Obratel L5 je pátý obratel bederní části páteře (počítáno od hlavy je dvacátý čtvrtý). Obratel L5 ovlivňuje orgány spodní části nohou (lýtka, holeně, kotníky, chodidla).
Obratel L5 zdravotní problémy:
nateklé (nejen) kotníky
chladné nohy (špatné prokrvování spodní části nohou)
křeče v nohách
vředy na holeních
Obratel L5 psychické projevy:
zlost, neschopnost přijímat radost
nenávist sám k sobě s pocitem viny
problémy se sexualitou
člověku chybí zázemí (typicky: finanční nejistota)
dlouho trvá, než něco zpracuje (i fyzicky)
strach z budoucnosti
Pravidelné cviky na obratel L5:
otáčení dolních končetin v kyčelním kloubu
pohyb stehen směrem ven
ohýbání a následné narovnání dolních končetin v kolenním kloubu
otáčení nohou
Fyzické příčiny obratle L5:
sedavé zaměstnání
SI skloubení
Sakroiliakální kloub označuje přechod mezi kostí křížovou (os sacrum) a kostí kyčelní (os ileum) a do češtiny je překládán jako křížokyčelní kloub. Často se také můžete setkat s názvem SI, hovorově „esíčko“. Jedná se o kloub tuhý, ve kterém jsou vykonávány pohyby malého rozsahu, které jsou ovšem důležité pro postavení pánve.
Projevy:
bolest hýždí a zadní strany stehen
bolest se přenáší do oblasti třísel či stydké spony
omezení v běžných činnostech, jako je chůze do schodů či vystupování z auta
Cviky
Na břiše: Leh na břiše, ruce složené pod čelem. Začneme přitahovat levou nohu do plazení, ale přitom si hlídáme levý bok. V okamžiku, kdy máme pocit, že se levý bok začíná odlepovat od podložky, zastavíme pohyb levou nohou. V této pozici je výdrž s tlakem boků a levého kolena do podložky. Pak povolíme a provedeme na druhou stranu.
Na boku: Leh na pravém boku. Pravou ruku dáme pod hlavu, pravou nohu skrčíme v koleni, máme levou v koleni nataženou, v kotníku děláme „fajku“. Levou nohu zatlačíme vnitřním kotníkem do podložky a vytáhneme do dálky. Výdrž. Totéž na druhém boku.
Pejsek: Vzpor klečmo, zvedneme střídavě pokrčenou pravou a levou nohu do boku (na pejska). Boky přitom zpevníme a nepřetáčíme. Důležité je hlídat si, že koleno zdvižené nohy musí být minimálně tak vysoko jako její kotník. Účinnost cviku závisí na uvedených podmínkách, nikoli jen na tom, jak vysoko je kotník.
Sunutí kolena: Vzpor klečmo, naznačíme sunutí pravého kolena po podložce směrem k levé ruce. Pánev držíme pevně na místě. Po chvíli výdrže se vrátíme zpět a zopakujeme na druhou stranu.
Cvik na kraji lehátka: Vzpor klečmo na kraji lehátka, pokrčíme lokty a opřeme se o předloktí, vnitřní noha je u kraje lehátka, vnější visí mimo lehátko a je zavěšená nártem o lýtko druhé nohy. Provádíme mírný tah volně visícího kolene nahoru dolů, maximálně 2 cm pod okraj lehátka (noha je stále ve svislé poloze). Lokty a kolena svírají s lehátkem pravý úhel, nesedáme si na paty, nepřetáčíme tělo. Pak totéž na druhou stranu.
Zanožení: Vzpor klečmo, poté sed na patách, protáhneme ruce dopředu, následně se přesuneme do vzporu a zároveň zanožíme jednu nohu. Nepřetáčíme pánev, boky jsou pevné. Posadíme se zpět na paty, pak nahoru do vzporu a zopakujeme totéž pro druhou nohu.
POZOR! Když cvičení bolesti zhoršuje nebo ani po týdnu nepřinese úlevu, je třeba lékařské vyšetření.
V naší poradně s názvem SEKVESTRACE MEZIOBRATLOVÉHO DISKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Šlejtrová.
Při vyšetření pomocí magnetické rezonance mi byl diagnostikován paramediální levostranný výhřez meziobratlového disku L5/S1, ploténka snížená, snížená intenzita signálu, sekvestrace meziobratlového disku, sekvestr zaklíněn ve foraminu S1 s tlakem na kořen S1 vpravo. Nějak z toho nejsem moudrá. Jsem sice objednaná na kontrolu k neurologovi, ale ráda bych dopředu věděla, na čem jsem.
Martina Šlejtrová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle výsledků vyšetření na magnetické rezonanci u vás došlo k úplnému oddělení disku mezi obratli v bederní oblasti. To se projevuje jako bolest dolní končetiny v oblasti kotníku a čtvrtého a pátého prstu na noze. Tyto problémy se dají odstranit pouze operativně s následnou podporou ve formě cvičení a protahování. Taktéž se zavedou i režimová opatření: spánek s pokrčenými končetinami; omezení zvedání těžkých břemen, a když už, tak jen z podřepu; udržování páteře co nejvíce ve vzpřímené poloze; při sedu používat opěradlo a opěrku hlavy; Další informace vám sdělí neurolog při vaší ohlášené návštěvě. Nebraňte se operaci, která vás může zbavit nepříjemných bolestí a vrátit vás do dob, kdy vám bylo dobře.
Většina pacientů s onemocněním vyhřezlé ploténky je úspěšně léčená konzervativně, tedy bez nutnosti podstoupit operaci, přičemž dochází ke svému praktickému lékaři či neurologovi. Páteř je znehybněna, je nařízen klid a zákaz zvedání těžkých břemen. Pomáhá teplo, léky proti bolesti, léky proti svalovým křečím. Léčba trvá několik týdnů, je také nutná pomalá a šetrná rehabilitace (cvičení). Pokud se stav nelepší a bolesti přetrvávají, je třeba přistoupit k léčbě operační. V tomto případě je lékařem odstraněna vyhřezlá ploténka, která utlačuje nervy. Opět následuje rehabilitace.
Ve svém příspěvku VYHREZ PLOTENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra Konickova.
Dobrý večer.
