VYHŘEZLÁ PLOTÝNKA REHABILITACE a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Cévní mozková příhoda neboli mrtvice nastane, když dojde k blokování nebo prasknutí mozkových cév, omezený přísun krve a kyslíku do mozku následně způsobí odumírání části mozku, ta pak přestává fungovat. K poškození mozku dojde již během několika minut, je proto důležité rychle rozpoznat příznaky cévní mozkové příhody. Okamžitý zákrok pomáhá omezit poškození mozku a zvyšuje šanci na uzdravení.
Léčba cévní mozkové příhody
Léčba ischemických cévních mozkových příhod se zaměřuje na obnovení průtoku krve do mozku. Pokud se dostanete do nemocnice hned po mrtvici, lékaři vám dají léky, které rozpouštějí krevní sraženiny. Výzkum ukazuje, že tento lék dokáže zotavit z mrtvice, zvláště pokud byl podán do 90 minut od prvních příznaků. Existují i jiné medikamenty, které jsou určeny k prevenci vzniku krevních sraženin a zvládnutí příznaků nemoci.
Hemoragická mrtvice bývá těžko léčitelná. Lékaři mohou provést chirurgický zákrok nebo jiné ošetření, aby zastavili krvácení a tlak v mozku. Léky se užívají ke kontrole krevního tlaku, otoku mozku a dalších problémů.
Pokud je váš stav stabilizován, léčba se zaměří na prevenci dalších problémů. Nejspíš budete muset užívat řadu léků, zejména na vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol a diabetes. U některých lidí je nutné chirurgické odstranění nahromaděného plaku z krevních cév, které zásobují mozek (karotické tepny).
Nejlepším způsobem, jak zlepšit činnost mozku po mrtvici, je rehabilitace. Cílem mozkové rehabilitace je opětovné získání dovedností, které byly ztraceny při mrtvici, a rovněž snaha zabránit zhoršení v budoucnosti. Během několika měsíců po mrtvici máte největší šanci na opětovné získání svých schopností. Rehabilitace by měla začít co nejdříve po mrtvici.
Ve svém příspěvku SOOLANTRA DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Několik let se potýkám s růžovkou kůže, teď jsem se tady dozvěděla že mast Soolantra mi může pomoc na růžovku. Můžu ji normálně koupit? A jaká je její cena?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iva.
dobry den dřive se s ichtiolovou masti mazali kravičkam vemena při zanětu. jemožno touto masti mazat po porodu vyhřezlou plotenku. prosim o odpověd. děkuji .iva
Léčba vyžaduje dlouhodobý odborný přístup. Bechtěrevova choroba není při dnešních léčebných možnostech zcela vyléčitelná. Podávání léků je zaměřené na působení proti zánětlivému postižení. Výhodné je zejména použití tzv. nesteroidních antirevmatik potlačujících zároveň zánět i bolest.
Léky používané v léčbě nemoci můžeme rozdělit do následujících základních skupin:
Nesteroidní antirevmatika – zmírňují zánětlivý proces, potlačují otoky a bolest v postižených místech. Při dlouhodobějším užívání hrozí riziko vzniku žaludečního nebo dvanáctníkového vředu s možným krvácením a dalšími komplikacemi.
Imunosupresivní léky – potlačují reakci imunitního systému jako celku. To vede ke zmírnění příznaků a zánětlivé aktivity, avšak zároveň má na svědomí i četné nežádoucí účinky. Organismus s potlačenou imunitou je například podstatně náchylnější k infekčním onemocněním.
Kortikoidy – jsou velmi účinné v potlačení zánětu i autoimunitní reakce, mají však celou řadu závažných nežádoucích účinků. Velké dávky kortikoidů se používají jen krátkodobě, v případech náhlého zhoršení nemoci a jejich příznaků.
Biologická léčba – tato skupina léků je nejnovější a v současné době se mohutně rozvíjí.
Nedílnou součástí léčby je rehabilitace. U málokteré nemoci je právě tento přístup natolik zásadní jako právě u Bechtěrevovy choroby. Díky vhodné rehabilitaci je možné zpomalit její rozvoj i její další průběh. Důležité je, aby byla rehabilitace odborně vedena a správně dávkována. Měla by se pro nemocného stát každodenní součástí života. Probíhá jednak za přímé spolupráce rehabilitačního pracovníka – masáže a rozcvičování páteře, jednak je pacient poučen o provádění samostatných cviků, především dechových cvičení. Důležitý je nácvik přímého držení těla a udržování obratnosti. Rehabilitace probíhá pravidelně, většinou jednou za týden. Doporučenou sestavu je nutné cvičit denně. Cvičení má trvat čtvrt až půl hodiny a mělo by být prováděno hned po ránu a v poledne. K základním sestavám patří cviky vleže, na žebřinách a cviky dechové. Důležité je vhodně přizpůsobit dlouhodobě zaujímané polohy. Polohu při práci, při spaní. Dbát se má především na vhodné zakřivení krční a hrudní páteře. Vždy musíte myslet na neustálé tuhnutí páteře, které vás nesmí „zakonzervovat“ v tísnící a nebezpečné poloze. Pro zmenšení pohybových bolestí je možné provádět i cvičení ve vodě. Vztlaková síla vody usnadňuje pohyby a zmenšuje zátěž někdy způsobující výrazné bolesti. Cvičení ve vodě tak vede k uvolnění napětí a zlepšení pohybového rozsahu.
