Kvalitativní a kvantitativní složení: 1ml roztoku (40 kapek) obsahuje 0,5 mg colecalciferolum, což odpovídá 20 000 IU vitamínu D (1 kapka obsahuje 500 IU vitamínu D3).
Klinické údaje: Terapeutické indikace – prevence křivice u dětí – prevence rizika onemocnění z nedostatku vitamínu D, prevence příznaků nedostatku vitamínu D při malabsorpci, například při chronickém střevním onemocnění, biliární cirhóze, rozsáhlých střevních resekcích, léčbě křivice a osteomalácie vyvolané nedostatkem vitamínu D, podpůrná léčba osteoporózy, léčba hypoparathyreózy a pseudohypoparathyreózy
Dávkování a způsob podání: Při denních dávkách nad 1 000 IU nebo v případě dlouhodobého užívání vitamínu D by měly být monitorovány sérové hladiny kalcia.
Preventivní podávání
Děti: Prevence křivice u dětí a zdravých novorozenců – u zdravých novorozenců se podává 1 kapka denně (500 IU vitamínu D3), u předčasně narozených dětí 2 kapky denně (1 000 IU vitamínu D3). Děti mohou užívat Vigantol (olej) od druhého týdne do konce prvního roku života. Ve druhém roce je další preventivní léčba Vigantolem doporučována obzvláště během zimních měsíců. Kojencům a malým dětem se kapky podávají na lžíci s mlékem nebo kaší. Nedoporučuje se přidávat kapky do dětské lahve nebo do většího množství kaše, neboť tak není zaručeno podání plné dávky. Starší děti a dospělí užívají Vigantol (olej) pomocí polévkové lžíce s tekutinou. Při kapání je nutno držet lahvičku ve svislé poloze.
Dospělí: Jako prevence při předpokládané malabsorpci je doporučována dávka 6–10 kapek denně (3 000–5 000 IU vitamínu D3).
Léčebné podávání
Děti: Léčba hypoparathyreózy a pseudohypoparathyreózy. Dětem se podává maximálně 2 000 IU/kg/den. U dětí by měly být na začátku léčby každých 4–6 týdnů kontrolovány hladiny kalcia v moči a séru, později každých 3–6 měsíců a podle zjištěných hodnot by mělo být dávkování přizpůsobeno. Dospělí: Léčba křivice a osteomalácie vyvolané nedostatkem vitamínu D. Denně 2–10 kapek (1 000–5 000 IU vitaminu D3). Léčba by měla trvat alespoň rok. Při podpůrné léčbě osteoporózy podávejte 2–6 kapek denně (1 000–3 000 IU). Jako prevence rizika onemocnění z nedostatku vitamínu D1 užívejte 2 kapky denně (500–1 000 IU). Při léčbě hypoparathyreózy a pseudohypoparathyreózy je doporučená denní dávka v rozmezí 10 000–200 000 IU vitamínu D. V závislosti na sérových hladinách kalcia se podává 20–40 kapek denně (10 000 – 20 00
V naší poradně s názvem CO NEJÍST PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Hanuš.
Dobrý den,prosim o dotaz.Mohu pri užívání Warfarinu švestky, švestkové knedliky a křížaly z jablek.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při léčbě Warfarinem můžete jíst prakticky všechno, až na pár výjimek, jako je kapusta a bílé zelí. Musíte však dodržet přiměřené množství, které se stanoví podle obsahu vitamínu K v jednotlivých potravinách. Vitamín K totiž ovlivňuje účinky Warfarinu. Hlídat musíte jen potraviny rostlinného původu, kde je vitamín K obsažen v hojné míře. Čím zelenější, tím více vitamínu K. Bez omezení můžete jíst například maso, knedlíky, rýži. Důležité je udržet stále stejnou hladinu vitamínu K každý den na úrovni 120 mikrogramů (pro muže). K tomu je potřeba mít neměnný jídelníček a ten dodržovat několik týdnů.
Švestky obsahují vitamín K a proto je potřeba sledovat jejich konzumaci. Jedna švestka obsahuje 4,5 mikrogramů vitamínu K i ta v knedlíku. Sníte-li jich 22. tak jste vyčerpal veškerý limit pro příjem vitamínu K v tom konkrétním dni a nesmíte pak již nic, co je rostlinného původu. Sušené švestky obsahují o něco více vitamínu K a sice 5,5 mikrogramů vitamínu K. Sníte-li nárazově několik švestek, musíte ten den omezit jinou potravinu s podobným obsahem vitamínu K, kterou máte zařazenou ve svém jídelníčku.
Křížaly, což jsou sušená jablka, taktéž obsahují vitamín K. Jedno kolečko usušeného jablka obsahuje 0,2 mikrogramů vitamínu K. Křížal si tedy můžete dopřát opravdu hodně. Ale stále platí, že musíte udržet příjem vitamínu K na stejné úrovni 120 mikrogramů za den, ne víc ani ne méně.
Předpokládalo se, že většinu vitaminu K získáváme ve formě fylochinonů z rostlinných potravin. Ve skutečnosti více než polovina vitaminu K pochází ze zeleniny, zejména ze zelené listové zeleniny. Také mnoho různých druhů bakterií ve střevech může vytvořit vitamin K ve formě menachinonů. Přestože syntéza vitaminu K v trávicím traktu může přispět k potřebě určitého typu vitaminu K, tato dávka je menší, než se dříve předpokládalo.
Vitamin K – antihemoragický naftochinon –je rozpustný v tucích.
Hlavní zdroje vitaminu K: játra, zelenina, ovoce, kořeny, střevní mikroflóra. Denní dávka 1,0 mg. Svojí chemickou povahou je vitamin K chinon.
Biologický účinek: účast na koagulaci krve, účast na tvorbě kostní tkáně, protinádorová léčba.
Vzhledem k tomu, že je vitamin K syntetizován střevní mikroflórou, neexistuje u zdravého člověka nebezpečí primární hypovitaminózy. Existuje velké množství vitaminu K v produktech živočišného a rostlinného původu. Avšak vzhledem k tomu, že vitamin K patří do skupiny vitamínů rozpustných v tucích, je přítomnost tuku nezbytná pro jeho absorpci ve střevě, a to přinejmenším v malých množstvích.
Nedostatky: Nedostatek vitaminu K může vést k pomalejšímu srážení krve, k vnějšímu i vnitřnímu krvácení, ke snížení aktivity enzymů. U novorozenců se nedostatek vitaminu K projevuje formou hemoragické nemoci (zvýšené krvácení).
Vitamin K není jediná chemická látka, ale skupina chemicky příbuzných látek, které jsou uváděny na trh pod běžným názvem „vitamin K“. Za posledních 30 let prošel tento vitamin velkými změnami v oblasti vědeckého chápání jeho chemie a funkcí. V minulosti se členové rodiny vitaminu K tradičně nazývali vitamin K1, vitamin K2, vitamin K3. Tato terminologie převážně nahrazuje jiný soubor termínů, které popisují, že se v současné době vytváří složitější soubor sloučenin vitaminu K.
Další názvy pro tento vitamin jsou menadione; menafhton; menachinon; phylloquinone.
Vitamin K je vysoce respektován všemi lékaři vzhledem k jeho úloze ve zdravé koagulaci krve. Vitamin K se nachází přímo ve středu procesu srážlivosti. Pokud jsou potřebné koagulační faktory pro úspěšné uzavření rány, musí se nějak udržet na okolních tkáňových površích. Tuto „lepkavost“ jim dává chemická událost nazývaná karboxylace. Jedna z aminokyselin pro koagulaci krve se nazývá kyselina glumatická a je součástí koagulace krve. Druhý enzym, warfarin, působí jako antikoagulant a přeruší tento proces blokováním jednoho z těchto enzymů (epoxidová reduktáza). Když je tento enzym blokován, nelze vitamin K recyklovat, aby pomohl faktorům srážení krve k dosažení správné „lepivosti“. Jedincům s&
V naší poradně s názvem VARFARIN KONTRA KVAŠENÉ OKURKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Buchtová.
Dobrý den.
Mohu jíst menší množství kvašených okurek a ještě jak je to s hlávkovým zelím.Děkuji za odpověď.
