VRBOVKA MALOKVĚTÁ SBER, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Vrbovku používali lidé již v dávných dobách a byla hojně využívaná nejen v kuchyni, ale i v léčitelství, postupem času se však na ni zapomnělo. Za znovuobjevení této byliny vděčíme známé rakouské bylinářce Marii Treben. Doporučovala ji především na nezhoubná zbytnění prostaty a prostatitidy (záněty). Dále také na potíže močových cest a močového měchýře.
Pěstování
Vrbovkamalokvětá se vyskytuje téměř po celé Evropě, najdeme ji ovšem i v severní Africe a Asii. Roste především ve vlhčích oblastech, nejčastěji v okolí vod. Existuje hned několik různých druhů vrbovek, z nichž pozitivní účinky na zdraví má nejen vrbovkamalokvětá, ale též vrbovka růžová (Epilobium roseum), vrbovka horská (Epilobium montanum), vrbovka kopinatá (Epiloblum lanceolatum), vrbovka tmavá (Epilobium obscurum), vrbovka chlumní (Epilobium collinum), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), vrbovka drchničkolistá (Epiloblum anagallidifolium), vrbka Fleischerova (Chamerion fleischeri).
Vrbovkamalokvětá je vytrvalá bylina, která dosahuje výšky kolem 1 metru (v průměru má však 30-80 cm na výšku). Lodyha je vzpřímená, hustě pokrytá jemnými chloupky zvláště ve spodní části rostliny. Listy vrbovky jsou protistojné, bez řapíku, kopinaté a mírně zubaté, u báze jsou mírně zakulacené, 5-10 centimetrů dlouhé. Květy vrbovky malokvěté jsou malé, barvou načervenalé, bledě růžové až téměř bílé, 6-8 mm široké se 4 květními lístky, 8 tyčinkami a 4 lalůčkatými bliznami. Kvete od června do srpna. Oboupohlavné květy vrbovky se buď samoopylují, nebo jsou opyleny pomocí hmyzu. Plodem vrbovky je zhruba 8centimetrová tobolka, která obsahuje velmi malá (asi 1 mm) černá semínka s jemnými bílými vlákny (česky chmýr), s jejichž pomocí se může pohybovat ve vzduchu.
Vrbovkamalokvětá preferuje spíše zastíněná stanoviště s dostatečnou vlhkostí. Upřednostňuje močály, rumiště, bažiny, mokřady, vlhké louky a úbočí lesů, lesních pasek a náspů. Má ráda kamenité půdy s vysokým obsahem dusíku. Na území České republiky se hojně vyskytuje takřka všude, nejvíce však v podhorských oblastech.
Pěstování doma ze semínek je nenáročné. Přímý výsev nebo přesazení vrbovky malokvěté se většinou provádí během května. K optimálnímu růstu vrbovky je vhodnější vlhké stanoviště, půda by měla být spíše hlinitá, těžká. Ke sběru listů by mělo docházet před nebo během kvetení vrbovky, tedy v mezidobí od června do září. Semena lze snadno předpěstovat doma. Při sběru je vhodné se soustředit pouze na horní část natě, aby rostlina mohla dále růst, prosperovat a tvořit semena. Pokud je vrbovka utržena v polovině (může se totiž sbírat celá, stonek, listy nebo květy), vytvoří se na rostlině boční výhonky. Sběr by měl probíhat co nejšetrněji, jelikož vrbovkamalokvětá může ještě několikrát znovu dorůst. Pokud zůstane kořenový systém nepoškozen, může další rok znovu vyrašit.
V naší poradně s názvem GINKO BILOBA PĚSTOVÁNÍ SUSENI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Neubauerova.
Dobrý den chtěla bych se zeptat jestli vadí když listy otrham třeba v červnu.Dekuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V červnu je opravdu brzo. V červnu se v listech teprve tvoří účinné látky. Nejlepší čas na sběr listů ginko biloba je konec léta. Existují dvě období sklizně. První období je sběr zelených listů těsně před tím, než začnou listy žloutnout. Druhé období je sběr zcela žlutých listů. Barva listu určuje obsah účinných látek. Zelené listy obsahují maximální množství terpenických laktonů: Ginkgolid a Bilobalid. Žluté listy zase obsahují maximální množství dvaceti flavonoidů z nichž nejvýznamnější jsou Quercetin, Kaempferol a Isorhamnetin. Zelené listy ginko biloba jsou dobré na mozek a nervy. Žluté listy ginko biloba jsou dobré jako antioxidanty.
