VYRÁŽKA Z NERVŮ je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Slinná žláza (latinsky glandula salivaria) je exokrinní žláza dutiny ústní, která vylučuje sekret, slinu (saliva). Sliny zvlhčují dutinu ústní, obalují přijímanou potravu, čímž usnadňují polykání, a obsahují enzymy, které natráví potravu (amylázy).
Operace
Operace slinných žláz se provádí v celkové anestézii na centrálních operačních sálech ORL oddělení.
Podčelistní slinná žláza se odstraňuje vždy celá. Kožní řez je veden zevně na krku pod dolním okrajem žlázy, souběžně s hranou dolní čelisti, v délce 5–8 cm. Přes podkoží a sval napínající kůži se lékař dostane na žlázu, kterou postupně odstraní. To může být obtížné při větších zánětlivých srůstech v okolí žlázy. Cévy vedoucí kolem žlázy do tváře se podvážou. Chrání se pod žlázou probíhající nerv, který hýbe příslušnou polovinou jazyka. Blízko žlázy probíhají 2 tenké větve lícního nervu, které vedou ke svalům dolního rtu a kožnímu svalu na přední straně krku a inervují je. Tyto jemné větve se snaží operatéři chránit. Dále se vypreparuje a podváže vývod slinné žlázy do dutiny ústní. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén). Odsává tak z rány tekutinu s krví, která se po operaci v ráně tvoří. Rána se zašije ve 2 vrstvách a kůže na krku se šije „neviditelným“, intradermálním stehem. Zevně se přikládá na ránu kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní steh 7. až 10. den. Je-li hojení rány normální, je pacient propuštěn z oddělení domů 5. až 7. den.
Příušní žláza. Operace příušní žlázy je náročnější a také rizikovější výkon. Kožní řez se vede těsně před ušním boltcem, dále pokračuje pod ušním lalůčkem dozadu za boltec a odtud se řez stáčí dolů podél kývače na krk. Obnaží se příušní žláza. Vyhledá se kožní nerv vedoucí k ušnímu lalůčku, ale protože brání přístupu ke žláze, zpravidla se přerušuje. Největším rizikem operace příušní žlázy je poškození lícního nervu, který prochází přímo žlázou a inervuje mimické svaly obličeje. Základem operace je proto vyhledání kmene lícního nervu při jeho vstupu do žlázy a dále preparace všech jeho větví procházejících žlázou. Tato část operace se provádí s pomocí takzvaných lupových brýlí, které zvětšují obraz operačního pole. Cílené vyhledání lícního nervu dává větší naději, že nerv nebude poškozen, než odstraňování nádoru ze žlázy „naslepo“ bez identifikace nervu. Nepodaří-li se najít hlavní kmen nervu, snaží se operatér identifikovat jeho periferní větve po výstupu ze žlázy a po nich pak postupuje zpět k hlavnímu kmeni. Většina nádorů příušní žlázy je umístěna v její zevní části, tedy zevně od lícního nervu. V tom případě se odstraňuje jen zevní část žlázy s nádorem zevně od nervu a její vnitřní část se ponechá. Vždy se lékař snaží odstranit spolu s nádorem co největší část okolní
V naší poradně s názvem PLOTENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela.
Dobrý den, taky mne zajímá zda na milgamma n na plotenky?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Milgamma N obsahuje tři vitamíny řady B. Vitamín B1 ve formě benfotiaminu, vitamín B6 a vitamín B12. V této kombinaci slouží jako podpůrná léčba při onemocněních postihujících periferní nervový systém u těchto stavů:
- zánětlivá onemocnění periferních nervů a kořenů,
- onemocnění v rámci diabetes mellitus,
- následky chronického alkoholismu,
- obrna lícního nervu,
- postižení trojklanného nervu,
- kořenové syndromy,
- pásový opar.
Ani jeden z těchto vitamínů nemá vliv na stav plotének - meziobratlových prostor. Jako prevence před vznikem problémů s meziobratlovými ploténkami prokazatelně účinkuje pohyb, užívání kolagenu, chondroitinu a MSM síry. Pokud se problémy již vyskytly, tak pak pomůže jen chirurgické řešení.
Edém terče zrakového nervu (ZN) je klinickým příznakem několika patologických stavů. Prosáknutí terče ZN při nitrolební hypertenzi nazýváme městnavou papilou (papiledémem). Vznik a vývoj městnavé papily je dynamický proces, při kterém rozlišujeme několik stadií: časná fáze, fáze plně vyvinutého edému, chronické stadium a jako poslední vzniká atrofie terče ZN. Charakteristickými známkami edému terče ZN jsou hyperémie disku ZN, setření jeho hranic, vyhlazení fyziologické exkavace, vznik papilárních a peripapilárních retinálních hemoragií, tvrdých a měkkých exsudátů, prosakování tekutiny do vrstvy nervových vláken a tvorba retinálních řas. Terč zrakového nervu je jednou z hlavních struktur, které se vyšetřují při oftalmoskopii. Nálezy na terči jsou často výchozím bodem pro diferenciálně diagnostickou rozvahu nejen u očních onemocnění, ale i u celkových chorob. Jak již bylo řečeno, edém terče je symptomem, kterým se manifestuje více klinických problémů. Mezi ně patří například zánětlivý edém u intraokulární neuritidy, ischemický edém u přední ischemické neuropatie optiku (AION – z anglického anterior ischemic optic neuropathy) či prosáknutí terče ZN při nitrolební hypertenzi.
Řadu let trvalo, než oftalmologové začali rozlišovat mezi oftalmoskopicky velmi podobným edémem terče zrakového nervu při nitrolební hypertenzi a zánětlivým edémem při intraokulární neuritidě či ischemickým edémem. Termín městnavá papila je v Čechách vyhrazen pouze problému prosáknutí terče zrakového nervu při nitrolební hypertenzi a jeho vyslovením se dělá vždy již jednoznačný a etiologicky velmi závažný závěr. Pokud je edém jiné etiologie nebo zatím nebyla přesně stanovena diagnóza, používá se označení edém nebo prosáknutí terče zrakového nervu. Zcela běžně a naprosto správně však lze používat „širší“ termín edém terče zrakového nervu i u městnavé papily. Toto názvosloví je také jedním z mála (vedle přídavných jmen označujících lokalizaci, například peripapilární), kde dosud zůstalo zachováno slovo papila k popisu intraokulární části zrakového nervu, tedy oblasti zadního segmentu oka, kde axony gangliových buněk opouštějí oční kouli. Jinak se v současné době již termín papila zrakového nervu nedoporučuje používat, protože vzhled zdravého terče zrakového nervu vyznačujícího se fyziologickou exkavací názvu papila (bradavičnatý výběžek) neodpovídá. V souladu se zahraniční literaturou se tedy upřednostňuje označení terč, hlava či disk zrakového nervu.
