Prodej
Prodej vrbovky malokvěté je možný na internetu. Čaj můžete koupit zde.
Kapky je možné koupit zde.
Tinkturu lze koupit tady.
A jak vypadá vrbovka malokvětá, se můžete podívat zde.
Zdroj: Vrbovka malokvětá
Téma
VRBOVKA MALOKVĚTÁ
OBSAH
Poradna
V naší poradně s názvem ČAJ VRBOVKA MALOKVĚTÁ NA WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Rutkovská.
prosím o sdělění jestli můžu pít čaj z vrbovky malokvěté, když užívám Warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Výtažky z této rostliny byly tradičně používány při onemocněních prostaty, močového měchýře a ledvin, kde se využívá antioxidační a protizánětlivý účinek. Bylina Epilobium parviflorum (vrbovka malokvětá) byla předepisována vnitřně jako čaj v tradiční rakouské medicíně pro léčbu poruch prostaty, ledvin a močových cest. V laboratorním prostředí (in vitro) bylo prokázáno, že extrakty z této rostliny omezují množení buněk lidské prostaty. Neexistuje dostatek důkazů o vlivu vrbovky malokvěté na účinky Warfarinu a proto by mělo být její používání prováděno s opatrností, ve smyslu častějších kontrol aktuální srážlivosti krve během jejího užívání.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: diskuze Vrbovka čaj a warfarin
Vedlejší účinky
Vrbovku malokvětou lze užívat dlouhodobě bez vedlejších účinků a doporučuje se dokonce její preventivní podávání.
Zdroj: Vrbovka malokvětá
Užívání
Doporučuje se asi 1 vrchovatá lžička (cca 5 g) sušené natě vrbovky, která se zalije 250 ml vařící vody a nechá se 10 až 15 minut luhovat. Čaj se popíjí po delší dobu, maximálně 2x denně a vždy nejlépe nalačno.
Vrbovka malokvětá je dostupná i jako tinktura. Používá se jako léčebné kapky a dávkování je 2x 20 kapek denně mezi jídly či nalačno, nejlépe do sklenice vody. Tinktura obsahuje 10% výtažek z natě vrbovky malokvěté ve 40% lihu.
Zdroj: Vrbovka malokvětá
Diskuze
V diskuzi OTEC PLESKAČ BYLINKOVÁ PORADNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Červenková.
Dobrý den!
Chci se zeptat, zda je vhodné užívat v těhotenství čaj z kozlíku lékařského, případně jakou jinou bylinku lze využít? Předem děkuji za odpověď!
Ludmila Červenková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bretislav Mazac.
Mam nemocne ledviny-uzivam vrbovku malokvetnou.Jak dlouho ji uzivat s prestavkami.Vadi vrbovce ,kdyz projde mrazem.Je mi 60 let a vrbovka mi velice pomaha.Jsou i jine byliny na ledviny.Dekuji .
Zdroj: diskuze Otec pleskač bylinková poradna
Zkušenosti
Vrbovka malokvětá (Epilobium parviflorum) je léčivá bylinka s vysokým obsahem biologicky aktivních látek (kaempferol, quercetin, myricetin, lektiny a sitosteroly). Aktivní látky vrbovky malokvěté příznivě ovlivňují činnost prostaty a řeší stavy, kdy se prostata projevuje bolestivostí, nutkáním k močení či drobným únikem moči. Vrbovka malokvětá působí rovněž protizánětlivě, protiedematózně a antimikrobiálně. Je velmi účinná při čištění krve, proto se využívá jako vhodný doplněk při dietě nebo k celkové očistě organismu. Další užití vrbovky je možné při onemocněních ledvin a močového měchýře. Vrbovka upravuje pružnost močového měchýře a je účinná proti jeho otokům. Při zevním použití urychluje hojení ran. Uplatňuje se při zánětu prostaty, při chronickém prostatismu a při stařeckém nezhoubném zbytnění prostaty. Používá se i při zhoubných nádorech prostaty. Příznivě působí na zánětlivé poruchy ledvin a močových cest. Může se používat při kožních chorobách a některých endokrinních poruchách v čajích konzumovaných k "čištění" krve. Vrbovek je několik druhů. Obecně řečeno mají všechny přibližně stejné účinky. Vrbovka velkokvětá neexistuje.
Zdroj: Vrbovka malokvětá
Poradna
V naší poradně s názvem VRBOVKA ČAJ A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František říha.
