VÝPLŇ ČMELÍNA bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Arachnofobie, klaustrofobie, akrofobie, aichmofobie, xenofobie a další fobie jsou pocity strachu, které člověka mohou provázet celý život. Jeden z dalších a častých strachů je i dentofobie, tedy strach ze zubařů. Spousta lidí se ze strachu zubaři vyhýbá, a když tam musí jít, často se diví, jak velké finanční částky tam musí zanechat, obzvlášť když se nechce spokojit s obyčejnou amalgámovou plombou, ale chce mít úsměv nezkažený tmavými plombami.
Rozdíly mezi bílou a amalgámovou plombou
Když jde člověk k zubaři, měl by si uvědomit, kolik peněz je do zubů ochoten investovat. Pokud mu totiž zubař bude nabízet různé plomby, měl by vědět, jaké výhody obě plomby mají.
Úkolem zubní plomby je zabránit šíření kazu. Funguje tak, že plomba nahrazuje ztracené části zubní korunky, a tak je zub znovu schopen plnit svou funkci. Dnešní plomby jsou do značné míry podobné zubní tkáni. Reakce plomby na teplo, chlad je daleko lepší než dříve, právě proto, že je podobná zubní tkáni.
Amalgámové plomby jsou hrazené pojišťovnou. Všechny jsou z materiálů s obsahem kovů jako: stříbra, mědi, cínu, liší se jen chemickým složením. Amalgám zároveň obsahuje určité množství rtuti. Tyto plomby jsou buď z kondenzovatelného nebo nekondenzovatelného materiálu. Plomby z nekondenzovatelného materiálu jsou méně kvalitní a měkčí, naopak plomby z kondenzovatelného materiálu jsou pevnější, lépe se s nimi pracuje, ale jejich nevýhodou je velká spotřeba.
U plomby je důležitá i rychlost tuhnutí, plomba nesmí zatuhnout předtím, než je do zubu zasazena a upravená, zároveň ale musí natolik zatuhnout, aby se nejdéle za dvě hodiny od zasazení dala používat. Celkově ale plomba tuhne zhruba 24 hodin. Během tuhnutí nesmí docházet k rozměrovým změnám výplně, mohlo by totiž dojít k vypadnutí plomby nebo k rozlomení zubu.
Amalgám musí být chemicky odolný, aby v ústech nedocházelo k uvolňování rtuti a dalších kovů.
Amalgámová výplň může být míchaná zubařem přímo v ordinaci, množství látek si zubař stanoví sám. Lékař musí být zkušený, musí vědět, jak dlouho má hmotu míchat a v jakém poměru ji musí namíchat. Pokud se mu to nepodaří, můžou vzniknout druhotné kazy pod plombou. Je třeba si uvědomit, že to, že je plomba hrazená pojišťovnou, neznamená, že je nekvalitní.
Další variantou je amalgámová výplň, která je v kapslích a je pevnější, ale také dražší, proto si ji pacient musí zaplatit sám. Výhodou ale je, že každá tato plomba má stejnou garantovanou kvalitu. Zároveň když se plomba nemíchá přímo v ordinaci, neuvolní se tolik rtuti, která může být nebezpečná. Cena této plomby se pohybuje kolem 500 Kč.
U bílé varianty jsou tři druhy výplní: skloionomerní, kompozitní pryskyřice a keramické inlaye či onlaye. Z bílých plomb je nejlevnější skloionomerní výplň, která slouží spíše jako dlouhodobé provizorium, protože není příliš mechanicky odolná. Obvykle ji zubaři používají u dětských dočasných zubů.
Nejužívanější je fotokompozitní výplň, která se také nazývá kompozitní pryskyřice. Tato výplň je trvanlivá a její barva se dá doladit podle barvy zubu.
Posledním typem jsou keramické onlaye či inlaye. Ty se používají, když je potřeba dodělat větší část zubu. Inalye se vyrábí podl
V naší poradně s názvem ZUBNÍ PLOMBA TRVANLIVOST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Keatsnok.
Zajímá mne trvanlivost zubní plomby. Preferuji, aby byla co nejdelší a jsem ochoten si za to připlatit. Dříve amalgamové plomby vydržely i několik desetiletí. Loni se mi stalo, že UV tvzená plomba mi vypadla po OSMI dnech. Ke cti dentistky uvádím, že v rámci reklamace jsem neplatil nic a nová plomba (tentokrát s použitím Kofferdamu) zatím odolává zubu času již 3 měsíce.