Anna Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Okurky, stejně jako všechno, co narostlo na zahrádce, má vitamín K a ten ovlivňuje účinky Warfarinu. Čím více vitamínu K sníte, tím slabší budou účinky Warfarinu. Naopak, čím méně tohoto vitamínu sníte, tím silnější účinky Warfarinu budou. Denně byste měla sníst potraviny které vašemu tělu dodají 90 mikrogramů, ne víc, ne méně. Každý den pořád stejně. To je důležité pro správné fungování Warfarinu. Hlídat NEMUSÍTE například MASO, RÝŽI nebo nemastné potraviny z MOUKY, ale všechno co narostlo, tak ano. Obecně platí, že čím zelenější to má barvu, tím více vitamínu K to obsahuje. Jedna malá okurka (4 cm) obsahuje 6 mikrogramů vitamínu K. Když tedy sníte těchto malých okurek 15, vyčerpáte tím veškerý limit a v tom dni již nesmíte jíst nic, co je rostlinného původu. Velká okurka 10 cm obsahuje 23 mikrogramů vitamínu K. Okurka salátovka dlouhá 21 cm obsahuje 50 mikrogramů vitamínu K. Pokud jsou okurky naložené (kvašené), tak se vše ještě zhoršuje a pak jedna malá okurka 4 cm obsahuje 17 mikrogramů vitamínu K a jedna velká kvašená okurka 10 cm obsahuje 63 mikrogramů vitamínu K. Na okurky musíte dávat opravdu pozor a počítat s nimi ve vašem jídelníčku. Dobré je nastavit si jídelníček všeho rostlinného na jeden týden a ten pak používat několik týdnů. Mimo rámec tohoto jídelníčku nesmíte jíst nic jiného. Vždy na začátku nového jídelníčku, po prvním týdnu, si nechte změřit srážlivost krve, ať víte, že je vše nastaveno správně. Pokud náhodou v některý den sníte méně potravin a vitamínu K budete mít méně, tak je to méně rizikové, než když to přeženete a sníte mnoho potravin s vysokým vitamínem K.
Pacienti užívající lék Warfarin by se měli vyvarovat léčivých přípravků i doplňků stravy s obsahem vitaminu K, pokud jim je nenaordinuje lékař, protože obsahují většinou několikanásobně vyšší dávky tohoto vitaminu než běžná strava. Podle aktuálních poznatků je však správné stravování, které splňuje zásady racionální diety (omezený příjem živočišných tuků a jednoduchých cukrů, dostatečná konzumace ovoce a zeleniny) nijak významně neměnit a zajistit vyrovnaný příjem vitaminu K. Pacienti užívající Warfarin s dostatečným pravidelným příjmem vitaminu K mají vyrovnané hodnoty INR spíše než ti, kteří se vitaminu K úplně vyhýbají nebo u nich dochází ke krátkodobým extrémním zvýšením konzumace některých potravin s vysokým obsahem vitaminu K.
Vitamin K je obsažen i v rostlinných olejích a mase. Jeho ztráty při přípravě pokrmů jsou minimální, protože je odolný vůči teplu i oxidaci. Vitamin K vzniká v organismu i činností střevních bakterií, proto k jeho kolísání může dojít i při narušení střevní mikroflóry například při užívání antibiotik. Obsah vitaminu K ve stravě by neměl překročit 250 µg denně. Příjem vitaminu K vyšší než 300 µg denně již vyžaduje přísnou kontrolu a měl by být shodný každý den, respektive každé 2–3 dny (vzhledem k delšímu poločasu warfarinu může být vyšší příjem vitaminu K jeden den napraven jeho nižším příjmem den následující). Příjem vitaminu K vyšší než 750 µg denně je již nebezpečný a velmi pravděpodobně povede k výraznému rozkolísání INR.
Problémem je, že se obsah vitaminu K v různých druzích zeleniny liší v závislosti na zralosti, způsobu a místě pěstování nebo ročním období. U hovězího a drůbežího masa jeho obsah záleží na tom, čím byla zvířata krmena. Při krmení zelenou stravou je obsah vitaminu K v mase vyšší. Stejně tak je různá jeho dostupnost z různých zdrojů v závislosti na formě, ve které se v nich vitamin K vyskytuje (například 100 µg vitaminu K v syntetické formě odpovídá 300 µg vitaminu K z brokolice). Velmi kolísavý je obsah vitaminu K v kysaném zelí nebo jiné kvašené zelenině. Těm je tedy vhodnější se při užívání warfarinu skutečně zcela vyhnout. Stejně tak je nezbytné vyvarovat se nadměrné konzumace alkoholu. Povolen je maximálně 1 alkoholický nápoj (0,5 l piva, 0,2 dl vína, 0,5 dl destilátu) denně.
Mezi rizikové bylinky (kontraindikace) a další složky doplňků stravy patří: ginkgo biloba, zelený čaj, kopřiva, třezalka, ženšen, česnek, brusinky, šalvěj, andělika čínská, koenzym Q10, sója, omega-3 nenasycené mastné kyseliny, enzymatické přípravky typu Wobenzymu, glukosamin, chondroitin, heřmánek, echinacea, vilcacora (kočičí dráp), některé směsi tradičn
V naší poradně s názvem KREVNÍ KVIK HODNOTY 6.1 INR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel TIBOR KOUBA.
mam tuto hodnotu 6.1 inr co stim ted
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lékař vám udělal krevní test, aby zjistil, jak dlouho trvá, než se vaše krev srazí. Tento test se nazývá PT nebo test protrombinového času. Výsledek testu se nazývá hladina INR.
Hodnota INR 6,1 je vysoká a může nastat, když užíváte Warfarin. Warfarin pomáhá předcházet krevním sraženinám tím, že zpomaluje dobu potřebnou ke srážení krve. Srážlivost krve je složitý proces, který vyžaduje přítomnost vitamínu K. Warfarin vychytává vitamín K a tím zvyšuje hodnotu INR. Vitamín K si tělo nedokáže vyrobit a je závislé na jeho příjmu z potravy. Je-li potrava chudá na vitamín K, potom Warfarin rychle vychytá většinu vitamínu K a zvýší se tak hodnota INR. Cíl INR pro lidi, kteří užívají Warfarin, je obvykle od 2 do 3,5. Hodnota vyšší než 3,5 zvyšuje riziko problémů s krvácením.
Mnoho věcí může ovlivnit způsob, jakým Warfarin funguje. Některé přírodní léčivé produkty a jiné léky mohou způsobit, že Warfarin bude fungovat příliš silně. To může zvýšit vaše INR. Pokud pijete hodně alkoholu, může to rovněž zvýšit vaše INR. A těžký průjem nebo zvracení mohou také zvýšit vaše INR.
Nejčastější příčina vysokého INR bývá v jídle, kdy si lidé myslí, že nemohou konzumovat zeleninu, když užívají Warfarin. U Warfarinu je zapotřebí dodržovat určitou dietu, která zajistí, že přijmete dostatek vitamínu K každý týden stejné množství.
Dieta určuje denní příjem vitamínu K 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Při této dietě proto musíte hlídat všechny potraviny, které se získávají z rostlin a orgánů zvířat, jelikož obsahují vitamín K. Čím zelenější rostlinná potravina je, tím má více vitamínu K.
Nejvíce vitamínu K má kapusta a zelí, kde stačí sníst pouze pár soust k dosažení denního limitu. To se hodí na dny, kdy víte, že jste snědl málo zeleniny, tak tímto způsobem můžete rychle dorovnat hladinu vitamínu K.
Potraviny, které nemusíte hlídat jsou maso, kromě orgánů, pečivo, rýži, těstoviny, mléko, sýry, sladkosti, nápoje. Obecně platí jednoduché pravidlo: Kupovat vždy stejné rostlinné potraviny a zvířecí orgány (játra, srdce, ledviny) na jeden týden a ty pak různě kombinovat každý den.
Nejlepší způsob, jak snížit INR, bude záviset na několika věcech. V první řadě je třeba soustředit pozornost na dostatečný příjem vitamínu K ve stravě. V některých případech vám může lékař na několik dní vysadit užívání Warfarinu. Můžete také dostat jiné léky, které budete užívat.
Budete muset být často testován, aby se lékař ujistil, že vaše úroveň INR klesá. Budete také muset sledovat známky krvácení.
Lékař vás sice pečlivě zkontroluje, ale problémy se mohou objevit později. Pokud zaznamenáte jakékoli problémy nebo nové příznaky, okamžitě vyhledejte lékařské ošetření.
