Téma: 

výskyt

LÉČIVÉ SCHOPNOSTI CHLOROFYLU

Chlorofyl je zelený pigment obsažený v zelených rostlinách, sinicích a některých řasách. Chlorofyl v průběhu fotosyntézy absorbuje energii světelného záření a používá ji k syntéze sacharidů z oxidu uhličitého a vody. Působení chlorofylu představuje první krok fotosyntézy, kdy působí jako transformátor světelných kvant na biologicky zpracovatelnou formu tím, že je schopný ji převést na makroenergetickou chemickou vazbu. Tím je uvedená reakce zdrojem energie pro všechny další biochemické a biologické reakce na této planetě. Chlorofyl patří k fotosyntetickým pigmentům spolu s fykobiliny a karotenoidy, které však mají jinou barvu a absorbují energii z odlišné části viditelného světelného spektra. Chlorofyl je zelený, protože absorbuje modrou a červenou část světelného spektra a ostatní odráží. Tím se nám jeví jako zelený a udává tak základní barvu všem fotosyntetizujícím rostlinám.

Zdroj: Léčivé schopnosti chlorofylu
Zveřejněno dne: 14.3.2014

Diskuze: Re: roztroušená skleroza a věk

Ačkoliv je roztroušená skleróza onemocnění spíše dospělých lidí, není vyloučen její výskyt ani u dětí. V předpubertálním věku se ale velmi těžko diagnostikuje, neboť příznaky mohou souviset s růstem nebo jinými onemocněními. Pokud máte v rodině již výskyt tohoto onemocnění, tak by bylo vhodné provést preventivní vyšetření u dětského neurologa, aby se předešlo zanedbání a případnému rozvoji onemocnění.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Roztroušená skleroza a věk
Odesláno dne: 27.10.2015 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

CO JE TO PÁSOVÝ OPAR

Výskyt pásového oparu

Nejčastějším místem postižení je oblast trupu v úrovni hrudní páteře, může se však objevit i v bederní oblasti nebo na šíji či rameni. Častým místem je polovina čela, v tomto případě může být zasaženo ucho i oko (může signalizovat zánět trojklaného nervu), což je velmi nebezpečné. