Existuje mnoho vrozených vad, které se týkají pohlavních orgánů a močových cest. Tyto vady mohou mít vliv na ledviny (orgán, který filtruje pustiny z krve a moči), močovodů, močového měchýře, močové trubice a mužské či ženské genitálie. Mužské pohlavní orgány zahrnují penis, prostatu a varlata. Ženské pohlavní orgány pak zahrnují vagínu, dělohu, vejcovody a vaječníky.
Abnormality pohlavních orgánů a močových cest patří mezi nejčastější vrozené vady, které ovlivňují jedno dítě z deseti. Některé z těchto abnormalit jsou jen drobné problémy, které nemusejí způsobit žádné příznaky a mohou být snadno diagnostikovány. Jiné abnormality mohou způsobovat například infekce močových cest, blokády, bolesti a poškození ledvin nebo jejich selhání.
Příčiny problémů pohlavních a močových cest
Tyto problémy se dědí geneticky, tedy od rodičů. Konkrétní příčiny většinou nejsou známy. Je však zřejmé, že genetika a faktory životního prostředí ovlivňují vývoj genetických orgánů.
Diagnostika vad močových cest
Mnoho vad močových cest může být diagnostikováno před nebo po porodu, a to pomocí ultrazvukového vyšetření, které používá zvukové vlny zkoumající vnitřníorgány plodu. Po porodu jsou využívána nejen ultrazvuková vyšetření, ale i množství jiných testů.
Nejednoznačné genitálie
Děti, které se narodily s nejasnými pohlavními orgány, mají vnější pohlavní orgány, které se nedají rozeznat, ať už jde o mužské, nebo ženské přirození. Existuje mnoho příčin nejednoznačných genitálií, včetně chromozomálních a genetických poruch, hormonálních poruch, deficitu enzymu a nevysvětlitelné abnormality tkáně plodu, která se stane genitálií. Nejčastější příčinou nejednoznačných genitálií jsou dědičné poruchy nazývané jako kongenitální adrenální hyperplazie, které u těžkých forem mohou narušit funkci ledvin a způsobit tak smrt. Tato porucha zahrnuje nedostatek enzymu, který způsobuje nadměrnou produkci mužských hormonů v nadledvinách. Nadbytek androgenů u dívek způsobuje velký klitoris připomínající penis. Toto onemocnění může být diagnostikováno pomocí krevních testů a vyžaduje celoživotní léčbu chybějících hormonů. U dívek může dojít k chirurgickému zákroku, který pomůže odstranit mužský genitál.
Další častou příčinou nejednoznačných genitálií je androgenní syndrom necitlivosti. Postižené děti mají mužské chromozomy (XY), ale v důsledku genetických vad jejich buňky nereagují nebo jen částečně neodpovídají na androgeny (mužské hormony). Děti s kompletní androgenovou necitlivostí mají varlata a u žen to způsobuje nevyvinutí ženských orgánů, jako je děloha nebo vaječníky. Tyto děti jsou téměř vždy vychovány jako ženy a mají zcela normální ženský vzhled, ačkoli potřebují léčbu hormony,
Ve svém příspěvku VODOVÉ PUCHÝŘKY NA CHODIDLECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JK.
Dobrý den,
vodové puchýřky bývají často diagnostikované jako druh lupénky v důsledku jejich časté recidivy. Příčin může být mnoho, např. i příležitosná konzumace alkoholu, příliš tučná, mastná, slaná či kořeněná jídla, mnoho sacharidů, ale i podráždění pokožky (nadměrné vysušení). Může však jít také o konzumaci potravin např. jablka, rajčata, okurky .... , které rovněž mohou zpouštět projev onemocnění. Významnou roli tu hrají orgány trávicího systému (mj. játra) a orgány vylučovací (ledviny). Při podráždění se na pár dnů objeví drobné puchýřky na chodilech anebo na dlaních a po nasazení "diety" opět mizí. Výborným pomocníkem při vážnějších stavech je odvar z měsíčku lékařského. Stačí zhruba na 30 minut ponořit nohy do odvaru a puchýřky se vstřebají, kůže nesvědí a celkově je ozdravena. Na noc se aplikuje sádlo s obsahem extraktu z měsíčku.
Samotný problem, jak již bylo uvedeno výše, tkví ve funkci jater a ledvin. Pomůže zvýšený pitný režim (čistá voda, nikoli minerálky), dále bylinkové čaje (kopřiva, máta, měsíček, heřmánek). K podpoře funkce jater však výborně poslouží aloe vera (nejlépe Activ aloe - ve dnech problému zvyšte dávku na 25 - 50 ml denně), případně chlorella anebo mladý ječmen. Dobře působí také doplněk stravy - lněný olej, olej z pupalky dvouleté anebo brutnákový olej, který je dražší, ale také vzácnější na důležité látky. Onemocnění nelze vyléčit, ale je možné kontrolovat recidivu a zmírňovat příznaky.
hezky den, Jk
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Majka.
Dobrý den,
také mám tento problém, ale byla doba kdy se mi rozlezly i po rukách, většinou mezi prsty a na konečcích prstů kolem nehtového lůžka... pitný režim dodržuji a jím spíše zeleninu a ovoce, klasické sádlo jsem již zkoušela a nic moc nepomohlo...
Puchýřky se vždy vrátí v létě kdy chodím v sandálech a nohy prakticky pořád větrají... žádné ponožky... mořský písek taky nezabral... měsíček lékařský trochu... Nevím si s tím rady.. večer po koupeli je vždy namažu lékařskou vazelínou ale nad ránem bych se uškrábala... zkoušela jsem různé krémy ale vazelina pomáhá nejvíce...
Endokrinní žlázy jsou ty žlázy, které mají vnitřní sekreci (= vylučování). Jejich opakem jsou exokrinní žlázy, které naopak vylučují sekreci mimo lidské tělo, patří sem například slinné žlázy a potní žlázy. Tyto endokrinní žlázy do těla vylučují hormony prostřednictvím krevního oběhu, a tím ovlivňují činnost dalších orgánů. Studiem a léčbou tohoto endokrinního systému se zabývá endokrinologie. Význam tohoto systému nelze podceňovat, protože se podílí na udržování stabilního vnitřního prostředí uvnitř lidského těla, zároveň také reguluje metabolismus, pomáhá se správným vývojem a růstem, ale podílí se také na systému reprodukce. Nevýhodou tohoto systému je, že na rozdíl od nervového systému, nereaguje na různé změny okamžitě, ale naopak se projeví až za nějakou dobu. I přesto má ale tento endokrinní systém mnoho společného právě s nervovým systémem, protože společně v podstatě řídí lidský organismus.