Jednoduchá otázka zní: v případě, že zubní plomba vypadne,do kdy od jejího zhotovení mohu nárokovat její bezplatnou obnovu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zubní výplň, neboli plomba (blomba) nemá žádnou záruční dobu. To, jestli vám ji zubní lékař opraví zdarma, záleží výlučně na jeho ochotě a tu může ovlivnit mnoho faktorů, jako vzájemná sympatie, serióznost stomatologa, atd. Obvykle bývá dobrým, leč nepsaným zvykem, že zubní výplň je zhotovena zdarma, pokud se poškodí nebo zcela vypadne do tří měsíců ode dne zhotovení. Případné konflikty z toho plynoucí posuzuje Česká stomatologická komora, její odborná komise, v rámci a reklamačního řízení. K tomu je třeba napsat písemnou stížnost, která musí obsahovat alespoň jméno, příjmení a adresu stěžovatele. Potřebné doklady pro rozhodnutí, například záruční list – pokud byl vystaven – nebo doklad o úhradě si pak vyžádá příslušná revizní komise, která se bude případem zabývat.
Bolest zubu v noci může souviset s onemocněním zubní dřeně, které je nejčastější příčinou endodontické léčby a zahrnuje zánět vlastní dřeně zubu (pulpitidu a periodontitidu), kdy již zánět postihuje také další tkáně v okolí hrotu zubu.
Příčiny
Nejčastější příčinou bolestivého zánětu zubní dřeně neboli pulpitidy bývá bakteriální infekce, která vniká porušenou zubovinou z kazivého ložiska do dřeňové dutiny. Příčinou je tedy většinou včas neléčený zubní kaz. Dalšími méně častými příčinami jsou chemické nebo fyzikální dráždění (tepelné dráždění u nedokonale podložených hlubokých amalgámových výplní, preparace zubu na korunku). Někdy se zánět dřeně může vyvinout i po předchozím správně provedeném ošetření velmi hlubokého zubního kazu, kdy již byla pulpa postižena bez zjevných klinických příznaků. Příčinou může být též trauma (nákus na tvrdou částečku v potravě, úder na zub) bez či s následným odlomením části tvrdé zubní tkáně. Vzácněji u pokročilé parodontitidy pronikne infekce do dřeně kořenovým otvorem retrográdní cestou, tedy zpětně z takzvaného parodontálního chobotu.
Rychlá léčba
V případě, že jde skutečně pouze o hyperémii, je ještě možné zachránit zubní dřeň a zub ošetřit, aniž by bylo nutno dřeň odstranit (exstirpovat). Léčba spočívá v řádném ošetření zubního kazu, to znamená odstranění kazivých hmot a přiložení podložky obsahující hydroxid vápenatý. Poté je možno zhotovit klasickou výplň. Někdy se používá dlouhodobá provizorní výplň, kdy po určité době zubní lékař provede nové vyšetření stavu zubu a vyhodnotí, zdali je možné zhotovit definitivní výplň nebo zda je nutné endodontické ošetření.
V naší poradně s názvem BLOMBA PLNĚ HRAZENÁ POJIŠŤOVNOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Bouše Nová.
Dobrý den,
jsem pojištěnec ŽP MV, je mně 66let mam doposud vsechny zuby o které se pečlivě starám a chodím na preventivní prohlídky každý půl roku, pokud budu potřebovat bombu existuje výplň hrazená plně pojišťovnou? Zohledňuje pojišťovna pacienty kteří se celý život starají o svůj chrup?
Děkuji za odpověď, Jana Bouše Nová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zubař může udělat výplň zubu, kterou zcela uhradí zdravotní pojišťovna. Tato výplň bude ale z obyčejného amalgámu, který nevydrží tolik, jako ten s doplatkem. Co se týče zvýhodnění pacientů, kteří aktivně pečují o svůj zdravotní stav, tak zatím k tomu není žádné zvýhodnění.
Nejnižším stupněm postižení je překrvení pulpy (hyperemia pulpae). Při ní má pacient následující obtíže:
citlivost zubu na studené nebo na teplé – bolest po chvíli sama odezní;
chybí bolest na poklep;
nelze přesně lokalizovat bolestivý zub.
V případě, že jde skutečně pouze o hyperemii (překrvení), je ještě možné zachránit zubní dřeň a zub ošetřit, aniž by bylo nutno jej odstranit (exstirpovat). Léčba spočívá v řádném ošetření zubního kazu, to znamená odstranění kazivých hmot a přiložení podložky obsahující hydroxid vápenatý. Poté je možno zhotovit klasickou výplň. Někdy se používá dlouhodobě provizorní výplň a po určité době zubní lékař provede nové vyšetření stavu zubu a vyhodnotí, zdali je možné zhotovit definitivní výplň nebo je nutné enddontické ošetření.
V případě, že onemocnění přešlo do fáze akutního zánětu zubní dřeně (pulpitis acuta), objeví se následující obtíže:
zvýšená intenzivní bolest zubu při studených a teplých podnětech (později může studené naopak bolest zmírnit);
spontánní (bez podráždění), mnohdy velmi intenzivní bolestivost zubu;
bolest se zhoršuje v noci po ulehnutí a má pulzující charakter; to se vysvětluje vlivem zvýšení tlaku krve v oblasti hlavy v horizontální poloze (noční návštěvy pacientů na zubní pohotovosti).
U některých pacientů probíhá zánět dřeně pod obrazem chronické pulpitidy. Ta bývá charakterizována neurčitými obtížemi:
bolesti jsou neurčité, mírnější než u akutní formy, nebo úplně chybí;
může být citlivost na skus;
někdy menší citlivost na studené.
Pokud zub není ošetřen, dřeň odumírá (hovoříme o nekróze nebo gangréně zubní dřeně) a infekce se často rozšíří kořenovým kanálkem do kosti v oblasti hrotu zubu. V takovém případě může vzniknout zánět, který se odborně nazývá periodontitida, a ta se projevuje:
bolestivostí na skus a na poklep;
bolestí, kterou lze zpravidla dobře lokalizovat.
Při tomto ošetření již bude nutné odstranit nemocnou dřeň (exstirpovat) a následně provést správné opracování, rozšíření a zaplnění kořenového kanálku zubu, tedy endodontické ošetření.
Ve svém příspěvku KAM JÍT? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel HanaBy.
Ahoj, vidím že máme stejný problém, povadlé koutky. Ráda bych se zeptala, zda si podstoupila nějaké ošetření, výplň nebo něco dalšího aby se ztratily a vypadaly normálně. Zajímá mě hlavně jak dlouho by aplikace výplně působila a zda se dle výplně mění i cena. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monča.
paní doktorka mi je upravila pomocí kyseliny hyaluronové, zaplatila jsem za to 1500 korun a první ošetření vydrželo více než půl roku, dnes mám za sebou již dva ošetření a jsem velmi spokojená.
Bílé plomby mohou být chemicky nebo světlem tuhnoucí. U chemicky tuhnoucích se smíchá tekutina s práškem nebo se smíchají 2 pasty. Tyto hmoty jsou méně kvalitní. Je nutné je přesně odměřit, nedají se barevně vrstvit. Ale jsou levnější. Světlem tuhnoucí jsou už připraveny, a proto se nemusí složitě míchat.
Vytvoření kvalitní výplně může trvat i dvě hodiny.
Nejprve se musí kvalitně izolovat ošetřovaný zub od zbytku dutiny ústní, aby nedošlo ke kontaminaci slinami a bakteriemi. Zub je nutné zbavit kazu a všech nečistot. Poté se zub naleptá kyselinou ortofosforečnou, díky ní bude výplň držet. Po opláchnutí se v zubu nechá působit chlorhexidin, který vyhubí všechny mikroby. Pak se nanese mezivrstva, která spojí zub s výplní, a kompozitní hmota. Ta se nanáší v několika vrstvách a vytvrzuje se osvícením polymerační lampou. Na závěr se výplň upraví, zbaví hrbolků, vyleští se a zahladí se mezizubní prostor.
Bílá plomba je tedy takový materiál, který se dostane i do mikroprostorů. Fotokompozitiní pryskyřice je tvořená z anorganického plniva, které představují skelné částice, a organickou částí je monomer. K tuhnutí pryskyřice jsou potřeba fotoiniciátory tuhnutí. Po osvícení dojde k tomu, že se monomery promění v polymery a materiál se vytvrzuje.
Ve svém příspěvku RE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel HanaBy.
Ahoj, Monča má pravdu, stačí se svěřit do správných rukou a bát se nemusíš. Každopádně pokud by se ti výplň nelíbila tak se časem vstřebá e nebudeš vědět že si něco měla. Časem je myšleno cca půl roku - rok, záleží na druhu a množství výplně.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ve svém příspěvku RE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandraa.
dámy velmi pěkně děkuji, už má výplň za sebou, rty jsou krásné, vypadá to velmi přirozeně. Konečně nemám takové uzoučké rty. I kamarádky mě pochválili, že jsem udělala velmi dobře, že jsem se na to dala a jak pěkně to je udělané, žádná kachna :)
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ceny ošetření se při spotřebě 1 injekce s obsahem stabilizované kyseliny hyaluronové pohybují od 4 000 do 8 000 korun, závisí na velikosti ampulky a typu materiálu. Tento obsah průměrně vystačí na zvětšení rtů nebo výplň nosolícních vrásek.
Zánět zubu je v podstatě zánět zubní dřeně. Zubní dřeň je měkká tkáň v dutině zubu včetně kořenových kanálků. Je plná krevních cév zásobujících zub. Jsou v ní také nervy, které nám způsobují nepříjemnou bolest. Zánět zubní dřeně se odborně nazývá pulpitida. Nejčastější příčinou bývá, nám starý známý, zubní kaz. Ovšem není to jediná možnost. Vznik pulpitidy může způsobit nevhodná protéza a také příliš vysoká výplň zubu. Další příčinou bývá zlomenina zubu a přehřátí zubu vzniklé při jeho broušení u zubního lékaře.
Zubní lékař nejdříve zjistí, o jaký zánět se jedná. Může použít poklep na zub, studený nebo teplý podnět a rentgen. Tím se zjistí, zda se zánět nerozšířil do okolí. Pak dojde k otevření zubu, odstranění špatné tkáně a vyčištění zubních kanálků. Následně se otvor zaplní výplní a zub se hermeticky uzavře.
Ve svém příspěvku DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Dobrý den,přítel už od června 2017 má problém s jedním zubem.Zubař mu vyčistil kanálky,nějakou dobu měl vždy hojivou provizorní výplň ale stejně vždy se dostavila bolest,otok a vše se opakovalo.V prosinci už pan doktor zub zaplnil bílou plombou a v lednu zase problém.Plomba se odvrtala,dostal antibiotika.Ted v únoru má zase další antibiotika,otok tváře i oka.Poradi někdo co dělat?
Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.
Něco podobného mám. Zánět dutiny čelistní dutiny. Jít na ORL, udělat ČT dutiny a antibiotika. RTG nemusí zánět ukázat. To se stalo mě.
Jde o metodu ošetření a léčby zubního kazu, která umožňuje znovuobnovení anatomické formy a funkce zubu. Dochází k vyplnění defektů tvrdých tkání a dutin výplňovým materiálem. V současné době se využívá výplně fotokompozitní, amalgámové a skloionomerní – díky vysoké estetice je nejžádanější výplň fotokompozitní, která se používá jak v předním, viditelném úseku chrupu, tak u zubů postranních. Proces plombování zubů sestává z vyčištění a ošetření zubu poškozeného kazem, umístění izolační výplně a samotné plomby.
Při vrtání zubů se používají nejmodernější metody, během ošetření může dojít k částečnému znecitlivění zubu i okolních tkání, čímž se léčba stává naprosto bezbolestnou. Po místní anestezii je pečlivě odstraněn zubní kaz z postiženého místa – tato etapa je v průběhu léčby velice důležitá, protože v případě neúplného odstranění kazu může kazivý proces pokračovat i pod plombou. Dále je poškozené místo zubu vyplněno zvoleným výplňovým materiálem, který umožní znovuobnovení původního vzhledu a funkce zubu.
