Tvrdé, artrotické ztluštění distálních kloubů se označuje jako Heberdenovy uzly, podobné postižení proximálních interfalangeálních kloubů pak jako Bouchardovy uzly. Na těchto drobných kloubech prstů mohou být dále patrné i osové deformity (desaxace). Klouby rukou jsou v aktivním stadiu oteklé a bolestivé na pohmat, mohou být i lehce zarudlé. Jelikož ruka slouží jako pracovní nástroj, toto postižení se především projevuje při ručních pracích, a to nejen při těžké manuální práci, ale i při běžných denních činnostech. Těmito problémy jsou opět častěji postiženy ženy.
Léčba je převážně operativní, u postižení Bouchardovými uzly je možno odstranit výrůstky a poškozený kloub nahradit umělým implantátem.
Heberdenovy uzly
U postižení Heberdenovými uzly se provádí zpevnění kloubu, kdy se odstraňují výrůstky a upravuje se i osová deformita.
V naší poradně s názvem TUKOVÉ SKVRNY POD KŮŽÍ U OČÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michala.
Nevíte někdo co to je když se mi dělají tukové skvrny pod kůží u očí, jsou to takové tukové bulky. Ráda bych se toho zbavila a měla oční víčka zase jako dřív, hladká bez boulí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Tukové bulky na očních víčkách jsou xantelasmata. Vznikají, když se v organizmu pohybuje moc tuků. Tukové bulky na očních jsou vlastně usazený cholesterol. Tady je článek, ve kterém se detailně píše o tomto problému a je tam i možná léčba: www.ceskaordinace.cz…
Heberdenovy uzly jsou zhrublé druhé mezičlánkové klouby prstů ruky DIP kostními výrůstky – osteofyty. Jedná se o druh kloubní deformace při artróze, mnohdy s dědičným výskytem. Postihuje ženy asi 10x častěji než muže. Někdy se výskyt Heberdenovy artrózy označuje jako Heberdenova polyartróza.
Výrůstky na jazyku jsou chuťové papily, které se mohou zvětšit na hořkou chuť, těchto se zbavit nelze. U hrany jazyka se může objevit mapovitý jazyk, který vzniká na základě dráždění zuby, většinou tento problém zmizí sám, léčba tedy není zapotřebí.
Jako osteofyty se označují výrůstky. Jedná se o degenerativní změny vznikající mechanickou zátěží v průběhu života, přičemž dochází k degeneraci chrupavčitých částí kloubů. Osteofyt je kostní výrůstek vycházející z okostice (periostu). Většinou je reaktivního charakteru, například u kloubů postižených artrózou.
Podrážděná oční víčka si můžete ve většině případech ošetřit doma. Doporučuje se čištění očních víček borovou vodou a přikládání teplých obkladů. Pokud se situace nezlepší, je samozřejmě vhodnější navštívit očního lékaře, který doporučí vhodnou léčbu.
Bradavice se na sliznicích objevují velmi zřídka, přenos na jazyk není pravděpodobný.
Popis
Bradavice představují infekční, tedy přenosné onemocnění virového původu. Viry způsobí, že rohové buňky začnou nadměrně růst a zmnoží se kožní vazivo. Bradavice mohou růst kdekoli na kůži, jejich povrch je drsný, zrohovatělý. Důležité je vědět, že když se objeví, měli byste se chovat tak, abyste je nepřenesli dál. Ani pacient, ani další osoby, se nesmí bradavic dotýkat, aby nedošlo k jejich přenosu. Právě proto jsou v tu dobu zakázané i návštěvy bazénu, sauny a podobně. Dermatologové se často setkávají s mylnou interpretací ze strany pacientů, kdy jsou bradavicemi často nazývány růžky kožní (výrůstky), stařecké bradavice nebo různá mateřská znaménka.
V diskuzi VÝRŮSTKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věrka.
