Výhřez meziobratlové ploténky se nejčastěji vyskytuje v bederní oblasti. Je provázen velmi silnou bolestí, protože je utlačována mícha. Nastává porucha hybnosti i citlivosti, bolest často vystřeluje do nohy. Vyvolávajícím momentem je většinou prudký pohyb (například při tenise) nebo zvedání těžkých břemen na stavbách apod. Potíže mohou přijít náhle nebo se déle vyvíjet.
Pokud se jedná o vyhřeznutí ploténky v bederní oblasti, pak se vyskytují tyto příznaky:
bolest vystřelující do kostrče, nohou a chodidel; bolest zad může i nemusí být přítomna;
necitlivost nebo mravenčení v nohách nebo chodidlech;
Hernie disku L 4/5 – výhřez meziobratlové ploténky v lumbální oblasti páteře patří mezi jednu z nejčastějších diagnóz v neurologii a neurochirurgii indikovanou k operačnímu řešení. Nález intradurální hernie disku v této oblasti je neobvyklý. Hernie disku L 4/5 jsou degenerativní změny (vyboulení plotének), které se v těchto segmentech projevují tlakem na kořen, což způsobuje bolesti po zadní straně stehna na noze. Poměr výskytu hernie disku L 4/5 v mužské a ženské populaci je 1 : 3.
Alobal dle zkušeností zmenšuje rovněž bolesti obratlů v oblasti krku a beder (plotýnky). Zcela nenahradí léky, ale kousek fólie, kterou najdete v každé domácnosti, rozhodně stojí za to vyzkoušet jako metodu alternativní medicíny.
V naší poradně s názvem UHNILY NEHET se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobry den ....potrebuji porad it prosim.foto v komentu. ..Mam uplne uhnily nehet Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
To je teda pěkná patálie. Budete muset na vyšetření ke kožnímu lékaři, aby zjistil jaký patogen vám způsobil takovou destrukci nehtové plotýnky a podle toho určit účinnou léčbu. Pokud z nějakého důvodu nechcete jít k lékaři, tak můžete zkusit domácí léčbu hypermanganem. Opilujte celý nehet až na zdravou část a provádějte koupele obnažené plotýnky v růžovém roztoku hypermanganu dvakrát denně. Nehet nazalepujte a nechte volně větrat, aby byl stále v suchu.
Léčba se provádí především rehabilitací. Moderní metodou je takzvaná laserová léčba, která následuje, pokud nebyla rehabilitace úspěšná. Ve vážných stavech, kdy nebyly předešlé možnosti léčby vyhřezlé ploténky zdárné, může lékař doporučit operativní zákrok, kdy je část vyhřezlé ploténky chirurgicky odstraněna.
Laserová nukleotomie – operace meziobratlových plotének laserem – je velice šetrný způsob (na rozdíl od chirurgické operace), jak eliminovat výhřez meziobratlové ploténky. Provádí se pod CT kontrolou tak, že se k meziobratlové ploténce (z boku, do jejího středu) zavede miniaturní jehla. Nejprve lékař laserovým vláknem stříkne do ploténky kontrastní látku, čímž získá přehled o celkovém stavu ploténky – výhřezu. Pokud usoudí, že se bude operovat dál (výhřez není velký a ještě nedošlo k nevratným degenerativním změnám), tak jehlou protáhne laserové vlákno a laserovými pulzy zahřeje patologické lůžko, nahřátá ploténka se smrští a zajede zpět do původní polohy. Po výkonu je pacient jeden den v nemocnici (pokud nenastanou komplikace), poté je propuštěn domů. Týden nesmí vykonávat těžkou fyzickou práci, zvedat těžká břemena, dupat nohama a podobně. Je potřeba si uvědomit, že bez pravidelného cvičení může mít efekt minimální, či dokonce žádný. Toto platí také u klasické, chirurgické operace páteře.
Tejpy momentálně patří k jakési módě, nicméně jejich primární funkcí je pomoci člověku při pohybu. Mnohdy je ale mají na sobě i lidé, kteří momentálně neholdují žádné sportovní aktivitě. Kineziotejpem lze část páteře s výhřezem ploténky stabilizovat, ale chce to vždy pomoc odborníka.
