Vypěstovat si vlastní kotvičník ze semínek není nemožné ani v našich klimatických podmínkách. Kotvičník lze pěstovat ve volné půdě, ve skleníku i v květináčích. Pěstování ve volné půdě má oproti skleníku řadu výhod. Rostliny pěstované venku jsou mnohem silnější a odolnější, navíc je téměř nenapadají škůdci. Jediným rizikem pro pěstování venku je nepřízeň počasí. Kotvičník nemá rád příliš chladné a mokré počasí. Poničit ho mohou i přívalové deště a kroupy. Nemáte-li zahradu, kotvičník si můžete vypěstovat i v květináči na balkóně. Kotvičníku se nejlépe daří v lehčích, písčitých půdách. Slunné stanoviště je pro kotvičník zcela ideální. Pokud se rozhodnete kotvičník pěstovat ve skleníku, počítejte s nutností pravidelných kontrol, s denním zaléváním a nutností dobrého větrání. Ve vlhkých sklenících mohou kotvičník ohrozit plísně. Kotvičník zemní můžete pěstovat i v květináčích či v truhlících. Kotvičníky jsou úsporné na místo, takže nepotřebují příliš velké květináče a v truhlíku stačí jedné rostlině cca 10–15 cm prostoru.
Kotvičník se množí výsevem ze semen, takže prvním krokem k úspěchu je získání semen kotvičníku. Kvalitní semena kotvičníku zemního najdete například v e-shopu. Obal semen kotvičníku je velmi tvrdý, naštěstí to není při pěstování žádná překážka, protože se plod sadí do země celý a slupka se samovolně rozloží v půdě. Výsevní substrát nesmí nikdy vyschnout. Nejvhodnější období pro výsev je od března do května. Jestli výsev v tuto dobu zmeškáte, není nic ztraceno, ale musíte počítat s nižšími výnosy z jednotlivých rostlin. Plody kotvičníku vysévejte do misek naplněných kvalitním zahradnickým substrátem. Vyseté plody zasypte cca 0,5 cm silnou vrstvou substrátu. Po výsevu substrát zalijte, ale nepřemáčejte. Riziko plísní můžete snížit dezinfekcí půdy přípravkem Previcur přidaným do první zálivky. Po výsevu musí zůstat substrát neustále vlhký a je nutné hlídat, aby se na něm nevytvářely plísně. Vytvořit optimální vlhkost a teplotu pro klíčení kotvičníku vám pomůže speciální miniskleník s ventilací. Semínka kotvičníku potřebují pro klíčení teplo, proto čím vyšší teplota, tím rychleji semena vyklíčí. Právě vyklíčené rostlinky kotvičníku jsou velmi náchylné na padání klíčících rostlin, proto je co nejdříve po vzejití přepikýrujte do květináčku. Pikýrování neopomíjejte ani v případě, kdy vám přijde zcela zbytečné, protože v misce vyklíčilo zatím pouze pár semínek. Včasným přepikýrováním vyklíčených rostlinek výrazně eliminujete riziko jejich uhynutí. Po přepikýrovaní udržujte substrát i nadále stále mírně vlhký, dávejte pozor na přemočení. Mladé rostliny můžete přenést do skleníku nebo cca od poloviny května vysazovat na venkovní stanoviště. Rostliny určené pro pěstování na záhoně by měly být dobře vyvinuté. Po vysazení na záhon rostliny zalijte, v případě nepříznivého počasí můžete rostlinám kotvičníku postavit ochranný fóliovník, podobný jako pro rajčata.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ VÝROBA ŠAMPONU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kristepane.
Kdyby dotycny vedel, ze umele kortikoidy se vyrabej z solanum tuberosum nebo hlavne solanum aviculace.. a hormony pohlavni ze soji...tak by nepsal takovyhle blbosti. Ovsem vyroba po domacku je bohuzel z tech latek nemozna..
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kotvičník je rozšířen v Evropě, Asii, Africe i Austrálii. Kotvičník zemní (Tribulus terrestris L.) je jednoletá poléhavá bylina z čeledi kacibovitých. Pochází pravděpodobně z písečných mořských pobřeží Číny a Japonska. Je dobře znám v Indii, Číně a na Srí Lance. V zahraničí se pěstuje pro farmaceutické účely.
