VRIDEK NA BELMU V OKU, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Pokud se vám objeví na bělmu výrůstek, může se jednat o drobnou cystu, kterou je vhodné odstranit. Jde o minimální zákrok při lokální anestezii, který trvá 5 až 10 minut. Vždy je vhodné, aby vás vyšetřil fundovaný oftalmolog a poté stanovil závěr, zda je ložisko nutné odstranit či ne.
Pinguecula v oku
Pinguecula je definována jako nažloutlá skvrna na bělmu oka, vypadá jako „rosolovitý výrůstek na bělmu“. Je často umístěna na straně oka blíže k nosu a jeví se jako „cysta na očním bělmu“. Nejedná se o nádor, ale jde o hyperplastické ztluštění spojivky. Obvykle má trojúhelníkovitý tvar a žlutobělavou barvu. Vzniká hyalinní degenerací subepiteliálního kolagenu. Vznik pravděpodobně souvisí s působením fyzikálních faktorů, hlavně s UV zářením, a s věkem. Původně se lidé domnívali, že jde o hromadění tuku. Odtud také název odvozený od tučňáků. Většinou nepůsobí žádné obtíže.
Léčba
Není nutná specifická léčba. Při dráždění lze aplikovat lubrikantia, chirurgické řešení se nabízí v případě potíží s nošením kontaktních čoček či z kosmetických důvodů. Pokud se zvolí léčba chirurgická, odstraňuje se pinguecula vyříznutím v případě, že je tak nápadná, až se jedná o kosmetickou vadu.
Ve svém příspěvku PIGMENT V OKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pigment v oku.
Dobry den. Pritel si do oka pich hrebik a od te doby ma pigmentovou skvrnu v oku, na oko vidi pouze do boku,kdyz se diva rovne, tak ne. Lekarka mu rekla, ze je mozna laserova operace, ale je velmi draha. Mohl by mi nekdo poradit, jestli tento.druh zakroku nejaka pojistovna hradi, alespon castecne? Nejde o kosmetickou vadu,ale o zdravotni problem, pri kterem ho nechteji po zdravotni prohlidce ani zamestnat..dekuji za kazdou radu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Hypertrofie neboli zbytnění sítnice je onemocnění, které může být vrozené, nebo získané. Jedná se o ploché černé, dobře ohraničené léze v oblasti sítnice. Téměř všichni pacienti s pigmentovou hypertrofií nemají příznaky. Tyto pigmentové nitrooční léze pak nacházejí lékaři během základního vyšetření oka, na očním pozadí. Typickým znakem pro hypertrofii sítnice je blokáda fluorescence, což představuje zhoršení zrakové ostrosti, a tvorba barevných produktů, které zbarvují oční čočku člověka v denní době do žluta.
Bělmo neboli skléry se skládají z neprůhledné silné vrstvy, která chrání oko jako štít před zraněním. Tloušťka bělma se zvyšuje s věkem, což vysvětluje optický důvod u dětí, že má jejich skléra mírně namodralou barvu. Naopak u starších pacientů má oční bělmo nažloutlý odstín, a to z toho důvodu, že se zde usazují tukové usazeniny. Jak namodralý odstín u dětí, tak žluté odstíny u starších lidí jsou neškodné a není důvod k obavám.
Dalším projevem skvrnitosti očního bělma jsou pigmentové léze nebo névy. Tyto mohou být ploché nebo mírně vyvýšené v barevném odstínu od černé přes hnědou až narůžovělou barvu. Tyto anomálie se odborně nazývají pigmentové nádory, i když většina z nich je neškodná.
Névy jsou způsobeny přemnožením melanocytů nebo buňkami, které produkují pigment. Většina lidí se s névy rodí, nebo je získává v raném dětství. Lidé s tmavě pigmentovanou kůži mají často névy vrozené. Vrozené névy mohou zůstat bez povšimnutí až do puberty. Primárně získané zabarvení se obvykle objeví náhle a vyskytuje se ve středním věku u lidí se světlou kůží.
Vrozené névy nemají žádné příznaky a nevyžadují žádnou léčbu. Většina pigmentových lézí je benigní, rakovinná poškození mohou být chirurgicky odstraněna.
Skvrny na bělmu foto
Zde najdete fotografie, na kterých jsou vidět skvrny na bělmu.
Skvrny na duhovce
Barevná část oka se nazývá duhovka. Duhovka tvoří nejvíce dopředu vysunutou část prostřední vrstvy oční stěny. Má tvar mezikruží s centrálně uloženým otvorem zvaným zornice. Vnější okraj duhovky přechází v řasnaté tělísko, vnitřní okraj ohraničuje kruhovitý otvor zornice. Zornice není umístěná přesně centrálně, ale je posunutá mírně mediálně. Odděluje částečně přední a zadní komoru oční koule.
Barva duhovky závisí na množství a hloubce uložení pigmentu. V případě, že pigment chybí (například při albinismu), se nám barva jeví jako růžová, protože přes duhovku prosvítá červená barva cévnatky. Když se pigment nachází v nejspodnějších vrstvách a v malém množství, je duhovka modrá n
Ve svém příspěvku POZIZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Studanka.
