VYŘÍZNUTÍ GANGLIONU je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Ganglion je benigní boulička, která se nejčastěji vyskytuje na šlaše u zápěstí a zatím nevíme přesně proč. Ganglion bývá někdy mylně označován jako tuková cysta. Ganglion je neškodný výrůstek postihující šlachy, který je jen nevzhledný a může tak mnohým lidem vadit. Ganglion není sám o sobě nebezpečný, ale může vadit při pohybu. Existuje několik možných způsobů jak se zbavit ganglionu, jsou mezi nimi babské rady, ale i profesionální řešení moderní medicíny. Jen v krajních případech se musí ganglion vyndat chirurgickým zákrokem.
Léčba ganglionu
Pokud ganglion nevyvolává jiná onemocnění nebo problémy, tak je nejlepší ho nechat být. Ale většina lidí se ho raději zbaví, protože je většinou příčinou bolesti a nepohodlí. Existuje zde babská rada na odstranění tukové boule ganglionu, která říká, rozbijete ganglion těžkou knihou. Mohlo by to fungovat, protože tímto nárazem cysta ganglionu pod kůží praskne a tekutina z ní se pak vstřebá do krevního řečiště. U lidí, kteří na to mají odvahu, to funguje velmi dobře, ale je zde velká pravděpodobnost opakovaného návratu. Tuto babskou radu by měli použít jen někteří odvážlivci, protože při silném nárazu by mohlo dojít k různým zlomeninám. V konvenční medicíně provádějí odstranění tukové boule odsátím synoviální tekutiny jehlou a injekční stříkačkou. Někdy ale bývá rosolovitá tekutina v ganglionu velmi tuhá a nemusí tento způsob léčby vždy fungovat. Jenže i když funguje, tak může i u této metody léčby dojít k následnému opětovnému výskytu ganglionu. Pro většinu lidí je ale odsátí ganglionu ideální řešení tohoto problému a zároveň je to velmi snadné i pro lékaře. Nejúspěšnější metodou léčby ganglionu je jeho chirurgické odstranění. Jedná se o menší operaci, která trvale a zcela ganglion odstraní. Ale i zde existuje jeden člověk z pěti, u kterého dojde opět k návratu a ganglion se u něho opakuje znovu na stejném místě.
Ganglion na noze je pseudocysta vyplněná hustou rosolovitou tekutinou. Příčina vzniku ganglionu není zcela známa, ale může jít o dlouhodobé přetěžování okolních vazivových struktur či infekci. Infekce může vzniknout buď samotným dlouhodobým přetěžováním, nebo úrazem šlachy či kloubu.
Pro snížení bolestivosti lékař obvykle předepisuje analgetické masti, magnetoterapii, terapeutický ultrazvuk a laser. Fyzioterapeut může na hodinách provádět mobilizace kloubů a uvolňování jednotlivých vrstev měkkých tkání (šlachy, svaly, vazy, kloubní pouzdra). Pokud bolestivost neustupuje nebo je útvar natolik velký, že omezuje hybnost v kloubu či samotné šlachy svalu, přistupuje lékař většinou k operačnímu řešení. Lékař má na výběr ze dvou metod. Může provést prosté odsátí obsahu ganglionu, jehož nevýhodou je, že stačí, aby v prostoru zůstala jedna jediná buňka, a ganglion může znovu narůst. Jako prevence vzniku zánětu v operované tkáni lze do místa aplikovat kortikoidy, které však mají velkou nevýhodu v tom, že vysušují měkké tkáně (šlachy, vazy, kloubní chrupavku) v místě aplikace a činí je tak křehčími a náchylnějšími k prasknutí či vzniku artrózy. Další chirurgickou metodou je vyříznutíganglionu a důkladné vyčištění okolí šlach a kloubu, proto se odstraňují i tkáně z okolí ganglionu včetně šlachové pochvy a kloubního pouzdra. Po operaci je nutné nosit několik týdnů znehybňující dlahu, aby mohlo dojít ke srůstu operovaných šlach. Vzniklá jizva často vyvolává nové bolesti, otok a lehké omezení hybnosti operovaného segmentu. Bohužel i přes nepochybnou účinnost takovéto operační léčby není vyloučeno, že se ganglion v budoucnu znovu neobjeví.
Ganglion spinale je senzitivní ganglion míšního nervu v oblasti foramen intervertebrale, jinak také meziobratlový ganglion obsahující buňky, jejichž dendrit tvoří aferentní senzitivní součást míšního nervu, zatímco axon vede do míchy. Dendrit i axon jsou ve svých počátcích k sobě přiloženy, což vytváří dojem jediného výběžku pseudounipolární buňky. U ganglionu cervicale medium vlákna zásobující sympatickou inervací oblast hlavy a krku procházejí páteřními ganglii. Léčba spočívá v odstranění ganglionu, a to po konzultaci s neurochirurgem.