Vzhledem k tomu, že je městnavá papila významným objektivním příznakem nitrolební hypertenze, stojí v popředí zájmu nejen oftalmologů, ale i neurologů a neurochirurgů. Zda je tento symptom přítomen a v jakém rozsahu, je mnohdy hlavní otázkou, kterou má oční lékař zodpovědět při konziliárním vyšetření. Vznik a vývoj městnavé papily je dynamický proces, při kterém se rozlišuje několik stadií: časná fáze, fáze plně vyvinutého edému, chronické stadium a poslední vznik atrofie terče zrakového nervu.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Mravenčení končetin je nepříjemný pocit, kdy vnímáme určitou část jinak než obvykle.
Příčiny:
Útlak nervů – k útlaku nervů dochází v místech, kde nerv prochází pod kůží a blízko kosti. Tento stav je nám známý jako přeležení, kdy se probudíme v noci s brnícími prsty rukou či nohou. Tento stav mravenčení po chvíli odezní. Vážnější jsou potom takzvané úžinové syndromy, kdy dochází k dlouhodobému stlačení nervů v určitém místě jeho průběhu anatomickými strukturami, to je různými kanály (karpální/zápěstní tunel, kubitální/loketní tunel). Nejznámější je syndrom, při němž dochází k útlaku středního nervu (n. medianus) v karpálním tunelu. Dalším známým útlakovým stavem je výhřez meziobratlové ploténky.
Mozková mrtvice (iktus) ‒ mozková mrtvice může zapříčinit dočasné nebo trvalé znecitlivění, brnění, parestézie v určité oblasti těla.
Ischemie, zúžení cév ‒ ischemie může být i záchvatovitá, například u Raynaudova syndromu dochází ke stahu drobných cév, což kromě zmodrání prstů může vyvolat i parestézie a bolestivost. Při dlouhodobé ischemizaci (nedokrevnosti), například u ischemické choroby dolních končetin, může dojít k poškození nervů, což se projeví změnami v čití.
Neurologické záchvatovité stavy ‒ jak záchvat migrény, tak epileptický záchvat mohou být provázeny zhoršením čitím končetin.
Nádorová onemocnění ‒ nádory mohou vyvolat takzvaný paraneoplastický syndrom, kdy mohou produkovat hormony nebo hormonům podobné látky. To může mít dopad i na kožní čití.
Alkoholismus – dlouhodobě zvýšený přísun alkoholu vede k poškození nervů, navíc také alkohol vyčerpává zásoby vitamínů skupiny B, které jsou nutné pro správnou funkci nervů.
Cukrovka ‒ cukrovky obou typů I i II mohou poničit nervy, a to hlavně tím, že jsou poničeny drobné cévy, které je zásobují. Jedná se o takzvanou diabetickou neuropatii.
Metabolická a hormonální onemocnění – mravenčení mohou způsobit hromadící se metabolity, zplodiny v těle, například při selhávání jater či ledvin. Také hormonální změny, jako jsou poruchy štítné žlázy, mohou vyústit v poruchy kožního čití v podobě brnění.
Roztroušená skleróza ‒ při této nemoci dochází k demyelinizaci nervových vláken a s tím souvisí i poruchy vedení nervového vzruchu a pocit mravenčení.
Nedostatek vitamínů ‒ zvláště pak ze skupiny B, způsobuje záněty nervů, takzvanou polyneuropatii.
Hyperventilace ‒ při hyperventilaci, což je zrychlené a prohloubené dýchání, dochází k acidóze, tedy překyselení a snížení hladiny vápníku. Tento stav následně vede k brnění až křečím končetin.
Infekční a poinfekční stavy ‒ například borelióza, kdy jsou napadeny i nervové struktury.
Ve svém příspěvku PŘÍZNAKY ZÁNĚTU TROJKLANÉHO NERVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena gedusova.
Dobry den.Asi mesic chodim k zubari pro bolest zubu.Mam zrengenovane vsechny zuby,prevrtane,dokonce jsem si 5 nechala vytrhnout a bolest v podobe vystrelovani a tak silnem pichnuti porad pretrvava.Pani zubarka tvrdi ze od zubu to neni.Bolest je pri pohybu celisti-mluveni,jidle.Je to jak kdyby projela jehla takove narazy.Predem dekuji za Vas nazor Alena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenka.
Dobrý den přesně stejné bolesti jsem měla také bylo to hrozné a žádné léky nepomáhaly.Také jsem už nemohla ani jíst bez bolestí.Dozvěděla jsem se od jednoho známého,který měl stejné potíže,že byl na operaci trojkl.nervu a nyní je bez potíží.Proto jsem si vyžádala také operaci u porfesora Sameše v Ustín.Labem,který je specialista na operace nervů .Zato jsem mu vděčná,že mě naprosto zbavil těchto hrozných bolestí a dnes už nemám žádné.
Proto bych Vám také doporučila tuto operaci,která není nijak bolestivá. Pixová
Tinelovým testem se prokazuje zúžení prostor pro procházející nerv v karpálním tunelu. Karpální tunel je úžina, proto anatomicky predisponuje k postižení nervu. Jakákoliv abnormita nervu či jeho okolí, která má za následek zmenšení okolního prostoru, vede následně ke kompresi nervu. Nejprve dochází k útlaku vasa nervorum a tím k ischemizaci nervu a jeho edému, čímž se dále zvyšuje tlak na nerv v místě průchodu karpálním tunelem. Přetrvávající chronická komprese nervu pak může indukovat strukturální změny v nervu (zpočátku dochází k lézi myelinové pochvy, později se objevuje postižení jednotlivých axonů) s postupnou ztrátou funkce senzitivních a motorických vláken. Někdy může dojít až ke vzniku intraneurální fibrózy. Slabě myelinizovaná vlákna vedoucí percepci bolesti jsou odolnější.