Od zari mam uz dnes 5baleni ATBpro stale vracejici se infekce hornich cest dychacich.nemela jsem PN.Vzdy jsem se to pres vikend snazila vylezet a vPOhura do prace.Az tentokrat mam uz 2dny citlivou spicku jazyka.hur se mi mluvi i ji.rikala jsem si.jestli to neni tim.ze jim citrony.Dnes se mi na te spicce objevil maly bily vridek.Sem tam me zaboli i ucho.mam strach
Dekuji za odpoved
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V souvislosti s rozvojem mikrochirurgie oční sítnice dochází v posledním desetiletí k prudkému nárůstu počtu lidí, kteří mají po operaci v oku namísto sklivce silikonový olej. Jsou to především lidé po operaci odchlípené sítnice, po operaci sítnice poškozené cukrovkou anebo po operaci vážného očního úrazu. Silikonový olej se v těchto případech používá jako takzvaná nitrooční tamponáda, která nahrazuje odstraněný sklivec a šetrně přitlačuje poškozenou sítnici k jejímu podkladu do doby, než se zahojí. Po zhojení sítnice se olej z oka zpravidla po několika měsících odstraní. Často je však stav sítnice natolik závažný, že je nutné olej v oku ponechat natrvalo.
Optik nebo optometrista se tedy bude ve své praxi stále častěji setkávat s problémem řešení refrakce takového oka a neměl by být tímto stavem zaskočen. Index lomu silikonového oleje (1,405) je odlišný od indexu lomu sklivce (1,336). Refrakce oka se silikonovou tamponádou se liší podle toho, zda se jedná o oko fakické (s původní „živou“ nitrooční čočkou), pseudofakické či artefakické (s umělou nitrooční čočkou), anebo afakické (bez čočky).
U fakického a pseudofakického (artefakického) oka vyplňuje silikonový olej dutinu sklivcového prostoru a v přední části je v kontaktu se zadní plochou čočky (ať už původní, tedy živé, anebo umělé). Při tomto stavu dochází k hypermetropickému posunu refrakce oka, a to zpravidla o +4 až +6 D. Pokud bylo oko před operací emetropické, stává se po operaci silně hypermetropickým, což může operovaná osoba těžko snášet. Často vznikají potíže s binokulárním viděním, poněvadž operovaný jedinec má zpravidla silikonový olej jen v jednom oku. Výjimkou jsou myopové, kterým se po vyplnění sklivcového prostoru silikonovým olejem sníží myopie o 4 až 6 D. Vzácně i s myopem s refrakcí kolem –5 D, který se po dobu přítomnosti silikonového oleje v oku stane emetropem a mohou se zcela odložit brýle.
U složitých operací sítnice je někdy nutné z oka odstranit čočku a vložení umělé nitrooční čočky není až do zhojení oční sítnice žádoucí. Může vzniknout stav, kdy se silikonový olej nachází v afakickém oku. Silikonový olej má velké povrchové napětí, vytváří v oku velkou bublinu vyplňující sklivcový prostor. Přední plocha této bubliny se mírně vyklenuje v oblasti zornice do přední komory, avšak ta zůstává vyplněna komorovou tekutinou. Normální původně emetropické a po odstranění čočky afakické oko má refrakci přibližně +10 až +12 D. Ve skutečnosti však má původně emetropické a po odstranění čočky afakické oko se sklivcovým prostorem vyplněným silikonovým olejem refrakci také jen asi +4 až +6
V naší poradně s názvem AFT V OKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Udělalo se mi něco v jednom oku v koutku, manžel říká, že to připomíná aft. Je to možné a jak to léčit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
To bude nejspíše ječné zrno. Nejrychlejší léčba ječného zrna je pomocí léku Maxitrol, který tyto obtíže vyléčí do tří až čtyřech dnů. Maxitrol je účinný kombinovaný lék, ve kterém jsou zároveň antibiotika i kortikosteroid a je na lékařský předpis, takže bude nezbytná návštěva očního lékaře, což v tomto vašem případě jedině prospěje.
Popraskané žilky v očích trápí lidi, kteří dlouhé hodiny pracují u monitorů bez denního světla. Potápění do velké hloubky může rovněž způsobit popraskané žilky v oku. Popraskané žilky v očích jsou i průvodním jevem zánětu oční spojivky. Zánět spojivek se na pohled projevuje zarudlou a zanícenou průhlednou blankou, jíž je pokryta vnitřní strana očních víček. Zarudlé je i bělmo očí. Zánět spojivek může způsobovat alergie. Poměrně častým alergenem je srst hlodavců: morče, oblíbení potkani. Stačí, aby si dítě se zvířetem hrálo, a pak se mimoděk dotklo svého obličeje. Kromě červených očí a zarudlých spojivek provází alergický zánět spojivek většinou i otok víček (oči se zúží do štěrbin).
Praskání žilek v oku způsobuje některým lidem užívání určitých léků, zejména takových, které minimalizují riziko vzniku trombóz.
Pro některé lidi není vhodná korekce oční vady pomocí kontaktních čoček. U citlivějších jedinců mohou čočky způsobit praskání žilek v oku (pálení, svědění, zarudnutí, pocit „písku v očích“).
Krví zbarvené bělmo někdy provází nestřídmou konzumaci alkoholu.
