VNITRNI ZÁNĚT ŽIL JAK SE PROJEVUJE a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Flebitida je označení pro zánětlivé onemocnění žil. Nejčastěji se flebitida rozvíjí v oblasti žil dolních končetin, neboť krev v dolních končetinách má snadný sklon k městnání. Z tohoto důvodu bývají dlouhodobě ležícím pacientům fixovány dolní končetiny obinadlem, aby se usnadnil pohyb krve z žil směrem k srdci.
Onemocnění žil dolních končetin
Zánět žil dolních končetin se podle lokalizace postižené žíly rozlišuje na zánět povrchových žil a zánět hlubokých žil, systém žil dolních končetin se totiž člení na hluboký a povrchový. Při poškození cévní stěny nebo zpomalení odtoku krve dochází k jejímu srážení. V okolí sraženiny se následně rozvíjí zánět žíly. Zánět nejčastěji postihuje žíly dolních končetin. Na horních je vzácný a bývá obvykle spojen s poraněním žíly, například při nitrožilní aplikaci léků. Zánět žil se může objevit v oblasti pánve, ve stehně, v lýtku, v kotníku, zánět povrchových žil se projevuje zejména bolestivostí a zarudnutím v průběhu postižené žíly.
Hluboký zánět žil se pak projevuje především otokem končetiny, mezi další možné projevy zánětu žil hlubokého systému patří bolestivost. Riziko zánětu hlubokých žil spočívá především ve zvýšené možnosti vytvoření trombu – zánětem poškozená stěna žil je totiž náchylná k tvorbě krevních sraženin. Tyto tromby se mohou utrhnout, být zavlečeny krevním proudem do plic a zde ucpat pro život důležité cévy – vzniká plicní embolie.
Kromě žil dolních končetin může být zánětem postižena v podstatě jakákoliv žíla v těle. Infekční zánět žil na ruce se může například rozvinout jako komplikace zavedení kanyly. Zánět žil v rukou, na předloktí a jinde se může rovněž objevit v souvislosti s traumaty (zlomeniny a podobně).
Diagnostika zánětu žil se opírá jednak o fyzikální vyšetření (pohled, pohmat), jednak může být doporučeno ultrazvukové vyšetření žil. Léčení zánětu žil závisí na zjištěné příčině zánětu.
V naší poradně s názvem ČERVENÉ NOHY OBE POD KOLENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Arnold.
Zdravim a prosim o radu.Maminka 85 ma jiz 24 hodin cervene obe nohy,jako by si natahla svetle cervene podkolenky i tak pod kolenem ohranicene na obou nohach.Trpi leta plisni na nohach,mezi prsty. Pred 25 lety si z lazni dovezla exzem Ruzi,ktera ji obcas na leve noze vystoupi,dnes se me to nezda,ale tuhle nohu ma po uraze zlomeniny stale oteklou ,koleno,kotnik a modre zilky jiz 20 let.
Dala jsem ji let proti alergii,Alena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Může to být cévní dermatitida, která je známá také jako žilní ekzém. Je způsobena zánětlivými účinky nashromažděné krve v tkáňových prostorech dolních končetin. Stejně jako u všech typů ekzémů se postižená kůže stává svědivou, červenou, oteklou, šupinatou, praskající a teče z ní voda. Může postihovat obě končetiny současně. Tady je vidět, jak vypadá cévní dermatitida https://www.google.com/imag…
Další možná příčina je lipodermatoskleróza (LDS), což je zánět podkožního tuku a projevuje se jako fibrózní, rigidní, červená nebo hnědá kůže, obvykle postihující dolní končetiny od kolen dolů. Nohy při této nemoci vypadají jako obrácené láhve od šampaňského. V akutním stavu se LDS projevuje jako bolestivý zánět. Může postihovat obě končetiny současně. Tady můžete vidět, jak lipodermatoskleróza vypadá https://www.google.com/imag…
Léčba lipodermatosklerózy může zahrnovat léčbu žilní nedostatečnosti, podložení nohou výše než srdce a stažení elastickými kompresními punčochami. V některých obtížných případech může být stav vylepšen použitím fibrinolytického činidla, Stanozolu. Fibrinolytická činidla využívají enzymatický účinek k rozpuštění krevních sraženin a umožnují zprůchodnit krevní rečiště. Stanozol je vpravován injekčně přímo do postižené oblasti.
Situaci by měl vidět praktický lékař, popřípadě kožní lékař a nebo gerontolog, neboť hrozí komplikace z nekontrolovaného vývoje tohoto stavu.
Krev proudící z žil dolních končetin směrem do srdce teče proti působení gravitační síly. Tento její protigravitační tok je umožněn především systémem chlopní. Důležitou úlohu v posunu krve směrem k srdci mají také okolní svaly, které svou činností žíly stlačují. Ke zpomalení proudění krve v žilách dolních končetin proto dochází mimo jiné při dlouhodobém upoutání na lůžko. Z tohoto důvodu bývají dlouhodobě ležícím pacientům fixovány dolní končetiny obinadlem, aby se usnadnil pohyb krve z žil směrem k srdci. Rizikovým faktorem zánětu žil na kotníku je rovněž dlouhodobé cestování s nemožností dostatečného pohybu, například cestování letadlem a podobně. Charakteristickým znakem u zánětu žil v kotníku je otok končetiny, mezi další možné projevy zánětu žil patří bolestivost. Riziko zánětu hlubokých žil spočívá především ve zvýšené možnosti vytvoření trombu. (Zánětem poškozená stěna žil je náchylná k tvorbě krevních sraženin – trombů.) Tromby se mohou utrhnout, tromb je zavlečen krevním proudem do plic a zde ucpe pro život důležité cévy a vzniká plicní embolie.
Při bolesti se užívají nesteroidní antiflogistika (Aspirin, Acylpirin, Ibalgin, Ibuprofen), a to jak v tabletkách, tak v masti, vhodné je končetinu polohovat, pohybovat s ní. Jako prevence zasažení hlubokého systému poslouží i chůze, důležitá je elastická bandáž končetiny. Na nohu přikládáme studené obklady, chladivé masti, vhodná je rovněž prevence v podobě kompresivní terapie – doplňky stravy posilující cévní stěnu. Zánět žil většinou odezní po několika týdnech. Riziko komplikací je velmi malé. Pokud ale máte podezření na zánět žil, ihned vyhledejte lékaře, předejdete tak komplikacím!