Boom bílých pryskyřičných výplní k nám dorazil přibližně před dvaceti lety. Na tradiční, praxí ověřený amalgám se vzápětí snesla vlna kritiky: Je neestetický a ještě i škodí organismu! Kamenem úrazu byla jedna ze složek amalgámů: rtuť. Přidávala se ke směsi stříbra, zinku a mědi a spolu vytvořily hmotu, kterou se vyplnila kazem způsobená dutina v zubu. O amalgámové výplni se říkalo, že je toxická a nebezpečná i pro dítě a kojící matky. Hypotéza se vědecky nepotvrdila, přesto se vyvinul nový druh: non gama 2 amalgám. Má vyšší tlakovou odolnost, je odolnější proti korozi a neuvolňuje rtuť. Výplně jsou pevnější a při jejich použití vzniká mnohem méně sekundárních kazů. Dříve používaný „konvenční“ amalgám se z praxe úplně vyloučil a už se nepoužívá. V období boje proti amalgámu byl citelný i tlak komerce. Firmy vyrábějící bílé plomby je chtěly dostat na trh a rozpoutala se profesionální válka. O problematice rtuti v amalgámu se však vedou diskuse i nadále. Zjistilo se, že rtuť, která se dostane do vody a do ovzduší, působí na rostlinné a živočišné produkty, které konzumujeme, a lidskému organismu škodí. V současnosti používaný amalgám, obsahující rtuť, neškodí.
Zub je úplně vyvinutý přibližně dva roky po prořezání do ústní dutiny. Do té doby je velmi citlivý na chemické dráždění, což způsobují právě bílé výplně. Jelikož kazivost chrupu, hlavně zadních zubů, třenových a stoliček, je u nás velmi vysoká, pro mladé lidi je amalgám ideální výplňová hmota. Pokud do blízkosti zánětu dá lékař bílou fotokompozitovou plombu, nebude držet i proto, že z dásně uniká tekutina, která nemusí být pouhým okem viditelná, ale může narušit kvalitu spojení mezi zubní tkání a výplní. Pryskyřičné výplně nebo bílé plomby jsou velký pokrok, ale amalgám ještě dlouho nebude vytlačen ze stomatologické praxe. Dosud se za něj nenašla plnohodnotná náhradní výplň pro zadní zuby a vyměňování funkčních amalgámových plomb za bílé není ze zdravotního hlediska opodstatněné.
Amalgámové výplně působí na bakterie v ústní dutině destruktivně, bílá plomba je naopak přímo přitahuje a zvýšené bakteriální osídlení zejména při slabé hygieně může způsobovat mnoho komplikací. Bílé plomby mají nezastupitelné místo v přední části chrupu, jsou vhodné zejména z estetického hlediska. V zadním úseku chrupu, kde je zvýšený žvýkací tlak, je jejich životnost asi tři roky, kdežto životnost amalgámu může být deset i více let. Srovnáme-li finanční náročnost amalgámu a bílých výplní, které jsou složeny z pryskyřice a granulek skla, amalgám je podstatně levnější. Žádný stomatolog nevytvoří dokonalé výplně z bílých plomb, pokud má člověk příliš velké kazy, zuby si nemyje, trpí záněty dásní a parodontitidou.
Po nové plombě se doporučuje alespoň dvě hodiny nekousat, to znamená nejíst. Je normální, že po plombování bude zub citlivý (i několik týdnů) na teplé, studené i skus. Také dásně mohou pobolívat několik dní. Nežvýkejte tvrdé jídlo na své nové plombě 24 hodin. Jestli je to možné, zkuste žvýkat na opačné straně. Pokud máte bílou výplň, můžete kousat ihned po ukončení návštěvy.
Adstringentní retrakční pasta se používá v oblasti dentálního otiskování. Inovativní retrakční pasta je jednoduchým a efektivním prostředkem gingivální retrakce. Pasta je určena pro dočasnou krčkovou výplň a vysušení sulku, a to pro otiskování či pro preparace tříd II a V. Pasta zaručí čistý, suchý sulkus a silný hemostatický účinek. Má hygienické dávkování kapslemi pro jednorázové použití s extra tenkou koncovkou pro snadný vstup do sulku. Jedná se o pohodlnou a časově úspornou proceduru, která je o 50 % rychlejší než použití retrakčních vláken. Tato metoda má snadné použití, jednoduchý aplikační systém a dostatečnou efektivitu.