Žilka v oku praskne po nenadálém tlaku. Může to být přímý tlak fyzický, což nastane nejčastěji při nějaké rvačce nebo zápasu, při kontaktním sportu, autonehodě a podobně. Popraskané žilky v očích jsou velmi často doprovodným jevem porodu. Prasklými žilkami trpí někteří lidé i při naprosto banálním zvracení. Žilky v oku praskají rovněž lidem s vysokým krevním tlakem.
Ve svém příspěvku POPRASKANÉ ŽILKY V OKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Burkoňová Jarmila.
Co může být příčinou opakujících se prasklých žilek v oku?V poslední době se mi tato okolnost opakovala 3krát za sebou I za poslední 2 roky jsem se občas s tímto problémem potýkala,.Léčím se na alergii a užívám kapky na suché oči.Byla by v mém případě účinná akupunktura?Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anna.
Dobry den,je mi padesat let,praskla mi cevka v pravem oku,nikdy předtim jsem to neměla.Chtěla jsem se zeptat jaka muže byt přičina?
Děkuji za odpověd.
Tik je sám o sobě velmi nespecifický příznak, který je většinou projevem psychického vyčerpání organismu či jiného stresu. Pokud se vyskytuje izolovaně pouze na oku a netrvá více než několik dnů až týdnů, nepovažujeme ho za nikterak závažný problém. V opačném případě však může upozornit na závažnější onemocnění, proto je pak rozhodně vhodné absolvovat i vyšetření neurologem.
Pokud se pacient obrátí s tikem v oku na oftalmologa, bude pravděpodobně následovat standardní biomikroskopické vyšetření očí, vyšetření zrakové ostrosti a nitroočního tlaku. Podle nálezu a eventuálně dalších případných potíží pak specializovaná vyšetření – neurologické, biochemické.
V ambulanci očního lékaře je totiž důležité odlišit, zda se jedná skutečně o pravý tik víček, jak zde byl již popsán, či o jiný subjektivní pocit podobný tiku, který může doprovázet různá oční a očnicová onemocnění. Z těch nejčastějších lze jmenovat nitrooční záněty, takzvané uveitidy, kdy bolest a tlak v oku lze rovněž vnímat jako „cukání“ v oku. Z očnicových příčin jsou to stavy, kdy je porušen kostěný strop očnice (vrozeně nebo například tumorem) a pulzace cév mozkových plen a mozku se potom přenáší i na oko a ostatní obsah očnice. Pulsování oka spolu s viditelným vystoupením oka z očnice a šelestem, který slyší často i pacient, se pak objevuje u závažného nitrolebního cévního onemocnění, takzvané karotido-kavernózní píštěle.
Ve svém příspěvku PALENI A SVEDENI KUZE POD OKEM I NAD OKEM A SVEDENI V OKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan.
Dobry den uz druhy den mne svedi a pali dole v oku..pak to prejde pod kuzi pod okem a okolo oka mne pak svedi i na cele ..je to neprijemne...co to muze byt?dekuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pokud se objeví v oku hnis, může se jednat o zánět spojivek. Spojivky se nacházejí na spodní straně víček. Jestliže zde probíhá zánět, který je většinou bakteriálního původu, jsou spojivky zarudlé, citlivé, slzí a jejich povrch pokrývá žlutý hnis. Oko pak bývá po ránu slepené a řasy jsou plné zaschlého hnisu. Při pobytu na světle je oko citlivé, může se objevit i bolest hlavy.
Další příčinou hnisu v oku může být vřed na rohovce. Rohovka je na samém povrchu oka a je to dokonale průhledná membrána. Zánět je často způsoben nedokonalým čištěním nebo častým nošením očních čoček.
Zánět v oku projevující se tvorbou hnisu vzniká také při entropiu, což je stav, při němž je víčko přivráceno více k oku a řasy tak dráždí rohovku. Zde je nutné zároveň řešit příčinu, aby se záněty nemohly opakovat. S víčky souvisí také blefaritida, což je zánět okrajů očních víček. U některých typů zánětů je možné najít mezi řasami i olupující se šupinky.
Velmi časté záněty jsou ječné a vlčí zrno (chalazion). Oba tyto záněty jsou akutní. Ječné zrno postihuje vlasové váčky řas. Vlčí zrno pak postihuje mazovou žlázku, která se nachází nad tužší tkání víčka a jejímž úkolem je víčko promazávat pro snazší mrkání.
Při všech zánětech je častá citlivost oka na světlo, proto se doporučuje nosit sluneční brýle a oko zbytečně nedráždit. Zároveň je při hnisavém výtoku z oka důležité navštívit lékaře, protože je nutné začít zánět řešit. Navíc pacient může nakazit své okolí.
Ve svém příspěvku OČNÍ CHOROBY U LIDÍ - ODCHLÍPENÍ SKLIVCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina jelínková.
Prosím o radu,,při trhání zubů dle Dr mě došlo k odchlípnutí sklivce.....řekla mě že to nejde léčit,,,,,čeká mě operace,,??nebo se to spraví ,,létají mě v oku blesky ,hlavně ve tmě?????je mě 65,,,co by jjste mě poradili,,prosím na imeil Děkuji Jelíková
Na jiné vyšetření jsem nebyla poslána,,,,pouze ambulantně....
