VYCISTENI SMRKOVE PRYSKYRICE a nejen to se dozvíte v tomto článku. Na zahradě a v přírodě rostou všelijaké rostliny, které jsou pro nás doslova požehnáním. Jsou plné vůně, chuti i vitamínů a při jejich pěstování jim často ani nemusíme věnovat pravidelnou péči. Za trochu místa na zahradě se nám odmění. Stačí je nepřehlížet a věnovat jejich sklizni a zpracování trochu ze svého času. Mezi tyto zázraky patří i smrkové výhonky.
Léčivé účinky
V lidovém léčitelství je velmi dobře známa léčivá síla mladých větviček, pryskyřice a šišek, které obsahují terpentýnovou silici. Ta rozpouští hleny, čímž uvolňuje dýchací cesty a usnadňuje vykašlávání, zmírňuje revma, tiší bolesti končetin a svalů, stejně jako záněty šlachové pochvy. Mladé smrkové výhonky obsahují rovněž velké množství vitamínu C, který odvádí z těla toxiny a posiluje imunitu. Mladé smrkové výhonky sbírejte k léčbě v dubnu až květnu.
Čaj ze smrkového jehličí léčí záněty dásní. Smrkové větvičky a šišky se užívají též při léčebných koupelích, pomáhají při katarech dýchacích cest, bolestech kloubů a končetin, poruchách prokrvení, nervozitě, nespavosti a celkové vyčerpanosti. Uhlí ze smrkového dřeva údajně pohlcuje jedy ve střevech a má dezinfekční účinky. V aromaterapii má pak široké využití silice ze smrkového jehličí – aplikuje se formou inhalací, koupelí a masáží. Při revmatismu, vyčerpanosti a onemocněních dýchacích cest lze tento siličný olej užívat rovněž vnitřně, avšak výhradně ředěný, například medem, smetanou, vlažným čajem nebo vodou. Předávkování siličným olejem ze smrkového jehličí může vyvolat alergickou reakci, bolesti hlavy, zvracení, a dokonce závažné poškození centrální nervové soustavy!
Smrkové výhonky je možné použít na ovonění a nasáknutí jejich síly a zdraví do extra panenského olivového oleje, kterým pak ozvláštníte jakékoli gurmánské jídlo.
Postup: 4 hrnky olivového oleje zahřejte na teplotu zhruba 50 °C a nalijte do sklenice. Přidejte 2 hrnky čistých a suchých smrkových výhonků. Uzavřete víčkem a dejte do lednice na 2 týdny. Výsledek je báječný a olej voní jako kořeněná bylinková zálivka, kterou lze použít do salátů, na chleba, na výrobu domácí majonézy a podobně.
V naší poradně s názvem MAST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
prosim zná někdo přesné dávkováni na smrkovou mast Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Příprava smrkové masti je jednoduchá. Nejdříve si připravíte nasycený olej a to tak, že do dvou třetin uzavíratelné sklenice vložíte kusy smrkové smůly, které zalijete do plného obsahu sklenice oblíbeným olejem, uzavřete a uchováte při teplotě 40 až 50 stupňů Celsia, dokud se smůla do oleje nerozpustí. To může trvat i několik dní. Pomoci smůle v rozpouštění můžete častým zatřesením se sklenicí. Nasycený olej pak smícháte s včelím voskem v poměru 2 lžíce vosku na 230 ml nasyceného oleje a přivedete k teplotě, kdy budete moci smíchat olej s voskem dohromady, obvykle 50 °C. Pak hned ještě teplé slijete do sterilní skleněné uzavíratelné nádoby, kterou uzavřete až po vychladnutí obsahu.
Mladé smrkové výhonky obsahují velké množství vitamínu C, jenž odvádí z těla toxiny a posiluje imunitu. Mladé smrkové výhonky a šišky sbíráme v dubnu až květnu.
Čaj ze smrkového jehličí léčí záněty dásní.