Mezi endokrinní žlázy patří:
HYPOTALAMUS - Vylučuje hormon uvolňující gonadotropin (gonadotropin stimuluje vývoj pohlavní orgánů) + hormon uvolňující kortikotropin (kortikotropin stimuluje růst kůry nadledvin, produkci kortizolu, ale podílí se také na odbourávání tuků) + hormon uvolňující růstový hormon (růstový hormon má vliv na játra a ledviny působí na proteosyntézu, působí také na růst kostí do délky, podporuje i rozklad lipidů) + hormon uvolňující tyrotropin (tyrotropin stimuluje uvolňování hormonů štítné žlázy, zvyšuje prokrvení a látkovou výměnu štítné žlázy)+ dopamin (funguje jako neuropřenašeč) + somatostatin (tlumí uvolňování růstového hormonu, tlumí uvolňování hormonu štítné žlázy, inhibuje uvolňování žaludečních a střevních hormonů, prodlužuje žaludeční vyměšování a střevní pohyblivost).
PODVĚSEK MOZKOVÝ také zvaný hypofýza – Přední lalok vylučuje adrenokortikotropní hormon (stimuluje růst nadledvin, vytváření kortizolu, zvyšuje produkci melaninu, stimuluje odbourávaní tuků) + folikuly stimulující hormon (u žen podporuje růst vaječníkových váčků ve vaječnících a stimuluje tvorbu estrogenu a u mužů vyvolá tvorbu pohlavních buněk) + luteinizační hormon (podporuje tvorbu pohlavních hormonů = u žen tvorbu estrogenů a progesteronu ve vaječnících a u mužů tvorbu testosteronu ve varlatech) + luteotropní hormon (neboli prolaktin u žen v době gravidity stimuluje rozvoj mléčné žlázy a laktaci po porodu a zároveň tlumí vyzrávání vajíčka ve vaječníků a menstruační cyklus, u mužů ovlivňuje růst předstojné žlázy a druhotných pohlavních orgánů) + růstový hormon (růstový hormon má vliv na játra a ledviny působí na proteosyntézu, působí také na růst kostí do délky, podporuje i rozklad lipidů) + thyreotropní hormon (stimuluje syntézu a uvolňování hormonů štítné žlázy). Zadní lalok podvěsku mozkového vylučuje antidiuretický hormon (působí proti tvorbě moči v ledvinách) a oxytocin (u žen se uvolňuje po stimulaci prsu, dělohy a vagíny, má vliv na
Ve svém příspěvku KRÁLÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Natálka.
No králíčka máme pořád doma, nikam ven nechodí. Ale nikdy jsme ho výrazně neočervovali - jen mu občas dáváme kokcidiaka.... :-( Tak nevím... A stejně - jaké příznaky vlastně ti červíci v lidském těle mají? I když se zatím na wurm-ex necítím, stejně by mě to zajímalo...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Koko.
Příznaků může být celá řada. Na internetu je určitě najdete popsané všechny, ale nejlepší je prý jít k doktorce a nechat si udělat odběry krve, ze kterých se to na 100 % pozná.... Jinak já ten wurm-ex beru preventivně a nemám žádný problém. Ono to totiž pomáhá nejen proti parazitům, ale třeba i na hubnutí apod.
Konzumace červené řepy má na lidské zdraví blahodárný vliv. Podporuje metabolismus (harmonizuje trávení a působí preventivně proti zácpě) a krvetvorbu, pomáhá zbavovat tělo škodlivin, volnými radikály počínaje a olovem konče, dále přispívá ke snižování krevního tlaku, stejně jako k vylučování cholesterolu, a navíc je účinnou prevencí sklerózy a rakovinného bujení. Mezi nejcennější látky patří kyselina listová (ta je důležitá zejména pro těhotné ženy, protože je nezbytná pro zdravý vývoj plodu), vláknina (podporující trávení), betain (látka bránící kornatění tepen), vitamín C, vitamíny skupiny B a další. Výše uvedené látky však červená řepa obsahuje pouze v syrovém stavu, tepelnou úpravou většinu z nich ztrácí.
Pozoruhodný obsah základních minerálů, které zajišťují optimální chod celého těla:
Draslík: 250 ml řepné šťávy osahuje okolo 500 mg draslíku. Draslík je nezbytný pro normální fungování ledvin. Pomáhá při svalové kontrakci a dobrá úroveň draslíku v těle zamezuje známým svalovým křečím. Draslík rovněž zajišťuje správnou rovnováhu vody v lidském těle.
Železo: 250 ml řepné šťávy osahuje cca 1,34 mg železa. Železo je nezbytné pro udržení hladké funkce téměř všech částí organismu. Mezi nejčastější obtíže spojené s nedostatkem železa patří chudokrevnost. Konzumace řepná šťávy se doporučuje pro zlepšení krevního obrazu. Zajímavostí je, že řepné listy mají mnohem vyšší obsah železa než špenát.
Mangan: Naše tělo potřebuje asi 12 až 20 mg manganu denně pro normální vývoj kostí a pro výrobu tyroxinu, který je hlavním hormonem štítné žlázy. Je také potřebný pro správnou tvorbu nukleových kyselin. Mangan je stopový minerální prvek nalézající se hlavně v ledvinách, játrech, slinivce břišní, kůži, svalech a kostech. Tam pomáhá při aktivní absorpci biotinu, vitamínu B1 a vitamínu C. 250 ml řepné šťávy osahuje okolo 0,55 mg manganu.
Hořčík: Hořčík je absorbován v tenkém střevě a vylučuje se ledvinami. Je nezbytný pro normální funkci svalů a nervů a posílení imunitního systému. Správný obsah hořčíku v lidském těle zajišťuje plynulou regulaci cukru v krvi a optimální krevní tlak. 250 ml řepné šťávy osahuje přibližně 39 mg hořčíku.
Fosfor: Fosfor je velmi důležitý pro tvorbu silných kostí a zubů. Je důležitý pro správnou tvorbu RNA a DNA. Udržuje optimální pH rovnováhu v lidském těle a metabolizuje mnoho důležitých vitamínů a minerálních látek. 250 ml řepné šťávy osahuje cca 64,60 mg fosforu.
V naší poradně s názvem ČERVI V LIDSKÉM TĚLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den,
zajímalo by mě, jak se odčervovali naši předci, když Wurm-Ex neexistoval. Mě spíš zajímá přírodní cesta k odčervení.