V naší poradně s názvem GANGLION NA NOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Mareš.
chtěla bych se zepta, mám ganglion na noze u achilovky, mám jít na zákrok a zajímalo by mě jak dlouho trvá pooperační léčba,mám práci kde celý den stojím za jak dlouho budu moct jít do práce,děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rekonvalescence po excizi ganglionu nebývá dlouhá. Zpravidla se 12. den vytahují stehy a po dvou týdnech od zákroku můžete zase běžně fungovat. Mohou však nastat komplikace v podobě pooperačního zánětu a nebo v případě hlubšího zásahu do tkání trvá zhojení a obnova funkčnosti déle. Pro rychlejší hojení můžete užívat preventivně Wobenzym 5 tablet 3 krát denně.
Ganglion na nártu je cysta nejasného původu vyplněná rosolovitou látkou. Častěji se vyskytuje u žen. Odstranění ganglionu se provádí buď odsátím jeho obsahu, případně se následně provede výplach s obsahem kortikoidu. Pokud je rosol v ganglionu hustý a není možné jej odsát, provádí se chirurgické odstranění. Obvykle postačí lokální znecitlivění. Po zákroku je nutné postiženou končetinu po dobu hojení ponechat v klidovém režimu, nejčastěji formou uložení do dlahy.
V naší poradně s názvem ODSTRANĚNÍ GANGLIONU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miriam.
Dobrý den prosím vás udělala jse mi na zápěstí boule doktrorka mi řekla , že je to ganglion a chci to chirurgicky odstranit myslíte prosím vás když na své požádání chci bouličku vyříznout , že mi to udělají děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Ganglion jde vyříznout na přání pacienta. Může zde být problém v tom, kdo to zaplatí. Když to nevyžaduje zdravotní stav, tak je to vnímáno jako kosmetický zákrok, který hradí pacient. Když prokážete, že nevyříznutí bude znamenat ohrožení zdravotního stavu například vznikem deprese z bouličky, tak by to mohla pojišťovna zaplatit.
Ganglion je útvar, který se vytváří kolem šlach při přetížení. Svaly hýbou prsty na končetinách pomocí šlach. Šlachy jsou uloženy ve šlachových pouzdrech, v nichž je malé množství tekutiny, aby šlachy dobře klouzaly.
Příznaky
Při přetížení může v nejexponovanějším místě vzniknout drážděním lokální zánět, který způsobí zmnožení tekutiny, jež se změní na rosol a ve zbytnělém šlachovém pouzdře vytvoří útvar, kterému se říká ganglion. Většinou se objeví jako tuhý uzlík někde na zápěstí, u prstů na rukou či nohou. Může být bolestivý.
Dříve se doporučovalo rozmáčknutí – vyžaduje to ale docela velké úsilí a výsledkem má být prasknutí pouzdra a vytečení jeho obsahu do podkoží. V chirurgických a ortopedických ambulancích lze ganglion ošetřit punkcí – píchne se do něj injekční stříkačkou a rosolovitý obsah se vytáhne ven, případně se zpátky aplikuje kortikoid, což je látka, která by měla poškodit pouzdro ganglionu, aby už nevznikal. Následně se doporučuje nadále místo masírovat. I po těchto procedurách se ganglion může někdy vracet, zejména pokud přetěžování dané šlachy přetrvává. V nejúpornějších případech pak přichází v úvahu vyříznutí celého útvaru – podle velikosti a lokalizace v místní (lokální) nebo i celkové anestezii (narkóze). Způsob léčby vždy závisí na velikosti, lokalizaci a na tom, jak velké obtíže ganglion činí.
V naší poradně s názvem ODSTRANĚNÍ GANGLIONU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr .
Dobrý den. Na levém zápěstí mám ganglion dost velký. Již čtyřikrát jsem byl v průběhu tří let na operaci. Stále se mi tvoří a je čím dále tím větší. Dokáže to někdo odstranit natrvalo? Když je větší, tak to docela bolí. Prý je umístěn na nervu.
Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Bohužel u ganglionu je to stále ještě problém a shromažďování tuku operací nekončí. Gangliony se tvoří z důvodu tělesné predispozice, která podporuje tyto tukové shluky a není známa žádná prevence proti navrácení. Je známo, že gangliony se spíše opakují u pacientů, kteří si je nechali odstranit odsátím jehlou, než u pacientů s chirurgickým vyříznutím. Také se časem ukázalo, že po třetím odstranění se na tom samém místě u 80% pacientů ganglion už neobjevil.