Smrkové větvičky a šišky se užívají také při léčebných koupelích – pomáhají při katarech dýchacích cest, bolestech kloubů a končetin, poruchách prokrvení, nervozitě, nespavosti a celkové vyčerpanosti.
Uhlí ze smrkového dřeva pohlcuje jedy ve střevech a má dezinfekční účinky.
V naší poradně s názvem LÉČIVÉ SMRKOVÉ VÝHONKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rendl Ivan.
Smrkové výhonky, 80% lih, lžička medu pro chuť, budu použivat na odkašlávání, mohu vše nechat macerovat cca 1 měsíc, na slunku nebo ve tmě ?
Děkuji za odpoveď a přeju Vám a ostaním,, bilinkářům horu zdraví a žebřiňák štěstí. IVan Rendl
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Macerování výhonků v lihu ve tmě či na slunci ještě nikdo seriózně nezkoumal a není proto jasný důkaz o nejlepším postupu. Zbývá tedy vlastní výzkum a to tak, že macerát rozdělíte na dvě části, přičemž jednu dáte do tmy a druhou na slunce. Při pozdějším používání pak vyzkoušíte vlastnosti obou várek a vyhodnotíte je. Podle výsledků pak přizpůsobíte výrobní proces v následujících letech.
Mladé smrkové výhonky se sbírají v době, kdy smrky kvetou, obvykle tedy v první půlce května. Dejte si ovšem pozor na sběr ve volné přírodě, protože to lesníci neradi vidí a může hrozit i pokuta. Nejlepší je se proto předem domluvit, zkonzultovat místo sběru a strom využít jen částečně. Otrhané mladé výhonky se následně povaří ve vodě, nechají zchladnout a scedí. Odvar se svaří s cukrem do požadované konzistence.
Účinky
Mladé smrkové výhonky jsou bohatstvím, ve kterém se ukrývá tajná léčivá síla. Pokud vás trápí kašel, bolavé průdušky, bolest končetin, svalů, či máte revma nebo zánět šlach, pomůže vám sirup ze smrkového jehličí. Smrkový sirup můžete užívat jak preventivně, tak i ve chvílích, kdy vás tyto neduhy trápí.
Recept za studena I
Ingredience: mladé smrkové výhonky, cukr krupice, větší zavařovací sklenice
Postup: Pomocí nůžek ostříháme nebo rukou natrháme mladé smrkové výhonky, jejichž jehličky ještě nejsou pichlavé a mají dokonale šťavnatou zelenou barvu. Jejich délka by neměla být více než 5 cm. Výhonky omyjeme studenou vodou a necháme oschnout. Poté vezmeme větší čistou zavařovací sklenici a začneme pěchovat první vrstvu (zhruba 5 cm) mladého smrkového jehličí, kterou následně zasypeme cca 1 cm silnou vrstvou cukru a opět na ni položíme vrstvu mladého jehličí. Opakujeme až do chvíle, dokud se sklenice nezaplní. Tu pak přetáhneme celofánem (ze zkušenosti se nedoporučuje uzavírat například mikroténovým sáčkem, víčkem či potravinářskou fólií), který upevníme gumičkou a postavíme na slunný okenní parapet. Během 3 týdnů se ve sklenici tvoří léčivá hustá šťáva. Tu slijeme přes čisté plátýnko do skleniček, pevně zavíčkujeme a uložíme na studené temné místo, nejlépe do ledničky. Nyní máme připravenou léčivou medicínu, kterou můžeme využít například i v kuchyni.
TIP: Doporučuje se přidat sirup do těsta na nekynuté lívanečky místo cukru. Smrkový sirup jim dodá výtečnou chuť a neodolatelnou vůni.