Ve svém příspěvku VYHŘEZLÁ PLOTÝNKA CVIKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Jandová.
Od listopadu jsem v PN. Rehabilitace ani léky nezabírají. Absolvovala jsem obstřiky pod CT a teď čekám, zda zaberou nebo ne. Jsem z toho již nervní, protože mám 4 roky do důchodu a nevím, co si počít.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Schreyerová.
Dobrý den, manžel má úplně stejný problém s páteří jako vy. Nyní byl na prvním obstriku pod CT. Kolikrát jste prosím byla na obstrikach a do kdy po obstriku to tak polevilo?. Děkuji.
Praní a čištění osobního prádla: Na objednávku u pokojských; host předá požadovaný textil či prádlo do připraveného pytle a pokojská zajistí do 24 hodin předání čistého textilu.
Kouření: Hotel je nekuřácký.
Pokoj
Přistýlka: Ano.
Trezor: Ne.
Lednička: Ano.
Úklid: Ano.
Televize: České programy.
Klimatizace: Ne.
Room service: Ne.
Hotelová restaurace: Stravování je zajištěno v hotelové restauraci v prvním patře. Stravují se zde většinou hosté po operaci srdce a hosté s klasickou léčebnou péčí. Pacienti ležící na Centru časné rehabilitace se stravují přímo v lůžkové části CČR.
Léčení: Hotel sám disponuje prostory pro rehabilitaci – moderní tělocvična, tréninková ergometrie a jiné. Nově se zde nachází kompletně vybavená elektroléčba a další lázeňské provozy – masáže, inhalace a podobně. Rozsáhlá léčebná část obsahuje osmnáctilůžkové Centrum časné rehabilitace (obdoba kardiologické jednotky intenzivní péče s možností monitorace vitálních funkcí) a oddělení funkční diagnostiky (EKG, bicyklová ergometrie, echokardiografie, spirometrie, EKG Holterovská monitorace, ambulantní monitorace TK). 24hodinová služba sester a stálá služba lékaře-kardiologa patří do standardu tohoto hotelu. Léčebna je odborně orientována na léčbu pacientů s onemocněním srdce a cév se zaměřením na stavy časně po srdeční operaci (překlady z lůžek kardiocenter).
V naší poradně s názvem PROSBA O RADU - NÁLEZ MAGNETICKÉ REZONANCE A ÚPORNÁ BOLEST PRAVÉ RUKY... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea Soukupová.
Dobrý den,
kromě jiných zdravotních obtíží, bolestí zad trpím posledních 6 roků nonstop, přisuzovala jsem to RTG zjištěné skolióze páteře a též prodělané lymské borelióze. Ještě před lety jsem 2x týdně cvičila poweryogu, jezdila na horském kole a na in-line bruslích, pak jsem se kvůli bolestem a obrovské únavě vlastně veškerého pohybu (krom procházek se psy) musela vzdát...
Před dvěma roky mě poprvé velmi bolela pravá ruka, od konců prstů (brnění), po ostrou bolest v předloktí, nadloktí až do pravé lopatky. Bolí mě krční páteř. Na čas toto odeznělo, letos na začátku února mi pravou ruku opět ovládla ostrá bolest. Na neurologii v Nemocnici Kolín mě čeká od 17. 3. pětidenní hospitalizace s podáváním kortikoidů kapačkami, následně pak RHB. Ze svého okolí slyším jen negativní ohlasy na tuto „léčbu“, tak mám pochopitelně obavy.
Podstoupila jsem vyšetření magnetickou rezonancí, nález je: Incip.osteochondroza C6/7 s mírnou lokalizovanou def.spondylozou a koncentrickou, vpravo medioforaminálně až foraminálně zvýrazněnou protruzí disku šíře cca 2-3mm, krytou vpravo postrolaterálně drobným osteofytem šíře cca 2mm s následným diskovertebárním zúžením pravostranného neruoforamina C6/7 s tlakem na příslušný prostupující kořen C7 vpravo.
Prosím o další možnosti "nápravy" mojí bolavé páteře a pravé ruky.
Děkuji. Andrea Soukupová (nar.1973, 161 cm, 53 kg, nekuřačka), Vrbčany, okr.Kolín Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V tomto případě pomůže vyléčení vleklého zánětu pomocí kortikoidů a následná cílená rehabilitace. Na rehabilitaci vás jen naučí jaké cviky dělat a vy je pak budete muset vykonávat pravidelně každý den. Právě toto následné samostatné cvičení má ten léčebný účinek a bohužel je to dlouhá a namáhavá cesta, kterou je třeba dodržet a vydržet. Pomoci vám může zkušený fyzioterapeut, který vás při každém cvičení povede, a rozebere s vámi vaše denní i noční činnosti, které by mohly problémy znovu vrátit. Bohužel páteř se špatně operuje a nedá se vyměnit transplantací, takže hlavní možnost léčby je léčebný tělocvik. Právě to je důvod, proč většina lidí na tuto metodu nadává, protože nemají rádi pohyb. U vás je to ale jiné, vy máte zkušenosti s jógou, která je taky prospěšná. Vraťte se k ní a přidejte k tomu ještě cviky naučené z rehabilitace.