ZAHÁJIL JSEM UŽÍVÁNÍ LÉKU WARFARIN, BYL JSEM ZVYKLÝ UŽÍVAT RANNÍ ČAJ Z VRBOVKY JAKO PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ . MOHU TENTO ČAJ UŽÍVAT NADÁLE,ANIŽ BY VZNIKL PROBLÉM S WARFARINEM ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle dosavadních zjištění není známa žádná interakce mezi Warfarinem a vrbovkou.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: diskuze Vrbovka čaj a warfarin
Pěstování
Vrbovka malokvětá se vyskytuje téměř po celé Evropě, najdeme ji ovšem i v severní Africe a Asii. Roste především ve vlhčích oblastech, nejčastěji v okolí vod. Existuje hned několik různých druhů vrbovek, z nichž pozitivní účinky na zdraví má nejen vrbovka malokvětá, ale též vrbovka růžová (Epilobium roseum), vrbovka horská (Epilobium montanum), vrbovka kopinatá (Epiloblum lanceolatum), vrbovka tmavá (Epilobium obscurum), vrbovka chlumní (Epilobium collinum), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), vrbovka drchničkolistá (Epiloblum anagallidifolium), vrbka Fleischerova (Chamerion fleischeri).
Vrbovka malokvětá je vytrvalá bylina, která dosahuje výšky kolem 1 metru (v průměru má však 30-80 cm na výšku). Lodyha je vzpřímená, hustě pokrytá jemnými chloupky zvláště ve spodní části rostliny. Listy vrbovky jsou protistojné, bez řapíku, kopinaté a mírně zubaté, u báze jsou mírně zakulacené, 5-10 centimetrů dlouhé. Květy vrbovky malokvěté jsou malé, barvou načervenalé, bledě růžové až téměř bílé, 6-8 mm široké se 4 květními lístky, 8 tyčinkami a 4 lalůčkatými bliznami. Kvete od června do srpna. Oboupohlavné květy vrbovky se buď samoopylují, nebo jsou opyleny pomocí hmyzu. Plodem vrbovky je zhruba 8centimetrová tobolka, která obsahuje velmi malá (asi 1 mm) černá semínka s jemnými bílými vlákny (česky chmýr), s jejichž pomocí se může pohybovat ve vzduchu.
Vrbovka malokvětá preferuje spíše zastíněná stanoviště s dostatečnou vlhkostí. Upřednostňuje močály, rumiště, bažiny, mokřady, vlhké louky a úbočí lesů, lesních pasek a náspů. Má ráda kamenité půdy s vysokým obsahem dusíku. Na území České republiky se hojně vyskytuje takřka všude, nejvíce však v podhorských oblastech.
Pěstování doma ze semínek je nenáročné. Přímý výsev nebo přesazení vrbovky malokvěté se většinou provádí během května. K optimálnímu růstu vrbovky je vhodnější vlhké stanoviště, půda by měla být spíše hlinitá, těžká. Ke sběru listů by mělo docházet před nebo během kvetení vrbovky, tedy v mezidobí od června do září. Semena lze snadno předpěstovat doma. Při sběru je vhodné se soustředit pouze na horní část natě, aby rostlina mohla dále růst, prosperovat a tvořit semena. Pokud je vrbovka utržena v polovině (může se totiž sbírat celá, stonek, listy nebo květy), vytvoří se na rostlině boční výhonky. Sběr by měl probíhat co nejšetrněji, jelikož vrbovka malokvětá může ještě několikrát znovu dorůst. Pokud zůstane kořenový systém nepoškozen, může další rok znovu vyrašit.
Zdroj: Vrbovka malokvětá
Vrbovka malokvětá a prostata
Účinné látky vrbovky malokvěté příznivě ovlivňují činnost prostaty, což bylo potvrzeno i laboratorními studiemi v případě koncentrovaného a čištěného roztoku aplikovaného přímo na zmíněnou tkáň. V lidovém léčitelství má vrbovka schopnost řešit bolestivost při močení, časté nutkání k močení, drobné úniky moči nebo pomáhá zmírnit závažnější inkontinence. Lidoví léčitelé sahají po vrbovce při chorobách ledvin, zánětech močového měchýře a různých onemocněních prostaty, zvláště využívají jejího ochranného působení při benigní hyperplazii prostaty (zbytnění prostaty). Ohledně zánětů urologického traktu se doporučují bylinné směsi obsahující rovněž medvědici lékařskou (v ČR je bohužel sběr volně rostoucího keříku zakázán, jedná se o chráněnou rostlinu), brusinku, zlatobýl, truskavec ptačí, blešník, přesličku nebo břízu. Bylinné směsi by měly také upravit pružnost endotelu močové trubice a pomáhat proti vzniku otoků.