Recept II
Ingredience: 1 kg smrkových výhonků, 1 kg krystalového cukru, 2 litry vody
Postup: Výhonky opláchneme, zalijeme vodou a pod pokličkou skoro půlhodiny vaříme. Přes noc necháme stát a macerovat. Druhý den odvar scedíme, výhonky ještě vymačkáme. Do odvaru přidáme 1 kg cukru a bez pokličky vaříme za častého míchání do požadovaného zhoustnutí. Barva tmavne do finální tmavě zelené. Horký sirup nalijeme do vypařených skleniček, zavíčkujeme, otočíme dnem vzhůru a necháme opět přes noc vychladnout.
TIP: Ze sirupu se dá připravit speciální vinaigrette na zálivku na saláty, nebo v se do něj nakládají perlové cibulky, které jsou poté úžasnou chuťov
K výrobě smrkové masti je v některých případech potřeba smrková pryskyřice. Dříve se získávala tak, že se buď ze stromu sloupl plát kůry spolu se slabou vrstvou dřeva, v takovém případě pak bylo potřeba z vysekané prohlubně seškrábnout nahromaděnou pryskyřici. Další možností bylo udělat do kůry zářezy a pod ně se upevnila nádoba, do níž pak smůla ze zářezů vytékala. Někdy se dokonce stromy navrtávaly. Žádný z těchto postupů už ale dnes není moc vhodný, protože všechny tři způsoby jsou dost nešetrné ke stromům a navíc existuje přijatelnější způsob získání smrkové pryskyřice. Stačí totiž se v lese dívat více kolem sebe, spousta stromů mívá na některých místech porušenou kůru i dřevo z mnoha přirozených příčin. V takovém případě pak sběrateli pryskyřice stačí jen tupou částí nože výron pryskyřice seškrábnout (ne až na dřevo).
Lidové léčitelství zná velmi dobře zdravotní účinky mladých větviček, šišek a pryskyřice. Všechny obsahují terpentýnovou silici, která rozpouští hleny, čímž uvolňuje dýchací cesty a usnadňuje vykašlávání, zmírňuje revma, tiší bolesti končetin a svalů, stejně jako záněty šlachové pochvy. Použitím pryskyřice na kůži se podporuje prokrvení. Mladé smrkové výhonky obsahují velké množství vitamínu C, který odvádí z těla toxiny a posiluje imunitu.
Mladé smrkové výhonky a šišky se sbírají v dubnu až květnu. Čaj ze smrkového jehličí léčí záněty dásní. Smrkové větvičky a šišky se užívají i při léčebných koupelích, přičemž pomáhají při katarech dýchacích cest, bolestech kloubů a končetin, poruchách prokrvení, nervozitě, nespavosti a celkové vyčerpanosti.
Uhlí ze smrkového dřeva údajně pohlcuje jedy ve střevech a má dezinfekční účinky. V aromaterapii má pak široké využití silice ze smrkového jehličí. Aplikuje se formou inhalací, koupelí a masáží. Při revmatismu, vyčerpanosti a onemocněních dýchacích cest lze tento siličný olej užívat rovněž vnitřně, ale výhradně ředěný, například medem, smetanou, vlažným čajem nebo vodou. Předávkování siličným olejem ze smrkového jehličí může vyvolat alergickou reakci, bolesti hlavy, zvracení, a dokonce závažné poškození centrální nervové soustavy.
V naší poradně s názvem VYČIŠTĚNÍ OD SMRKOVÉ SMŮLY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel Bartošek.
Jak a čím vyčistit kalhoty od smrkové smůly?Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Co můžete, tak mechanicky odstraňte - odškrábněte. Pak na postižené místo nalijte 99% líh, který rozpustí zbytky smůly. Než líh vyprchá, tak aplikujte prací gel a celé to pěkně promněte. Po chvilce to začněte proplachovat pod tekoucí vodou, než se podaří vymýt gel na praní.
Účinnou složkou smrkové pryskyřice je především terpentýnová silice. Pryskyřice se v mnoha úpravách používala k léčbě jak vnějších, tak vnitřních potíží. Připravovaly se z ní například masti a koupele pro zlepšení prokrvení kloubů a celých končetin, taková terapie se doporučovala hlavně lidem trpícím revmatem, bolestmi kloubů a zad (při takzvaném houseru, ischiasu). I dnes můžeme najít přípravky s výtažkem této silice v kloubních mastech a podobně.
V naší poradně s názvem NA CO VŠE LZE POUŽÍVAT SMRKOVOU MAST? NA KTERÉ ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Zajímá mně na které zdravotní problémy, kromě mykozy nehtů je vhodná smrková mast
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pryskyřice ze smrku a mast z ní vyrobená má pouze protiplísňové účinky a může zahubit dermatofyty, což je společný název pro 3 druhy hub, které mají neblahý vliv na kůži, vlasy a nehty člověka a zvířat. Nejlepší čas na sběr pryskyřice je červen a červenec.
Jiné účinky má zase esenciální olej získaný ze smrku. Ten účinkuje podobně jako antibiotika při léčbě infekcí způsobených bakteriemi, jako jsou Salmonella enteritidis, Escherichia coli, Bacillus subtilis a Staphylococcus aureus.
Borová pryskyřice se používá k léčbě revmatismu, protože má protizánětlivé vlastnosti. Pryskyřice odstraňuje zánět kloubů způsobený revmatismem, čímž dochází k obnovení pohybu a ke zmírnění bolesti. Borová pryskyřice byla kdysi dávno používaná jako žvýkačka při revmatismu úst.
Popáleniny a vředy
Tradičně se pryskyřice z borovice využívá při externí léčbě popálenin a vředů. Pryskyřice napomáhá hojení a zabraňuje infekci tím, že posiluje buněčnou imunitu. Mast však nesmí způsobit podráždění nebo alergickou reakci.
Jiné použití borové pryskyřice
Dříve byla pryskyřice používána jako stimulant, diuretikum, projímadlo a jako prostředek k léčbě abscesů. Její využití bylo široké, v každé kultuře si našla jiné. Někde byla používána jako lék proti kašli, někde ji používali k léčbě rakoviny. Jinde naopak byla používána v tekuté formě s vodou k léčbě vředů, neštovic a syfilidy.
Pryskyřice je velmi účinná při bodnutí hmyzem, brání infekci od škrábanců, lze ji využít i jako deodorantu, balzámu na rty a krému na ruce. Zejména balzám na rty a krém na ruce je velmi účinný, při prevenci různých onemocnění a k inhibování bakterií. Využívá se také k léčbě a hojení vymknutého kotníku. A dokonce i k výrobě domácího mýdla.
V naší poradně s názvem MAST Z BOROVÉ PRYSKYŘICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Hornychová.
Dobrý den,
prosím můžu se zeptat dá se koupit pryskyřice (smůla z borovice) ??? měla bych zájem ale nikdo mě nechce nasbírat a já jsem již stará a do lesa se nedostanu děkuji za odpověď Hornychová Věra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Osekejte opatrně povrchové vrstvy pryskyřice sekyrkou či nožem. Dejte pozor, abyste nešli do hloubky a neobnovili ránu stromu, kvůli které pryskyřičná náplast vznikla. Sbírejte do plastových kelímků nebo do sáčků. Vytvrzená starší pryskyřice moc nelepí, takže se dobře skladuje. V sáčku ji můžete poťukat kladívkem, aby se rozbila na drť či prášek. Také lze využít i zamražení pryskyřice v mrazáku, aby byla tvrdší a křehčí a lépe se drolila. Pryskyřice při sběru i při uchovávání nádherně voní, díky obsaženým terpentýnovým silicím.
Zahřátím čerstvé pryskyřice vzniká kalafuna (jako destilační zbytek z pryskyřice), která se pak využívá k ošetření smyčců smyčcových nástrojů, aby se zvýšilo tření na strunách. Dříve se používala i do směsí na ošetření dřevěného nábytku. Zkamenělá pryskyřice má podobu jantaru.