Za normálních anatomických podmínek prochází kanálem pouze 9 šlach flexorů prstů a nerv medianus. Tento nerv zajišťuje senzitivní inervaci dlaňové strany 1. až 3. prstu a částečně i 4. prstu. V karpálním tunelu z něj odstupuje i drobná motorická větvička, která zásobuje krátké svaly palce. Karpální tunel tedy slouží jako ochranný obal pro tyto vnitřní struktury a poskytuje jim i prostor pro správnou funkci. K poruchám funkce nervu medianu pak dochází při omezení tohoto vnitřního prostoru, vedoucímu k útlaku nervových struktur a projevujícímu se specifickými klinickými příznaky.
Ve svém příspěvku POLYNEUROPATIE DOLNÍCH KONČETIN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Milan Chloupek.
Jedná se o napadení periferních nervů parazity, v tomto případě filáriemi či jejich larvami (což jsou vlasovci, kde napadení je provedeno nejčastěji bodavým hmyzem). Pokud tyto filarie a mikrofilárie napadnou nervové výstupy z páteře do nohou, říká se tomu polyneuropatie dolních končetin. Napadení mozku a nervů či jejich výstupů z páteřního kanálu však může být i jinými parazity, nejčastěji tasemničkami, které mohou způsobovat kromě jiných i stejné problémy jako polyneuropatie, a podle jejich dislokace způsobují nemoci, kterým se pak říká například Tachykardie (srdce napadne vlasovec oční - loa loa), arytmie (srdce napadne vlasovec psí - dirofilaria repens), Roztroušená skleroza, amiotrofická laterální skleroza, autismus, epilepsie, .........- kdy se jedná o napadení mozku a míchy nejčastěji tasemničkami a motolicemi v různých oblastech.
Kdyby si doktoři uvědomili, že každá nemoc je způsobená nějakým parazitem a nečistotou a někdo je naučil jakými, když se to neučili a hledat se jim to nechce, a jak se dají v současné době elektronicky přesně detekovat, nemuseli by se vymlouvat, že je to dědičné, autoimunitní a neléčitelné. Polyneuropatie je poměrně jednoduše léčitelná. Pokud se opravdu jedná jen o neuropatii nohou (kde jsou filáriemi a mikrofiláriemi zasaženy i cévy, žíly a svaly na nohou), pak si realizujte následující protivlasovcovou kůru:
Protivlasovcová kůra (vlasovci patří mezi hlístnice, a to filárie (červi)
Určeno pro diagnózy: Lupénka, Akné, vřídky, Pupínky, ekzém včetně atopického, seborrhojická dermatitida, urticaria chronica, astma bronchiale, dušnost, chronický kašel, senná rýma, ucpané dutiny, alergie všeho druhu, záškuby svalů nebo bouličky pod kůží, zelený a šedý zákal, červené nebo suché oči, otoky končetin, polyneuropatie, tinitus syndrom neklidných nohou, „těžké“ nohy, otoky končetin, vitiligo, svědění kůže, tachykardie, arytmie, vysoký tlak, lymfomy, bércové vředy, migrény, karpální tunely
lék Iverfast 12 (účinná látka Ivermectin) – vhodná k ničení larev (mikrofilárií)
Hetrazan (účinná látka dietylkarbamazan) – vhodná na dospělce (filárií)
Poznámka: Kůra je poddimenzovaná (je možno až 3x silnější), proto je nutné ji časem (max po 3 měsících) opakovat. Poddimenzovaná je z důvodů zmírnění reakcí na tuto kůru, aby člověk nebyl neschopný normálně pracovat
Možné reakce při užívání: únava, těžké nohy, svědění a pálení očí, svědění kůže, otoky kotníků či lýtek, zvýšené smrkání, ospalost. Tyto pocity vymizí s dalšími dávkami léků
Jako podpůrné "léky" je vhodné/nutné nasadit i Informatika (venadren, vasodren, muscudren
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
pane inzenyre, byl byste tak hodny a napsal mi na mail, zda je mozne lecit se u Vas. dekuji, dana(dana1970@seznam.cz)
Nejsou časté a nepřesahují počet komplikací jiných odborných pracovišť, vyskytují se do 5 %. U operace podčelistní žlázy může dojít k porušení jemných větví lícního nervu, které vedou v její blízkosti. To má za následek poruchu hybnosti dolního rtu a ústního koutku nebo poruchu kožního svalu na přední straně krku na příslušné straně. Mohlo by také dojít k poranění nervu, který hýbe jazykem (plazení jazyka), což by mělo za následek poruchu hybnosti a časem postupnou atrofii, zmenšení poloviny jazyka na příslušné straně. Výjimečně může dojít k většímu pooperačnímu krvácení v ráně, které by si vynutilo operační revizi rány. Může též dojít k prodloužení hojení rány způsobené infekcí, která se léčí podáním celkových či lokálních antibiotik.
U operace příušní žlázy je nejzávažnější komplikací poranění lícního nervu. Úplné přerušení nervu se projeví poruchou hybnosti mimických svalů obličeje na příslušné straně (nemožnost zavřít oko a nebezpečí osychání rohovky, pokles dolního víčka, slzení oka, nemožnost tvořit vrásky na čele, usmát se, cenit zuby, možnost vytékání sliny postiženým ústním koutkem, celkový pokles poloviny obličeje). K pooperační poruše hybnosti však může dojít i bez přerušení nervu, kdy je nerv dočasně zhmožděn, je oteklý a má porušeno cévní zásobení. Takové poruchy hybnosti se zpravidla do 3–6 měsíců upraví, někdy může docházet ke zlepšování i déle než 1 rok po operaci. V případě, že byl nerv zcela přerušen, dá se přerušený úsek nervu nahradit jiným, zpravidla kožním nervem. Za dobrý výsledek operace se považuje zachované klidové napětí svalů, které se projeví klidovou symetrií obličeje. Hybnosti mimických svalů však nedosáhneme.
Další možnou komplikací po částečném odstranění příušní žlázy je pooperační slinná píštěl, která se léčí zevní kompresí a léky tlumícími tvorbu slin. Píštěl může přetrvávat i několik týdnů, ale nakonec se zhojí. Při přerušení kožního nervu v úvodu operace dojde k poruše citlivosti ušního lalůčku. Po odstranění celé příušní žlázy, která je poměrně velká, dojde k propadnutí kůže v tomto místě a určité asymetrii obličeje po operaci. Dalším problémem po operaci příušní žlázy může být vznik patologické poruchy inervace potních žlázek kůže v oblasti příušní žlázy, kolem čelistního kloubu, ve spánku a za boltcem, což se projeví zvýšeným pocením, zarudnutím a nepříjemnými pocity až bolestmi v této oblasti (takzvaný syndrom Freyové). Vzniká za 3–12 měsíců po operaci asi u 10–20 % pacientů. Medikamentózní ovlivnění těchto potíží je z dlouhodobého hlediska problematické.
