Už od narození miminka se rodiče vždy těší na jeho první krůčky, které budou předzvěstí jeho objevování světa. Dolní končetiny jsou ale velmi složitým systémem skládajícími se z mnoha částí, a i proto jejich „ovládnutí“ některým dětem trvá déle.
Dolní končetina
a) kosti
Lidskou nohu tedy tvoří pánevní kost (tvořená kostí kyčelní, stydkou a sedací), stehenní kost (= femur), čéška (jablíčko = patela), lýtková kost (= fibula), kolenní kost (= tibia).
Stehenní kost je nejdelší kostí v lidském těle a nachází se v horní části dolní končetiny a je spojena s pánví a s čéškou, holenní a lýtkovou kostí. S pánví stehenní kost pojí kyčelní kloub, s čéškou a současně i s holenní a lýtkovou kostí ji zas pojí kolenní kloub. Pod kolenním kloubem se nachází dvě kosti, které společně tvoří kostru bérce. Jedná se o holenní kost a lýtkovou kost. Holenní kost se při pohledu na člověka nachází v přední části. Holenní kost se postupně rozšiřuje a ve své spodní části vybíhá ve vnitřní kotník směrem k palci. Naopak lýtková kost se při pohledu na člověka nachází v zadní části nohy a v dolní části vybíhá v zevní kotník směrem k malíčku.
b) svaly
Na dolní končetině se nachází velké množství svalů, a proto je vhodné je rozdělit do několika oblastí podle místa jejich výskytu na svaly u kyčelního kloubu, svaly stehna, svaly bérce a svaly nohy/chodidla.
Na stehně se svaly dělí na přední a zadní. Přední svaly tvoří čtyřhlavý sval stehenní (= musculus quadriceps femoris) a sval krejčovský (= musculus sartorius). Zadní svaly stehna tvoří dvojhlavý sval stehenní (= musculus biceps femoris), sval pološlašitý (= musculus semitendinosus), sval poloblanitý (= musculus semimembranosus) a sval zákolenní (= musculus popliteus).
I svaly bérce se dělí na přední, zadní a zevní. Mezi přední svaly patří sval holenní (= musculus tikalis anterior), dlouhý natahovač prstů (= musculus extensor digitorum Lotus) a dlouhý natahovač palce (= musculus extensor hallucis longus). Mezi zadní bércové svaly patří trojhlavý sval lýtkový (= musculus triceps surae) tvořený z dvojhlavého svalu lýtkového (= musculus gastrocnemius) a z šikmého svalu lýtkového (= musculus soleus), a sval chodidlový (= musculus plantaris), zadní sval holenní (= musculus tikalis posterior), dlouhý ohybač prstů (= musculus flexor digitorum), dlouhý ohybač palce (= musculus flexor hallucis longus). Mezi zevní svaly patří dlouhý sval lýtkový (= musculus peroneus longus) a krátký sval lýtkový (= musculus peroneus brevis).
c) klouby a vazy
Dolní končetinu tvoří dva velké klouby, a to kyčelní kloub (= articulatio coxae) a kolenní kloub (articulatio genus). Kyčelní kloub je současně největším kloubem v lidském těle a připojuje dolní končetinu k pánevním kostem. Kyčelní kloub umožňuje pohyby: ohnutí, natažení, otočení, odtažení i přitažení dolní končetiny. Kolenní kloub pak ke stehenní kosti připojuje holenní kost a kost lýtkovou. Kolenní kloub je silný
Ve svém příspěvku MOBIVENAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Swobodová.
Dobrý den,mám sníženou průchodnost cév v dolních končetinách,levá noha 3.stupeň,pravá noha 1.stupeň.Užívám ráno 2 tablety léku Detralex a nosím vysoké kompresní punčochy.Mohu a je vhodné k tomu užívat ještě Mobivenal?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olga.
Dobrý den používám Detralex,ale přijde mi to,že to ani nezabírá, mám nateklý nárt,kolem dokola kotník a jakoby k holenní kostí mě to stahuje.Mám vyléčený bércový vřed.Někdo mi říká, že mám v nártu vodu.Léčím se se štítnou žlázou beru euthyrox a léčila jsem se i na DNU brala jsem Milurit.Bylo mi sděleno,že to DNA neni.
I nohu tvoří několik kostí, celkově se kostra nohy nazývá skeleton pedis. Noha je vlastně podkladem celé kostry člověka, a tak nese celou váhu lidského těla, proto je třeba, aby kosti byly odolné.
Části nohy
a) kosti
Nohu tvoří kotníky, kosti holenní a lýtkové, současně také několik kostí zánártních (= ossa tarsi), kostí nártních (= ossa metatarsi) a prstů (= phalanges). Kostí zánártních je v chodidlu 7 a počítají se od paty směrem dopředu. Největší z nich je kost patní (= calcaneus) a kost hlezenní (= talus), před nimi se nachází menší kost loďková (= os naviculare) a tři kosti klínové: vnitřní (= os cuneiforme mediale) střední (= os cuneiforme intermedium) a zevní (= os cuneiforme laterále), na stejné úrovni se také nachází kost krychlová (= os cuboideum). Před kostmi zánártními se nachází pět kostí nártních (= ossa metatarsi), každá z nich vede k jednomu prstu nohy. Samotné prsty jsou tvořeny několika články. Palec u nohy tvoří dva větší články, ostatní prsty jsou ale tvořeny již třemi kostními články.