Od minulého roku července mám problém.V září minul.roku CT.byl tam nález tak mi byl proveden PRT pod CT oboustranně. Bolesti však pořad letos v březnu MR nález v etáží L5/S1 patrná centrál. medial. a paramdial.bilant.herniace discu délky 5,5 s tlakem na m edial.část misniho kořene S1 l.síň.Pokročilé syndylartrot.změny. Od března byl proveden třikrát PRT.Bez efektu.20 rehabilitaci. Před 14 dny nové MR.V poslední době noha znecitliv.Brni vubec ji necitim.Záda bolí pořad. Kapacky i leky zaberou jen chvilku.Snažím se chodit nor.do práce.Ale je to čím dál horší.Může někdo poradit přejde to????Bez leku,uz nefunguji.Chtěla bych nor.fungovat.Jezdit na kole.Ale,už i v autě mi dělá problém zmáčknout spojku.Je mi 36 let.Děkuji předem za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Při dlouhotrvajících bolestech zad lékař posílá pacienta na odborné vyšetření, které má přesně identifikovat příčinu bolesti – rentgenové vyšetření, počítačová tomografie (CT), magnetická rezonance (MRI), diskogram (vyšetření pomocí kontrastní látky, která se aplikuje přímo do meziobratlové ploténky), v některých případech na lumbální punkci. Pokud je bolest nesnesitelná a ohrožuje pacienta na zdraví, přistupuje se k operaci. Chirurgická operace páteře, meziobratlových plotének je klasická operace, která vyžaduje celkovou anestezii. V současnosti se vykonává pouze u pacientů, kteří jsou maximálně a dlouhodobě omezeni v pohybu. Současný lékařský trend je takový, že se vyhřezlé ploténky operují až v krajnosti, před deseti lety to bylo však přesně naopak, na operaci plotének šel člověk i s malým výhřezem ploténky.
Další a šetrnější metodou je laserová nukleotomie, operace meziobratlových plotének laserem – laserová nukleotomie je velice šetrný způsob (na rozdíl od chirurgické operace), jak eliminovat výhřez meziobratlové ploténky. Provádí se pod CT kontrolou, a to tak, že se k meziobratlové ploténce (z boku do jejího středu) zavede miniaturní jehla. Nejprve lékař laserovým vláknem stříkne do ploténky kontrastní látku, čímž získá přehled o celkovém stavu ploténky – výhřezu. Pokud lékař usoudí, že se bude operovat dál – výhřez není velký a ještě nedošlo k nevratným degenerativním změnám, tak jehlou protáhne laserové vlákno a laserovými pulsy zahřeje patologické lůžko, nahřátá ploténka se smrští a zajede zpět do původní polohy. Po výkonu je pacient jeden den v nemocnici (pokud nenastanou komplikace), poté je propuštěn domů. Týden nesmí pacient vykonávat těžkou fyzickou práci, zvedat těžká břemena, dupat nohama.
Laserovou nukleotomii podstoupilo v Česku velice málo lidí. Mnoho lékařů nemá o tomto druhu léčby meziobratlových plotének prakticky žádné informace, proto je nemohou pacientovi sdělit.
Pojem vyhřezlá ploténka se v našich hlavách zafixoval jako problém, ze kterého není cesta ven a který lze řešit pouze operací. Přitom výhřezploténky po třicátém roce věku má asi 70 % populace. Ti všichni ale přece obtíže nemají. Znamená to, že samotný výhřez nám nemusí vůbec vadit. Pravdou je, že pokud dojde k výhřezu ploténky, jedná se do určité míry o nevratné poškození. To ovšem neznamená i trvalé obtíže. Lidský organismus má velké autoreparační mechanismy, pokud má k tomu dobré podmínky.
Po vyřešení akutního stavu je okamžitě zahájena fyzioterapie k upravení svalové dysbalance (nerovnoměrného zatěžování svalových skupin). Přetrvávající závažné stavy jsou řešeny chirurgicky. 3D pulzní terapii lze aplikovat i jako přípravu na operaci a pak v období rekonvalescence a následně jako prevenci dalších degenerativních změn. Postupně se člověk dostane do stabilizovaného stavu. Už je schopen běžných denních aktivit, musí se ale stále velmi kontrolovat, nesmí se předklánět, zvedat těžké věci či celý den sedět. Pokud cvičí a nedělá chyby, kterými by si problém obnovoval, stav se zlepšuje a postupně může uvažovat o sportování.
Obecně se má za to, že při bolestech zad či výhřezu ploténky běh není vhodný, protože při něm dochází k otřesům, které bolest či výhřez zhoršují. A že daleko lepší je třeba plavání. S tím ale nelze úplně souhlasit. Při dobře koordinovaném běhu by k velkým otřesům a nárazům docházet nemělo.
Pokud se dobře zpevníte v pase a do pasu dýcháte bránicí, bude trup hezky zpevněn a stabilizován a v páteři nebude docházet k destruktivním tlakům a páčením. V tomto případě pak může být běh i vhodnější než třeba uváděné plavání. Plavání totiž příliš dobrou službu zádům nedělá. Hrudník je vztlakem vody zvedán nahoru, zatímco pánev padá dolů, tedy vede to k rozpojení v pase. Bude nutná trpělivost a opatrnost, ale postupně se k běhu pravděpodobně budete moci vrátit. Vždy by však tato zkušenost měla zůstat určitým vztyčeným ukazováčkem, nabádajícím nás k opatrnosti a obezřetnosti. Takže pokud vás tento problém právě postihl, či vás již nějakou dobu omezuje, neházejte flintu do žita. Ve většině případů se dá velmi dobře řešit a návrat k původním aktivitám je možný.
Jízda na kole? Asi polovina lidí, kteří jezdí na kole a jsou po operaci bederní ploténky, pociťuje jízdou na kole zhoršení stavu a zvýšení bolestí v oblasti zad, ale přesto na kole dál jezdí. A druhá polovina tímto problémem postižených lidí jízdou na kole zaznamenává snížení bolestivosti zad, a právě proto s jízdou na kole nepřestává. Co z toho tedy vyplývá? Nezbývá než to po konzultaci s lékařem zkusit, ale doporučuje se tak půl hodiny v sedle, pak přestávka. A ne více než hodinu cyklistiky denně. Po operaci je však nutné poctivě pravidelně cvičit každý den tři čtvrtě hodiny cviky na posílení zádového i břišního svalstva. To může pomoci k bezproblémové jízdě na kole, ale i k práci bez bolestí za počítačem.
Ve svém příspěvku CVIKY NA VÝHŘEZ PLOTÉNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jiří Kostruh.
Vážení přátelé,
opíšu vám diagnozu ZLS sy vertobrogenní iritace S1 bilat ct L4S1 4/18 he paramed vpravo L45 cirk. Protruze L5S1. bez ortopedické intervence.
Musím chodit pomocí berlí, mám trochu znecitlivělá chodidla, bolesti v kyčlích, ve stehnem a lýtkách.
Jsem po obstřiku pod CT a stav se mi po tomto obstřiku mírně zlepšuje.