V naší poradně s názvem ZTRÁTA EREKCE PO OPERACI PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Viktor.
d´Dobrý den,mám 8 měsíců po operaci prostaty erekce žádná občas unik moče,co mohu udělat pro zlepšení erekce dík Viktor
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Radikální prostatektomie je operace při níž dojde k odstranění prostaty a okolních struktur. Tato operace se nejčastěji provádí při léčbě rakoviny prostaty. Míra úspěšnosti je dobrá, pokud se rakovina nerozšířila za prostatu. Operace má však vedlejší účinky. Jedním z nich je erektilní dysfunkce (ED).
Důvodem, proč radikální prostatektomie nese toto riziko, je to, že dva drobné kavernózní nervy jsou umístěny po stranách prostaty. Normálně tyto kavernózní nervy přenášejí signály do penisu, aby se naplnil krví a stal se vzpřímený. Během operace může dojít k odstranění jednoho nebo obou těchto nervů, pokud jsou příliš blízko ložisku s rakovinou. Také, i když nervy nejsou odstraněny, mohou být během operace poškozeny. Poranění kavernózních nervů je jednou z hlavních příčin ED po operaci prostaty.
Vzhledem k tomu, že ED je častou komplikací po operaci prostaty, je dobré vědět o možnostech její léčby. Je také dobré vědět, že ED postihuje většinu mužů po operaci prostaty a mnoho mužů znovu získá schopnost mít erekci během 2 let po operaci, u které byly zachovány nervy.
Léky na ztopoření
Váš lékař může po operaci předepsat léky jako sildenafil, vardenafil nebo tadalafil. Tyto léky fungují tak, že zvyšují průtok krve do penisu, což může obnovit schopnost mít erekci.
Injekce
Další možností je aplikace léků přímo do penisu. I když to není tak pohodlné jako vzít si pilulku, tato možnost může pomoci k erekci.
Vakuová pumpa
K dispozici je také vakuové zařízení. To zahrnuje umístění mechanické pumpy na penis. Tato pumpa vytváří podtlak, který spouští erekci tím, že krev proudí do penisu. Pro udržení erekce je kolem kořene penisu umístěn malý stahovací pásek.
Chirurgická operace
Existuje také chirurgický zákrok, který může být proveden k léčbě ED. Využívají se různá zařízení, která lze implantovat do penisu, aby vám pomohly dosáhnout erekce. U jednoho typu je pod kůži šourku implantována malá pumpa. Když chcete mít sex, zmáčknete pumpu a tekutina se odešle do válců, které jsou implantovány do penisu. Tekutina pomáhá vytvářet erekci.
Cvičení
Cvičení svalů pánevního dna nabízí také další možnost řešení ED. Jmenuje se kegelovo cvičení a bylo zjištěno, že zlepšuje erektilní funkci u mužů s ED z jiných příčin. Cvičení svalů pánevního dna se provádí po operaci a pomáhá s kontrolou úniku moči a někdy vede i k obnovení sexuální funkce penisu.
Vzhledem k tomu, že existuje mnoho způsobů léčby, které můžete vyzkoušet, je velká šance, že najdete takovou, která bude vyhovovat vašemu životnímu stylu.
Kromě schopnosti dosáhnout erekce však mohou existovat i jiné sexuální problémy. Můžete mít například potíže s orgasmem. Pro muže, kteří mohou mít po operaci prostaty orgasmus, budou mít stále příjemný zážitek. Ale nebudou moci ejakulovat sperma kvůli odstranění prostaty.
ED je po operaci prostaty běžná a v některých případech můžete po nějaké době znovu získat sexuální funkce. To se může pohybovat od několika měsíců do 2 let. Pamatujte také, že
Lékař zkontroluje vaši anamnézu, zeptá se na jakékoli nehody nebo předchozí operace a prodiskutuje s vámi vaše příznaky. Váš lékař také provede fyzické a neurologické vyšetření. Pokud vaše neurologické vyšetření ukazuje známky poškození nervu, může vám lékař doporučit diagnostické testy, které mohou zahrnovat:
Elektromyografie (EMG). Při EMG zaznamenává tenkojehlová elektroda vložená do svalu elektrickou aktivitu svalu v klidu a v pohybu. Snížená svalová aktivita může znamenat poškození nervu.
Vyšetření nervové dráhy. Elektrody umístěné ve dvou různých bodech těla měří, jak dobře elektrické signály procházejí nervy.
Zobrazení magnetickou rezonancí (MRI). MRI využívá magnetické pole a rádiové vlny k vytvoření detailních snímků oblasti postižené poškozením nervů.
Výsledek vyléčení skřípnutého nervu závisí na stupni poškození nervu a okolnostech v místě poškození. Vzhledem k tomu, že neurapraxie je nejméně závažnou formou poranění periferních nervů, zotavení a léčba nejsou náročné. Jakmile je příčina neurapraxie odstraněna, dojde během krátké doby k zotavení lézí v nervu.
V naší poradně s názvem ŠTÍPNUTÍ,NEBO ROZSKRÁBLÝ NEŽID? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Ludvík.
Objevil se mi na hýždi červený flek,mám za to,že jsem si rozškrábl pupínek ,ale nikdo nikdy neví. Nemohli by jste odhadnout?? Je to ,citlivé,zarudlé,.. Děkuji Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na fotografii je vidět alergická reakce po štípnutí hmyzem, na kterou pomůže namazání Fenistilem. Je zde však další možnost, že v místě centrálního pupínku bylo přisáté klíště, které jste mohl nevědomě při škrábání vyrýpnout. Klíště může přenášet bakterie způsobující onemocnění zvané borelióza a rizika z neléčené boreliózy jsou opravdu nebezpečná. V případě, že borelióza není léčena včas, může přejít do stadií s rozvinutím dlouhodobých následků. Mezi nejčastější patří chronický zánět kolenního kloubu, poruchy periferních nervů a lícního nervu. Dále dochází k poruchám rytmu srdeční činnosti a následkům z postižení centrálního nervového systému projevující se zejména poruchami paměti, nebo až jejími výpadky, zmenšením schopnosti koncentrace a udržení pozornosti, změnami nálad a v neposlední řadě také změnami spánku.