b) klouby a vazy
Stejně jako ruka i noha obsahuje klouby, které ale nejsou v noze tak pohyblivé jako v ruce. Kosti chodidla vytvářejí nožní klenbu, která umožňuje pružné našlapování. Klouby pojí různé části kostí, například kloub spojuje kost patní s hlezenní a člunkovou, nebo kost patní s kostí krychlovou, kost krychlovou s kostí člunkovou, kost člunkovou s kostí klínovou, kost krychlovou s kostmi klínovými a kosti nártní s prstovými články.
c) svaly
U chodidla se rozlišují svaly podle toho, jestli se nachází na hřbetu nebo na chodidlové části. Na hřbetu se nachází krátký natahovač prstů (= musculus extensor digitorum brevis) a krátký natahovač palce (= musculus extensor brevis). V chodidlové části se vyskytuje odtahovač palce (= musculus abductor hallucis), přitahovač palce (= musculus adductor hallucis), krátký ohybač palce (= musculus digitorum brevis), odtahovač malíku (= musculus abductor digiti minimi V), krátký ohybač malíku (= musculus flexor digiti minimi brevis V), krátký ohybač prstů (= musculus flexor digitorum brevis), čtyřhranný sval chodidlový (= musculus quadratus plantae) a další mezikostní svaly.
Svaly jsou zde velmi důležité, protože udržují nožní klenby ve správném postavení. U svalů je důležité, aby byly pevné a současně i pružné. Pokud by byly ale dlouhodobě přetěžovány, může se stát, že způsobí i pokles nožní klenby, a tím i způsobí ploché nohy.
d) klenby
U nohy se rozlišuje vnitřní klenba, zevní klenba příčná přední klenba. Vnitřní klenba vede od spodního hrbolu patní kosti přes kost člunkovou, první kost klínovou k první kosti nártní. Zevní klenba také začíná
Ve svém příspěvku VYRÁŽKA Z WARFARINU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libuše.
Užívala jsem Warfarin 3 měsíce po operaci křečových žil. Třetí měsíc se mi objevila nejprve ojedinělá svědivá vyrážka na vnitřní straně stehna operované nohy, pak se udělala i na druhé neoperované noze. Vyrážka se slila v celistvé větší plochy. Po vysazení Warfarinu vyrážka postupně zmizela, zůstaly mi po ní nějakou dobu modřiny. Mohl to způsobit Warfarin? Při užívání jsem měla problémy s jeho správném ustavení - měla jsem kolísavé hodnoty po celou dobu užívání. Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Boule vzniklé pohmožděním mají různou povahu; může jít o vylitou krev nebo jinou tekutinu. Podle místa vzniku se liší závažností, bolestivostí, léčbou a průběhem hojení.
Boule nad kostí na bérci (oblast mezi kolenem a kotníkem) způsobená pohmožděním je krevní výron (hematom) vzniklý mezi přední plochou holenní kosti a kůží. Jako první pomoc je vhodné použít ledový obklad. V případě pokračujícího narůstání hematomu je nutná bandáž (nejlépe elastickým obinadlem) k zastavení jeho dalšího narůstání a dále uložení postižené končetiny do výšky. Větší hematom na bérci se hojí špatně a zdlouhavě, neboť bérec je mnohem méně prokrvený než hlava. Časté bývají zánětlivé komplikace; vylitá krev je totiž vhodným místem k množení mikroorganismů. Dalším faktorem zvyšujícím pravděpodobnost vzniku zánětu (někdy až vzniku bércového vředu) je onemocnění žilního systému dolních končetin. Hrubším pohmožděním přední strany holenní kosti může dojít k drobnému odlomení hrany kosti. Toto odlomení nemá žádný vliv na funkci kosti, často však zůstává trvalá deformita přední hrany holenní kosti.
Boule nad svalem způsobená pohmožděním svalu je rovněž krevním výronem. První pomocí je ledování a klid. Důležité je nesnažit se sval rozcvičit; podstatně by tím byla prodloužena doba přetrvávajících potíží. V případě závažnějšího poranění je vhodné vyšetření chirurgem, který vyloučí či potvrdí poškození svalu.
Boule nad kolenem (jablkem) způsobená pohmožděním nebo otlačením se označuje jako burzitida – nadměrné nahromadění tekutiny burzy (zvláštní polštářek mezi plochou jablka a kůží umožňující volný pohyb kůže proti kosti). Burzitida je svou podstatou podobná gangliomu, liší se jen místem a způsobem vzniku. Při tomto úrazu nepomáhá žádné domácí ošetření, místo musí být ošetřeno lékařem (chirurgem). Nejčastěji bývá nutné odborné odsátí tekutiny (punkce), mnohdy i opakovaně. Někdy je nutné zklidnění zánětu dlahou. Často musí následovat operační odstranění celé změněné burzy pro vracející se (recidivující) potíže.
Ve svém příspěvku MLÉKO JAKO ZDROJ VÁPNÍKU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Vápenaté látky sice nutně potřebujeme pro naše kosti a zuby - ne ovšem vápník z mléka, který náš organismus neumí zpracovat a zužitkovat (navíc při svém vylučování spotřebává vápník náš tzn čím víc mléka vypijeme a víc nevyužitého vápníku vyloučíme tím víc se naše tělo odvápní). Mimoto je dnes každý mléčný produkt několikrát tepelně zpracován, čímž se organické minerální látky z mléka stávají anorganickými.