Vrbovkamalokvětá (Epilobium parviflorum) je léčivá bylinka s vysokým obsahem biologicky aktivních látek (kaempferol, quercetin, myricetin, lektiny a sitosteroly). Aktivní látky vrbovky malokvěté příznivě ovlivňují činnost prostaty a řeší stavy, kdy se prostata projevuje bolestivostí, nutkáním k močení či drobným únikem moči. Vrbovkamalokvětá působí rovněž protizánětlivě, protiedematózně a antimikrobiálně. Je velmi účinná při čištění krve, proto se využívá jako vhodný doplněk při dietě nebo k celkové očistě organismu. Další užití vrbovky je možné při onemocněních ledvin a močového měchýře. Vrbovka upravuje pružnost močového měchýře a je účinná proti jeho otokům. Při zevním použití urychluje hojení ran. Uplatňuje se při zánětu prostaty, při chronickém prostatismu a při stařeckém nezhoubném zbytnění prostaty. Používá se i při zhoubných nádorech prostaty. Příznivě působí na zánětlivé poruchy ledvin a močových cest. Může se používat při kožních chorobách a některých endokrinních poruchách v čajích konzumovaných k "čištění" krve. Vrbovek je několik druhů. Obecně řečeno mají všechny přibližně stejné účinky. Vrbovka velkokvětá neexistuje.
V naší poradně s názvem ČAJ VRBOVKA MALOKVĚTÁ NA WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Rutkovská.
prosím o sdělění jestli můžu pít čaj z vrbovky malokvěté, když užívám Warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Výtažky z této rostliny byly tradičně používány při onemocněních prostaty, močového měchýře a ledvin, kde se využívá antioxidační a protizánětlivý účinek. Bylina Epilobium parviflorum (vrbovkamalokvětá) byla předepisována vnitřně jako čaj v tradiční rakouské medicíně pro léčbu poruch prostaty, ledvin a močových cest. V laboratorním prostředí (in vitro) bylo prokázáno, že extrakty z této rostliny omezují množení buněk lidské prostaty. Neexistuje dostatek důkazů o vlivu vrbovky malokvěté na účinky Warfarinu a proto by mělo být její používání prováděno s opatrností, ve smyslu častějších kontrol aktuální srážlivosti krve během jejího užívání.
Účinné látky vrbovky malokvěté příznivě ovlivňují činnost prostaty, což bylo potvrzeno i laboratorními studiemi v případě koncentrovaného a čištěného roztoku aplikovaného přímo na zmíněnou tkáň. V lidovém léčitelství má vrbovka schopnost řešit bolestivost při močení, časté nutkání k močení, drobné úniky moči nebo pomáhá zmírnit závažnější inkontinence. Lidoví léčitelé sahají po vrbovce při chorobách ledvin, zánětech močového měchýře a různých onemocněních prostaty, zvláště využívají jejího ochranného působení při benigní hyperplazii prostaty (zbytnění prostaty). Ohledně zánětů urologického traktu se doporučují bylinné směsi obsahující rovněž medvědici lékařskou (v ČR je bohužel sběr volně rostoucího keříku zakázán, jedná se o chráněnou rostlinu), brusinku, zlatobýl, truskavec ptačí, blešník, přesličku nebo břízu. Bylinné směsi by měly také upravit pružnost endotelu močové trubice a pomáhat proti vzniku otoků.
Účinné látky vrbovky malokvěté v silné koncentraci vykazují protizánětlivý efekt na určité kmeny bakterií, čímž lze předpokládat "úlevový efekt" při zánětech močových cest. Je prokázané, že účinné látky vrbovky mají antioxidační efekt. Lidová medicína doporučuje vrbovku malokvětou při potřebě pročištění krve, léčitelé ji volí jako vhodný doplněk při dietních opatřeních nebo k celkové očistě organismu (například během jara). Účinné látky v patřičné dávce pomáhají tišit menopauzální projevy u žen (výkyvy nálad nebo pocitů horka/chladna).