Děkuji
Ivana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Na přírodní odčervení funguje syrový česnek. Používá se jeden velký oloupaný stroužek česneku, který se podélně rozkrojí a z prostředka se vyndá malé úzké srdíčko, které se vyhodí. Zbytek česneku se rozkouše a spolkne. Toto se provádí každý den, po dobu jednoho měsíce.
Proces překyselení organismu, nebo některých jeho částí vychází z toho, že v těle nejsou v rovnováze kyseliny a zásady. Tato nerovnováha se nazývá acidobazická a podle řady lidí může způsobovat řadu zdravotních problémů, případně může doprovázet některá onemocnění. Při správné acidobazické rovnováze je v těle vytvořené správné životní prostředí pro fungování všech orgánů, a tím pádem i pro celkové zdraví lidského organismu. Aby se dalo zjistit, jestli je lidský organismus z hlediska kyselosti a zásaditosti v rovnováze, je potřeba zjistit jaké má pH. pH je zkratkou slov potential of hydrogen, což znamená, množství volných iontů vodíku. Hodnoty pH se mohou v lidském organismu pohybovat na stupnici 0 až 14 s tím, že neutrální je hodnota 7, kterou má například voda a další neutrální roztoky. Pokud jsou hodnoty pH vyšší než 7, tak to znamená, že v těle převažují zásadité látky. Pokud je naopak pH nižší než 7, tak v něm převažují kyselé látky.
Zjistit hladinu pH v těle není nic těžkého, dá se snadno přeměřit i z pohodlí domova. Je k tomu potřeba pořídit si lakmusové papírky, kterými se pak změří hladina pH v ranní moči. U zdravého jedince se správnou acidobazickou rovnováhou by se hodnoty měly pohybovat kolem 5 až 7 bodů u ranní moči. Hladina pH se pozná, podle barevné změny na papírku, která se porovná s přiloženou škálou, a tak se pozná hladina pH. Přes den by ale naměřené hodnoty měly být již těsně nad hodnotou 7. Hladina pH se také měří z krve, kde se ideální hodnoty pohybují kolem 7,35 až 7,45. To znamená, že je lepší mít v těle o něco více zásaditých látek, než těch kyselých. Hladina pH v krvi by se mělo pohybovat maximálně v hodnotách 6,8 – 7,7. U určování pH z moči se dá určit i stav tkání v těle, na rozdíl od pH určené z krve. Rozdíl v určování pH z krve a z moči je i v tom, že hladina pH v moči v průběhu dne velmi kolísá v závislosti na potravinách, které jedinec snědl. Naopak hladina pH v krvi není tak rozkolísaná. Jiné hodnoty by mohly být problematické. Při nižších hodnotách než jsou stanovené ideální hodnoty, se hovoří o acidóze, naopak při vyšších hodnotách než 7,45 se jedná o alkalózu.
Lidský organismus se sám snaží udržet hladinu pH v ideálních hodnotách, ale někdy to pro něj není snadné a znamená to pro něj velmi silné zatížení, až přetížení. Nejčastěji dochází právě k tomu, že pH sklouzne pod spodní hranici, a tím se zvýší hladina kyselosti v těle. V takovém případě se jedná o latentní acidózu (= překyselení). Acidóza je mnohem častější než alkalóza proto, že ky
Slovo anatomie pochází z řeckého anatemnō, což znamená rozříznout. Anatomie je vědní disciplína, která se zabývá studiem struktur organismů včetně jejich soustav, orgánů a tkání. Popisuje vzhled a umístění jednotlivých částí těla, jejich stavbu, složení a vztahy mezi jednotlivými orgány či orgánovými soustavami. Anatomie se od fyziologie a biochemie značně liší. Tyto dvě disciplíny se zabývají zejména funkcemi jednotlivých částí těla a chemickými procesy, jimiž tyto části procházejí. Anatom se tedy zajímá o tvar, velikost, umístění, strukturu, přísun krve a inervaci jednotlivých orgánů, například jater, zatímco fyziolog se zajímá o produkci žluči, roli jater ve výživě člověka a o regulaci tělesných funkcí.
Lidské tělo je takový seznam orgánů.
Anatomie se dělí na makroskopickou a mikroskopickou. Makroskopická anatomie, též nazývaná topografická anatomie, se zabývá zkoumáním částí těl živočichů bez pomoci přístrojů, tedy pouhým okem. Topografická anatomie zahrnuje také povrchovou anatomii. Mikroskopická anatomie oproti tomu používá k výzkumu optické přístroje a studuje tkáně různých struktur (tato věda se nazývá histologie) a zabývá se i stavbou buněk.
Stavba lidského těla může být zkoumána jak pomocí invazivních, tak neinvazivních vyšetřovacích metod. Cílem studie je získání informací o struktuře a uspořádání orgánů a orgánových soustav. Metody zkoumání zahrnují pitvu, při níž je (nejen) lidské tělo otevřeno a studují se jednotlivé lidské orgány, a endoskopii, což je zákrok, při kterém se endoskop (nástroj vybavený kamerou) zavede do malého otvoru v těle a umožní tak zkoumat vnitřníorgány a další struktury. K zobrazení krevního řečiště se používá angiografie (vyšetřovací metoda využívající rentgenové záření či magnetickou rezonanci).
Pojmu anatomie se obvykle užívá ve vztahu k anatomii lidského těla. Značné množství stejných či podobných struktur a tkání se však nachází v celé živočišné říši, a tudíž pojem anatomie zahrnuje též anatomii jiných živočichů. K označení vědy zabývající se výhradně anatomií zvířat se někdy užívá slovo zootomie. Stavba a tkáně rostlin jsou rozdílné povahy, a tudíž jsou studovány v anatomii rostlin.
Všichni obratlovci mají podobnou stavbu těla a v určitém stadiu vývoje (většinou v embryonální fázi) sdílí podobné charakteristiky: hřbetní strunu, nervovou trubici či žaberní oblouky. Mícha obratlovců je chráněna páteří. Nervová tkáň je tvořena ektodermem, pojivové tkáně tvoří entoderm. V zadní části těla se nachází ocas, který je pokračováním míchy a páteře. Ústní dutina se nachází v přední části těla živočicha a řitní otvor při bázi ocasu. Základn
V naší poradně s názvem ČERVI V LIDSKÉM TĚLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Na přírodní odčervení funguje syrový česnek. Používá se jeden velký oloupaný stroužek česneku, který se podélně rozkrojí a z prostředka se vyndá malé úzké srdíčko, které se vyhodí. Zbytek česneku se rozkouše a spolkne. Toto se provádí každý den, po dobu jednoho měsíce.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana.