V diskuzi LÁZNĚ PO OPERACI PLOTÉNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Fadrná alena.
dobrý den ráda by jsem se zeptala ,jsem po operaci ploténky a mám jít k panu doktorovi na vypsání lázní 18.5.2017 ,tak by mě zajímalo jestli by jste měli místo v lázních ,musím je vybrat do půl roku od operace to je do 9.9.2017 moc vás prosím o odpověd na operaci jsem byla 9.3.2017 děkuji vám Fadrná
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
Dobrý den, právě jsem po operaci bederni plotýnky a jen jsem se chtěla zeptat, do kterých lázenských měst se jezdí po této operaci. Předem děkuji za odpověď, Balcarová
Chirurgická operace páteře, respektive meziobratlových plotének je klasická operace, která vyžaduje celkovou anestezii. V současnosti se vykonává pouze u pacientů, kteří jsou maximálně a dlouhodobě omezeni na pohybu. Současný lékařský trend je takový, že se vyhřezlá ploténka operuje až v krajnosti, před deseti lety to však bylo přesně naopak, na operaci plotének šel člověk i s malým výhřezem.
Pojem vyhřezlá ploténka se v našich hlavách zafixoval jako problém, ze kterého není cesta ven a který lze řešit pouze operací. Přitom výhřez ploténky po třicátém roce věku má asi 70 % populace. Ti všichni ale přece obtíže nemají. Znamená to, že samotný výhřez nám nemusí vůbec vadit. Pravdou je, že pokud dojde k výhřezu ploténky, jedná se do určité míry o nevratné poškození. To ovšem neznamená i trvalé obtíže. Lidský organismus má velké autoreparační mechanismy, pokud má k tomu dobré podmínky.
Po vyřešení akutního stavu je okamžitě zahájena fyzioterapie k upravení svalové dysbalance (nerovnoměrného zatěžování svalových skupin). Přetrvávající závažné stavy jsou řešeny chirurgicky. 3D pulzní terapii lze aplikovat i jako přípravu na operaci a pak v období rekonvalescence a následně jako prevenci dalších degenerativních změn. Postupně se člověk dostane do stabilizovaného stavu. Už je schopen běžných denních aktivit, musí se ale stále velmi kontrolovat, nesmí se předklánět, zvedat těžké věci či celý den sedět. Pokud cvičí a nedělá chyby, kterými by si problém obnovoval, stav se zlepšuje a postupně může uvažovat o sportování.
Obecně se má za to, že při bolestech zad či výhřezu ploténky běh není vhodný, protože při něm dochází k otřesům, které bolest či výhřez zhoršují. A že daleko lepší je třeba plavání. S tím ale nelze úplně souhlasit. Při dobře koordinovaném běhu by k velkým otřesům a nárazům docházet nemělo.
Pokud se dobře zpevníte v pase a do pasu dýcháte bránicí, bude trup hezky zpevněn a stabilizován a v páteři nebude docházet k destruktivním tlakům a páčením. V tomto případě pak může být běh i vhodnější než třeba uváděné plavání. Plavání totiž příliš dobrou službu zádům nedělá. Hrudník je vztlakem vody zvedán nahoru, zatímco pánev padá dolů, tedy vede to k rozpojení v pase. Bude nutná trpělivost a opatrnost, ale postupně se k běhu pravděpodobně budete moci vrátit. Vždy by však tato zkušenost měla zůstat určitým vztyčeným ukazováčkem, nabádajícím nás k opatrnosti a obezřetnosti. Takže pokud vás tento problém právě postihl, či vás již nějakou dobu omezuje, neházejte flintu do žita. Ve většině případů se dá velmi dobře řešit a návrat k původním aktivitám je možný.
Jízda na kole? Asi polovina lidí, kteří jezdí na kole a jsou po operaci bederní ploténky, pociťuje jízdou na kole zhoršení stavu a zvýšení bolestí v oblasti zad, ale přesto na kole dál jezdí. A druhá polovina tímto problémem postižených lidí jízdou na kole zaznamenává snížení bolestivosti zad, a právě proto s jízdou na kole nepřestává. Co z toho tedy vyplývá? Nezbývá než to po konzultaci s lékařem zkusit, ale doporučuje se tak půl hodiny v sedle, pak přestávka. A ne více než hodinu cyklistiky denně. Po operaci je však nutné poctivě pravidelně cvičit každý den tři čtvrtě hodiny cviky na posílení zádového i břišního svalstva. To může pomoci k bezproblémové jízdě na kole, ale i k práci bez bolestí za počítačem.