Zevně se užívá odvar z vrbovky malokvěté k podpoře hojení mokvavých i suchých nehlubokých ran, vrbovka by totiž měla urychlit proces hojení. V lidovém léčitelství se dočítáme, že je vrbovka vhodná ke zmírnění potíží zažívacího traktu, při krvácení konečníku, menstruačních potížích, poškození sliznice úst nebo proti tvorbě zánětlivých výpotků.
Ve svém příspěvku OTEC PLESKAČ BYLINKOVÁ PORADNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Červenková.
Dobrý den!
Chci se zeptat, zda je vhodné užívat v těhotenství čaj z kozlíku lékařského, případně jakou jinou bylinku lze využít? Předem děkuji za odpověď!
Ludmila Červenková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bretislav Mazac.
Mam nemocne ledviny-uzivam vrbovku malokvetnou.Jak dlouho ji uzivat s prestavkami.Vadi vrbovce ,kdyz projde mrazem.Je mi 60 let a vrbovka mi velice pomaha.Jsou i jine byliny na ledviny.Dekuji .
Doporučuje se asi 1 vrchovatá lžička (cca 5 g) sušené natě vrbovky, která se zalije 250 ml vařící vody a nechá se 10 až 15 minut luhovat. Čaj se popíjí po delší dobu, maximálně 2x denně a vždy nejlépe nalačno.
Vrbovkamalokvětá je dostupná i jako tinktura. Používá se jako léčebné kapky a dávkování je 2x 20 kapek denně mezi jídly či nalačno, nejlépe do sklenice vody. Tinktura obsahuje 10% výtažek z natě vrbovky malokvěté ve 40% lihu.
V naší poradně s názvem VRBOVKA ČAJ A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František říha.
ZAHÁJIL JSEM UŽÍVÁNÍ LÉKU WARFARIN, BYL JSEM ZVYKLÝ UŽÍVAT RANNÍ ČAJ Z VRBOVKY JAKO PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ . MOHU TENTO ČAJ UŽÍVAT NADÁLE,ANIŽ BY VZNIKL PROBLÉM S WARFARINEM ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle dosavadních zjištění není známa žádná interakce mezi Warfarinem a vrbovkou.
Zlatobýl: působí močopudně a protizánětlivě, rozpouští kameny a pomáhá při chronických nemocech ledvin a močových cest. Užívá se formou čaje.
Vřes obecný: pomáhá na záněty ledvin a močového měchýře. Užívá se čaj z květů a nati.
Vrbovkamalokvětá: má vynikající účinky na močové orgány, zejména dokáže pomoct při onemocnění prostaty. Doporučuje se pití čaje.
Tužebník jilmový: bylinka účinná na ledviny, která se užívá v podobě čaje z kvetoucí nati.
Šípek: užívá se jako čaj z plodů, je skvělým prostředkem na písek v ledvinách nebo močovém měchýři.
Stračka révolistá: užívá se na záněty močového měchýře, při kterých je časté nucení na močení a pocit pálení v močové trubici, který v průběhu močení ustává.
Plavuně vidlačka: používají se polštářky z nati nahřáté v troubě jako obklad do oblasti ledvin.
Proskurník lékařský: užívá se jako čaj z kořene a listů.
Přeslička rolní: má silné močopudné účinky a pomáhá rozpouštět kameny v ledvinách a močových cestách, užívá se čaj z nati.
Petržel: působí příznivě na ledviny a močové cesty, užívá se při ledvinových a močových kamenech, kolikách a zánětech ledvin, močových cest a prostaty.
Medvědice léčivá: působí na močové ústrojí dezinfekčně, má i silný antibakteriální účinek.
Lišejník islandský: působí výrazně antibioticky a užívá se jako čaj ze stélky.
Lomikámen zrnatý: na ledviny a na ledvinové a močové kameny se užívá čaj z kvetoucí nati.