Děkuji, Kamčo, za odpověď. Myslela jsem si to, ale nebyla jsem si jistá. Všude do člověka cpou drahé přípravky a přitom si naši předkové dokázali z přírody pomoci skoro se vším. Říkám, skoro...:-)))
Na zvýšení kyseliny močové v lidském těle mohou mít vliv nepochybně i nejrůznější léky, jako jsou například thiazidová diuretika, která slouží ke zvyšování produkce moči, čímž pomáhají držet pod kontrolou vysoký krevní tlak jejich ale nevýhodou je právě jejich podíl na zvyšování této kyseliny v těle. Dochází k tomu tak, že ledviny vytlačují z těla více tekutin, a tak se může snižovat schopnost ledvin odstraňovat kyselinu močovou. Zvýšení hladiny kyseliny močové v důsledku užívání těchto léků může mít podíl na vzniku koronární srdeční choroby a různých srdečních záchvatů.
Stejně jako tato diuretika podíl kyseliny močové v lidském těle zvyšuje i aspirin sloužící jako protizánětlivý a analgetický lék. Tento lék potlačuje krev a snižuje horečky, pokud by jeho dávky byly vysoké a časté, může dojít právě ke zvýšení hladiny kyseliny močové (jeho občasné užívání ale na to vliv nemá).
Množství kyseliny močové v krvi se může také zvýšit při používání antirejekčních léků (například cyklosporin) užívaných například při transplantaci orgánů, artritidě a jiných nemocích. Zvýšení kyseliny močové v těle v důsledku užívání těchto léků může zvýšit riziko vzniku dny a poruchu ledvin.
Na zvýšení kyseliny močové v krvi mají podíl také různé látky, které se objevují ve zpracovaných potravinách. Na každého člověka ale tyto látky působí jinak, u jednoho budou množství kyseliny močové zvyšovat u jiného ne. Mezi takovéto látky patří bezesporu guanyláty (guanylát disodný a jeho deriváty, guanosinmonofosfát, guanylát vápenatý, kanylová kyselina, guanylát dvojdraselný, guanylát draselný). Guanyláty mohou způsobovat vznik dny. Obvykle se objevují ve zpracovaném mase, obsahují ji také dresingy, instantní polévky a saláty s kuřecím masem. Obvykle v potravinách slouží ke zlepšení masných chutí.
Kromě guanylátů na podíl kyseliny močové v krvi mají vliv i inozináty (inosinát disodný, inozinát vápenáty, inozinát draselný), i ty používají potravinářské firmy proto, aby zvýšily masovou příchuti v balených potravinách. Obvykle potraviny obsahují jak guanyláty tak i inozináty, protože obě látky pak mají kombinovaný efekt pro zvýšenou chuť masa. I proto se inozináty objevují také v instantních polévkách, vývarech, různých instantních omáčkách, kořeních, houbových pokrmech, hotových jídlech a v sušených nebo dehydratovaných rostlinných produktech.
Stejně tak působí i glutamát manosodný (hydrolyzovaný rostlinný protein, strukturovaný rostlinný protein, kvasničný extrakt) využívaný v potravinářském průmyslu ke zvýšení slané chuti různých potravin. Podle některých studií právě zhoršená schopnost rozpadu tohoto glutamátu se objevuje u&n
Lidskou nohu tedy tvoří pánevní kost (tvořená kostí kyčelní, stydkou a sedací), stehenní kost (= femur), čéška (jablíčko = patela), lýtková kost (= fibula), kolenní kost (= tibia).
Stehenní kost je nejdelší kostí v lidském těle a nachází se v horní části dolní končetiny a je spojena s pánví a s čéškou, holenní a lýtkovou kostí. S pánví stehenní kost pojí kyčelní kloub, s čéškou a současně i s holenní a lýtkovou kostí ji zas pojí kolenní kloub. Pod kolenním kloubem se nachází dvě kosti, které společně tvoří kostru bérce. Jedná se o holenní kost a lýtkovou kost. Holenní kost se při pohledu na člověka nachází v přední části. Holenní kost se postupně rozšiřuje a ve své spodní části vybíhá ve vnitřní kotník směrem k palci. Naopak lýtková kost se při pohledu na člověka nachází v zadní části nohy a v dolní části vybíhá v zevní kotník směrem k malíčku.
b) svaly
Na dolní končetině se nachází velké množství svalů, a proto je vhodné je rozdělit do několika oblastí podle místa jejich výskytu na svaly u kyčelního kloubu, svaly stehna, svaly bérce a svaly nohy/chodidla.
Na stehně se svaly dělí na přední a zadní. Přední svaly tvoří čtyřhlavý sval stehenní (= musculus quadriceps femoris) a sval krejčovský (= musculus sartorius). Zadní svaly stehna tvoří dvojhlavý sval stehenní (= musculus biceps femoris), sval pološlašitý (= musculus semitendinosus), sval poloblanitý (= musculus semimembranosus) a sval zákolenní (= musculus popliteus).
I svaly bérce se dělí na přední, zadní a zevní. Mezi přední svaly patří sval holenní (= musculus tikalis anterior), dlouhý natahovač prstů (= musculus extensor digitorum Lotus) a dlouhý natahovač palce (= musculus extensor hallucis longus). Mezi zadní bércové svaly patří trojhlavý sval lýtkový (= musculus triceps surae) tvořený z dvojhlavého svalu lýtkového (= musculus gastrocnemius) a z šikmého svalu lýtkového (= musculus soleus), a sval chodidlový (= musculus plantaris), zadní sval holenní (= musculus tikalis posterior), dlouhý ohybač prstů (= musculus flexor digitorum), dlouhý ohybač palce (= musculus flexor hallucis longus). Mezi zevní svaly patří dlouhý sval lýtkový (= musculus peroneus longus) a krátký sval lýtkový (= musculus peroneus brevis).
c) klouby a vazy
Dolní končetinu tvoří dva velké klouby, a to kyčelní kloub (= articulatio coxae) a kolenní kloub (articulatio genus). Kyčelní kloub je současně největším kloubem v lidském těle a připojuje dolní končetinu k pánevním kostem. Kyčelní kloub umožňuje pohyby: ohnutí, natažení, otočení, odtažení i přitažení dolní končetiny. Kolenní kloub pak ke stehenní kosti připojuje holenní kost a kost lýtkovou. Kolenní kloub je silný
V naší poradně s názvem DOTAZ. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Flouma.