Účinné látky vrbovky malokvěté v silné koncentraci vykazují protizánětlivý efekt na určité kmeny bakterií, čímž lze předpokládat "úlevový efekt" při zánětech močových cest. Je prokázané, že účinné látky vrbovky mají antioxidační efekt. Lidová medicína doporučuje vrbovku malokvětou při potřebě pročištění krve, léčitelé ji volí jako vhodný doplněk při dietních opatřeních nebo k celkové očistě organismu (například během jara). Účinné látky v patřičné dávce pomáhají tišit menopauzální projevy u žen (výkyvy nálad nebo pocitů horka/chladna).
Zevně se užívá odvar z vrbovky malokvěté k podpoře hojení mokvavých i suchých nehlubokých ran, vrbovka by totiž měla urychlit proces hojení. V lidovém léčitelství se dočítáme, že je vrbovka vhodná ke zmírnění potíží zažívacího traktu, při krvácení konečníku, menstruačních potížích, poškození sliznice úst nebo proti tvorbě zánětlivých výpotků.
Zdroj: Vrbovka malokvětá
Bylinky na ledviny
Zlatobýl: působí močopudně a protizánětlivě, rozpouští kameny a pomáhá při chronických nemocech ledvin a močových cest. Užívá se formou čaje.
Vřes obecný: pomáhá na záněty ledvin a močového měchýře. Užívá se čaj z květů a nati.
Vrbovka malokvětá: má vynikající účinky na močové orgány, zejména dokáže pomoct při onemocnění prostaty. Doporučuje se pití čaje.
Tužebník jilmový: bylinka účinná na ledviny, která se užívá v podobě čaje z kvetoucí nati.
Šípek: užívá se jako čaj z plodů, je skvělým prostředkem na písek v ledvinách nebo močovém měchýři.
Stračka révolistá: užívá se na záněty močového měchýře, při kterých je časté nucení na močení a pocit pálení v močové trubici, který v průběhu močení ustává.
Plavuně vidlačka: používají se polštářky z nati nahřáté v troubě jako obklad do oblasti ledvin.
Proskurník lékařský: užívá se jako čaj z kořene a listů.
Přeslička rolní: má silné močopudné účinky a pomáhá rozpouštět kameny v ledvinách a močových cestách, užívá se čaj z nati.
Petržel: působí příznivě na ledviny a močové cesty, užívá se při ledvinových a močových kamenech, kolikách a zánětech ledvin, močových cest a prostaty.
Medvědice léčivá: působí na močové ústrojí dezinfekčně, má i silný antibakteriální účinek.
Lišejník islandský: působí výrazně antibioticky a užívá se jako čaj ze stélky.
Lomikámen zrnatý: na ledviny a na ledvinové a močové kameny se užívá čaj z kvetoucí nati.
Lopuch: užívá se jako čaj z kořene, který je proti zánětům ledvin.
Klikva: má antibiotický efekt a zabraňuje bakteriím přichytit se sliznice močového ústrojí.
Kopřiva dvoudomá: je močopudná, čaj z ní pomáhá při onemocněních ledvin.
Jalovec obecný: je detoxikačním prostředkem ledvin. Má diuretické vlastnosti a pomáhá odvádět přebytečné tekutiny.
Jahodník obecný: při chorobách ledvin a ledvinových kaméncích se užívá ve formě čaje z listů.
Lichořeřišnice větší: používá se na záněty močových cest a ledvin jako čaj z květů a listů nebo lihový extrakt.
Celík zlatobýl: podporuje funkci ledvin a močového měchýře. Užívá se čaj z nati nebo lihový extrakt.
Bříza bradavičnatá: při potížích se užívá čaj z listů, který působí močopudně.
Brusinky: zabraňují bakteriím, aby se zachycovaly na stěnách močového měchýře a trubice a způsobily tak zánět; užívají se také preventivně ve formě čaje.
Zdroj: Ledviny
Růže rosa
Rosa je rod keřovitých rostlin, který se ve volné přírodě vyskytuje v mírném pásu severní polokoule. Dělí se na čtyři podrody a ty se dále dělí na sekce, jako je růže polní, šípková, kaštanová, šedá, podhorská, křovištní, malokvětá, plstnaná, svrasklá a řada dalších. Růže jsou opadavé, vzácně i stálezelené dřeviny. Větve a větvičky jsou až na některé výjimky ostnité. Listy růží jsou střídavé se zubatým okrajem, zakončené jedním lístkem, tedy lichozpeřené, a nejčastěji pětičetné; někdy chlupaté až přisedle žláznaté. Jejich vytrvalé palisty jsou zpravidla přirostlé k řapíku. Důležitou součástí popisu listů, která vystupuje do popředí u prošlechtěných růží, je i sytost vybarvení a jejich lesk. Květy jsou oboupohlavní; u původních botanických druhů mají miskovitý tvar a jsou umístěny jednotlivě nebo ve víceméně chudých (výjimečně bohatých) květenstvích. Velikost květů se u divoce rostoucích růží pohybuje od 2 asi do 10 cm. Barva divokých růží je nejčastěji růžová, a to v různě sytých odstínech, pak čistě bílá, fialově červená; jen málo druhů je žlutých. Plodem je dužnatý šípek, obsahující vitamín C a karoteny. Růže obsahují v okvětních plátcích směsi aromatických silic, takže se můžeme v některých zemích setkat s rozšířeným pěstováním olejodárných růží.