Lopuch: užívá se jako čaj z kořene, který je proti zánětům ledvin.
Klikva: má antibiotický efekt a zabraňuje bakteriím přichytit se sliznice močového ústrojí.
Kopřiva dvoudomá: je močopudná, čaj z ní pomáhá při onemocněních ledvin.
Jalovec obecný: je detoxikačním prostředkem ledvin. Má diuretické vlastnosti a pomáhá odvádět přebytečné tekutiny.
Jahodník obecný: při chorobách ledvin a ledvinových kaméncích se užívá ve formě čaje z listů.
Lichořeřišnice větší: používá se na záněty močových cest a ledvin jako čaj z květů a listů nebo lihový extrakt.
Celík zlatobýl: podporuje funkci ledvin a močového měchýře. Užívá se čaj z nati nebo lihový extrakt.
Bříza bradavičnatá: při potížích se užívá čaj z listů, který působí močopudně.
Brusinky: zabraňují bakteriím, aby se zachycovaly na stěnách močového měchýře a trubice a způsobily tak zánět; užívají se také preventivně ve formě čaje.
V naší poradně s názvem NA CO VŠE LZE POUŽÍVAT SMRKOVOU MAST? NA KTERÉ ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Zajímá mně na které zdravotní problémy, kromě mykozy nehtů je vhodná smrková mast
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pryskyřice ze smrku a mast z ní vyrobená má pouze protiplísňové účinky a může zahubit dermatofyty, což je společný název pro 3 druhy hub, které mají neblahý vliv na kůži, vlasy a nehty člověka a zvířat. Nejlepší čas na sběr pryskyřice je červen a červenec.
Jiné účinky má zase esenciální olej získaný ze smrku. Ten účinkuje podobně jako antibiotika při léčbě infekcí způsobených bakteriemi, jako jsou Salmonella enteritidis, Escherichia coli, Bacillus subtilis a Staphylococcus aureus.
Ve svém příspěvku ZVASENY KORTIZOL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JANA VRABLOVA.
DOBRY DEN NA ENDOKRIOLONOGII MI PANI DOKTORKA NASLA ZVYSENY HORMON KORTIZOL JE MI 52ROKU A BERU ANTIKONCEPCI Z HORMONALNICH DUVODU PRO ZVYSENI MUZKYCH HORMONU.PROBEHL SBER MOCE 24HOH.A ODBER KRVE VYSLEDKY ZA TRI TYDNY.MUZU MEZI TIM UZIVAT NEJAKY LEK NA SNIZENI DANYCH HORMONU?DEKUJI
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kávovník je strom vysoký 6-10metrů, pro sběr se však nechávají dorůst pouze do výšky 1,5 – 3 metrů. První kávové boby, vhodné ke sběru, se objevují na keřích až po třech letech. Sběr kávových plodů se provádí ručně – tato sklizeň probíhá několikrát do roka a sbírají se pouze plody, které jsou dostatečně zralé. Druhou možností je sklizeň, která probíhá pouze v době, kdy je většina plodů zralých.
V naší poradně s názvem TABLET se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Arnošt.
Dobrý den mužů se zeptat jestli můžu přeinstalovat android na windows na tabletu dekuju
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Jde to, ale je k tomu potřeba stáhnout program s názvem Change My Software, který to provede. Ten se nejdříve nainstaluje na PC, ke kterému se pak připojí tablet s Androidem. Je zde ale několik rizik:
1. ztráta záruky na tableta;
2. program, který se instaluje na PC není ověřen od Microsoftu a ani od Googlu a u programů, které jsou distribuovány zdarma je vždy velké riziko postranních zájmů, jako je sledování, sběr dat, ovládání přístrojů, atd;
3. Windows, které se rozjedou na tabletu nemají licenci, takže je zde riziko protiprávního jednání z pohledu autorských práv Microsoftu;
Zde je odkaz na stažení programu https://www.mediafire.com/f…
V červnu je opravdu brzo. V červnu se v listech teprve tvoří účinné látky. Nejlepší čas na sběr listů ginkgo biloba je konec léta. Existují dvě období sklizně. První období je sběr zelených listů těsně před tím, než začnou listy žloutnout. Druhé období je sběr zcela žlutých listů. Barva listu určuje obsah účinných látek. Zelené listy obsahují maximální množství terpenických laktonů: Ginkgolid a Bilobalid. Žluté listy zase obsahují maximální množství dvaceti flavonoidů z nichž nejvýznamnější jsou Quercetin, Kaempferol a Isorhamnetin. Zelené listy ginkgo biloba jsou dobré na mozek a nervy. Žluté listy ginkgo biloba jsou dobré jako antioxidanty.