Doporučuji zajít na kožní a nechat si svůj červený flek na kůži vyšetřit.
nedostatek vitamínu B3 (citlivost na světlo, bolestivá, podrážděná kůže, bolestivost jazyka a úst, únava, trávicí potíže, bolest břicha, průjem, ztráta hmotnosti, poškození nervů);
nedostatek vápníku (záškuby, bolest svalů, kloubů, poruchy nervů, vyrážka, svědění kůže, lámání nehtů, špatné hojení ran, bušení srdce, deprese, podrážděnost, nespavost, řídnutí kostí, osteoporóza);
rakovina žlučníku a žlučových cest (únava, noční pocení, teplota, nechutenství, popřípadě hubnutí, žloutenka, svědění kůže, potíže s trávením, pocit plnosti, zvracení);
selhání ledvin (únava, málo moči, otoky, nevolnost až zvracení, bolest hlavy, u akutní: až ztráta vědomí; u chronické: bledost, svědění kůže, bolest hrudi, kostí);
nadbytek vitamínu A (může poškodit plod, bolest hlavy, kostí, břicha, nevolnost, zvracení, průjem, svědění kůže, padání vlasů, nepravidelná menstruace, poruchy zraku);
dna, pakostnice (nesnesitelná bolest a otok kloubů, může se objevit bolest hlavy, svalů, trávicí potíže, nadýmání, průjem, pálení konečníku, vyrážka);
Ve svém příspěvku DOTAZ K NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.
Zajímalo by mě,zda se dá úplně vyléčit neuropatie u cukráře typ.II. Jde o odumírání nerv.nohou a cév v mozku.Mému muži údajně proces zpomalují lékama s tím, že to vyléčit nejde,tuddíž dlouhodobé utrpení? Neustále si stěžuje na mravenčení a otok rukou a bolest nohou, neudrží rovnováhu a má "motolici" v hlavě chodí s velkou obtíží, do toho je hrozně pesimistický dá se s tím něco dělat nebo usnadnit péči o něj? předem děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Helča.
Na magnetické rezonanci krční páteře je nález tzv" radikulopatie kořene C7" - postižení nervů v oblasti u výstupu z páteřního kanálu, jedná se o "kořen C7 "- skupina nervů, které vycházejí z dolní krční páteře a inervují horní končetinu. Postižení je u Vás způsobeno zůžením otvoru v páteři, kudy nervy vycházejí. Páteřní kanál sám zůžený není. Může to způsobovat bolest/brnění/ necitlivost na zadní straně paže, či slabost v končetině. Neporadíte jak dál postupovat.? děkuji
Obrnu lícního nervu poznáte pohledem. Obrna lícního nervu u dětí je provázena poklesem koutku úst a neschopností zavřít oko, nebo pouze poklesem koutku a snížením hybnosti dolní části obličeje. Léčba obrny lícního nervu se odvíjí podle příčiny, která je zodpovědná za jeho vznik. Pokud je obrna infekčního původu, předepíše lékař antivirotika. Dalším užívaným lékem jsou kortikoidy. Doporučený je také zvýšený příjem vitamínů, především vitamínu B 12. Pokud je příčinou vzniku nádor, je nezbytné přistoupit k chirurgickému zákroku. Velkou roli hraje rehabilitace, při které se fyzioterapeut pomocí speciálních cviků v obličejové části snaží navrátit původní funkce nervu. K nápravě u dětí dochází při pravidelném cvičení do 1 až 2 měsíců. U postižení oka, kdy nedochází k uzavření očního víčka v důsledku obrny, je důležité krytí oka zvlhčeným polštářkem, aby se zabránilo vysychání rohovky. Doporučuje se také omezit mluvení na nezbytné minimum a při mluvení si přidržovat zdravou stranu tváře tak, aby ochrnutá nebyla na zdravou stranu přetahována. Jsou i případy, kdy zůstane koutek nebo víčko ochrnuté. V případě oka je možno uvažovat o chirurgické úpravě.
Ve svém příspěvku TROJKLANÝ NERV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka.
Také jsem trpěla 7 let bolestmi trojklaného nervu při němž jsem brala léky ,ale bez efektu. Pak jsem se dozvěděla o operaci která mě těch bolestí zbaví a tak jsem se nechala operovat v Ustí n.Labem od profesora Sameše . A nyní jsem zcela bez bolestí a jsem ráda,že jsem na tu operaci šla.Děkuji panu prof. Samešovi že mi změnil život k lepšímu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta Valůchová.
Hodně let jsem trpěla hroznými bolestmi trojklaného nervu. Už jsem z toho byla zoufalá, léky nepomáhaly. Asi před třemi lety mi moje masérka řekla, že něco zkusí. Začala mi dělat lymfatickou masáž trojklaného nervu, a to na obou stranách obličeje.
Postupem času, dělala to pravidelně každý týden, jsem pocítila úlevu. Takto to dělá vždy asi půlhodinu. Dnes jsem v situaci, kdy mohu bez obav ven, i když fouká, když mrzne, prášky od bolesti beru minimálně a jsem nesmírně šťastná. Ostré bolesti se mi celé roky opakovaly a trvaly i tři dny a tři noci, nezabíralo vůbec nic. I když si myslím, že jsem dost silná a dost snesu, měla jsem mnohokrát chuť si vzít prášky a skoncovat to. Do smrti budu mé masérce, a nyní i kamarádce, vděčná za tak velkou pomoc.
Vlasta Valůchová, Zlín
Vyrážka či ekzém jsou definovány jako zánět kůže, který není vyvolán mikroorganismy napadajícími kůži. Tělo tímto způsobem spíše dává najevo problém v celém organismu, takovým problémem může být například infekce v těle, nedostatek nějaké živiny, problém imunity nebo onemocnění nějakého orgánu.