U žilního onemocnění v okolí kotníku je důležité rozlišit, zda se jedná o flembotrombózu nebo o tromboflebitidu. Každý typ onemocnění vyžaduje různou terapii. Tato onemocnění patří vždy do rukou lékaře.
V naší poradně s názvem WWW.JÁK SE PROJEVÍ ZÁNĚT ŽIL U NOHOU DOLNÍCH KONČETIN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miluše večeřová.
Modré fleky na lítkách až žlutě zbarvené,tíha nohou,velká belestivost při chůzi a při větším teple.Bolest pouze při dotyku na kterékoliv místo na nohou.Obvodní lékař neléčí ,neví si stím rady ,pouze B12, jinak nic.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zánět žil se může projevit právě i s příznaky, které popisujete. Budete potřebovat lepší vyšetření, aby se zjistil pravý důvod vašich obtíží. Nejlépe bude, když požádáte svého obvodního lékaře o doporučení na kardiologii a necháte si tam svá lýtka vyšetřit.
Pokud pro vás nejsou vhodné kompresní punčochy, můžete vyzkoušet krémy, které jsou určené na křečové žíly. Jedná se o krém Invisi, jehož složky zahrnují vitamín E a rostlinné prostředky, konkrétně extrakt měsíčníku, který má protizánětlivé schopnosti. Další nabízenou metodou jsou prášky zaplavující trh. Tyto tabletky obsahují koňský kaštan. Koňský kaštan je bylinný extrakt, jehož vlastnosti výrazně snižují bolest a velikost křečových žil. Používání koňského kaštanu je stejně efektivní jako léčba pomocí kompresních punčoch.
Kompresní punčochy
Nejméně invazivní a prvotní postup při léčbě všech typů křečových žil je užívání kompresních punčoch. Kompresní punčochy zmírňují tlak křečových žil a pomáhají krevnímu oběhu. Kompresní punčochy zlepšují fyzický stav pacientů. Jakmile však kompresní punčochy sundáte, křečové žíly se automaticky vrátí.
Chirurgické podvázání
Chirurgické podvázání je možnost léčby, kterou doporučuje většina lékařů. Chcete-li podstoupit chirurgické podvázání, musí lékař udělat na kůži malé řezy, které vedou od rozkroku až ke kolenu. Pak žíly podváže, nebo dojde k jejich odebrání. Tento postup se provádí v celkové anestezii a zotavení trvá čtyři až šest týdnů. Chirurgické podvázání má 75procentní úspěšnost a je stále populárním zákrokem, protože se jedná postup, který vás zcela zbaví křečových žil. Zároveň je tato metoda nejrozšířenější možností léčby křečových žil.
Intravenózní laserová ablace
V posledních deseti letech došlo k inovaci léčby křečových žil pomocí intravenózní laserové ablace. Tato léčba má minimálně invazivní postup a provádí se v lékařské ordinaci pod lokální anestezií. Pacient leží na zádech, lékař vloží malou dutou jehlu do hlavní drenážní žíly na noze a pomocí laseru dojde k utěsnění žíly. Krev nuceně protéká sekundárním žilním systémem, který uvolňuje tlak abnormálně nafouklých křečových žil a umožňuje jim, aby se vrátily do původního stavu (normální neviditelné velikosti). Léčba trvá asi dva týdny s 90procentní úspěšností. Vzhledem k vysoké úspěšnosti a rychlému zotavení se intravenózní laserová ablace stává známější a používanější. Můžeme říct, že intravenózní laserová ablace je jedním z nejúčinnějších prostředků pro léčbu křečových žil.
Sklerotizace
Sklerotizace je technika, při níž je pacientovi aplikován roztok soli injekční formou do rozšířených nebo abnormálních žil. Roztok soli dráždí výstelku žíly a způsobí zjizvení tkáně, která je nakonec absorbována do těla. Sklerotizace je vhodná pro pacienty, kteří nemají problém s ventilem na hlavní žíle. Naopak je nevhodná pro pacienty, kteří mají za sebou chirurgické podvázání žil nebo intravenózní laserovou ablaci, existuje 50procentní pravděpodobnost, že se křečové žíly znovu objeví.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT ŽIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobrý den,
prosím o radu a pomoc. Manželovi opuchla noha. Údajně je to povrchový zánět žil. Poraďte, prosím, co dělat a jak nohu co nejrychleji vyléčit.
Nemohla by mít na opuchnutí nohy vliv nedávno prodělaná operace prostaty nebo léky, které manžel užíval ? Otok je opravdu značný.
děkuji předem za radu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zánět žil na noze je náhle vzniklý zarudlý, tuhý a bolestivý proužek na končetině v průběhu povrchové žíly. Často se jedná o křečovou žílu, někdy také toto onemocnění vzniká po aplikaci injekce do žíly nebo po úrazu, například po tupém úderu. Zarudnutí bývá někdy provázeno celkovou teplotou. Po pár dnech většinou zarudnutí zbledne a bolestivost se zmírní, ale tuhý proužek přetrvává delší dobu, i několik měsíců. Může se různě šířit v rámci končetiny, například v jednom místě již odeznívá a v dalším se nově objeví. Zánět žil dolních končetin se podle lokalizace postižené žíly rozlišuje na zánět povrchových žil a zánět hlubokých žil, neboť i systém žil dolních končetin se člení na hluboký a povrchový.