Rehabilitační centrum nabízí řešení bolestivých a poúrazových stavů. Pacienti se vyšetřují metodou myoskeletální (manuální) medicíny. Dle individuálního nálezu stanoví léčbu v rámci léčebné rehabilitace a fyzioterapie.
Je zde i možnost využití akupunktury, reflexní terapie, aplikace MD injekcí – GUNA, fyziologické regulační medicíny, a to jako placených procedur.
V rámci fyzioterapie se tady zaměřují na bolesti hybného systému a dále na poúrazové, pooperační stavy. Využívá se metoda dynamické neuromuskulární stabilizace dle prof. Koláře, proprioceptivní neuromuskulární facilitace, metoda Klappova lezení, senzomotorická stimulace, cvičení dle SM systému (dle Smíška) a metoda R. Brunkowa.
U poúrazových stavů jsou v rámci rehabilitace k dispozici motodlahy pro kolenní a ramenní kloub. Klienti mohou využít také vířivé koupele. Dále se zde provádí reflexní masáže, techniky měkkých tkání, mobilizační techniky páteře a periferních kloubů.
V naší poradně s názvem REHABILITACE U TOTÁLNÍ RUPTURY SVALU, DÉLKA LÉČBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Šteflíčková.
Manžel 71 let podstoupil operaci přetržených šlach na noze. Jaká je prognóza?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Prognóza závisí na úspěšnosti provedené operace a na síle manželova organizmu. Vycházejme z toho, že lékaři věnovali veškeré úsilí, aby rekonstrukci šlach provedli co nejlépe. Nyní tedy závisí na manželově organizmu, jak bude schopen dodat stavební látky novým šlachovým spojům a úponům. Manžel si může výrazně pomoci tím, že bude poctivě absolvovat pravidelné rehabilitace, jenž ho postupně vrátí do rozsahů, které měl před úrazem. V tomto léčebném tělocviku je potřeba vytrvat i nadále, aby se stal součástí běžného denního rytmu. Vnitřně je potřeba posílit příjem bílkovin, obzvláště kolagenu. Pokud manžel nemá dnu, tak může použít zvýšené porce masa a nebo použít potravní doplňky s kolagenem a vitamíny B-komplex forte. V případě probíhající léčby jiné nemoci, je potřeba poradit se o vhodnosti změn ve stravě i o potravních doplňcích s praktickým lékařem.
Léčbu vyhřezlé ploténky by měl stanovit lékař. Neurolog záda vyšetří pomocí CT nebo magnetické rezonance. Záda byste rozhodně neměli takzvaně napravovat svépomocí, protože může dojít až k ochrnutí. Bolest související s vyhřezlou ploténkou je potlačována pomocí analgetik. Léčba je prováděna především rehabilitací. Moderní metodou je také laserová léčba, která následuje, pokud nebyla rehabilitace úspěšná. Ve vážných stavech, kdy nebyly předešlé možnosti léčby vyhřezlé ploténky zdárné, může lékař doporučit operativní zákrok, kdy je část vyhřezlé ploténky chirurgicky odstraněna.
Operace obyčejně trvá od dvaceti minut po jednu hodinu. Z lůžka se vstává první nebo druhý pooperační den. V nemocnici jsou pacienti tři až sedm dní, doma asi šest týdnů do první kontroly, pak následuje rehabilitace, u někoho i lázně. Obyčejně je tedy pacient dva až tři měsíce v pracovní neschopnosti. Sedět po operaci se může, doporučováno je nesedět déle než asi půl hodiny. Ideální je poloha vleže na zádech nebo na břiše.
V naší poradně s názvem NÁROK NA LÁZNĚ PO OPERACI MENISKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gitta Fikarová.
Dobrý den chtěla jsem se zeptat jestli bych měla nárok na lázně po operaci menisku děkuji za odpověď Fikarová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na to se budete muset zeptat svojí zdravotní pojišťovny. U někoho bude stačit rehabilitace a u jiného více pomůžou lázně. Pojišťovna volí řešení, které ji ušetří náklady na vaší léčbu. Když pojišťovnu přesvědčíte, že lázně zlepší váš zdravotní stav, protože potřebujete být v době rekonvalescence stále pod dohledem, který zabezpečí, že se budete o koleno správně a soustavně starat, což byste samoléčbou a docházením na rehabilitace nedosáhla, protože nemáte dostatečnou vůli, tak třeba se vám to podaří.
Většina pacientů s onemocněním vyhřezlé ploténky je úspěšně léčená konzervativně, tedy bez nutnosti podstoupit operaci, přičemž dochází ke svému praktickému lékaři či neurologovi. Páteř je znehybněna, je nařízen klid a zákaz zvedání těžkých břemen. Pomáhá teplo, léky proti bolesti, léky proti svalovým křečím. Léčba trvá několik týdnů, je také nutná pomalá a šetrná rehabilitace (cvičení). Pokud se stav nelepší a bolesti přetrvávají, je třeba přistoupit k léčbě operační. V tomto případě je lékařem odstraněna vyhřezlá ploténka, která utlačuje nervy. Opět následuje rehabilitace.
Ve svém příspěvku PRO ALENKU. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.