Následná péče je klíčovou součástí vaší léčby a bezpečnosti. Ujistěte se, že jste s lékařem domluven na pravidelných kontrolách a choďte na ně. Pokud máte akutní problémy s krvácením, zavolejte na záchrannou službu vytočením čísla 112. Je také dobré znát výsledky svých testů a vést si sez
Nejjednodušší rozdělení zeleniny podle obsahu vitaminu K je na zeleninu listovou, která obsahuje většinou vysoké množství vitaminu K, a na zeleninu kořenovou, která obsahuje nízké množství vitaminu K. Důležité je uvědomit si skutečnost, že obsah vitaminu K v listové zelenině zásadně kolísá podle faktorů, které nelze ovlivnit a prakticky ani zjistit (to znamená například podle zralosti dané zeleniny, podle toho, zda se jedná o povrchový či vnitřní list, například u zelí, kapusty či hlávkového salátu, podle způsobu skladování po sklizni a podobně). Také způsoby, jimiž se listová zelenina většinou upravuje, fixují množství vitaminu K, případně ho ještě zvětšují, například kvasný proces (užívaný u kysané zeleniny) zvyšuje množství vitaminu K v dané potravině.
Listová zelenina obecně není vhodná a patří do kategorie potravin rizikových. Pokud je to možné, je vhodné nahradit ji ovocem nebo kořenovou zeleninou.
Kysaná listová zelenina obsahuje vysoké množství vitaminu K, typickým produktem je kysané zelí. Problémem je, že kolísání hladiny vitaminu K v tomto produktu a jeho vysoký obsah v něm, vede k riziku kolísání hladiny INR. Proto je větší množství kysaného zelí nebo jiné kysané listové zeleniny nevhodné. Pro pacienty s touto dietou tak nejsou vhodným jídlem například knedlíky s vepřovým masem a kyselým zelím vařeným („vepřo-knedlo-zelo“), ale ani nevařené kysané zelí, respektive salát z něj v běžném množství. Malé množství kysané zeleniny je možné použít do polévky nebo na ozdobení jídla. I toto malé množství je však nutné bezpodmínečně zanést do denní kalkulace potravin s vitaminem K.
Stejný postup je třeba zvolit u dalších druhů listové zeleniny, které jsou významným zdrojem vitaminu K, a to především u kapusty, špenátu, čínského zelí, hlávkového salátu i zelí hlávkového (čerstvého), podobně i u salátů z polníčku, rukoly, smetánky a dalších. I zde platí podobný přístup – v běžném množství jako příloha nebo jako salát není jejich příjem vhodný, lze povolit jen malé množství (v dávce okolo 10–20 gramů) jako například součást polévky (růžičková kapusta) nebo přídavek do masových karbanátků (kapusta), případně jako ozdobu (čínské zelí, hlávkový salát). Náhradní zeleninou může být kedlubnové zelí nebo dušená mrkev jako alternativní příloha k masu. Špenát listový ani špenátový protlak nejsou vhodným pokrmem ze stejného důvodu. Stejnými pravidly se řídíme i v případě brokolice a květáku, které není vhodné používat jako výchozí surovinu pro hlavní chod jídla, použít by je bylo možné maximálně k dozdobení a zařadit je následně jako zdroj vitaminu K do denní kalkulace.
Petrželová nať, kopr a řeřicha obsahují rovněž velké množství vitaminu K, ale jejich zelené natě se&nbs
V naší poradně s názvem BERU WARFARIN, CO PŘI NĚM NESMÍM JÍST? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Vacek.
Nikde nemohu dohledat, kolik vitaminu K obsahuje králičí maso, zvěřina (prase divoké, srnčí, zajíc) a křen, tedy netuším, nakolik konzumace těchto potravin ovlivní léčbu Warfarinem. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jako muž užívající Warfarin máte stanoven limit pro denní příjem vitamínu K na úrovni 120 mikrogramů. Maso obecně patří mezi potraviny s nízkým obsahem vitamínu K, takže se prakticky nemusíte vůbec hlídat v množství, které sníte. To samé platí i o křenu, který má také nízký obsah vitamínu K a navíc ho používáte jen v malém množství k dochucení. Zde je konkrétní výčet vámi zmíněných zdrojů masa:
1/2 kg vařeného králičího masa bez kostí = 5 mcg vitamínu K.
Maso z divokého prasete = 0 mcg vitamínu K.
1/2 kg srnčího masa = 1 mcg vitamínu K.
1/2 kg zaječího masa = 5 mcg vitamínu K.
Lžíce nastrouhaného křenu = 0,2 mcg vitamínu K.
Nejkontroverznější částí je ovlivnění perorální antikoagulační léčby množstvím vitaminu K ve stravě (s potravinami). Názory na důležitost zavedení diety po nasazení terapie Warfarinem se rozcházejí od jejího naprostého odmítání až po přísné dodržování. Vitamin K může organismus získat z přirozených zdrojů – vitamin K1 (fytomenadion) z potravin rostlinného původu nebo vitamin K2 (menachinon) vyráběný kmeny bakterií v tenkém a tlustém střevě člověka, nebo lze využít syntetického preparátu (vitamin K3 – menadion).
Doporučená denní dávka vitaminu K je u dospělých mužů 80 μg, u dospělých žen 70 μg.
Pro správné antikoagulační působení warfarinu je nutné, aby pacienti neměli nižší přísun vitaminu K. Aby bylo možné zajistit účinek warfarinu, znamená to, že úplná restrikce vitaminu K by byla kontraproduktivní. Vitamin K je důležitý nejen jako kofaktor při tvorbě koagulačních působků, ale také pro správný chrupavkový a kostní metabolismus.
Omezení zeleniny jako nejdůležitějšího zdroje vitaminu K by tedy měla pro pacienty neblahé důsledky, nehledě na její zásadní zastoupení v racionální výživě a jako zdroje vlákniny, antioxidantů, minerálů a jiných vitaminů. Jednorázový ani extrémní příjem těchto potravin úroveň antikoagulace zásadně neovlivní. Terapeutická dávka vitaminu K je 1–5 mg Kanavitu jednorázově. Tato dávka se podává s cílem změny INR. Pokud by se mělo dosáhnout dávky 5 mg Kanavitu, například při požití špenátu, musel by ho pacient zkonzumovat najednou přibližně 2 kilogramy za předpokladu 100% vstřebání obsahu vitaminu v zelenině. Je však prokázáno, že dlouhodobý příjem vitaminu K dietou vyšší než 250–500 μg/denně může ovlivnit úroveň efektu kumarinů. Uvádí se, že hodnota INR klesá o 0,2 na každých 100 ug vitaminu K. Nejbohatší zdroje vitaminu K jsou obsaženy zejména v listové a košťálové zelenině. Doporučuje se příjem těchto potravin v rozmezí 5–7 dávek za týden (dávka je specifikována jako jeden šálek). Problémem může být fakt, že obsah vitaminu K v zelenině je nestálý, protože je závislý na podmínkách jejího pěstování, klimatu a délce slunečního svitu. Za bezpečné ke konzumaci ve větším množství se ze zeleniny považují například brambory, cukety, papriky, okurky, rajčata a kořenová zelenina, zde nehrozí žádné interakce.
Ovoce se v zásadě považuje za bezpečné v jakémkoliv množství, snad pouze s výjimkou u nás nepříliš rozšířeného avokáda, které vyvolá interakci s Warfarinem spíše indukcí zrychleného odbourání léku v játrech než obsahem vitaminu K. Kontroverzní zůstává otázka v urologii v poslední době často užívaných brusinek. Konzumace přiměřeného brusinkové
V naší poradně s názvem MŮŽOU ENTEROL DĚTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka.
Dobrý den.. chtěla bych se zeptat jestli můžou enterol i děti ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Enterol mohou užívat i děti. Enterol se u dětí používá k podpůrné léčbě akutního infekčního průjmu. Rovněž i k léčbě a prevenci kolitidy a průjmů způsobených antibiotiky. Současně s vankomycinem a metronidazolem se používá k léčbě kolitidy způsobené bakterií Clostridium difficile. Enterol se u dětí také používá k prevenci kojeneckých průjmů a k podpůrné léčbě syndromu dráždivého tračníku.