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
Dobrý den,
už asi rok mám odchlípení sklivce. Prý je to věkem, ale večer před tím, než jsem ráno viděla na pravém oku jakoby černé vlasy a skvrnku, jsem se do oka šťouchla.
Lékaři, dva na sobě nezávislí očaři, mi ale řekli, že je to věkem /63 let/ a že se s tím v podstatě nedá nic dělat. Nemám tahat těžké věci, aby nedošlo následně k odchlípení rohovky. To by pak hrozila slepota.
Operaci sklivce mi oční lékaři nedoporučovali, že by mohlo dojít k většímu narušení této křehké blanky. Když večer, ve tmě, zavřu oči, vidím periferně jakoby záblesky. Onu tečku - jakoby mušku už vnímám jen občas, ale je na oku stále. Někdy se to trochu zhorší, obzvláště při studeném, větrném počasí a námaze. Jde o zvyk, zpočátku mě to nervovalo, teď, i když je vada stejná, ji někdy ani nevnímám.
Musím dát pozor, pokud bych opět měla v zorném poli znovu jakoby černé čmouhy a skvrnku větší, jít okamžitě na oční, aby náhodou nešlo o odchlípení rohovky, protože to je pak průšvih, který, pokud se neřeší ihned operativně, vede ke slepotě.
Uklidnil mě můj soused, který má tuto "mušku", ve svám zorném poli, od svých 30 let. Teď mu je asi 70 a tato vada se mu za ta léta nezhoršila.
Furunkl a karbunkl se řadí k hnisavým onemocněním kůže a menších žlázek (vlasové, chlupové, potní, mazové atd.).
Příčiny
Toto onemocnění obvykle způsobují mikroby (stafylokoky, streptokoky). Mikroby se do kůže dostávají v případě, že je nějak poškozená, nebo je lidský organismus oslabený, a tak kožní bariéra není tak silná. Důležité také je, aby správně fungoval imunitní systém, pokud by nebyl v pořádku, mohlo by se stát, že by absces hrozil po každém poranění kůže, ať už by to byl sebemenší škrábanec. Obvykle se projevují tak, že na kůži vznikne hnisavý vřídek, který bývá na dotek bolestivý. Je důležité ho ale nepodceňovat, protože i tento miniaturní útvar může vyvolat celkové onemocnění organismu. Furunkl nejčastěji postihuje osoby, jejichž kvalita kůže je výrazně snížená, ať už kvůli nějakému onemocnění, nebo špatné hygieně. Mohou se také vyskytnout u osob trpících sníženou obranyschopností lidského těla v důsledku cukrovky, nádorových onemocnění, užívání léků atd.
Bakterie obvykle vnikne do vlasového (chlupového) míšku, nebo do mazové žlázky a způsobí tam zánět, který se projeví vznikem červeného uzlíku v okolí daného chloupku / vlasu. Tento uzlík je navíc bolestivý a teplejší na dotek. Zánět se obvykle začíná dále šířit a v jeho středu se tvoří hnis, který se projevuje tak, že na kůži dochází ke zbělení obsahu uzlíku. Uzlík se právě tvorbou tohoto hnisu neustále zvětšuje a zároveň se hnis stále přibližuje k povrchu kůže. V řadě případů nakonec praskne a hnis tak volně odtéká pryč z těla. K protržení kůže ale nemusí dojít vždy, někdy si tělo se zánětem poradí samo bez toho, aby byl furunkl protržený.
Člověk nemusí mít na těle jen jeden tento vřídek, u lidí trpících chronickými onemocněními se jich nachází více, pokud by došlo k tomu, že by jich bylo více na jednom místě (například na šíji) a postupně se furunkly slily v jeden bolestivý uzel, jedná se již o karbunkl.
Vzniku tohoto typu abscesu se dá zabránit dodržováním preventivních opatření:
nosit čisté a volné oblečení,
pravidelně se mýt,
nedráždit a nezraňovat pokožku,
při poranění kůže ránu vydezinfikovat,
přijímat dostatek minerálů a vitamínů,
při onemocnění respektovat pokyny lékaře.
Léčba
Není třeba běžet k lékaři okamžitě, jen co se na těle objeví jeden malý vřídek. Obvykle se lékařská pomoc má vyhledat v případě, že se vřídek zvětšuje, je velmi bolestivý, člověka obtěžuje při každodenních činnostech a nezabírají na něj žádné „babské rady“. Mezi ně p
V naší poradně s názvem PRASKLA ZILKA V OKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Simona Kopecka.
Dobry den,pred 2 tydny mi poprve praskla zilka v oku tesne u duhovky.Vzdy kdyz to uz vypada,ze se krev vstrebava,tak se mi tam znovu objevi cerstve zakrvaceni,za tech 14 dni je to uz po treti.Je to bezne,nebo to mam resit u ocniho lekare?Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není to běžné a je potřeba, aby vám oko vyšetřil oční lékař a zjistil příčinu.