Mohli byste mi navrhnout systém potřebných cviků? Jsem sportovně založený 186/92, věk 68, pravidelně jsem chodil do fitka, plavu, jezdím na kole a provozuju bojový sport ruská systema, skákal jsem padákem, takže cvičit budu usilovně a rád, protože mi sport chybí, lidově řečeno - "jak sfiňa".
S pozdravem
Ing. Jiří Kostruh
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Laserová nukleotomie představuje na rozdíl od chirurgické operace velice šetrný způsob, jak eliminovat výhřez meziobratlové ploténky. Provádí se pod CT kontrolou, a to tak, že se k meziobratlové ploténce z boku do jejího středu zavede miniaturní jehla. Nejprve lékař laserovým vláknem stříkne do ploténky kontrastní látku, čímž získá přehled o celkovém stavu ploténky, respektive výhřezu. Pokud lékař usoudí, že lze operovat dál – výhřez není velký a ještě nedošlo k nevratným degenerativním změnám –, tak jehlou protáhne laserové vlákno a laserovými pulzy zahřeje patologické lůžko, nahřátá ploténka se smrští a zajede zpět do původní polohy. Po výkonu je pacient jeden den v nemocnici (pokud nenastanou komplikace) a poté je propuštěn domů. Týden nesmí vykonávat těžkou fyzickou práci, zvedat těžká břemena, dupat nohama a podobně. Laserovou nukleotomii podstoupilo v Česku doposud velice málo lidí. Mnoho lékařů nemá o tomto druhu léčby meziobratlových plotének prakticky žádné informace, a proto je nemohou pacientovi sdělit.
Když dělají lékaři v zahraničí reklamu na tuto metodu a slibují mimo jiné „obnovení ploténky“, tak v podstatě mluví o tom, že po „odpaření“ laserem dojde v ploténce k fibrotizaci a vaskularizaci. Je ale pravda, že už nevysvětlí, co tyto pojmy znamenají. V podstatě to znamená, že tkáně ploténky odumírají a proces přechází do stadia srůstání těl obratlů. To má přirozeně za následek biomechanické narušení páteře a urychluje to proces degenerace v ostatních segmentech páteře. Ale co je bez chybičky?
V naší poradně s názvem VÝHŘEZ PLOTÉNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamila.
Dobrý den,
chtěla bych poprosit o radu co dál, Bolesti zad mě provázejí už řadu let, loni v červenci se problémy začaly zhoršovat a rozhodla jsem se navštívit lékaře, který po vyšetření usoudil, že se jedná o výhřez a poslal mě na MR. Než došlo k vyšetření můj stav se zhoršil, po kýchnutí nemohla jsem se hýbat, chodit, ale postupně se toto zlepšovalo( díky kapačkám). Pak následovala MR v 11/2015:
L3/4 minimální cirkulární protruze disku do 2mm
L4/5 anulární trhlina disku foraminálně vlevo-tvorba fokální protruze disku foraminálně vlevlo do 3mm- není útlak kořene L4 vlevo
L5/S1 objemná sekvestrace disku s kaudální propagací preforaminálně vlevo - velikost sekvestru asi 18x12x12mm komprese kořene S1 vlevo v lat. recesu
Paraspinální svalstvo prosáklé v okolí L3-S1 - edém z přetížení vs. Mícha beze změny signálu či fixace.
Chodila jsem pak na rehabilitace a stav se celkem zlepšil (menší bolesti levé nohy přetrvávaly stále), lékař z neurochirurgie řekl, že když jsem zlepšená, operace zatím není nutná a indikace k ní je při vrácení potíží.
No a před 10dny se výhřez zase ozval, nemohla jsem vůbec chodit bez opory, bolesti. Mám zase kapačky a stav se zase začíná zlepšovat. V pondělí jdu zase k neurochirurgovi.
Všichni kolem mi říkají, že bych měla jít na operaci, když se mi to vrátilo, ale mi se tedy moc nechce, když potíže zase začínají ustupovat.
Děkuji za odpověď. K.P.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Operace vyhřezlé ploténky je dneska prováděna jako rutina a není zvlášť náročná ani nebezpečná. Přínosy, úspěšně operace jsou obrovské, zejména v kvalitě dalšího života. Nebojte se a dohodněte se svým lékařem na termínu. Jinak se vám to bude vracet a vždy to bude otravovat.
Léčba se provádí především rehabilitací. Moderní metodou je takzvaná laserová léčba, která následuje, pokud nebyla rehabilitace úspěšná. Ve vážných stavech, kdy nebyly předešlé možnosti léčby vyhřezlé ploténky zdárné, může lékař doporučit operativní zákrok, kdy je část vyhřezlé ploténky chirurgicky odstraněna.
Laserová nukleotomie – operace meziobratlových plotének laserem – je velice šetrný způsob (na rozdíl od chirurgické operace), jak eliminovat výhřez meziobratlové ploténky. Provádí se pod CT kontrolou tak, že se k meziobratlové ploténce (z boku, do jejího středu) zavede miniaturní jehla. Nejprve lékař laserovým vláknem stříkne do ploténky kontrastní látku, čímž získá přehled o celkovém stavu ploténky – výhřezu. Pokud usoudí, že se bude operovat dál (výhřez není velký a ještě nedošlo k nevratným degenerativním změnám), tak jehlou protáhne laserové vlákno a laserovými pulzy zahřeje patologické lůžko, nahřátá ploténka se smrští a zajede zpět do původní polohy. Po výkonu je pacient jeden den v nemocnici (pokud nenastanou komplikace), poté je propuštěn domů. Týden nesmí vykonávat těžkou fyzickou práci, zvedat těžká břemena, dupat nohama a podobně. Je potřeba si uvědomit, že bez pravidelného cvičení může mít efekt minimální, či dokonce žádný. Toto platí také u klasické, chirurgické operace páteře.
V naší poradně s názvem POSILOVANI PO OPERACI VYHREZLE PLOTENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobrý den,chtěl bych se zeptat,zda-li mohu cvičit (posilovat),myšleno například cvičení v posilovně,když mám rok po operaci vyhřezlé ploténky. Zatím pravidelně 2 měsíce běhám. A chtěl bych pres zimu do posilovny. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud od osmého měsíce po operaci vyhřezlé ploténky běháte a nemáte z toho žádné bolesti, tak můžete zkusit i posilovnu. Na začátku každého cvičení bych se věnoval krátkému rozehřátí a pak rozcvičení se strečinkem. V posilovně si vybírejte izolované cviky na strojích, které vás lépe přimějí ke správné poloze. Úplně vyraďte mrtvý tah a nahraďte ho hyperextenzí. Se zátěží to nepřehánějte. Máte za sebou dlouhou pauzu a tělo ztratilo dřívější tonus ve svalech. K tomu je třeba přizpůsobit i pozvolnou zátěž. Bavte se tím cvičením, ale nehuntujte se!
