a tak často bývá odhalena laboratorním nálezem. Vznikem hyperkalémie jsou ohroženi hlavně nemocní s nedostatečností ledvin, zvláště pak pacienti léčení umělou ledvinou a z nich nejvíce ti, kteří již nemočí. Draslík je totiž za normálních okolností z těla vylučován hlavně močí. Příznaky hyperkalémie jsou nenápadné, někdy mohou i chybět. Nejčastější jsou svalové obtíže: slabost, únava, brnění kolem úst, trnutí jazyka, obrny nebo bušení srdce. Při nálezu hyperkalémie je vhodné natočit elektrokardiografickou (EKG) křivku, a pokud jsou přítomny poruchy rytmu, je nutno okamžitě hladinu draslíku snížit. Ovšem i v případech hyperkalémie, kdy poruchy rytmu přítomny dosud nejsou, je nutné provést opatření vedoucí k úpravě hladin draslíku v krvi. Nejvíce ohroženi jsou lidé s nedostatečností ledvin, zvláště pak pacienti léčení dialýzou a z nich především ti, kteří již nemočí.
Nemocní s hyperkalémií nebo s rizikem jejího vzniku musí co nejvíce omezit příjem draslíku dietou a vyvarovat se léků zvyšujících jeho hladinu (amilorid, triamteren, spironolakton, ACE inhibitory, AT II. antagonisté, nesteroidní antirevmatika, trimetoprim, cisplatina, cyklosporin A, pentamidin – příklady firemních názvů: Amicloton, Biseptol, Gopten, Ibalgin, Losartan, Lozap, Kalnormin, Micardis, Prestarium, Verospiron a podobně). V léčbě hyperkalémie se podává nitrožilně kalcium (chrání srdce proti vzniku arytmie) a furosemid (zvyšuje vylučování draslíku močí). Účinnou, ale krátkodobě působící metodou je podpora vstupu draslíku do buněk podáním glukózy a inzulínu nitrožilně a zmírněním kyselosti vnitřního prostředí pomocí bikarbonátu. Dlouhodobější efekt má podávání iontoměničů (Calcium Resonium), tedy látek, které pomáhají vylučovat draslík ve zvýšené míře stolicí. Těžká hyperkalémie je indikací k okamžitému provedení dialýzy, což je nejspolehlivější a nejrychlejší metoda léčby hyperkalémie. Hyperkalémie může být životu nebezpečná vyvoláním srdeční arytmie až náhlé smrti.
V naší poradně s názvem WARFARIN A KŘEMELINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavlína Kollnerová.
Chci se optat, zda škodí nějakým způsobem užívání křemeliny při Warfarinu. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Křemelina alias diatomit je sypká hornina, která je tvořena především opálovými schránkami rozsivek a jílem. Pro lidské zdraví je prospěšná zejména tím, že zpevňuje vápenné části lidskéhotěla, jako jsou zuby, kosti, nehty, vlasy a kůže. Někdy bývá použita i pro snížení hladiny cholesterolu a k neutralizaci pH v případě překyselení organismu.
Co se týče společného užívání s Warfarinem, tak tato kombinace nebyla doposud vědecky zkoumána. Proto je nezbytné, aby po započetí užívání křemeliny byl proveden kontrolní odběr krve na určení její srážlivosti (Quickův test). Tento test srážlivosti krve by se měl opakovat jednou za měsíc po celou dobu užívání Warfarinu a křemeliny.
Varle (latinsky: testis; množné číslo varlata, latinsky: testes; hovorově: koule) je samčí pohlavní žláza obratlovců, tedy i muže. Ve varleti dochází k vývoji mužské pohlavní buňky – spermie. Varlata jsou také důležitá endokrinní žláza, která produkuje pohlavní hormony (například testosteron). Jedná se o párový orgán; zdravý jedinec má dvě varlata, z nichž u člověka je levé většinou větší a sestouplejší. Varlata mají vejčitý (ovoidní) tvar, jsou hladká, ze stran mírně zploštělá a na pohmat mírně citlivá. Velikost varlat je u člověka proměnlivá, uvádí se délka 4–5 cm, šířka 3–3,5 cm a tloušťka 2,5 cm. Hmotnost jednoho varlete se pohybuje od 15 do 25 gramů. Na jeho zadní a horní straně na něj navazuje nadvarle. Chámovod spolu s cévami tvoří svazek, který pokračuje do tříselného kanálu a dutiny břišní.
