VÝHŘEZ PLOTÉNKY BEDERNÍ PÁTEŘE je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Bolest je reakce organismu na škodlivý podnět, ať už způsobený zánětem, či úrazem. Bolí vás záda a vy nevíte, zda bolest pochází od páteře nebo je známkou onemocnění ledvin? Tak tento článek vám přinese informace o tom, jak rozpoznat jednotlivé příčiny bolesti zad. Většina z nás se domnívá, že bolest stejně jako nemoc zkrátka patří k životu, a když přijde, musí se snášet. Není to však pravda. Bolest je varovným a svým způsobem i prospěšným signálem důležitým k obraně organismu proti všem nepříznivým vlivům.
Bolest v kříži
Bolest v kříži patří spolu s bolestmi hlavy k nejčastějším obtížím, se kterými se potýká velká část lidské populace. Protože v mnoha případech výrazně omezuje pohyblivost a celkovou funkčnost těla, je také častým důvodem, proč pacienti vyhledávají pomoc lékařů a fyzioterapeutů. Pouze zřídka je přitom bolest zad příznakem závažného onemocnění páteře nebo jiných orgánů a velká úleva se dostaví poté, co pacienti začnou dodržovat některá jednoduchá doporučení.
Před bolestí v kříži je velmi účinná prevence. Není vhodné záda nadměrně zatěžovat a přenášet příliš těžká břemena s převažujícím zatížením páteře. Dále je nezbytné dodržovat zásady správného sezení, především u jedinců se sedavým zaměstnáním, například pracujících každodenně na počítači. K základním opatřením patří nastavení židle do takové výšky, aby člověk pohodlně dosáhl na používané nástroje na stole a jeho předloktí byla přitom ve vodorovné poloze. Důležitá je také kvalitní opěrka, která musí poskytovat dostatečnou oporu pro celou šířku zad a přitom netlačit a jinak znepříjemňovat sezení. Pokud se během dlouhého sezení dostaví bolesti nebo jiné nepříjemné projevy v oblasti páteře, je vhodné změnit polohu nebo si udělat přestávku a rozcvičit bolavé nebo ztuhlé zádové svaly. Také během spánku je nezbytné, aby páteř byla ve vhodném postavení, a proto se doporučuje používat kvalitní matrace a polštáře pod hlavu.
Kde je kříž
Lidská páteř se dělí na oblasti podle typů obratlů. Křížové obratle, vertebrae sacrales (S1 až S5), mají kloubní plochy pro spojení s kyčelní kostí (os ilium) a srůstají do kosti křížové.
Krční obratle (vertebrae cervicales) – 7 obratlů (označeny C1–C7) vyznačující se nízkým tělem, postranními výběžky, otvory pro cévy a nervy. Specifický je na konci rozdvojený trnový výběžek.
C1 – atlas (nosič) – nemá trnový výběžek, v těle velký otvor, velké kloubní plošky.
C2 – axis (čepovec) – má o 1 výběžek navíc (čep), původně byl čep tělem atlasu, společně zajišťují pohyb hlavy.
Hrudní obratle (vertebrae thoracicae) – 12 obratlů (označeny Th1–Th 12). K obratlům jsou kloubně připevněna žebra. Tělo obratlů je vyšší, trnový výběžek se ke konci zužuje, nezdvojuje se a směřuje šikmo dolů. Příčné výběžky nemají otvory.
V naší poradně s názvem VYHRIZLE PLOTENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lukáš.
Dobrý den mám 25 let a do teď jsem delal těžkou fyzickou práci.Nyni jsem zaměstnam jako skladník ale je to taky celkem fyzicky náročna práce.Před necelými 2 lety mě chytly záda že jsem se nemohl ani hýbat a chodil jsem na opichy zad.po opichách bolest ustala na cca měsíc a záda začaly znova bolet ale ne moc.ale postupem času záda začaly bolet vic a vic a na konec před měsicem jsem nemohl ani chodit a skončil jsem na neschopence a na praškach,bohužel léky nepomáhaly tak jsem byl na rengenu a nebyl žadný nalez tak jsem dostal znova opichy 10x injekce to zabíralo ale ne uplně.tak jsem pak ukončil neschopnost a vratil jsem se do práce.V práci jsem necelý 3 týdny a záda boli opět hodně.bolí v bederní části a vystřeli do kostrče a občas necítím pravou nohu a časté mravenčení v končetině.Záda bolí když stojím,sedim,ležim no furt mam problém si oblect ponožky nebo spodní pradlo bolí záda ještě víc.a o zvedáni břemen nemužu ani pomyslet ale musím vykonávat v práci a hodně v předklonu.Ale dnes jsem volal svému doktorovy ohledně vysledků CT a prý mam vyhřizlé 2 ploténky o 3mm.Prosím poraďte jak dal postupovat v práci a s lékaři.Hodně se bojím abych si v práci neublížil více.Mockrat vám děkuji za ochotu a pomoc s pozdravem Valsa Lukáš
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Vyhřezlé ploténky jdou operovat. Nejlépe to dělají na neurochirurgii v Hradci Králové. Za dva týdny po operaci jste bez obtíží a zcela fit. Také je prospěšné cílené cvičení - rehabilitace pod dohledem zkušeného fyzioterapeuta. Někdy stačí k vyléčení jen tato rehabilitace a na operaci se pak nemusí. Fyzioterapeut bývá dnes na volné noze a dokáže se časově přizpůsobit vašim možnostem. Cena za hodinu s fyzioterapeutem může stát kolem 600 Kč.
K výhřezu ploténky dochází, když se jeden z disků v páteři natrhne nebo posune v důsledku přirozeného opotřebení nebo zranění. To vyvíjí tlak na míchu a dráždí míšní nervy, což vede k bolesti, necitlivosti a slabosti v různých částech těla.
V páteři máte řadu kostí (obratlů), které se táhnou od lebeční báze až ke kostrči. Mezi obratli se nacházejí kulaté výčnělky zvané ploténky. Ploténky fungují jako tlumiče mezi kostmi, což vám umožňuje snadno se ohýbat a pohybovat. Postupem času se ploténky stávají méně účinnými a mohou se posunout. V takovém případě se jedná o výhřezploténky.
Každý rok v Česku trpí více než 90 tisíc lidí výhřezem ploténky. Vyklenutí ploténky je hlavní příčinou bolesti krku, zad a nohou. Může se vyskytovat kdekoli na páteři, ale nejčastěji se vyskytuje v dolní části zad (bederní páteř) nebo na krku (krční páteř). Výhřezploténky se také vzácně vyskytuje v horní až střední části zad (hrudní páteř).
Pokud jste zažili vyklouznutí ploténky, víte, že bolest může být velmi silná. Dobrou zprávou je, že většina případů odezní sama od sebe bez nutnosti chirurgického zákroku. Pokud máte příznaky déle než několik týdnů, obraťte se na svého ortopéda, popřípadě na praktického lékaře. Může vám vysvětlit možnosti léčby a způsob jak se vrátit k aktivitám, které máte rádi.
Ve svém příspěvku ARTROZA,VYHŘEZLÉ PLOTÉNKY A VÝRŮSTKY V BEDERNÍ PÁTEŘI. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václava Svitáková.
Jsem rok v pracovní neschopnosti a necítím žádné zlepšení po RHB ,INFUZÍCH I po OZONOVÉ TERAPII … Mám příznaky stejné jak zde popisujete . Při chůzi šlápnu jako do prázdna a upadnu . Bolest v bederní oblasti vlevo, nesnesitelná v kyčli směřující kolem stehna po lýtko až k chodidlu a palci. Jsem po několikáté přeobjednána na neurologii NA HOMOLCE, protože mi nebyla od mé stávající neuroložky předepsána magnetická rezonance-odmítla .(tuto na tomto pracovišti vyžadují).
Mám pocit, že se léčba mohla uspíšit o půl roku … Jsem zoufalá, protože se nemohu pohybovat a přibírám na váze …(bojím se)
Mnohokrát děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ve většině případů bolest způsobená vyklouznutím ploténky časem odezní. Pravděpodobně se budete cítit lépe do měsíce. Chcete-li bolest během hojení ploténky zmírnit, můžete:
Pokud je bolest silná, dodržujte jeden až tři dny klidu. Je však důležité vyhnout se dlouhému odpočinku na lůžku, abyste předešli ztuhlosti.
Užívejte volně prodejné léky proti bolesti, jako je ibuprofen nebo paracetamol.
Na postižené místo aplikujte teplo nebo led.
Pokud se vaše příznaky nezlepšují, zřejmě potřebujete pokročilejší léčbu výhřezu disku. Váš lékař vám může doporučit:
Léky: Váš lékař vám může předepsat protizánětlivé léky proti bolesti nebo léky na uvolnění svalů (Diclofenac, Guajacuran).
Fyzioterapie: Fyzioterapeut vás naučí fitness program, který vám pomůže uvolnit tlak na nervy. Fyzická aktivita uvolňuje ztuhlé svaly a zlepšuje krevní oběh. Tato část léčby se hodí pro lázeňskou péči.
Spinální injekce: Spinální injekce, nazývaná epidurální nebo nervová blokáda, je injekční aplikace steroidních léků přímo do páteře.
Kdy je nutná operace?
Výhřez plotének se u 9 z 10 lidí zlepší sám o sobě nebo nechirurgickou léčbou. Pokud jiné metody léčby nezmírní vaše příznaky, může vám váš lékař doporučit operaci. Existuje několik chirurgických technik pro zmírnění tlaku na míchu a nervy.
Ve vzácných případech může velká ruptura ploténky poranit nervy močového měchýře nebo střev. To může vyžadovat urgentní chirurgický zákrok. V neurgentních případech je možností operace výhřezu ploténky, pokud jiné metody nezaberou. Existuje několik způsobů provedení dekompresní operace páteře, jejichž cílem je uvolnit tlak na nervy.
Nejběžnějším zákrokem je mikrodiskektomie. Při této minimálně invazivní operaci páteře provede lékař malý řez skrz kůži poblíž vyhřezlé ploténky. Do řezu zavede mikroskop a malé nástroje, aby odstranil vyhřezlou část ploténky.
Mezi další možnosti chirurgické léčby patří:
diskektomie,
laminotomie,
laminektomie,
implantace umělé ploténky,
spinální fúze.
S vyhřezlou ploténkou dlouho neležte!
Výhřezploténky může způsobit, že se nebudete chtít hýbat. Nejděte si ale hned jen tak lehnout – příliš málo pohybu může vaši bolest zhoršit, protože svaly ztuhnou. Snažte se zůstat aktivní a řiďte se doporučeními svého lékaře ohledně protahování. Jemný pohyb v kombinaci s volně prodejnými léky proti bolesti pomáhá většině lidí cítit se lépe během několika týdnů.
V naší poradně s názvem VÝHŘEZ PLOTÉNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamila.
Dobrý den,
chtěla bych poprosit o radu co dál, Bolesti zad mě provázejí už řadu let, loni v červenci se problémy začaly zhoršovat a rozhodla jsem se navštívit lékaře, který po vyšetření usoudil, že se jedná o výhřez a poslal mě na MR. Než došlo k vyšetření můj stav se zhoršil, po kýchnutí nemohla jsem se hýbat, chodit, ale postupně se toto zlepšovalo( díky kapačkám). Pak následovala MR v 11/2015:
L3/4 minimální cirkulární protruze disku do 2mm
L4/5 anulární trhlina disku foraminálně vlevo-tvorba fokální protruze disku foraminálně vlevlo do 3mm- není útlak kořene L4 vlevo
L5/S1 objemná sekvestrace disku s kaudální propagací preforaminálně vlevo - velikost sekvestru asi 18x12x12mm komprese kořene S1 vlevo v lat. recesu
Paraspinální svalstvo prosáklé v okolí L3-S1 - edém z přetížení vs. Mícha beze změny signálu či fixace.
Chodila jsem pak na rehabilitace a stav se celkem zlepšil (menší bolesti levé nohy přetrvávaly stále), lékař z neurochirurgie řekl, že když jsem zlepšená, operace zatím není nutná a indikace k ní je při vrácení potíží.
No a před 10dny se výhřez zase ozval, nemohla jsem vůbec chodit bez opory, bolesti. Mám zase kapačky a stav se zase začíná zlepšovat. V pondělí jdu zase k neurochirurgovi.
Všichni kolem mi říkají, že bych měla jít na operaci, když se mi to vrátilo, ale mi se tedy moc nechce, když potíže zase začínají ustupovat.
Děkuji za odpověď. K.P.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Operace vyhřezlé ploténky je dneska prováděna jako rutina a není zvlášť náročná ani nebezpečná. Přínosy, úspěšně operace jsou obrovské, zejména v kvalitě dalšího života. Nebojte se a dohodněte se svým lékařem na termínu. Jinak se vám to bude vracet a vždy to bude otravovat.
Vyšetření začíná pohledem na pacienta, kdy se hodnotí stoj zezadu, výška trapézových svalů, výška horních a dolních úhlů lopatek, torakobrachiální trojúhelníky, výška hřebenů kyčelních kostí, gluteální rýhy, ploché nohy, z boku (zakřivení páteře – olovnice) a zepředu (výška a tvar klíčních kostí), chůze (při radikulární sy. S1 je omezena chůze po špičkách, při rad. sy. L5 vázne chůze po patách), eventuálně stoj na dvou vahách (při blokádách hlavových kloubů může být rozdíl v zatěžování až 10–20 kg).
Vyšetření aktivního předklonu – sleduje se plynulost, tupost (předklon je prováděn v kyčelních kloubech), zda se páteř neuchyluje do strany.
Příčiny omezení předklonu:
zkrácení zadní skupiny svalů stehna
zkrácení nebo spazmy zádových svalů
blokáda SI
blokáda LP, bedernípáteře.
Příčiny bolesti
Akutní lumbago – nejčastěji vzniká náhlým nekoordinovaným pohybem, například uklouznutím nebo předklonem s rotací trupu (zavazování tkaničky) nebo nezvyklým fyzickým zatížením. Při pohybu může být slyšet i „lupnutí“ v kříži.
Blokáda bedernípáteře – bolesti jsou různé, mohou vzniknout akutně, pozvolna nebo jsou chronické, aktivní pohyby jsou různě omezené, mohou být spojeny s bolestí, mohou být svalové spazmy, bolestivé trny, omezený pohyb.
Facetární syndrom – jsou bolesti v kříži, jejichž původ je v intervertebrálních kloubech v důsledku jejich změn například vlivem artrózy. Projevují se především v klidu a pohybem bolest mizí. Mnoho pohybu a dlouhotrvající zátěž bolest vyvolávají, stejně tak i intenzivní cvičení. Poškozením kloubní chrupavky mohou vznikat velké osteofyty a může dojít až k znehybnění postiženého kloubu a tím k ústupu bolestí. Počáteční diagnóza je obtížná. Pacient si většinou stěžuje na bolesti v kříži vsedě, které může takzvaně rozejít. Změny nemusí být patrné ani na RTG. Na CT nebo NMR již ano.
Blokáda sakroiliakálního kloubu – bolest v kříži většinou jednostranná, může vyzařovat přes hýžďovou krajinu až k patě. Často si nemocní stěžují, že nemohou sedět s nohou přes nohu, protože to vyvolává bolest. Lasegův manévr může být i jednostranně pozitivní, ale i při zvedání obou dolních končetin vymizí. Vždy je přítomen fenomén omezené abdukace (Patrickovo znamení), většinou je bolestivá stupňovaná (forsírovaná) vnitřní rotace kyčelního kloubu na straně blokády.
Šikmá pánev a bolesti v kříži v důsledku blokády hlavových kloubů – zjišťuje se šikmá pánev, spazmus zádových svalů, bolest v kříži při aktivních pohybech, bederní páteř může být bez odchylek. Značně asymetrické bývá zatížení DK a to i 10–20 kg. Vždy je blokáda v hlavových kloubech.
Pojem vyhřezlá ploténka se v našich hlavách zafixoval jako problém, ze kterého není cesta ven a který lze řešit pouze operací. Přitom výhřezploténky po třicátém roce věku má asi 70 % populace. Ti všichni ale přece obtíže nemají. Znamená to, že samotný výhřez nám nemusí vůbec vadit. Pravdou je, že pokud dojde k výhřezu ploténky, jedná se do určité míry o nevratné poškození. To ovšem neznamená i trvalé obtíže. Lidský organismus má velké autoreparační mechanismy, pokud má k tomu dobré podmínky.
Po vyřešení akutního stavu je okamžitě zahájena fyzioterapie k upravení svalové dysbalance (nerovnoměrného zatěžování svalových skupin). Přetrvávající závažné stavy jsou řešeny chirurgicky. 3D pulzní terapii lze aplikovat i jako přípravu na operaci a pak v období rekonvalescence a následně jako prevenci dalších degenerativních změn. Postupně se člověk dostane do stabilizovaného stavu. Už je schopen běžných denních aktivit, musí se ale stále velmi kontrolovat, nesmí se předklánět, zvedat těžké věci či celý den sedět. Pokud cvičí a nedělá chyby, kterými by si problém obnovoval, stav se zlepšuje a postupně může uvažovat o sportování.
Obecně se má za to, že při bolestech zad či výhřezu ploténky běh není vhodný, protože při něm dochází k otřesům, které bolest či výhřez zhoršují. A že daleko lepší je třeba plavání. S tím ale nelze úplně souhlasit. Při dobře koordinovaném běhu by k velkým otřesům a nárazům docházet nemělo.
Pokud se dobře zpevníte v pase a do pasu dýcháte bránicí, bude trup hezky zpevněn a stabilizován a v páteři nebude docházet k destruktivním tlakům a páčením. V tomto případě pak může být běh i vhodnější než třeba uváděné plavání. Plavání totiž příliš dobrou službu zádům nedělá. Hrudník je vztlakem vody zvedán nahoru, zatímco pánev padá dolů, tedy vede to k rozpojení v pase. Bude nutná trpělivost a opatrnost, ale postupně se k běhu pravděpodobně budete moci vrátit. Vždy by však tato zkušenost měla zůstat určitým vztyčeným ukazováčkem, nabádajícím nás k opatrnosti a obezřetnosti. Takže pokud vás tento problém právě postihl, či vás již nějakou dobu omezuje, neházejte flintu do žita. Ve většině případů se dá velmi dobře řešit a návrat k původním aktivitám je možný.
Jízda na kole? Asi polovina lidí, kteří jezdí na kole a jsou po operaci bederníploténky, pociťuje jízdou na kole zhoršení stavu a zvýšení bolestí v oblasti zad, ale přesto na kole dál jezdí. A druhá polovina tímto problémem postižených lidí jízdou na kole zaznamenává snížení bolestivosti zad, a právě proto s jízdou na kole nepřestává. Co z toho tedy vyplývá? Nezbývá než to po konzultaci s lékařem zkusit, ale doporučuje se tak půl hodiny v sedle, pak přestávka. A ne více než hodinu cyklistiky denně. Po operaci je však nutné poctivě pravidelně cvičit každý den tři čtvrtě hodiny cviky na posílení zádového i břišního svalstva. To může pomoci k bezproblémové jízdě na kole, ale i k práci bez bolestí za počítačem.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT SEDACÍHO NERVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jinddra krejčříková.
prosím o radu ,,co dělat.. mám zánět sedacího nervu už 4 týden vybrala jsem 10 injekcí na uvvolnění svalstva , léky od bolesti a nic nepomáhá, nyní chodím na rehabilitaci , to je cvičení a masáž,,prosím poradte bolest jde do spodní části zad přes levou hyždi a stehna. dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Helen.
Dobrý den,
Již 4 týden trpím bolestí v lévé straně bedernípáteře, včera jsem navštívíla svého obvodního lékaře, předepsal mi Aulin a Mydocalm, po užití 1 prášku Aulin mám pořád pocit svědění pokožky, mám užívat dál nebo vysadit.
Dále ještě mám dotaz na již déle trvající pocení, ráno se vzbudím a musím do sprchy i při procházce se potím, lékař mi řekl že to může být doznívající přechod, ale to si nemyslím je mi 67 let, cítím se pořád unavená, ráno mě bolí celý člověk, kdybych si nezacvičila tak ani nevstanu. Podotýkám že nejsem obézní, váhu mám na výšku 166 cm 70 kg tak akorát.
mám alergii na antibiotika
Glyvenol, Venoruton, Rulid, Ofloxin, Nolicin
Páteř člověka je dvojnásobně esovitě prohnutá, což zajišťuje její pružnost. Páteří probíhá mícha. Je složena z řady obratlů (u člověka je jich 33–34), mezi kterými jsou měkké meziobratlové ploténky. Zakřivení krční a bedernípáteře dopředu se označuje lordóza. Zakřivení hrudní páteře a kosti křížové dozadu se nazývá kyfóza. Páteř umožňuje člověku vzpřímenou chůzi a chrání míchu. Je rozdělena na jednotlivé úseky; bederní část je tvořena 5 bederními obratli (vertebrae lumbales), které se označují L1 – L5.
Hlavním úkolem bedernípáteře je nést a rozkládat váhu těla přechodem do pánve. Protože tělo potřebuje, aby tato část páteře byla co nejstabilnější, je zde přirozený pohyb velmi omezený, ale i toto minimum pohybu je pro správné fungování páteře a těla nezbytné. Když je břišní stěna oslabená, zvýšeně prohýbáme bederní páteř směrem vpřed.
Ve svém příspěvku KDY SE JDE DOMŮ PO OPERACI BEDERNÍ PÁTEŘE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivanka Dušková.
Dobrý den, po mnoha letech bolestí bedernípáteře jsem byla na MR - výsledek je zúžení páteřního kanálu a doporučení na operaci. Protože už je mi 75 let, zvažuji zda operace, nebo dále trpět bolesti. Chci vědět pravděpodobnou dobu hospitalizace, stav po operaci v domácím prostředí(je-li nutná pomoc druhé osoby)a průměrná doba rehabilitace, než se budu moci zapojit do normální domácí činnosti. Můžete mi, prosím dát k mým dotazům nějaké informace?
Předem děkuji I. Dušková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marcela.
Mám to samé domu se jde šestý den po operaci příšerně bolesti které trvali tři dny kapacky nezabrali ještě dva roky po operaci jsem z toho měla trauma
Při dlouhotrvajících bolestech zad lékař posílá pacienta na odborné vyšetření, které má přesně identifikovat příčinu bolesti – rentgenové vyšetření, počítačová tomografie (CT), magnetická rezonance (MRI), diskogram (vyšetření pomocí kontrastní látky, která se aplikuje přímo do meziobratlové ploténky), v některých případech na lumbální punkci. Pokud je bolest nesnesitelná a ohrožuje pacienta na zdraví, přistupuje se k operaci. Chirurgická operace páteře, meziobratlových plotének je klasická operace, která vyžaduje celkovou anestezii. V současnosti se vykonává pouze u pacientů, kteří jsou maximálně a dlouhodobě omezeni v pohybu. Současný lékařský trend je takový, že se vyhřezlé ploténky operují až v krajnosti, před deseti lety to bylo však přesně naopak, na operaci plotének šel člověk i s malým výhřezem ploténky.
Další a šetrnější metodou je laserová nukleotomie, operace meziobratlových plotének laserem – laserová nukleotomie je velice šetrný způsob (na rozdíl od chirurgické operace), jak eliminovat výhřez meziobratlové ploténky. Provádí se pod CT kontrolou, a to tak, že se k meziobratlové ploténce (z boku do jejího středu) zavede miniaturní jehla. Nejprve lékař laserovým vláknem stříkne do ploténky kontrastní látku, čímž získá přehled o celkovém stavu ploténky – výhřezu. Pokud lékař usoudí, že se bude operovat dál – výhřez není velký a ještě nedošlo k nevratným degenerativním změnám, tak jehlou protáhne laserové vlákno a laserovými pulsy zahřeje patologické lůžko, nahřátá ploténka se smrští a zajede zpět do původní polohy. Po výkonu je pacient jeden den v nemocnici (pokud nenastanou komplikace), poté je propuštěn domů. Týden nesmí pacient vykonávat těžkou fyzickou práci, zvedat těžká břemena, dupat nohama.
Laserovou nukleotomii podstoupilo v Česku velice málo lidí. Mnoho lékařů nemá o tomto druhu léčby meziobratlových plotének prakticky žádné informace, proto je nemohou pacientovi sdělit.
Ve svém příspěvku OTEKLÉ NOHY KOLEM KOTNÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vojtech.
manzelka ma porad otekle nohy dole kolem kotniku hodne nevime si rady
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava Gruntorádová.
Dobrý den....Mám osteroporozu....Nejvíce v okolí bedernípáteře.....Zjištěno před 13.roky......Chdím na Ostropologické centrum......Asi 5.roků jsem brala Flosamax.....Nyní vysazen.....Tak dvakrát do roka zajdu na ortopedii na obstřik bedernípáteře......na chvíli to pomůže......Součastný můj problém....Mravenčení,mražení v nohou dolní kočetiny....okolo kotníků.....nepatrný otok .....Nemám žádné křečové žíly viditelné.....nohy mám hladké..... celý život jsem pracovala jako prodavačka.....Tak jsem soustavně chodila po tvrdé dlažbě nebo betonu....na konci září jsem byla na turistickém zájezdě....BYLO TO VELMI NÁROČNÉ.....DOMŮ JSEM PŘIJELA S NAMOŽENÝMI PATAMI....A TOUTO BOLESTÍ.....DOLNÍCH KONČETIN.....Na neurologii se mě nechce.....Nemám odtamtud dobré zkušenosti.....dlouhá čekání...a prášky které vždy zhoršovaly můj zdravotní stav.....vždy jsem je musela vysadit.....V součastnosti beru prášky na vysoký tlak.....Ifimacombi 300 mg/12,5 mg...1 krát denně + Vasocardin ..50...2 krát denně......Prosím o radu jak tento problém vyřešit.....Popřípadě jaký lék volně prodejný mohu zakoupit.....Ps" Při pohybu,chůzi je vše v pořádku....Problém pouze v klidu.....Děkuji za radu.....