V naší poradně s názvem KDY MÁ PACIENT PO OPERACI NÁROK NA LÁZNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Jsem od 25.6. 2016 po operaci plotýnky u levé lopatky. Mám nárok na lázně ? A od kdy a kolik mě to bude stát peněz.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Přesně na tyto otázky je třeba se dotázat u své zdravotní pojišťovny. Každá zdravotní pojišťovna má jinou politiku prevence a tím pádem i odlišný přístup k úhradám lázeňské péče.
McKenzie metoda je souhrn cviků a technik podporujících regeneraci páteře. Cviky uleví od bolesti a lze je použít i k léčbě, pokud je diagnostikována vyhřezlá ploténka. Velkou výhodou metody se zdá být to, že řeší příčinu, nikoli důsledky, a určuje příčiny bolestí. Hledá se takový pohyb, který ulevuje od bolesti, a ten se používá k léčbě. Obzvláště na začátku je nutné, aby cvičení vedl terapeut. Díky vědecké podloženosti metody a dozoru fyzioterapeuta je možné vyřešit problém, který trvá roky, během několika terapií. Cviky je však nutné provádět nejméně dva měsíce po zmizení bolesti. Cvičení se nedoporučuje používat jen v případech infekčních onemocnění, nádoru, osteoporózy, těhotenství či při požívání alkoholu a drog.
Cviky
Prvním cvikem je leh na břiše. Spočívá v pouhém ležení na matraci či na zemi. Každou hodinu zaujímáme polohu na 5–10 minut. Bolest se může zvýšit, avšak při setrvávání by se měla snižovat.
Druhý cvik je založený na ležení na břiše, kdy se opíráme o předloktí tak, že se zakláníme. Lokty by měly být pod rameny a je nutné maximální uvolnění zad, svalstva a stehen.
Je možné vyzkoušet také to, že si opět lehneme na matraci či zem a zakloníme trup. Cvik dynamicky opakujeme. Desetkrát opakujeme každou hodinu. Propínáme lokty a tím zvedáme horní polovinu těla až do největšího možného záklonu, kde ustává bolest.
Poslední ze cviků provádíme podobně jako ten předchozí. Při maximálním záklonu však hluboce vydechneme. Následkem tohoto výdechu se zvětší záklon trupu.
V naší poradně s názvem OPERACE KRČNÍ PLOTÝNKY U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tichá.
Dobrý den,
máme schibu inu 12let. Poslední měsíce v noci kňučela bolestí - záda. Na vyšetření CT a barva zjistili vyhřezlou plotýnku na bedrech a krku. Doporučují operaci (krk je prý horší). Po vyšetření je fenka apatická, stále leží a pospává. To byla na klinice jen jednu noc. Po operaci by tam měla zůstat 5 dní. Chodí normálně.
Díky za radu
Tichá
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ta apatie je normální. Pejsci se uspávají, aby se při vyšetření na CT nehýbali. Pokud chcete pejskovi pomoct, tak byste měli přijmout návrh veterináře na provedení relokace ploténky. Jinak pejsek bude trpět bolestmi, které se samy nevyléčí.
Je několik faktorů, které přispívají k rozvoji prolapsu rekta, například to může být způsobeno celoživotním zvykem snahy o stolici nebo může jít o pozdní následek procesu porodu. Vzácně se jedná o genetickou predispozici. Nejčastěji se vyskytuje u starších pacientů v důsledku oslabení análního svěrače. Někdy může být rektální výhřez výsledkem generalizované dysfunkce pánevního dna, ve spojení s močovou inkontinencí a prolapsem pánevních orgánů. Neurologické problémy mohou být také strůjcem těchto problémů.
V diskuzi KOLAGEN A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka platzerova.
moji mamince je 72 let a je nemocna na srdce ...ma cukrovku anginu pektoris a bere warfarin,Jinak ma rozpadle plotynky a borti se ji pater ,je sina obezni na 168 cm ma cca 110 kilo.ted bere kolagen v Kamziku tobolky a uz ma treti krabici.je to dobře ?dekuji Zdenka
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Podstatou výhřezu ploténky je uvolnění její vnitřní části do páteřního kanálu skrze trhlinu v její obvodové části. Tato uvolněná část dráždí nebo utlačuje nerv. Když vyhřezlá ploténka tlačí na nervový kořen, může být příčinou silné bolesti zad. Bolest může doprovázet pocit brnění a zvětšuje se při kašlání, pohybu nebo dlouhodobém sezení. Tlakem vyhřezlé ploténky nebo osteofytů (kostních výrůstků) a vlivem dalších degenerativních změn páteře působících na nervový kořen vznikají kořenové syndromy.