Nadvarle (řecky: epididymis) je část lidskéhotěla, která se podobá velmi těsně stočenému kanálku. Je situováno na vrchol varlete, kde leží na horní a zadní ploše varlete. Kdyby se natáhlo, dosáhlo by délky 6 metrů. Nadvarle je zásobárnou spermií, které se zde uchovávají po dobu přibližně dvou týdnů, během toho spermie dozrávají, získávají schopnost pohybu a schopnost oplodnění vajíčka. V nadvarleti vzniká i hlenovitý sekret, který má význam pro látkovou výměnu spermií. Do kanálku nadvarlete se dostávají i makrofágy, které přicházejí stěnou kanálku nadvarlete. Nejsou-li nahromaděné spermie odvedeny při ejakulaci, postupně se rozpadají a jsou fagocytovány makrofágy, které se označují jako spermatofágy. Spermie opouštějí nadvarle chámovodem. Nadvarle je nahmatatelné na zadní straně varlete. Při přiškrcení nadvarlete dochází k umělé sterilitě, často používané jako druh antikoncepce.
Šourek (latinsky: scrotum) je kožovitý vak, vychlípenina břišní stěny, kde jsou uložena varlata. Většinou je umístěn mezi řitním otvorem a penisem. Spermie, které se tvoří ve varlatech, potřebují ke svému vývinu teplotu nižší, než je teplota zbytku těla. Zdá se, že u člověka je ideální teplota pro spermatogenezi asi 34,4 °C; 36,7 °C už může snižovat počet spermií v ejakulátu. Teplota uvnitř šourku je ovladatelná, v chladu se stěna šourku stáhne a přitáhne varlata k břišní stěně, kde se ohřejí, v teple se naopak šourek povolí.
Penis (neboli pyj či falus) je kopulační orgán samců a součást samčí rozmnožovací soustavy.
Slinivka břišní čili pankreas (z lat. pancreas) je šedě růžová laločnatá žláza připomínající velkou slinnou žlázu a řadí se mezi orgány trávicí soustavy. Velikost lidského pankreatu je 12–16 cm a váha 60–90 g. Funkčně tato žláza splňuje kritéria žlázy s vnější i vnitřní sekrecí. Většina objemu tkáně pankreatu je určena k výrobě pankreatické šťávy (= enzymy štěpící cukry, tuky, bílkoviny), jež je následně odváděna do dvanáctníku. Pouze 1,5 % objemu pankreatu tvoří buňky, které produkují neméně důležité hormony jako inzulín a glukagon, jež jsou secernovány do krve.
V naší poradně s názvem HLADINA CUKRU V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den má dcera 14let má glYkemii 4.8 nalačno ráno . Je tato hodnota v normě dekuji LM
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pouze hladiny cukru v krvi vyšší než 4,8 jsou potenciálním časným signálem zhoršené schopnosti lidskéhotěla zvládat požitý cukr a později mohou být spojeny s vyšší pravděpodobností pro vznik diabetes.
Pokud by výsledky krevního cukru nalačno byly vyšší než 4,8, může být nutné další vyhodnocení glykemického stavu, aby se vyloučil „prediabetický“ stav. Název „prediabetický“ je zastřešující termín používaný k popisu řady lékařských termínů zahrnujících hyperglykémii nalačno, inzulínovou rezistenci, zhoršenou toleranci glukózy atd.
Diffusil H Forte je dezinfekční kožní sprej určený pro hubení vši dětské a muňky ve vlasech a ochlupení lidskéhotěla. Díky novému složení a látce carbaryl 1% hm přípravek účinně působí proti vši dětské. Přípravek Diffusil H Forte je zařazen do specifického léčebného programu. Cílem tohoto programu je poskytnout obyvatelům ČR přípravek k hubení vši dětské, která je rezistentní k přípravkům obsahující malathion, permethrin a d-phenothrin. Přípravky s carbarylem a s obdobným složením jsou již několik let registrovány a používány v zemích Evropské unie, aniž by byly zaznamenány vedlejší účinky. Přípravek Diffusil H Forte může být aplikován na dospělé i děti. Používá se pouze v případech, že jsou nalezeny živé vši a muňky. Desinfekční účinek spočívá v zahubení parazitického hmyzu na povrchu lidskéhotěla. Bez insekticidů, na bázi silikonových a přírodních olejů.