Ve svém příspěvku BOROVÉ PRYSKYŘICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Hornychová.
Dá se někde koupit borová pryskyřice? Prodáváte ji ??? Koupila by můžete mě dát vědět Již jsem Vám psala ale zatím jsem nedostala odpověď proto prosím dejte mě vědět zda jste schopni borovou pryskyřici mě prodat a poslat. Zaplatím dle dohody děkuji Hornychová Věra
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Na jaře a v létě má pryskyřice lepkavou konzistenci, během roku a převážně v zimě je tuhá, drolivá, má šedou až namodralou barvu. Působením kyslíku se pryskyřice během roku vytvrdí.
Dříve se pryskyřice ze stromů přímo těžila. Kůra se stromkovitě nařezala a pryskyřice pak stékala ve vyřezaných drážkách do sběrné nádobky.
Pryskyřici lze sbírat v každém ročním období, v lepkavé formě se ale bude hůře uchovávat. Vhodnější je tedy sbírat pryskyřici již zoxidovanou, ztvrdlou. Používá se k tomu starý nůž či sekera, protože se pryskyřice z použitých nástrojů špatně čistí. Pryskyřice je ale rozpustná v oleji, takže pomocí oleje, drátěnky a následně saponátu lze znečištěné pomůcky vyčistit. Může se také použít benzin. Vodou se pryskyřice nevyčistí nikdy.
Pryskyřice vylučovaná stromy je kapalina s velkou viskozitou tvořená těkavými látkami, převážně terpeny, v nichž jsou rozpuštěny netěkavé složky, díky kterým je pryskyřice lepivá. U některých druhů je terpenů velmi málo a rozpouštědlem je převážně n-heptan (borovice Jeffreyova). Díky vysoké čistotě heptanu získaného z borovic destilací je možno použít jej pro definování nulového bodu stupnice oktanových čísel benzinu. Příbuzná borovice těžká, která je borovici Jeffreyově velmi podobná, však obsahuje terpeny. V některých provozech destilujících pryskyřici v Kalifornii tak došlo v minulosti k explozím v důsledku záměny obou druhů, které byly mylně považovány za jediný druh. K rozřazení druhů došlo teprve roku 1853.
Díky své vysoké hořlavosti se pryskyřice dříve používala pro výrobu pochodní. Tvrdé pryskyřice, jako například kopál, se dnes používají pro výrobu laků a lepidel. Naproti tomu měkčí pryskyřice, obsahující esenciální oleje, se využívají při výrobě léčiv a kadidla. Slouží také k napouštění dielektrik, čímž dochází ke zlepšení jejich mechanických a elektrických vlastností při využití v kondenzátorech, v izolacích vodičů a podobně. Zahřátím čerstvé pryskyřice vzniká kalafuna, která se používá pro ošetření smyčců smyčcových nástrojů a při pájení. Zkamenělá pryskyřice pravěkých stromů má podobu kopálu (subfosilní) nebo jantaru (fosilní). Jantar je využíván zejména ve šperkařství, ale má význam i v paleontologii a jiných vědních oborech.[1]
Borová silice obsahuje celou řadu terpenických látek: jako alfa a beta pinen, limonen, kamfen, felandren, geraniol, linalool, citronellol, borneol a další. Éterické oleje se destilují především z borovice lesní a z kosodřeviny (kleče), a to parní destilací z čerstvých větviček, jehlic a šišek.[38] Mají zklidňující, analgetické, antiseptické a antibakteriální účinky a užívají se v aromaterapii i v lékařství především jako součást různých antirevmatických, hojivých a masážních mastí, při bolavých kloubech, artritidě nebo různých pohmožděninách a drobných poraněních, dále ke koupelím, potírání a inhalacím při nachlazení a chorobách dýchacích cest stejně jako při péči o pleť a kožních nemocech včetně lupénky. Jejich příjemná vůně v aromaterapii pomáhá zklidňovat nervový systém, ulevovat při stresu, uvolňovat úzkost a tenzi a osvěžovat mysl. Jsou také součástí různých parfémů, aromatických mýdel, osvěžovačů vzduchu a podobných přípravků.[2]
Pokud smrkové výhonky vyluhujeme v alkoholu, vznikne smrková tinktura. V lidovém léčitelství se smrkové výhonky nakládaly do slivovice a směsí se pak ošetřovaly klouby. Cílem bylo zmírnění bolesti, prokrvení a prohřátí.