Mezi častý příznak patří otok, který je velmi hladký a kulatý. Podle velikosti se gangliony dělí na velmi malé, přibližně velikosti hrášku, a na větší, které jsou ve velikosti švestky. Právě ty větší gangliony mohou být často nevzhledné a také mohou být často bolestivé, zejména když se nacházejí blízko nějakého nervu. Ganglion se nikdy nešíří do jiných částí těla. Gangliony se mohou objevovat i přerušovaně, tedy mohou se objevovat a zase mizet a u některých pacientů mohou zmizet úplně.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Jedná se o keratózu, která nebývá nebezpečná. Může ale vadit a proto bývá často vyoperována vyříznutím. Když dokážete prokázat zhoršování zdravotního stavu vlivem keratózy (například časté natržení a krvácení), tak operaci hradí zdravotní pojišťovna. V ostatních případech si ji hradí pacient jako kosmetický zákrok. Hrazená operace keratózy (excize) se provádí na kožní chirurgii na základě žádanky od kožního lékaře. Zákrok je bezbolestný, bolí jen umrtvovací injekce na začátku. Rána po vyříznutí bývá uzavřena jedním stehem, který je potřeba za 14 dní vytáhnout, což taky nebolí. Po dobu jednoho měsíce od operace se nesmíte koupat, zejména v bazénech a vodních světech. Půl roku je potřeba místo chránit před sluncem a proto je lepší naplánovat operaci na podzim.
Ganglion oticum je ušní ganglion, který se nachází bezprostředně v infratemporalní jamce a na střední ploše dolní čelisti nervu. Je funkčně spojen s jazykohltanovým nervem a inervací příušních žláz pro slinění. Vznik tohoto ganglionu není znám. Odstraňuje se chirurgicky.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle zaslané fotografie to vypadá jako seboroická keratóza. Proti svědění pomůžou krémy s obsahem alfa-hydroxy kyseliny AHA, popřípadě kortikosteroidy v masti na lékařský předpis. Pro úplné odstranění se používá zmrazení dusíkem, nebo vyříznutí chirurgem.
Průměrná inkubační doba pro počáteční herpetickou infekci je 4 dny (rozmezí 2 až 12) po expozici. Vezikuly se zlomí a zanechají bolestivé vředy, které se mohou hojit dva až čtyři týdny po počáteční herpetické infekci. Pociťování těchto příznaků se označuje jako první „vypuknutí“ herpesu nebo epizoda.
Virus zůstává nadále v těle a čeká na další vzplanutí. Budoucí opary (léze) pak obvykle trvají týden až 10 dní. Nejčastěji se vyskytují na rtech, jazyku, patře úst nebo dásních. Prvními příznaky bývá bolestivost místa s budoucím oparem. Vředy se nejprve objevují jako puchýře naplněné tekutinou, které prasknou po dni nebo 2.
Doba nakažlivosti: od erupce oparu až po vznik krusty.
Herpes zoster (pásový opar)
Herpes zoster je infekce, která vzniká, když se virus planých neštovic varicella-zoster reaktivuje ze svého latentního stavu v zadním dorzálním kořenovém ganglionu. Symptomy obvykle začínají bolestí podél postiženého dermatomu, po které během 2 až 3 dnů následuje vezikulární erupce, která je obvykle vizuálním důkazem pásového oparu. Někde mezi jedním až pěti dny po brnění nebo pálení na kůži se objeví červená vyrážka. O několik dní později se vyrážka změní na puchýře naplněné tekutinou. Přibližně jeden týden až 10 dní poté puchýře zaschnou a vytvoří se na nich krusta. O pár týdnů později se strupy uvolní.
Doba nakažlivosti: od erupce pásového oparu až po vznik krusty.
V případě velkého kuřího oka je možné provést vyříznutí při lokálním znecitlivění, požádejte o to svého kožního lékaře nebo kontaktujte kožního lékaře, který tyto zákroky provádí.
Ve svém příspěvku MUDR. JAN ŠULA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Johana.
Dobrý den,
bylo by možné požádat Vás o kontakt na pana doktora Šulu? Jedná se o žlučník, který je v ohrožení vyříznutí.
Děkuji.
S přáním pěkného dne J.Šidlová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marek.