Příčiny svědění kůže, vyrážky, ekzému
atopický ekzém, alergie;
snížená imunita a přítomnost infekce (například plané neštovice, spála, pásový opar);
překyselení organismu (únava, zimomřivost, studené končetiny, bolest hlavy, snížená imunita, alergie, špatné hojení ran, nervové poruchy);
celiakie, alergie na lepek (bolest břicha, průjem, hubnutí, pocit plnosti, únava, krev ve stolici, kožní vyrážka);
cukrovka, diabetes mellitus (únava, ospalost, žízeň, hlad, nadměrné močení, necitlivost, brnění končetin, svědění kůže, průjem, záněty močových cest, afty, zápach z úst a z moči);
nedostatek vitamínu B3 (citlivost na světlo, bolestivá, podrážděná kůže, bolestivost jazyka a dutiny ústní, únava, trávicí potíže, bolest břicha, průjem, ztráta hmotnosti, poškození nervů);
V naší poradně s názvem POLYNEUROPATIE DOLNÍ KONČETINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel VĚRA POSPÍŠILOVÁ.
nerozumím slovu POLY-NEUROPATIE, t.zn. že se týká rukou i nohou?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pojem polyneuropatie vychází z pojmenování dvou druhů periferní neuropatie.
Když periferní neuropatie postihne více nervů, hovoříme o polyneuropatii. Když periferní neuropatie zasahuje pouze jednu nervovou skupinu, hovoříme o mononeuropatii. Většina lidí trpí právě polyneuropatií, což je společný termín pro poškození zahrnující mnoho nervů současně. Polyneuropatie se může týkat rukou i nohou současně.
Ve 3–4 % operací při obtížnější preparaci zvratného nervu někdy dochází i při anatomické celistvosti k dočasnému omezení pohyblivosti hlasivek. Nález je většinou viditelný jen při pohledu zrcátkem na hlasivky a do několika měsíců se spontánně upraví. Při zhoršení hlasu se využívá i foniatrické rehabilitace. Trvalé poškození nervu nastává v 0,5–2 % případů, obvykle u větších nádorů (hlavně zhoubných), při výrazných zánětlivých změnách, při druhé a další operaci na žláze. Zde dochází k pevné fixaci nádoru k nervu, výraznému zjizvení a nepřehlednosti operačního terénu. Poškození nervu se projeví chrapotem. Intenzivní foniatrická rehabilitace však ve většině případů vede k normalizaci hlasu, při jejím neúspěchu je řešením plastická operace hlasivky. Naprosto vzácně a výjimečně (v jednom případě na několik tisíc operací) může dojít k oboustrannému poškození nervů s vážnými dechovými obtížemi až s nutností provedení tracheotomie (otvoru v průdušnici) a další léčby.
Při totální thyreoidektomii manipulací v okolí příštítných tělísek dochází cca ve 25–35 % případů ke snížení hodnoty vápníku v krvi. Tento stav se zjistí při pooperačních laboratorních testech, někdy se projeví brněním, „mravenčením“ těla a křečovým stavem. V tomto případě se podává vápník v šumivých tabletách, někdy i další preparáty. Ve většině případů tyto potíže odezní do několika měsíců a podávání vápníku je ukončeno. Ve 2–5 % případů se nepodaří ochránit příštítná tělíska před poraněním či odstraněním. V této situaci pak zůstává porucha funkce příštítných tělísek trvalá. Řešením je trvalé užívání preparátů, které funkci tělísek nahrazují.
Při sklonu ke keloidnímu hojení nelze vyloučit vznik výrazné a nápadné jizvy. Po dobu několika týdnů může přetrvávat bolestivost v oblasti rány. Určitou dobu někdy přetrvává pocit zhoršeného polykání, mírné změny hlasu, tlaky a podobně. Tyto potíže jsou dány tím, že je operace prováděna v těsné blízkosti hrtanu a jícnu. Do roka tyto potíže většinou odezní. Někdy lze doporučit rehabilitační cvičení.
Absolutní úspěch léčby a zcela bezrizikový průběh nemůže zaručit žádný lékař. Obecná rizika chirurgického výkonu, jako například infekce v ráně, pooperační krvácení z rány, poruchy srdce a oběhu, plicní komplikace, se nedají i přes největší pečlivost a všechny pokroky moderní medicíny vždy bezpečně vyloučit. Výhodou operací v oblasti hlavy a krku je to, že trombóza žil dolních končetin a plicní embole jsou u výkonů v této oblasti podstatně vzácnější nežli v jiných oblastech.
V naší poradně s názvem OBRNA LÍCNÍHO NERVU 3 MĚSÍCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš K..
Dobrý den ,mám obrnu lícního nervu už 3 měsíce a zatím se to léčí velmi pomalu , nevíte jak dlouho to ještě bude trvat? Byl jsem na CT , kde výsledky dopadly dobře. Potom jsem byl na lumbálce , kde mi také nic nenašli a tak mám strach jestli se mi to uzdraví. Všichni doktoři se diví ,že se mi to léčí tak pomalu. Je mi 21... děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rekonvalescence po obrně lícního nervu je u každého člověka individuální a může dlouho trvat. Důležité je obnovit nervová spojení se svaly, které inervuje lícní nerv. Na to nejlépe pomáhá svalová rehabilitace, například pomocí masáže a nebo také elektrostimulace. Vhodné je i obličejové cvičení mimických svalů.
MILGAMMA N je injekční roztok dostupný pouze na základě lékařského předpisu.
MILGAMMA N INJ 5X2ML obsahuje vitaminy, a to kombinaci skupiny vitaminů B (B1, B6 a B12). Neurotropní vitaminy B-komplexu mají příznivé účinky na zánětlivá a degenerativní onemocnění nervů a pohybového aparátu. Milgamma N se používá při léčení nervových onemocnění různého původu, postihující zejména periferní nervový systém (například zánětlivá onemocnění periferních nervů a kořenů, postižení v rámci diabetu mellitu – diabetická polyneuropatie, následky chronického alkoholismu, obrna lícního nervu, postižení trojklanného nervu, kořenové syndromy, pásový opar, bolesti nervů a svalů a podobně), a jako posilující lék.
Nepoužívejte přípravek při přecitlivělosti na jakoukoli léčivou látku tohoto přípravku nebo na jakoukoli látku pomocnou, trpíte-li těžkými převodními srdečními poruchami, trpíte-li akutním srdečním selháním, jste-li těhotná nebo kojíte. Lék nesmí být vzhledem k obsahu benzylalkoholu (20 mg/ml) podán nedonošeným dětem, novorozencům a kojencům do 6. měsíce věku.