Kromě toho schází v kravském mléce velký protihráč vápníku - hořčík. Nehodící se vápník z mléčných produktů se usazuje na tepenných stěnách a místo aby přispíval k vytvrzení kosti, vyvolává tvrdnutí tepen. Proto je mléko bohaté na vápník škodlivé, jelikož nám způsobuje předčasné zkostnatění a zestárnutí! Nemělo by se také zapomínat, že i vysoký obsah cholesterolu v mléčných výrobcích přispívá k nebezpečnému kornatění tepen. Ve spojení s vysokým obsahem bílkovin jsou naše játra soustavně přetížena a onemocní. Cholesterol je však pouze jednou z látek, která je v našich usazeninách obsažena. Hlavní látkou anorganický vápník, který náš organismus není schopen zhodnotit. Intenzivní výzkumy, které před několika lety probíhaly na klinice Mayo v Rochesteru v Minnesotě (USA), daly několik odpovědí, které mléčnou výrobnou produkcí vápníkových tablet otřásly do základů. Paní Dr. Lawrence Riggsová, která tyto výzkumy vedla, zjistila, že ženy, které pijí mléko, nebo berou vápníkové tablety, či oboje, nemají větší příjem vápníku než ženy, které mléko, výrobky z něj nebo tablety vůbec nekonzumovaly. Naopak: ještě více se měknutí kosti vyvíjelo u těch, které samy užívaly 2000mg vápníku ve formě mléka, mléčných produktů či tablet.
Nesčetné výzkumy v různých částech světa potvrdily, že chemické prostředky - anorganické tablety vápníku, jsou nejen naprosto zbytečné, ale navíc zatěžují organismus. Lidský organismus totiž anorganické minerálie nedokáže přizpůsobovat a zužitkovat!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Menisky jsou chrupavčité struktury umístěné uvnitř kolenního kloubu; mediální meniskus má poloměsíčitý tvar a je větší (u člověka), laterální meniskus je skoro kruhový. Na příčném řezu mají trojúhelníkovitý tvar, po obvodech jsou silné a přecházejí do kloubního pouzdra, vnitřní část je vyhloubená, tenká a volná.
Menisky odpovídají tvaru kostí, mezi které jsou vloženy – v horní části jsou konkávní a odpovídají kondylům stehenní kosti, spodní část je rovná a zapadá mezi kondyly kosti holenní. Oba menisky jsou pevně přirostlé v interkondylární ploše holenní kosti a kromě toho jsou ještě fixované vazy. Mediální meniskus je ve své střední části pevně srostlý s částí vnitřního kolaterálního vazu, přední cíp laterálního menisku se upíná v blízkosti předního zkříženého vazu, jenž do něj někdy vysílá i ojedinělá vlákna. U 70 % lidí je vyvinut meniskofemorální vaz, který spojuje zadní roh laterálního menisku s vnitřním kondylem stehenní kosti, oba menisky bývají navzájem spojené nezřetelným transverzálním vazem, jenž může i chybět. Obecně je mediální meniskus méně pohyblivý než laterální, proto je při úrazech poškozen mnohem častěji.
Ve svém příspěvku VYRÁŽKY NA SPÁNKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Udělala se mi nevysvětlitelná vyrážka na spánku, na pravé straně čela. Nikdo si s tím neví rady. Měl jste někdo něco takového, co to může být.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
Když je něco nevysvětlitelného, tak je dobré sáhnout po východních medicínách a zkusit najít řešení v nich. Ekzematózní projevy na čele signalizují problémy se střevama. Pokud se vyrážka vyskytne na spodní části čela, tak to signalizuje problémy s tenkým střevem. Když se naopak vyrážka na čele objeví nahoře, tak to souvisí s tlustým střevem. Problémy s močovým měchýřem se na čele projevují po celé linii rozhranní vlasů. Na stranách, nebo chcete-li na spáncích, se pak vyrážka objevuje, když je nomocný žlučník. Zkusila bych ve vašem případě pečlivé vyšetření žlučníku a nebo nějaká nízkotučná dieta by také mohla pomoci. Žlučník bývá také značně namáhán, když do těla přicházejí různé chemické látky, například léky, alkohol, kouření a podobně.
Obličejová část se skládá z kostí párových (horní čelist, kost patrová a lícní) a z nepárové dolní čelisti a jazylky.
Horní čelist sestává z těla, frontálního výběžku a výběžku lícního (proc. zygomaticus), ve kterém se spojuje s kostí lícní (os zygomaticum). Za vývoje se maxila zakládá jako dvě kosti, z nichž přednější a menší (premaxilla) postnatálně srůstá s ostatním tělem maxily. I maxila je pneumatizovaná a nachází se v ní dutina sinus maxilaris (antrum Highmori), největší z vedlejších dutin nosních. Hlavním podkladem tvrdého patra je patrový výběžek. Lůžka pro zuby horního zubního oblouku jsou vytvořena v podkovitém dásňovitém výběžku.
Dvě patrové kosti (os palatinum) mají tvar písmene L (jsou na sebe prakticky kolmé). Jedna (lamina perpendicularis) tvoří část dutiny nosní (cavitas nasi) a druhá (lamina horisontalis) je součástí tvrdého patra.
Dolní čelist (mandibula) se skládá z: těla (corpus mandibulae), ramena (ramus mandibulae), výběžku kloubního a korunového. Navíc nese takzvaný zubní výběžek (processus alveolaris), který nese zuby. Obě ramena patrové kosti jsou zakončena hlavičkou pro kloub čelistní.
Čelistní kloub (articulatio temporomandibularis) je jediným pohyblivým spojením na lebce. Hlavice (caput mandibulae) ve tvaru protáhlého elipsoidu zapadá do jamky na kosti spánkové pod jařmovým obloukem. Mezi obě kloubní plochy je vsunuta vazivová destička. Základními pohyby v kloubu čelistním jsou otevírání úst (deprese mandibuli) a uzavírání úst (elevace mandibuly). V omezeném rozsahu je možný i pohyb mandibuly dopředu, dozadu a do stran.