Chci se zeptat jeden fibrom mám na boční straně tváře v ústech a další kožní výrůstky na krku a pod paží - doporučení jejich odstranění masti,kapky....Děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zvýšené ukládání tuku v očních víčkách jsou xantelasmata, která bývají způsobena buď hyperlipoproteinémií typ II anebo zvýšenou hladinou cholesterolu. Xantelasmata jsou neinfekční, ploché, žlutobílé vrstvy tuku - cholesterolu, které se vytvářejí pod kůží anebo kolem očních víček. Obvykle se vyskytují u starších lidí a jsou většinou neškodné a nezhoubné. Xantelasmata mohou u některých lidí naznačovat vysokou hladinu cholesterolu nebo zvýšenou hladinu triglyceridů, což jsou předchůdci závažných kardiovaskulárních onemocnění nebo cukrovky. Xantelasma jsou bezbolestné bulky pod kůží očních víček, obvykle na horní ploše blíže k nosu. Často mohou růst po dobu několika měsíců. Člověk pak mívá pocit boule v očním víčku. Žluté mastné fleky jsou měkké na dotek a ploché, na rozdíl například od skvrn po akné. Také, pokud se stisknou, tak z nich nevychází hnis, jako se to děje s pupínky od akné. Vysoká hladina cholesterolu není jedinou podmínkou pro vznik xantelasmat. Další obvyklou příčinou vzniku xantelasmat bývají vysoké hladiny triglyceridů, které se objevují v souvislosti s metabolickým onemocněním diabetes mellitus - cukrovka. Xantelasmata, která jsou ovlivněna hyperlipoproteinémií typu 2 bývají doprovázena bolestí na hrudi a obezitou.
V diskuzi OČNÍ KLINIKA DUO VIZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Silvie Nováková.
Hezký den,mám na očních víčkách tukové bulky a zajímalo by mě jestli se dají odstranit při redukci víček?
A prosím o cenu, nenašla jsem ceník.
Děkuji Nováková
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jedná se o velmi běžnou benigní kožní lézi, která se projevuje jako jeden nebo více měkkých stopkatých papul barvy kůže, někdy mírně hyperpigmentovaných, s výskytem nejčastěji na krku, v podpaží a tříslech. Vypadá to jako takové visací bradavice. Obvykle je asymptomatický, někdy může být bolestivý a měnit barvu, například po traumatu. Kožní výrůstky mohou připomínat névy, seboroické keratózy, méně obvykle rovněž neurofibrom.
Bulku na ušním boltci způsobují novotvary, bradavice či polypy, kterými se sluchovod zúží nebo úplně ucpe.
Výrůstky mohou rovněž vzniknout z důvodu zanedbání péče o ucho psa, nebo jako následek nějaké infekce, či z důvodu genetických predispozic.
Odstranění výrůstků provede veterinární lékař, a to buďto konzervativní léčbou (salicylovým olejem nebo mastí), nebo chirurgickou léčbou. Při chirurgické léčbě dojde k vyříznutí nárůstků.
Příčin podráždění očních víček může být zajisté několik. Jednou z nich je určitě celodenní práce u počítače nebo dlouhé čtení. Další a častěji se vyskytující je zánět víček. To vám řekne přesněji oční specialista. Mezi časté příznaky podráždění víček patří zarudnutí očí, nadměrné slzení nebo svědění, suché oko, pocit cizího tělesa v oku, zánět očí. Existují dva druhy zánětu očních víček a každý má jiné příčiny. Prvním je takzvaný přední zánět, který postihuje vnější část víčka, tedy místo, kde jsou umístěny řasy. Způsobují ho bakterie z vlasů a obočí. Druhým je takzvaný zadní zánět, který postihuje vnitřní část víčka a způsobují ho žlázy v blízkosti očních řas nadměrnou tvorbou oleje.