Dá se přiužívání Warfarinu pít kopřivoví a medunkoví extrkt.Nebo se nedají pít byliny žádné.Děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kopřiva a Warfarin spolu můžou reagovat v neprospěch účinků Warfarinu. Nadzemní části kopřiv obsahují velké množství vitaminu K. Vitamin K je v lidském těle používán k podpoře krevní srážlivosti. Warfarin se používá ke zpomalení krevní srážlivosti. Když se kopřivy konzumují celé, tak snižují účinky Warfarinu. Kolik vitamínu K je obsaženo ve vašem extraktu není známo a proto bude lepší nechat si změřit srážlivost krve po započetí jeho užívání. Na postupu začátku společné léčby se dohodněte se svým lékařem, od kterého dostáváte recept na Warfarin.
S meduňkou je to podobné. Zelené nadzemní části obsahují vitamín K a kolik ho je v extraktu není známo.
Takže používání s Warfarinem ano, ale jen s kontrolou srážlivosti krve u lékaře.
Pro onemocnění zvané absces se používá také starší termín hlíza. Pro některé typy abscesů se užívá označení furunkl, případně karbunkl, v obou případech se jedná o kožní onemocnění.
Absces (často nesprávně vyslovovaný jako „abces“) označuje lékařský pojem pro dutinu plnou hnisu, která v lidském těle vzniká v důsledku některého zánětlivého onemocnění. Toto hnisavé onemocnění může postihnout jakýkoliv orgán či část lidského těla. U pacienta se projevuje absces několika různými příznaky, nejčastěji ale nepříjemnou bolestí a otoky v okolí abscesu. Kterýkoliv z abscesů je nutné léčit, protože by jinak mohl způsobit, že se hnis z této dutiny dostane do krve pacienta a způsobí v jeho těle sepsi. Pojem hnis označuje nažloutlou tekutinu, kterou tvoří bílé krvinky a bakterie živé i mrtvé, zároveň i odumřelé zbytky tkání. Pro hnis je typický také jeho zápach.
Absces v lidském těle vyvolávají bakterie, nejčastěji se jedná o stafylokoky, streptokoky, ale můžou ho způsobit také plísně, případně prvoci. Tyto bakterie proniknou do lidského těla a napadnou ho, v místě pak hubí buňky, které se tam nacházejí a ty vypouštějí cytokiny, které způsobují vznik zánětu. Organismus pak na místo zánětu posílá buňky, které se mají s bakteriemi vypořádat, hlavně se jedná o bílé krvinky, které mají bakterie pohltit. Právě velké množství bílých krvinek v místě zánětu zde vytváří dutinu, v níž se pak hromadí hnis. Tělo se obvykle snaží zabránit tomu, aby se zánět šířil dále, a tak kolem dutiny vytvoří granulační tkáň (= pyogenní membrána), která k zánětu pouští bílé krvinky, ale zároveň je již nepouští ven. Absces se zvětšuje tím, jak nasává tekutiny, zároveň vše, co je v dutině, se rozkládá, což vyvolává vznik hnisu. Pokud se absces dostane na povrch těla, může zde vytvořit hnisavou píštěl, kterou se pak hnis valí ven. Poté se dutina vyplní a na místě píštěle vznikne jizva.
Abscesy mohou postihnout každého, velmi vysoké riziko je ale u drogově závislých, protože u nich dochází k častému porušení kůže v důsledku vpichování drog, zároveň jsou obvykle na štíru s hygienou, která je základem prevence před abscesy a navíc mají drogově závislí sníženou obranyschopnost organismu. Z těchto důvodů se tedy abscesy objevují mnohokrát častěji u drogově závislých pacientů než u těch ostatních.
Pokud se tedy bakterie dostanou do lidského těla, vznikne na daném místě hnisavý zánět, který může vést ke vzniku abscesu. Absces se může časem sám zahojit, pokud je infekce v něm potlačena, tak se hnis vstřebá. Výjimečně se to stává u malých abscesů. V případě, že je absces pod kůží, může dojít k t
V naší poradně s názvem ČERVI V LIDSKÉM TĚLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Na přírodní odčervení funguje syrový česnek. Používá se jeden velký oloupaný stroužek česneku, který se podélně rozkrojí a z prostředka se vyndá malé úzké srdíčko, které se vyhodí. Zbytek česneku se rozkouše a spolkne. Toto se provádí každý den, po dobu jednoho měsíce.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva.
cesnek na urcite druhy cervu nestaci a detem cpat do krku cesnek a nebo nekomu,kdo je na nej alergicky neni mozne
Pojem selen označuje jeden z polokovů ze skupiny chalkogenů, pro nějž jsou typické jeho fotoelektrické vlastnosti. Latinský název je selenium (chemická značka Se). Selen v těle: selen je považován za stopový prvek, protože se musí v lidském těle vyskytovat v množství menším než 50 ppm. Zároveň je to také esenciální prvek, protože tělo si ho samo nedokáže vytvořit, ale musí ho přijímat v potravě.
Běžné množství selenu v lidském těle je kolem 12 mg selenu, nejvíce se ho nachází ve štítné žláze a v ledvinách. Doporučená denní dávka selenu v potravě je 55 – 200 µg. Pokud je potřeba, aby se množství selenu v těle navyšovalo potravinovými doplňky, podávají se nejčastěji v kombinaci bioaktivního selenu a zinku.
Selen se vyskytuje všude v půdě, ale jeho zastoupení je v ní nerovnoměrné, a to se odráží i v zastoupení tohoto prvku v rostlinných i živo
V naší poradně s názvem NEALKOHOLICKÉ PIVO A DNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leo.
Tak můžu při dně nealko pivo nebo nemůžu !!!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bohužel ani pivo bez alkoholu není při dně dobré. Při pití nealkoholického piva dochází v lidském těle k podpoře vzniku kyseliny močové, která souvisí s dnou. U alkoholického piva je tento efekt umocněn alkoholem a to do té míry, že řadí alkoholické pivo jako hlavní příčinu vzniku dny. Takže nealkoholické pivo jen svátečně a při pití mějte na paměti, že vám to neprospěje.
Hernia je onemocnění známé také pod pojmem kýla. Jedná se o vytvoření určitého vaku v místě, kde je oslabená břišní stěna. Do tohoto vaku se pak přesouvají pohyblivé orgány, které se nacházejí v břišní dutině (například střevo). Každá kýla se skládá z kýlního vaku, kýlní branky a kýlního obsahu.