Milá paní,nebo slečno Alenko.Moc vás nepotěším radou,protože ji nevím,ale napíši jak jsem na tom.Mrazení po těle,hlavně nohy,bedra mě provází velmi nepříjemně už víc jak rok.Za tu dobu jsem prodělala opravdu hodně vyšetření a výsledek téměř žádny a pomoc vůbec žádná.U mě se jedná podle výsledků:špatná bederní páteř,posunutá plotýnka a hodně změn na páteři,operace prý nepřipadá v úvahu/nestojím o ni/.Dále druhá věc je špatné vyprazdňování a močení.Snad prý to dráždí právě nervy z bederky.Chodím často na močení,klidně každé 2 hod.i v noci,bolesti ,zrovna mám zase bakterie v moči,beru antibiotika.Urolog naznal,že je to od té páteře,prohlédl cystoskopií močák a prý v pořádku.Dále klička k konečníku prý je fyziologicky jinak zatočená jak má být.Když se vyprazdňuji jde to napřed dovnitř,potom ven.Bez glycerin.čípku se takřka nevyprázdním.To mě dělá pochopitelně velké bolesti a mrazení se zhoršuje.Snad prý rehabilitací se to má spravit.Jdu na to snad už poslední vyšetření 4.5.moc tomu nevěřím.Ještě vám řeknu,že každé vyšetření je nepříjemné a objednání je víc jak na měsíc,popis se dostane k lékaři za další měsíc,jednou jsme čekali i 2 měsíce,takže se to táhne už víc jak rok a trpím a trpím.Oni odborní lékaři si jdou jen po svém oboru a ty souvislosti skoro nikdo neřekne a stále se jen domnívám co to je.Za tu dobu jsem poznala,že lékařská věda není všemohoucí,že nevědí všechno.Lidské tělo je složité.S lékaři vycházím dobře.Je mě 70 roků,ale nejsem babka jen u televize.Vše mě zajímá,vzdělávám se už 6.rok na Univerzitě 3. věku,mám za sebou počítače a nyní všeobec.vzdělávání,bojuji,abych byla zdravá,záleží mě na tom,tak jako vám.Budu ráda,že mě napíšete o sobě zase jak pokračuje léčba.Přeji vám,aby jste se uzdravila a přišli vám na to od čeho to je.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena Filipová.
Milá paní Veroniko, ani nevíte, jak jsem ráda, že jste se mi ozvala. Konečně jsem našla někoho, kdo má podobné problémy jako já. Někteří doktoři si snad mysleli, že si vymýšlím, dokonce mi poslali i na psychiatrii. Jsem však nepřítelkyní chem.léků, takže jsem ty oblbováky co mi dali hodila do koše. Já jsem si od samého počátku myslela, že to bude od páteře.Od mládí totiž trpím na bolesti páteře, a to jak krční, tak hlavně bederní, kde mám vyhřezlou plotýnku. Léta trpím na časté močení, ale všechna vyšetření byla negativní. Nezbývalo mi nic jiného, než si myslet, že ty problémy s častým močením jsou také od bederky. Prostudovala jsem si, že páteř je propojena se všemi orgány v těle, takže teoreticky je to možné. V poslední době mám k tomu mrazení ještě problémy střevní. Často jsem úplně psychicky z toho na dně, poněvadž mi nikdo nevěří, že ty problémy mám. Ráda bych si s Vámi popovídala o tom co jsem vše podnikla alespoň po telefonu. Já jsem z Prahy, bude mi letos 75 let a nejsem také žádná babka u televize,jak jste mi napsala o sobě, ale snažím se vést aktivní život. Budete-li chtít, napište mi přímo na můj e-mail alen.filipova@seznam.cz nebo mne prozvoňte na 605 366 012 a já Vám obratem zavolám.
Srdečně zdraví Alena F.
Léčbu vyhřezlé ploténky by měl stanovit lékař. Pokud na vás výše uvedené příznaky pasují, vyhledejte neurologa, který vám záda vyšetří (pomocí CT nebo magnetické rezonance). Záda byste rozhodně neměli takzvaně napravovat svépomocí, protože může dojít až k ochrnutí. Bolest související s vyhřezlou ploténkou je potlačována pomocí analgetik. Léčba je prováděna především rehabilitací. Moderní metodou je také laserová léčba, která následuje, pokud nebyla rehabilitace úspěšná. Ve vážných stavech, kdy nebyly předešlé možnosti léčby vyhřezlé ploténky zdárné, může lékař doporučit operativní zákrok, kdy je část vyhřezlé ploténky chirurgicky odstraněna.
V naší poradně s názvem VYHŘEZLÁ PLOTÉNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Dobry den.
Mám dva měsíce po reoperaci vyhřezlé plotýnky,záda mne na pravé straně stále bolí.Prave stehno mám znecitlivěle,nad kotníkem mne stahuje křeč a chodidlo mne stále brni prsty si necítím. . Při chůzi mám pocit ,že chodím bosá po ostrém kameni.Na rehabilitaci chodím zatím necítím žádnou úlevu.S takovymi pocity se špatně usíná. Doma cvičím co jsem se naučila v nemocnici.Co mám dělat ještě víc nebo nedělat .Děkuji za odpověď Kovaříková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Poraďte se s neurologem, co se s tím dá dělat. Povězte mu, jak probíhala rehabilitace a jaké máte pokroky od operace. Jedině neurolog vám může pomoci zlepšit váš zdravotní stav.