Kotvičník lze dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů. Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. Lodyha kotvičníku zemního je cca 10–60 dlouhá. Na lodyze vyrůstají krátce řapíkaté listy eliptického nebo podlouhle kopinatého tvaru. Květy kotvičníku zemního jsou pětičetné, žlutě zbarvené. Plody kotvičníku jsou vzhledově velmi zajímavé. Skládají se z pětice rozložených bradavičnatých tvrdých plůdků, které mají po stranách dva špičaté ostny. V plodech se ukrývají světle hnědá semena vejcovitého tvaru. Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit, případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle, a když dosáhnou výhony délky okolo 5 cm, začínají vykvétat. Kotvičník pěstujte v čistém venkovském prostředí, pod širým nebem na slunci, bez použití syntetických hnojiv a pesticidů. Léčivé látky jsou obsaženy v kořenech i celé nadzemní části kotvičníku, ale největší síla je v jeho semenech, proto je důležité pěstovat kotvičník na sluníčku a zpřístupnit květy opylovačům. Po sklizni se kotvičník vypere v pitné vodě a okamžitě se suší v přirozených teplotách v proudícím vzduchu a temnu (řádově hodiny po sklizni), aby se zachovala co nejvyšší kvalita byliny. Takto usušená bylina si ponechá maximální množství účinných léčivých látek. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody sklízíme průběžně.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Kotvičník snižuje hladinu „špatného“ cholesterolu až o třetinu, působí i jako antisklerotikum, rozpouští močové kameny, ulevuje od srdečních potíží, zlepšuje činnost střev a působí i močopudně.
Kdo trpí špatnou srážlivostí krve, kotvičník se mu také může hodit. Kromě jiného čistí a léčí i játra, dnu a záněty ústní dutiny.
V zahraničí, ale i u nás se často kotvičník objevuje pod označením „rostlinná viagra“. Od uměle vytvořené viagry se však v mnohém liší. Zásadní rozdíl je v tom, že tableta viagry se užívá bezprostředně před sexuálním stykem a po několika málo hodinách je již trvale po účincích. Navíc byla prokázána zdravotní rizika, která užíváním Sildenafilu (viagry) vznikají. Kotvičník zemní naproti tomu dlouhodobě zvyšuje zájem o sexuální život, a to u obou pohlaví. Jeho cena je mnohem nižší a užívání je léčivé, doposud nebyly nikde zaznamenány žádné zdravotní problémy (adaptogen).
Zkuste kotvičník jako životabudič třeba na jarní únavu nebo pokud máte například pracovně náročné období. Za týden se určitě budete cítit líp.
Pijete alkohol? Kotvičník vám výrazně pomůže i s kocovinou.
Z kotvičníku si můžete připravit odvar, čaj či tinkturu.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ VÝROBA RUMU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majka.
Neznáte někdo recept na domácí výrobu Rumu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Náš domácí Český rum tuzemák se vyráběl a dosud vyrábí z jemného konzumního lihu, vody a tresti z kyseliny mravenčí. Jde vlastně o dochucený jemný líh rumovou esencí - trestí z kyseliny mravenčí. Jemný konzumní líh pro domácí rum musí být vyroben z melasy nebo z obilí a je na to třeba při jeho nákupu dát pozor! Z brambor, jak je ve společnosti hojně rozšířeno, se rum ani líh nevyrábí. Jemný konzumní líh 80% jde koupit běžně v internetových obchodech, anebo ho lze pořídit vlastní výrobou domácí pálenky z melasy nebo obilí. Kyselina mravenčí, respektive její tresť se dá koupit běžně v supermarketu, jako rumová esence v malé hnědé lahvičce. Jedna taková malá lahvička stačí na ochucení asi 300 ml jemného lihu. Síla domácího rumu se pak dotvoří přidáním pitné vody. Při použití jemného 80% lihu se domácí rum zředí 1 díl ochuceného domácího rumu, ku dvěma dílům vody. Rychlé levné a chytré! :-)