Laserová nukleotomie představuje na rozdíl od chirurgické operace velice šetrný způsob, jak eliminovat výhřez meziobratlové ploténky. Provádí se pod CT kontrolou, a to tak, že se k meziobratlové ploténce z boku do jejího středu zavede miniaturní jehla. Nejprve lékař laserovým vláknem stříkne do ploténky kontrastní látku, čímž získá přehled o celkovém stavu ploténky, respektive výhřezu. Pokud lékař usoudí, že lze operovat dál – výhřez není velký a ještě nedošlo k nevratným degenerativním změnám –, tak jehlou protáhne laserové vlákno a laserovými pulzy zahřeje patologické lůžko, nahřátá ploténka se smrští a zajede zpět do původní polohy. Po výkonu je pacient jeden den v nemocnici (pokud nenastanou komplikace) a poté je propuštěn domů. Týden nesmí vykonávat těžkou fyzickou práci, zvedat těžká břemena, dupat nohama a podobně. Laserovou nukleotomii podstoupilo v Česku doposud velice málo lidí. Mnoho lékařů nemá o tomto druhu léčby meziobratlových plotének prakticky žádné informace, a proto je nemohou pacientovi sdělit.
Když dělají lékaři v zahraničí reklamu na tuto metodu a slibují mimo jiné „obnovení ploténky“, tak v podstatě mluví o tom, že po „odpaření“ laserem dojde v ploténce k fibrotizaci a vaskularizaci. Je ale pravda, že už nevysvětlí, co tyto pojmy znamenají. V podstatě to znamená, že tkáně ploténky odumírají a proces přechází do stadia srůstání těl obratlů. To má přirozeně za následek biomechanické narušení páteře a urychluje to proces degenerace v ostatních segmentech páteře. Ale co je bez chybičky?
Ve svém příspěvku VYHŘEZLÁ PLOTÉNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magdalena.
dobrý den.v červenci 2015 jsem se dostala k hospitalizaci z bolestmi bedernípáteře.měsíc mi dávaly infuse,kde mi odcházel nerv na pravé noze.přestala jsem cítit palec a druhý prst na noze.noha mi otýkala a já nemohla ani došlápnout.až po třiceti dnech mi udělaly mr,kde jsem podstoupila operaci vyhřezlé ploténky.ted jsem po operaci necelých půl roku,ale noha mi nepracuje pořád.navíc mám bolesti,silné pálení,otýkání až k lýtku.lékaři si s tím už neví rady a píšou mi léky,které mi nepomáhají.když došlapuji na celou nohu dostávám eletriku do spodní části nohy i přesto,že tu nohu nezatěžuji.tímto se obracím na vás,zda by jste mi neporadily co s tím dál.na rehabilitaci jsem byla také,ale výsledek byl stejný.moc vás prosím o radu co dál.lékaři mi nedávají velkou naději na zlepšení nebo uzdravení.děkuji moc z pozdravem mannová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Léčba se provádí především rehabilitací. Moderní metodou je takzvaná laserová léčba, která následuje, pokud nebyla rehabilitace úspěšná. Ve vážných stavech, kdy nebyly předešlé možnosti léčby vyhřezlé ploténky zdárné, může lékař doporučit operativní zákrok, kdy je část vyhřezlé ploténky chirurgicky odstraněna.
Laserová nukleotomie – operace meziobratlových plotének laserem – je velice šetrný způsob (na rozdíl od chirurgické operace), jak eliminovat výhřez meziobratlové ploténky. Provádí se pod CT kontrolou tak, že se k meziobratlové ploténce (z boku, do jejího středu) zavede miniaturní jehla. Nejprve lékař laserovým vláknem stříkne do ploténky kontrastní látku, čímž získá přehled o celkovém stavu ploténky – výhřezu. Pokud usoudí, že se bude operovat dál (výhřez není velký a ještě nedošlo k nevratným degenerativním změnám), tak jehlou protáhne laserové vlákno a laserovými pulzy zahřeje patologické lůžko, nahřátá ploténka se smrští a zajede zpět do původní polohy. Po výkonu je pacient jeden den v nemocnici (pokud nenastanou komplikace), poté je propuštěn domů. Týden nesmí vykonávat těžkou fyzickou práci, zvedat těžká břemena, dupat nohama a podobně. Je potřeba si uvědomit, že bez pravidelného cvičení může mít efekt minimální, či dokonce žádný. Toto platí také u klasické, chirurgické operace páteře.
Ve svém příspěvku BOLEST 6 MĚSÍCŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den,
nejspíš se jedná o vyhřezlou ploténku v oblasti bedernípáteře. Čekací doby na neurologické vyšetření jsou strašné. Pokud se váš stav zhoršil a máte problémy s chůzí (vnímáte slabost postižené končetiny oproti té zdravé), mohlo by se jednat o útlak nervu výhřezem ploténky. Ten by vás měl posunout mezi akutní případy, protože útlak je dobré řešit hned vhodnou rehabilitací v extrémních případech operací. Ve vašem případě doporučuji navštívit centrum profesora Pavla Koláře, kde by vás mohli dát trochu dohromady, popřípadě jiné centrum s kvalitní fyzioterapií. Nečekejte pět měsíců na ošetření proplacené pojišťovnou. Dobrá fyzioterapie vás může zachránit od komplikací a operace.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Soňa.