Malé děti do 4 let užívají 1 až 2 tobolky denně. Větší děti od 4 let obvykle užívají 1 nebo 2 tobolky jednou nebo dvakrát denně (ráno a večer). Tobolky se polykají celé a zapíjejí se dostatečným množstvím tekutiny. Při podání kojencům a dětem do 3 let je třeba tobolky otevřít a jejich obsah smíchat s vodou, oblíbeným nápojem, potravou nebo s potravou v kojenecké lahvi. Enterol vysypaný z tobolky má charakteristický zápach a některé děti ho pak nechtějí polknout. Pro ně je určena náhradní forma léku - prášek pro přípravu suspenze. Enterol se nesmí zapíjet ani smíchat s velmi studeným nebo velmi teplým (nad 50°C) nápojem nebo potravou!
Pokud příznaky stále přetrvávají po více než 2 dnech léčby Enterolem, tak by tato léčba měla být přehodnocena lékařem.
Nežádoucí účinky - během léčby může dojít k žaludečním a střevním obtížím (bolesti žaludku, plynatost, zácpa) nebo se mohou vyskytnout kožní alergické reakce (svědění, zarudnutí, kopřivka), které ale nevyžadují přerušení léčby.
Při léčbě antikoagulačními přípravky je nutné, aby dávka vitaminu K byla stálá, respektive aby nedocházelo k výkyvům podávaného množství. Nevhodný je vysoký příjem vitaminu K, nevyrovnané množství vitaminu K v dietě, ale také jeho nízký příjem. Vhodná dávka vitaminu K odpovídá jeho doporučené denní dávce (kolem 70–80 µg denně), doporučená denní dávka by neměla přesáhnout 250 µg. Strava s vyšším příjmem vitaminu K by měla mít určitá pravidla – měla by být dlouhodobě stabilní, při každé její změně je nutná pečlivá kontrola množství vitaminu K podávaného v průběhu 2 až 3 dnů.
Vzhledem k tomu, že užívání perorálních antikoagulancií je dlouhodobá záležitost (pohybuje se od půl roku do několika let) a u pacientů s některými diagnózami je nutné perorální antikoagulancia užívat trvale, je nutné osvojit si zásady diety. Velmi důležité je znát potraviny s vysokým obsahem vitaminu K a vyloučit nebo omezit jejich příjem, případně upravit jejich přísun tak, aby byl příjem vitaminu K stabilní. Vzhledem k tomu, že výkyvy v množství vitaminu K nepříznivě ovlivňují léčbu, je vhodné osvojit si zásady diety s vyrovnaným množstvím tohoto vitaminu. Zvláště nebezpečné je vyloučit vitamin K z diety na několik dní a poté jíst potraviny s jeho vysokým obsahem. Hladina INR je následně velmi nevyrovnaná a může vést k možnosti komplikací (riziko trombotických i krvácivých komplikací). Velmi důležité také je, aby nutnost dodržovat dietu s vyrovnaným obsahem vitaminu K při podávání perorálních antikoagulancií nevedla k tomu, že by pacient přestal dodržovat racionální dietu či porušoval do té doby dodržovanou dietu.
To, co je především nevhodné, je omezit příjem ovoce a zeleniny a tím množství vlákniny, vitaminů a flavonoidů přijímaných pacientem. Je však nutné vybírat zeleninu s nižším obsahem vitaminu K. Stejně tak je nevhodné vyměnit bílé maso (kuřecí) za maso vepřové, které má vyšší obsah nasycených tuků a cholesterolu. Většinu potravin s vysokým obsahem vitaminu K lze zaměnit za potraviny s nižším nebo nulovým obsahem vitaminu K (potraviny rizikové za kontrolované nebo bezpečné). Jídelní lístek je vždy nutné přizpůsobit individuálně dle stravovacích návyků a sestavit individuální nutriční režim.
V naší poradně s názvem WARFARIN A LOUPANÁ SLUNEČNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
chci se zeptat jak působí slunečnicová semínka a warfarin, děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak musíte kontrolovat denní příjem vitamínu K. Vitamín K totiž přímo ovlivňuje účinky Warfarinu. Denní množství vitamínu K pro ženy činí 90 mikrogramů. Tento objem vitamínu K je třeba sníst každý den, ne více a ani ne méně. Některé potraviny mají vitamínu K hodně a i při malém množství dokáží tuto hranici rychle dosáhnout. Patří sem zelí, kapusta, chřest, jarní cibulky a okurky. Slunečnicová semínka také obsahují vitamín K. 100 gramů jadérek ze slunečnice bez skořápky obsahuje 5,5 mikrogramů vitamínu K. Když tedy sníte za den 200 gramů slunečnice, tak přijmete 11 mikrogramů vitamínu K. K dosažení limitu budete muset ještě zkonzumovat další potraviny, které dodají zbylých 79 mikrogramů vitamínu K. Slunečnicová semínka, krom obsahu vitamínu K, nijak dále neovlivňují účinky Warfarinu.
Při léčbě Warfarinem je důležité hlídat příjem vitamínu K. K tomu je zapotřebí přizpůsobit svoji stravu pro každodenní příjem tohoto vitamínu v množství 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Ani více a ani méně, protože jinak Warfarin nefunguje dobře.
Jedno středně velké červené rajče obsahuje 10 mikrogramů vitamínu K. Stejně velké zelené rajče obsahuje 14 mikrogramů vitamínu K.
Jedno cherry rajče obsahuje 1,5 mikrogramů vitamínu K.
100 gramů rajčatového protlaku obsahuje 13 mikrogramů vitamínu K.
250 mililitrů rajčatového džusu obsahuje 6 mikrogramů vitamínu K.
Když se rozhodnete pro rajčatový den, ve kterém nesníte žádnou jinou zeleninu, tak můžete během dne zkonzumovat:
Ženy s limitem 90 mikrogramů vitamínu K
2 masitá rajčata prokládaná mozzarelou a listem bazalky a zakápnutá olivovým olejem s brusketou (40 mikrogramů vitamínu K)
22 cherry rajčátek zapečených v troubě pokladených plátkem mozzarely a ozdobených oreganem (34mikrogramů vitamínu K)
Jedna porce rajské omáčky s hovězím masem a knedlíkem (16 mikrogramů vitamínu K)
Muži s limitem 120 mikrogramů vitamínu K přidají
Litr rajčatového džusu (24 mikrogramů vitamínu K)
Jedna porce rajské polévky s rýží (6 mikrogramů vitamínu K)
K tomu je možné sníst libovolné množství masa, výrobků z rýže, výrobků z mouky, ale žádnou jinou zeleninu.
V naší poradně s názvem WARFARIN A MC DONALDS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Karas.
Dobrý den.
Jsem po prodělané operaci srdce 24. Den.
Ředím krev warfarinem 3mg a moje průměrně INR je kolem 2,9
Chci si dat jednou velké menu od mc donalds, je možné, že to bude mít vliv?
Díky za odpověď. Jsem s pozdravem Karas Jan
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Říká se, že strava u Mcdonald's není zdravá a proto se taky asi na tuto záležitost ptáte. Z pohledu pacienta na Warfarinu ale zas tak nezdravá není a můžete si s klidem dát velké menu, jak často budete chtít. Když užíváte Warfarin, tak musíte kontrolovat příjem vitamínu K a držet ho každý den na stejné úrovni 120 mikrogramů. Pokud se tedy podíváme na velké menu u McDonald's, tak porce velkých hranolků obsahuje 10 mikrogramů vitamínu K a jeden big tasty obsahuje rovněž 10 mikrogramů vitamínu K. Tatarka na hranolky obsahuje 2 mikrogramy vitamínu K. Pití neobsahuje žádný vitamín K. Když si tedy dáte jedno velké menu, tak přijmete 20 až 25 mikrogramů vitamínu K a ten den musíte sníst ještě potraviny, které vám doplní zbylých 100 mikrogramů vitamínu K.
Pokrmy české kuchyně jsou často chudé na vitamín K a proto se hodí mít v lednici čínské nebo naše zelí, kapustu nebo ledový salát, a vždy když víte, že jste nesnědl dostatek potravin s vitamínem K, tak sníst jeden nebo dva listy. Jeden list obsahuje 20 až 30 mikrogramů vitamínu K (podle velikosti).