Kotvičník obsahuje vysokou hladinu rostlinných „anabolických steroidů“ (souhrnně jsou označovány jako fytosteroly). Jejich nejvyšší koncentrace se nachází v plodech a kořenech rostliny. Pro obsah velkého množství účinných látek se využívá celá rostlina. Obsahuje především sapogeniny – chlorgenin, gitigenin, diosgenin, ruskogenin, trogoghenin a jiné. Dále je kotvičník bohatý na alkaloidy harman a harmin, bioflavonoidy, glykosidy, flavonoidy, třísloviny, pryskyřice a další. V kořenech se nachází zejména saponin diosgenin. Listy a nať jedné rostliny mají v sušině asi 12,1 % bílkovin, 2,6 % tuku, 40,8 % sacharidů, 27,8 % vlákniny a 16,7 % minerálních látek. Obsahují také asi 2,8 % steroidních saponinů, alkaloidy, flavonoidy, pryskyřice, třísloviny a také 160 mg % vitamínu C. V květech jsou obsaženy steriny, stigmasterin, campestrin, beta-sitosterin, steroidy diosgenin, flavonoidy campherol, alkaloidy, rutin a quercetin. Plody a semena obsahují alkaloidy, pryskyřice, 3,5–5 % oleje složeného z 57% kyseliny linolové a linoleové, 27% olejové, behenové, stearové a dalších. Bylo zjištěno, že kotvičník zemní obsahuje i taniny, sacharidy, steroly, derivát diosgeninu desoxidiosgenin, gracillin dioxin a terrestrosiny A–E. Některé z obsažených alkaloidů fungují jako inhibitor monoaminooxidázy IMAO. Inhibitor monoaminooxidázy (MAOI nebo též IMAO) je skupina léků používaných jako antidepresiva. Samy o sobě obvykle nejsou psychoaktivní, ale výrazně zpomalují metabolismus neurotransmiteru serotoninu a dalších látek, čímž dojde ke zvýšení jejich hladiny v těle.
Kotvičník je bylina s mimořádnými účinky a obsahovým složením, jejíchž schopností využívaly a využívají národy na celém světě. Mezi jeho hlavní účinky patří schopnost zvýšit u mužů hladinu testosteronu až o 30 %, u žen naopak podstatně zvyšuje hladinu estrogenů. Účinné látky z kotvičníku u obou pohlaví podstatně zvyšují sexuální libido (apetenci, chuť). Kotvičník zemní tak patří mezi nejefektivnější prostředky zvyšující potenci, je vhodný při mužské neplodnosti, hypertrofii prostaty a k léčbě zvýšeného obsahu cholesterolu.
V naší poradně s názvem KOTVIČNÍK NEŽÁDOUCÍ UČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Rajniš.
Dobrý den do jakého věku se může kotviční i při léčení štítné žlázy děkuji za odpoěd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kotvičník zemní alias Tribulus terrestris stimuluje produkci testosteronu - mužského pohlavního hormonu. Pokud tedy nemáte v anamnéze karcinom prostaty, tak ho můžete užívat do konce života bez omezení. Štítná žláza není jeho účinkem dotčena.
Pokud si kotvičník pěstujete sami doma, nejjednodušší variantou přípravy je popíjení čaje ze sušené směsi. Můžete si ji samozřejmě zakoupit i v obchodech. Směs uchovávejte v uzavíratelné, nejlépe tmavé sklenici. Denní dávka pro přípravu čaje by se měla pohybovat v rozmezí 1 – 6 g sušené směsi (1 g odpovídá 1 čajové lžičce) podle toho, jestli potřebujete účinky posílit. Směs pak zalijte vroucí vodou a nechte cca 15 min. louhovat. Některé zdroje doporučují pro lepší vyluhování obsahových látek čaj 30 min. vařit. Již po 3 dnech až týdnu konzumace by se měly dostavit požadované účinky. Pokud tomu tak není, zkuste dávku zvýšit. Platí, že jednorázové povzbuzení = vyšší dávka. Lépe je ale užívat čaj pravidelně ve stejném množství.
Z kotvičníku zemního se dále vyrábějí tablety, tinktury, dokonce i jemný prášek, který se rozpouští ve sklenici vody. Výhodou tablet je hlavně jejich praktičnost při konzumaci. Stačí je jen zapít. K určité nevýhodě ale patří to, že se 100% jistotou nevíte, jak kvalitní rostlina byla k jejich výrobě použita. Musíte věřit údajům na obalu. Naopak tinkturu si můžete vyrobit z vámi vypěstovaného kotvičníku doma. Je to sice pracnější, ale víte, odkud se kotvičník vzal, kde jste ho pěstovali, sušili atd. Je to jen na vás, který přípravek vám bude vyhovovat a v jaké podobě budete tuto zázračnou rostlinku užívat.
