Bulka na bělmu oka dokáže člověka pořádně vyděsit. Stačí jeden pohled do zrcadla a hned se honí hlavou otázky, zda jde jen o neškodný výrůstek, nebo o začátek vážného očního onemocnění. Oko je citlivý orgán a jakákoliv změna na jeho povrchu působí znepokojivě, zvlášť pokud je bulka viditelná, zvětšuje se nebo je spojená s bolestí či zarudnutím.
Dobrá zpráva je, že ve většině případů má bulka na bělmu nezhoubný původ. Existují ale i situace, kdy je nutné zbystřit, nepodceňovat příznaky a vyhledat očního lékaře co nejdříve. V tomto článku najdete přehled všech nejčastějších diagnóz, skutečné zkušenosti pacientů, doporučení lékařů, fotografie i videa a jasné vysvětlení, kdy je ještě možné zůstat v klidu a kdy už raději nečekat.
FAQ – Často kladené otázky
Je bulka na bělmu vždy nebezpečná?
Ne, většina bul na bělmu je nezhoubná, například pinguekula, ale vždy je vhodné odborné vyšetření.
Může bulka na bělmu sama zmizet?
U některých zánětlivých stavů ano, degenerativní změny obvykle přetrvávají.
Kdy je nutná operace?
Operace se zvažuje při růstu na rohovku, zhoršení vidění nebo podezření na nádor.
Bolí bulka na bělmu?
Většinou ne, bolest je typická spíše pro zánětlivé příčiny.
Je bulka na bělmu častější u starších lidí?
Ano, degenerativní změny oka se vyskytují častěji s věkem.
Může mít souvislost s prací na počítači?
Nepřímo ano, dlouhodobé přetěžování očí může zhoršit suchost a podráždění.
Je nutné bulku sledovat?
Ano, pravidelné kontroly pomáhají včas odhalit změny velikosti nebo charakteru.
Může bulka na bělmu ovlivnit zrak?
Ano, zejména pokud zasahuje do rohovky nebo je spojena se zánětem.
Ve svém příspěvku POZIZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Studanka.
Od zari mam uz dnes 5baleni ATBpro stale vracejici se infekce hornich cest dychacich.nemela jsem PN.Vzdy jsem se to pres vikend snazila vylezet a vPOhura do prace.Az tentokrat mam uz 2dny citlivou spicku jazyka.hur se mi mluvi i ji.rikala jsem si.jestli to neni tim.ze jim citrony.Dnes se mi na te spicce objevil maly bily vridek.Sem tam me zaboli i ucho.mam strach
Dekuji za odpoved
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pinguecula je definována jako nažloutlá skvrna na bělmu oka, vypadá jako „rosolovitý výrůstek na bělmu“. Je často umístěna na straně oka blíže k nosu a jeví se jako „cysta na očním bělmu“. Nejedná se o nádor, ale jde o hyperplastické ztluštění spojivky. Obvykle má trojúhelníkovitý tvar a žlutobělavou barvu. Vzniká hyalinní degenerací subepiteliálního kolagenu. Vznik pravděpodobně souvisí s působením fyzikálních faktorů, hlavně s UV zářením, a s věkem. Původně se lidé domnívali, že jde o hromadění tuku. Odtud také název odvozený od tučňáků. Většinou nepůsobí žádné obtíže.
Léčba
Není nutná specifická léčba. Při dráždění lze aplikovat lubrikantia, chirurgické řešení se nabízí v případě potíží s nošením kontaktních čoček či z kosmetických důvodů. Pokud se zvolí léčba chirurgická, odstraňuje se pinguecula vyříznutím v případě, že je tak nápadná, až se jedná o kosmetickou vadu.
Hypertrofie neboli zbytnění sítnice je onemocnění, které může být vrozené, nebo získané. Jedná se o ploché černé, dobře ohraničené léze v oblasti sítnice. Téměř všichni pacienti s pigmentovou hypertrofií nemají příznaky. Tyto pigmentové nitrooční léze pak nacházejí lékaři během základního vyšetření oka, na očním pozadí. Typickým znakem pro hypertrofii sítnice je blokáda fluorescence, což představuje zhoršení zrakové ostrosti, a tvorba barevných produktů, které zbarvují oční čočku člověka v denní době do žluta.
Bělmo neboli skléry se skládají z neprůhledné silné vrstvy, která chrání oko jako štít před zraněním. Tloušťka bělma se zvyšuje s věkem, což vysvětluje optický důvod u dětí, že má jejich skléra mírně namodralou barvu. Naopak u starších pacientů má oční bělmo nažloutlý odstín, a to z toho důvodu, že se zde usazují tukové usazeniny. Jak namodralý odstín u dětí, tak žluté odstíny u starších lidí jsou neškodné a není důvod k obavám.
Dalším projevem skvrnitosti očního bělma jsou pigmentové léze nebo névy. Tyto mohou být ploché nebo mírně vyvýšené v barevném odstínu od černé přes hnědou až narůžovělou barvu. Tyto anomálie se odborně nazývají pigmentové nádory, i když většina z nich je neškodná.