Hrudní páteř se může zablokovat špatným pohybem, jednostrannou zátěží při sportu nebo namáhavé práci, ale i dlouhým sezením ve špatné poloze, které „nevyrovnáte“ protažením nebo například procházkou. První pomocí při akutní bolesti v oblasti středních zad a srdce je vyhledat lékaře, nemusí jít totiž vždy o zablokovanou páteř, může to být i srdeční infarkt. Lékař by měl proto nejdřív vyloučit srdeční příhodu (EKG, laboratorní testy) a pak teprve začít řešit bolavá záda. A naopak mnozí lidé s blokádou hrudní páteře se domnívají, že mají srdeční infarkt. Jeho příznaky totiž dokáže blokáda věrohodně napodobit. Pokud jde o blokádu hrudní páteře, pomůže například odborná masáž, rehabilitace nebo napravení. Pro zmírnění bolesti použijte lokální masti proti bolesti a zánětu nebo léky proti bolesti.
V naší poradně s názvem VYHŘEZLÁ PLOTÉNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora Bauerová.
Dobrý den, prosím o sdělení diagnózy z magnetické rezonance. Podle mé neuroložky, mi nic není, ale podle bolestí co mám, s ní bohužel nemohu souhlasit. Moc děkuji za odpověď, už jsem zoufalá. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Z vyšetření je patrné, že trpíte cukrovkou, která vám ničí vaší pravou nohu. Kvůli tomu nemůžete stát na obou nohách a křivíte se. To má vliv na už tak opotřebovanou páteř, která to nevydržela a došlo k drobnému posunu jednoho obratle přes druhý. To způsobuje bolesti dolní části zad a ztuhlost svalů (obvykle horší po ránu, zlepšují se během dne). Bolest občas vystřeluje až do zadní plochy hýždě, stehna a bérce, na zevní okraj nohy, až k malíku.
Co s tím? Nejlépe uděláte, když požádáte o lázně, kde se naučíte styl života s cviky, které vám pomohou zvládnout tento zdravotní stav. O lázně požádejte prostřednictvím své praktického lékaře nebo ortopeda. Pokud si nemůžete dovolit lázně, tak si požádejte alespoň o rehabilitace v místě vašeho bydliště. Rovněž se dohodněte s praktickým lékařem na léčbě bolesti. Lékař vám může předepsat lepší léky proti bolesti, než můžete volně koupit v lékárně.
Když vyhřezlá ploténka tlačí na nerv nebo okolní části páteře, rozlišujeme různé symptomy podle toho, v jaké části páteře k vyhřeznutí ploténky došlo.
Pokud se jedná o vyhřeznutí ploténky v bederní páteři, pak se setkáváme s následujícími symptomy:
bolest vystřelující do kostrče, nohou a chodidel; bolest zad může i nemusí být přítomna (jedná se o ischias);
necitlivost nebo mravenčení v nohách nebo chodidlech;
oslabení svalů.
Pokud se jedná o vyhřeznutí ploténky v krční páteři, pak nemocný pociťuje následující symptomy:
bolest v oblasti lopatek;
bolest, která vystřeluje do ramen, paží a někdy do rukou a prstů;
bolest krční páteře, obzvláště na zadní straně krku a po stranách; bolest se může stupňovat při otáčení hlavou;
křeče krčních svalů.
Symptomy vyhřezlé ploténky ve střední části zad bývají různé. Může docházet k bolesti v horní části zad, dolní části zad, břicha nebo nohou. Dále také slabost nebo znecitlivění jedné nebo obou nohou.
V naší poradně s názvem VYHŘEZLÁ PLOTINKA KRČNÍ PÁTEŘE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
jak cvičit na vyhřezlá plotenka akrční pateř dekuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Posílám vám odkaz na video s cviky při vyhřezlé ploténce na krční páteři: https://youtu.be/0SLairHEutE
Video je v angličtině, ale cviky jsou velmi dobře vidět a pochopíte je i když anglicky nerozumíte.
V prvních stadiích je vhodné upravit režim, kdy je pro pacienta vhodná změna pohybu, jako výhodné se jeví omezení přetěžování, ze sportů se doporučuje jízda na kole či plavání. U obézních pacientů je nutná redukce váhy. Příznivý vliv může mít i rehabilitace, jejímž cílem je udržet rozsah pohybů, pokud to ještě jde. Při bolestech se podávají analgetika či nesteroidní antirevmatika k tlumení bolesti a zánětlivé reakce. Dobrý efekt má i obstřik kloubu kortikoidy. Nejúčinnější léčbou, zejména v pozdějších stadiích, je náhrada kloubu totální endoprotézou (TEP). Význam má i rehabilitace. Z farmakoterapie se podávají antiflogistika-analgetika, eventuálně preparáty obsahující mukopolysacharidy chrupavky (hyaluronovou kyselinu, chondroitinsulfát). V poslední době se stále více osvědčuje léčba rázovou vlnou, která má rychlý efekt. Jsou důležité i ortopedické pomůcky, a to bandáže a ortézy, hole a berle.
V naší poradně s názvem OBRNA LÍCNÍHO NERVU 3 MĚSÍCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš K..