U nekomplikovaného žilního zánětu spočívá léčba v používání zdravotních punčoch nebo bandáží a v lokální aplikaci takzvaných heparinoidů (masti jako Heparoid, Lioton, Hirudoid, Viatromb). Vhodné je léčbu doplnit o venotonika, léky posilující žilní stěnu a zlepšující žilní návrat. V případě teplot je vhodné přeléčení antibiotiky. Mimo stahování končetiny bandážemi nebo punčochami, a to v akutní fázi trvale, není později přes den zapotřebí žádných zvláštních omezení. Pohybový režim je vhodný přiměřený, bez přetěžování, ale rovněž bez trvalého klidu na lůžku. Lze doporučit vyvýšenou polohu končetiny při odpočinku, dále dostatečný přísun tekutin a sprchování postiženého místa chladnou vodou.
U žilního onemocnění na noze je důležité rozlišit, zda se jedná o flembotrombózu nebo o tromboflebitidu. Každý typ onemocnění totiž vyžaduje různou terapii. Tato onemocnění patří vždy do rukou lékaře.
V naší poradně s názvem REVMATICKÁ ARTRITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Taťána.
Dobrý den, manželovi byla diagnostikovaná revmatická artritida. Prosím o radu.
Jak podpořit léčbu bylinkami, popřípadě dietou?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Revmatoidní artritida je dlouhodobá autoimunitní porucha, která primárně postihuje klouby. Revmatoidní artritida se projevuje horkostí, otokem a bolestí kloubů. Bolest a ztuhlost se často zhoršují po odpočinku. Nejčastěji se jedná o zápěstí a ruce, přičemž na obou stranách těla jsou obvykle postiženy stejné klouby. Příčina revmatoidní artritidy není doposud známa, pouze se předpokládá, že ji způsobuje kombinace genetických a environmentálních faktorů. Hlavní roli při revmatoidní artritidě hraje imunitní systém, který z neznámého důvodu napadá klouby. To má za následek zánět a ztluštění kloubního pouzdra. Nemoc dále ovlivňuje přilehlou kost a chrupavku.
Léčba je omezena pouze na zmírnění příznaků, protože skutečná příčina není známa a není tedy možné tuto nemoc léčit ani vyléčit. Cílem léčby je zmírnit bolest, omezit zánět a zlepšit celkové fungování člověka. Tomu může pomoci rovnováha mezi odpočinkem a cvičením, používání dlahy, rovnátek nebo podpůrných ortéz. K léčbě se často používají léky proti bolesti, steroidy a protizánětlivé léky ze skupiny NSAID (mnoho z nich se dá volně koupit v lékárně). Ke zpomalení vývoje revmatoidní artritidy lze použít antirevmatika (označení DMARD), jako je hydroxychlorochin a methotrexát (jen na lékařský předpis). V určitých situacích může pomoci i chirurgické řešení.
Co se týče přírodní léčby a diety, tak zde moc možností není. Dieta, která by zmírňovala postup revmatoidní artritidy, neexistuje žádná. Samozřejmě platí, že zdravá strava a pohyb jsou prospěšné vždy. Jako přírodní léčbu revmatoidní artritidy lze použít přírodní léky na zmírnění bolesti. Sem patří kapsaicin (přírodní výtažek z chilli papriček), alobal na bolest kloubů, akupunktura, masáže a cvičení. U některých pacientů pomohly magnety, které se přikládaly na postižená místa.
Mnoho lékařů ke zmírnění příznaků revmatoidní artritidy doporučuje ošetření teplem a chladem.
Chlad: Omezuje otoky a záněty kloubů. Například během záchvatů bolesti na postižený kloub umístěte balíček s ledem. Jen to nepřehánějte. Studený obklad přiložte jen na 15 minut a mezi ošetřeními si udělejte alespoň 30ti minutovou přestávku.
Teplo: Uvolňuje svaly a urychluje průtok krve. Můžete použít elektrickou vyhřívanou dečku nebo teplý vlhký ručník. Nepoužívejte příliš velké horko. Kůže se nesmí spálit. Tepelnou terapii můžete využít i ve sprše, kde necháte teplou vodu dopadat na bolestivou oblast. To může pomoci uklidnit projevy. Horká vana je dalším dobrým způsobem, jak uvolnit ztuhlé svaly. Nepoužívejte vířivky ani horké vany, pokud máte vysoký krevní tlak nebo srdeční onemocnění.
Vyzkoušejte hřejivou koňskou mast. Ta obsahuje kapsaicin, což je přírodní látka získaná z pálivých chilli papriček. Vědecké studie ukazují, že může pomoci zmírnit bolest.
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ VÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Svědění víček bývá často způsobeno začínajícím zánětem, tak zvaným ječným zrnem. Hordeolum (ječné zrno) je akutní hnisavý zánět folikulů řas, Mollovy nebo Zeisovy žlázy. Nejčastější původce zánětu jsou stafylokoky. Prvním příznakem je právě svědění víček a pocit tlaku ve víčku. Následuje otok a zarudnutí víček. Zánět víčka pak progreduje s přítomností zánětlivé infiltrace až hnisavého abscesu. Subjektivně se projevuje citlivostí, bolestí nebo svěděním víčka při mrkání. Během několika dní se absces může provalit navenek. Proti ječnému zrnu se podávají na víčka teplé obklady, eventuelně malé incize usnadňující evakuaci hnisu. Dále se lokálně mohou aplikovat antibiotika nebo sulfonamidy, které brání šíření infekce.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Záněty Achillovy šlachy jsou velmi častým onemocněním u sportovců. Obvykle může dojít k zánětu jak šlachy, tak i jejího obalu. K zánětu Achillovy šlachy obvykle dochází v důsledku přetěžování, často nevhodným cvičením a pohybem. Obvykle se tak stává při aktivitách, při nichž dochází k nárazům chodidla do pevné podložky (všechny sporty, při nichž se běhá). K zánětu Achillovy šlachy může dojít u člověka v jakémkoliv věku a při jakékoliv aktivitě, přestože větší předpoklad k tomuto onemocnění mají jedinci, kteří se sportu věnují rekreačně a jsou ve věku zhruba 30 let a výše. Vliv na vznik zánětu této šlachy může mít ale i špatně zvolená obuv pro danou sportovní aktivitu, vynechání rozcvičení před sportovním výkonem, přeceňování svých schopností, pohyb po špatně zpevněném povrchu, náhlé zvýšení fyzické aktivity (například při běhu náhlý přechod do sprintu), špatný pitný režim, nebo i předcházející zranění lýtkového svalu. Člověk by se měl snažit tomuto všemu vyvarovat, protože léčba zánětu Achillovy šlachy není vždy úplně příjemná. Jako vhodná prevence může také sloužit omezení náročných fyzických aktivit, využívání ortopedických vložek do bot a nošení vhodné sportovní obuvi, zároveň je také dobré střídat pohybové aktivity, vždy se před sportem rozcvičit a zátěž zvyšovat postupně.
