Protože aneurysma v mozku může napáchat škody na mozkové tkáni a tím sníží funkci mozku. Vyšší škody obvykle souvisí s velkým množstvím vylité krve, kde je poškození způsobeno zvýšeným tlakem a otoky z krvácení přímo na mozkové tkáni, nebo z místního buněčného poškození mozkové tkáně z podráždění krve v prostoru mezi mozkem a lebkou. Krev také může dráždit a poškodit normální krevní cévy a způsobit jejich zúžení, čímž je přerušen normální průtok krve do zdravé mozkové tkáně a může způsobit ještě větší poškození mozku (cévní mozková příhoda).
V naší poradně s názvem VIDUT NA CEVE V MOZKU A TEHOTENSTVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla.
Dobry den, v osmnacti jsem mela mozkovou prihodu, vidut na ceve, 3 tydny v koma, vedeny sunt. Jak je to s tehotenstvim, doporucujete i normalni prirozeny porod. Dekuji za odpovet. Krivankova.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pavlo, tady je spousta faktorů, které hovoří spíše pro porod císařským řezem. Jde zejména o aktuální stav vašeho cévního systému, o to v jakém stavu je prasklá výduť. Dále také záleží na velikosti plodu, velký plod vyšší riziko nové příhody. Já bych tuto situaci nejdříve zkonzultoval s vaším neurologem a podle toho bych se pak dohodl s gynekologem na vhodné volbě porodu. Samozřejmě, přírodní porod je pro plod prospěšnější, než porod v anestezii, ale potřebujete ho přežít oba, že.
V naší poradně s názvem VÝDUŤ NA MOZKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohuslava.
Dobry den, pritel ma pul roku po operaci mozkove vydute. Chtela bych se prosim zeptat, muze letet na dovolenou do Turecka? Aby mu jine klima neublizilo.
Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Po operaci výdutě na mozku není problém změna klimatu, ale cesta letadlem. V letadle dochází k abnormálním změnám tlaku, které mohou být nebezpečné. Je nezbytné předem konzultovat plánovanou cestu s neurologem, který vám sdělí, zda-li je to vhodné a popřípadě vás vybaví potřebnými medikamenty.
Výdutě mozkových cév jsou zrádné v tom, že většina pacientů o nich neví a do konce života se u nich onemocnění ani nemusí projevit. Vznik výdutí je podmíněn geneticky, podílí se na něm ale i ateroskleróza, vysoký krevní tlak nebo kouření. Výduť vzniká na zúženém místě cévy, a pokud praskne, krev se začne rozlévat kolem mozku. Aneurysma mozkových cév má přitom téměř každý dvacátý člověk, mnohdy aniž by o tom věděl a aniž by na tuto skutečnost upozorňovaly větší příznaky. Naštěstí se díky moderní diagnostice daří toto onemocnění včas odhalit a případně operativně zabránit prasknutí cévy.
Aneurysma
Pod slovem aneurysma rozumíme patologickou výduť na cévě. Její vznik je možný z několika příčin, mezi nimiž můžeme zmínit vrozené změny na cévní stěně, zejména její zeslabení, dále může být stěna narušena chorobným procesem ze svého okolí, například v důsledku tuberkulózy, zhoubného nádoru nebo velkého ložiska zánětu, nebo může být céva poškozena úrazem. Aneurysma se nejčastěji vyskytuje buď na největší tepně v těle, která přímo odstupuje ze srdce a jmenuje se aorta, nebo na mozkových tepnách.
Aneurysma mozkových tepen – v případě mozkových tepen aneurysmata nemají tak velké rozměry, jsou menší a často vícečetná. Jejich velikost je kolem 5–20 mm a najdeme jich obvykle větší počet. Vznikají na podkladě vrozené slabosti cévní stěny, ale pozor, nejsou vrozená! Vrozená je jen dispozice k jejich vzniku. Většinou se projeví, až když dojde k jejich prasknutí (ruptuře), a to náhle vzniklou a velmi prudkou bolestí hlavy, nebo krátkodobou ztrátou vědomí. Úmrtnost při první ruptuře aneurysmatu mozkové tepny je přibližně 50% a jedinci, kteří přežijí, jsou v nejbližších dnech ohroženi vznikem stažení mozkových cév a následným mozkovým infarktem.
Disekce
Disekce se jiným názvem dá pojmenovat jako disekující aneurysma aorty. Cévní stěna se skládá ze tří těsně k sobě přiléhajících vrstev. V případě, že vlivem patologického procesu dojde k porušení této celistvosti, může se stát, že se krev vlivem tlaku dostane mezi tyto vrstvy.
Vrstvy dále podélně rozštěpuje a šíří se na různou vzdálenost od místa prvního poškození. Tím mohou vzniknout vedle sebe dvě paralelní lumen cévy, jimiž proudí krev. Což je nebezpečné v tom, že stěna je velmi ztenčena a při změně tlaku opět může prasknout. Na rozdíl od pravého aneurysmatu ale nedochází k provalení a vypouknutí cévní stěny. Vyskytuje se nejčastěji v oblasti oblouku aorty.
V diskuzi CEVNI VYDUT U UCHA NA LEVE STRANE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel NADA.
mam vydut asi 14 let nebolelo to zjistovali lekari ale na nic neprisli ale ted po letech me to boli pry to je pruchodne ale bolesti se dostavuji casteji nevim co stim dekuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Lidé se obvykle nerodí s výdutí na mozku, většinou se vyvíjí během života a objevuje až po 40 roce věku. Aneurysma je rozvíjeno větvením tepen a vzniká vlivem neustálého krevného tlaku. Aneurysma se většinou zvětšují jen pomalu a tím jak se zvětšují slábne i jejich stěna. Aneurisma může být někdy spojeno i s jinými typy poruch krevních cév, jako je fibromuskulární dysplazie, mozková arteritida nebo arteriální direkce, ale jedná se o neobvyklé poruchy. Také se aneurysma může objevit jako vrozená vada, ale lidé s predispozicí k výduti se rodí jen velice zřídka. Některá aneurysma jsou způsobena v důsledku infekce, drog (amfetamin, kokain), které poškozují mozkové cévy. Aneurisma také může být následkem mozkového traumatu z nějaké nehody.
Polovina pacientů na následky onemocnění zemře, další čtvrtina lidí sice přežije, ale s nějakým postižením, například špatně chodí, vidí, mají výpadky paměti, či psychické problémy. Jen čtvrtině pacientů se podaří uzdravit.
V diskuzi BOLESTI PO OPERACI MOZKOVÉ VÝDUTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Šustková.
Jak zvládnout ukrutné bolesti po operaci mozkové výdutě (akutní).
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Sniehottová.
V r. 2014 jsem prodělala rupturu aneurysmatu s následným masivním krvácením do mozku. Následkem toho jsem ochrnula na levou polovinu těla. Ráda bych se spojila s někým, kdo tuto příhodu prožil také. Potřebuji vědět, jak probíhá rehabilitace. Je mi 48 let, učím se znovu chodit, rukou však nehýbu vůbec. Je na tom někdo lépe ? A je vůbec možné se z tohoto ochrnutí nějak dostat. Budu vděčná za každou radu. Chodím různě k fyzioterapeutům, jezdím do RÚ. ale potřebuji se dozvědět, jak bych si mohla cvičením pomoct sama a jestli mám vůbec nějakou šanci. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Aneurisma nejsou stejné, každé je jiné a liší se velikostí, tvarem a polohou. Zde je několik fotografií, na kterých je vidět jak aneurysma může vypadat: aneurysma foto.
V diskuzi UŽÍVÁNÍ WOBENZYMU PO MOZKOVÉ MRTVICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leona Cibulková.
Dobrý den, ráda bych se chtěla zeptat, zda užívání Wobenzymu je vhodné po mozkové mrtvici a zda může podpořit její léčbu. Pokud ano, jaké by mělo být dávkování, prosím?
Děkuji za radu, Leona Cibulková
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jak vypadá předzvěst mrtvice, zda-li jsou nějaké dlouhodobé příznaky mrtvice, a také jestli mozková mrtvice může přivodit smrt, všechny tyto otázky jsou řešeny v pořadu České televize 90’ ČT24: Mozková mrtvice – léčba a prevence.
Příčinou je takzvaný aterosklerotický proces. S tím, jak tento proces pokračuje, se začínají objevovat fibrózní pláty, které jsou větší, tužší a někdy mají chrupavčitou strukturu. Většinou zasahují do průsvitu cévy a tím ji zužují. Tyto procesy v cévě pak mohou ve finále vyvolat takzvané komplikované léze, které vznikají z fibrózních plátů. Fibrózní pláty pak mohou masivně kalcifikovat a poškozovat strukturu cévy. Poškozená místa v cévě se tak stávají rizikem pro vznik trombu (krevní sraženina). Trombóza je následně příčinou náhlého cévního uzávěru.
Z praktického hlediska můžeme dělit aterosklerotické pláty na stabilní a nestabilní. Stabilní plát se vyznačuje nízkým obsahem tuků. Strukturu má pevnější a většinou neohrožuje následnou trombózou. S nestabilním plátem je ovšem situace jiná. Vyznačuje se vysokým obsahem tuku a často může praskat. Často z něho vzniká trombóza, která se pak projeví akutní cévní příhodou.
V naší poradně s názvem CMP se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta Matičková .
Kde najdu kontakty na centra zaměřená pouze na RHB po CMP. maminka má trochu ochrnutou levou nohu,její 92 let a jiné vážné příznaky nemá,poradíte mi prosím ,na které centrum se obrátit je zatím v nemocnici na neurologii,teprve od čtvrtka 25.2.2015 moc děkuji za radu Bydlíme v Praze
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tady je jedno z velmi dobrých center na podporu pacientů po mozkové příhodě v Praze: www.klinika-malvazin…
Najděte zde Libora Musila - primáře rehabilitačního oddělení Rehabilitační kliniky Malvazinky, který Vám vysvětlí co přesně znamená pojem neurorehabilitace a za jak dlouho po cévní mozkové příhodě začít s rehabilitací.
Slovem aneuryzma míníme patologickou výduť na cévě. Její vznik je možný z několika příčin, mezi nimiž můžeme zmínit vrozené změny na cévní stěně, zejména její zeslabení, dále může být stěna narušena chorobným procesem ze svého okolí, například v důsledku tuberkulózy, zhoubného nádoru nebo velkého ložiska zánětu, nebo může být céva poškozena úrazem. Aneuryzmata se nejčastěji vyskytují buď na největší tepně v těle, která přímo odstupuje ze srdce a jmenuje se aorta, nebo na mozkových tepnách.
Léčba
Terapie jak aneuryzmatu, tak disekujícího aneuryzmatu je chirurgická. Jinou cestou, například konzervativní léčbou pomocí léků, nelze dosáhnout pozitivních výsledků. Před chirurgickou léčbou je třeba potvrdit diagnózu a určit přesné místo, kde se aneuryzma nebo disekce vyskytují. To se provede buď CT vyšetřením zaměřeným na cévy (angio CT), nebo rentgenologickým vyšetřením s podáním kontrastní látky. Chirurgická léčba v obou případech spočívá v rekonstrukci cévy, která se provádí v případě aneuryzmatu na břišním úseku aorty našitím tak zvané aortobifemorální cévní protézy. Ta je tvořena většinou syntetickými materiály, které ale tělo dobře snáší, jsou pevné a zároveň pružné a svým tvarem přesně kopírují tvar i velikost úseku aorty, který je třeba nahradit. U disekce je možností chirurgických výkonů několik, všechny ale vedou k cíli obnovit původní lumen (vnitřek) cévy.
V naší poradně s názvem MOHU PO MOZKOVÉ POHODĚ LETĚT LETADLEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tatiana Horova.
Dobrý den chtěla jsem se zeptat prodělala jsem mrtvici 17.10 2022 a chceme letět, je to možné nejsem po operaci a ani neberu prášky na ředění krve děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Po mozkové příhodě je možné letět letadlem, ale musíte to dohodnout se svým neurologem. Lékař vyhodnotí váš aktuální zdravotní stav a nejspíše vám dá předpis na injekci nízkomolekulárnìho heparinu, který si píchnete do břicha na WC v odletové hale. Během letu se choďte procházet a užijte si zážitky z dovolené.
Ateromatóza aorty se laicky nazývá výduť. Výduť může vzniknout kdekoli v celém průběhu této velké tepny, která odvádí krev ze srdce do všech dalších částí těla. U poloviny všech nemocných probíhá onemocnění skrytě, objeví se až v akutní fázi, kdy je jen minimální šance na záchranu jedince. Z tohoto hlediska lze považovat toto onemocnění za velmi nebezpečné.
Výduť na aortě je lokalizované rozšíření aorty o více než 50 % ve srovnání s průměrem aorty u zdravé, věkem a pohlavím odpovídající populace – průměrná hodnota je závislá na věku a pohlaví. Při dilataci menší než 50 % hovoříme o ektazii. V praxi je za aneurysma aorty považováno její rozšíření nad 3 cm. V 95 % je výduť lokalizována pod odstupem ledvinných tepen, asi u 1/3 pacientů jsou současně postiženy pánevní tepny. Pouze 20 % aneurysmat nevykazuje progresi velikosti. Jednoznačná příčina není známa. Při vzniku onemocnění hrají svou úlohu zánětlivá reakce, metabolické procesy a interakce mezi buňkami, které vedou ke změnám kvality i poměrného zastoupení jednotlivých složek cévní stěny. Ve stěně aortální výdutě byly ve většině případů prokázány změny v poměru typů kolagenů, zvýšení obsahu fibronektinu a pokles elastinu a ztráta buněk hladkého svalstva.