Kýlní vak je právě ta část pobřišnice, která obaluje orgány, které se tlačí ven z břišní dutiny. Kýlní brankou se myslí oslabená stěna břišní dutiny, kterou se právě tyto orgány tlačí ven. No a kýlní obsah jsou právě ty orgány, které se v této vytlačené části nacházejí.
Příčiny
Snad každý z nás se setkal s tvrzením, že by neměl nosit nic extrémně těžkého, nebo si může způsobit kýlu. Ano extrémní zátěž (důraz je na slově extrémní) by mohla kýlu vyvolat, ale jsou i jiné příčiny, které vznik kýly způsobují. Kýlu si člověk může způsobit například tím, že příliš rychle zhubne, nebo naopak přibere. Tím se jeho vazy a tkáně oslabí a jsou ke vzniku kýly náchylnější. Kýlu ale mohou vyvolat i různé tlaky v břišní dutině. Takové tlaky způsobuje například častá a dlouhotrvající zácpa, problémy s močením, silný a dlouhotrvající kašel, operace dutiny břišní, u žen může kýlu způsobit i těhotenství. Kýla se ale bohužel nevyhýbá ani velmi malým dětem, u nichž je často způsobená jejich nízkou porodní váhou.
Normálně se leukocyty v moči nevyskytují, pakliže ano, je to důkazem probíhající infekce močových cest (ledvin, ledvinových pánviček, močovodu, močového měchýře nebo močové trubice). Běžné je přeléčení antibiotiky.
Možné příčiny zvýšených hodnot leukocytů v moči:
infekce močových cest – patří mezi velmi časté příčiny;
chronický zánět ledvin – na tuto možnost myslet v případě, že máte opakovaně zvýšené hodnoty leukocytů;
nadměrné užívání analgetik – příčinou může být i nadměrná konzumace léků proti bolesti;
vezikouretrální reflux;
zánět v zubech – zánět v zubech či zubních kanálcích;
nežádoucí bakterie – příčinou může být také přítomnost nežádoucích bakterií v lidském těle;
viróza – za menším zvýšením hodnot může stát klasická viróza;
zánět prostaty – u mužů se často může jednat právě o tuto příčinu;
problém se srdečními chlopněmi.
Množství leukocytů v moči se stanovuje v rámci vyšetření Hamburgerova sedimentu. Sděluje se jako počet leukocytů eliminovaných za sekundu.
Leukocyty v moči u dětí: Leukocyty v moči nemají co dělat. U malých dětí však bývá problém s odběrem moči – v lékárně jsou dostupné pytlíčky na sběr moči, jeden sáček stojí cca 5 Kč. Sáček má dírku, okolo ní lepicí část. Strhnete ochranu toho lepení, přiložíte na genitálie v oblasti močové trubice, u chlapečků je to jednodušší, a lehce přilepíte, normálně zabalíte do plenky, trochu na volno, a čekáte.
Leukocyty v moči v těhotenství: Všechny případy, při nichž se nacházejí leukocyty v moči, mohou mít v případě neléčení vážné důsledky. Jestliže má přítomnost leukocytů v moči příčinu v porušené filtrační membráně, ztrácí žena touto cestou nezbytné krevní bílkoviny, krevní buňky a jiné důležité látky. Hrozí zvýšená krvácivost, potrat, vznik otoků a narušení metabolických drah živin. Ledvina může být v kritických případech zcela nefunkční a žena je akutně ohrožena na životě. Jestliže jsou leukocyty v moči z důvodu zánětu, může také dojít k narušení funkce ledvin až její úplné ztrátě. Velkým nebezpečím je poškození ledvin prozánětlivými srůsty. Zánět se může z vývodných cest rovněž přenést na okolní orgány – prostatu, dělohu, vaječníky, peritoneum.
Co znamenají leukocyty v moči 11–20/µL: Leukocyty (bílé krvinky) se podílejí především na správné funkci imunitního systému. Zvýšené množství leukocytů v moči je obvykle příznakem nějaké chorobné změny v lidském organismu. Normálně se leukocyty v moči téměř nevyskytují, pakliže ano, je to důkazem probíhající infekce. Množství leukocytů v moči by u zdravého člověka nemělo přesáhnout 10/µL (miliontina litru). Pokud se
V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Nebojte se kortikoidů v masti. Když se mast používá podle návodu maximálně 10 dní, tak nehrozí žádné nebezpečí. Účinky kortikoidů na zklidnění pokožky jsou skvělé a určitě byste měla poslechnout svého lékaře a mast použít.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Doktor84.
Kortikoidy jsou uměle vyráběné steroidní hormony podobné těm, které se vytváří v kůře nadledvin. Tyto léky mají výrazné protizánětlivé a antialergické účinky a používají se například k léčbě astmatu nebo atopického ekzému. Mají ovšem také celou řadu poměrně častých nežádoucích účinků a pacienti by je měli užívat pouze po konzultaci s odborníkem.
Co jsou kortikoidy?
Kortikoidy jsou synteticky vyráběné chemické látky, jejichž struktura je podobná jako u hormonů z kůry nadledvin. Lidé by tedy měli důrazně rozlišovat mezi kortikoidy, které vznikají uměle, a kortikosteroidy, což jsou steroidní hormony přirozeně se vytvářející v kůře nadledvin. Co se týče přírodních hormonů, v lidském těle převládá především kortizol.
K čemu slouží kortikoidy?
Kortikoidy jsou známé především díky svému protizánětlivému, imunosupresivnímu a protialergickému působení. Jejich účinky jsou velmi široké, a proto mají tyto léky nezastupitelný význam při léčbě mnoha různých onemocnění. Různé formy kortikoidů neléčí vlastní příčinu nemocí, slouží však hlavně k tlumení imunitního systému a blokují silné alergické či autoimunitní reakce.
KTERÉ STAVY SE LÉČÍ POMOCÍ KORTIKOIDŮ?
Astma
Atopický ekzém
Anafylaktický šok
Lupénka
Různá zánětlivá onemocnění
Některé typy rakoviny
Revmatoidní artritida
Roztroušená skleróza
Stavy po transplantacích
Využití kortikoidů
Kortikoidy existují v mnoha různých formách. Pokud jde o lokální léčbu, využívají se látky, jako je například mast s kortikoidy, různé krémy a roztoky na kůži nebo také inhalační kortikoidy (prášky či roztoky). Co se týče systémové léčby, pacienti používají k léčbě kortikoidy injekce nebo tablety.