Smrkové výhonky jsou bohaté na vitamín C. Čaj ze sušených smrkových výhonků je již dlouho používán pradávnými obyvateli k uklidnění kašle a bolestí v krku a ke zmírnění plicního onemocnění.
Ve svém příspěvku SIRUP ZE SMRKOVÝCH VĚTVIČEK RECENZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Markéta.
Dobrý den, zkoušela jsem dělat sirup ze smrkových větviček a zkvasil se mi. Nevíte, proč se to stalo? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dasheen.
Nevíme, jak jste sirup dělala. Já dostatečně prosypávám ml.smrkové výhonky cukrem krupicí v průhl. lahvi, mám na parapetu na přímém jižním slunci. Nikdy mi nekvasil.
Sirup ze smrkových výhonků se hodí na palačinky, vafle nebo francouzský toast, na oslazení nápojů nebo na výrobu originální zmrzliny.
Ingredience
2 hrnky cukru
2 hrnky vody
2 hrnky hrubě nasekaných smrkových výhonků
Postup
Vložte všechny ingredience do pánve a pomalu zahřívejte. Vařte po dobu 5 minut. Vypněte teplo a nechte sirup úplně vychladnout. Potom přelijte do sterilizované nádoby a zchlaďte.
Použití
Kandované jehličí
Po uvaření smrkového sirupu a před jeho zchlazením přidejte 1 hrnek celých smrkových výhonků a pomalu přiveďte k varu. Vařte 2 minuty. Vypněte teplo a nechte smrkové výhonky v sirupu vychladnout. Potom vše přelijte do sterilizované nádoby a zchlaďte. Když je vše chladné, tak nechte z výhonků okapat všechen sirup a jednotlivé výhonky obalte v cukru krystal. Ocukrované výhonky rozprostřete na voskovaný papír, aby mohly uschnout. Když jsou kandované smrkové výhonky suché (může to trvat několik dní), vložte je do vzduchotěsné nádoby a uchovejte v chladničce k příležitostnému použití.
Ve svém příspěvku SMRKOVÉ VYHONKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den,
Chtěla bych se zeptat, zda nevadí když na med ze smrku vaříme nejen mladé výhonky, ale i jehličí, a musí se to jehličí a výhonky oddělit z toho stonku, nebo nevadí když se to vaří i s ním?
Moc děkuji za odpověď. Jana R.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva.
Dobrý den, jen celé nové výhonky ze smrku, to jsou ty světle zelené, jdou krásně odštípnout. Z tmavého jehličí - větví se to nedělá.
Smrk ztepilý je v našich krajích stromem s tradiční symbolikou; je nejen symbolem Vánoc, ale dříve byl i „ochráncem“ před zlými duchy, čarodějnicemi a prostředkem k očištění od negativní energie. Všichni také známe smrkové májky, vyrobené z vysokého otesaného kmene a ozdobené pentlemi. Samozřejmě nelze opomenout hospodářský význam smrkového dřeva, které je u nás jedním z nejdůležitějších surovin dřevařského a nábytkářského průmyslu.
Léčivé vlastnosti tohoto stromu byly pro naše předky přinejmenším stejně významné, jako jeho rituální použití. Smrková pryskyřice byla lékem mnohého využití, byla lehce dostupná pro každého a sloužila k léčbě vnitřních i vnějších potíží.