- příznaky
Zánětlivá onemocnění této šlachy mohou mít několik stádií a každé stádium má své příznaky. Nejprve se zánět „achillovky“ projevuje bolestí v oblasti této šlachy po sportu, nebo po velké fyzické zátěži nohy. Zároveň je achilovka také bolestivá na dotek a obvykle se objevuje i určité zduření této oblasti (zpravidla otok v blízkosti patní kosti), náhlá ztuhlost dolní končetiny v oblasti bérce, větší bolest při rychlém pohybu, zároveň se také může na šlaše objevit boule, nebo šlacha může „praskat“ při pohybu. Pro druhé stádium je typická bolesti již při fyzické aktivitě, bolest je opět obvykle provázena otokem dané oblasti. Předposlední třetí stádium se projevuje bolestí Achillovy šlachy i v okamžicích klidu, tedy v době kdy šlacha není nijak zatěžována. Poslední stádium se projevuje trvalou bolestí, která se může stupňovat i při sebemenším pohybu nohy. K tomuto stádiu obvykle dochází tím, že zánět v Achillově šlaše nebyl léčen.
- léčba
Hned na začátku je třeba zmínit, že léčba zánětu Achillovy šlachy je absolutně nezbytná, pokud by se totiž šlacha neléčila, mohla by se zcela přetrhnout a to by mohlo trvale ovlivnit její funkci. Důležité je také nezanedbávat nutnou rehabilitaci a respektovat předepsaný klidový režim a nohu v takovém případě zbytečně nezatěžovat, aby se situace dále nezhoršovala.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Flebotrombóza představuje podstatně závažnější onemocnění, než je tromboflebitida, neboť při něm dochází ke vzniku krevní sraženiny (trombu), která může způsobit až plicní embolii. Ročně postihne toto onemocnění v České republice cca 15 000 až 20 000 lidí.
Hluboká žilní trombóza je vážný stav, kdy v hlubokém žilním systému vznikne krevní sraženina, což bývá doprovázeno zánětem, který vede ke zfialovění, otoku a bolesti v postižené končetině.
Zánět hlubokého žilního systému, flebotrombóza, se vyskytuje nejčastěji u mladých žen v souvislosti s užíváním hormonální antikoncepce či s těhotenstvím a porodem.
Projevuje se otokem končetiny a její bolestivostí. Ta se zvyšuje při stažení svalstva a došlápnutí. Při zánětu lýtkových žil se vyskytuje otok od kolene dolů, při zánětu stehenních žil je oteklá celá dolní končetina, spolu s namodralým, profialovělým zbarvením kůže. Opakované chronické záněty žil vytvářejí atrofické změny, pigmentaci kůže, otoky, bércové vředy, lokální odumírání tkáně.
Snahou léčby je minimalizovat riziko embolie, zabránit šíření trombózy a usnadnit rozpuštění již vytvořených trombů. Nemocného uložíme do takzvané Trendelenburgovy polohy a zahájíme antikoagulační terapii pomocí warfarinu, heparinu anebo nízkomolekulárními hepariny. V závažných případech se provádí chirurgická léčba. Vždy je nutná hospitalizace. Cílem terapie je v první řadě obnovení toku krve, ať už pomocí medikamentózního (lékového) rozpuštění trombu (podávají se látky působící proti srážlivosti krvi –antikoagulancia, antifibrinolytika, antiagregancia), chirurgickým odstraněním sraženiny (trombu) nebo přemostěním uzavřeného úseku cévy pomocí cévní protézy (bypass). Pomoci může i angioplastika – speciálním katétrem se rozšíří a zprůchodní cévy. Tato léčba závisí na stáří trombu, neboť je úspěšná prvních deset dní od vzniku trombu. Dále je třeba zabránit dalšímu růstu trombu a komplikacím. Léčba začíná intravenózním podáváním heparinu, později se může měnit na orálně podávané přípravky. Aby se zabránilo recidivě trombózy, měla by léčba trvat minimálně 6 měsíců. Je nutné nošení kompresivních punčoch.
Každý pacient, který překonal trombózu, je ohrožen její opětovným vznikem. V mnoha případech se vyvíjí posttrombotický syndrom, což je trvalá slabost žil s následky:
V naší poradně s názvem BOLEST PAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobry den, bolí me obe paty na rentgenu me nic nenasly bolest je jako kdyz mam v patach jehlicky masticky nepomahaji prosim o radu dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Váš problém se jmenuje syndrom tarsálního tunelu. Jde o kompresi tibiálního nervu v místě, kde prochází tarzálním tunelem na vnitřní straně kotníku. Příčinou může být cokoliv co zužuje prostor v tarzálním tunelu, tedy například otoky, cysty, uzliny, artritida, růst nezhoubných nádorů nebo ploché nohy. Projevuje se to především bolestí paty, která se může dále šířit. Pak také je to pocit píchání jehliček uvnitř paty necitlivost a mravenčení na vnitřní straně chodidla a paty, teplými a studenými pocity v nohou. Horší to bývá v noci. Obvykle nemoc postihuje jen jednu nohu. Léčba býva odpočinek, protizánětlivé léky, cvičení, speciální bota a další protetika, steroidní injekce, chirurgie. Přesné určení léčby závisí na příčině útisku v tunelu. Budete muset navštívit neurologa, který vyšetří celou oblast a zvolí další postup. Poté ve spolupráci s ortopedem budete pracovat na vyléčení.