Při léčbě stomatolog odstraní zubní kaz, odstraní nervové cévní svazky, vyčistí a vyplní kanálky. Léčba zubních (kořenových) kanálků neboli endodoncie má pro další osud zubu velký význam. Jedná se o klíčové ošetření, díky kterému může zub zůstat na svém místě, jinak by odumřel. Proto při léčbě zubních kanálků využívají zubní lékaři nejmodernější technologie, jež jsou mnohem efektivnější než klasický endodontický zákrok. Jak již bylo výše řečeno, ošetření spočívá v důkladném pročištění kořenových kanálků (to jest odstranění nežádoucí odumřelé dřeně) a v jejich hermetickém zaplnění. Dlouhodobý úspěch endodoncie zajišťují tyto postupy:
kořenový kanálek je zbaven co nejdokonaleji všech nežádoucích látek;
kořenový kanálek je vysterilizován chemicky, ozonem či laserem;
kořenový kanálek je trojrozměrně hermeticky zaplněn materiálem zajištujícím těsnost po celé jeho délce;
zub je po zaplnění proteticky ošetřen (umělou korunkou, kompozitní dostavbou).
Takto ošetřený zub může pacientovi sloužit po zbytek jeho života.
Jestliže je zánět masivní, uvedenou léčbu stomatolog doplní léčbou antibiotiky. Nejčastěji se používají antibiotika Duomox, Dalacin a Entizol.
Ovšem nejúčinnější je prevence. Preventivní opatření spočívají v pravidelném odstraňování zubního plaku důkladným čištěním zubů správnou technikou, a to alespoň dvakrát denně. Samozřejmou součástí péče by pak mělo být i čištění mezizubních prostor pomocí mezizubních kartáčků a zubní nitě. Jakou velikost mezizubních kartáčků zvolit vám poradí ošetřující stomatolog či dentální hygienista. V každém případě je na místě omezit konzumaci sladkých a kyselých jídel a nápojů a dvakrát ročně docházet na pravidelné preventivní zubní prohlídky. Pokud vás přepadne jakákoli bolest zubu nebo objevíte v ústech kaz nebo vám vypadne zubní výplň, kontaktujte svého stomatologa.
Korunka je umělá náhrada korunkové části zubu, která je nasazena na obroušený pahýl zubu nebo na čepovou nástavbu kořene. Zhotovuje se při velkých ztrátách tvrdých zubních tkání, kde nelze již zhotovit klasickou výplň (úraz, kaz, endodonticky ošetřené zuby). Dále jako pilířová konstrukce fixních můstků.
Určitě si pamatujete na zlaté korunky. Zlato je sice ušlechtilý kov, ale na přední zuby je naprosto nevyhovující. Metalokeramika už je lepší možnost, ale k dokonalosti má stále ještě daleko. Oproti tomu zirkonium v ústech vypadá naprosto přesvědčivě. Jde o umělý diamant, z něhož se zhotovují celokeramické korunky, které naprosto dokonale nahradí vlastní pravý zub. Dále jsou tu i další materiály, které mají podobné vlastnosti jako skutečný zub, například živcová keramika a podobně. Nejnovějším způsobem lze zhotovit i celokeramický můstek pomocí zirkoniové keramiky, která je pro svou nezničitelnost označována jako keramická ocel.
Celokeramická korunka je považována za královnu mezi korunkami. Celokeramická korunka představuje estetický vrchol současné stomatologické protetiky. Navíc je zcela bezkovovou prací a na keramické hmoty dosud nebyla popsána alergie na rozdíl od nejrůznějších pryskyřic a kovových slitin, přestože jsou schváleny pro užívání v ústní dutině. Jako základní a jediný materiál jsou použity keramické hmoty, které se v náročném procesu výroby individuálně přizpůsobují odstínu vlastních zubů. K definitivnímu cementování na preparovaný zub se používají rovněž barevně upravené speciální cementy.
Celokeramické korunky jsou nejen vysoce estetické, ale při vhodné indikaci, dodržení pracovního postupu při preparaci a výrobě dostatečně mechanicky i odolné pro přední zuby a pro stoličky.