Alergie – věk: neomezeně: Když se dítě začne ošívat – může to být miminko i osmnáctiletý „chlap“ – buďte si jisti, že něco není, jak by mělo být. Čichalo dítě k nějaké květince, vyprali jste v novém, zaručeně hypoalergenním prášku? Dostalo k obědu lívance s úžasnou marmeládou? Jestliže vašeho potomka po některé z těchto změn popadla do svých spárů alergie, může mít na těle několik droboučkých pupínků, ale také rozsáhlé splývající fleky. Přidat se může i horečka. Alergie může vašeho potomka přepadnout na pár hodin, ale také se ho jako klíště držet několik dní. Pomoci mohou protialergické léky, jako je Dithiaden, Claritine, Zyrtec. K lékaři zajděte, pokud vyrážku provázejí i jiné alergické projevy, a to ihned. Navštivte ho i v případě, že vyrážka nezmizí do tří dnů, nebo se prudce zhoršuje.
Atopický ekzém – věk: od 3 měsíců: Je to vskutku nepěkný pohled, když se hedvábná pokožka tříměsíčního, ale klidně i staršího potomka změní místy v zarudlé mokvající plochy pokryté žlutavými krustami, zejména na tvářičkách a ve vlasaté části hlavičky. Navíc dítě postižená místa velmi svědí. Horečka při atopickém ekzému běžná nebývá, ale připravte se na ni při komplikacích nebo bakteriální kontaminaci. K nebezpečí rozšíření na další části těla se přidávají nepříjemnosti v podobě bakteriálních či kvasinkových infekcí. Batolátkům a starším dětem se atopický ekzém většinou usadí na krku a v ohybových rýhách kloubů. Atopický ekzém je bohužel velmi vytrvalý. Některé děti se ho zbaví do dvou, jiná do šesti let, další si ho ponesou celý život. Při podezření na atopický ekzém zajděte k lékaři a domluvte se s ním na vyšetření na alergologii. Kromě léčby bude možná dítě muset dodržovat dietní režim – to v případě, že by mělo alergii na nějaké potraviny. A vy si připravte pevné nervy a hodně trpělivosti, abyste to věčné mazání a hlídání přežili ve zdraví (duševním). Soustavná péče je totiž naprosto nezbytná. Mokvavé plochy zklidňují obklady z Jarischova roztoku či z heřmánku nebo také mastičky, případně vám lékař předepíše antibiotika.
Impetigo – věk: kojenci, batolata, méně předškoláci: Dítě si často samo může špinavými prstíky zavléct do ranky infekci. Získají-li vládu stafylokoky, puchýřky se naplní tekutinou, praskají a pokrývají se krustou medové barvy. Je-li viníkem streptokok, mohou chybět puchýřky, ale tvoří se krusty. Impetigo se může rozšířit i na jiné části těla, „označkovat“ může – není-li léčeno antibiotiky – celou rodinu. Je velmi nakažlivé, zejména při kontaktu dětí nebo špatné hygieně. Horečka běžná nebývá, zato zduří lymfatické uzliny blízko původního ložiska. Ložiska mohou spl
V naší poradně s názvem CO NEJÍST PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Slava.
Mohu jíst švestkové koláče, buchty a kyselé zavařované okurky. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak můžete jíst všechno, jen u některých věcí musíte dávat pozor na snědené množství. Z vašeho výčtu stojí za zmínku zavařené okurky, protože ty mají vyšší obsah vitamínu K a je třeba s nimi počítat v celkovém denním příjmu vitamínu K.
- Švestkový koláč o průměru 10 cm má přibližně 6 mikrogramů vitamínu K.
- Buchty mají zanedbatelné množství vitamínu K, ať už mají náplň tvarohovou nebo makovou. Pokud jsou s povidly ze švestek, tak jedna buchta bude obsahovat zhruba 4 mikrogramy vitamínu K.
- Zavařené okurky (jedna malá sklenička 250 ml) bude obsahovat přibližně 25 mikrogramů vitamínu K. Pokud byste snědla v jednom dni 4 skleničky okurek, tak byste vyčerpala všechen povolený limit pro příjem vitamínu K a v tom dni byste již nemohla jíst žádné jiné potraviny s vitamínem K.
Dětská výživa má svá specifika, každý rodič by si měl uvědomit, že dítě není malý dospělý, tudíž by nemělo mít naprosto stejný jídelníček jako dospělý. Je důležité, aby dítě přijímalo stravou dostatek energie, vitamínů a minerálních látek a aby byl zachován správný poměr hlavních složek potravy. Optimální příjem živin závisí na věku, pohlaví, výšce, hmotnosti, fyzické aktivitě a zdravotním stavu jedince.
Vitamíny nedodávají energii, ale jsou nezbytné pro normální chod organismu. V lidském těle mají funkci katalyzátorů biochemických reakcí a podílejí se také na metabolismu proteinů, tuků a sacharidů. Z chemického hlediska patří k různým druhům sloučenin, mezi nimiž není žádná chemická příbuznost. Tím zaniká možnost jejich klasifikace podle struktury, a tak se začalo používat třídění podle některých fyzikálních vlastností rozpustnosti - vitamíny rozpustné ve vodě (hydrofilní): vitamín C, vitamíny skupiny B; a vitamíny rozpustné v tucích (lipofilní): A, D, E, K.
Hydrofilní: Ve vodě rozpustné vitamíny se nemohou v organismu skladovat, a proto při příjmu v přebytku dochází k jejich vylučování močí.
Lipofilní: V tucích rozpustné vitamíny mohou být v organismech skladovány a jejich nadbytek může vést k hypervitaminózám (zejména u vitamínu A a D) a vyvolat vážné poruchy organismu.
Dětí do 6 měsíců: Zde je potřebné množství vitamínů a minerálních látek zajišťováno kojením nebo náhradní mléčnou stravou, postupně se přidávají zeleninové, ovocné a posléze i masové příkrmy. Kojencům se přibližně od 5. týdne do 1 roku podává vitamín D. Předchází se tak výskytu křivice (takzvaná profylaxe křivice), vitamín C a A je většinou podáván v podobě ovocných a zeleninových šťáv (vitamín A je také podáván v podobě AD kapek), které současně zajišťují přívod železa.
Batolata: V tomto věku je zvýšená potřeba všech vitamínů, zejména však vitamínu B2, jehož potřeba je většinou pokryta dostatečným objemem mléčné stravy, vitamínu C, který je obsažen v ovoci a zelenině, stejně jako vitamín A, a pak vitamíny B1 a D nacházející se v mase a rybách. Batole by tedy již mělo mít pestrou stravu a k pokrytí nezbytných vitamínů a minerálních látek by měla postačit minimálně jedna porce mléčných výrobků a tři až čtyři porce ovoce a zeleniny denně (jedna porce listové zeleniny, jedna porce zeleniny nebo ovoce s vysokým obsahem vitamínu C a jedna porce žluté nebo oranžové zeleniny nebo ovoce). Pravidelnou součástí stravy by již měly být maso a ryby.
Předškolní a školní věk: Výživové nároky dítěte se postupně snižují a již se začínají blížit nárokům dospělého organismu. U této věkové skupiny je zvýšená potřeba vitamínů C
V naší poradně s názvem ČERVENÁ ŘEPA A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Mikšátková.
Maminka užívá warfarin, ale je poslední dobou anemicka a proto se mi zdál dobrý nápad doplnit stravu výtažky z červené řepy. Není to kontraproduktivní vzhledem k warfarinu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na začátku je třeba říci, že červená řepa se může konzumovat, i když se užívá Warfarin.
Warfarin je lék na ředění krve. Jeho účinek je založen na vychytávání vitamínu K. Čím méně bude v lidském organismu vitamínu K, tím déle bude trvat, než se krev srazí (krev bude delší dobu tekutější). Proto je třeba při léčbě Warfarinem dodržovat dietu, která dodá každý den stejné množství vitamínu K. Z tohoto důvodu lze určit potraviny, které mohou negativně ovlivňovat léčbu Warfarinem tím, že obsahují velké množství vitamínu K. Bulva červené řepy je potravina, která nemá velké množství vitamínu K a proto je možné ji bez problému konzumovat i při léčbě Warfarinem v libovolném množství. Jinak je to ale se zelenou natí červené řepy, která je také jedlá a často se používá. Zelené listy červené řepy obsahují vysoké množství vitamínu K a je potřeba být na pozoru, protože deset listů natě z červené řepy pokryje 100% možného příjmu vitamínu K.