Zvláštní opatrnosti při použití přípravku je zapotřebí, neboť přípravek obsahuje benzylalkohol 20 mg/ml. Může způsobit toxické a anafylaktické reakce u kojenců a dětí do 3 let. V těhotenství a při kojení se přípravek rovněž nedoporučuje užívat (v 1 ampuli je obsaženo 100 mg pyridoxinu, za bezpečnou se pokládá dávka do 25 mg/den). Pro podání u pacientů s psoriázou musí být závažné důvody – vitamin B12 může zhoršit kožní projevy. Není vhodné podávat přípravek u pacientů s nádorovým onemocněním.
Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky:
Účinky přípravku Milgamma N a účinky jiných současně užívaných léků se mohou navzájem ovlivňovat. Váš lékař by měl proto být informován o všech lécích, které v současné době užíváte nebo které začnete užívat, a to na lékařský předpis i bez něj. Než začnete současně s používáním přípravku Milgamma N užívat nějaký volně prodejný lék, poraďte se se svým ošetřujícím lékařem. Při léčbě Parkinsonovy choroby samotnou levodopou může dojít ke snížení jejího účinku. Dále může dojít ke vzájemnému snížení účinku při léčbě isoniazidem, cykloserinem, D-penicilaminem, adrenalinem, noradrenalinem a sulfonamidy. Při parenterální aplikaci lidokainu se může při doprovodném užívání epinefrinu a norepinefrinu vyskytnout zesílení kardiálních vedlejších účinků. Přípravek zesiluje účinek cholinergních látek a lokálních anestetik. Cytostatika dixifluridin a fluorouracyl snižují účinky přípravku.
Obrnu lícního nervu může způsobit infekce herpetickými viry, které jsou původci oparů. Obrna přichází náhle. Jedná se o periferní typ obrny. Za obrnou ovšem může být i borelióza, což potvrdí sérologické vyšetření a lumbální punkce. U onemocnění boreliózou může dojít k centrální obrně lícního nervu, kdy poškození je již v mozkové kůře či na nervové dráze před samotným jádrem lícního nervu. Výsledkem je výpadek schopnosti pohybovat protilehlou polovinou úst. Koutek padá dolů. Z nedovřených úst mohou vytékat sliny a je narušena schopnost artikulovat.
V naší poradně s názvem ZÁNĚT SEDACÍHO NERVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jinddra krejčříková.
prosím o radu ,,co dělat.. mám zánět sedacího nervu už 4 týden vybrala jsem 10 injekcí na uvvolnění svalstva , léky od bolesti a nic nepomáhá, nyní chodím na rehabilitaci , to je cvičení a masáž,,prosím poradte bolest jde do spodní části zad přes levou hyždi a stehna. dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
V případě vleklého zánětu sedacího nervu se budete muset obrátit na neurologa, protože bude třeba provést vyšetření odhalující příčinu zánětu. Ve Vašem případě dochází k opětovné obnově zánětlivého ložiska a tím se nedaří zhojení a uklidnění bolestí. Nejlepší by bylo provést magnetickou rezonanci nebo CT a podle výsledků určit další léčbu. Stejně tak můžete požádat o pomoc kteréhokoli ortopéda. Hledejte lékaře, který bude mít zájem přijít na příčinu Vašich bolestí.
Zub není jen bílá dutá perlička. Pod sklovinou a zubovinou se nachází zubní dřeň plná cév a nervů, které umí potrápit nejen velkou bolestí.
U lidí dodnes přetrvává strach z takzvaného „trhání nervů“, avšak doba, kdy při tomto ošetření trpěli pacienti bolestí, dávno pominula. Strach z odstranění nervů je v současnosti již zbytečný. Pokud se endodontické ošetření provádí správně, je bezbolestné. Zákrok lze vykonat v lokální anestezii, nemáte se tedy čeho obávat. Cílem endodoncie, která zahrnuje ošetření kořenových kanálků a dřeňové dutiny zubu, je zachránit zub se zánětem nervu nebo mrtvý zub před extrakcí (vytržením). Jedná se o náročnou péči, jež vyžaduje jak zkušenost lékaře, tak kvalitní vybavení ordinace (nejlepší nástroje a přístroje). Úspěšnost ošetření kořenových kanálků se procentuálně velmi zvýšila s využíváním operačního mikroskopu. I ve stomatologii jde pokrok kupředu.
Samotné endodontické ošetření probíhá následovně: kořenové kanálky se vyčistí, rozšíří, vydezinfikují a zaplní vhodným materiálem. Aby byla péče co nejkvalitnější, musí mít zubní lékař k dispozici speciální přístroje, například apexlokátor, endodontický motor, ultrazvuk, endoaktivátor či digitální rentgen.
Příznaky neuropatií závisí na tom, které nervy jsou postiženy. Neuropatie můžeme rozdělit dle toho, zda postihují somatické nervy - periferní neuropatie, které mají na starost vedení citlivosti a zabezpečení pohyblivosti svalů, které můžeme ovlivňovat, nebo autonomní nervy, které se starají o vnitřní orgány - autonomní neuropatie. Postižení nervů může být dále symetrické, to znamená, že je postižení na obou končetinách stejně vyjádřené, nebo asymetrické.
Periferní neuropatie: Nejčastější diabetickou neuropatií je tzv. symetrická distální (senzitivní a motorická) neuropatie. Postihuje nervy rukou, ale zejména nohou a chodidel. Nejdříve postihuje nervy, které slouží vnímání citlivosti. Projevuje se jako snížené nebo oslabené vnímání bolesti, tepla a chladu, což může vést k úrazům nebo popálením, a to přispívá ke vzniku špatně se hojících ran. Pozoruje se také brnění, pálení, píchání, které začíná u palců a šíří se nahoru. V noci se objevuje až nesnesitelná ostrá a rýpající bolest bránící spánku. Objevuje se také zvýšená citlivost k jemnému doteku, například i jemná pokrývka v noci může vyvolávat až velice nepříjemné pocity až bolest. Později se přidávají příznaky z postižení motorických nervů. Vznikají obtíže s udržením rovnováhy a koordinace, ruce začínají být neobratné, může se zhroutit nožní klenba. Přidává se svalová slabost a problémy s chůzí, dochází k zakopávání. Kůže na končetinách se také mění. Je suchá, svraštěná, tenká, jakoby více průsvitná, nepotí se a ztrácí se ochlupení.