Celokeramických systémů je v současné době více a je možno je rozdělit dle technik, kterými jsou celokeramické korunky zhotoveny. V zubní laboratoři spočívá technika výroby ve vrstvení živičné keramiky na základní masu, dnes zřejmě nejčastěji na tvrdé zirkonoxidové jádro, případně se celokeramická korunka vyrábí lisováním. Nově je možné celokeramickou korunku vyrobit i přímo v ordinaci bez nutnosti zasílat otisk do zubní laboratoře, a to během jediné návštěvy technikou frézování z keramického bloku. Ordinace však musí být vybavena drahou CAD/CAM technologií Cerec. Při tomto způsobu výroby celokeramické korunky odpadá nepříjemné otiskování, zhotovování provizorní korunky a 1–2týdenní čekání, než zubní technik korunku vyrobí. Korunku vyfrézuje robot na základě předchozího oskenování preparovaného zubu speciální kamerou.
Využití: prakticky u jakéhokoliv zubu, kdy je zapotřebí nahradit ztracené zubní tkáně korunkou; k estetické korektuře předních zubů.
Korunky jsou řešením prasklých či odlomených korunek zubů, používají se k rekonstrukci zubu při velkých ztrátách tvrdých zubních tkání v okamžiku, kdy již nelze následkem úrazu, rozsáhlého zubního kazu či ošetření kořenového kanálku zhotovit klasickou výplň, tedy na živý zub. Korunkami se v současné době ošetřuje převážně mrtvý zub, u kterého došlo k výrazné ztrátě zubních tkání. Často korunky slouží také jako pilířová konstrukce fixních můstků. Přestože korunka potřebuje minimum zachované hmoty zubu, někdy je ztráta tvrdých zubních tkání tak velká, že je potřeba zub před nasazením korunky ošetřit takzvanou kořenovou nástavbou. Ta může být zhotovena v laboratoři po předchozím otisku upraveného zbytku zubu, případně je modelována přímo v ústech z beze zbytku spalitelné pryskyřice a prefabrikovaného čepu a následně v laboratoři odlita, nebo se do kořene cementují hotové vyrobené čepy, které se do definitivního tvaru doplní kompozitní pryskyřicí nebo amalgámem.
Nejpoužívanějšími korunkovými náhradami jsou metalokeramické korunky, jejichž vnitřní část je zhotovena z kovu, aby byla zajištěna dobrá mechanická odolnost, vnější plášť je napálen ve speciální peci z keramické hmoty, která výborně reprodukuje přirozený vzhled zubů. V předním úseku chrupu bývá u keramických korunek problém s kovovým lemem při okraji dásně, který může prosvítat a tím esteticky rušit. Z tohoto důvodu byly vyvinuty speciální postupy, při nichž se ke zhotovení vnitřní konstrukce nepoužívají kovy. Tyto korunky se pak nazývají celokeramické. Metalokeramické a celokeramické korunky jsou nejtrvanlivější a svými vlastnostmi se nejvíce blíží vlastním zubům.
Povrch korunky je kryt 1–3mm vrstvou zubní skloviny (email, enamelum), tedy nejtvrdší látkou v těle. Sklovina je bílá, nažloutlá nebo namodralá hmota skládající se z 95 % z anorganických solí (především hydroxylapatit), ze 4 % z vody a zbylé 1 % tvoří organické složky (enameliny). Za fyziologických podmínek není v dutině ústní vidět celá, protože malou část (1–2 mm) překrývá dáseň.
Funkce
Funkcí skloviny je tvorba tvrdého zubního povrchu, který chrání zub před působením vnějších vlivů a odolává žvýkacím silám. Sklovina funguje jako částečně propustná membrána, která umožňuje průchod některých molekul ze zubní skloviny do jejího okolí a naopak. Sklovina je vůči vnějším vlivům velmi odolná, ale při poškození nemá schopnost regenerace. Na povrchu skloviny je tenká Nasmythova blanka (cuticula dentis, cuticula enameli). S věkem postupně mizí (od kousacích ploch). V podstatě chrání povrch zubu.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Barva skloviny se pohybuje od modravě bílé přes šedobílou až po žlutobílou. Sklovina je slabě průsvitná, proto u ní můžeme pozorovat typicky odstupňované zbarvení korunky. V místech, kde je sklovina tenčí, prosvítá žlutý dentin. Nejnápadnější rozdíl v barvě zubů můžeme pozorovat mezi dočasnými a stálými zuby. Sklovina dočasných zubů obsahuje méně minerálních látek, proto není tolik průsvitná a má mléčně bílý nádech. Barva stálých zubů není po celý život jedince stejná. S přibývajícím věkem se zuby zabarvují do žlutohněda, popřípadě do šeda. Změna barvy je způsobena ztenčováním skloviny vlivem abraze a s tím souvisejícím prosvítáním do žluta zbarveného dentinu, pigmenty přijímanými s „barevnou stravou“, které ulpívají na zubech, popřípadě kouřením, užíváním léků a dalšími vlivy.