K lokální léčbě slouží například Budesonid, Flutikason, Betamethason nebo Mometason. Při celkové léčbě se naopak nejvíce uplatňují Dexamethason, Prednison či Hydrokortison.
Jaké mají kortikoidy nežádoucí účinky?
Podobně jako všechny léky mohou mít i kortikoidy nežádoucí účinky, kvůli často omílaným vedlejším účinkům se ovšem těchto léků spousta lidí bojí.
VEDLEJŠÍ ÚČINKY KORTIKOIDŮ JSOU NAPŘÍKLAD:
Vznik Cushingova syndromu
Snížená imunita
Migréna
Poruchy srdečního rytmu
Poruchy zubní skloviny
Zvýšená chuť k jídlu a obezita
Pankreatitida
Závrať
Ochablost svalů
Osteoporóza
Nekróza kostí
Pokles potence
Zvýšení krevního tlaku
Žaludeční krvácení
Vynechání menstruace
Podrážděnost, nespavost, deprese
V naší poradně s názvem PARAZITÉ NA TĚLĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Beránková.
Dobrý den,
maminka plela zahradu a od té doby má ve vlasech jakési černé nebo hnědé malé broučky, kteří jsou aktivní především večer a v noci, lezou a štípou. Ve vlasech nejsou hnidy, jen štípance. Také prý tyto malé broučky lze jen těžko rozmáčknout. Hledala jsem informace na internetu, volala jsem různým lékařům, ale nikdo neví o co se jedná? Na internetu je pouze zmínka o vších. Šampón proti vším vůbec nezabírá, prosím o radu co máme dělat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejspíše to bude čmelík kuří (D. gallinae). U lidí je napadení čmelíkem známé jako gamasoidóza nebo dermanyssóza. Ačkoliv roztoči nejsou primárně orientováni na parazitování na člověku, jsou schopni trávit a rozmnožovat se výhradně v lidské krvi, takže zamoření lidí může být trvalé. Vzhledem k nočním stravovacím návykům čmelíků mohou infikovaní lidé pociťovat svědění a zaznamenat kousnutí, když se ráno probudí. Závažnost příznaků se liší, běžná je dermatitida, pruritus a papulární kopřivka.
Prevence zamoření v lidských obydlích spočívá v eliminaci potenciálních přenašečů, jako je ničení holubích a vrabčích hnízd a ošetřování zamořené dvorkové drůbeže.
Eliminace zamoření v lidském obydlí se nejlépe dosáhne kombinací následujícího:
- eliminace potenciálních přenašečů (hnízdících holubů, dvorkové drůbeže atd.);
- odstranění potenciálních úkrytů (koberce, nepořádek);
- rozumné používání pesticidů například Biolit vystříkaný do prostoru uzavřené místnosti;
- důsledné používání odvlhčovačů pro udržení prostředí s nízkou vlhkostí;
- udržování nízké teploty v prostředí;
- časté důkladné čištění;
- minimalizace množství času stráveného v domácnosti;
- dodržování dokonalé hygieny.
Čmelík kuří může přežít až 10 měsíců v prázdném prostoru bez hostitele. Teploty vyšší než 45 °C a nižší než -20 °C jsou pro čmelíka smrtelné.
Pokud chcete rychlé a účinné řešení, doporučuji využít služeb deratizátora, který má k dispozici ruzné jedy, kterými na pár hodin zamoří obydlí a vše živé zahubí.
Ucho mladého člověka dokáže vnímat zvuk v rozsahu frekvencí 20–20 000 Hz, staří lidé obvykle slyší jen v rozmezí frekvencí 50–8 000 Hz. Nejcitlivější je ucho na frekvenci mezi 2–4 kHz. Frekvence lidského hlasu běžného hovoru se u mužů pohybuje v rozmezí od 80 do 120 Hz, u žen pak v rozpětí 170 až 260 Hz.
Akupunktura je součástí tradiční čínské medicíny a je stará několik tisíc let. Acus je latinsky jehla a punctura je vpichování. Akupunkturní jehly se vpichují do akupunkturních bodů, které jsou rozmístěné po celém těle (hlava, trup, končetiny) a seřazené na jednotlivých meridiánech.
Ušní akupunktura představuje stimulaci bodů na boltci ucha pomocí jehel nebo magnetických kuliček, a to za účelem zmírnění bolesti v jiných částech těla. Ačkoliv vychází ze starých čínských metod, byla rozvinuta v padesátých letech ve Francii lékařem Dr. Paulem Nogierem, lékařem z Lyonu, který poprvé zaznamenal výskyt jizev na uších pacientů, kteří byli úspěšné vyléčeni z ischiasu francouzskými lékaři. V ušní akupunktuře stimulujeme systematicky uspořádané body, situované na ušním boltci, na základě anatomického modelu převráceného fetusu. Oblast hlavy je situována dolů, směrem k lalůčku ucha, a tělíčko je neproporcionálně rozloženo tak, že oblast hlavy a ruky zabírá více místa než oblast těla a nohy. Tato disproporce je dána spíš důležitostí funkční než anatomickou. Stejně jako u jiných mikrosystémů na těle existují zde vztahy mezi orgány v těle a jejich projekcí do bodů a plošek na ušním boltci. Ušní akupunktura přestavuje přirozený, samoregulující mechanismus těla, který je schopen zmírnit příliš reaktivní funkce těla nebo podporovat málo výkonné fyziologické procesy.
Akupunkturisté používají ušní akupunkturu buď jako náhražku za zavádění jehel do energetických drah na těle, nebo jako doplněk ke klasické akupunktuře. V některých případech jsou reflexní body na uchu používány samostatně. Klasická a ušní akupunktura nejen že zmírňují bolest, ale mohou také ovlivnit hlubší fyziologické změny, jako například znovunastolit energetickou rovnováhu v příslušném orgánu, který se jeví při diagnostice jako energeticky disharmonický.
V naší poradně s názvem TABULKA POTRAVIN PODLE OBSAHU PURINŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Foff.