Funkce z pozice zubů
Každý zub je připojen svým kořenem do čelistní kosti; část čelisti, která podpírá zuby, se nazývá alveolární (zubní lůžka obsahující) výběžek. Způsob připojení je však složitý, zuby jsou připojeny do čelisti vazivovými vlákny zvanými periodontální ligamentum (periodontium). Periodontium se skládá z řady pevných kolagenních vláken, která běží z vrstvy cementu pokrývající kořen do přilehlého alveolárního kostního výběžku. Tato vlákna jsou promíchána s pojivovou tkání, která obsahuje krevní cévy a nervová vlákna. Způsob připojení zubů má za následek velmi malý stupeň jejich přirozené pohyblivosti. Toto může sloužit jako druh nárazníku, který chrání zuby a kosti před poškozením při kousání. Oblast rozhodujícího významu je na krčku zubu, kde se spojují korunka a kořen. V této oblasti se manžeta dásně pevně připojuje k zubu a slouží k ochraně pod ní ležících tkání před infekcí a jinými škodlivými vlivy.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Zubní extrakce
Zuby se odstraňují z důvodu nenapravitelného poškození nás
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ A LEPEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Rajniaková.
Dobrý den,
jdu asi s neobvyklým dotazem. Jsem celiak. V poslením roce mě pořád svědí tělo a když se poškrabu, naskáčou mi jizvy, stále koumám odkud jsem to vzala, ale jediný co mě napadlo, je lepek.Samozřejmě občas zhřeším. Máte s tím někdo nějakou zkušenost? Díiky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V souvislosti s celiakií a svěděním mě napadá možnost rozvoje onemocnění zvaného Duhringova nemoc. Je to velmi vzácné autoimunitní onemocnění, které se projevuje právě v souvislosti s celiakií. Mezi hlavní příznaky Duhringovy nemoci patří puchýřovitá vyrážka, která se podobá oparu. Vyrážka se vyskytuje nejčastěji v místech, kde dochází k velkému namáhání kůže (loketní jamka, kolenní jamka, stehna), ale může se vyskytnout i na hlavě nebo na zádech. Vyrážka svědí a pálí a svádí ke škrábání. Kromě těchto příznaků na kůži se objevují i klasické příznaky celiakie (průjmy, nadýmání, nevolnost, zvracení a hubnutí, respektive nepřibývání na váze). Asi by bylo vhodné zajít za svým gastroenerologem a nechat si vyšetřit aktuální stav střev a podle toho určit další postup. Co můžete udělat hned, je vyřadit všechny zdroje lepku a proti svědění zkusit užívat lék Claritine. Celiakie se bohužel nedá vyléčit, ale dietou se dají výrazně omezit její negativní projevy.
Vyrážka či ekzém jsou definovány jako zánět kůže, který není vyvolán mikroorganismy napadajícími kůži. Tělo tímto způsobem spíše dává najevo problém v celém organismu, takovým problémem může být například infekce v těle, nedostatek nějaké živiny, problém imunity nebo onemocnění nějakého orgánu.
Příčiny svědění kůže, vyrážky, ekzému
atopický ekzém, alergie;
snížená imunita a přítomnost infekce (například plané neštovice, spála, pásový opar);
překyselení organismu (únava, zimomřivost, studené končetiny, bolest hlavy, snížená imunita, alergie, špatné hojení ran, nervové poruchy);
celiakie, alergie na lepek (bolest břicha, průjem, hubnutí, pocit plnosti, únava, krev ve stolici, kožní vyrážka);
cukrovka, diabetes mellitus (únava, ospalost, žízeň, hlad, nadměrné močení, necitlivost, brnění končetin, svědění kůže, průjem, záněty močových cest, afty, zápach z úst a z moči);
nedostatek vitamínu B3 (citlivost na světlo, bolestivá, podrážděná kůže, bolestivost jazyka a dutiny ústní, únava, trávicí potíže, bolest břicha, průjem, ztráta hmotnosti, poškození nervů);
V naší poradně s názvem VYRÁŽKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel M Černíková.
Manželovi se včera večer objevila vyrážka na krku a trupu, lehce na pažích. Přes noc se rozšířila i na nohy a přibyla na pažích. Nejvíce se podobá zarděnkám, ale nemá nic na obličeji, ani ve vlasech, je bez teploty, nemá problémy dýchacích cest. Vyrážka je červená, vypadá jako velká husí kůže a místy je hustější a zhoršuje se. Nesvědí. Může někdo poradit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Aplikujte po dobu několika dní volně prodejnou mast Hydrocortisone a mělo by se to zklidnit. Také učiňte opatření, aby nedocházelo k nočnímu pocení. Takže snižte teplotu v místnosti a oblečte bavlněné pyžamo.
Kostra nohy je uspořádána do dvou klenebních oblouků – podélného a příčného. Podélná klenba je dána vyšším vnitřním obloukem, který tvoří tři vnitřní paprsky s vrcholem v kosti loďkovité. Zevní klenba je nižší, méně rigidní, a je tvořena dvěma zevními paprsky a kostí krychlovou. Příčná klenba je podmíněna tvarem a uspořádáním klínovitých kostí, dopředu klenutí ubývá a za normálních okolností leží hlavičky všech nártních kostí ve stejné rovině, takže v zatížení je hmotnost těla rozložena na všechny paprsky.