Névy jsou způsobeny přemnožením melanocytů nebo buňkami, které produkují pigment. Většina lidí se s névy rodí, nebo je získává v raném dětství. Lidé s tmavě pigmentovanou kůži mají často névy vrozené. Vrozené névy mohou zůstat bez povšimnutí až do puberty. Primárně získané zabarvení se obvykle objeví náhle a vyskytuje se ve středním věku u lidí se světlou kůží.
Vrozené névy nemají žádné příznaky a nevyžadují žádnou léčbu. Většina pigmentových lézí je benigní, rakovinná poškození mohou být chirurgicky odstraněna.
Skvrny na bělmu foto
Zde najdete fotografie, na kterých jsou vidět skvrny na bělmu.
Skvrny na duhovce
Barevná část oka se nazývá duhovka. Duhovka tvoří nejvíce dopředu vysunutou část prostřední vrstvy oční stěny. Má tvar mezikruží s centrálně uloženým otvorem zvaným zornice. Vnější okraj duhovky přechází v řasnaté tělísko, vnitřní okraj ohraničuje kruhovitý otvor zornice. Zornice není umístěná přesně centrálně, ale je posunutá mírně mediálně. Odděluje částečně přední a zadní komoru oční koule.
Barva duhovky závisí na množství a hloubce uložení pigmentu. V případě, že pigment chybí (například při albinismu), se nám barva jeví jako růžová, protože přes duhovku prosvítá červená barva cévnatky. Když se pigment nachází v nejspodnějších vrstvách a v malém množství, je duhovka modrá n
Mnoho pacientů popisuje, že si malé žlutavé bulky na bělmu všimli náhodně při pohledu do zrcadla. Nejčastější zkušeností je pocit sucha v oku, řezání nebo citlivost na vítr a slunce. Řada lidí uvádí, že se obtíže výrazně zlepšily po pravidelném používání umělých slz a důsledné ochraně očí slunečními brýlemi.
Zkušenosti s pterygium
Pacienti s pterygium často popisují postupný růst bulky směrem k rohovce. V pokročilejší fázi si stěžují na zhoršení vidění a deformaci obrazu. Po chirurgickém odstranění většina pacientů uvádí úlevu, ale upozorňují na nutnost dlouhodobé prevence recidivy, zejména omezení pobytu na přímém slunci.
Zánětlivé bulky – episkleritida a skleritida
Lidé se zánětlivými příčinami často popisují náhlý vznik bolestivé červené bulky. U episkleritidy se stav často upraví během několika dnů, zatímco skleritida bývá dlouhodobější a bolestivější. Pacienti s autoimunitními onemocněními zdůrazňují důležitost spolupráce mezi očním lékařem a internistou.
Bulka na bělmu představuje lokální změnu povrchu oka, která může mít různý původ – od neškodného zbytnění tkáně až po zánětlivé či nádorové onemocnění. Bělmo (sklera) je pevná vazivová vrstva oka, která je částečně překrytá spojivkou. Právě ve spojivce vzniká většina viditelných bulek.
Velikost bulky se může pohybovat od sotva patrného uzlíku až po výrazný výrůstek, který je viditelný při běžném pohledu. Barva bývá nejčastěji bílá, nažloutlá nebo narůžovělá, někdy s okolním zarudnutím.
V naší poradně s názvem ZHOUBNÝ MELANOM KŮŽE JE DAŇ ZA OPÁLENOU KŮŽI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Červinková.
Dobrý den. Prosim o radu, u mého muže jsem na zádech objevila bulku,myslela jsem, že je to zahnisajici vřídek (cca 0,5cm), ale má to už delší dobu a nemizí to. Přikládám fotografii. Děkuji za radu, co s tím, ale asi ho i tak ihned objednam ke kožní. Jen to třeba pomůže ostatním. Děkuji
Pinguekula je velmi častý, nezhoubný výrůstek na spojivce, obvykle na vnitřní straně oka blízko nosu. Vzniká v důsledku dlouhodobého působení UV záření, větru, prachu a suchého prostředí.
Episkleritida je povrchový zánět tkáně mezi spojivkou a bělmem. Často se projeví jako červená nebo narůžovělá bulka, která může být citlivá na dotek, ale většinou nebývá výrazně bolestivá.
Skleritida je vážnější hluboký zánět bělma, který může způsobovat výraznou bolest oka, zhoršení vidění a někdy i vznik bolestivé bulky. Často souvisí s autoimunitními onemocněními.