V diskuzi SVĚDĚNÍ OČNÍCH VÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu. Je to tak 2 měsíce, co mě strašně svědí oční víčka a už si nevím rady. Mám nateklé oči, velmi suchou kůži na víčkách. Když si to rozškrábu, udělají se mi takové menší pupínky a je to ještě horší. Nevím, zda se nejedná o alergii nebo jestli to může být i atopický ekzém. Děkuji moc za radu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nesprávnou volbou kontaktních čoček, ale i nehygienickou manipulací s nimi si můžete přivodit rovněž otok víček. Ať už je příčina očních otoků jakákoli, pokud nosíte kontaktní čočky, neměli byste je používat, dokud otok nezmizí.
Léčba
Pokud v dodržování hygienických zásad nechybujete, může být problém otoků spojen s nevhodným typem čoček nebo roztoku, případně může jít o alergii či plísně. Návštěva očního lékaře je pro vás nezbytná.
Zde můžete vidět, jak vypadá otok víček při nošení očních čoček.
Alergie jsou nejčastější příčinou otoků víček, přičemž může být na vině mnoho faktorů: pyly, prach, zvířecí srst, některé oční kapky, ale i make-up a jiné zkrášlovací přípravky, třeba řasenka, oční linky nebo stíny. Oči navíc ještě pálí, svědí a slzí.
Léčba
Pokud máte otoky způsobené alergií, lékař vám doporučí antihistaminika ve formě očních kapek, mastí nebo tabletek. Abyste předešli alergické reakci na make-up nebo jiné kosmetické přípravky, kupujte si jen ty s nápisem „hypoalergenní“. Předtím než začnete produkt používat, vždy si nejdřív proveďte kožní test.
Ekzém na očním víčku může být různý a může se i kombinovat. Častý je ekzém kontaktní, alergický, kdy se člověk za léta používání například kosmetických přípravků, stane alergickým na látky, jež jsou v přípravku obsaženy. Kdykoliv pak přijde s touto látkou do kontaktu, vytvoří se v místě aplikace ekzém.
Příčiny
Může se jednat o reakci na kosmetiku, oční kapky, ale i na látky, které si do očí přeneseme rukama, třeba lak na nehty, zelenina, mouka a podobně.
Na víčkách se může vytvořit i nealergický zánět kůže, který vzniká přesušením, mechanickým třením či namáháním očí. Tento ekzém se projevuje hlavně pálením, svěděním a spíše než pupínky se v takovém případě objevuje začervenání a olupování kůže. Pouhým pohledem je ale vlastně nemožné zjistit, o jaký ekzém se jedná, a teprve až postupným vyšetřováním a dotazováním se k tomu lze dopracovat.
Další příčinou může být atopický ekzém a pak také aerogenní ekzém, způsobený vzdušnými alergeny, které většinou vyvolávají spíše dýchací obtíže (prach, pyly, peří, srst zvířat, roztoči, ...). Všechny tyto čtyři vlivy se často kombinují.
Léčba
Léčba začíná návštěvou lékaře-dermatologa, který s pacientem situaci rozebere a případně jej dle potřeby směřuje dále na očního lékaře nebo alergologa. K ekzému v oblasti víček se totiž mohou přidat i další problémy, jako je dráždění, oční zánět a podobně, proto tedy vyšetření očního lékaře. Je třeba doplnit testy a zjistit, na co je pacient alergický a co má ve svém prostředí vyloučit, aby byl průběh ekzému mírnější. Všichni tito lékaři mohou předepsat léky na atopický ekzém.
Co se týká léků přímo do očí, ty smí předepsat pouze oční lékař nebo alergolog, dermatolog je předepsat nemůže. Ten smí předepsat pouze léky, které se nanášejí zevně, tedy ne přímo do očí, ale jen na postižená víčka. Jinak jsou opatření u ekzému na očních víčkách obdobná jako u ekzému na kterémkoliv jiném místě na těle, s jedinou výjimkou – oční víčka jsou nejjemnější kůží na lidském těle a jsou snadno náchylná k nežádoucím účinkům a k podráždění. Je tedy třeba velké opatrnosti ve výběru léčiv a v délce jejich používání.