Příčná klenba je nejnápadnější v úrovni kostí klínových a kosti krychlové. Na jejím tvaru se podílejí dva hlavní paprsky nohy. Vnitřní pruh jde od kosti hlezenní, zahrnuje kost loďkovitou, kosti klínovité a první 3 kosti záprstní. Vnější pruh tvoří kost patní, krychlová a 4. a 5. kost záprstní.
Udržení podélné a příčné klenby je závislé na třech činitelích:
na kostní architektonice;
na ligamentózním (vazovém) systému nohy;
na svalech nohy.
Oba oblouky klenby jsou primárně tvořeny uspořádáním kostěných elementů kostry nohy a jejich zajištěním vazy. Svaly mají druhotnou úlohu, i když důležitou, při udržování klenby během dynamického zatížení.
Ve svém příspěvku PUCHÝŘKY PO CELÉM TĚLE-SVĚDIVÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radmila Lőrinczová.
Prosím o radu kamarádčina maminka má malé puchýřky skoro po celém těle a je z toho nanervy. Trvá to už dlouho a každý pohyb či dotek trička nebo i kalhotky na těle ji šíleně svědí a pořád jen brečí a brečí. Bohužel jsem to nevyděla tak to nemohu blíže popsat. Byla i na alergologii kde ji vzali vzorek kůže a nic nebylo zjištěno. Kdysi měla rakovinu a ted´jí někdo postrašil že to může být příznak že se to vrací. Prosím zkuste poradit je mi ji hrozně líto je strašně hodná. Děkuji Radmila.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kaja.
dobry den cca dva mesice sd mi zjevy vyrazka na cele tvari.A na tela vyrazkA s puchyri.Co to muue byt?hrozne to svedi.
Chodidlo je první a poslední částí našeho těla, která se každý den dotýká země. Podporuje nás při chůzi či běhu a je základem držení těla i jeho pohybu. Chodidlo se skládá z kostí, šlach, tuku a mnoha přidružených tkání. Chodidla jsou velmi silná, a přestože nejsou tak pružná jako ruce, dokážou vykonat širokou škálu pohybů.
Tvar udržují napříč probíhající vazy a šlašitý třmen. Svaly jdoucí podélně chodidlem se chovají podobně jako tětiva luku. Z těchto svalů jsou nejdůležitější ohybače prstů a musculus tibialis posterior (zadní sval holenní), který podchycuje nejvyšší místo klenby.
Vazy samy by nestačily k udržení klenby, proto se na této funkci podílejí i svaly jdoucí podélně chodidlem, povrchové krátké svaly chodidla a šlašitý třmen. Vnitřní okraj nohy zvedá musculus tibialis anterior (přední sval holenní), vnější okraj nohy zvedá musculus fibularis longus (dlouhý sval lýtkový). Spolu vytvářejí šlašitý třmen, který klenbu podchycuje a tahem zvedá.
Nožní klenba je vystavována zátěži, například při dlouhém stání, a působící síly mají tendenci klenbu snížit. Jelikož je klenba udržována převážně svaly, při jejich ochabnutí nebo únavě dochází k poklesu klenby. Naopak při zkrácení krátkých svalů chodidla dochází k vytvoření vysoké klenby.
V naší poradně s názvem KOŽNÍ KARLOVO NÁMĚSTÍ: VYRÁŽKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Dobrý den, jsem ve 3. trimestru těhotenství a na koleni se mi udělala ošklivá vyrážka. Ze začátku jsem myslela aby to nebyl pásový opar, to se ale krevními testy vyloučilo. Nyní se to ale dost zhoršilo, vyrážka se rozšiřuje a hodně svědí. Jsem objednaná na dermatologii na konec dubna, ale obávám se aby to třeba nebyla plíseň nebo něco co by mohlo ohrozit miminko. Mohli byste mi prosím poradit? Děkuji, Blanka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je to panikulitida. Jde o zánět tukových buněk pod kůží, tak zvaný Erythema nodosum, který je v těhotenství běžný a nevyžaduje podpůrnou léčbu. Nebyly zaznamenány žádné nežádoucí účinky na průběh těhotenství ani na zdraví plodu. Předpokládá se, že právě těhotenství může sloužit jako spouštěč tohoto kožního onemocnění. Co s tím? Doporučuje se klid na lůžku a elastické pásové obvazy. Příznaky obvykle samy odezní do 30 dnů.
Osteosarkom se jako nejčastější maligní nádor kostí vyskytuje hlavně u mladých lidí do 20 let věku, u starších lidí vzniká obvykle na podkladě jiných kostních onemocnění. Častější bývá u chlapců. Může postihnout kteroukoliv kost, nejčastěji se ale vyskytuje ve stehenní, holenní nebo ramenní kosti a velmi brzy po svém vzniku metastazuje (zakládá nádorová ložiska v jiných orgánech – hlavně v plicích, mozku a jiných kostech). Projevuje se dlouhotrvající tupou nebo krátkodobou vystřelující bolestí hlavně v noci, dále zduřením kosti a rovněž mírně zvýšenou tělesnou teplotou. Někdy taky vypadá jako bolestivý výrůstek na povrchu kosti. Pacient se cítí být celkově nemocen, ztrácí chuť k jídlu, hubne, neprospívá.
Ve svém příspěvku BOLESTI SVALŮ KLOUBŮ KOSTI , ZAD 5 MĚSÍCŮ PO CHEMOTERAPII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Bartoníková.