V naší poradně s názvem KOTVIČNÍK A XARELTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana R..
Dobrý den,
prosím o radu. Po opakované žilní tromboze + leiden. mutace užívám od r. 2011 Xarelto 20, Detralex, a na št. žlázu Euthyrox. Mám vysoký cholesterol, ale raději bych ho snížila jiným způsobem než dalšími léky. Prý pomáhá kotvičník, nejsem si ale jistá, zda ho mohu k výše uvedeným lékům užívat. V příbalových letácích jsem nic nevyčetla. Předem Vám velmi děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Cholesterol můžete bez léků snížit tím, že ho omezíte ve svém výživovém příjmu. Kotvičník není možné užívat společně s Warfarinem jen tak. Na této doplňkové léčbě se musíte dohodnout s lékařem od kterého dostáváte recept na Warfarin. Lékař vám poví, kdy můžete začít a jaký bude další postup.
Kotvičník zemní upravuje hladinu testosteronu. Kotvičník je poléhavá jednoletá bylina původem z Japonska a Číny. Nejhojněji se vyskytuje na indickém subkontinentu. Dnes však roste víceméně ve všech oblastech, nejčastěji pak v evropských částech Ruska. V mnoha zemích se pěstuje pro farmaceutické účely. Kotvičník obsahuje velké množství steroidních saponinů, rostlinných sterolů, flavonoidů a alkaloidů. Ty působí na zvyšování hladiny luteinizačního hormonu (LH). Luteinizační hormon je glykoprotein produkovaný adenohypofýzou. Jeho hlavní funkcí je regulace hladiny testosteronu (až o 30 %). U mužů podporuje spermatogenezi (tvorbu mužských pohlavních buněk – spermií), u žen normální vývoj vajíčka v děloze. Kotvičník zemní u žen zvyšuje hladinu estrogenů, což má pozitivní účinek na libido a mentální ostrost.
Rady:
Nechte si otestovat své hormony.
Změňte svůj životní styl. Snižte úroveň stresu tím, že budete cvičit jógu a meditovat. Zlepšete svůj jídelníček tím, že budete konzumovat potraviny bohaté na omega-3 mastné kyseliny a eliminujete konzumaci alkoholu.
Zvažte hormonální substituční terapii. Poraďte se o vhodné antikoncepční metodě se svým gynekologem.
Ingredience: jeden z těchto tuků – lékařská vazelína, sádlo, nebo bambucké máslo, dále propolisová tinktura (1 pětina množství v poměru k množství tuku)
Postup: Do vodní lázně vložíme nádobu, v níž pozvolna rozpustíme tuk, nakapeme tinkturu a zhruba při 50, 60 °C jemně mícháme, dokud cítíme, že se ještě líh z tinktury neodpařil. Po odpaření odstavíme, nalijeme do nádobky, kterou po vychladnutí uložíme do lednice.
Výroba tinktury
Ingredience: alespoň 60% líh k vnitřnímu užití, najemno nakrájený propolis
Postup: Ingredience promícháme, vložíme do tmavé skleněné lahvičky, necháme louhovat při pokojové teplotě cca 20 dnů. Občas protřepeme. Po uplynutí této doby přecedíme přes plátno.
Výroba propolisového másla (vhodné i pro děti)
Ingredience: 250 g másla, 60 g propolisu
Postup: Máslo zvolna rozpustíme, do něj vložíme nakrájený propolis a mícháme, dokud se nerozpustí. Můžeme přecedit. Po mírném vychladnutí nalijeme do sklenice, kterou uchováváme v lednici. Toto máslo pomáhá při léčení zápalu plic, podporuje vykašlávání, tlumí suchý kašel. Užívá se 1 lžička třikrát denně a je velmi vhodné i pro děti. U dětí se dá toto máslo při mírném kašli použít například do teplého mléka, nebo jen tak lžičku na jazyk, nechat rozpustit – „pohladí“ jim sliznici krku a stimuluje jejich imunitu. Při těžších formách potíží s průduškami se užívá i 2 měsíce. Ale skutečně záleží na konkrétním problému. Někdo může mít na propolis alergii, je nutno brát v potaz i tuto možnost.