Klinika DERMI, s.r.o., zahájila svou činnost v lednu roku 2007. Od té doby zaznamenala velký rozvoj směrem ke komplexnosti péče o pacienta. V ambulancích nabízí prostřednictvím odborného lékařského personálu estetickou péči o tělo s důrazem na individuální potřeby klienta, kompletní dermatologické vyšetření a léčbu.
Na klinice jsou připraveny pohodlné čekárny, ordinace estetické dermatologie, ordinace a sál pro výkon plastické chirurgie a ordinace kožního oddělení. Veškerá vyšetření si můžete rezervovat osobně nebo telefonicky a na konkrétní den a hodinu.
Klienti estetické dermatologie se při první konzultaci seznámí s vedoucím lékařem MUDr. Veronikou Flášarovou nebo s plastickým chirurgem MUDr. Liborem Streitem, Ph.D. Ti s vámi proberou veškeré požadavky a zajistí následné úkony.
Klinika je součástí sítě předních dermatologických ambulancí zaměřených na estetickou a korektivní dermatologii Medical Clinic.
Adresa kliniky
DERMI, s.r.o.
Vinohrady 8a
639 00 Brno
A jaké jsou vaše osobní zkušenosti s touto problematikou? Podělte se o své poznatky s našimi čtenáři.
Odstranění znaménka můžete řešit například na Klinice estetické medicíny v Praze, zde vám mohou nabídnout celou škálu úkonů. Postará se o vás tým zkušených lékařů, kteří mají dlouholeté zkušenosti v oblasti laserové terapie, korektivní dermatologie, aplikace botoxu a dermálních výplní, neustále se vzdělávají a aplikují nové poznatky a zkušenosti.
Chirurgické odstranění znamének je jednou z nejčastějších metod, jak se znamének zbavit. Spočívá v místním znecitlivění dané oblasti. Do místa, ze kterého má být znaménko vyříznuto nebo seškrábnuto, se injekčně aplikuje anestetikum, chvíli se počká, než začne působit, a poté lékař nebo chirurg provede excizi, tedy odstranění znaménka skalpelem. Ránu sešije a přelepí náplastí. Celý zákrok zabere 15–20 minut. Po odstranění stehů je možno jizvu ošetřit biostimulačním laserem, který podpoří proces hojení. Odiagnostikovaný projev na kůži je chirurgicky odstraněn, rána je sešita plastickým stehem, který minimalizuje následnou jizvu, která po této metodě odstranění vždy vzniká. Odstraněná tkáň je odeslána na histologické vyšetření, které definitivně určí diagnózu. Zákrok se provádí v místní anestezii a není pro klienta nijak zatěžující. Tyto zákroky provádí plastický chirurg.
Chirurgické odstranění znaménka, tedy jeho vyříznutí, je záležitost několika minut a délka zákroku se odvíjí podle jejich velikosti a počtu. Teoreticky je možno odstranit jakékoliv množství najednou, záleží na výdrži pacienta i operatéra.
Pokud se jedná o naprosto neškodná znaménka, drobné pihy nebo bradavice, je jistě lepší naplánovat tento zákrok na zimu kvůli vyloučení působení slunečních paprsků na jizvu, ale hlavně, aby si člověk nekazil léto a dovolenou tím, že má na těle čerstvou ranku a nemůže sportovat, koupat se a opalovat. Pokud se ale jedná o rizikový útvar, je třeba jednat rychle a odstranit ho hned bez ohledu na roční období.
Výhody chirurgického odstranění znamének:
prevence vzniku melanomu;
rychlý, cca patnáctiminutový zákrok s lokálním znecitlivěním;
tělo nezatěžující, bezbolestné ošetření.
Stehy
Stehy se odstraňují 6. až 10. den, podle toho, na které části těla byla excize provedena, po odstranění stehů je možné jizvičku ozařovat biostimulačním laserem. Není vhodné přibližně jeden měsíc vystavovat ošetřené místo slunečnímu záření, je nutné používat ochranné krémy s vysokým faktorem (SPF 30 a výše). Po chirurgickém zákroku je zejména důležité ošetřenou oblast nenamáhat. Na kontrolu se chodí zhruba za týden až 10 dní od zákroku.
Rizika
Po chirurgickém odstranění znamének se musíte vyhýbat koupelím, sauně, soláriu, opalování na přímém slunci, aktivnímu sportu a podobně. Jedná se převážně o aktivity, které způsobí výrazné zpocení. Doporučuje se vysoká ochrana před slunečním zářením a dodržování pokynů ochrany před sluncem.
V závislosti na typu léčby, jsou dva následující postupy:
Po chirurgickém vyříznutí se obvykle provádí pooperační angiogram mozku, aby se chirurg ujistil, že je aneurysma zcela odstraněno.