Trombózou se označuje stav, kdy dochází k zánětu hlubokých žil dolních končetin se vznikem krevní sraženiny – trombózy. Situace se významně častěji vyskytuje u dlouhodobě ležících osob nebo u lidí s varixy („křečovými žilami“). K nemoci jsou také náchylnější lidé po operaci či ženy po porodu.
Trombóza se projevuje pocitem tíhy a napětí na jedné končetině, bolestmi postižené končetiny, obzvláště v průběhu žil, bolestmi při chůzi (klaudikační potíže), změnou zbarvení (promodrání), zfialověním (cyanóza), někdy nevolností (nauzea).
Lokální nález se pak projevuje otoky kotníku nebo bérce, smazanými obrysy kloubů s napjatou kůží, vyšší teplotou končetiny, lehkou cyanózou (promodrání, zfialovění končetiny), rozšířenými podkožními žílami v horní třetině bérce, nejasnými zvýšenými teplotami organismu a tachykardií (zrychlený puls).
Provádějí se laboratorní a klinická vyšetření jako ultrazvukové vyšetření, kontrastní rentgenologická flebografie nebo radionuklidové vyšetření, v krvi (séru) se zjišťuje zvýšení D-dimerů.
Situace je nebezpečná tím, že se trombus (sraženina) může uvolnit a jako embolie (vmetek) vniknout do plic. Rizikovým faktorem pro zánět žil na noze je dlouhodobé cestování s nemožností dostatečného pohybu (například cestování letadlem a podobně), pak se mluví o takzvané cestovní trombóze.
V naší poradně s názvem LÉČITEL OTEC PLESKAČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie vitovjáková.
Dobrý den,
prodělala jsem zánět žil na pravé noze a hrozí mi operace ( metodou parvacross ). Existuje nějaká možnost, že bych se mohla operaci vyhnout ? Mám totiž strach z anestezie, přece jen už nejsem nejmladší ( 66).
Prosím o radu.
mvit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Krosektomie se dnes provádí velmi šetrně. Dochází při ní k preparaci zdravých žil, kterými se pak nahrazují ty poničené zánětem. Vlastně se dá říci, že je to zatím nejlepší způsob, jak vrátit zpět původní žilní funkce, jako před zánětem. Anestezie se bát nemusíte. Pokud byste nechtěla celkovou anestezii, tak můžete požádat o epidurální anestezii, při které zůstáváte při vědomí a znecitliví se vám jen spodní část těla. Alternativní medicína je při léčbě již poničených žil slabá. Může pomoci jen daleko před tím, než zánět zničí žíly.
Zubním plakem způsobený zánět dásní je jedním z nejčastějších lidských onemocnění. Touto formou gingivitidy trpí přes 80 % lidí, a když není včas adekvátně léčena, může přejít v obávanou parodontitidu. Obecně platí, že ne každá gingivitida se vyvine v parodontitidu, ale každé parodontitidě předcházela gingivitida.
Zánět dásní se dělí na následující potíže
Zubním plakem způsobený zánět dásní, tzv. plakem indukovaná gingivitida
Touto formou trpí přes 80 % lidí, pokud není včas adekvátně léčena, může přejít postižení hlubších tkání parodontu v obávanou parodontitidu se všemi jejími následky, včetně ztráty vlastních zubů, či dokonce celého chrupu.
Gingivitidy vyvolané jinou příčinou, než je zubní plak
K těmto příčinám mohou patřit bakteriální infekce (například syfilis, kapavka), virové (herpes, HIV) a kvasinkové infekce, alergie na rtuť, kovy, plasty, chemikálie obsažené v ústních vodách, zubních pastách, žvýkačkách, potravě, poranění a podobně. V těchto případech je mnohdy postižena nejen dáseň, ale i další části sliznice v dutině ústní a léčba často vyžaduje spolupráci s dalšími odborníky.
Chronická plakem indukovaná gingivitida
Chronická gingivitida (latinsky gingivitis chronica) neboli chronický zánět dásní se vyskytuje téměř u 90 % Středoevropanů. Považujeme ji za nejčastější zánět lidského těla. Je považována za předstupeň parodontitidy. Většinou probíhá jen s níže uvedenými příznaky bez výraznějších subjektivních potíží. Pouze při čištění zubů nebo při zakousnutí do jablka dásně lehce krvácejí. Jednoznačnou příčinou nemoci je nedostatečná ústní hygiena a následné hromadění zubního plaku ve spojení s konstitučním sklonem k tomuto onemocnění. Plakem způsobený zánět dásní mohou dále zhoršovat místní vlivy, jako je zubní kámen, kouření, stres, hormonální změny (puberta, těhotenství, menstruace), celková onemocnění (cukrovka, krevní onemocnění), užívání některých léků (starší typy perorální antikoncepce) nebo nedostatek vitamínů (vitamín C).
Gingivitida je tedy infekce vyvolaná škodlivými bakteriemi obsaženými v zubním plaku – měkkém povlaku, který ulpívá na zubech a dásních. Tyto bakterie uvolňují jedovaté látky, takzvané toxiny, které dráždí dásně, činí je krvácivými, zduřelými, zarudlými a citlivými. Vyvolávají obrannou odpověď organismu a dochází ke vzniku zánětu. Zánět dásní může být v okolí jednoho nebo více zubů či v celém chrupu.
Při plakem způsobené gingivitidě je zanícena pouze dáseň bez postižení hlouběji uložené tkáně závěsného aparátu zubu neboli parodontu. Jedná se o onemocnění, které lze úspěšně vyléčit bez trvalých následků pro dásně a zuby. Probíhá-li však neléčený zánět dásní příliš dlouho (měsíce, léta), může napadnout hlouběji dalš
Ve svém příspěvku ZÁNĚT NADVARLETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
Dobrý den, před časem mě na urologii sdělil pan doktor, že jsem prodělal zánět nadvarlete. Sdělil mě že pouze operace tento zánět může odstranit. Ale do operce se mě moc nechce už i z důvodu ztráty spermií. Tento stav již trvá tři roky a proto se chci zeptat zda existuje nějaké antibiotikum které by tento zánět odstranilo a jaké. A nebo je operace nezbytná?