Surový, nijak nezpracovaný propolis se používá spíše při bolestech zubů, na bradavice a podobně.
Pro vnitřní užití je lepší propolisová tinktura. Neředěná tinktura se užívá pod jazyk, kde se lépe vstřebává. Ale pozor, obsahuje alkohol, který na sliznici pálí, je tedy vhodnější ředit vodou.
V naší poradně s názvem KOTVIČNÍK A XARELTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Dobrý den.
Paní popisuje stejný problém co mám já,píše o xareltu,který též užívám,ale Vy ji odpovídat na walfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Promiňte za nedorozumění! Kotvičník můžete užívat bez obav, ikdyž současně užíváte Xarelto. Zatím nejsou žádné poznatky o vzájemné reakci mezi rostlinou tribulus terrestris a látkou Rivaroxaban (Xarelto).
U tribulusu je potřeba dlouhodobá léčba, aby se projevily jeho účinky. U dlouhodobé doplňkové léčby se vyplatí nechat si zkontrolovat srážlivost krve po prvních dvou týdnech každodenního užívání tribulusu.
Tribulus užívejte před spaním.
Testosteron je pohlavní hormon, který řídí anabolické funkce v lidském organismu. Je prokázáno, že zvýšená hladina testosteronu pozitivně ovlivňuje podíl svalové hmoty a energetických zásob v těle. Z těchto důvodů je jedním z vyhledávaných doplňků výživy právě kotvičník zemní, který má pozitivní vliv na stimulaci hladiny testosteronu. Lidské tělo nemá konstantní hladinu testosteronu, proto jedinci používající tento doplněk mohou dosáhnout rozdílných výsledků.
Kotvičník zemní se využívá při léčbě aterosklerózy, ischemických chorob srdečních a vysokého krevního tlaku. Výzkumy dokazují snížení hladiny cholesterolu až o 30 %, významně také klesá obsah krevních lipidů a beta-lipoproteinů v krvi a dochází k úpravě krevní srážlivosti. U cukrovky je prokazatelný vliv snížení hladiny krevního cukru. Kotvičník zemní efektivně zvyšuje vylučování tělních tekutin, čímž pomáhá pročištění ledvin a odstranění ledvinových kamenů.
Na první pohled se kotvičník podobá mochně husí. Plod obsahující světle hnědá semena je poltivý, bradavičnatý, se špičatými ostny po stranách. Původní domovinou kotvičníku byly pravděpodobně písečné pláže Japonska a Číny, odkud se pak rozšířil do celého světa. Kotvičníku se dobře daří i v našich klimatických podmínkách. Volně v přírodě ho ale u nás nenajdete. Pro své léčivé účinky se pěstuje cíleně na plantážích, hlavně v Číně a Indii, odkud se pak sušený v žocích dováží do Evropy. Poté se zpracovává a balí do sáčků nebo se z něho vyrábějí tablety či tinktura.
Ve svém příspěvku VÝROBA DOMÁCÍ TINKTURY Z ALOE VERA A ALKOHOLU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Raunerová.
Dobrý den. Ráda bych si udělala tinkturu z aloe vera a alkoholu.(Slivovice). Ne z alpy ,ne s acilpirinem. Jsem vředař. Prosím poradte někdo , jak na to.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva.
30 dkg aloe pomelete,dáte do větší sklenice a přidáte sedmičku červeného vína, 1 deci slivovice /vodky,lihu/10 dkg medu. Necháte 3 týdny na okně .Můžete celé zcedit nebo zcedíte část kterou užíváte 2x denně štamprli. Vyléčila jsem žaludeční vředy a klesl mi cukr.