Dobrý den ,mám obrnu lícního nervu už 3 měsíce a zatím se to léčí velmi pomalu , nevíte jak dlouho to ještě bude trvat? Byl jsem na CT , kde výsledky dopadly dobře. Potom jsem byl na lumbálce , kde mi také nic nenašli a tak mám strach jestli se mi to uzdraví. Všichni doktoři se diví ,že se mi to léčí tak pomalu. Je mi 21... děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rekonvalescence po obrně lícního nervu je u každého člověka individuální a může dlouho trvat. Důležité je obnovit nervová spojení se svaly, které inervuje lícní nerv. Na to nejlépe pomáhá svalová rehabilitace, například pomocí masáže a nebo také elektrostimulace. Vhodné je i obličejové cvičení mimických svalů.
Neméně důležitou součástí léčby je rehabilitace, jelikož velké procento pacientů s tímto onemocněním ztrácí soběstačnost. Proto se již na lůžku intenzivní péče začíná s polohováním pacienta a jednoduchým cvičením, aby již tak ochablé svaly neztrácely svalovou hmotu. Většina pacientů se musí znovu učit úkony běžného života – mluvit, chodit, psát, osobní hygienu a ostatní. Při hodně těžkých fázích tohoto onemocnění je pacient i přes rehabilitaci odkázán na pomoc druhých, protože ochrnutí končetin je již nevratné nebo jen částečně ustoupí. S tím souvisí i porucha řeči, myšlení a zraku.
Ve svém příspěvku JAK SE LÉČÍ BELLOVA OBRNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana K..
Dobrý den, mám obrnu levého lícního svalu se všemi příznaky, jak je uvádíte v diskusi. Trvá to právě 2 měsíce. Chodím na rehabilitace, ale stále se to hodně nelepší. Vzhled tváře je již lepší, ale mimika obličeje zůstává stále téměř nehybná. Mám k tomu ještě cukrovku II. stupně a je mi 67 let.
V mozkomíšním moku mi po lumbálce nic nezjistili, ani v krvi, proto mi bylo řečeno, že je to z průvanu. Stále mě ujišťovali, že je to v pořádku, že je to dlouhodobá záležitost, až teprve nyní další p. doktorka studovala mé výsledky, sdělila mi, že některé hodnoty, jako např. boreliózu, mám hraniční hodnoty, tak mne poslala na infekční, tam mi však bylo sděleno, že z hlediska infekčního je to všechno v pořádku, ale přesto mi byly naordinovány prášky na 20 dnů. A ještě mne p. doktorka z neurologie poslala i na magnetickou rezonanci, na kterou jsem pozvána na 17. 6. t.r. Kromě toho mi tato p. doktorka sdělila, že se již léčím dlouho (6 týdnů) a má strach, že mi to tak zůstane.
Já však doufám, že po rehabilitacích (cvičím i doma) a elektrostimulacích se mi obličej uzdraví.
Zdravím Jana K.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marcela Hornichová.
Je mě 80 let s první obrnou jsem byla v nemocnici ( lumbalka, magnet.rezonance ) laboratoř Atd. Nic nezjistili, asi za rok jsem měla druhou no hrozný bolesti, za rok třetí, a teď mám čtvrtou. Bolí mě ucho, nemohu polknout, a hrozně mě brní celá hlava, a stálé něco píská, jídlo bez chuti, ochrnula mě noha, nestačím ráno dojít na wc. Říkám si proč mě to Bůh poslal. Není na to léku už jsem skusila všechno. Ty bolesti jsou k nevydržení a protože mám zasažené ucho, tak to se vám poruší stabilita chůze ucho udržuje rovnováhu těla takže nemůžete chodit ale vůbec….. padáte stále na záda a na zem jsem docela už potlučená. Bože můj prosím pomoz nám.
V případě častějšího odstraňování menisku je od druhého dne po operaci dovolen pohyb v kolenním kloubu. Podle rozsahu výkonu chodí pacient o berlích 1–3 týdny. Sportovní zátěž se dovoluje za 4–6 týdnů od výkonu. V případě sutury menisku nosí pacient ortézu s limitovaným pohybem šest týdnů, končetinu při tom odlehčuje pomocí berlí. Poté začíná rehabilitovat a postupně zvyšovat zátěž.
Po 4–6 týdnech se postupně zkouší chůze bez berlí i bez ortézy, plná zátěž až po 2–3 měsících, opět podle typu postižení. Pokud byly současně operovány i další struktury v kloubu, např. kolenní vazy, je rehabilitace usměrňována tak, aby bylo umožněno hojení všech poraněných struktur. Výrazně se však neliší od výše popsaného režimu. Zkušenosti ukazují, že výsledky jsou příznivé (zhruba 95 % zhojených menisků) a že následné opotřebení kloubů je minimální až žádné.
V naší poradně s názvem PROČ MÁM OBČAS MRAVENČENÍ V LEVÉM MALÍČKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Blahová.
Čas od času mně občas mravenčí malíček u levé ruky a částečně i prsteníček. Nemůže to být náznak něčeho vážnějšího? Třeba infarktu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Občasné mravenčení v malíčku a trochu v prsteníčku ukazuje spíše na problémy s krční a hrudní páteří nebo s ramenním pletencem levé ruky. Obvykle to spraví návštěva u ortopéda a pak následná rehabilitace a pravidelné cvičení.