Hezký den, děkuji za reakci. Fyzioterapeuty jsem zkusila 4, z toho rehabilitace denně (celý srpen). Za poslední 2 týdny mě 2x odvezla záchranka, mám za sebou již 10 kapaček. Na neurologii mě neřeší, prý nohu zvednu, není ochrnutá, na jiné řešení nemám věk. Vydupala jsem si MR. Prý koncem února. Konečně mi odebrali krev, hned první věc byla zvýšené CRP a hraniční hodnoty boreliozy. Obvodní lékař mi řekl, ať to řeším na neurologii, ti s tím nic nechtěli mít a poslali mě na infekční, kde mi odebrali krev, aby se udělaly podrobné testy jestli je to borelioza a vzhledem k tomu, že bez berlí už nikam nedojdu, mi dali ATB Doxybene. Před 3dny mě odvážela záchranka, kde řekli, to co spousta známých, že by se mohlo jednat o následek autonehody 08/2016 a že to budou ploténky. Bohužel jediná kontrola po autonehodě proběhla lékařkou od stolu, řekla sundejte si triko, ohněte se, to je ok. Ze dvou metrů. Na bolest páteře si vezměte brufen. Na neurologii dokonce záznam o autonehodě vynechali. Není to tam vůbec zapsané. Minulý týden mi udělali rentgen kyčlí a beder a prý nechápou, co mě může bolet, prý je vše v pořádku. Záchranka řekla, že mě musí okamžitě hospitalizovat, aby se udělaly všechny testy, vyšetřili mě, řekli, že je to psychické, dali mi kapačku a pak mi řekli, jestli se postavím, postavila, tak prý můžu jít. Plazila jsem se před nemocnici skoro po čtyřech!!! Psychicky jsem ok, jen se obávám, jestli tento přístup bude i nadále pokračovat, tak na tom opravdu začnu být psychicky špatně. Za 2 dny končím kapačky. Beru analgetika, která mi nezabírají (Ketonal, Zaldiar). Ostatní léky mi nedělaly dobře. Beru spoustu přírodních preparátů, vitamínů, bylinkové tinktury, předpokládám, že mi to neuškodí. Chodím na akupunkturu, jsem k těmto věcem skeptická, ale už 2x jsem odtud odešla bez berlí. Bolest byla, ale snesitelná. Za 2 hodiny se bolest vrátila. Nyní mám takto fungovat (nefungovat) a na kontrolu přijít v lednu. A čekat na MR. Jiné řešení pro mě nemají. Kdo mi tedy zjistí, zda jsou plotýnky v pořádku? Když neurologie to neřeší? Nebo to se uvidí až na té MR. Jak zjistím, čeho MR mi budou dělat. Neřekli mi to, nedali mi ani žádanku, zařizují si to v HK sami přímo ve FN HK. Je tam MT Lsp. Doufám, že to nebude jako u rentgenu, kde mě bolí i za krkem od té autonehody a oni to nezrentgenovali. Že když už mě budou projíždět, tak se kouknou na celá záda i celou nohu. Nebo si to mám na neurologii ověřit? Nevím, co dál. Pracuji z domů, ale to nepůjde pořád. Nemůžu chodit, sedět, jen chůze mi pomáhá. Ale jsem tak strašně unavená, že daleko nedojdu. Jsem zoufalá. Co je tohle za zdravotnictví.... Sestřička mi u kapačky řekla, šeptem, že prostě mají nařízení, dokud se hýbu a nějak se doplazím, nejsem případ k řešení :( to je jako smutné. Až budu mít zase nějaké novinky, ozvu se. A budu se snažit dostat k nějakému dalšímu fyzioterapeutovi a zkusím nějak zjistit, co ty plotýnky. Děkuji moc za rady zatím
Obratle tvořící páteř jsou mezi sebou odděleny pomocí pružných disků, které se nazývají meziobratlové ploténky. Ploténky absorbují nárazy působící na páteř a zároveň jí dodávají flexibilitu. Meziobratlová ploténka může být ale poškozena, a to například vinou zranění nebo přílišné námahy. V takové situaci může dojít k tomu, že je ploténka vytlačena mimo prostor, ve kterém má být usazena, nebo dokonce dojde k jejímu prasknutí a vnitřní obsah ploténky je pak vytlačován pryč z jejího jádra. Právě tento stav se nazývá vyhřeznutí ploténky. Vyhřeznutí ploténky může způsobit mechanický tlak na okolní nervy a vést k bolesti a zánětu. Když se výhřezploténky neléčí, může vést k ochrnutí a významné změně kvality života.
V naší poradně s názvem NECITLIVOST A BRNĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den, poslední zhruba 3-4 týdny mě na pravé ruce brní, mravenčí prostředníček a prsteníček, postupně se mi začíná přidávat i malíček s ukazováčkem. Zprvu jsem prsty nejdříve jen necítila a postupně se začalo přidávat brnění, myslela jsem si že se nedostatečně prokrvují že jsem si ruku třeba přeležela nebo tak, ale začalo se mi to opakovat čím dál častěji a to i když ruka jen volně leží nebo i když něco dělám, v noci se budím bolestí která mi vystřeluje až k lokti. Když mě začnou takto prsty brnět nedám ruku v pěst, neudržím v ní hrníček apod. Prsty částečně bledou ale není to nijak extra, spíše mám prsty i dlaně takové červeno-bílo puntíkaté. Jsem nyní ve 38tt těhotenství, mluvila jsem o svém problému se svým gynekologem, který mi doporučil návštěvu neurologa, ale zároveň mě upozornil, že vzhledem k mému stavu se mnou nyní nikdo nic dělat nebude. Proto bych se ráda zeptala, mám zkusit navštívit neurologa nebo vyčkat až porodím zda problém přetrvá a pak teprve navštívit neurologa? Je možné že můj problém způsobuje těhotenství a po porodu vymizí ?
Předem děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Váš problém může mít vysvětlení v deformaci páteře vlivem váhy plodu, který nosíte. Vaše děťátko, jak roste, tak nabírá na hmotnosti a to vše musí udržet páteř, zejména ta bederní. Proto se na bedrech vytvoří lordóza (prohnutí páteře dovnitř), která se zároveň kompenzuje v hrudní oblasti kyfózou a vyvrcholí to zase lordózou na krku. A právě páteř v hrudní a krční oblasti zásobuje nervovými vlákny horní končetiny. Místa, kde vycházejí nervy z míchy mohou být těmito kyfózami a lordózami utlačována a to pak způsobí tyto problémy. Ve skutečnosti se s rukou nic moc neděje, ale vlivem dráždění tlakem u páteře je do mozku přiváděna informace o pálení, necitlivosti, atd. S tím souvisí i opačný směr, kdy je z mozku vyslán signál do ruky, aby něco uchopila, ale ten tam nedojde v pořádku a ruka pak nic neudrží. Co s tím? Určitě by bylo vhodné navštívit neurologa, popřípadě i ortopeda. Můžete si ale pomoci i sama, a to pravidelným cvičením a protahováním páteře podle Ludmily Mojžíšové, více zde: https://www.cviceni-mojziso… . Také se zamyslete, jak spíte, jestli během spánku měníte polohy a nebo celou noc spíte jen v jedné. Prospěšné je polohy střídat a začít hned před usnutím v jiné poloze, než v té oblíbené. Dále, pokud jste pravák, tak se zamyslete, které z činností můžete přenechat na levou ruku a snažte se jí více používat. Masáže, to je také velmi prospěšné, zejména Dornova metoda, více zde: https://www.dornova-metoda.… .