Zdroj: Pěstování růží
Návod na detoxikaci po léčbě antibiotiky
Na detoxikaci organismu po léčbě antibiotiky je vhodný preparát ATB.
ATB je doplněk stravy, jedná se o kapky s rostlinnými výluhy. ATB preparát je určen k odstranění reziduí antibiotik, která se do těla dostávají s potravou nebo jako léky. Rezidua antibiotik mohou v těle vést k přemnožení plísní, k dysbióze, případně mohou negativně měnit epigenetické prostředí.
Složení ATB preparátu: 20% ethanol, rostliny: bukvice lékařská – nať (Betonica officinalis L.), sedmikráska chudobka – květ (Bellis perennis L.), vrbovka úzkolistá – nať (Epilobium angustifolium L.), libeček lékařský – nať (Levisticum officinale Koch), rozmarýn lékařský – nať (Rosmarinus officinalis L.). Nutriční hodnoty ve 100 ml: energie 140 kcal/580 kJ, bílkoviny 0, cukry 0, tuky 0, rostliny 10 ml.
Doporučené dávkování: 2x denně 10 kapek, není-li doporučeno jinak.
Použití: 20 minut před užitím a po užití nejíst, nekouřit, nepít žádné nápoje kromě čisté vody. Pokud užíváte současně více preparátů Joalis, je nutné mezi užitím dodržovat pauzu 1 min. Nepoužívat kovovou lžičku.
Uchovávání: Skladujte při teplotě od 5 do 25 °C. Preparát by neměl být vystaven přímému slunečnímu záření ani silnému elektromagnetickému poli. Neskladujte jej proto ve vzdálenosti méně než pět centimetrů od mikrovlnné trouby, lednice, televize, mobilního telefonu a podobně. Obsah preparátu nesmí přijít do styku s kovy a aromatickými potravinami.
Upozornění: Přípravek není určen pro děti. Tento přípravek není lék a nemůže proto nahradit léky předepsané lékařem. Není určeno jako náhrada pestré a vyvážené stravy. Nepřekračujte doporučené dávkování. Ukládat mimo dosah dětí.
Množství: 50 ml
Bylinky
Divizna malokvětá: Utišuje suchý a dráždivý kašel, podporuje vykašlávání, působí protizánětlivě. Používanou částí jsou listy. Čaj si připravíte tak, že 2 lžičky (10 ml) sušených listů zalijete vroucí vodou a necháte 5 minut odstát. Tinkturu z květů používejte na kašel a zanícené, suché hrdlo. Tinkturu z listů užívejte na vykašlávání hlenů.
Mochna: Zklidňuje podrážděné hrdlo, redukuje záněty v dutině ústní (díky kyselině tříslové). Používanou částí jsou kořeny (oddenky). Užívejte 2 kapky tinktury denně po jídle. Tinkturu si zhotovíte jednoduše: kořeny dobře očistěte, nařežte na malé kousky a vložte do láhve. Láhev pak naplňte cca 40% alkoholem a nechte alespoň dva týdny stát na teplém místě.
Řepík lékařský: Při zánětech hrdla dobře účinkuje řepík lékařský: jednu vrchovatou lžičku řepíku použijte na jeden šálek čaje. Zalijte horkou vodou, nechte půl minuty louhovat a pak přeceďte. Tímto výluhem kloktejte dvakrát denně.
Svízel syřišťový: Z jedné vrchovaté lžičky na 1 šálek vyluhujte čaj a tímto ještě teplým odvarem kloktejte několikrát denně.
Šišák bajkalský: Účinkuje na zanícené hrdlo. Používanou částí jsou kořeny. Užívejte 20 kapek tinktury dvakrát denně po jídle. Výroba tinktury viz pokyny výše u mochny. Další účinky: působí proti nespavosti, pomáhá při léčbě průjmu, zánětu žaludku a střev i nemocí jater.
Zázvor: Zahřívá organismus, může proto urychlit imunitní reakci organismu na infekci. Může se použít jako kloktadlo při zánětu krku. Je vhodný pro venkovní i vnitřní použití. Obklady je možné aplikovat kdekoliv na těle.
Zdroj: Babské rady na oteklý krk