Dobrý den paní Vinšová,
uvádíte zde např. pivo Plzeň 13 mg/100g, ale jinde (Bc.Jakub Vinš v publikaci České nemoci 12.1.2023) uvádí-purinová dieta-pivo patří mezi hlavní spouštěče dny. To je velký rozpor, předpokládám ,že se nejedná jen o shodu jména.Jak tomu rozumět?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lidé s onemocněním dnou bohužel nemohou pít běžné pivo. V opačném případě riskují vzplanutí záchvatu dny. Pivo (i to nealkoholické) obsahuje puriny díky sladu a hlavně díky pivovarnickým kvasnicím. Čím méně je pivo filtrované, tím má vyšší obsah purinů. Pivo navíc obsahuje alkohol, který přirozeně zpomaluje vylučování kyseliny močové. Kyselina močová je výsledný produkt přítomnosti purinů v lidském organismu. Obsah purinů v pivu je udáván pro množství 100 ml, ale běžně zkonzumované množství piva bývá v litrech. Když si člověk nemocný se dnou dopřeje nedělní oběd s porcí masa a zapije to obvyklým množstvím piva, přijme extrémní množství purinů, které díky alkoholu navíc zůstanou v těle déle a způsobí velmi bolestivé komplikace.
Jak čas ukázal, tak i tento chemický prvek má svůj význam v lidské stravě. Přestože je většina sloučenin selenu pro člověka toxická, tak lidské tělo určité množství této látky potřebuje. Selen totiž ve formě selenoproteinů působí v lidském těle jako antioxidant, který ho chrání před účinky volných radikálů, čímž snižuje riziko rakoviny, zároveň má vliv na fungování imunitního systému a na tvorbu enzymu glutathoinperoxidázy, který je nezbytný pro proces metabolizace tuků. Tento v lidském těle stopový prvek ovlivňuje i fungování některých orgánů, například štítné žlázy a jater. Selen v těle má pozitivní účinky na zvyšování plodnosti, snižování rizika vzniku rakoviny prostaty, na podporu tvorby testosteronu. Selen také pomáhá vstřebávat z potravin jiný chemický prvek pro fungování lidského těla nezbytný, a to hořčík. Selen také může pomoci s odbouráváním toxických účinků prvků olova, arsenu, kadmia a rtuti.
K absorpci tohoto prvku dochází ve všech částech střev, k anorganickým formám selenu jsou zde konkurenti při absorpci sírany, naopak organickým selenům konkurují aminokyseliny se sírou. V krvi se pak selen navazuje na lipoproteiny.
Kojenci získávají selen prostřednictvím mateřského mléka, v prvních týdnech je jeho obsah v mléce zhruba 18 – 30 μg/l (ve formě selenomethioninu i selenocysteinu). Postupně ale koncentrace selenu v mléce klesá v průběhu kojení. Denně přijme kojenec zhruba 12, 5 μg tohoto prvku.
Glukóza je jednoduchý cukr, který v lidském těle slouží jako zdroj energie. Tento cukr je zcela nezbytný pro správné fungování mozku, takže není vhodné snažit se jeho příjmu zcela zamezit, vždy je ale potřeba udržovat hladinu glukózy v nižších hodnotách.
Je třeba si uvědomit, že pokud tělo přijatou glukózu nezpracuje jako energii, tak si ji uloží do svých zásob a může ji tak v případě nedostatku uvolnit. Nadbytek glukózy se pak také ve formě tuku ukládá v tukové tkáni.
Hladinu glukózy v lidském těle ovlivňuje kromě inzulínu i glukagon, adrenalin a kortizol.
Glukóza by se v těle měla udržovat v optimální hladině, protože jak snížená hladina, tak i zvýšená hladina můžou přinést obrovské zdravotní problémy.
Během prenatálního vývoje může dojít ke vzniku mnoha odlišností. Například se může stát, že se dítě narodí jako intersexuální jedinec, který má pohlavní orgány jak muže, tak i ženy.
Androgenův syndrom necitlivosti
U těchto syndromů nejsou cílové tkáně pro androgeny schopny reakce na hormonální stimulus buď zcela, nebo jen částečně. Teoreticky existuje řada možností receptorových poruch. Popsáno bylo doposud asi přes šest set mutací genu pro androgenní receptor. Prakticky se periferní necitlivost na androgeny projevuje několika klinickými syndromy, které se označují jako úplná, neúplná a minimální androgenní necitlivost. Vedle těchto syndromů se může snížená citlivost na androgeny uplatňovat u různých forem mužské neplodnosti spojené s poruchami spermiogeneze.
Syndrom testikulární feminizace či Morrisův syndrom (anglicky Androgen Insensitivity Syndrome – AIS) je dědičná genetická receptorová porucha charakterizovaná výhradně ženským fenotypem. Příčinou je necitlivost či úplné chybění receptorů pro androgeny – mužské hormony. V důsledku této necitlivosti tkání na mužský pohlavní hormon se plod, ač geneticky mužského pohlaví (XY), vyvíjí jako plod ženský se vznikem ženských zevních pohlavních orgánů a posléze i sekundárních pohlavních znaků.
Takový jedinec se i psychicky identifikuje jako žena. Tento syndrom je nejčastější příčinou mužského pseudohermafroditismu a jeho incidence je asi 1 : 20 000 narozených chlapců.
Jak se projevuje syndrom testikulární feminizace – příznaky, projevy, symptomy
typický ženský vzhled
velká prsa
ženská postava
nemocní se psychicky cítí ženami
pubické ochlupení chybí
ochlupení v podpaží chybí
nejsou vyvinuty ženské vnitřní pohlavní orgány (nedochází tedy k menstruaci a není možné oplodnění)
přítomna rudimentární nesestouplá varlata
dysgenetická varlata (nejsou správně vyvinutá a funkční)
často malignizace varlat
Vrozená adrenální hyperplazie
Kongenitální adrenální hyperplazie je postižení u žen, které mají hyperaktivní nadledviny. Ty vytvářejí další hormony, jako je kortizol, který je strukturálně a funkčně podobný testosteronu. Tyto recesivní geny lze nalézt také u mužů, ale nemají velký vliv. Ženám se rozvíjejí maskulinizované genitále v různé míře, například rozšíření klitorisu nebo případně řitní fúze. Pokud se zjistí tento problém brzy a je léčen, ženám nic nehrozí, takže jejich tělo a pohlavní orgány rostou normálně, chování zůstává ženské, nemají tudíž žádné problémy se sexuální identitou.
5 α-reduktázy deficit
Muži s deficitem 5 α-reduktázy neprocházejí stejným prenatálním vývojem jako ostatní muži. Tento enzym pomáhá kontrolovat poměr mužských pohlavních hormonů v těle. Když se objeví nedostatek tohoto enzymu, nedochází k normálnímu vývoji mužských pohlavních orgánů. Muži s tímto „onemocněním“ připomínají spíše ženy, zejména do období puberty. Poté se jim zvýší hladiny testosteronu a opět se z nich stávají muži.