Tribulus terrestris, rostlina známá pod českým názvem kotvičník zemní, existuje již řadu tisíciletí. Kotvičník je poléhavá jednoletá bylina, nejhojněji se vyskytuje na indickém subkontinentu. Dnes však roste víceméně ve všech oblastech, nejhojněji pak v evropských částech Ruska. V mnoha zemích se pěstuje na farmaceutické účely. Tato rostlina byla objevena léčiteli ve staré Číně, Indii a Mezopotámii, vyráběli z ní odvary k detoxifikaci jater, ledvin a k povzbuzení sexuálního apetitu. Čínští léčitelé rozšířili účinnou aplikaci kotvičníku zemního i k léčbě nádorového a kardiovaskulárního onemocnění. V pozdějších letech bulharští vědci seznámili širokou veřejnost s terapeutickými a anabolickými účinky, které zvětší svalovou hmotu a sílu po užívání kotvičníku zemního. Vojenská lékařská akademie ve spolupráci s farmakologickou sekcí bulharské akademie věd začala s vlastní vědeckou prací, která přišla na pozitivní účinky fytosterolů obsažených ve zmíněné rostlině. Účinky fytosterolů se pozitivně uplatnily v léčbě onemocnění s indikací premenstruálního a postmenopauzálního syndromu u žen a andropauzálního syndromu u mužů. Výzkum byl rozšířen o zkoumání účinku u bulharských vzpěračů, kteří díky této rostlině byli schopni prokazatelně zvyšovat svůj sportovní výkon.
Kotvičník zemní neboli Tribulus je pomalu rostoucí neduživá bylina, která zlepšuje svalový růst. Tato bylina má jen malé nebo žádné vedlejší účinky. Kotvičník má silný afrodiziakální účinek, zvyšuje hladiny testosteronu. Nedávná studie však zjistila, že Tribulus má malý nebo skoro žádný účinek na hladinu testosteronu u mladých mužů.
V naší poradně s názvem VÝROBA ARNIKOVÉ MASTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír Rulc.
Prosím o konkrétní zaslání receptu na domácí výrobu arnikové masti,arniku květ mám
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Mast z arniky se doma udělá tak, že smícháme arnikovou tinkturu s čištěnou lékařskou vazelínou v poměru 20 ml tinkrury na 150 g vazelíny. Vše se dobře promíchá a uloží na temné a chladné místo. Arnika v této masti se dá ještě obohatit o léčivou mast Dermazulen a mast Heparoidi - oboje se dá koupit v lékárně. Takto zkombinované léčivé účinky arniky a azulenu jsou výborné na modřiny, podlitiny, bolavé svaly a naraženiny, ale také na popáleniny. Mast vydrží stabilní několik týdnů. Zde je recept na výrobu tinkrury z arniky https://www.ceskaordinace.c…
Tribulus je pro většinu populace neškodný, pokud je užíván perorálně a po krátkou dobu. Dlouhodobé účinky této rostliny na organismus nejsou známy.
Těhotenství a kojení: Užívání kotvičníku během těhotenství je potenciálně nebezpečné. Výzkumy na zvířatech ukazují, že by kotvičník mohl poškodit vývoj plodu. Není ani dostatek poznatků o bezpečnosti použití této byliny během kojení.
Problémy s prostatou nebo rakovinou prostaty: Výzkumy naznačují, že kotvičník může zvýšit hmotnost prostaty.
Diabetes: Při používání kotvičníku může dojít ke snížení hladiny cukru v krvi. Pokud užíváte léky na diabetes, měli byste informovat svého lékaře.
Chirurgie: Tribulus může mít vliv na hladinu cukru v krvi, což může mít vliv na celkové hodnoty glykemie. 2 týdny před plánovanou operací přestaňte kotvičník užívat.
Kotvičník zemní vykazuje vysoký obsah rostlinných steroidů, které souhrnně označujeme jako fytosteroly. Dále obsahuje sapogeniny, alkaloidy, třísloviny, pryskyřice, oleje a mnohé další. Najdeme v něm i vitamín C. Listy a nať obsahují bílkoviny, sacharidy, tuk, vlákninu a minerální látky.
Léčebné účinky kotvičníku jsou opravdu široké. Již staří Číňané ho využívali při léčbě jaterních, ledvinových či kardiovaskulárních onemocnění. Zvyšuje totiž sekreci žaludečních šťáv a vylučování žluči, napomáhá rozpouštění močových kaménků, pročišťuje močové cesty a ledviny. Má schopnost rozšiřovat cévy, s čímž souvisí snižování krevního tlaku, normalizuje krevní srážlivost. Dále zlepšuje střevní peristaltiku, snižuje hladinu cholesterolu v krvi, má tonizující a regenerační účinky zvláště po těžkých nemocech, pomáhá při některých poruchách zraku nebo můžete čaj kloktat při zánětech v dutině ústní.