Smrková pryskyřice, mladé smrkové výhonky, jehličí a šišky ale léčí i vnitřní nemoci, nejčastěji se používaly v případě nachlazení, kašle, bronchitidy a rýmy. Z jehličí a mladých výhonků se vaří čaj, který je vhodné užívat hlavně pro léčbu respiračních onemocnění, protože zlepšuje odkašlávání, ředí a uvolňuje sekret usazený v dýchacích cestách, a to i v nosních dutinách. Pro stejný účel si můžeme také doma vyrobit smrkový med – ten se připravuje z mladých výhonků větví, právě nyní, v jarních měsících (recept na med je součástí tohoto článku). Smrkový med je vhodný i pro děti, používáme ho stejně jako včelí, samotný na lžičku, nebo do čaje.
Kadidlovník pravý (Boswellia sacra) je vonná pryskyřice, která se získává z kmene kadidlovníku a používá především jako vykuřovadlo přes 5 000 let. Pryskyřice kadidlovníku je známa z bible jako dar tří králů Ježíškovi a byla používána již v dobách antiky. Kadidlo bylo tehdy tak vzácné, že se vyvažovalo zlatem. Jako balzám se kadidlo používalo již ve starém Egyptě při balzamování mumií. Stalo se natolik známé, že se jméno kadidlo začalo používat jako běžně vžitý název i pro ostatní vykuřovadla. Kadidlo se většinou nepoužívá čisté, připravuje se nejčastěji ve směsi s myrhou nebo s pryskyřicí benzoe (například v katolických kostelech).
Účinky
Asi nejznámější je využití kadidlovníku v prevenci a léčbě artrózy. Toto degenerativní onemocnění postihuje nejčastěji velké klouby dolních končetin, může se však objevit v jakémkoliv kloubním spojení. Kadidlovník je účinný při léčbě zánětů a otoků jak u artrózy, tak i u artritidy. Obsažená kyselina boswellová patří mezi látky, které jsou schopné modulovat metylaci genů, jež dokážou potlačit některé typy nádorového bujení, například kolorektální karcinom (rakovinu střev a konečníku). Díky svým výrazným protizánětlivým účinkům je kadidlovník velice efektivní i při léčbě zánětlivých střevních onemocnění, jako je ulcerózní a kolagenní kolitida či Crohnova choroba. Kyselina boswellová snižuje také aktivaci krevních destiček a omezuje jejich shlukování v cévách. Zároveň snižuje hladinu cholesterolu v krvi, a to až o 48 %. Výzkumy potvrdily účinnost kadidlovníkové pryskyřice také při astmatu. Rostlina je v tradiční fytoterapii využívána při poruchách paměti a její pozitivní vliv na mozkové funkce potvrdila i moderní věda. Dokáže například efektivně chránit mozkové buňky před poničením vlivem mozkové mrtvice, důvodem je opět její protizánětlivé působení. Kyselina boswellová je rovněž velice nadějnou surovinou kosmetického průmyslu, protože zlepšuje elasticitu pokožky, zlepšuje její ochranu před vnějšími vlivy a zpomaluje projevy jejího stárnutí. Když si v rámci jedné studie aplikovaly ženy po 30 dní krém s obsahem kyseliny boswellové na polovinu obličeje, došlo u nich k pozorovatelnému zjemnění, úbytku drobných vrásek, zlepšení pružnosti kůže a zmírnění produkce kožního mazu. Tento efekt navíc přetrvával ještě dva měsíce po skončení aplikace.
Při použití kadidla nebudete potřebovat ani zubní pastu, ani Listerin, ba ani léky na artritidu, otevřené rány, ekzémy, horní cesty dýchací, nervy, Crohnovu chorobu, cysty, deprese, cholesterol, tlak, cévy, astma a alergie. Podle posledních výzkumů výrazně pomáhá i při maligním melanomu, karcinomu močového měchýře a u většiny mozkových n