Artróza postihuje nejen velké nosné klouby, ale i další menší klouby. Artróza prstů na ruce je diagnostikována častěji u žen. Příčiny primární artrózy, respektive osteoartrózy jsou neznámé. Za hlavní faktor se však považuje stáří vzhledem k všeobecně větší četnosti u vyšších věkových skupin. V generaci padesátníků je artrózou/osteoartrózou postiženo 80 % obyvatelstva. Sedmdesátníci a starší trpí osteoartrózou ve více než 90 %. První osteoartrotické změny lze však zjistit již kolem 20. roku věku. Dále hrají významnou úlohu vlivy genetické, endokrinní, mechanické, dále kvalita výživy a zánět. Rozlišují se tyto artrózy u klubů prstů:
Artróza, respektive osteoartróza je kloubní onemocnění, při němž dochází k poruše obnovy kloubní chrupavky a v návaznosti na ní, také ke změnám kosti a přilehlých měkkých tkání. Mezi příznaky artrózy patří citlivost na změnu tlaku a teploty, ztuhlost před rozhýbáním, oteklý kloub, výrůstky na kloubech ruky a další příznaky.
Pálení očních víček může signalizovat počáteční formu blefaritidy.
Příčiny
Blefaritida je zánětlivé onemocnění, které má příznaky typické pro zánět – otok, zarudnutí, místní zvýšení teploty, pálení a bolesti. Typicky tedy můžeme vidět zarudnutí okrajů víček, jejich otok, víčka jsou velmi podrážděná a citlivá na dotek. Nemocný si stěžuje na zvýšené slzení, zarudnutí povrchu očí, jejich řezání, pálení. Typický je také pocit cizího tělesa nebo zrnka písku. Oční víčka mohou na první pohled vypadat mastně a víčka svědí. Kůže v okolí očí se může olupovat a cévy na okraji víček jsou zduřelé a zarudlé. Vyskytuje se větší množství ranních ospalků, což je vlastně žlutý zaschlý sekret, který ulpívá na okraji víček a na řasách. Oční víčka tak mohou být velmi lepivá a může být obtížné oči otevřít. Nemocný je nucen častěji mrkat. Oči jsou velmi citlivé na světlo. Růst řas je narušen a mohou v určitých oblastech chybět, často se vytvářejí velké mezery mezi jednotlivými řasami. Typická je také nesprávná orientace řas, které mohou růst dovnitř a dráždit tak povrch oka ještě více. Blefaritida může proběhnout pouze jednorázově akutně, ale mnohem častěji jde o dlouhodobé chronické postižení očních víček.
Léčba
Neléčená blefaritida může také vést k řadě komplikací. Jak již bylo zmíněno, blefaritida může způsobit částečnou nebo úplnou ztrátu očních řas. Řasy plní ochrannou funkci, ale v dnešní době také estetickou. Ženy si řasy ztmavují a prodlužují a jejich ztráta tak může vést k pocitům méněcennosti až psychickým poruchám. Další komplikací může být syndrom suchého oka. Povrch očí je suchý, ale oko reaguje zvýšeným slzením. Nemocný má pocit, že si musí oči neustále otírat, ale oči pálí a jsou suché.
Základem je hygiena očí, kdy je důležité obě oči řádně omýt teplou vodou každé ráno. Během dne se doporučuje namočit ručník nebo žínku do teplé vody a ručník pak položit na obě zavřené oči na několik minut. Tyto obklady je vhodné opakovat několikrát denně. Blefaritida vede také k pocitu suchosti očí, proto je možné tyto obklady doplnit lubrikujícími kapkami.