Jsem po léčbě rakoviny prsu, 5 měsíců po chemoterapii a 2 měsíce po ozařování. Mám stále bolesti kostí, kloubů, zad a to hlavně v noci.Prodělala jsem při chemoterapii herpes zofer v zádové oblasti.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dalibor.
Ano jsem také pět měsíců po chemoterapii a začaly mě bolet kosti ,záda ,a hlava i zlomenina . Co s tím ? Děkuji Dalibor
Kostní nádory se těžko diagnostikují, typické příznaky často chybí. Nejobvyklejší typ, osteosarkom, se vyskytuje hlavně u mladých lidí do 20 let, častěji u chlapců. Většinou se vyskytuje ve stehenní, holenní nebo ramenní kosti. Projevuje se tupou nebo vystřelující bolestí, zduřením kosti a zvýšenou teplotou. Někdy může nádor vypadat jako malý bolestivý výrůstek na povrchu kosti. Nemocný se necítí dobře, hubne a nemá chuť k jídlu. Pokud se nádor rozšíří do páteřních obratlů, může se projevit bolestmi zad, ztrátou citlivosti nohou nebo únikem moči. Bez důkladného vyšetření (rentgen kosti a plic, případně CT, odběr vzorku z tumoru, odběr krve ke stanovení dalších parametrů) nelze odhadnout povahu nádoru ani prognózu. Jako u každého onkologického onemocnění i zde platí, že odkládání vyšetření může znamenat promeškání doby, kdy je ještě možná radikální léčba.
V naší poradně s názvem OTOKY A ZARUDNUTI PAZE ,BOLESTI KLICNICH KOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dita.
Dobry den, uz nekolik mesicu mi poboliva obcas pod klicni kosti na obouch str.soucasne.Nabery krve negativni.Jiz 5 dnu me trapi otekla paze a na ni pricne ruzovy otok.Rekli ze Flegmona, dali mi antibiotika.Vypadalo to po 3 dnech, ze to mizi.Dnes rano se to objevilo jeste vice zarudle
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Budete muset na kožní, protože to bude vyžadovat mast, která je na předpis. Vezměte sebou název antibiotik, které jste užívala, jakožto i názvy všech ostatních léků a doplňků stravy, které užíváte.
nedostatek vitamínu B3 (citlivost na světlo, bolestivá, podrážděná kůže, bolestivost jazyka a úst, únava, trávicí potíže, bolest břicha, průjem, ztráta hmotnosti, poškození nervů);
nedostatek vápníku (záškuby, bolest svalů, kloubů, poruchy nervů, vyrážka, svědění kůže, lámání nehtů, špatné hojení ran, bušení srdce, deprese, podrážděnost, nespavost, řídnutí kostí, osteoporóza);
rakovina žlučníku a žlučových cest (únava, noční pocení, teplota, nechutenství, popřípadě hubnutí, žloutenka, svědění kůže, potíže s trávením, pocit plnosti, zvracení);
selhání ledvin (únava, málo moči, otoky, nevolnost až zvracení, bolest hlavy, u akutní: až ztráta vědomí; u chronické: bledost, svědění kůže, bolest hrudi, kostí);
nadbytek vitamínu A (může poškodit plod, bolest hlavy, kostí, břicha, nevolnost, zvracení, průjem, svědění kůže, padání vlasů, nepravidelná menstruace, poruchy zraku);
dna, pakostnice (nesnesitelná bolest a otok kloubů, může se objevit bolest hlavy, svalů, trávicí potíže, nadýmání, průjem, pálení konečníku, vyrážka);
Ve svém příspěvku BOULE NAD KLICNI KOSTI. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobry vecer, tak pred tydnem jsem si vsimla boule nad pravou klicni kosti. Nijak se nepohybuje. Na zatlaceni bolestiva a bolestive i smerem za krk. Nez pujdu k lekari,rada bych vedela jake jsou moznosti puvodu boule. Dekuji za odpoved. Petra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šárka.
Mé sestře se objevila bulka pod kliční kostí na levé straně.Bolestivá.Cítila bolest i pod levým žebrem,vystřelující.A ted se k tomu přidal dvě zvětšené uzliny na krku, sucho v ústech.Byla na různých vyšetřeních,neví co to je,jedni to chtěj řezat,druzí zase ne.Je sama s dětmi/jedno vážně nemocné/,takže to chce řešit a ne čekat.Má někdo zkušenost nebo stejný problém!?Předem díky
a. profunda femoris – ↓ za a. femoralis, pro svaly stehna
a. circumflexa femoris med. – → mezi m. ilipsoas a m. pectineus, po m. obturatorius ext. k fossa trochanterica – r. asc. (anast. s a. obturatoria), r. prof. – přes add. magnus ke svalům sedacího hrbolu (anast. s a. glutea inf.), r. transv. – ke svalům sedacího hrbolu, r. acetabularis – do lig. capitis fem., (anast. s a. obturatoria)
a. circumflexa femoris lat. – ← pod m. rectus fem., dělí se v r. asc. – k m. sartorius a tensor fasciae latae (anast. s a. circumflexa med. a aa. glutaea sup.), r. transv. – do m. vastus lat., r. desc. – pod m. rectus k patelle
aa.perforantes (3) – ↓ kolem femuru, přes adduktory k zadním svalům stehna
a. genus desc. – ↓ v canalis adductorius, ↑ přes membrana vastoadductoria, r. saphenus souběžně s n. saphenus na bérec, rr. articulares do rete genu
Zákolenní tepna (a. poplitea)
větve kloubní do rete articulare genus a větve svalové:
a. genus sup. lat. – nad lat. kondylem femuru do rete genus
a. genus sup. med. – nad med. kondylem do rete genus
a. genus media – do fossa intercondylaris k ligg. cruciata a plicae alares
a. genus inf. lat. – pod m. gastrocnemius lat. a lig. collat. lat. do rete genus
a. genus inf. med. – pod m. gastrocnemius med. a lig. collat. med. do rete genus
rr. musculares – k úponům zadních svalů stehna
aa. surales – k m. triceps surae a šlaše bicepsu
Přední holenní tepna (a. tibialis ant.)