Poprvé byla larvální toxokaróza popsána v roce 1950, kdy byla z granulomu na sítnici malého dítěte izolována larva hlístice neznámého původu. O rok později byl publikován nález larev Toxocara spp. V mozku malého chlapce, který umřel v důsledku akutního zánětu mozkových blan. Roku 1952 Beaver a kolektiv popsali sérii podobných klinických případů u dětských pacientů, kteří vykazovali výraznou eozinofilii a multisystémové onemocnění neznámého původu. Při histopatologickém vyšetření vzorků tkání od těchto pacientů byly diagnostikovány larvy škrkavek. Od té doby byly larvy Toxocara spp. nacházeny v různých lézích oka a mnoha dalších orgánů (játra, mozek, plíce) po celém světě.
Oční formou jsou postiženy spíše starší děti a dospělé osoby. Samice červa vyloučí do střeva hostitele denně až 200 tisíc vajíček. Čerstvě vyloučená vajíčka mají silné obaly. V půdě může larva přežívat až dva roky.
Onemocnění se projevuje poruchou vidění, postižení mozku, srdce, ledvin, chudokrevností a otoky kloubů. Závažnost onemocnění závisí na počtu pozřených vajíček, tedy i na počtu migrujících larev, a na imunitním stavu postiženého jedince. Většina nakažených osob netrpí vážnými zdravotními problémy; o tom, že jsou tito lidé infikováni, se mohou dozvědět náhodně při jiném vyšetření. Onemocnění je prokazováno na základě vyšetření krve u osob všech věkových kategorií. Možné jsou také opakované nákazy. Postižení bývá zpravidla jednostranné a poškození tkání, vznikající migrační aktivitou larev, vede k řadě patologických změn v oku. Který z klinických obrazů očního postižení se vyvine, závisí zřejmě na řadě faktorů, jako je místo, kudy larva pronikne z krevního řečiště do nitroočních tkání, zda jsou vstupní branou do oka retinální či chorioidální cévy a podobně. Vzácně může být larva viditelná oftalmoskopicky, většinou jsou ale nálezy larvy v oku ojedinělé.
Diagnostika oční formy larvální toxokarózy spočívala prakticky až do poloviny sedmdesátých let v nalezení a určení larvy či jejích fragmentů v tkáni. Sérologická diagnostika v té době nedávala uspokojující výsledky. Teprve příprava TES antigenů a zavedení citlivých reakcí ELISA a Western blotingu umožnilo zdokonalení diagnostiky oční formy l. t., a tím i snížení počtu zbytečných enukleací očního bulbu při podezření na přítomnost zhoubných projevů. Protože tkáně oka při samostatném postižení celkem neochotně imunologicky odpovídají, nalézáme při běžné sérodiagnostice oční formy častěji nízké hodnoty protilátek. Střední a vysoká hladina IgG globulinů při klinickém nálezu v oční tkáni by měla vést klinika k pátrání po současném postižení viscerálních orgánů, které se obvykle projeví i
Ve svém příspěvku LÉČBA PAVUČINY V OKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hejč Emanuel.
Dobrý den, asi před měsícem se mi udělala v levém oku pavučina, oční lékař mi řekl, že to už mi tak zůstane. Vidím ale velmi dobře. Je mě 76 let. Že by to bylo stářím? Ještě těsně před vznikem pavučiny mi zubní lékař 2x rentgenoval zub, zda i toto může být příčina. Chci se zeptat, zda má oční lékař pravdu nebo jsou i možnost léčby. Děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Drobné obtíže není nutno léčit. Nejlepším vitaminem na léčbu tiku v oku je B12, ten je k dostání v lékárně v podobě B-komplexu (Forte). Můžete konzumovat od 1 do 3 tablet denně. Výhodou B-komplexu je to, že neobsahuje jen vitamin B12, ale celou skupinu vitaminů B. Vitamin B12 také najdete v rybím tuku anebo pivovarnických kvasnicích. Dalším vitamínem, který pomáhá, je magnézium (hořčík). Pozor, ať se nepředávkujete, působí to totiž i na srdce. Můžete si jej koupit v lékárně, ale mnohdy stačí i vhodná minerálka nebo banány. Většinou však problém s tikem zmizí stejně rychle, jak přišel. Pokud tik v oku nevymizí do dvou měsíců, navštivte ošetřujícího lékaře, který zahájí léčbu. Až při těžších stavech se již používají léčiva, a to neuroleptika (tiaprid, risperidon), dále se využívají antidepresiva a benzodiazepiny.
V naší poradně s názvem LIDSKÉ OKO NAPADENÍ CIZOPASNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Kesslerová.
Potřebuji vědět jaký cizopasník mě mohl napadnout oko , mám zastřené vidění na levém oku.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Oko vám mohl zasáhnout například virus herpes simplex, který způsobuje opary na rtu. Typické příznaky viru v oku jsou pocit cizího předmětu v oku, četné červené žilky, škubání, rozostřené vidění. Léčba bývá pomocí antivirotiky a je k dostání v lékárně na předpis. Zastřené vidění může mít ještě mnoho dalších příčin. Blíže vám k tomu řekne oční lékař po vyšetření rohovky. Neodkládejte vyšetření, ať se toho co nejdříve zbavíte.
Výrůstek na oku, nebo také průhledná bulka na oční bulvě, signalizuje, že by mohlo jít o tukovou tkáň. Tento stav se vyskytuje u mnoha lidí, ale většinou až ve starším věku. A vůbec ničemu to nevadí. Takže pokud by se jednalo o tento problém, nic se neděje. Každopádně vás ošetřující lékař pošle na oční, aby se na to pro jistotu ještě pořádně podíval odborník a zhodnotil nález.