Děkuji za odpověď Tomáš
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Příčiny zánětu žil na ruce zahrnují obecně všechny procesy, které poškozují žilní stěnu, a stavy způsobující zpomalení proudění krve v žilách a její městnání. Infekční zánět žil na ruce se může například rozvinout jako komplikace zavedení kanyly. Zánět žil v rukou, na předloktí, se může rovněž objevit v souvislosti s traumaty (zlomeniny a podobně).
Podávají se protizánětlivé masti, aplikují se studené obklady, stažení obinadlem, elastickou punčochou. Pomoci může užívání kyseliny acetylsalycilové (ASA, Anopyrin, Aspirin), popřípadě antibiotik. Onemocnění většinou ustoupí do několika dní.
U žilního onemocnění ruky je důležité rozlišit, zda se jedná o flembotrombózu nebo o tromboflebitidu. Každý typ onemocnění vyžaduje různou terapii. Tato onemocnění patří vždy do rukou lékaře.
V naší poradně s názvem POTÍŽE PO OPERACI KŘEČOVÝCH ŽIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Jsem 3 a půl měsíce po operaci křečových žil a stále mám místa i velikosti dlaně i s prsty,která vůbec necítím.připadne mi to jako přeříznuté nervy.Je prosím něco co by půsbilo aby se nervy spojily?Necitlivá místa mám na bérci a na vnitřní straně stehna. Děkuji za radu. Ludmila.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Cvičení a masáže. Musíte něčím stimulovat nervová zakončení, aby se mohla obnovit vazba vedoucí do mozku. Zkuste zajít na neurologii a dohodněte s lékařem další postup vaší rehabilitace.
Povrchový zánět žil i přes svůj mnohdy dramaticky vypadající obraz nevyžaduje složitou léčbu. K potlačení projevů zánětu se používají studené obklady, stažení postižené končetiny obinadlem nebo elastickou punčochou a protizánětlivé masti (například Heparoid). Pomoci může i užívání Aspirinu nebo Ibuprofenu. Tromboflebitida obvykle do několika dnů ustoupí. V případě těžšího nebo prohlubujícího se zánětu povrchových žil vyhledejte lékařskou pomoc.
Flebotrombóza vyžaduje kvůli své potencionální nebezpečnosti energetičtější léčbu. Jejím základem jsou léky „na ředění krve“ – antikoagulancia. Připravte se na to, že zůstanete v nemocnici. Prvních několik dní vám lékař pravděpodobně bude podávat Heparin a potom zahájí dlouhodobou léčbu Warfarinem. V těžších případech se může pokusit i o rozpuštění krevní sraženiny pomocí trombolytik.
Při bolesti se užívají nesteroidní antiflogistika (Aspirin, Acylpirin, Ibalgin, Ibuprofen), a to jak v tabletkách, tak v masti. Vhodné je končetinu polohovat, pohybovat s ní. Jako prevence zasažení hlubokého systému poslouží i chůze, důležitá je elastická bandáž končetiny. Na nohu se přikládají studené obklady, chladivé masti, vhodná je rovněž prevence v podobě kompresivní terapie – doplňky stravy posilující cévní stěnu. Riziko komplikací je velmi malé.
K dlouhodobým opatřením v léčbě a mírnění příznaků zánětu žil patří studené obklady a používání elastických punčoch nebo obinadel. Stažením končetiny dojde k utlačení povrchového žilního systému. Krev musí ke svému odtoku používat hluboké žíly a tím v nich zrychlí svůj průtok.
Tromboflebitida obvykle do jednoho až dvou týdnů bez následků odezní. Zatvrdnutí může přetrvávat i delší dobu po zánětu. I to ale po čase zmizí.
Flebotrombóza představuje „časovanou bombu“, která může kdykoliv hrozit uvolněním sraženiny a její embolizací do plic. Masivní embolie pro vás může být smrtelná. Proto je tolik důležitá řádná léčba zánětů hlubokých žil. Akutní stadia vyžadují pobyt v nemocnici a sledování. I po jejich odeznění se ještě několik měsíců pokračuje v léčbě Warfarinem.
Opakované nebo chronické záněty žil a hromadění krve v končetinách způsobuje jejich zhoršené vyživování. Projeví se to poruchou pigmentace (tmavými skvrnami nad postiženým místem) a v těžších případech i odumřením tkáně a vznikem bércového vředu.
Ve svém příspěvku JAK SE PROJEVUJE UCPÁVÁNÍ CÉV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Bartík.
Pacientka po úspěšné operaci srdce (trojitý bypass) si stěžovala na bolest pravé nohy.Nikdo na to cca 7 dnů nereagoval.Poté byla převezena z fakultní nemocnice do nemocnice krajské (noha byla od lýtka směrem dolu silně tmavě modrá)kde byl okamžitě zahájen pokus o průchodnost cév a žil,který byl bohužel bezúspěšný (noha byla již v tak velmi zanedbaném stavu z předchozí nemocnice) a následovala amputace končetiny ve stehně.Vzhledem k tomu,že pacientka v bezprostředně krátké době absolvovala několik velmi náročných operativních zákroků, bohužel po několika dnech zemřela,její organizmu byl natolik vyčerpán,že již nedokázal dále bojovat.Podle mého laického názoru byla po operaci bypassu totálně zanedbána pooperační léčba.Chci ještě podotknout,že v krajské nemocnici byly bleskově zahájeny všechny potřebné zákroky na vysoké profesionální úrovni což je třeba zdůrazni a za což všem týmům, které v této nemocnici byly účastny vyslovuji neobyčejné díky.Prosím o případné odborné posouzení jak by měl celý případ,od operace až po následnou léčbu,probíhat.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kryglova.
Lékařka řekla že je nevhodný pribinacek dítě má 20 měsíců je to pravda
Charakteristickým znakem u zánětu žil v kotníku je otok končetiny, mezi další možné projevy zánětu žil patří bolestivost. Riziko zánětu hlubokých žil spočívá především ve zvýšené možnosti vytvoření trombu. (Zánětem poškozená stěna žil je náchylná k tvorbě krevních sraženin – trombů.) Tromby se mohou utrhnout, vmetek je zavlečen krevním proudem do plic a zde ucpe pro život důležité cévy a vzniká plicní embolie.