Léčbu Diffusilem je vhodné doplnit o koupel vlasů v octě, která se provede vždy před každou aplikací tohoto přípravku. Je to proto, že Diffusil skvěle zahubí vylíhnuté vši, ale nikoliv hnidy, protože neprostoupí přes jejich ochrannou krustu. Na ní je expertem jablečný ocet, který obal hnid rozpouští a umožní tak vniknutí Diffusilu.
V naší poradně s názvem JE PRAVDA, ZE SVRAB NEMUZE ZIT VIC JAK TRI DNY BEZ CLOVEKA, V JEHOZ KUZI ZIJE? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Civinova.
Byla jsem ve styku s pani, u ktere se dalsi den objevil svrab. Dostala na to mast a prosla celym programem vcetne prani vseho, ceho se mohla dotknout. Dermatolog doporucuje, abych se i ja namazala tou masti a prosla celou procedurou. Pro mne to nebude tak lehke. Je mi 96 roku a zatim ani nevim, kdo by mi prisel namazat zada. Ziji sama v domku se zahradou, o ktere se o oboji staram. Je opravdu nutne projit tou procedurou, nebo mohu cekat, az jestli se objevi prvni priznaky?
Jak dlouho dokaze zit svrab bez lidskeho tela?
Dekuji, ze venujete cas mym otazkam, Dagmar Civinova.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Doporučení lékaře, abyste se preventivně namazala mastí proti svrabu, je správné, protože čím dříve se s léčbou začne, tím lépe. Mast vám může aplikovat praktický lékař a nebo vám může předepsat domácí péči, která přijede k vám domů a mast vám aplikuje u vás doma. Domluvte se (třeba telefonem) se svým praktickým lékařem, jak máte postupovat.
Svrab se u vás může projevit za několik dnů, ale i týdnů od kontaktu. V té době již bude roztoč namnožený a bude těžší se ho zbavit. Zákožka svrabová, která způsobuje onemocnění svrabem, přežije bez hostitele maximálně 3 dny, přičemž hostitelem nemusí být jen člověk, ale i zvíře.
Jedná se o zevrubnou publikaci o rostlinách – je zde představeno celkem 88 druhů. Kniha je velice dobře zpracována, ale obsahuje i spoustu informací, které by stály za to rozvést blíže. Pak by však kniha měla neskutečný rozsah. Je to velmi dobrý domácí lékař a herbář rostlin, které nám pomohou, když bojujeme s nemocemi. Je přínosem pro každého, kdo si chce rozšířit svou knihovničku o opravdu dobrou knihu nebo herbář. Jsou zde srozumitelně shrnuté vlastnosti přírodních prostředků, které můžeme využít v boji proti mikroorganismům nebo plísním i virům či bakteriím.
První část knihy se věnuje problematice rezistence na antibiotika, což je velice zajímavé čtení, které člověku umožní lépe a kvalitněji se zajímat o své zdraví a hledat v rámci svých možností i jiné alternativy přírodní medicíny a důkladně promýšlet, jak si zachovat zdravý imunitní systém. Vedle historie zde naleznete poučení o imunitním systému, mikroorganismech a nemocích, o domácí výrobě různých čajů či tinktur. Najdete zde i porovnání se syntetickými antibiotiky, která mají vedlejší účinky neurotické, ale i zmínku o alergiích, poškození ledvin a jiné zajímavé informace.
Druhá část knihy je v podstatě seznamem 88 přírodních antibiotik, která můžeme s úspěchem použít pro přírodní léčení. Mnohá z nich jsou již pro své silné účinky dobře známa (med, křen, zázvor), jiné sice známe, ale netušíme, jak přesně je pro sebe využít (skořice, hřebíček, čekanka – cikorková káva, lopuch, merlík, papája). Je zde i řada rostlin, které jsou u nás skoro neznámé, především z Indie a Jižní Ameriky (mutanba, picao preto nebo parijata). Kniha je úžasným čtením pro každého milovníka rostlin a přírody, je tu množství zajímavostí i jiných způsobů využití rostlin. Navíc jednoduché recepty na tinktury nebo odvary se stručným návodem k použití přímo lákají k tomu, abychom opravdu ve chvíli nouze zkusili nejprve sáhnout do přírodní lékárny. Ať už ve formě mastí, čajů, koupelí, lihových nápojů, či svařeného červeného vína s kořením, ale třeba i v podobě vonných olejů.
Třetí část tvoří rejstřík, ve kterém snadno a rychle najdete nejen konkrétní nemoc, která vás trápí, ale také konkrétní mikroorganismus. Následně si v knize snadno zpětně dohledáte ty správné bylinky a přírodní prostředky, které můžete s úspěchem použít.
Publikace je tedy dokonalým domácím lékařem, s nímž se můžete poradit ve chvílích, kdy jste nemocní a hledáte nikoliv volbu poslední instance (chemická antibiotika), ale ještě je čas na nějakou jinou cestu. Uvedeným klasickým případem je třeba déletrvající kašel po nachlazení, který lékaři často řeší zbytečnou dávkou antibiotik, ale existu
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Laváž dutiny břišní je výplach dutiny břišní skrze pobřišnici. Cytostatická laváž dutiny břišní představuje novou metodu léčení pacientů při a po operačním výkonu, vyvinutou původně pro zhoubné nádory pobřišnice, ale v současné době je aplikována s dobrými výsledky i při jiných náročných operačních zákrocích. Během operačním výkonu dochází zpravidla při odstraňování nádoru k uvolnění buněk, které se mohou uchytit na zasažených plochách a následně dále růst. Navíc při operaci lze odstranit jen viditelné nádorové struktury, zatímco mikroskopické unikají pozornosti. Aby bylo zamezeno jejich novému růstu, je nutné zbytky nádorového onemocnění co nejdříve odstranit. Prozatím nejúčinnější metodou pro jejich likvidaci je tak metoda laváže břišní dutiny, nazývaná rovněž „hypertemická cytostatická intraperitoneální intraoperační laváž břišní dutiny“.
Vlastní princip laváže spočívá v naplnění břišní dutiny cytostatickým roztokem a udržování jeho teploty na hodnotě blízké 43 °C. Tím dochází k uplatnění dvou důležitých principů nutných ke zničení malých nádorových buněk. Jedná se o termotoxicitu a cytotoxicitu a jejich vzájemné působení s umocňujícím účinkem. A jaký je princip termotoxicity? Při zahřátí zdravé tkáně cytostatikem na teplotu blízkou 43 °C dochází k jejímu prokrvení ve snaze odvést přebytečné teplo, a tím také dojde k ochlazení cytostatického roztoku. Nádorová tkáň se, na rozdíl od zdravé tkáně, při zahřátí cytostatickým roztokem na teplotu blízkou 43 °C brání pokrytím svého povrchu ochrannou proteinovou vrstvou, neboť na rozdíl od zdravé tkáně by nedokázala nádorová tkáň odvést teplo, které by ji zničilo. Proteinová vrstva nádorovou tkáň však zviditelní imunologickému systému, který ji pak může identifikovat jako vetřelce a účinně proti ní bojovat (a to do doby, kdy je vystavena uvedenému teplotnímu působení). Cytotoxicita spočívá zejména v tom, že jsou používány koncentrace cytostatik až 1 000x vyšší než u klasické intravenózní ambulantní aplikace. Vzájemný účinek působení termotoxicity a cytotoxicity pak umožní, aby se cytostatický roztok dostal v nadprahové úrovni do všech částí lidskéhotěla (včetně nejjemnějších mozkových cévek), ve kterých má za úkol zničit nádorové buňky dříve, než dojde k získání jejich imunity proti cytostatickému roztoku. Tato doba je kritická a pohybuje se kolem 30 až 35 minut od začátku aplikace cytostatického roztoku. Vzhledem k přirozené termoregulaci lidskéhotěla je zahřátý cytostatický roztok v břišní dutině ochlazován. Z těchto důvodů musí být roztok recirkulován a ve speciálním tepelném výměníku vyfiltrován a znovu je potřeba jej zahřát na teplotu blízkou 43 °C. Proces účinného působení zahř
Ve svém příspěvku OTEC PLESKAČ KONTAKT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Náplavová.
Vážený otče
mám na Vás prosbu o pomoc při odstranění vody v těle která se tvoří
mému 94 letému tatínkovi. Dle lékařů je to důsledkem srdce ,které již v jeho
věku tak dobře nepracuje. Na odvodnění mu předepsal pan doktor furon a
na ředění trombex . Tento lék dostal po lehké mozkové příhodě. Jinak je tatínek
zdráv a ráda bych mu nějak pomohla. Vařím mu čaj z kopřiva a přesličky ale
moc to nezabírá.
Moc Vám děkuji za radu .
Pán Bůh ať Vám žehná.
Marie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr Novák.