Dříve se poškozené menisky odstraňovaly. Jestliže se však odstraní, zbavíme se současně specifického pružného „polštáře“, který některé pohyby tlumí a jiné zase podporuje. V případě jejich absence se do deseti let určitě objeví příznaky artrózy. Dnes se menisky zcela odstraňují jen velmi zřídka. Umožňuje to tzv. artroskopie, endoskopická operační metoda, při níž ortoped většinou z malého řezu zavede do kolena kameru a na obrazovce prohlédne kloubní dutinu. Druhým otvorem zavede nástroj (vyšetřovací sondu, kleštičky, nůžky, frézku) a poraněnou část menisku ošetří nebo odstraní. Při částečném odstranění se funkce menisku výrazněji neporuší. Stejným postupem vyloučíme ostatní poranění struktur kolenního kloubu – zkřížených a postranních vazů, posoudíme stav opotřebení či poranění chrupavek. Pokud je meniskus poškozen v dobře prokrvené vyživené oblasti, umožňuje artroskopie i jeho ohleduplnou rekonstrukci – přišití. Tato metoda je pro šikovného operatéra jednoduchá a pro pacienta šetrná. Pravděpodobnost úspěšného zhojení menisku je vysoká, zmenšuje se tak možnost vzniku poúrazové artrózy – poškození chrupavky kolenního kloubu.
Po operaci se operovaná končetina (pokud je meniskus ošetřen či částečně vyňat) jen krátce šetří, brzy se začíná s rehabilitací – cvičením a postupným posilováním stehenních a lýtkových svalů atd. Odborně vedená rehabilitace proces rekonvalescence značně urychlí. V případě, že je meniskus sešit, je pooperační průběh složitější a dlouhý. Meniskus je struktura s malým množstvím cév a chabou tendencí k hojení. Během pohybu kolene oba menisky nezůstávají na místě, ale aktivně se pohybují. Proto je nutné po operaci zcela a později částečně pohyb kloubu omezit a zabránit zátěži. Toto období trvá 4–6 týdnů a následuje minimálně stejná doba odborné rehabilitace, která zajistí nejen obnovení hybnosti, ale i posílení svalstva a získání potřebné stability.
V naší poradně s názvem TUHNUTÍ ČELISTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Elis.
Ještě se chci zeptat a moc poděkovat za odpověd....mám už asi tři dny stuhlou pusu dolní čelist a panty a jako by tlak občas až křeče...myslíte ,že to může také souviset s krční pátečí?Nebo z čeho by to mohlo ještě být?Hořčík doplnuji moc děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, i takové pocity ztuhlosti kolem úst můžou být zaviněny útiskem nervů v oblasti krční a hrudní páteře. Myslím, že vhodně vedená rehabilitace a následně pak trocha Vaší vůle, by mohly pomoci.
Včasná a správná rehabilitace po radikálním chirurgickém výkonu odstraňujícím prostatu redukuje míru inkontinence, podílí se na zlepšení erektilních funkcí u pacientů a výrazně urychluje léčebný proces. V lázních Slatinice dosahují klienti pooperačním cvičením pod odborným vedením výrazně lepších výsledků než muži, kteří necvičí vůbec. Je prokázáno, že pooperační rehabilitace v lázních Slatinice urychlí návrat kontinence. Poté, co se pacient vyrovnal s nádorovým onemocněním a přijal jeho léčbu, čelí problému, který může významně ovlivnit jeho běžný, všední život. Močová inkontinence přes nástup nových operačních metod stále představuje klinicky závažnou komplikaci významně ovlivňující životní pohodu pacienta. Pánevní svalové cvičení je metodou první volby léčby, užívanou ke zlepšení funkce svalové síly a pevnosti pánevního dna i zlepšení funkce močového měchýře. Opakované stahy svalstva dna pánevního zvyšují nejen okamžitou sílu, ale i vytrvalost a pevnost.
Ve svém příspěvku BELOVA OBRNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Chromec.
Dobrý den , belova obrna se objevila náhodně v červnu minulého roku na pravé straně . rehabilitace začala okamžitě teplými zábaly a cvičením prsty . pak přišla na řadu elektrostimulace a nemoc po třech měsících ustupovala . V říjnu mi spadla levá strana obličeje , takže jsem měl oboustranný facialis se stupnující tendencí , byl jsem hospitalizován v nemocnici , podrobil jsem se lumbální punkcí , CT vyšetření i magnetické rezonanci , vyšetření neprokázalo neprokázalo žádné vírové onemocnění , jako je borelióza nebo meninkokok . Jelikož jsem astmatik a diabetik , lékaři nevylučují , že se na mě vyřádila cukrovka . Dnes již chodím do práce a doma si přikládám teplé obklady . Zdeněk Chromec
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nemocnice v Kolíně získala finanční prostředky na rekonstrukci a také moderní vybavení endoskopického oddělení, a to díky projektu Endoskopie bez utrpení. Projekt financoval Regionální operační program regionu soudržnosti střední Čechy. Z dotací byly nakoupeny nové špičkové endoskopické přístroje, například balónový enteroskop či operační gastroskop, a celé pracoviště bylo rekonstruováno. Nyní nabízí bezbariérový přístup. Nově zrekonstruované a vybavené oddělení bylo slavnostně otevřeno na konci roku 2009.