Obsahuje slizové látky, silice, třísloviny, alkaloidy symphytocynoglossin a jeho štěpný produkt konsolicin, intermedin a acetylintermedin, glykosid konsolidin, allantoin, asparagin, symphytyn, echimidin, laziokarpin, metylpyronin, lykopsanin, acetyllykopsamin, škrob, triterpeny, aminokyseliny, pryskyřice, cholin a jiné.
Sběr a sušení
Kořen se sbírá na podzim (září, říjen) nebo na jaře před začátkem vegetace, přednostně se užívá čerstvý, lze jej uskladnit v písku podobně jako mrkev nebo křen. Možno jej ale i po omytí a rozpůlení sušit na slunci nebo při umělém sušení za teplot do 45 °C.
Použití kostivalu
Droga ovlivňuje krevní oběh, působí mírně projímavě, hlavně však zmírňuje bolest a podporuje regeneraci tkání. Dle J. A. Zentricha pomáhá hojit zlomené kosti, příznivě působí při zánětech, podvrknutí, výronech, pohmožděninách, bércových vředech, menších popáleninách či omrzlinách, podáván vnitřně působí hojivě na trávicí trakt (například při žaludečních vředech), na záněty žaludku a střev, uplatní se i při léčbě respiračních chorob spojených s kašlem. Zevně se aplikuje obvykle jemně strouhaný čerstvý kořen nebo kašička uvařená z mletého sušeného kořene a vody. Kostivalové víno se podává jako protikrvácivý a posilující prostředek, zejména při rekonvalescenci po těžkých chorobách nebo po chirurgickém zákroku. Na hojení drobnějších hnisajících ran je účinná i kostivalová mast připravená povařením strouhaného čerstvého kostivalového kořene se sádlem.
Vybereme si nějakou hezkou, ale ne příliš starou břízou o průměru minimálně dvacet centimetrů. Poté něčím ostrým píchneme do stromu a pozorujeme, jestli se neobjeví kapka. Pokud ano, opatrně, tak abychom zbytečně nepoškodili strom, navrtáme aku vrtačkou nebo například nebozízkem mělký otvor s mírně šikmým sklonem (šťáva má vytékat a kapat dolů). Tradičně se za nejlepší pro sběr považují tlusté větve rostoucí na jižní straně stromu, ale z praktických důvodů se vrtá většinou do kmene ve výšce půl metru. Do otvoru vsuneme trubičku, pod kterou připevníme libovolnou nádobu – může to být láhev nebo sklenice, rozhodneme se podle toho, co máme doma a co umíme jednoduše ke stromu připevnit. Nádobu něčím přikryjeme, aby nám do ní zbytečně nepadalo listí a kůra. Pak už nezbývá nic jiného než čekat. Březová šťáva kape dost pomalu, sběr trvá převážně den. Po sběru nezapomeňme otvor uzavřít štěpařským voskem nebo stromovým balzámem. Takto získaný nápoj má velmi krátkou trvanlivost. Musí být uskladněn v lednici a spotřebovat bychom ho měli přibližně do pěti dnů. Po uplynutí této doby se už k ničemu nehodí, proto je nejlepší vše, co zůstane čtvrtý den, pomalu odpařit na sirup, který následně užíváme místo cukru například do čaje. Šťávu můžeme jemně doma ochutit, tradičně se přidává troška zázvoru, med anebo malinový sirup. Pokud si chceme udělat březovou detoxikační kúru, musíme popíjet přibližně 1 dl nápoje třikrát denně po dobu patnácti dnů. Během detoxikace nesmíme pít alkoholické nápoje a vše, co obsahuje kofein, což jsou čaje a káva.