V naší poradně s názvem PRASKLA ZILKA V OKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Zylová.
Dobry den ,praskla mi zilka v oku a mam pul oka cervene .Je to poprvé a trochu to boli a nevim proc mi praskla nikdy jsem nemela problém .Musim nastivit lekare ocniho . Spozdravem pekneho dne Zylova Jana .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemusíte k lékaři. Sice to vypadá hrozně, ale samo se to během deseti dnů vstřebá.
Hlavní příčinou výskytu červených žilek v bělmu je dráždění, delitace a otok krevních cév uvnitř oka. Toto podráždění a rozšíření může být způsobeno několika faktory, mezi něž patří následující:
Suchý vzduch způsobuje podráždění očí, které často vede k viditelnosti červených žilek v očích.
Vystavování se slunečnímu záření a prachu.
Cizí těleso, které může poškodit nebo snížit funkci očí.
Alergická reakce a nachlazení.
Trauma, které může být způsobeno přílišným namáháním nebo kašlem.
Únava a stres.
Subkonjunktivální krvácení.
Zánět očního víčka.
Zánět spojivek.
Vřed na rohovce.
Uveitida (zánětlivé onemocnění duhovky).
Akutní glaukom.
Škrábance na rohovce způsobené dlouhodobým používáním kontaktních čoček.
Krvácení způsobené nadměrným používáním léků na ředění krve.
Centrální okluze retinální žíly.
Gravesova choroba nebo hypertyreóza může mít rovněž za následek vznik červených žilek v očích.
V naší poradně s názvem PRASKLÁ ŽILKA V OKU PŘÍČINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel STANISLAV.
Dobrý večer,beru 5,5 roku Walfarín adnes poprvé na schuzi mě prasklá žilka v oku,tak že mě zalila celé oko krví.Mám jít k lékaři nebo to mám přejde samo.Děkuji Standa
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Léčba bude nejspíše probíhat tak, že se to nechá volně vstřebat během tří týdnů. Nicméně by to měl vidět oční lékař. Jde o váš zrak, který je nenahraditelný. Proto si co nejdříve sjednejte kontrolu u očního lékaře a nechte si změřit srážlivost krve.
Šedý zákal (katarakta) je oční onemocnění způsobené postupným kalením čočky, nejčastěji podmíněným věkem. Z tohoto důvodu se vyskytuje nejvíce v populaci nad 50 let. Postupné kalení čočky vytváří clonu, která časem vede ke zhoršování zraku. Jediná dnes známá a efektivní léčba je operativní odstranění zkalené čočky a její náhrada za čočku umělou.
Vlastní operace je uzpůsobena tak, aby co nejméně zatěžovala pacienta a byla co nejpohodlnější. Celý výkon trvá zhruba 30 minut, je prováděn v lokální anestezii převážně ve formě kapek, zřídka je nutná lokální anestezie injekční. Ve speciálních mimořádných případech, jako například při psychickém či tělesném neklidu, se používá anestezie celková. Během výkonu operatér proniká drobným řezem při okraji rohovky do oka (přední komory). Vlastní čočka je umístěna v pouzdře za duhovkou. Tato zkalená čočka je pak pomocí speciálního ultrazvukového nástroje rozmělněna a odsáta ven. Zůstává pouze pouzdro čočky, do kterého je vložena umělá nitrooční čočka. Výhodou malé rohovkové rány je její samouzavření bez nutnosti šití, v případě její netěsnosti je možno ranku zabezpečit jedním stehem. Po operaci je oko do druhého dne zavázané.
Po operaci (zejména v den operace) můžete pociťovat mírnou bolest v oku, především řezání nebo svědění. Může být přítomný otok víček, spojivky a drobné modřinky na očním bělmu, které jsou normálním doprovodným jevem. V následujících dnech se vše vrátí k normálu. V případě, že zpozorujete některé z níže uvedených obtíží, je nutno rychle vyhledat očního lékaře:
velká bolestivost;
výrazné zčervenání;
světloplachost;
náhlé zhoršení vidění;
mnohočetné mušky;
záblesky či tmavá clona před operovaným okem.
První den po operaci a několik následujících dní může být vidění operovaného oka zamlžené. Ke stabilizaci vidění dochází za dva až čtyři týdny. Určité kolísání může trvat až dva měsíce. Nové brýle lze zpravidla předepsat již za čtyři až šest týdnů po operaci. V současné době se při operaci používá malý řez a implantuje se typ umělých nitroočních čoček z měkkých materiálů, které plně hradí zdravotní pojišťovna.
Ve svém příspěvku MOJE ZÁKALKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vláďa.
Mně je 40 let a vidím svoje zákalky už od svých 10 let. Postupně se zvětšují - rozrůstají. Na modrém nebi dokážu vidět jejich strukturu, zejména okraje a spoje jednotlivých pahýlů nebo koleček. Bohužel se mi nedaří zákalky přemístit pohybem oka. Ony se tím pohybem size trochu pohnou, ale do vteřiny jsou zase na své pozici. Vidím je jen za mimořádných světelných podmínek a v životě mi nijak nevadí, úplně jsem si na ně zvyknul.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Blanka Svecova.