I při léčbě Warfarinem je vhodné jíst zelenou zeleninu v přiměřeném množství. Úplné vyřazení z jídelníčku takzvaných nevhodných potravin má opačný účinek.
U Warfarinu se přeci musí omezovat vitamín K, tak proč by dieta s nízkým obsahem vitamínu K měla ztěžovat zvládnutí mého INR?
Předpokládejme, že držíte dietu s extrémně nízkým obsahem vitamínu K. Nyní předpokládejme, že jednou v noci, v rámci zdravé večeře, sníte špenátový salát. Špenátový salát má vysoký obsah vitamínu K, takže jste právě zvýšili svůj příjem vitamínu K sedminásobně. Vzhledem k tomu, že vaše strava obsahuje tak nízký obsah vitaminu K, představuje toto nárazové zvýšení příjmu vitaminu K obrovskou změnu v příjmu tohoto vitaminu. Když držíte příliš přísnou dietu s nízkým příjmem vitamínu K, tak taková konzumace špenátového salátu zvýší příjem vitamínu K o 50 %. Výsledkem tohoto výrazného zvýšení vitaminu K bude výrazný pokles vašeho INR. Když ale držíte dietu s doporučeným příjmem vitaminu K. Při konzumaci špenátového salátu jste možná zvýšili svůj denní příjem vitaminu K, ale místo zvýšení příjmu o 50 %, jste ho zvýšili pouze o 5 %. Pointa je, že pokud je vaše strava extrémně chudá na vitamín K, pak jakékoli změny v příjmu vitaminu K představují velké výkyvy v příjmu vitaminu K, což se může promítnout do velkých výkyvů ve vašem INR.
V naší poradně s názvem WALFARIN A OKURKY,CUKETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan.
Dobrý den.Mužů cuketu, beru warfarin.Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak můžete jíst jak cukety, tak i okurky, ale musíte hlídat množství. Není možné spořádat celou sklenici zavařených okurek na posezení, ale dvě okurky denně si dát můžete. Okurky i cukety, stejně jako všechno co je zelené, obsahují vitamín K a ten ve velkém množství brzdí účinky Warfarinu a hrozí ucpání cév sraženínou. Optimální množství vitamínu K přijetého ve stravě je 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Ne méně ani ne více, každý den stejně. Jedna střední cuketa, kterou běžně koupíte v supermarketu obsahuje 9 mikrogramů vitamínu K. Jedna velká cuketa ze zahrádky obsahuje 14 mikrogramů vitamínu K. S okurkami je to horší, protože ty obsahují opravdu hodně vitamínu K. Jedna salátová okurka dlouhá 21 cm obsahuje 50 mikrogramů vitamínu K. Jedna zavařená okurka velká 9 cm obsahuje 30 mikrogramů vitamínu K. Jedna malá zavařená okurka obsahuje 17 mikrogramů vitamínu K.
Nedostatek železa u dětí může ovlivnit fyzický i psychický vývoj. Nedostatku železa se přitom dá zabránit, důležité je dodržovat jisté dietní zásady. Děti přicházejí na svět s určitou zásobou železa v těle přibližně pro první 4 měsíce. Další železo však potřebují pravidelně dodávat, aby dokázaly dobře růst a správně se vyvíjet.
Nedostatek železa hrozí určitým skupinám dětí, patří mezi ně:
předčasně narozené děti (o více než tři týdny) nebo děti s nízkou porodní váhou;
děti, které pijí kravské mléko před dosažením 1 roku života;
kojené děti, které nedostávají po dovršení 6. měsíce dostatek jídla obsahujícího železo;
děti na umělém mléku, které není obohacené železem;
děti ve věku 1 až 5 let, které vypijí více než 710 ml kravského, kozího nebo sójového mléka denně;
děti s určitými zdravotními problémy, které trpí například chronickými infekcemi, nebo musí dodržovat přísnou dietu;
dospívajícím dívkám hrozí nedostatek, protože jejich tělo ztrácí železo během menstruace.
Příznaky
Nedostatek železa může mít na dítě velký dopad. Většina příznaků a symptomů se však projeví až v souvislosti s anémií způsobenou nedostatkem tohoto minerálu. Mezi symptomy anémie patří:
únava nebo slabost;
bledá pokožka;
nechutenství;
dušnost, dítě se lehce zadýchá;
podrážděnost;
zanícený jazyk (jazyk zčervená, bolestivě pálí);
dítě má problém udržet tělesnou teplotu;
zvýšená náchylnost k infekcím;
nepravidelný srdeční rytmus;
problémy s chováním;
neobvyklé chutě, dítě pojídá například hlínu, led, čistý škrob a podobně.
Následky
Maso je důležitým zdrojem plnohodnotných bílkovin, vitamínu B (zejména B12) a železa, které má vliv na správnou krvetvorbu. Všechny tyto látky potřebují nejmenší děti pro tvorbu červených krvinek, dobré trávení a činnost dalších vitamínů. Naopak jejich nedostatek může vést k poruchám růstu, chudokrevnosti, a dokonce až k poruchám vývoje celého nervového systému.
Maso by mělo být zařazeno do dětského jídelníčku brzy po podání zeleninového příkrmu, nejpozději v 7. měsíci života. Samozřejmě pozvolna, postupně zhruba od 20g porce jeho množství zvyšujeme až ke 40 gramům. Maso zpočátku meleme najemno, postupně, asi okolo 8. měsíce věku, nahrubo a ke konci prvního roku už stačí nakrájet na malé kousky. Mezi nejvhodnější úpravy patří vaření a dušení, můžeme i péct či grilovat (v alobalu, opatrně na přímý oheň). Odborníci doporučují dítěti nabídnout ryby už kolem půl roku. Měly by být součástí jídelníčku zejména díky prospěšným omega-3 nenasyceným mastným kyselinám. Tyto tuky příznivě ovlivňují vývoj mozku dítěte, podporují učení i koncentrac
V naší poradně s názvem CUKETA A ZELENÉ FAZOLKY CO NA TO WALFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evženie.
Může se cuketa a zelené fazolky při walfarinu mají vysoký obsah vitaminu K
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak si musíte hlídat příjem vitamínu K. Pro ženy je hranice 90 mikrogramů vitamínu K za den. Ani méně a ani více. Každý den stejně.
Obvykle, co je zelené, má i vysoký obsah vitamínu K. Cuketa je sice zelená, ale patří mezi potraviny s nízkým obsahem vitamínu K. Středně velká cuketa obsahuje 9 mikrogramů vitamínu K. Jeden zelený fazolový lusk dlouhý 10 cm obsahuje 0,8 mikrogramů vitamínu K. Přibližně 110 fazolových lusků pokryje denní limit pro příjem vitamínu K.
Vyrážka u dětí má mnoho příčin. Mezi nejčastější příčiny vzniku vyrážky v tříslech u dětí patří:
Alergie – věk: neomezeně
Alergie se projevuje drobnými pupínky, ale také rozsáhlými splývajícími fleky. Přidat se může i horečka. Pomoci mohou protialergické léky, jako je Dithiaden, Claritine, Zyrtec. K lékaři zajděte, pokud vyrážku provázejí i jiné alergické projevy, a to ihned. Navštivte ho i v případě, že vyrážka nezmizí do tří dnů, nebo se prudce zhoršuje.
Atopický ekzém – věk: od 3 měsíců
Pokožka v oblasti třísel je zarudlá, objevují se mokvající plochy pokryté žlutavými krustami. Horečka při atopickém ekzému běžná nebývá, ale připravte se na ni při komplikacích nebo bakteriální kontaminaci. K nebezpečí rozšíření na další části těla se přidávají nepříjemnosti v podobě bakteriálních či kvasinkových infekcí. Atopický ekzém je bohužel velmi vytrvalý. Některé děti se ho zbaví do dvou, jiné do šesti let, další si ho ponesou celý život. Při podezření na atopický ekzém zajděte k lékaři a domluvte se s ním na vyšetření na alergologii. Kromě léčby bude možná dítě muset dodržovat dietní režim – to v případě, že by mělo alergii na nějaké potraviny. Soustavná péče je totiž naprosto nezbytná. Mokvavé plochy zklidňují obklady z Jarischova roztoku či z heřmánku nebo také mastičky, případně vám lékař předepíše antibiotika.