V naší poradně s názvem ZANET ŠLACH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Ne, zánět šlach se nedá léčit višňákem. Se zánětem šlach je třeba obrátit se na ortopéda, který určí protizánětlivé léky a doporučí vhodnou rehabilitaci. Po domácku můžete zánět šlach léčit pomocí Apo-ibuprofenu a klidového režimemu.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Romana.
Dobrý den,často mě bolí ruce nebo spíš prsty na rukou,hlavně první dva články prstů, poslední čtyři dny mě začalo bolet i zápěstí a řekla bych že je i oteklé myslíte si že by to mohl být zánět žil?
Folikulitida je infekční zánět vlasového váčku. V místě postiženého folikulu dochází k zarudnutí. Vytvoří se malý hrbolek, který se může změnit ve vřídek naplněný hnisem. Většinou se toto ložisko šíří a vřídky se množí. Postižené místo je bolestivé. Folikulitida se většinou hojí bez jizvy, může však dojít ke vzniku takzvaného furunklu.
Podobnosti s opruzeninou jsou pouze v zarudnutí a bolesti. Léčba folikulitidy je založena na antibiotických mastech, které se aplikují přímo na postiženou oblast. Velmi důležité je dbát na hygienu zasaženého místa. Pouze při velmi rozsáhlých ložiscích folikulitidy a jejím těžkém průběhu jsou podávána antibiotika ve formě tablet.
Ekzém
Ekzém je chronický svědivý kožní zánět. V akutní fázi se projevuje výskytem svědivých, začervenalých ložisek, na kterých se později tvoří mokvající puchýřky (papulky a pustulky). Pro chronickou formu je typické zhrubnutí kůže (lichenifikace) a barevné změny kůže.
Podobnost s intertrigem spočívá v zarudnutí a lokalizaci v podobných partiích těla. Základem léčby ekzémů jsou antihistaminika k potlačení alergických reakcí, v těžších případech pak lokálně podávané kortikoidy.
Plíseň
Plíseň je nemoc vyvolaná kvasinkami. Vzniká v místech vlhké zapářky a jako profesionální onemocnění u osob, které pracují ve vlhku nebo máčejí dlouhodobě kůži bez patřičné ochrany. U nich se může vyvinout i zánět nehtových lůžek. Kožní kandidóza se projevuje jako ohraničená léze s erythemem a papulkami. Za okolností, jež jsou doprovázeny poklesem buněčné imunity, je infekce torpidní, vyskytuje se i na sliznicích. Většinou odolává terapii. U kojenců vzniká celkem neškodný povlak v dutině ústní (soor) a kožní kandidóza jako následek vlhčení kůže pod plenkou. Pro povrchové postižení sliznic je charakteristický bělavý povlak lpící k povrchu, nebolestivý. Vyskytuje se na sliznici dutiny ústní, na jazyku, na patře, v hrdle.
Projevy s intertrigem jsou téměř totožné, jelikož opruzeniny vznikají také v důsledku plísní. Tudíž i léčba je identická.
Nežit
Nežit je z lékařského hlediska hnisavé kožní onemocnění, které vyvolávají různé bakterie. Vzniká na zádech, šíji či hýždích, kde se infekce zanesená třením do chlupového váčku (ale nejenom) začne zvětšovat. Tím postupně vzniká nehezký vřídek na kůži, který roste, mírně mění barvu a na vršku je nejčastěji zakončen malým žlutým stroupkem. Na omak bývá teplý a postupem času se začíná vyplňovat hnisem. Nežit je dosti bolestivý. Po čase převážně praskne a vyteče a průběžně se zahojí, někdy se vstřebá sám od sebe i bez prasknutí. Není neobvyklé,
V naší poradně s názvem DIAGNOSTIKA VNITRNIHO PASOVEHO OPAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta Blahová.
Jak poznam,ze mam vnitrni pasovy opar.Jsem na neschopence z duvodu neurologickych.Mam pochroumanou krcni i bederni pater,tak rehabilituji a tak.Pred par dny se mi udelal pasovy opar na cele,dostala jsem antivirotika.Mam ale strach protoze me stale boli krk,v krku,hlava,brni ruce ,abych jeste nemela vnitrni opar.Proto bych chtela vedet,jak ho diagnostikovat.Dekuji Iveta
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Antivirotika vyléčí i vnitřní pásový opar. Pokračujte v lékařem stanovené léčbě a při příští kontrole se zmiňte o vnitřním pásovém oparu.
Příznaky se u zánětu šlach projevují postupně. Místo, kde se zánět nachází, je ze začátku onemocnění citlivější a svědí. Postupně začíná být zarudlé až nateklé a teplé. Postižené místo je bolestivé. Bolest se projevuje zejména při pohybu, při němž je zanícená šlacha využívána, a může se v dalších fázích onemocnění promítat i do blízkého kloubu.
Rozlišuje se několik typů zánětu šlach:
Hnisavý zánět šlach – je způsoben pyrogenními bakteriemi, které působí jinde v těle trauma a na šlachu přešly z okolí. Tento zánět se může rozšířit na další místa a může způsobit až odumření postižené šlachy.
Revmatický zánět – ten se podobá revmatické artritidě, což je onemocnění postihující hlavně větší klouby. Vzniká jako následek nákaz, které jsou způsobeny bakteriemi označovanými jako streptokoky. Tyto klouby jsou pak bolestivé, omezeně pohyblivé a zduřelé.
Tenisový loket – je zánět nacházející se obvykle na přední straně předloktí. Je způsoben nadměrným zatížením těchto svalů nejen při sportu, ale může se vyskytovat i u manuálně pracujících lidí, kteří vykonávají neustále jeden pohyb bez možnosti odpočinku těchto svalů. Nemusí se ale jednat pouze o těžce pracující. Často se zánět šlach vyskytuje u lidí, kteří pracují na počítači s rukama stále v jedné poloze, nebo u studentů, kteří si takto namohli svaly jedné ruky dlouhým a častým psaním.