Protruze meziobratlové ploténky (též neúplný prolaps ploténky) je změna na páteři, kterou lze s věkem pozorovat stále častěji. Od herniovaného disku se v podstatě liší ve velikosti. Na rozdíl od (úplného) výhřezu ploténky není anulus fibrosus (vazivový prstenec) meziobratlové ploténky protržený, nebo jen velmi mírně, ale je vyboulen ven ve tvaru kruhu - cirkulární protruze disku.
Vysunutí disku, stejně jako prolaps disku, může být způsobeno nehodou.
Na rozdíl od vyhřezlé ploténky má protruze na MRI obrazu kraniokaudální průměr v sagitální rovině, který je menší nebo roven výšce ploténky.
V závislosti na lokalizaci může být výčnělek meziobratlové ploténky nebolestivý, způsobit lokální bolest v zádech nebo bolest, která vyzařuje do přidruženého dermatomu.
Bolest v kříži patří spolu s bolestmi hlavy k nejčastějším obtížím, se kterými se potýká velká část lidské populace. Protože v mnoha případech výrazně omezuje pohyblivost a celkovou funkčnost těla, je také častým důvodem, proč pacienti vyhledávají pomoc lékařů a fyzioterapeutů. Pouze zřídka je přitom bolest zad příznakem závažného onemocnění páteře nebo jiných orgánů a velká úleva se dostaví poté, co pacienti začnou dodržovat některá jednoduchá doporučení.
Před bolestí v kříži je velmi účinná prevence. Není vhodné záda nadměrně zatěžovat a přenášet příliš těžká břemena s převažujícím zatížením páteře. Dále je nezbytné dodržovat zásady správného sezení, především u jedinců se sedavým zaměstnáním, například pracujících každodenně na počítači. K základním opatřením patří nastavení židle do takové výšky, aby člověk pohodlně dosáhl na používané nástroje na stole a jeho předloktí byla přitom ve vodorovné poloze. Důležitá je také kvalitní opěrka, která musí poskytovat dostatečnou oporu pro celou šířku zad a přitom netlačit a jinak znepříjemňovat sezení. Pokud se během dlouhého sezení dostaví bolesti nebo jiné nepříjemné projevy v oblasti páteře, je vhodné změnit polohu nebo si udělat přestávku a rozcvičit bolavé nebo ztuhlé zádové svaly. Také během spánku je nezbytné, aby páteř byla ve vhodném postavení, a proto se doporučuje používat kvalitní matrace a polštáře pod hlavu.
Kde je kříž
Lidská páteř se dělí na oblasti podle typů obratlů. Křížové obratle, vertebrae sacrales (S1 až S5), mají kloubní plochy pro spojení s kyčelní kostí (os ilium) a srůstají do kosti křížové.
Krční obratle (vertebrae cervicales) – 7 obratlů (označeny C1–C7) vyznačující se nízkým tělem, postranními výběžky, otvory pro cévy a nervy. Specifický je na konci rozdvojený trnový výběžek.
C1 – atlas (nosič) – nemá trnový výběžek, v těle velký otvor, velké kloubní plošky.
C2 – axis (čepovec) – má o 1 výběžek navíc (čep), původně byl čep tělem atlasu, společně zajišťují pohyb hlavy.
Hrudní obratle (vertebrae thoracicae) – 12 obratlů (označeny Th1–Th 12). K obratlům jsou kloubně připevněna žebra. Tělo obratlů je vyšší, trnový výběžek se ke konci zužuje, nezdvojuje se a směřuje šikmo dolů. Příčné výběžky nemají otvory.
Bederní páteř se skládá z 5 obratlů, její přirozené zakřivení tvoří bederní lordóza a je jednou z oblastí nejvíce trpících bolestí. Je třeba mít na paměti, že funkční oblast bederní páteře v sobě skrývá kromě svalů a obratlů také část trávicího systému, je spojena s ramenním pletencem, krční páteří, hrudní oblastí páteře a častou příčinou potíží bývá spojení s pánevní oblastí, kostí křížovou, kostrčí a kyčlemi. Vedle vrozených vad zakřivení páteře, potíží vyvolaných úrazem nebo neurologickým původem, strukturálních změn a poruch funkce vnitřních orgánů jsou častou příčinou akutních bolestí funkční poruchy. Nicméně vždy je třeba mít na paměti i poruchy způsobené reflexně z ostatních funkčně spojených oblastí. Bederní páteří do úrovně druhého bederního obratle (L2) prochází mícha a ta se dále mění v kořenové nervy, které motoricky a sensitivně zásobují dolní polovinu těla. Vzhledem k velké zátěži beder, nejen co se týče váhy, ale i pohyblivosti, velmi často dochází v bedrech k takzvaným výhřezům meziobratlových plotének.
Bederní obratle, vertebrae lumbales (L1 až L5), jsou největší a nejtěžší. Mají hlavně nosnou funkci. Dále mezi obratli L1 až L2 končí mícha. Mezi obratli L3 a L4 se provádí lumbální punkce (odběr mozkomíšního moku).
Bederní páteř je funkčně velmi složitá oblast, jelikož se do ní mohou promítat bolesti přenesené z ramenních pletenců, hrudní páteře, vnitřních orgánů, potíže v oblasti pánve, kyčlí, křížové kosti i kostrče, ale stejně tak může bederní páteř svými potížemi ovlivnit ty ostatní. Velmi častou příčinou bolesti bederní páteře jsou bolesti z přetížení. K přetížení může dojít při sportu, nevhodné poloze při práci či odpočinku, ale i po dlouhodobém působení stresu a při celkové psychické nepohodě. Ať už jsou příčiny jakékoliv, nejčastěji je bolest způsobena svalovou dysbalancí.
Pokud jsou svaly v oblasti páteře a pánve v neustálém napětí, dochází k jejich přetěžování a postupné svalové hypertonii. Vysoké napětí svalových vláken má za následek zvětšení jejich objemu, čímž dojde k omezení průtoku krve a lymfy a ve svalech se začínají usazovat produkty svalové práce jako kyseliny, laktát a podobně. Překyselený sval nemůže již nadále pracovat, jak by měl, a dochází k zapojení svalů okolních, které by tuto práci primárně vykonávat neměly. Pokud nedojde ke změně polohy, uvolnění či jiné regenerační činnosti, tento proces se několikrát opakuje a celá oblast se tak dostává do disharmonie. Napnuté svaly pochopitelně začnou ovlivňovat i obratle, ke kterým jsou připojené, ostatní měkké struktury se také dostávají do hypertonu, což má za následek bolest, blokádu obratlů, a tedy funkční poruchu.