Dobrý večer.Mam také zakalky ve sklivci.Na levém oku je vidim od operace šedého zákalu to jsou tři roky.A letos se mi objevili na pravým oku a pri kontrole u doktorky jsem jela okamzite na operaci sitnice,mela jsem dírku v sitnici.Ale zakalky mi zůstali.Jsem myslela,ze to bylo tím,že jsem se bouchla do hlavy asi 5 hodin po operaci.Sla jsem hned druhy den opět k doktorovi,tam mi oko rozkapali a poslali i na ultrazvuk a pry se sitnici nic nestalo,jsou to jen zakalky.Tak jsem se smirila i když je to otravné.Ale jako by se zlepšili.Ale min.týden jsem spadla,zavravorala jsem v byte dcery aupadla.Od te doby se mi ty zakalky zvyraznili.Mam jen strach,jestli jsem něco nedokázala,jestli si mam dělat starosti a nebo to nic není.Nechci vypadat jako hypochondr ale nechci něco zanedbat.Piradite mi?Děkuji Svecova Blanka
Ve svém příspěvku UCPANÁ ŽILKA V OKU ALIAS OČNÍ MRTVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír Beneš.
po ocni mrtvici mám ztrátu zraku na pravém oku, po vyšetření me bylo zděleno,že stav je nevratný, byl jsem v nemocnici do dvou hodin ovše vyšetření trvalo přílis dlouho, než jsem se dosta na JIP neurologie jíž zrak nezachránily, vidím na pravé oko částečne,byl odebrán řidičský prukaz stim , že když se stav zlepší bude mi navracen. Lečba brobíhá pouze tím, že jsou mi podávány leky na snížení cholesterolu a vysoky tlak s kterým se léčím již delsí dobu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Lidské oko je velmi složitý orgán, který se skládá z mnoha malých částí. V oční kouli se nachází bělima, rohovka, živnatka, řasnaté tělísko, duhovka, zornice, čočka, sítnice a sklivec. Zároveň k oku patří také spojivka, slzní žláza, obě víčka (horní a dolní) i okohybné svaly.
Sítnice je tedy nezbytnou součástí oka, jedná se o jeho vnitřní vrstvu. Sítnice slouží ke snímání a předzpracování světelných jevů, které se do sítnice dostávají přes čočku. A samozřejmě i samotná sítnice se skládá z různých částí a vrstev. Existují dva pohledy na stavbu sítnice. První z nich popisuje mikroskopickou stavbu sítnice oka. Ta se skládá z deseti vrstev (pigmentové buňky, čivé výběžky, zevní ohraničující membrána, vnitřní jádrová vrstva, zevní plexiformní vrstva, vnitřní jádrová vrstva, vnitřní plexiformní vrstva, gangliové buňka, vnitřní ohraničující membrána, agony gangliových buněk). Sítnice je vyživována nepřímo z cévnatky, a pokud by tedy byla oddělena od ostatních složek oka, může dojít k odumření světločivných elementů. Zároveň se sítnice nachází ve vrstvě pigmentových buněk, ale není s nimi pevně spojená.
Všechny buňky, které jsou v sítnici obsažené, mají určitou funkci a nejsou v oku jen tak bez důvodu. Již zmíněné pigmentové buňky mají za úkol pohltit světlo a zabránit jeho odražení. Podílí se tedy na ostrosti vidění. Velmi podstatné jsou v oku také tyčinky a čípky, které se nacházejí ve vnitřní jádrové vrstvě. Právě tyto buňky jsou schopné reagovat na dopad světla. Tyčinky reagují na světlo, ale ne na barvy. Naopak čípky registrují barvy, ale potřebují k tomu dostatek světla. Ve vnitřní jádrové vrstvě se také nacházejí bipolární (jejichž úkolem je předávní vzruchu z čivých buněk), horizontální a amakrinní buňky (ty propojují bipolární i gangliové buňky mezi sebou a napomáhají tak předzpracování obrazu. Samotné gangliové buňky přeposílají informace z oka do mozku a jejich axony vytvářejí zrakový nerv.
Makroskopická stavba sítnice oka rozlišuje jen dva útvary v sítnici, a to slepou skvrnu a jamku se žlutou skvrnou. Slepou skvrnou vystupuje zrakový nerv a vstupuje sem a. centralis retiane. Pokud se zjišťuje jaký jen nitrooční a nitrolebeční tlak, tak se zkoumá tato část oka. Žlutá skvrna (= makula) se skládá jen z čípků a v této části oka dosahuje obraz nejvyšší ostrosti. Žlutá skvrna je jen velmi malou částí v sítnici a kromě zaostřování zodpovídá také za rozpoznávání detailů obrazu. Zatímco zbytek sítnice se současně zaměřuje na periferii obrazu a případné noční vidění.
Sítnice je nezbytnou součástí oka a zastává zde nezpochybnitelně důležitou funkci, a proto jakékoliv onemocnění této části oka může mít velký vliv na jeho fungování. Při návštěvě očního lékaře tedy l
V naší poradně s názvem UCPANÁ ŽILKA V OKU ALIAS OČNÍ MRTVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Veltruská.