Kuchaři používají spíše malé, měkké zelené šišky, které se obvykle sbírají v květnu nebo červnu, než ty velké, křehké hnědé, které můžete vidět ve vánočním výzdobě. Ačkoliv jsou v hotové sirupové směsi celé šišky, dají se snadno žvýkat. Zavařeniny s borovicovými šiškami, které se často konzumují po lžících, mají výraznou lesní příchuť a dokonce ani ti nejzarytější milovníci stromů nemusí být schopni přijmout jejich bohatou chuť po jehličí a dehtu.
Při sběru šišek pro výrobu džemu je třeba zvážit několik bodů:
Je důležité sbírat šišky v borovém lese ve vzdálenosti nejméně kilometr od vozovky, protože stromy rostoucí v blízkosti silnic nebo průmyslových oblastí jsou schopny absorbovat škodlivé látky ze znečištěného ovzduší.
Nejlépe je sklízet ráno, než uschne rosa.
Musíte vzít šišky jen ze zdravého jehličnatého stromu, který není poškozen škůdci.
Šišky by neměly být otevřené, tvrdé nebo hnědé.
Plody vhodné na zavařování lze snadno propíchnout nožem.
Nejlepší možností pro sklizeň je šiška měkká na dotek, šťavnatá a lepkavá od pryskyřice v nich obsažené, plody malé velikosti, asi 4 centimetry, světle zelené barvy, bez viditelných vad. Na ten nejchutnější léčivý džem budete potřebovat nezralé šišky o velikosti 1 centimetr.
Šišky by se neměly zvedat ze země, musí se trhat.
Nejlepší je sbírat samičí plody, které obsahují více silic. Lze je poznat podle velkého množství pryskyřice a žebrovaných šupin. Potíž je v tom, že samičí šišky rostou na vrcholcích a jednotlivě, zatímco samčí se tvoří ve skupinách, na spodních částech korun.
Při sbírání pupenů je nejlepší nosit rukavice, například jednorázové. To je nutné, abyste si neušpinili ruce od pryskyřice, kterou je těžké umýt. Pokud se potřísníte, tak pryskyřice se zbavíte pomocí jedlého rostlinného oleje.
Kdy sbírat šišky
Přibližné časové období pro sběr šišek je konec května. Sesbírané šišky je nutné zavařit do tří dnů. Při delším skladování každý den výrazně zhoršuje jejich kvalitu a léčivou sílu.
Zelené šišky ztvrdnou do měsíce po utržení. Z těch se dá udělat i marmeláda, ale samotné šišky se v tomto případě jíst nedají. Ale ty zelené a měkké ano.
Rozdíly ve sběru v regionech
V různých regionech se může doba sběru šišek na výrobu džemu lišit. V různých oblastech země se data mohou lišit od začátku května až do poloviny léta v závislosti na povětrnostních podmínkách.
Například v nížinách a v jižních regionech Moravy se pro šišky můžete vydat už v květnu a ve středních polohách by se měl sběr šišek posunout až na dvacátého června. Hlavní věc je sbírat pouze mladé a zelené šišky. Na severu a v horských oblastech přichází čas sběru šišek až v červenci.
Čtěte dále a dozvíte se jaké má džem z borovicových šišek výhody a kontraindikace a dozvíte se i recepty na přípravu.
Na detoxikaci organismu po léčbě antibiotiky je vhodný preparát ATB.
ATB je doplněk stravy, jedná se o kapky s rostlinnými výluhy. ATB preparát je určen k odstranění reziduí antibiotik, která se do těla dostávají s potravou nebo jako léky. Rezidua antibiotik mohou v těle vést k přemnožení plísní, k dysbióze, případně mohou negativně měnit epigenetické prostředí.
Použití: 20 minut před užitím a po užití nejíst, nekouřit, nepít žádné nápoje kromě čisté vody. Pokud užíváte současně více preparátů Joalis, je nutné mezi užitím dodržovat pauzu 1 min. Nepoužívat kovovou lžičku.