Velmi častým původcem nejen bolestí, ale i omezení pohyblivosti jsou takzvané extenzory páteře, které mají za úkol držet páteř napřímenou a vyskytují se v průběhu celé páteře, nicméně v oblasti beder jsou nejsilnější. Jejich přetížení vede k obrovskému napětí, které vytváří tlak na okolní struktury, které se dostávají do hypertonu, naopak oblast přední části trupu jako přímé a šikmé břišní svaly jsou v útlumu. Tím dochází postupně k dalším svalovým dysbalancím a celá oblast beder a trupu je pak náchylnější k poškození.
Projevy potíží
Prvním projevem těchto obtíží je bolest. Bolest se může projevovat přímo v oblasti beder, křížové kosti, ale stejně tak se vyskytuje reflexně v oblasti ramen, hrudníku, pánve či dolních končetin. Dalším častým projevem nerovnováhy je omezení pohyblivosti bederní páteře, někdy je pohyb doprovázen bolestí. Bolest v této oblasti vede často k psychickým obtížím, vyšší nervozitě a celkovému podráždění. Pokud dojde k blokádě bederního obratle, téměř vždy dojde k omezení pohyblivosti. Problematickou oblastí bývá i skloubení bederní páteře a křížové kosti, takzvané SI skloubení. Blokády této oblasti doprovází bolest projikující do dolních končetin, většinou jednostranně. Pohyb bývá výrazně omezen.
Léčba
Léčba bolestí bederní páteře spočívá především v podrobném kineziologickém vyšetření, které odhalí možné příčiny obtíží a zároveň vyloučí úraz nebo neurologický původ. Důkladně se vyšetřuje i oblast ramenních pletenců, lopatek, hrudníku, pánve a krční páteře. Prvním krokem je vždy ovlivnění dysbalancí měkkých tkání, které jsou nejčastějším původcem potíží. Při vyšetření se nachází „trigger pointy“ v oblasti extenzorů páteře, přetížení flexorů kyčlí, oslabení hýžďových svalů a břišních svalů a nefunkční hluboký stabilizační systém páteře. Pokud se při vyšetření narazí na blokádu obratlů či SI skloubení, velmi často dojde k jejímu samovolnému uvolnění po ošetření měkkých tkání a svalů, které ji způsobily, není tedy vždy nutné hned přistupovat k manipulaci či mobilizaci. Častým „křupáním“ jakýchkoliv kloubů dochází ke zvětšení elasticity jejich vazů a klouby se tak stávají nestabilními. Tělo se tedy pak brání vytvořením dalších blokád nad nebo pod tímto místem v oblasti páteře.
Podstatným krokem v terapii je edukace klienta ke cvičení, které navrátí svaly do správného způsobu zapojování, aby nedocházelo k návratu potíží v budoucnu. Vhodné je také naučit klienta, jak správně sedět při práci, zátěži při sportu a jiných denních činnostech. Velmi osvědčenou metodou je cvičení DNS dle Koláře, které naučí klienta zapojit v zatížení hluboký stabilizační systém páteře, jehož podstatná část je právě v oblasti trupu a pánve. Jeho včasná a správná aktivita je zárukou správného provedení jakékoliv činnosti bez rizika poškození pohybového aparátu.
V naší poradně s názvem VYHRIZLE PLOTENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lukáš.
Dobrý den mám 25 let a do teď jsem delal těžkou fyzickou práci.Nyni jsem zaměstnam jako skladník ale je to taky celkem fyzicky náročna práce.Před necelými 2 lety mě chytly záda že jsem se nemohl ani hýbat a chodil jsem na opichy zad.po opichách bolest ustala na cca měsíc a záda začaly znova bolet ale ne moc.ale postupem času záda začaly bolet vic a vic a na konec před měsicem jsem nemohl ani chodit a skončil jsem na neschopence a na praškach,bohužel léky nepomáhaly tak jsem byl na rengenu a nebyl žadný nalez tak jsem dostal znova opichy 10x injekce to zabíralo ale ne uplně.tak jsem pak ukončil neschopnost a vratil jsem se do práce.V práci jsem necelý 3 týdny a záda boli opět hodně.bolí v bederní části a vystřeli do kostrče a občas necítím pravou nohu a časté mravenčení v končetině.Záda bolí když stojím,sedim,ležim no furt mam problém si oblect ponožky nebo spodní pradlo bolí záda ještě víc.a o zvedáni břemen nemužu ani pomyslet ale musím vykonávat v práci a hodně v předklonu.Ale dnes jsem volal svému doktorovy ohledně vysledků CT a prý mam vyhřizlé 2 ploténky o 3mm.Prosím poraďte jak dal postupovat v práci a s lékaři.Hodně se bojím abych si v práci neublížil více.Mockrat vám děkuji za ochotu a pomoc s pozdravem Valsa Lukáš
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Vyhřezlé ploténky jdou operovat. Nejlépe to dělají na neurochirurgii v Hradci Králové. Za dva týdny po operaci jste bez obtíží a zcela fit. Také je prospěšné cílené cvičení - rehabilitace pod dohledem zkušeného fyzioterapeuta. Někdy stačí k vyléčení jen tato rehabilitace a na operaci se pak nemusí. Fyzioterapeut bývá dnes na volné noze a dokáže se časově přizpůsobit vašim možnostem. Cena za hodinu s fyzioterapeutem může stát kolem 600 Kč.
Obratle tvořící páteř jsou mezi sebou odděleny pomocí pružných disků, které se nazývají meziobratlové ploténky. Ploténky absorbují nárazy působící na páteř a zároveň jí dodávají flexibilitu. Meziobratlová ploténka může být ale poškozena, a to například vinou zranění nebo přílišné námahy. V takové situaci může dojít k tomu, že je ploténka vytlačena mimo prostor, ve kterém má být usazena, nebo dokonce dojde k jejímu prasknutí a vnitřní obsah ploténky je pak vytlačován pryč z jejího jádra. Právě tento stav se nazývá vyhřeznutí ploténky. Vyhřeznutí ploténky může způsobit mechanický tlak na okolní nervy a vést k bolesti a zánětu. Když se výhřezploténky neléčí, může vést k ochrnutí a významné změně kvality života.
Leukonychie spadá do skupiny nazvané chromonychie (změny barvy nehtového lůžka). Leukonychia punctata et linearis je běžně se vyskytující chromonychie, která se vyvíjí na podkladě drobných traumat (př. manikúra).
Paličkové prsty, zvané též pulmonální hypertrofická osteoartropatie či digiti Hippocratici: vyskytují se na rukou i nohou. Doprovází plicní choroby, jako např. emfyzém či maligní nádory. Mohou být také příznakem srdečního selhávání.