větve:
a. recurrens tibialis post. – za mezikostní blánou do rete genus
a. recurrens tibialis ant. – před mezikostní blánou do rete genus
rr. musculares – k extenzorům nohy
a. malleolaris ant. lat. – ← pod šlachami extenzorů palce a prstů do rete malleolare lat.
a. malleolaris ant. med. – → pod šlachou m. tibialis ant. do rete malleolare med.
Hřbetní tepna nohy (a. dorsalis pedis)
větve:
aa. tarseae med. – k mediálnímu okraji nohy
a. tarsea lat. – pod krátkými ext. k laterálnímu okraji nohy, dovytváří arcus dorsalis pedis
a. arcuata – ← obloukem laterálně pod krátkým ext. prstů přes baze mtt., spojí se s a. tarsea lat. za vzniku arcus dorsalis pedis; z něho 3 aa. metatarsae dors. pro 2.–4. intermtt. štěrbinu a z nich a. digitales
Ve svém příspěvku NEVIM O TOM ŽE BYCH MĚLA NĚKDY PASOVY OPAR, PŘESTO MÁM V TĚLE UŽ MIN.8 LET PROTILÁTKY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobrý den, jak je možné že nevím o tom že bych proděla pasový opar-který se popisuje jako velmi bolestivý? a přitom mám v krvi protilátky.. min od roku 2008 ? S EBV VCA IgG 18,0+, CMV IgG 128,4, HSV 1 IgG 7,21 a Var.zoster IgG 3,76 Může to mít souvislost se slabým zápalem plic který jsem měla v roce 2006 který ale asi nebyl až tak slabý nebo jednoduchý...léčba trvala 3 měsíce ,X antibiotik, 12 rentgenu.. jediné co Mi tehdy našli byly okrajově Borrelie..které poté zmizely. Nebo to může mít spojitost s tím, že Mé 3 děti krátce před mým onemocněním, všechny prodělaly spálu? Od toho zápalu plic mám střídavé bolesti po celém těle, lícní kosti, klouby, otoky, zpočátku i křeče-nyní ne, únava, ztuhlost, bolesti nohou...Krevní hodnoty leukocytu, trombocytu a alp, hematokrit.. mám stále mírně sníženy-. už 10 let.. podle lékařu to asi není důležité... nesnáším sebemenší chlad. Občas hlavně přes zimu mi naskakuji ojedinělé pupínky na jedné lopatce nebo občas nějaký na tváři ale nebolí mě to.. Nyní mám hodnoty VZV IgG 2,356 , EBV IgG 3,4 , CMV IgG 4,4 . Jdou hezky dolu jen Mi není lépe.. bohužel mám pozitivní HLA B 27,na co mi jeden doktor říka že jsem nemocná a druhý že ne... máte jen antigen-ne nemoc, CRP je v pořádku, revmatický faktor taky, kosti taky ok.. Děkuji za odpověď. Petra
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Při objevení se podezření na rakovinu kostí je nezbytné co nejdříve navštívit lékaře – čím časnější je diagnostika, tím větší jsou vyhlídky na vyléčení nádoru. Kostní nádory se nejčastěji diagnostikují zhotovením rentgenového snímku postižené kosti, kde zkušený lékař-radiolog dovede poznat jeho přítomnost. Dále se odeberou vzorky krve, ve které se sledují hladiny takzvaných nádorových markerů (což jsou specifické látky, jejichž hladiny bývají zvýšené při některých nádorech).
Nejjistějším postupem při získání diagnózy je odebrání vzorku kosti (biopsie) a jeho následné odeslání na oddělení patologie, kde si ho lékař-patolog speciálně obarví a vloží pod mikroskop. Podle stupně a charakteru odlišnosti buněk nacházejících se ve vzorku od normálních kostních buněk může pak zjistit, o jaký typ nádoru se jedná. Na dalším postupu pak spolupracuje celý tým lékařů, specialistů v různých oborech medicíny (onkologie, ortopedie, chirurgie), kteří podle výsledků z patologie zhodnotí, jaký typ terapie bude v daném případě nejvhodnější. Ve většině případů se musí nádor operovat, přičemž je důležité během operace vybrat ven celý nádor. Vzniklý defekt kosti se pak nahrazuje titanovou vnitřní protézou nebo kostním štěpem. Někdy je ale bohužel nutné (hlavně z důvodu rozsáhlosti nádoru) postiženou část končetiny amputovat.
Nejčastěji však léčba rakoviny kostí spočívá v kombinaci více léčebných postupů, tedy operace, ozařování a chemoterapie. Protože vysoké dávky záření i chemoterapie mají mnoho nežádoucích účinků (nejčastěji jde o únavu, nevolnost, zvracení, zánět kůže a sliznic), je možné při užití kombinace těchto způsobů použít nižší dávky každé z nich, a tak snížit výskyt vedlejších příznaků léčby na minimum. V některých případech jako terapie postačí pouze ozařování. Bývá tak většinou u Ewingova sarkomu, který je na tento způsob léčby velmi citlivý a většinou zareaguje velmi příznivě (může dojít až k jeho vyhojení). Po vyléčení nádoru je nutné pravidelně docházet na kontroly k onkologovi, kde se zhotovuje rentgenový snímek operované kosti i plic (možné objevení se metastázy, kterou při léčbě nebylo ještě poznat). Při objevení se jakýchkoliv dalších potíží (bolesti, hubnutí, slabost, problémy s dýcháním, dlouhotrvající kašel, zápal plic nereagující na léčbu) je nutné kontaktovat lékaře okamžitě.