Dobrý den, prosím o radu jak na bércové vředy. Vyhojili jsme jeden bolák na vnější straně kotníku, na vnitřní straně stále zůstává cca 6x8cm, rána mokvá, po ošetření malého defektu na vnější straně lýtka brilantinou cca 1 cm2, tak pod tímto defektem zrudla kůže jako popálená, mokvá, protečou až do boty i kompresní obvazy, bojíme se nového vředu opět na zahojené vnější straně kotíku. Děkuji Petr Novák Zlín - Kostelec
K odčervení lidského organismu je na českém trhu k dispozici jediný volně dostupný a vysoce účinný přípravek Wurm-Ex. Nabízené balení obsahuje speciální tablety, které při postupném uvolňování současně s kombinací účinných látek radikálně redukují životaschopnost nechtěných parazitů v lidském těle. Přednostmi přípravku Wurm-Ex jsou 100% účinnost, šetrnost ke střevní mikroflóře a nekompromisnost vůči všem parazitujícím organismům.
Ve svém příspěvku JAK SE POZNÁ KOUSNUTÍ OD BLECHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír.
Psa mám venku v kotci. Vlezl mu tam ježek. Pes ježka zadávil a ten mu za odměnu předal své blechy. Psa vyvážím do lesa autem. Tím jsem si zablešil nejprve auto, a posléze celý dům. Nejdříve jsem se o odblešení snažil sám. 12 litrů Bio Kill (cca 2500 Kč), téměř litr frontline ( 2000 Kč), asi dvacet sprejů proti lezoucímu hmyzu (1500 Kč), každodenní vysávání bytu a praní ložního prádla, několikrát denně sprchování a převlékání. Odblešení psa (nový obojek Foresto - 700 Kč, dvě tablety proti blechám 2x 400Kč, spálení staré a stavba nové psí boudy a opakovaný postřik kotce). Asi po měsíci jsem hodil ručník do ringu a zavolal deratizátora. První ošetření celého domu 9 000 Kč a čekám na druhé, doufám že poslední. Teprve po zásahu deratizátora byl poznat výsledek boje. Mohl jsem se konečně vyspat. Do nedávna úsměvná scéna z filmu na Na samotě u lesa, "... to jsou blechy psí, ty na člověka nejdou... ", už pro mne není úsměvná. Bilance do současnosti 16,5 tisíce + 9 tisíc za příští zásah deratizátora. K tomu si připočítejte elektřinu ( dvě až tři pračky denně po dobu téměř dvou měsíců). Cena jednoho zakouslého ježka se blíží čtyřiceti tisícům. Ne, blecha pro mne není úsměvný parazit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Křemík je pro organismus potřebný při prevenci a léčení osteoporózy a artrózy, jelikož působí pozitivně na klouby, kosti a šlachy, srdce a cévy, pokožku, vlasy, nehty, slizniční výstelky. V průběhu stárnutí lidského organismu se v těle množství těchto látek snižuje a lidské tělo neumí v organický křemík přeměňovat křemík anorganický. I přes všeobecně panující přesvědčení o opaku, anorganický křemík není asimilovatelný lidským organismem. Strava moderní doby (bílý chléb, rafinovaný cukr, ovoce a zelenina bez slupek a ne v bio kvalitě) je na křemík velmi chudá, proto je nezbytné ji obohacovat o minerální látky, protože jen minerální látky mohou do hloubky působit na život buněk v našem těle. Co se týče fyziologických vlastností, křemík představuje jeden ze základních stavebních kamenů svalových tkání, šlach a kostí lidskéhotěla, je rovněž základním stavebním materiálem pro zdravou strukturu cévních stěn a je důležitý pro udržení integrity pojivových tkání a pružnosti kůže. Hraje významnou roli i při posilování imunitního systému, má úlohu antioxidantu.
V naší poradně s názvem RAKOVINA DUTINY ÚSTNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý den,
Od dětství mám na jazyku samou ryhu, jak porezany, i kraje jazyka,nikdy mi nikdo nedokázal vysvetlit proč a z čeho to mám,samozřejmě čím sem starší je to o něco horší.Děkuji za odpověď .