Neurologickému oddělní byl Ministerstvem zdravotnictví ČR udělen statut Iktového centra. Tím byly splněny podmínky pro poskytování cerebrovaskulární péče druhého stupně. Cévní mozková příhoda (CMP) je akutní stav srovnatelný s akutním infarktem myokardu a stejně tak vyžadující urgentní zahájení léčby. Pacienti s CMP mají být léčeni na specializovaných iktových jednotkách – centrech, na nichž je prováděna multidisciplinární péče zdravotním personálem, který je na tuto péči vyškolen. Nedílnou součástí terapie je léčebná rehabilitace zahájená včasně, nejlépe ihned po stabilizaci stavu pacienta s nově diagnostikovaným CMP. Takto včasně zahájená léčebná rehabilitace je jedním z významných faktorů vedoucích k obnově poškozených nebo ztracených tělesných funkcí a tím i k návratu pacienta zpět do života. V roce 2010 Oblastní nemocnice Kolín úspěšně absolvovala audit Ministerstva zdravotnictví na cerebrovaskulární péči, od 1. ledna 2011 získala Osvědčení o splnění podmínek poskytování cerebrovaskulární péče druhého stupně a stala se Iktovým centrem. Centrum zajišťuje primární spádovou oblast východní části Středočeského kraje, která představuje přibližně 270 000 obyvatel. Ročně je zde hospitalizováno více než 500 pacientů s CMP. Nemocnice úzce spolupracuje s komplexními iktovými centry v Praze.
V roce 2014 obdržela nemocnice ratingové ohodnocení Čekia Stability Award AA (tedy vynikající), a to již potřetí za sebou. Patří tak mezi 100 nejstabilnějších firem v zemi.
Středočeský kraj připravil pro děti i dospělé novou hru s názvem Cestujeme po Středočeském kraji. Hra představuje zábavnou formou zajímavá místa. Jako první si ji mohli zahrát právě dětští pacienti v Oblastní nemocnici Kolín. Hru jim dne 22. ledna přivezl středočeský hejtman Miloš Petera a spolu s ředitelem nemocnice Petrem Chudomelem ji předal primáři oddělení Renému Hrdličkovi a několika dětem zde hospitalizovaným. Děti prostřednictvím hry objeví zajímavá místa, poznají jejich historii. A naučí se i hospodařit s penězi. Na cestě krajem mají hráči navštívit 12 různých hradů a zámků. Cestovat mohou pešky, na motorce nebo autem. Kromě dopravního prostředku si cestou nakupují kromě vstupů do kulturních památek i další služby. Cílem hry je navštívit co nejvíce míst a přitom ještě ušetřit peníze.
Operace slinných žláz se provádí v celkové anestézii na centrálních operačních sálech ORL oddělení.
Podčelistní slinná žláza se odstraňuje vždy celá. Kožní řez je veden zevně na krku pod dolním okrajem žlázy, souběžně s hranou dolní čelisti, v délce 5–8 cm. Přes podkoží a sval napínající kůži se lékař dostane na žlázu, kterou postupně odstraní. To může být obtížné při větších zánětlivých srůstech v okolí žlázy. Cévy vedoucí kolem žlázy do tváře se podvážou. Chrání se pod žlázou probíhající nerv, který hýbe příslušnou polovinou jazyka. Blízko žlázy probíhají 2 tenké větve lícního nervu, které vedou ke svalům dolního rtu a kožnímu svalu na přední straně krku a inervují je. Tyto jemné větve se snaží operatéři chránit. Dále se vypreparuje a podváže vývod slinné žlázy do dutiny ústní. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén). Odsává tak z rány tekutinu s krví, která se po operaci v ráně tvoří. Rána se zašije ve 2 vrstvách a kůže na krku se šije „neviditelným“, intradermálním stehem. Zevně se přikládá na ránu kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní steh 7. až 10. den. Je-li hojení rány normální, je pacient propuštěn z oddělení domů 5. až 7. den.
Příušní žláza. Operace příušní žlázy je náročnější a také rizikovější výkon. Kožní řez se vede těsně před ušním boltcem, dále pokračuje pod ušním lalůčkem dozadu za boltec a odtud se řez stáčí dolů podél kývače na krk. Obnaží se příušní žláza. Vyhledá se kožní nerv vedoucí k ušnímu lalůčku, ale protože brání přístupu ke žláze, zpravidla se přerušuje. Největším rizikem operace příušní žlázy je poškození lícního nervu, který prochází přímo žlázou a inervuje mimické svaly obličeje. Základem operace je proto vyhledání kmene lícního nervu při jeho vstupu do žlázy a dále preparace všech jeho větví procházejících žlázou. Tato část operace se provádí s pomocí takzvaných lupových brýlí, které zvětšují obraz operačního pole. Cílené vyhledání lícního nervu dává větší naději, že nerv nebude poškozen, než odstraňování nádoru ze žlázy „naslepo“ bez identifikace nervu. Nepodaří-li se najít hlavní kmen nervu, snaží se operatér identifikovat jeho periferní větve po výstupu ze žlázy a po nich pak postupuje zpět k hlavnímu kmeni. Většina nádorů příušní žlázy je umístěna v její zevní části, tedy zevně od lícního nervu. V tom případě se odstraňuje jen zevní část žlázy s nádorem zevně od nervu a její vnitřní část se ponechá. Vždy se lékař snaží odstranit spolu s nádorem co největší část okolní