Kotvičník je také označován za přírodní afrodisiakum, jehož užívání zvyšuje sexuální libido. U mužů nad 40 let zvyšuje hladinu testosteronu a tím potenci, dále navyšuje objem svalové hmoty na úkor tuku, napomáhá obnovení mladické vitality a elánu. U žen má svůj význam v menopauze, kdy zvyšuje hladinu estradiolu. Přispívá ke zvýšení sexuálního apetitu a zároveň zmírňuje negativní klimakterické příznaky. Snižuje vnitřní napětí, deprese, potlačuje nespavost a stejně jako u mužů redukuje tělesný tuk.
Experiment začíná – chceme si sami vyrobit své vlastní tekuté mýdlo. Dá se říct, že nejde o moc složitou a těžkou věc, jako spíše o dosti zdlouhavý proces. Při výrobě domácího tekutého mýdla se raději držte dál od přidávaných ingrediencí, které jsou i zdraví nebezpečné, není zapotřebí přidávat rozpouštědla, kyseliny nebo emulze. Ideální je naopak přidávání olejů, vody a louhu, díky čemuž vznikne lepší mýdlo. Také je možné přidat aroma, které zlepší vůni mýdla. Vybírejte vždy ingredience, s nimiž se pracuje bezpečně a jednoduše. Pokud si chcete vyrobit domácí mýdlo, potřebujete snadnější postup. Nakonec bude domácí výroba mýdla celkem jednoduchá, protože postačí pouze tekuté mýdlo míchat, vařit a poté už jen používat.
Potřebné ingredience
kokosový olej
olivový olej
destilovaná voda
hydroxid draselný
Přísady:
vůně nebo aroma
ředění (voda)
Postup
První várka výroby trvá asi hodinu. Většina tekutých mýdel nemá průhlednou barvu, takže není problém, když i domácí mýdlo bude zakalené, ale nesmí být mléčné.
Pro výrobu je zapotřebí dvou olejů, a to 20 % kokosového oleje a 80 % olivového oleje. Při výrobě mýdla z těchto olejů je možné dosáhnout výsledku za pouhých 20 minut. Tato mýdla nemusejí být neutralizovaná kyselinou, protože nemají žádný vysoký přebytek louhu. Při finální výrobě tohoto mýdla je důležité, aby došlo k odpařování přebytečných ingrediencí, což nám umožní dosáhnout vyšší koncentrace tekutého mýdla.
Při výrobě mýdla nezapomeňte nejprve zvážit hliněný hrnec. Tato hmotnost bude zapotřebí po vaření pro výpočet vody na ředění.
Velmi důležité je také měření teploty oleje. Optimální hodnota je 71 °C. Pokud se olej jen zahřívá, mělo by dojít k měření louhu v destilované vodě. Ideální hodnota by pak měla být 60 až 70 °C. Nejideálnější hodnotou je 60 °C. Jakmile jsou oleje ohřáté na 71 °C a louh na 60 °C, vše se opatrně přelije a za stálého míchání kontroluje. K efektivnějšímu promíchání obsahu použijte nejlépe tyčový mixér. Výroba mýdla pomocí tohoto receptu trvá pouhých 20 minut.
Jakmile je vše hotovo, nechejte mýdlo odstát po dobu 5 nebo 10 minut. Hrnec s mýdlem přiklopte. Po uplynutí této doby dejte vše vařit při teplotě téměř 90 °C. Každých 15 minut obsah dobře promíchejte, abyste odstranili z mýdla veškerý vzduch, který celý proces prodlužuje a zpomaluje zmýdelnění.
Mezitím co se mýdlo vaří, si ohřejte vodu, kterou poté přilijte k mýdlu a vařte dalších 45 minut, dokud nevznikne z mýdla takzvaná kaše.
Test neutrality se provádí pomocí vzorku mýdla, který se kápne na hadřík a pouhým okem se zjistí, zda
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ VÝROBA MASTÍ Z ALOE VERA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kristyna .
Prosím kdo poradí jakpřipravyt mast z aloe vera na popraskane dlane ani lekar si nevi rady hrozi ozařovani a to se mi moc nelíby. Předem dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavla.