Protruze meziobratlové ploténky (též neúplný prolaps ploténky) je změna na páteři, kterou lze s věkem pozorovat stále častěji. Od herniovaného disku se v podstatě liší ve velikosti. Na rozdíl od (úplného) výhřezu ploténky není anulus fibrosus (vazivový prstenec) meziobratlové ploténky protržený, nebo jen velmi mírně, ale je vyboulen ven ve tvaru kruhu - cirkulární protruze disku.
Vysunutí disku, stejně jako prolaps disku, může být způsobeno nehodou.
Na rozdíl od vyhřezlé ploténky má protruze na MRI obrazu kraniokaudální průměr v sagitální rovině, který je menší nebo roven výšce ploténky.
V závislosti na lokalizaci může být výčnělek meziobratlové ploténky nebolestivý, způsobit lokální bolest v zádech nebo bolest, která vyzařuje do přidruženého dermatomu.
V naší poradně s názvem POSILOVANI PO OPERACI VYHREZLE PLOTENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobrý den,chtěl bych se zeptat,zda-li mohu cvičit (posilovat),myšleno například cvičení v posilovně,když mám rok po operaci vyhřezlé ploténky. Zatím pravidelně 2 měsíce běhám. A chtěl bych pres zimu do posilovny. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud od osmého měsíce po operaci vyhřezlé ploténky běháte a nemáte z toho žádné bolesti, tak můžete zkusit i posilovnu. Na začátku každého cvičení bych se věnoval krátkému rozehřátí a pak rozcvičení se strečinkem. V posilovně si vybírejte izolované cviky na strojích, které vás lépe přimějí ke správné poloze. Úplně vyraďte mrtvý tah a nahraďte ho hyperextenzí. Se zátěží to nepřehánějte. Máte za sebou dlouhou pauzu a tělo ztratilo dřívější tonus ve svalech. K tomu je třeba přizpůsobit i pozvolnou zátěž. Bavte se tím cvičením, ale nehuntujte se!
Když vyhřezlá ploténka tlačí na nerv nebo okolní části páteře, rozlišujeme různé symptomy podle toho, v jaké části páteře k vyhřeznutí ploténky došlo.
Pokud se jedná o vyhřeznutí ploténky v bederní páteři, pak se setkáváme s následujícími příznaky vyhřezlé ploténky:
bolest vystřelující do kostrče, nohou a chodidel; bolest zad může i nemusí být přítomna (jedná se o ischias);
necitlivost nebo mravenčení v nohách nebo chodidlech;
oslabení svalů.
Pokud se jedná o vyhřeznutí ploténky v krční páteři, pak nemocný pociťuje následující symptomy:
bolest v oblasti lopatek;
bolest, která vystřeluje do ramen, paží a někdy do rukou a prstů;
bolest krční páteře, obzvláště na zadní straně krku a po stranách; bolest se může stupňovat při otáčení hlavou;
křeče krčních svalů.
Symptomy vyhřezlé ploténky ve střední části zad bývají různé. Může docházet k bolesti v horní části zad, dolní části zad, břicha nebo nohou. Dále také slabost nebo znecitlivění jedné nebo obou nohou.
Podstatou výhřezu ploténky je uvolnění její vnitřní části do páteřního kanálu skrze trhlinu v její obvodové části. Tato uvolněná část dráždí nebo utlačuje nerv. Když vyhřezlá ploténka tlačí na nervový kořen, může být příčinou silné bolesti zad. Bolest může doprovázet pocit brnění a zvětšuje se při kašlání, pohybu nebo dlouhodobém sezení. Tlakem vyhřezlé ploténky nebo osteofytů (kostních výrůstků) a vlivem dalších degenerativních změn páteře působících na nervový kořen vznikají kořenové syndromy.
Podle místa, kde dochází k útlaku, se mění šíření bolesti a vzniká řada vertebrogenních algických syndromů, jinak řečeno soubor příznaků, kterým dominuje bolest páteře:
akutní blok krční páteře – ústřel,
chronické bolesti krční páteře,
cervikokraniální syndrom – porucha krční páteře s vyzařováním bolestí do oblasti hlavy,
cervikovestibulární syndrom – stav, kdy zablokovaná krční páteř způsobí závratě,
cervikobrachiální syndrom – bolesti horní končetiny, které mají svůj původ v dolní části krční páteře,
kořenové syndromy s projevy na horní končetině,
bolesti v hrudní páteři,
lumbago – bederní ústřel, houser,
chronické bolesti v bedrech a kříži,
kořenové syndromy s projevy na dolní končetině.
Zásadní příčinou vyhřezlé ploténky je postupné opotřebení, oslabení a námaha, které je páteř celoživotně vystavena. Na vzniku vyhřezlé ploténky se může také podílet malá pohybová aktivita, neúměrná fyzická zátěž na páteř při práci, nadměrné a nevhodné sportování.
Existuje vědecká studie [1], která se zabývá vlivem změn krční páteře na sluch. Náhlá změna sluchu může být právě interpretována jako pocit zalehlého ucha. Z krční páteře vychází dva nervy ovlivňující ucho a při jejich útlaku může dojít k omezení nebo ztrátě sluchu. Krk se skládá ze sedmi obratlů a je po bederní oblasti nejnáchylnější k poranění páteře. Krční páteř je rozdělena na horní a dolní část. Horní krk se skládá z týlního hrbolu a prvního a druhého obratle a spodní krk se skládá z třetího až sedmého obratle. Předchozí studie ukázaly, že jakákoliv abnormalita krční páteře (zejména horní krční páteře) může ovlivnit tepny nebo nervy související s uchem a narušit jejich funkci různými mechanismy. Například 60 % pacientů s cervikální revmatoidní artritidou trpí poruchami sluchu. Sluchové postižení po onemocnění krční páteře (jako je osteoartritida, revmatoidní artritida, herniace ploténky v cervikálních horních segmentech, whiplash, atd.) se může projevit jako ztráta sluchu, vertigo a tinnitus. Léčba nebo rehabilitace stavu krční páteře obvykle ztrátu sluchu navrátí a včetně závratí a tinnitu. Čím kratší je doba postižení krční páteře, tím rychleji a příznivěji se symptomy onemocnění vyřeší.