Zubní kaz je nejrozšířenějším infekčním onemocněním lidstva. Vlivem civilizačních faktorů četnost výskytu kazivosti chrupu stále stoupá. Postihuje 80–90 % lidské populace. Na vzniku zubního kazu se podílí několik aspektů: vnímavá zubní tkáň (zub), mikroorganismy dutiny ústní (plak), častý přísun cukrů (cukr) a čas. Důkladným vyčištěním zubů dojde k obnovení neutrálního pH v dutině ústní. Minerální látky obsažené ve slinách jsou schopné drobná povrchová poškození skloviny opravit. Tento proces označujeme jako remineralizaci. Jsou-li demineralizační a remineralizační procesy v rovnováze, nedojde ke vzniku zubního kazu. Pokud ale remineralizační fáze nenastane, dojde ke stále většímu oslabování skloviny, až vznikne zubní kaz.
V místě, kde je sklovina oslabena demineralizačním procesem, se objeví křídově bílá skvrna, která signalizuje zahájení tvorby zubního kazu. V tomto stadiu je možné vznik zubního kazu ještě zvrátit pomocí minerálních látek,
Pomocí mikroskopů se rozlišuje mnoho druhů zánětů, ale v praxi – při rozhodování o léčbě – se rozeznávají tři základní stavy dřeně:
zdravá dřeň;
dřeň s vratnými změnami;
dřeň s nevratnými změnami.
První skupina je ideální
Druhá, kdy jsou změny ještě vratné, je typická bolestí při pití studených nebo horkých nápojů, která ale rychle ustupuje. Obvykle lékař nachází v oblasti, kterou pacient označí, hluboký kaz nebo výplň. K úplnému vyléčení postačí tento podnět eliminovat.
Třetí skupina již vyžaduje rozsáhlejší terapii, nestačí jen odstranit příčinu, ale musí se ošetřit i dřeň samotná. Druhá forma obvykle ve třetí přechází plynule, není tedy jednoduché striktně vymezit, kdy a jaký způsob léčby se použije. V tomto stadiu bolí zuby stále i bez tepelných podnětů. A nejen zub, ale celá polovina obličeje. Toto způsobují bakterie, které z kazu pronikly až do dřeně a jejich toxické látky postupně zabíjejí dřeňové buňky a vzniká nekróza.
Pokud pacient ani nyní nevyhledá zubaře, přestože léky proti bolesti už nezabírají, dřeň je postupně přeměněna bakteriemi na zapáchající infekční hmotu, což se označuje jako gangréna. Je to nejtěžší forma zánětu a vyžaduje delší léčbu než ostatní. Navíc existuje i chronický zánět zubní dřeně, který se sice ve všech ohledech, včetně léčby, podobá těm předchozím, avšak průběh onemocnění je vleklý a nemusí být doprovázen bolestí.
V zubní ordinaci je postup následující: Je důležité přesně zjistit, který zub pacienta trápí a jak moc je jeho dřeň poškozená. K tomu lékaři slouží různé klinické testy, jako například zkouška na studený podnět nebo naopak na teplý, poklep na hrbolky zubu a hlavně také rentgen. Na něm je totiž vidět, jestli se zánět nerozšířil i mimo zub kolem kořene. Pak následuje vlastní otevření dřeňové dutiny, odstranění veškeré infikované tkáně a vyčištění včetně kořenových kanálků. Prostor se zaplní hmotou zajišťující dokonalé utěsnění a o otvor v korunce zubu se lékař postará tak, jako by se jednalo o obyčejný kaz – plombou. Zní to sice jednoduše, ale celé ošetření zabere přes hodinu, v případě více kořenových zubů i několik hodin, nebo je rozděleno do více návštěv.