Podle místa, kde dochází k útlaku, se mění šíření bolesti a vzniká řada vertebrogenních algických syndromů, jinak řečeno soubor příznaků, kterým dominuje bolest páteře:
akutní blok krční páteře – ústřel,
chronické bolesti krční páteře,
cervikokraniální syndrom – porucha krční páteře s vyzařováním bolestí do oblasti hlavy,
cervikovestibulární syndrom – stav, kdy zablokovaná krční páteř způsobí závratě,
cervikobrachiální syndrom – bolesti horní končetiny, které mají svůj původ v dolní části krční páteře,
kořenové syndromy s projevy na horní končetině,
bolesti v hrudní páteři,
lumbago – bederní ústřel, houser,
chronické bolesti v bedrech a kříži,
kořenové syndromy s projevy na dolní končetině.
Zásadní příčinou vyhřezlé ploténky je postupné opotřebení, oslabení a námaha, které je páteř celoživotně vystavena. Na vzniku vyhřezlé ploténky se může také podílet malá pohybová aktivita, neúměrná fyzická zátěž na páteř při práci, nadměrné a nevhodné sportování.
V diskuzi CVIK NA PLOTÝNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka.
Dobrý den a děkuji. Velmi mě zaujaly ty cviky na matraci, o kterých píšete. Protože bych mohla tyto cviky praktivot každý den hned po probuzení a ty ne pro mě asi nejvíce přípustná možnost. Já se totiž jinak do cvičení moc nedonutím a zrovna záda mi dělají opravdu problém. Možná bych si i měla pořídit nějakou takovou eco-matrace.cz/32-zd… novou zdravotní matraci, to by mi také mohlo pomoci
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Co znamená bolest bederní páteře vystřelující do nohy
Bolest bederní páteře vystřelující do nohy nejčastěji signalizuje lidově řečeno „housera“ nebo „hexenšus“ (náhle vzniklá bolest spojená s křečí zádových svalů – blokádou, například po zvednutí těžké věci, „nešťastném otočení“ při sportu a podobně) nebo „išias“ (bolesti spojené s drážděním sedacího nervu, která vystřeluje ze zad do nohy, je často způsobená vyhřezlou ploténkou). Podle intenzity bolesti a míst, kam se bolest rozšiřuje, lze poznat, co se vlastně stalo – zda jste si záda „jen“ zablokovali, nebo máte výhřez ploténky, a to v nebezpečnější nebo mírnější formě.
Při dlouhotrvajících bolestech zad lékař posílá pacienta na odborné vyšetření, které má přesně identifikovat příčinu bolesti – rentgenové vyšetření, počítačová tomografie (CT), magnetická rezonance (MRI), diskogram (vyšetření pomocí kontrastní látky, která se aplikuje přímo do meziobratlové ploténky), v některých případech na lumbální punkci. Pokud je bolest nesnesitelná a ohrožuje pacienta na zdraví, přistupuje se k operaci. Chirurgická operace páteře, meziobratlových plotének je klasická operace, která vyžaduje celkovou anestezii. V současnosti se vykonává pouze u pacientů, kteří jsou maximálně a dlouhodobě omezeni v pohybu. Současný lékařský trend je takový, že se vyhřezlé ploténky operují až v krajnosti, před deseti lety to bylo však přesně naopak, na operaci plotének šel člověk i s malým výhřezem ploténky.
Další a šetrnější metodou je laserová nukleotomie, operace meziobratlových plotének laserem – laserová nukleotomie je velice šetrný způsob (na rozdíl od chirurgické operace), jak eliminovat výhřez meziobratlové ploténky. Provádí se pod CT kontrolou, a to tak, že se k meziobratlové ploténce (z boku do jejího středu) zavede miniaturní jehla. Nejprve lékař laserovým vláknem stříkne do ploténky kontrastní látku, čímž získá přehled o celkovém stavu ploténky – výhřezu. Pokud lékař usoudí, že se bude operovat dál – výhřez není velký a ještě nedošlo k nevratným degenerativním změnám, tak jehlou protáhne laserové vlákno a laserovými pulsy zahřeje patologické lůžko, nahřátá ploténka se smrští a zajede zpět do původní polohy. Po výkonu je pacient jeden den v nemocnici (pokud nenastanou komplikace), poté je propuštěn domů. Týden nesmí pacient vykonávat těžkou fyzickou práci, zvedat těžká břemena, dupat nohama.