Half and half nail znamená, že proximální polovina nehtového lůžka je světlá, a distální je tmavě červená. Naznačuje renální insuficienci či urémii. Je reversibilní: při léčbě mizí.
Koilonychie jsou lžičkovité nehty: volný okraj nehtové ploténky evertuje (obrací se). Doprovází nejčastěji sideropenickou anémii či thyroidopatie. Bývá též součástí syndromu Plummer-Vinson.
Při dlouhodobých bolestech zad neváhejte a vyhledejte lékaře specialistu, protože jen on může stanovit diagnózu „vyhřezlá ploténka“ za pomocí MRI či CT. Na základě výsledků následně stanoví přesný postup léčby. Ta je cíleně zaměřena na co nejrychlejší odstranění bolesti a možnost návratu ploténky na původní místo bez nutnosti operace. Bohužel ne vždy je tato konzervativní léčba úspěšná a je nutná operace. Nyní se provádí na specializovaných pracovištích operace ploténky laserem.
Druhy léčby
Konzervativní léčba: Základem je podávání analgetik pro tlumení bolesti, užívání vitamínu B a provádění rehabilitačních cvičení. Touto léčbou často dochází k pohnutí ploténky jiným směrem, čímž dojde ke zmenšení tlaku a tím pádem i k odstranění bolesti.
Chirurgický invazní zákrok: Zákrok spočívá v odstranění vyhřezlé části ploténky při celkové anestezii. Provádí se až v krajních situacích.
Laserová nukleotomie: Jedná se o léčbu laserem. Je vhodná pro pacienty, u nichž zatím nedošlo k nevratným degenerativním změnám páteře, a u nichž selhala konzervativní léčba.
Vyšetření začíná pohledem na pacienta, kdy se hodnotí stoj zezadu, výška trapézových svalů, výška horních a dolních úhlů lopatek, torakobrachiální trojúhelníky, výška hřebenů kyčelních kostí, gluteální rýhy, ploché nohy, z boku (zakřivení páteře – olovnice) a zepředu (výška a tvar klíčních kostí), chůze (při radikulární sy. S1 je omezena chůze po špičkách, při rad. sy. L5 vázne chůze po patách), eventuálně stoj na dvou vahách (při blokádách hlavových kloubů může být rozdíl v zatěžování až 10–20 kg).
Vyšetření aktivního předklonu – sleduje se plynulost, tupost (předklon je prováděn v kyčelních kloubech), zda se páteř neuchyluje do strany.
Příčiny omezení předklonu:
zkrácení zadní skupiny svalů stehna
zkrácení nebo spazmy zádových svalů
blokáda SI
blokáda LP, bederní páteře.
Příčiny bolesti
Akutní lumbago – nejčastěji vzniká náhlým nekoordinovaným pohybem, například uklouznutím nebo předklonem s rotací trupu (zavazování tkaničky) nebo nezvyklým fyzickým zatížením. Při pohybu může být slyšet i „lupnutí“ v kříži.
Blokáda bederní páteře – bolesti jsou různé, mohou vzniknout akutně, pozvolna nebo jsou chronické, aktivní pohyby jsou různě omezené, mohou být spojeny s bolestí, mohou být svalové spazmy, bolestivé trny, omezený pohyb.
Facetární syndrom – jsou bolesti v kříži, jejichž původ je v intervertebrálních kloubech v důsledku jejich změn například vlivem artrózy. Projevují se především v klidu a pohybem bolest mizí. Mnoho pohybu a dlouhotrvající zátěž bolest vyvolávají, stejně tak i intenzivní cvičení. Poškozením kloubní chrupavky mohou vznikat velké osteofyty a může dojít až k znehybnění postiženého kloubu a tím k ústupu bolestí. Počáteční diagnóza je obtížná. Pacient si většinou stěžuje na bolesti v kříži vsedě, které může takzvaně rozejít. Změny nemusí být patrné ani na RTG. Na CT nebo NMR již ano.
Blokáda sakroiliakálního kloubu – bolest v kříži většinou jednostranná, může vyzařovat přes hýžďovou krajinu až k patě. Často si nemocní stěžují, že nemohou sedět s nohou přes nohu, protože to vyvolává bolest. Lasegův manévr může být i jednostranně pozitivní, ale i při zvedání obou dolních končetin vymizí. Vždy je přítomen fenomén omezené abdukace (Patrickovo znamení), většinou je bolestivá stupňovaná (forsírovaná) vnitřní rotace kyčelního kloubu na straně blokády.
Šikmá pánev a bolesti v kříži v důsledku blokády hlavových kloubů – zjišťuje se šikmá pánev, spazmus zádových svalů, bolest v kříži při aktivních pohybech, bederní páteř může být bez odchylek. Značně asymetrické bývá zatížení DK a to i 10–20 kg. Vždy je blokáda v hlavových kloubech.
Bolesti v kříži v důsledku poruchy hybného stereotypu – bolesti se vyskytují často u chabého nebo vadného držení těla, takzvaný džínový postoj. Bolesti začínají až v průběhu dne, spíše odpoledne.
Koxartóza (artróza kyčelního kloubu) – dlouho se mohou vyskytovat pouze bolesti v kříži, které mohou vyzařovat přes hýždě, do kyčle, na přední stranu stehna, do třísel nebo až do kolena. Objevují se zejména po delší chůzi a těžší fyzické práci. Dochází k omezení pohybů v kyčli.
Chronické bolesti v kříži – jsou nejen diagnostickým, ale i terapeutickým problémem. Označují se tak bolesti v LP a SI nejasné nebo nezjištěné příčiny. Terapie se zaměřuje na LTV a reflexní léčbu, úpravu životosprávy. Opakující se lumbalgie mohou mít příčinu v onemocnění vnitřních orgánů (například nepoznaná infekce močových cest). Skutečnost je taková, že se příčina bolestí v kříži nemusí u některých nemocných odhalit vůbec! Léčba je pak symptomatická, to znamená pouze odstraňování bolesti.