Mezi asymetrické periferní neuropatie patří tzv. proximální neuropatie (amyotrofie). Postihuje svalstvo pánevního pletence a stehen. Vyskytuje se většinou u starších mužů s diabetem 2. typu. Projevuje se bolestí v hýždích a stehnech. Začíná většinou na jedné straně. Dále se projevuje svalovou slabostí, nemocní mají problémy se vstáváním ze sedu a při chůzi zejména z a do schodů.
Další skupinou je fokální mononeuropatie. Postihuje většinou jeden nerv, takže je nesymetrická. Může způsobit velké bolesti, ale většinou do několika týdnů sama odezní. Dochází k postižení okohybných nervů. To se projevuje šilháním, dvojitým viděním a padáním víčka.Také dochází k postižení lícního nervu s jednostranným poklesem ústního koutku, poklesem spodního víčka. Není možné například vrásčit čelo či sešpulit rty. Někdy se fokální neuropatie objevuje, když je nerv utlačován a prochází stěsněným prostorem. Je to například u syndromu karpálního tunelu, nebo jiných úžinových syndromu. Projeví se brněním, necitlivostí, otokem a bolestí prstů hlavně v noci, kdy dochází nečinností k sníženému překrvení nervu. Pak stačí jen rukama z
V naší poradně s názvem CITLIVOST ZUBU NA STUDENE A TEPLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Bolest zubu sama od sebe neustoupí. Léky, které užíváte bolest zmírní, ale zub neuzdraví. Zub může vyléčit jedině stomatolog pečlivým vyšetřením a odborným zásahem. Neodkládejte návštěvu zubaře, protože hrozí zhoršení stavu, zánět nervu a ukrutné bolesti.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan.
Dekuji za odpoved ale vim jen o dvouch moznostech lecby kterou mam uz jednou zazitou bud to je vytazeni nervu nebo vytrhnuti celeho zubu podle mne obe tyto lecby jsou velice bolestive a vim ocem mluvim vytazeni nervu a nasledne cisteni je opravdu bolestive a to druhe ani nemluvim injekce pro zmirneni bolesti mne nezabiraj tak nevim kdo by trochu citliveji lecbu udelal dekuji za odpoved.Kdyby tak slo uspat a probudit se aby bylo vse udelano bez vetsi bolesti.
Skřípnutý sedací nerv je velmi nepříjemné a bolestivé onemocnění. Vzniká nejčastěji jako důsledek nepřiměřeného dráždění a utlačování kořene sedacího nervu v místech blízko páteře. Toto dráždění bývá způsobeno například vyhřeznutím meziobratlové ploténky nebo degenerativními změnami páteře. Skřípnutý sedací nerv může vzniknout také po prudkém neopatrném pohybu, například při prudkém otočení, nebo při zvedání něčeho těžkého. Příčinou bývá rovněž celkově špatné držení těla, sedavý způsob života, špatná poloha při spaní, nedostatek pohybu, či naopak nepřiměřená fyzická zátěž. Nerv může být také utlačen dlouhodobě křečovitě staženými zádovými svaly. Skřípnutý sedací nerv se může rozvinout i jako jeden z důsledků úrazu páteře, zlomeniny obratle či vymknutí meziobratlového skloubení. Velmi vzácně může být nerv utlačován rostoucím nádorem. Skřípnutý sedací nerv se může objevit i v průběhu těhotenství kombinací špatného držení těla a rostoucí dělohou, která může nerv dráždit.
Dominantním příznakem skřípnutého sedacího nervu je velice nepříjemná bolest, která vystřeluje do zad, přechází po vnější straně stehna dolů po celé délce dolní končetiny až do chodidla. Bolest bývá velmi intenzivní, bodavá, pálivá, pulzující, při fyzické aktivitě se velmi zhoršuje. Nejintenzivnější bývá v předklonu, ale i při kašli a kýchání. Zánět sedacího nervu také provází pocity mravenčení, brnění, znecitlivění, pálení nebo mrazení. Někdy může zánět sedacího nervu zhoršovat funkci celé dolní končetiny, projevující se slabostí nebo podlamováním kolene. Pacient nezřídka volí úlevovou polohu na boku se skrčenýma nohama, není schopen si stoupnout na špičky nebo zanožit.
Pocitu mravenčení se odborně říká parestézie. Je to abnormální pocit brnění bez podráždění nervu vnějšími příčinami (například dotykem, tlakem a podobně). Může vzniknout na podkladě útlaku nervu (například syndrom karpálního tunelu, lidově řečeno „kaprál“, nebo ještě častější mravenčení při „brňavce“, ke které dochází traumatizací nervu v lokti, když se o něj uhodíme), dále na podkladě epilepsie, otravy chemickými látkami, lymfatického otoku, neuropatií (poruch nervů) při komplikované cukrovce, alkoholismu (chybění vitamínu B1 a toxický vliv alkoholu), nádorového onemocnění, nebo v důsledku nedokrvení (ischemie), které velmi dobře známe, když déle sedíme a máme „nohu přes nohu“. Takovéto přesezení není nemocí, krev se po rozchození do nohou zase vrací a pocit mravenčení po chvíli ustává, může však působit nepříjemně.
Za jiných okolností se však raději obraťte na svého lékaře, mravenčení může být vyvoláno i takzvaným kořenovým syndromem, kdy na míšní kořeny tlačí vyhřezlá ploténka nebo destruované obratle. Uvedené stavy je možné léčit pravidelným cvičením nebo léky, ale některé si vyžádají i operační řešení. U diabetické (cukrovkové) neuropatie je důležité udržení správné hladiny cukru v krvi a přísun vitamínů (zvláště skupiny B), což platí i u alkoholového postižení nervů, kde je hlavní podmínkou léčby abstinence.
Zvláštní nemocí, u které se může také mravenčení vyskytnout, je fibromyalgie, postihující nejčastěji ženy středního a vyššího věku. Tato nemoc spočívá v psychicky podmíněné únavě, slabosti a ztuhlosti svalů, které pacientky bolí v určitých bodech (na zádech, šíji, v koleni a lokti). Ženy mohou mít zároveň poruchy spánku, pocity mravenčení, závratě, poruchy paměti a další příznaky. Tato nemoc se léčí psychoterapií, některými psychofarmaky, analgetiky, relaxačními technikami a pohybovým programem pod vedením fyzioterapeuta. V některých případech se bohužel nepodaří příčinu mravenčení hned zpočátku objasnit, léčba pak může být svízelná.