Rozehřát domácí sádlo,přes odšťavňovač vymačkat šťávu z aloe vera a přidat k sádlu a pořádně promícháme,musí se to vše spojit,pak dát do lednice a používat dle potřeby.A já na praskliny používám Lipobase je to 100% účinné,je potřeba toho vyzkoušet víc
Dalo by se říci, že ideálním tipem je domácí výroba séra z vitamínu C, a to z jednoho prostého důvodu – je cenově dostupné. Celkové náklady na výrobu tohoto séra jsou nižší, než když si zakoupíte komerčně dostupné přípravky, které navíc ani nemusí obsahovat dostatečné množství vitamínu C, což má pak za následek dlouhodobé léčení. Takže pokud si toto sérum vyrobíte doma, máte jistotu, že bude obsahovat dostatečné množství vitamínu C a rychleji uvidíte hojivější účinek.
Výroba séra:
Kupte si vitamín C v prášku, který je k dostání téměř ve všech obchodech.
Smíchejte malé množství prášku s destilovanou vodou, nejlépe studenou.
Směs promíchejte v zavřené láhvi.
Sérum vitamínu C oxiduje velmi rychle, je tedy důležité, aby bylo uchováno uzavřené v chladu. Vždy je lepší vyrobit menší množství séra, protože jeho životnost je pouhých 5 dní. Poté si musíte vyrobit nové.
Zároveň je důležité vyzkoušet si na malém místě, jak sérum působí na vaši pleť, protože každá pokožka je jiná. Některé typy pokožky snesou větší množství vitamínu C a některé menší. Vždy je lepší začínat s menším množstvím a posléze zvyšovat dávkování vitamínu C. Předejdete tím podráždění pokožky.
Vždy když použijete sérum z vitamínu C, nevystavujte se ihned slunečnímu záření.
Sladkou javorovou šťávu objevili původní obyvatelé Kanady již před staletími a zpracovávali ji na sirup nebo na pevný cukr. Postup výroby je na pohled velmi jednoduchý. Stačí navrtat otvor do kůry javorového stromu, nasbírat šťávu, svařit ji a plnit do nádob. Pokud ale chcete získat skutečně kvalitní výrobek, je třeba přísně dodržovat osvědčené postupy a recepty. Ty se dědí jako součást rodinné tradice z generace na generaci. Přírodní javorová šťáva je řídká a mírně nasládlá. Typickou barvu a chuť dostane až po svaření. Její objem se přitom sníží na čtyřicetinu původně zachyceného množství. Prvním problémem je stanovit správnou dobu pro začátek sběru. Obvykle ji avizují první houfy vracejících se havranů. Dalším znamením jsou mouchy nazývané „cukrové“.
Nejvýznamnějším centrem sběru javorového sirupu je oblast La Beauce na quebeckém jihovýchodě. Tam jsou údajně nejvhodnější klimatické podmínky pro pěstování javoru cukrového (Acer saccharum). Právě tento druh s typickými ostře vykrajovanými listy, jak je známe z kanadské státní vlajky, je zdrojem žádané cukrové šťávy. Téměř v každém javorovém lesíku zde nalezneme cabane a sucre neboli cukrovou chýši zbudovanou k výrobě javorového sirupu. Většina výrobců dnes svádí šťávu od stromů přímo do „cukrové chýše“, takže se během transportu vůbec nedostane do kontaktu se vzduchem a zůstává čirá. Pouze někteří tradicionalisté zůstávají u staršího systému menších sběrných nádobek. Dvakrát denně pak vyjíždějí na saních s koňským potahem, aby sebrali výtěžek do větší bečky. Obsah se pak odpařuje na pánvích nad ohněm z dřevěných polen. Na odpařovací pánvi se sirup musí často míchat, jinak se přichytává. Vzniklá pěna se během odpařování odebírá, aby výsledný produkt byl co nejčistší. Výroba javorového sirupu přitahuje turisty, kteří se do La Beauce sjíždějí hlavně v březnu během pětidenních sirupových slavností. Stromům se odebírá pět až deset procent šťávy, to je v průměru čtyřicet litrů z každého stromu za jednu sezonu. Tak se stromy mohou dožít v plné svěžesti i dvou set padesáti let. Samotná výroba spojuje tradiční vědomosti s moderními přístroji.