Pokud tento postup nevede k úlevě a vyléčení, je nutno se přiklonit k medikamentózní léčbě. Je pravděpodobné, že je zánět způsoben bakteriemi, které je nutno zlikvidovat antibiotiky. Antibiotika se podávají v několika formách, a to v podobě kapek či masti. Pokud místní antibiotika neúčinkují, je možné užívat antibiotika systémově v tabletách nebo kapslích. Výhodou kapek je, že působí přímo na místě určení a nemají systémové nežádoucí účinky (průjem). Kapky lze používat několikrát denně, většinou se doporučuje čtyřikrát denně po dobu sedmi dní. Mast se podává také lokálně. Její výhodou je, že ulpívá na víčkách mnohem déle než kapky, a tak se zvyšuje účinek. Nevýhodou masti je, že po aplikaci způsobí zamlžené vidění až na několik hodin. Proto se doporučuje mast používat převážně před spaním, tak aby neobtěžovala nemocného. Systémová antibiotika se doporučují až ve velmi závažných stavech nebo pokud místní antibiotika nepomáhají. Z antibiotik je nejčastějším příkladem erytromycin, tobramycin, neosporin nebo ofloxacin. Příkladem systémových antibiotik je pak například doxycyklin (tetracyklin).
Zánět očních víček nemusí být zapříčiněn přímo bakteriální infekcí, ale jde o obecně zánětlivou reakci. K protizánětlivým lékům pak patří steroidy, které tlumí otok, svědění, pálení a zarudnutí. Protizánětlivé steroidní léky se opět vyrábějí ve formě očních kapek, mastí, krémů nebo systémových léků. Jednou z velmi účinných možností je při léčbě blefaritidy využít kombinace antibiotik a steroidů v jednom. Takto se zahubí nadbytek bakterií a utlumí zánětlivá reakce.
Svědění očních víček může mít různé příčiny. Mezi nejčastější příčiny patří alergie: jedinec si například může všimnout, že jej svědí víčka ve chvíli, kdy se nachází v prašném prostředí nebo v blízkosti srstnatého zvířete, alergii může vyvolat rovněž pyl. Svědění očních víček je v takových případech doprovázeno další příznaky, mimo jiné rýmou, kýcháním a kašláním či atopickým ekzémem.
Svědění očí se objevuje též při podráždění očí a při jejich namáhání. To mohou způsobit nevhodné zářivky, častá a dlouhodobá práce s počítačem, nezdravé klima v místnosti zapříčiněné klimatizací a podobně.
Pálení a svědění očí může souviset i se syndromem suchého oka, jež se vyznačuje poruchou slzného filmu, při níž má dotyčný pocit, jako by měl v oku cizí těleso.
Svědění či pálení očí může vyvolat také snížená hladina ženských hormonů v krvi.
Další možnou příčinu představuje chronická blefaritida. Jedná se o zánětlivé onemocnění postihující okraje víček, kde se objevuje mírné zarudnutí a šupinky mezi řasami. Léčba chronické blefaritidy je dlouhodobou záležitostí, která vyžaduje ze strany pacienta trpělivost. Léčebně se odstraňují šupinky a lokálně se používají antiseptika nebo antibiotika, přičemž důležitou roli hraje hygiena očních víček.
Pokud zánět postihne přední okraj víčka (kůže a řasy), nazývá se přední blefaritida, jestliže postihne zadní okraj víčka a Meibomovy žlázy, jedná se o zadní blefaritidu nebo o meibomitidu. Chronická přední blefaritida souvisí s bakteriální infekcí (nejčastěji stafylokokovou) nebo se seboroickou dermatitidou. Zadní blefaritida je spojena s růžovkou (zánětlivé onemocnění kůže obličeje), s alergií (konkrétně atopií), s poleptáním oka či s puchýřkovými onemocněními (oční jizevnatý pemfigoid nebo Stevensův-Johnsonův syndrom). Všechny formy blefaritidy (nejvíce zadní blefaritida) často doprovází kvůli poruše lipidové složky slzného filmu zvýšené odpařování slz a syndrom suchého oka.