Odborníci udávají, že dovedou z oka vyčíst nemoc čtyři až pět let před vznikem vleklého onemocnění. Když si prohlédnete duhovku, vidíte, že je složená z vláken paprsčitě vybíhajících z panenky – zornice, u některých očí vidíme tato vlákna nahuštěná na sobě, u jiných jsou od sebe hodně vzdálená, toto je velmi důležitý znak, který určuje sílu genetické konstituce. Plně zdraví lidé mají jednotnou barvu duhovky a vlákna nahuštěná v bezprostřední blízkosti, bez známek porušení. Je-li barva duhovky celistvá, ale vlákna začínají vykazovat uvolněnou stavbu, naznačuje to občasné zdravotní problémy. Větší náchylnost k onemocněním se projevuje odbarvením, barevnou nerovností, pigmentovými ložisky nebo deformacemi ve vláknech. Pokud na první pohled vidíte mezery mezi jednotlivými vlákny duhovky, svědčí to o zdravotních potížích vyžadujících trvalé ošetření. Obecně se dá říci, že stav orgánů a funkcí horní části těla se zrcadlí v horní části duhovky a orgány a funkce dolní části těla v dolní části duhovky. Levá duhovka přitom odpovídá levé straně těla, pravá pravé. Hnědožluté skvrnky na duhovce jsou zcela přirozeným jevem drobné pigmentace duhovky, která je zcela individuální, a ani obě oči u jednoho člověka nevykazují identitu.
Žluté skvrnky v bělmu poukazují na přetížení jater, možnost žlučníkové koliky. Lymfatické mraky mívají tvar růžence nebo mraků, jenž obklopuje tuto ránu či celou oblast duhovky, obvykle poukazují na nedostatečnou funkci lymfatického systému majícího sklon ke zduřelým nebo zablokovaným lymfatickým uzlinám. Výduť duhovky dokazuje snížený oběh krve v oblasti hlavy a nedostatek vitamínu B3, kombinovaný s trávicími problémy. Nervové kruhy se vytvářejí následkem křečí duhovkových vláken způsobených nervovým napětím v těle. Z hranice okružní zóny je možné diagnostikovat zánět nervů, snížené nervové zásobení orgánů ležících v oblasti vzniklé prasklinky, také však střevní nedostatečnost a nedostatečné vstřebávání živin.
Šedý zákal (katarakta) je oční onemocnění způsobené postupným kalením čočky, nejčastěji podmíněným věkem. Z tohoto důvodu se vyskytuje nejvíce v populaci nad 50 let. Postupné kalení čočky vytváří clonu, která časem vede ke zhoršování zraku. Jediná dnes známá a efektivní léčba je operativní odstranění zkalené čočky a její náhrada za čočku umělou.
Vlastní operace je uzpůsobena tak, aby co nejméně zatěžovala pacienta a byla co nejpohodlnější. Celý výkon trvá zhruba 30 minut, je prováděn v lokální anestezii převážně ve formě kapek, zřídka je nutná lokální anestezie injekční. Ve speciálních mimořádných případech, jako například při psychickém či tělesném neklidu, se používá anestezie celková. Během výkonu operatér proniká drobným řezem při okraji rohovky do oka (přední komory). Vlastní čočka je umístěna v pouzdře za duhovkou. Tato zkalená čočka je pak pomocí speciálního ultrazvukového nástroje rozmělněna a odsáta ven. Zůstává pouze pouzdro čočky, do kterého je vložena umělá nitrooční čočka. Výhodou malé rohovkové rány je její samouzavření bez nutnosti šití, v případě její netěsnosti je možno ranku zabezpečit jedním stehem. Po operaci je oko do druhého dne zavázané.
Po operaci (zejména v den operace) můžete pociťovat mírnou bolest v oku, především řezání nebo svědění. Může být přítomný otok víček, spojivky a drobné modřinky na očním bělmu, které jsou normálním doprovodným jevem. V následujících dnech se vše vrátí k normálu. V případě, že zpozorujete některé z níže uvedených obtíží, je nutno rychle vyhledat očního lékaře:
velká bolestivost;
výrazné zčervenání;
světloplachost;
náhlé zhoršení vidění;
mnohočetné mušky;
záblesky či tmavá clona před operovaným okem.
První den po operaci a několik následujících dní může být vidění operovaného oka zamlžené. Ke stabilizaci vidění dochází za dva až čtyři týdny. Určité kolísání může trvat až dva měsíce. Nové brýle lze zpravidla předepsat již za čtyři až šest týdnů po operaci. V současné době se při operaci používá malý řez a implantuje se typ umělých nitroočních čoček z měkkých materiálů, které plně hradí zdravotní pojišťovna.
Hlavní příčinou výskytu červených žilek v bělmu je dráždění, delitace a otok krevních cév uvnitř oka. Toto podráždění a rozšíření může být způsobeno několika faktory, mezi něž patří následující:
Suchý vzduch způsobuje podráždění očí, které často vede k viditelnosti červených žilek v očích.
Vystavování se slunečnímu záření a prachu.
Cizí těleso, které může poškodit nebo snížit funkci očí.
Alergická reakce a nachlazení.
Trauma, které může být způsobeno přílišným namáháním nebo kašlem.
Únava a stres.
Subkonjunktivální krvácení.
Zánět očního víčka.
Zánět spojivek.
Vřed na rohovce.
Uveitida (zánětlivé onemocnění duhovky).
Akutní glaukom.
Škrábance na rohovce způsobené dlouhodobým používáním kontaktních čoček.
Krvácení způsobené nadměrným používáním léků na ředění krve.
Centrální okluze retinální žíly.
Gravesova choroba nebo hypertyreóza může mít rovněž za následek vznik červených žilek v očích.