Pokud zákrok prováděl neurointerventionalista nebo neuroradiologista, tak se sleduje také angiogram, který se provádí až v době od 6 do 12 měsíců po zákroku, aby se lékař ujistil, že je aneurysma zablokováno. V některých případech, zvláště u větších výdutí, může být kontrolována léčba cívkou, aby se zjistilo, že aneurysma není dále nebezpečné.
Hemoroidy lze zmírnit úpravou stolice změnou stravování a životního stylu.
Hemoroidy se také zklidní, když je během dne vypito adekvátní množství tekutin.
Při hemoroidech se nesmí zvedat těžké předměty.
Hemoroidy uklidňují teplé sedací koupele bez mýdel.
Při hemoroidech je třeba se vyhnout příliš ostrému koření.
Na hemoroidy také zabírá dostatek pohybu a nesedět příliš dlouho.
Při hemoroidech je třeba používat měkký toaletní papír.
Na záchvat hemoroidů pomůže studená sedací lázeň, která uleví od bolesti.
Operace hemoroidů
Hemoroidy se také mohou operovat, ale to závisí na jejich vývojové fázi. Hemoroidy jsou odstraněny menším či větším chirurgickým zákrokem. Nejběžněji se používá opichování vyhřezlých žilek – skleroterapie a také podvaz gumičkou. Nově se zavádí metoda vyříznutí hemoroidů a také vypalování hemoroidů lejzrem. Rekonvalescence po chirurgickém zákroku se pohybuje v řádu dnů či týdnů. Nedostatkem této metody je častý opakovaný návrat hemoroidů.
Rektoanální píštěl (fistula) představuje obvykle vleklé (chronické) onemocnění v oblasti konečníku, respektive řiti (konečník – rektum, řiť – anus). Kompletní píštěle jsou trubicové útvary zakončené dvěma ústími: vnitřní ústí je uvnitř řiti, respektive konečníku, nejčastěji v místě jejich vzájemného přechodu (rektoanální junkce), zevní ústí píštěle je na kůži kolem konečníku. Nekompletní píštěle mají pouze jedno ústí. Podle umístění a vztahu ke svěračům se rozlišují píštěle podslizniční, podkožní, a dále píštěle v oblasti svěračů (vně, uvnitř nebo mezi svěrači).
Příčiny rektoanálního píštěle
Píštěle obvykle vznikají druhotně jako následek rektoanálního abscesu, méně často vznikají primárně bez předchozího abscesu. Sklon k vytváření „kolemkonečníkových“ píštělí mají osoby postižené takzvanými nespecifickými střevními záněty (Crohnovou chorobou, idiopatickou proktokolitidou), vzácněji se onemocnění objeví po poraněních a při nádorech.
Příznaky rektoanálního píštěle
Píštěle obtěžují svého nositele trvalým nebo občasným výtokem – vylučováním hnisu, nebo dokonce odchodem stolice v místě kožního ústí. Vylučování obsahu píštěle na vnitřním ústí probíhá bezpříznakově. Obsah vytékající ze zevního ústí píštěle dráždí kůži, takže vzniká ekzém. Uzavření píštěle vede ke hromadění hnisu a vytvoření abscesu (to je ohraničeného ložiska hnisu), který se projeví bolestí a teplotou.
Při fyzikálním vyšetření je možné vidět jeden nebo více otvorů v kůži (kožních ústí), pohmatem prokážeme někdy „zatvrdlinu“, takzvaný infiltrát, způsobený přítomností zánětlivé tkáně. Diagnózu upřesní vyšetření sondou, nástřik píštěle barvivem, rentgenové vyšetření s podáním kontrastní látky do píštěle (takzvaná fistulografie), zřídka je nutné vyšetření ultrazvukem či počítačovou tomografií. Vnitřní ústí píštěle je někdy patrné při anoskopii a rektoskopii – vyšetření průsvitu řiti a konečníku optickým přístrojem.
Léčba rektoanálního píštěle
Léčba je vždy chirurgická a zahrnuje tři základní způsoby:
rozříznutí píštěle na sondě (fistulotomie);
radikální vyříznutí píštěle s ponecháním defektu ke spontánnímu zhojení (fistulektomie);
postupné prořezávání píštěle pomocí speciálního podvazu elastickou hadičkou (elastická ligatura). Vždy je důležité nalézt vnitřní ústí píštěle; bez ošetření dochází často ke znovuvzplanutí (recidivě) nemoci. Nepříjemnou komplikací onemocnění, respektive jeho léčby, může být poškození řitního svěrače, které se projeví neschopností udržet stolici.