Dobrý den,manžel má dvojité vidění na pravém oku,když se dívá přímo před sebe,tak se mu druhé oko stáčí do vnitřního koutku.Může se jednat o mrtvici,nebo něco jiného.U očního lékaře je vše v pořádku.Můžete mi prosím poradit jaká by mohla být příčina jeho problému?
Děkuji Veltruská
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dvojité vidění postihující jedno oko je méně časté a obvykle je způsobeno očními problémy, jako jsou:
- SUCHÉ OČI – když oči neprodukují dostatek slz;
- ASTIGMATISMUS – běžný stav, kdy část oka nemá dokonalý tvar;
- ŠEDÝ ZÁKAL – zakalené skvrny na přední straně očí;
- KERATOKONUS – když se čirá vnější vrstva oka (rohovka) ztenčuje a mění tvar;
Přesnou příčinu strabismu (šilhání) může určit lékař. Zkuste vyšetření u jiného očního lékaře. Ze zákona máte nárok na jedno kontrolní vyšetření.
Zatím můžete zkusit použít umělé slzy, které koupíte v lékárně.
Oko reaguje na to, že je rohovka poškozena nebo v mírném zánětu. K zarudnutí kapilár oka může dojít například při jemném poškození (poškrábání). Zarudnutí očí může být rovněž způsobeno potápěním v chlorované vodě s otevřenými očima, klimatizací. U suchých očí se doporučuje užívání zvlhčujících kapek. Pokud užíváte kontaktní čočky, měli byste se zaměřit na jejich čistotu. Zároveň by neměly být užívány v noci, ale jen přes den. Také sluneční záření má neblahý vliv na oči, proto je důležité, abyste nosili sluneční brýle, které vás chrání před UV zářením. Další příčinou mohou být alergie, zejména jarní alergie vyvolané pylem. V tomto případě je dobré užívat léky proti alergiím, jako je Claritine, Zirtec nebo Zodac. Nekorigované refrakční vady (šilhání) bývají automaticky doprovázeny zarudlýma očima. Mezi nejčastější příčiny zarudnutí kapilár patří každodenní konzumace alkoholu, únava a vysoký krevní tlak. Alkohol rozšiřuje cévy a tepny. V nejhorších případech může dojít k prasknutí žil. Cévy v oku jsou velmi citlivé a je pravděpodobné, že může dojít k jejich opětovnému poškození, někdy k tomu postačí i dost silné kýchnutí nebo zakašlání. Tyto skvrny vymizí po několika dnech, ale mohou se často opakovat, v tom případě se může jednat o poruchu krvácivosti nebo o prvotní příznaky vysokého krevního tlaku nebo cukrovky.
„Červené oko“ (naplnění vlásečnic spojivky krví) může nastat z mnoha důvodů. V praxi to jsou nejčastěji:
záněty spojivek způsobené bakteriemi, viry nebo kvasinkami;
alergické reakce;
astenopeické potíže (začervenání oka způsobené kombinací namáhání zraku – například v autě, u televize nebo u obrazovky počítače – spolu s nekorigovanou nebo nesprávně korigovanou vadou refrakce oka);
reaktivní hyperémie (oko může červenat při únavě, pláči, při nošení kontaktních čoček, vlivem mrazu či větru, při pobytu v zakouřené místnosti, při plavání v chlorované vodě a podobně);
poúrazové stavy (poškození oka mechanicky, zářením nebo chemikáliemi);
syndrom suchého oka (oko má porušené složení slzného filmu na svém povrchu; to vede k podráždění oka, k pocitu únavy a nepohodlí).
Oční lékaři tvrdí, že stanovit správnou diagnózu mezi těmito nejčastějšími možnostmi bez příslušného přístrojového vybavení a lékařských znalostí je nemožné. Ale je jasné, že při každé banalitě či nepříjemném pocitu v očích člověk hned nepoběží k očnímu lékaři.
Přílišné vystavování se slunečnímu záření a prachovým částicím.
Výskyt cizího tělesa v oku.
Alergická reakce a nachlazení.
Trauma způsobené přílišným namáháním nebo kašlem.
Únava nebo stres.
Subkonjuktivální krvácení (zarudnutí očí).
Zánět očního víčka. Příčinou této infekce je kožní bakterie. Kromě zarudnutí očí, způsobuje také citlivost na světlo, suché oči a rozmazané vidění.
Zánět spojivek. Jedná se o zánět membrány sliznice víčka. Dalo by se říci, že jde o vysoce nakažlivé onemocnění, které je způsobeno viry, bakteriemi nebo alergiemi.
Vředy na rohovce způsobené virovou nebo bakteriální infekcí. Tyto vředy se objevují na vnější vrstvě oka.
Zanícení oka spojované s autoimunitním onemocněním. Zároveň k tomuto onemocnění může přispět infekce nebo výskyt toxinů.
Akutní glaukom, který je příčinou náhlého zvýšení tlaku oka. Akutní glaukom způsobuje bolest a může se vyvinout v problémy se zrakem.
Poškození rohovky způsobené užíváním kontaktních čoček.
Problém s krvácivostí zapříčiněnou nadměrným užíváním léků na ředění krve (Warfarin).