Uchovávání: Skladujte při teplotě od 5 do 25 °C. Preparát by neměl být vystaven přímému slunečnímu záření ani silnému elektromagnetickému poli. Neskladujte jej proto ve vzdálenosti méně než pět centimetrů od mikrovlnné trouby, lednice, televize, mobilního telefonu a podobně. Obsah preparátu nesmí přijít do styku s kovy a aromatickými potravinami.
Upozornění: Přípravek není určen pro děti. Tento přípravek není lék a nemůže proto nahradit léky předepsané lékařem. Není určeno jako náhrada pestré a vyvážené stravy. Nepřekračujte doporučené dávkování. Ukládat mimo dosah dětí.
Divizna malokvětá: Utišuje suchý a dráždivý kašel, podporuje vykašlávání, působí protizánětlivě. Používanou částí jsou listy. Čaj si připravíte tak, že 2 lžičky (10 ml) sušených listů zalijete vroucí vodou a necháte 5 minut odstát. Tinkturu z květů používejte na kašel a zanícené, suché hrdlo. Tinkturu z listů užívejte na vykašlávání hlenů.
Mochna: Zklidňuje podrážděné hrdlo, redukuje záněty v dutině ústní (díky kyselině tříslové). Používanou částí jsou kořeny (oddenky). Užívejte 2 kapky tinktury denně po jídle. Tinkturu si zhotovíte jednoduše: kořeny dobře očistěte, nařežte na malé kousky a vložte do láhve. Láhev pak naplňte cca 40% alkoholem a nechte alespoň dva týdny stát na teplém místě.
Řepík lékařský: Při zánětech hrdla dobře účinkuje řepík lékařský: jednu vrchovatou lžičku řepíku použijte na jeden šálek čaje. Zalijte horkou vodou, nechte půl minuty louhovat a pak přeceďte. Tímto výluhem kloktejte dvakrát denně.
Svízel syřišťový: Z jedné vrchovaté lžičky na 1 šálek vyluhujte čaj a tímto ještě teplým odvarem kloktejte několikrát denně.
Šišák bajkalský: Účinkuje na zanícené hrdlo. Používanou částí jsou kořeny. Užívejte 20 kapek tinktury dvakrát denně po jídle. Výroba tinktury viz pokyny výše u mochny. Další účinky: působí proti nespavosti, pomáhá při léčbě průjmu, zánětu žaludku a střev i nemocí jater.
Zázvor: Zahřívá organismus, může proto urychlit imunitní reakci organismu na infekci. Může se použít jako kloktadlo při zánětu krku. Je vhodný pro venkovní i vnitřní použití. Obklady je možné aplikovat kdekoliv na těle.
Ke sběru jsou vhodné plody všech druhů planě rostoucích růží. Nejvhodnějším obdobím pro sběr je suché a slunečné podzimní počasí. Pokud je chceme uchovat na zimu k přípravě čaje, je potřeba je usušit.
Suší se pouze kvalitní, nepřezrálé a dobře vybarvené plody. Šípky zbavíme stopek a zbytků okvětí, opláchneme a osušíme je utěrkou. Poté vložíme do trouby asi na pul dne - nejvhodnější teplota sušení je mezi 60 a 70 stupni. Dvířka trouby necháme pootevřena, aby přebytečná pára měla kam odcházet. Pokud plody sušíme pomaleji, mohou zplesnivět, při vyšších teplotách naopak zhnědnout nebo se připálit. Vysušené šípky uchováme v temnu a suchu a vydrží nám jednu zimu.
Kanadská brusinka je plodem rostliny s názvem klikva velkoplodá. Od naší brusinky divoké se liší tím, že má jinou velikost. A proč právě brusinky z Kanady a ne naše české? Je to prosté, v Kanadě se brusinky pěstují na ohromných plantážích a jejich sklizeň je provozována průmyslově – velkokapacitně, oproti brusinkám českým, které jsou menší a rostou jen divoce v lesích a jejich sběr v takovém množství by byl velice drahý a navíc jsou brusinky na našem území chráněné, protože se vyskytují poměrně vzácně.