Eva
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Současná medicína zatím nezná příčinu vytvoření hlubokých rýh na jazyku a proto vám to ani nemohl nikdo vysvětlit. Popraskaný jazyk je to genetická varianta lidského vývoje, která je z lékařského hlediska neškodná a takto vytvarovaný jazyk není nijak nemocný. Občas se může vyskytnout problém se zápachem z úst, což vyřeší důkladnější čištění povrchu jazyka zubním kartáčkem. Zde jsou fotografie, abychom se ujistili, že se bavíme o stejné věci https://www.google.cz/image…
Přípravek FemiVaxinum Neo obsahuje směs mikrobiálních lyzátů (neškodné části neživých mikroorganismů) z nejčastějších původců vaginálních zánětů. Tyto látky ovlivňují imunitní systém a podporují schopnost vaginální sliznice udržet vyvážené a zdravé prostředí. Přípravek tak využívá jedinečné schopnosti lidského organismu bránit se proti infekci vlastními silami. FemiVaxinum Neo je vyroben na ryze přírodní bázi, neobsahuje žádná umělá barviva ani konzervanty.
FemiVaxinum Neo se liší od jiných přípravků určených k řešení nepříjemných projevů vaginálních mykóz (kandidóz) a bakteriálních vaginóz svým důrazem na podporu přirozených obranných mechanismů lidskéhotěla. Pokud jste v minulosti některým z těchto typů vaginální infekce trpěla, zvláště pak opakovaně, doporučujeme vám FemiVaxinum Neo vyzkoušet – k dlouhodobému efektu přitom stačí 2 léčebné cykly ročně = 2 balení.
FemiVaxinum Neo je také vhodným doplňkem již probíhající léčby vaginálních infekcí. Pomáhá vytvářet zdravější poševní prostředí bezprostředně po skončení léčby. FemiVaxinum Neo mohou používat dospělé ženy, mladé dívky a také muži, jejichž partnerka trpí na vaginální infekce. Není určeno dětem, těhotným a kojícím ženám.
Dávkování: Dospělí nalačno 1 tobolku denně. Užívat 10 dnů, poté 20 dní vynechat a opakovat užívání 1 tobolku denně po dobu 10 dní, následně 20 dní opět vynechat a poté opět užívat 1 tobolku denně po dobu 10 dní. Po ukončení tohoto základního cyklu používání přípravku FemiVaxinum Neo je vhodné s užíváním přípravku pokračovat po 2měsíční přestávce.
Složení a účinky:
1 tobolka obsahuje 5 mg aktivních substancí připravených z purifikovaných mikronizovaných lyzátů z inaktivovaných mikroorganismů:
Candida albicans lysatum 1,5 mg
Candida glabrata lysatum 0,8 mg
Candida krusei lysatum 0,2 mg
Candida tropicalis lysatum 0,2 mg
Gardnerella vaginalis lysatum 0,2 mg
Propionibacterium acnes lysatum 2,1 mg
Oba produkty – Candivac i FemiVaxinum –mají stejné účinky a indikaci. Mírně se liší ve složení a ceně.
V naší poradně s názvem CO NEOBSAHUJE PURINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
zdravím ,můzu sladit erythritolem a přidávat ho do jídla ,když mám zvýšenou hladinu kyseliny močové,děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Erythritol je běžně používané přírodní polyolové sladidlo s minimálními účinky na markery lidského zdraví. Vysoké dávky (vyšší než 20 g) mohou mít za následek průjem a gastrointestinální příznaky. Celkově se zdá, že erythritol je neškodné, netoxické sladidlo bez negativních účinků na lidské zdraví.
Existují určité náznaky, že chronický příjem vysokých dávek erythritolu může být spojen s vyššími hladinami kyseliny močové a triglyceridů, ale studie na lidech ukázaly, že neexistuje žádný účinek při akutní, subchronické nebo chronické expozici erythritolu.
Sladidlo normálně používejte a zůstaňte v kontaktu s lékařem a nechte si pravidelně kontrolovat kyselinu močovou.
Vnější ucho (auris externa) se skládá z boltce, zvukovodu a bubínku.
Boltec je tvořen chrupavkou (pouze lalůček chrupavčitou kostru nemá) a směřuje akustické vlny do zvukovodu. Velikost a tvar boltce nemají vliv na sluch.
Vnější zvukovod (také se mu říká sluchový kanálek) je trubice, která má část chrupavčitou a kostěnou. Na konci zvukovodu se nachází bubínek, hranice mezi zevním a středním uchem. Zvuková vlna, která projde zvukovodem, naráží do bubínku a putuje dál do nitra ucha. Délka zvukovodu dospělého člověka je asi 3 cm.
Bubínek je vazivová blanka na konci zvukovodu, cca 0,1 mm silná. Zvuková vlna jej rozechvěje, bubínek ji zesílí a předá do středního ucha. Zdravý bubínek je lesklý a má šedavou barvu.