Impetigo – věk: kojenci, batolata, méně předškoláci
Rozškrábalo si vaše dítě pupínek v místě třísla, kde ho štípl komár? To děti přece dělají. Možná vás ani nenapadne, že si může špinavými prstíky zavléct do ranky infekci. Při infekci se puchýřky naplní tekutinou, praskají a pokrývají se krustou medové barvy. Je-li viníkem streptokok, mohou chybět puchýřky, ale tvoří se krusty. Impetigo se může rozšířit i na jiné části těla, „označkovat“ může – není-li léčeno antibiotiky – celou rodinu. Je velmi nakažlivé, zejména při kontaktu dětí nebo špatné hygieně. Horečka běžná nebývá, zato zduří lymfatické uzliny blízko původního ložiska. Ložiska mohou splývat. Základem je čistota. Postižené místo nechte na vzduchu, neobvazujte ho ani nezalepujte. Malé plochy po dohodě s lékařem ošetřete antibiotickou mastí. Je-li impetigo hodně rozšířené, předepíše vám pediatr pravděpodobně i antibiotika. Lékaře vyhledejte při prvních příznacích. Nedovolte dítku, aby si hrálo s ostatními, neposílejte je do školky ani do školy. Vyrážka je velmi nakažlivá! Zklidňující efekt mají obklady z heřmánku, výborný je Jarischův roztok. Mastičky (například Framykoin) předepíše pediatr.
Kožní plíseň – věk: neomezeně
Projevuje se u dětí s plenami, a to ve formě kandidózy, nebo jako slizniční forma (soor), v&
V naší poradně s názvem TABLETKY NA PŘIBÍRÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Někdo chce hubnout a někdo se zase naopak snaží přibrat. Pro případy, kdy chcete přibrat a chcete na to užívat nějaké tabletky na přibírání, tak doporučujeme zakoupit si Pangamin, který podporuje chuť k jídlu a zároveň zásobuje tělo důležitými vitamíny řady B.
Pod názvem Pangamin známe již řadu let zpracované tablety s obsahem pivovarských kvasnic, které vznikají jako vedlejší produkt při výrobě piva. Již od starověku se pivovarské kvasnice používaly při nedostatečné stravě. Nicméně je tehdy užívali pouze lidé z prostředí pivovarů, nebylo je možné déle uchovávat.
Pangamin je v prvé řadě znám jako bohatý zdroj vitamínů skupiny B. Vždyť i po něm je pojmenován jeden z vitamínů této skupiny - vitamin B15 neboli kyselina pangamová. Kromě těchto vitamínů obsahují celou řadu minerálních látek - vápník, fosfor, draslík, hořčíkči sodík a stopových prvků - železa, manganu, mědi, zinkuči jódu. Minerály jsou také významným zdrojem esenciálních aminokyselin či nenasycených mastných kyselin.
Pivovarské kvasnice jsou doporučovány při celé řadě nemocí jako doplněk - při zvýšené tělesné i duševní zátěži (obsahují vysoce cenné a biologicky dobře dostupné bílkoviny), při hojení zánětu jaterči při radioterapiích při onkologických onemocněních. Rovněž velmi důležitá je jeho role při podpoře trávení díky obsahu vitamínů skupiny B.
Tyto vitamíny podporují trávení. Jejich nedostatek v žaludečním traktu zhoršuje metabolický proces. Pangamin má pozitivní vliv na obnovu střevní mikroflóry a tím i podporuje zvýšení imunity. V některých případech, pokud je trávení oslabené a je spojené s nedostatkem bifidobaktérií v žaludečním traktu, může užívání Pangaminu ve velkých dávkách vyvolat nadýmání a zažívací potíže. V tomto případě je třeba upravit dávkování, ale v užívání Pangaminu pokračovat, neboť zde je právě potřeba užívání důležitá.
Vitamíny ze skupiny B rovněž pomáhají při tvorbě hormonů, demenci, alkoholismu, chronické artritidy či kardiovaskulárních chorob. Užívání pangaminu je užitečné jako prostředek pro zlepšení spánku, nervozityči pocitu únavy. Samotný pangamin (bez dalších přídavných složek) je vhodný i pro ženy v období těhotenství i děti.
Pivovarské kvasnice i přes nové a nové doplňky stravy zůstávají pro nás vhodným i cenově dobře dostupným doplňkem stravy plným vitamínů, minerálů a stopových prvků a také jako tabletky na přibírání.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Dieta jako taková není pacientovi nařízena. Pacientovi je doporučeno, aby měl vyvážený příjem vitaminu K a aby nedocházelo k výkyvům v jeho příjmu. Pacient musí vědět o potravinách, které obsahují vysoké dávky vitaminu K, nebo o těch, které mají interakce s lékem Warfarin. Minerální látky jako železo, hořčík a zinek mohou tvořit vazby s warfarinem a redukovat tak jeho absorpci a aktivitu. Aby se zamezilo těmto nežádoucím interferencím, je vhodné užívat tyto minerály minimálně 2 hodiny před anebo po užití léku Warfarin.
Relativně vysoký obsah vitaminu K mají především rostliny z čeledi brukvovitých, zejména hlávkové zelí (Brassica oleracea v. capita), růžičková kapusta (Brassica oleracea v. gemmifera), brokolice (Brassica oleracea v. italica), čínské zelí (Brassica campestris v. pekinensis), vodnice (Brassica rapa), locika setá neboli salát (Lactuca sativa), tolice vojtěška (Medicago sativa), řepa obecná (Beta vulgaris), krmná kapusta (Brassica oleracea v. acephala), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), potočnice lékařská (Nasturtium officinale), petržel zahradní (Petroselinum crispum), jitrocel větší (Plantago major), rdesno peprník (Polygonum hydropiper), rdesno (Polygonum punctatum), špenát setý (Spinacea oleracea), kopřiva (Urtica spp.), kukuřice setá (Zea mays).
Vysoké množství vitaminu K obsahuje i zelený čaj (Camellia sinnsis). Pití velkého množství zeleného čaje proto také může snižovat účinek warfarinu.
Probiotika (Lactobacilus, Bifidobacterium a podobně) mohou zvyšovat přirozenou syntézu vitaminu K ve střevech a druhotně tak snižovat terapeutický účinek warfarinu.
Hliník (aluminium) obsahující antacida snižuje využitelnost warfarinu.
Koenzym Q10 je chemicky podobný vitaminu K, který ovlivňuje působení warfarinu. Pacienti, kteří užívají tento lék, by proto neměli užívat koenzym Q10 bez porady s lékařem.
Konzumace alkoholu ve větším množství a po delší periodu může snížit terapeutický účinek warfarinu.
Proteinové koncentráty užívané sportovci s cílem zmnožit svalovou hmotu mohou významně snížit účinek warfarinu, neboť dojde ke zvýšené tvorbě albuminu, na který se warfarin váže.
Nesteroidní antirevmatika (například ibuprofen, piroxikam, nimesulid, lornoxikam, meloxikam): Zvyšují účinek warfarinu a narušují sliznici (u disponovaných jedinců to vede až ke vzniku dvanácterníkových nebo žaludečních vředů), což u pacientů léčených warfarinem může zvyšovat riziko krvácení do zažívacího traktu. Pokud je užívání nesteroidních antirevmatik indikováno, je ověřené jako bezpečné užívání diklofenaku, který neovlivňuje účinek warfarinu, spolu s protivředovým lékem ze skupiny inhibitorů protonové pumpy (například omeprazolem).
V naší poradně s názvem WARFARIN A AVOKÁDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Janata.
Dobrý den,
užívám warfarin, jak často mohu konzumovat avokádo, INR mám spíše vyšší,
tj. 2,5 až 3,2. Vím, že avokádo obsahuje vitamin K, ale je nutné se a. vyhýbat?
Děkuji za ev. Váš názor.
Zd.J.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Avokádo je skvělé, obsahuje mnoho zdravých tuků, ale je také bohaté na vitamín K. Jedno avokádo bez pecky a slupky obsahuje přibližně 25 mikrogramů vitamínu K, přičemž celková denní dávka vitamínu K nesmí přesáhnout 120 mikrogramů u můžů na Warfarinu. Snědením jednoho avokáda vyčerpáte pětinu možného příjmu vitamínu K za jeden den. Takže pokud si dáte jedno avokádo, tak v tom dni musíte omezit potraviny s vysokým obsahem vitamínu K, aby celkový součet všech jídel za den byl 120 mikrogramů vitamínu K. Takže avokádo s Warfarinem ano, ale s omezením ostatních potravin s vyšším obsahem vitamínu K.