Laserovou nukleotomii podstoupilo v Česku velice málo lidí. Mnoho lékařů nemá o tomto druhu léčby meziobratlových plotének prakticky žádné informace, proto je nemohou pacientovi sdělit.
Obratle tvořící páteř jsou mezi sebou odděleny pomocí pružných disků, které se nazývají meziobratlové ploténky. Ploténky absorbují nárazy působící na páteř a zároveň jí dodávají flexibilitu. Meziobratlová ploténka může být ale poškozena, a to například vinou zranění nebo přílišné námahy. V takové situaci může dojít k tomu, že je ploténka vytlačena mimo prostor, ve kterém má být usazena, nebo dokonce dojde k jejímu prasknutí a vnitřní obsah ploténky je pak vytlačován pryč z jejího jádra. Právě tento stav se nazývá vyhřeznutí ploténky. Vyhřeznutí ploténky může způsobit mechanický tlak na okolní nervy a vést k bolesti a zánětu. Když se výhřez ploténky neléčí, může vést k ochrnutí a významné změně kvality života.
Dornovou metodou můžeme šetrně ošetřovat páteř a klouby a nesprávně stojící obratle uvádět do správné polohy tlakem palce, aniž bychom poškodili šlachy, vazy nebo svaly. Pro správné fungování motoriky a stabilizace pohybového aparátu člověka se jako první krok Dornovy terapie zjišťuje a upravuje délka nohou klienta. V téměř 99 % všech případů mají klienti, aniž by to vědomě pociťovali nebo si to uvědomovali, rozdílnou délku dolních končetin, a to v rozmezí od 1 do 4 cm. Právě rozdíl délky nohou je ve velké míře zodpovědný za úporné bolesti bederní části zad, bolesti kyčlí, ale i dalších partií zad a šíje. Po upravení a srovnání délky nohou klienta se přistupuje k diagnostice a úpravě SI (sakroiliakálního) skloubení, tedy k úpravě postavení pánve v sagitální (předozadní) rovině.
Dornova metoda (terapie Dornovou metodou) je neinvazivní metoda šetrná k tělu, kloubním spojením, šlachám, svalům a kostem. Její správně provedená aplikace je nebolestivá. Pakliže se bolest vyskytne, tak jen krátce, účelně a pouze se svolením a vědomím klienta.
Při použití Dornovy metody na recentraci páteřních obratlů by se mělo postupovat následovně: Nejdříve se zkontroluje a případně upraví délka dolních končetin a SI skloubení. Následně na řadu přichází diagnostika a úprava postavení pravolevě vybočených obratlů, recentrace ramenních, loketních a zápěstních skloubení. Klientům se po absolvování terapie Dornovou metodou doporučují doplňující fixační cviky, které provedenou recentraci kloubů a obratlů fixují a prodlužují efekt terapie. Tyto cviky se klientům vysvětlí, předvedou a klienti se tyto cviky naučí kvalifikovaně používat, aby se neobjevila vyhřezlá ploténka. Vždy je nutný individuální přístup.
Terapie Dornovou metodou je podanou rukou těm, kteří chtějí zlepšit kvalitu svého života, rozhodli se převzít zodpovědnost za zdraví svého pohybového aparátu do vlastních rukou, a pro ty, kteří pochopili, že alopatická medicína (a sní spojené polykání léků) není odpovědí na všechno. Přijetí vlastní odpovědnosti a aktivní účast ve vlastní léčbě je prvním a nezbytným krokem k trvalému zdraví, radosti z pohybu a životu bez omezení.
Označení perimenopauza (premenopauza) se vžilo pro období kolem menopauzy – zhruba rok před a po ní. Zahrnuje takzvaný přechod neboli klimakterium, kdy dochází k postupnému útlumu funkce vaječníků. Už tehdy mohou ženy pociťovat první příznaky podobné jako při menopauze. Samotný přechod se u ženy objevuje kolem 45–55 let věku.