Výstelka zvukovodu obsahuje mazové žlázy, které produkují ušní maz. Zvukovod má samočisticí schopnost – nečistoty jsou z něj vypuzovány směrem ven.
Zevní ucho vede zvukové vlny k bubínku, přičemž má zřetelně směrový efekt.
Střední ucho (auris media) je systém vzduchem vyplněných dutin, vystlaných sliznicí. Začíná bubínkem, na nějž jsou napojeny tři sluchové kůstky. Patří mezi ně kladívko (malleus), kovadlinka (incus) a třmínek (stapes). Řetěz kůstek přenáší zvuk od bubínku do vnitřního ucha – ploténka třmínku se dotýká oválného okénka v labyrintu. Střední ucho je odděleno od vnitřního ucha membránami, které uzavírají oválné předsíňové okénko (vestibulární) a kruhového hlemýžďové (kochleární) okénko. Zesílení zvuku se uskutečňuje pákovou funkcí sluchových kůstek, které přenášejí zvukové vlny z většího povrchu bubínku na menší plochu povrchu membrány předsíňového okénka. Nadměrně silné zvuky se tlumí pomocí dvou malých kosterních svalů ve středním uchu (napínač bubínku a třmínkový sval). Svalová vřeténka uvnitř těchto svalů reagují na protažení svalu tím, že spouští takzvaný akustický reflex, který způsobuje smrštění těchto svalů. Stupeň protažení je dán intenzitou zvuku (hlasitostí). Hlasité zvuky se tlumí proto, že natažení svalů a jejich následná reflexní kontrakce zabraňuje nadměrnému pohybu sluchových kůstek.
V naší poradně s názvem DESETIDENNÍ OČISTA JAVOROVÝ SIRUP se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MONNA.
7den.Vše dodržuji jak mám,žádná změna se však nedostavila,pouze jsem zhubla,ale to není důvod očisty.Porad´te jak pokračovat dál,aby to mělo nějaký smysl.Chybí mi ta slibovaná energie,ten elán ta chutˇ něco dělat,tu postrádám.Doufám,že se zde nezveřejnˇují pouze pozitiva,protože píši již druhou zprávu,první byla odmítnuta.M
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Očista těla probíhá uvnitř organismu. Očistí se zažívací trakt a játra a tím se spustí onen regenerační proces celého těla, který může každý vnímat jinak. Co je ale pozitivní u všech, je zdravotní prospěšnost takovéto očisty. Neklesejte na mysli, když ihned nepociťujete žádné povzbuzující účinky. Během očistné kůry to ani není moc možné, protože je omezen přísun energie i stravy a tělo jede z rezerv. Při tomto očistném procesu se naopak může objevovat i zvýšená únava a přesto budou dopady kůry i tak prospěšné. Očista těla by vám měla dát příležitost poznat samu sebe a zvolit si lepší, respektive zdravější životní styl.
Infectoscab bohužel volně prodejný není a jeho výdej je vázán na lékařský předpis. Je to proto, že Infectoscab obsahuje velmi účinný jed Permethrin, který je při nesprávném použití velmi nebezpečný.
Infectoscab 5% krém je indikován pro léčbu svrabu (vyvolaného Sarcoptes scabiei) u dospělých a dětí starších 2 měsíců.
Nepoužívejte přípravek Infectoscab 5 % krém:
jestliže jste alergický(á) na permethrin, jiné pyrethriny nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku.
Upozornění a opatření
Před použitím přípravku Infectoscab se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.
Pokud léčíte kojence, viz bod „Děti ve věku do 23 měsíců“.
Pokud máte alergii na chryzantémy nebo jinou složku přípravku – tento přípravek máte používat pouze po konzultaci se svým lékařem.
Dbejte, aby se krém nedostal do očí nebo do kontaktu se sliznicemi (nosní sliznice, krční sliznice, oblast genitálu – pohlavní ústrojí) nebo do otevřených ran.
Infectoscab je škodlivý pro všechny druhy hmyzu a také pro vodní živočichy, například ryby. Zajistěte, aby se Infectoscab 5% krém nedostal do akvárií a terárií.
Infectoscab obsahuje parafíny. Tyto pomocné látky v krému mohou snížit funkčnost, a tím i spolehlivost výrobků z latexu (například kondomy, pesary) používaných ve stejné době jako léčba krémem.