Kůže dětí a obzvláště miminek je velice jemná a citlivá. Často nesnese delší dobu mokro, některé dětské krémy, nebo dokonce druhy plen. Pokud dítě již nekojíte, potíže může znamenat i určitá strava. Citrusové plody, tropické ovoce, první jahody obsahující velké množství pesticidů či cukr jsou těmi hlavními viníky, na které můžeme ukázat prstem.
Vidíte na leskle červeném povrchu kůže drobné červené tečky? Tak tato vyrážka bude mít nejspíše původ v kvasinkové infekci. Kvasinková infekce u dětí (přemnožení kvasinek Candida albicans neboli kandidóza) se stejně jako u dospělých může projevovat různými způsoby, v ústech jako moučnivka, na genitáliích, hýždích a v kožních záhybech, kterými jsou hlavně třísla, podpaží, podkolenní jamky, ohbí loktů, za ušima, krční kožní řasa, pak jako zapařeniny a opruzeniny, ve vlasech a jejich okolí jako zarudlá seboreická dermatitida, na ostatní kůži jako zarudlá, často kruhová (numulární), někdy i olupující se či svědící ložiska a v trávicí soustavě například jako ublinkávání, průjmy, zácpa či koliky, případně i jako záněty močových cest.
Kvasinky jsou běžnou součástí lidské mikroflóry, vyskytují se prakticky u každého. Problémy se ale objeví, pokud dojde k přemnožení kvasinek, hlavně se jedná o druh Candida albicans. K přemnožení dochází primárně v trávicím traktu – kožní mikroflóra je jen odrazem té střevní. Střeva jsou základním kamenem imunitního systému, stav trávení a střevní mikroflóry má tedy vliv i na rozvoj a léčbu kvasinkové infekce.
Po narození se začínají střeva miminka osidlovat, dítě při vaginálním porodu, časném kontaktu kůží na kůži a při kojení přejímá mikroflóru matky (a to včetně kvasinek). U miminek ve zdravé střevní mikroflóře převažují bifidobakterie. Negativní vliv na stav mikroflóry má porod císařským řezem a také podávání umělého mléka – i jen jedna dávka může způsobit předčasnou a nežádoucí změnu od kojeneckého složení mikroflóry směrem k mikroflóře dospělého. U plně i částečně kojených dětí má zásadní vliv strava a stav střevní mikroflóry maminky, u dětí plně či částečně krmených umělým mlékem pak právě toto umělé mléko. Pomnožení kvasinek u přikrmovaných miminek a malých dětí často způsobuje vařená mrkev, jednoduché sacharidy (včetně některých druhů kojeneckých kaší, sušenek, piškotů a instantních čajů) a nadbytek složitých sacharidů (kaše, přílohy, pečivo), mléko a nezakysané výrobky a při větší konzumaci i zakysané mléčné výrobky (včetně umělého mléka – kromě těch s plně naštěpenými bílkovinami nebo těch vyrobených z volných aminokyselin).
Střevní mikroflóru rovněž narušuje očkování nebo užívání antibiotik a jiných lék
V naší poradně s názvem VARFARIN KONTRA KVAŠENÉ OKURKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Buchtová.
Dobrý den.
Mohu jíst menší množství kvašených okurek a ještě jak je to s hlávkovým zelím.Děkuji za odpověď.
Anna Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hlávkové zelí je zelené a obsahuje mnoho vitamínu K. Jedna hlávka zelí veliká 17 cm obsahuje téměř 1000 mikrogramů vitamínu K. Když z této hlávky odtrhnete jeden list, tak bude obsahovat 25 mikrogramů vitamínu K. Sníte-li čtyři listy zelí, tak máte vyčerpán limit pro daný den. Je li zelí naložené, tak pak jeden šálek kysaného zelí bude obsahovat 19 mikrogramů vitamínu K. Je li zelí červené, tak jedna hlávka velká 14 cm obsahuje 430 mikrogramů vitamínu K. Jeden list červeného zelí bude obsahovat 9 mikrogramů vitamínu K. Červeného zelí si můžete dopřát o něco více, než toho zeleného, které byste raději neměla používat vůbec.
Vyrážka či ekzém jsou definovány jako zánět kůže, který není vyvolán mikroorganismy napadajícími kůži. Tělo tímto způsobem spíše dává najevo problém v celém organismu, takovým problémem může být například infekce v těle, nedostatek nějaké živiny, problém imunity nebo onemocnění nějakého orgánu.
Příčiny svědění kůže, vyrážky, ekzému
atopický ekzém, alergie;
snížená imunita a přítomnost infekce (například plané neštovice, spála, pásový opar);
překyselení organismu (únava, zimomřivost, studené končetiny, bolest hlavy, snížená imunita, alergie, špatné hojení ran, nervové poruchy);
celiakie, alergie na lepek (bolest břicha, průjem, hubnutí, pocit plnosti, únava, krev ve stolici, kožní vyrážka);
cukrovka, diabetes mellitus (únava, ospalost, žízeň, hlad, nadměrné močení, necitlivost, brnění končetin, svědění kůže, průjem, záněty močových cest, afty, zápach z úst a z moči);
nedostatek vitamínu B3 (citlivost na světlo, bolestivá, podrážděná kůže, bolestivost jazyka a dutiny ústní, únava, trávicí potíže, bolest břicha, průjem, ztráta hmotnosti, poškození nervů);
Warfarin je lék, který se užívá při protisrážlivé (antikoagulační) léčbě. Pro požadovaný účinek léčby je důležitá stabilní hladina vitaminu K v těle. Ten se řadí k vitaminům rozpustným v tucích, je termostabilní, to znamená, že jeho množství v potravě neovlivní tepelná úprava. Část vitaminu K je získávána potravou a část je vytvářena střevními bakteriemi.
Každý pacient, který užívá léky proti srážlivosti krve, je pod stálou lékařskou kontrolou a je mu průběžně kontrolována krevní srážlivost (normální hodnota INR je 0,8 až 1,2). Podle naměřené hodnoty INR pak lékař upraví dávkování Warfarinu či jiného léku na krevní srážlivost. Pacient by neměl měnit výrazněji složení ani množství stravy, dbát na její pestrost, jíst od každého druhu jídla spíš menší množství. Pacienti stravující se alternativním způsobem (vegetariáni, vegani a jiní) nebo držící redukční či jinou dietu musí konzultovat svůj jídelníček s lékařem, farmaceutem či nutričním terapeutem, a pokud je to nutné, udělat ve skladbě stravy vhodné změny. Doporučuje se potraviny s obsahem vitaminu K z potravy nevylučovat, jelikož příliš nízká hladina tohoto vitaminu v krvi může způsobovat snazší rozkolísání hodnot INR.
Jídelníček by měl vycházet ze zásad zdravé výživy, měl by zohlednit případná další dietní opatření, která pacient dodržuje (například dieta diabetická, nízkocholesterolová a jiné), neměl by zásadně měnit stravovací návyky, které pacient měl před nasazením Warfarinu, a měl by mu dodávat stabilní přísun vitaminu K.
V literatuře se můžeme setkat s doporučením vyloučit ze stravy potraviny s vysokým a nestabilním obsahem vitaminem K úplně, jinde je povolováno zařadit takové potraviny do jídelníčku pouze v malém množství (kolem 10–20 g). Nově se ale objevují názory, že pokud se pacient nestravuje alternativním způsobem, kde by hrozil nadměrný přísun zeleniny, a dodržuje ve stravování střídmost a pestrost, není účelné jeho stravovací návyky měnit či omezovat a ani některé potraviny z jídelníčku vylučovat.
V řadě článků a odborných publikacích můžeme nalézt tabulky s obsahem vitaminu K v jednotlivých potravinách, ale údaje se často velmi liší. Na obsah vitaminu K má vliv kromě druhu i stav zralosti zeleniny, její konkrétní část (například vnější versus vnitřní listy salátu), u masa je to krmivo použité při chovu zvířete a podobně. Liší se i biologická dostupnost vitaminu K z jednotlivých potravin, a proto ani stejný obsah nemusí znamenat identický příjem tohoto vitaminu pro tělo. Vzhledem k tomu, že v ČR není obsah vitaminu K v potravinách systematicky sledován, veškeré údaje jsou převzaty převážně ze zahranič