Radikulární syndromy – kořenové syndromy jsou vyvolávány přímým mechanickým drážděním nebo útlakem příslušného nervového kořene. Příčiny jsou různé: výhřez meziobratlové destičky (je nejčastější příčinou), degenerativní změny, nádory, metastáze, úrazy. Obtíže mohou vzniknout náhle například akutním lumbagem nebo ústřelem krční páteře a teprve za několik dní se mohou objevit symptomy kořenového dráždění. Mohou se ale vyvíjet různě dlouhou dobu nebo mohou přejít do chronického stadia. Bolest je lokalizována v postiženém segmentu a vyzařuje v jeho průběhu. Bolesti se mohou provokovat kašlem, kýcháním, otřesy, určitým pohybem nebo polohou. Může se objevit takzvaný bolestivý oblouk. Při předklonu vzniká prudká bolest, obvykle již od začátku předklonu. Jestliže nemocný bolest překoná, může předklon dokončit. Při vzpřimování vzniká bolest ve stejném místě. Objevují se poruchy čití – trnutí, brnění, dřevěnění, pocit slabosti končetiny. U akutního začátku se objevuje antalgické držení s vybočením pánve, úklonem trupu, mírný předklon, mohutné spazmy zádových svalů, nemocný se brání pohybu. Lasegův manévr je pozitivní obvykle pod 40°.
Pseudoradikulární syndrom – zdrojem bolestí není mechanické dráždění kořene, ale například poruchy hybného systému, a to v meziobratlových kloubech, svalech, úponech šlach a podobně. V průběhu každého radikulárního syndromu vzniká i pseudoradikulární syndrom. Vznikají svalové spazmy různých svalových skupin, kloubní blokády, HAZ a bolestivé body. Tyto reflexní změny přetrvávají a mohou tak vyvolávat vyzařující bolesti. Nelze proto klást ostrou hranici mezi oběma syndromy.
Léčba
V akutní fázi bolesti zad v kříži je dobré využít suché teplo, dále klidový režim, medikace (léky na uvolnění svalového spazmu), analgetika, trakce, polohování do úlevových poloh. Po odeznění akutní fáze je nutné se zaměřit na cviky uvolňovací, automobilizační, cvičení na obnovu vadných pohybových stereotypů, v případě motorického výpadku se zaměřit na stimulaci a reedukaci postižených svalů. Každé cvičení je přísně individuální, musí vyplývat z kineziologického rozboru, který provede fyzioterapeut. Pokud jsou vaše bolesti zad trvalejšího charakteru, rozhodně se doporučuje návštěva lékaře nebo fyzioterapeuta, který dokáže lépe diagnostikovat problém.
Léčba reflexní
Představuje různé fyzikální prostředky, například léčba teplem. Pozor však například u akutního lumbaga na ostré dráždění kůže (led, skořicové a paprikové gely, baňky, akupresura) a masáže.
Manipulací měkkých tkání
Spočívá v léčbě hlubokých fascií, Kiblerovou řasou příčinou i podélnou, protažení pojivové řasy, působení tlaku na myogelózy.
Léčba specifickými metodami
Sem spadají například automobilizace, trakce, postizometrická relaxace (PIR), antigravitační techniky(AGR), polohování, léčebná tělesná výchova (LTV).
Co pomáhá na bolest zad v kříži
Pokud se objeví bolesti v kříži, není vhodné dlouhodobé ležení a vysazení zádových svalů z činnosti. Naopak se doporučují jednoduché cviky a co nejčasnější návrat do normálního denního režimu se zařazením správných pohybových návyků. Pohyb je nutné střídat s adekvátním odpočinkem a dodržováním zdravé životosprávy, která zahrnuje nejen přiměřenou stravu, ale také vyvarování se stresu a nepřiměřené fyzické i psychické námaze. Některé typy bolestí páteře totiž velmi úzce souvisí s psychickým stavem pacienta a vztek stejně jako celkové vyčerpání mohou pacientovy obtíže výrazně zhoršit. Pokud jsou bolesti nesnesitelné nebo nedovolují pacientům normální spánek a odpočinek, je vhodné použít léčivé přípravky na tišení bolestí. Neměly by se však používat dlouhodobě, protože u celé řady z nich je poměrně vysoké riziko vzniku návyku a závislosti.
Bolesti v kříži při předklonu jsou v drtivé většině případů pouze velmi nepříjemným projevem špatných pohybových návyků, a pokud se jich pacient vyvaruje, obvykle bolesti velmi rychle samovolně vymizí. Přiměřená pohybová aktivita by proto měla být součástí každodenního života každého jedince, stejně jako kvalitní spánek a dostatečný příjem živin z potravy.
Bolesti v oblasti dolní bederní páteře a kříže jsou vzhledem k dnešnímu stylu života stále častějším problémem. Často jsou tyto bolesti mírné, nijak významně neomezující, a proto je přecházíme. I tyto ze začátku mírné obtíže jsou pro nás však důležitou informací o tom, že dochází k přetěžování a tím pádem i k poškozování určitých struktur. Je potřeba udělat vše pro to, aby k opětovnému přetěžování nedocházelo. Pokud tyto varovné signály ignorujeme, prohlubuje se přetěžování, což má za důsledek postupné degenerativní poruchy na páteři, které se již projevují velmi nepříjemnými bolestmi a vedou k zásadnímu omezení pohyblivosti páteře.
Pokud chceme ovlivnit bolesti v dolní části zad, musíme si uvědomit, že s bedry velmi zásadně souvisí i postavení v oblasti pánve, aktivita pánevního dna, aktivita bránice, ale stejně důležité je i postavení a svalová hra v oblasti kyčelního kloubu. Proto se také samotné cvičení neodehrává pouze v bedrech a břišním svalstvu, ale je nutné upravit celkové postavení zad a kyčelních kloubů. Je důležité brát v úvahu, že čím déle jsme záda ignorovali a přecházeli jejich varovné signály, tím déle bude trvat regenerace. Buďte proto s cvičením trpěliví.
Cviky
Korekce postavení pánve vleže na břiše
Lehněte si na břicho, hlavu opřete o čelo, horní končetiny dejte podél těla. Dolní končetiny leží volně a pro relaxaci hýžďového svalstva je vhodné vtočit špičky dovnitř, paty ven. Naším cílem je eliminovat prohnutí v bederní páteři a vyklopení pánve, které zapříčiňuje přetěžování bederních obratlů a zavěšení páteře do vazů. Proto podsaďte pánev, zatněte hluboké břišní svalstvo (tedy rozepněte bříško co nejvíce do stran a do pánve) a pár sekund prodýchejte tuto pánevní oblast (pozor, abyste s výdechem nepovolili aktivitu břišního svalstva či nepustili pánev do překlopení). Při správném provedení byste měli cítit, že opora o pánev je v oblasti stydké kosti (ne přední část stehen).
Špatné provedení: Cvik je prováděn špatně, pokud k podsazení pánve došlo tím, že jste zaktivovali hýžďové či zadní stehenní svalstvo. Dále pozor na to, abyste při podsazování nevtáhli pupík či horní část bříška dovnitř – došlo by tím k aktivaci přímého břišního svalstva, což je také nežádoucí.