Lupavý prst – postihuje nejvíce prsty na rukou, nejčastěji pak šlachy palců. Když se pak v těchto šlachách vytvoří zánět, není pohyb palcem plynulý, ale trhavý až skákavý.
V naší poradně s názvem ODUMŘENÁ ŠLACHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Nechápu pojem odumřená šlacha .... co se tedy stane s postiženým místem, ( např. holeň), kde došlo k odumření ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Odumřelá šlacha se nejčastěji objevuje v místě úponu kosti a šlachy. Zde dojde k nekróze na šlaše a organizmus ji začne vnímat už ne jako šlachu, ale jako cizí tkáň a započne proti ní obranný proces, který se projevuje zanícením a otokem kolem odumřelé šlachy. Tento stav se neustále zhoršuje a zvyšuje se bolestivost v místě odumření. Odumřelá šlacha se musí operativně odstranit a nahradit novým materiálem, jinak se zánět bude dál rozšiřovat a mohl by zachvátit celou oblast, která by se pak nedala léčit jinak než, uříznutím.
Tableta obsahuje hormony. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu. V naší republice jde o nejrozšířenější typ antikoncepce. Výhodou je vysoká účinnost, pravidelný menstruační cyklus, menší menstruační bolesti. Má i pozitivní vliv na pleť, vlasy a nehty.
Po celou dobu užívání dodává tělu estrogen i gestagen. Podle množství hormonů se dělí na:
jednofázové – obsahují stejnou dávku hormonů (21 dnů estrogen i gestagen, 7 dní menstruace)
dvoufázové – tabletky dvojího druhu s různými dávkami hormonů (11 dní estrogen, 10 dní gestagen, 7 dní menstruace)
třífázové – v průběhu cyklu se mění hladiny gestagenů i estrogenů; snaží se co nejvíce zachovat pravidelnost menstruace
Dávkování: Jednou denně. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu.
Spolehlivost: 90 žen z 1 000 otěhotní při doporučeném používání.
Hormonální působení: Hormony z tablety se uvolňují do celého těla. Mohou obsahovat estrogen.
Ovlivnění cyklu: Pravidelné krvácení každý měsíc, může snížit krvácení a bolest.
Váha: Přírůstek na váze je malý, jestli vůbec nějaký.
Riziko trombózy: Mírně zvýšené riziko.
Otěhotnění po vysazení: Ano, brzy po přerušení.
Cena: Metoda není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Použití: Lékař vám ji předepíše, zakoupíte ji v lékárně a každý den ve stejnou dobu spolknete jednu pilulku. Hormony se pak neustále uvolňují do krve a chrání vás před nechtěným otěhotněním.
Nežádoucí účinky
Časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 100 uživatelek): změny nálady, bolest hlavy, nevolnost, bolest prsou, problémy s menstruací, například nepravidelná menstruace, vynechání menstruace.
Málo časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 1 000 uživatelek): deprese, nervozita, ospalost, závratě, mravenčení, migréna, křečové žíly, zvýšený krevní tlak, bolest žaludku, zvracení, trávicí potíže, plynatost, zánět žaludku, průjem, akné, svědění, vyrážka, bolesti, například bolest zad, končetin, svalové křeče, kvasinkové poševní infekce, pánevní bolesti, zvětšení prsou, nezhoubné bulky v prsou, děložní/poševní krvácení (které obvykle ustoupí při dalším užívání přípravku), výtok, návaly horka, zánět pochvy (vaginitida), problémy s menstruací, bolestivá menstruace, snížená menstruace, velmi silná menstruace, poševní suchost, neobvyklé výsledky výtěru z děložního hrdla, snížený zájem o sex, nedostatek energie, zvýšené pocení, zadržování tekutin, zvýšení hmotnosti.
Vzácné nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 10 000 uživatelek): kvasinkové infekce, anémie, z
Hlavním rizikem zánětu šlach je nadměrné zatěžování svalů bez adekvátního odpočinku. Příkladem mohou být běžné činnosti, jako je třeba práce na počítači. Při sportování je nebezpečné začít bez zahřátí a protažení namáhaných svalových skupin. Rizikové je i náhlé zvýšení svalové činnosti, jíž jsme se v předchozí době nevěnovali.
Rozlišujeme několik typů zánětu šlach
Hnisavý zánět šlach: Je způsoben pyrogenními bakteriemi, které působí jinde v těle trauma a na šlachu přešly z okolí. Tento zánět se může rozšířit na další místa a může způsobit až odumření postižené šlachy.
Revmatický zánět šlach:
Revmatický zánět se podobá revmatické artritidě, což je onemocnění postihující hlavně větší klouby. Vzniká jako následek nákazy, která je způsobena bakteriemi – streptokoky. Klouby jsou pak bolestivé, omezeně pohyblivé a zduřelé.
Tenisový loket:
Jedná se o zánět nacházející se obvykle na přední straně předloktí. Je způsoben nadměrným zatížením těchto svalů nejen při sportu, ale často se vyskytuje i u manuálně pracujících lidí, kteří vykonávají neustále jeden pohyb bez možnosti odpočinku svalů. Nemusí se ale jednat pouze o těžce pracující. Objevuje se často u lidí, kteří pracují na počítači s rukama stále v jedné poloze. Podrobně v samostatném článku tenisový loket.
Lupavý prst:
Postihuje nejvíce prsty na rukou, nejčastěji pak šlachy palců. Když se v nich vytvoří zánět, není pohyb palcem plynulý, ale trhavý až skákavý.
Příznaky a projevy zánětu šlach
Zánět šlach nepatří mezi onemocnění, které by na nás z ničeho nic udeřilo, obvykle se příznaky začínají projevovat postupně. Místo, kde se zánět nachází, je ze začátku onemocnění citlivější a svědí. Postupně začíná být zarudlé, teplé a bolestivé. Bolest se projevuje zejména při pohybu, při němž je zanícená šlacha používána, a může se v dalších fázích onemocnění promítat i do blízkého kloubu.