Infectoscab může zhoršit příznaky astmatu nebo ekzému.
Děti ve věku do 23 měsíců
Nepodávejte přípravek novorozencům a kojencům mladším 2 měsíců, pokud vám to nenařídil ošetřující lékař. U kojenců a batolat nejsou s použitím přípravku dostatečné zkušenosti. Léčba dětí ve věku do 23 měsíců se smí provádět pouze pod pečlivým lékařským dohledem.
Další léčivé přípravky a přípravek Infectoscab
Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době užíval(a) nebo které budete používat.
Těhotenství a kojení
Pokud jste těhotná nebo kojíte, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět, poraďte se se svým lékařem dříve, než začnete tento přípravek používat. Údaje získané ze středně velkého souboru těhotných žen používajících permethrin nenaznačují žádné škodlivé účinky. Nicméně z preventivních důvodů nemáte během těhotenství přípravek Infectoscab používat, pokud vám to lékař nedoporučí.
Permethrin, léčivá látka přípravku Infectoscab, se může vylučovat do lidského mateřského mléka. Z bezpečnostních důvodů nemají kojící ženy kojit pět dní po použití přípravku Infectoscab.
Infectoscab obsahuje cetylstearylalkohol a kyselinu sorbovou, které mohou způsobit lokální místní podráždění kůže (například kontaktní dermatitidu).
Podle uložení na děloze rozlišujeme polypy děložního hrdla, které je snadné diagnostikovat při běžném gynekologickém vyšetření v zrcadlech, neboť obvykle prominují (vystupují) z děložního hrdla navenek čili do pochvy, a dále polypy děložního těla, jež se nacházejí uvnitř dělohy neboli v d. dutině. Tento druhý typ se zjišťuje obtížněji, běžným gynekologickým vyšetřením (v zrcadlech a pohmatem) jej diagnostikovat nelze a více či méně jasné podezření na něj lze získat vaginálním ultrazvukovým vyšetřením. Definitivně se potvrdí až při hysteroskopii neboli endoskopickém zobrazení děložní dutiny.
Polypy v děloze jsou nezhoubné gynekologické nádory. V drtivé většině případů se jedná o benigní čili nezhoubné slizniční výrůstky. Problém však může být v mylné diagnóze, kdy se za zdáním polypu může skrývat skutečný zhoubný nádor. Přesnou příčinu vzniku neznáme; u p. hrdla můžeme spekulovat o vlivu chronického dráždění hrdla například záněty. Polypy děložního těla zase patrně souvisí s nadměrným vlivem ženských hormonů estrogenů, které obecně způsobují proliferaci neboli růst děložní sliznice (endometria) – tyto polypy se také často nazývají polypy endometriální. Je známo, že při dlouhodobém, často mnohaletém užívání preparátu s účinnou látkou tamoxifen, jenž celkově tlumí působení estrogenů u pacientek léčených pro karcinom prsu, bývá výskyt endometriálních polypů poměrně hojný a typický. Genetika či další rizikové faktory nejsou známé.
Typickým příznakem pro oba typy děložních polypů je krvácení. U polypů hrdla děložního jde spíše o mírné krvácení a špinění, nejčastěji po pohlavním styku či gynekologickém vyšetření (tedy tzv. kontaktní krvácení). U polypů těla děložního se jedná o typicky nadměrně silné menstruace či krvácení mimo cyklus. Polypy nebolí. Krvácení či silná menstruace je ale samozřejmě velmi nespecifický příznak řady dalších gynekologických diagnóz, například děložních myomů. Myomy jsou však již typické nádory (naštěstí také nezhoubné), obvykle tuhé uzlíky či uzly vycházející z děložní svaloviny těla děložního, které se dají poměrně spolehlivě odlišit od jiných problémů ultrazvukem, ale i vyšetřením palpačním, neboť více či méně výrazně zvětšují celou dělohu (na rozdíl od polypů, kdy velikost dělohy zůstává nezměněna). Dalším symptomem může být i neplodnost nebo opakované potraty. Dosti často se však polyp neprojevuje nijak, je tedy asymptomatický a může být náhodným nálezem při preventivním gynekologickém vyšetření.
Hlavní vyšetření potvrzující polyp děložní již byla naznačena výše, tedy základní, klinické gynekologické vyšetření (v zrcadlech a pohmatem) a vaginální ultrazvuk.
K potvrzení a případně operačnímu řešení polypů těla děložního slouží h