Tento druh rakoviny je velmi nebezpečný, protože se velmi často neprojevuje žádnými příznaky až do pozdních fází onemocnění. V pozdních stadiích se objevuje bolest kostí a zlomeniny, které vznikají už při malém tlaku na kost. V konečné fázi nastupují klasické příznaky nádorového onemocnění, to je v době, kdy se metastáze rozšiřují po celém těle. Objevují se příznaky celkového onemocnění jako zvýšená horečka, pocení, hubnutí, slabost.
Příčina vzniku této rakoviny není dodnes známá. Má se za to, že silný vliv mají genetické predispozice. Velmi často tyto nádory napadají mladé lidi, u starších jsou spíše vzácností. Nádor vzniká mutací v genetické informaci buněk.
Nádorové bujení v kostech může být benigní, tedy nezhoubné, které svým růstem pouze utlačuje zdravou část kosti, nebo může být nádorové bujení maligní, tedy zhoubné, které agresivně poškozuje své okolí a může se i šířit krví a zakládat nová nádorová ložiska kdekoliv v těle.
Primární nádory jsou takové, které vznikly z buněk přirozeně se vyskytujících v dané tkáni, tedy v tomto případě buněk kostních a buněk chrupavky. Tyto nádory nazýváme kostní sarkomy: osteosarkom (z buněk kostí), chondrosarkom (z buněk chrupavky kostní) a vzácný Ewingův sarkom, což je nádor kostní dřeně. Sarkomy jsou velmi vzácné, tvoří přibližně 1 % všech nádorů u dospělých lidí, relativně častější jsou bohužel u malých dětí, kde tvoří až 15 % všech zhoubných nádorů. Primární kostní rakovina se vyskytuje hlavně ve dlouhých kostech končetin a v pánvi.
Sekundární rakovina kostí (metastáza) je nádor, který se vytvořil původně v jiném orgánu a přímým přestupem, krevní nebo lymfatickou cestou, se dostal do kosti. Metastázy tvoří výraznou většinu všech nádorů nacházejících se v kostech a buňky, které se tvoří, jsou podobné buňkám orgánů, ze kterých vycházejí. Nejčastěji do kostí metastazují nádory prostaty, prsu, plic, tlustého střeva a konečníku, žaludku, ledvin, ženských pohlavních orgánů a další.
Dlouhodobý nedostatek vápníku se u dětí může projevit velmi nápadně – vápník je nezbytný pro růst kostí a zubů, a tak bude poškozena jejich tvorba a růst. Děti jsou pak celkově drobnější než jejich vrstevníci, hůře jim rostou zuby a častěji se kazí. U dětí se také může projevit nedostatek vápníku jako rachitis (křivice). Křivice je onemocnění vznikající v důsledku poruchy ukládání vápníku, fosforu a jiných prvků či jejich sloučenin do kostí. Kosti jsou typicky měkké a je porušena jejich přirozená přestavba, probíhající za normálních okolností celý život. Nemoc se projeví zpravidla u dětí ve věku od 6 měsíců do 3 let, kdy se kostra vyvíjí a potřebuje správný přísun potřebných látek. V podstatě rozlišujeme 2 typy křivice:
Kalcipenická rachitida – křivice z nedostatku vápníku. Vzniká z malého příjmu samotného vápníku v potravě, což je ale u nás vzácnější. Častějším důvodem je nedostatek vitamínu D. Vápník, který přijímáme s potravou (například mléko a mléčné výrobky – sýry, jogurty), se dostává do střeva, kde je pomocí speciálních přenašečů přenesen do krve, díky které se dostává tam, kde je ho potřeba (například právě do kostí). Tyto přenašeče vznikají jen díky vitamínu D. Takže když je málo vitamínu D, přenašeče nevznikají, vápník se nedostává do krve a do kostí a ty nemohou být správně vytvářeny a plnit svou funkci jako za normálních okolností.
Vitamin D-rezistentní rachitida – křivice vznikající při normálním příjmu vitamínu D. Je jich několik typů a jsou často geneticky podmíněné (zděděné, vrozené). Obraz nemocného dítěte je podobný, ale vzhledem k tomu, že je to onemocnění vrozené, a tím dlouhodobé, je postižení většinou těžší. Vzniklá křivice je charakteristická kostmi s malým množstvím vápníku, které jsou měkčí, což způsobuje jejich prohýbání, když dítě začíná chodit (nohy do O). S vývojem kostí blízce souvisí i vývoj zubů (také je důležitý vápník), takže zuby vyrůstají opožděně a mají poškozenou sklovinu. Hroutí se i obratle a dochází k různým zakřivením páteře.
U větších dětí je známé měknutí kostí – osteomalácie, nebo řídnutí kostí – osteoporóza. V dospělosti tento stav vede k uvolňování zubů. Dalšími projevy jsou bušení srdce, záchvaty úzkosti, dýchací potíže, svalové záškuby, křeče a svalové bolesti v rukou a nohou, potíže při chůzi, opary a puchýře v ústech, příčná lomivost nehtů, zvýšené padání vlasů, nadměrné menstruační krvácení a skřípání zubů.