Onemocnění krční páteře většinou bolí a pacienti se většinou vyhýbají pohybu a trpí omezením pohybu. Což situaci s útlakem nervů zhoršuje, protože zánětlivá povaha mnoha onemocnění může způsobit adhezi v měkké tkáni a snížit rozsah fyziologických pohybů krční páteře. Existují čtyři obecné kategorie fyziologických pohybů krční páteře: flexe, extenze, ohýbání a rotace. Omezený rozsah těchto pohybů může ukazovat na zvýšené riziko ztráty nebo omezení sluchu.
Všechny studie o výskytu ztráty sluchu u poranění a onemocnění krční páteře zkoumaly pouze přítomnost zranění a jeho účinky na sluchový systém (jako je ztráta sluchu a závratě). Hlavním cílem této pilotní studie [1] bylo určit, spojitost mezi cervikálním rozsahem pohybu (ROM) a úrovní ztráty sluchu. Jinými slovy, studie poskytuje manuál jak podle omezení pohyblivosti krční páteře po onemocněních krční páteře poznat pacienta s rizikem rozvoje ztráty sluchu.
V naší poradně s názvem LÁZNĚ PO OPERACI PLOTÉNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Fadrná alena.
dobrý den ráda by jsem se zeptala ,jsem po operaci ploténky a mám jít k panu doktorovi na vypsání lázní 18.5.2017 ,tak by mě zajímalo jestli by jste měli místo v lázních ,musím je vybrat do půl roku od operace to je do 9.9.2017 moc vás prosím o odpověd na operaci jsem byla 9.3.2017 děkuji vám Fadrná
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
O přidělení lázní rozhoduje vaše zdravotní pojišťovna na základě návrhu, který zpracuje praktický lékař. Pojišťovna rozhodne o místě, délce pobytu a formě spoluúčasti pacienta. Požádejte svého praktického lékaře o vypsání návrhu na lázně a vše ostatní se dozvíte od své zdravotní pojišťovny.
Při dlouhodobých bolestech zad neváhejte a vyhledejte lékaře specialistu, protože jen on může stanovit diagnózu „vyhřezlá ploténka“ za pomocí MRI či CT. Na základě výsledků následně stanoví přesný postup léčby. Ta je cíleně zaměřena na co nejrychlejší odstranění bolesti a možnost návratu ploténky na původní místo bez nutnosti operace. Bohužel ne vždy je tato konzervativní léčba úspěšná a je nutná operace. Nyní se provádí na specializovaných pracovištích operace ploténky laserem.
Druhy léčby
Konzervativní léčba: Základem je podávání analgetik pro tlumení bolesti, užívání vitamínu B a provádění rehabilitačních cvičení. Touto léčbou často dochází k pohnutí ploténky jiným směrem, čímž dojde ke zmenšení tlaku a tím pádem i k odstranění bolesti.
Chirurgický invazní zákrok: Zákrok spočívá v odstranění vyhřezlé části ploténky při celkové anestezii. Provádí se až v krajních situacích.
Laserová nukleotomie: Jedná se o léčbu laserem. Je vhodná pro pacienty, u nichž zatím nedošlo k nevratným degenerativním změnám páteře, a u nichž selhala konzervativní léčba.
Nejčastější příčinou bolestí krční páteře je její přetěžování při nefyziologickém postavení hlavy. Bolesti krční páteře hrozí především lidem vykonávajícím sedavá zaměstnání, lidem se špatným držením těla, potažmo hlavy i ramen (a to je většina z nás), a dalším, kteří přetěžují krční páteř dlouhodobým předklonem či předsunem hlavy. Zatímco naši předci chodili zpříma a pozorovali, co se děje kolem nich, my sedíme celé dny u počítačů s hlavami doslova zabořenými do obrazovek. Podobné držení hlavy můžeme u většiny lidí zpozorovat i při jízdě v autě, zde je spíše předsunutí hlavy než předklon. Tyto příznaky jsou pak doprovázeny únavou a dysbalancí.
Další typickou příčinou bolestí v oblasti krční páteře může být horní zkřížený syndrom, který je spojen se svalovou nerovnováhou jednotlivých skupin svalů krku. Nejčastěji se jedná o 2 dvojice: prsní – lopatkové svaly a svaly přední – boční strany krku. Problém je v tom, že jedny jsou ochablé a druhé naopak přetížené. Velice častou příčinou bolestí krční páteře je i nevhodná poloha při spánku. Pokud usínáme v poloze na břiše, máme hlavu vždy stočenu k jedné či druhé straně, abychom mohli dýchat. V okamžiku, kdy usneme, však dojde k poklesu svalového napětí svalů krku, které dokud bdíme, udržují v této poloze alespoň do jisté míry fyziologické zakřivení krční páteře. Po poklesu napětí svalů dochází k zalomení hlavy a ráno se probudíme s nepříjemnými bolestmi nejen krku, ale často i hlavy. Nevhodné jsou na spaní i vysoké polštáře, které podporují předklon hlavy. Pokud preferujeme spánek na boku, měli bychom vědět, že hlavu je nutné mít podloženou tak, aby byla krční páteř v ose prodloužení celé páteře. Budeme-li mít pod hlavou „málo“ nebo „moc“, může dojít k zablokování krční páteře do úklonu na jednu či druhou stranu.
Bolesti krční páteře mohou být také způsobeny nejrůznějšími lehkými nehodami či „úrazy“, kterým často ani nevěnujeme pozornost. Typicky se jedná o prudké brzdění v autě, které je doprovázeno intenzivním pohybem krční páteře nejprve do předklonu a následně do velkého záklonu. Jiným případem je drobné „poranění“ v tělocvičně, když se nám třeba nepovede kotoul vzad.
Bolest krční páteře může být opravdu rozmanitá. Zpočátku se objevuje spíše pocit únavy či slabosti šíjového svalstva než samotná bolest. Tyto pocity však sílí a přecházejí ve stále intenzivnější bolest, která bývá zpočátku lokalizována do jednoho konkrétního místa. Jindy může být bolest vyvolána například prudkým pohybem hlavy nebo strnulou polohou krční páteře. Postupně se bolest stává silnější a začíná působit obtíže při jakémkoli pohybu krční páteře. Bo