Počet opakování: Přibližně minutu ve výdrži, opakovat asi 5x (podstatné je, abyste cítili správné provedení). Pokud cítíte, že se aktivuje nežádoucí svalstvo, cvik raději ukončete a odpočiňte si. V ideálním případě opakujte několikrát za den.
Uvolnění křížokyčelního kloubu
Vleže na břiše, horní končetiny v rozpažení, dolní natažené. Jednu nohu ohneme v koleni do pravého úhlu a pomalým tahem koleno posouváme směrem zevně do podpaží (koleno v kontaktu s podložkou), v koncové fázi pohybu koleno můžeme dotáhnout k podpaží rukou. V této fázi pohybu necháme pánev volně, vlastní vahou, klesat k podložce a prodýcháme několikrát pánevní oblast. Stejně pomalým tahovým pohybem vrátíme dolní končetinu do výchozí pozice.
Špatné provedení: Cvik musí začít ohnutím kolene do 90°, pokud není provedeno, cvik není účinný. Vyvarujte se rychlého provedení pohybu a přílišného prohnutí bederní páteře.
Počet opakování: Opakujte na obě dolní končetiny, každou z nich přibližně 5x.
Při ledvinných bolestech je nutné provést řadu vyšetření, která pomohou objasnit jejich původce. Mezi nejjednodušší a nejrychlejší diagnostické metody patří vyšetření moči a krve. Ne vždy ale musí být onemocnění vylučovací soustavy provázeno bolestí. Mezi příznaky, které tato onemocnění provázejí, patří změny v barvě a množství moči, přítomnost kamínků v moči, bolestivost, případně pálení při močení. V případě obtíží se neváhejte obrátit na svého lékaře.
Obvyklým projevem pro výhřezploténky je vyzařování bolesti dle daného pohybového úseku v daném pásu například útlakem míchy či míšního kořene na úrovni L5–S1, kdy meziobratlová destička tlačí na nervovou tkáň mezi pátým bederním obratlem a prvním křížovým obratlem, bolest jde po typickém pásu přes hýždě, do boku, po zevní straně stehna a bérce až k palci. V jiných pohybových úsecích jde bolest jinou cestou. Někdy je bolest jen do úrovně boků, jindy ke koleni či až dolů do prstu. Vzdálenost, kam bolest vyzařuje, je závislá na vážnosti tlaku destičky na nerv, respektive jejím mechanickém poškození. Pokud meziobratlová destička tlačí jen na jednu stranu, pociťujeme bolest jen v tom daném boku či noze. Pokud tlačí na oba nervy nebo do středu na míchu, je bolest v obou stranách více či méně souměrná.
Vážnost poškození destičky je patrná i v tom, jak hluboko do dolní končetiny bolest vyzařuje. Dá se to představit i tak, že čím hlouběji bolest sahá, tím více je disk vyhřezlý, jde tedy o větší poškození a větší útlak nervu. Pokud bolest ustupuje k páteři, takzvaně se centralizuje, považuje se to za projev uzdravování, tedy že destička ustupuje zpět do místa, kam patří.
Když vyhřezlá ploténka tlačí na nerv nebo okolní části páteře, rozlišujeme různé symptomy podle toho, v jaké části páteře k vyhřeznutí ploténky došlo.
Pokud se jedná o vyhřeznutí ploténky v bederní páteři, pak se setkáváme s následujícími symptomy:
bolest vystřelující do kostrče, nohou a chodidel; bolest zad může i nemusí být přítomna (jedná se o ischias);
necitlivost nebo mravenčení v nohách nebo chodidlech;
oslabení svalů.
Pokud se jedná o vyhřeznutí ploténky v krční páteři, pak nemocný pociťuje následující symptomy:
bolest v oblasti lopatek;
bolest, která vystřeluje do ramen, paží a někdy do rukou a prstů;
bolest krční páteře, obzvláště na zadní straně krku a po stranách; bolest se může stupňovat při otáčení hlavou;
křeče krčních svalů.
Symptomy vyhřezlé ploténky ve střední části zad bývají různé. Může docházet k bolesti v horní části zad, dolní části zad, břicha nebo nohou. Dále také slabost nebo znecitlivění jedné nebo obou nohou.
Podstatou výhřezu ploténky je uvolnění její vnitřní části do páteřního kanálu skrze trhlinu v její obvodové části. Tato uvolněná část dráždí nebo utlačuje nerv. Když vyhřezlá ploténka tlačí na nervový kořen, může být příčinou silné bolesti zad. Bolest může doprovázet pocit brnění a zvětšuje se při kašlání, pohybu nebo dlouhodobém sezení. Tlakem vyhřezlé ploténky nebo osteofytů (kostních výrůstků) a vlivem dalších degenerativních změn páteře působících na nervový kořen vznikají kořenové syndromy.
Podle místa, kde dochází k útlaku, se mění šíření bolesti a vzniká řada vertebrogenních algických syndromů, jinak řečeno soubor příznaků, kterým dominuje bolest páteře:
akutní blok krční páteře – ústřel,
chronické bolesti krční páteře,
cervikokraniální syndrom – porucha krční páteře s vyzařováním bolestí do oblasti hlavy,
cervikovestibulární syndrom – stav, kdy zablokovaná krční páteř způsobí závratě,
cervikobrachiální syndrom – bolesti horní končetiny, které mají svůj původ v dolní části krční páteře,
kořenové syndromy s projevy na horní končetině,
bolesti v hrudní páteři,
lumbago – bederní ústřel, houser,
chronické bolesti v bedrech a kříži,
kořenové syndromy s projevy na dolní končetině.
Zásadní příčinou vyhřezlé ploténky je postupné opotřebení, oslabení a námaha, které je páteř celoživotně vystavena. Na vzniku vyhřezlé ploténky se může také podílet malá pohybová aktivita, neúměrná fyzická zátěž na páteř při práci, nadměrné a nevhodné sportování.
Chirurgická operace meziobratlových plotének je klasický zákrok, který vyžaduje celkovou anestezii. V současnosti se vykonává pouze u pacientů, kteří jsou maximálně a dlouhodobě omezeni v pohybu. Soudobý lékařský trend je takový, že se vyhřezlé ploténky operují až v krajním případě, před deseti lety to však bylo přesně naopak, na operaci šel člověk i s malým výhřezem ploténky.
Přestože se jedná z 90 % procent o úspěšnou operaci, rekonvalescence může trvat až 12 týdnů. Při operaci hrozí rizika komplikací, včetně infekce. Může dojít k nehybnosti dolních končetin či k inkontinenci. Navíc se po operaci může problém opakovat. Ze statistik vyplývá, že k další operaci dochází až u deseti procent případů. Proto se nyní od těchto zákroků ve většině případů ustupuje.