Bohužel příznaky nejsou natolik výrazné, že by při jejich vyslovení, bylo všem jasné, že se jedná o aneurysma nebo o disekci. Obecně se aneurysma může projevovat bolestí v oblasti beder a zad, špatným dýcháním, zvláště při námaze (dušnost) je hmatná pulzace aorty v oblasti břicha (což je normálně možné jen u hubených jedinců – ale u nich se rozhodně nejedná o aneurysma, hmatná pulzace je proto, že jejich drobná tělesná konstrukce umožňuje nahmatat aortu i přes břišní stěnu). V případě, že dojde k prasknutí výdutě na břišní aortě, projeví se to jako náhlá příhoda břišní – spojená s prudkou bolestí. V takovém případě je třeba jednat velmi rychle, zvláště tehdy, když jsme informováni o tom, že pacient již měl diagnostikováno aneurysma. Řešení je jedině chirurgickou cestou. Pokud praskne aneurysma na mozkové tepně, vzniká náhlá prudká bolest hlavy bez předchozích příznaků a může dojít i ke krátké ztrátě vědomí. Často k prasknutí na mozkové tepně dojde vlivem prudkého zvýšení krevního tlaku – náhlá fyzická námaha spojená navíc se změnou polohy hlavy nebo těla, nebo velký emotivní zážitek.
Mozková aneurysmata se nemusí projevovat klinickými příznaky, pokud nedojde k jejich prasknutí. Klinický obraz neprasklého aneurysmatu závisí na jeho lokalizaci. Při prasknutí se objevují prudké bolesti hlavy, zvracení, ztuhlost šíje, různý stupeň poruchy vědomí.
Jakmile aneurysma krvácí, tak pravděpodobnost úmrtí je 30 až 40 % s další pravděpodobností na středně těžké až těžké poškození mozku, která je 20 až 35 %. Jen 15 až 30 % pacientů trpí jen mírnými potížemi nebo téměř žádnými. Pokud není aneurysma léčeno včas, tak může dojít k dalšímu krvácení v již zatáhnutém prasklém aneurysma. U 15 až 20 % pacientů může dojít k podráždění, které způsobuje únik krve ze zúžených krevních cév, což může vést k dalšímu poškození mozku. Mezi další problémy mohou být zahrnuty hydrocefalus, což je rozšířený prostor v mozku, který produkuje mozkomíšní mok, dále pak potíže s dýcháním, které vyžadují mechanický ventilátor, a také i infekce. Srdeční a plicní problémy mohou nastat v důsledku rozsáhlého poškození mozku, které může mít dopad na základní funkce těla.
Nejzávažnější a zároveň život ohrožující komplikací je prasknutí výdutě (ruptura aneuryzmatu), která vzhledem k tomu, že bývá většinou na velké tepně, ohrožuje akutně psa na životě – je zde možnost vykrvácení z prasklého aneuryzmatu, a to buď do dutiny břišní, nebo do mozkové tkáně.
Další možnou komplikací je vznik trombů, tedy krevních sraženin. Krev se obvykle začne srážet v místech, kde je zpomalen její proud. Normální hodnota rychlosti proudu krve brání před vytvořením krevních sraženin. V případě aneuryzmatu nebo disekce se krev dostává do prostor, kde může proudit někdy i svou původní rychlostí, častěji je však zpomalena, v horším případě se úplně zastavuje, to hlavně tehdy, vznikne-li vakovité aneuryzma vyplněné krví, které je s původní cévou spojeno jen tenkou stopkou. V takovém případě se krev vysráží a tromby se mohou dostat do cirkulace, kde jsou příčinou mnohdy i masivní embolie.
Embolie je vmetení krevní sraženiny do jiného místa oběhu, nejčastěji do plic, kde způsobuje ucpání krevního řečiště.
Je důležité ověřit si diagnózu mozkového krvácení na CT, popřípadě na magnetické rezonanci, protože stejné příznaky jako krvácení může mít i „mozková mrtvice“, tedy stav, kdy se nějaká cévka ucpe a vytvoří se ložisko nezásobené kyslíkem a dojde k ischemické cévní mozkové příhodě. Je nutné odlišit příčinu příznaků, protože podle toho se volí léčba. Ještě je nutno zmínit, že takzvaná cévní mozková příhoda je z 80 % ischemické povahy, tedy že se ucpe přívodní céva, a z 20 % se jedná o krvácení.
Pokud stejné neurologické příznaky jako u cévní mozkové příhody ustoupí do 24 hodin, jedná se o tzv. tranzitorní ischemickou ataku (TIA). Poškození není trvalé a na CT (počítačová tomografie) se může potvrdit výskyt menšího infarktu mozkové tkáně. Při lehčí formě CMP může pacient pociťovat pouze bolesti hlavy a závratě, výjimkou není zvracení. Pacienti si rovněž stěžují na rozmazané či dvojité vidění.
Bohužel zatím neumíme vrátit škody vzniklé po prasknutí aneurysma, při kterém došlo ke krvácení a k poškození mozku. Dnešní léčba jen pomáhá předcházet dalšímu krvácení, které by mohlo způsobit větší poškození mozku a následně ochabnutí dalších tělesných funkcí. Pokud již krvácení způsobilo poškození mozku, pacienti mohou využít rehabilitační terapie k obnovení ochablých funkcí.
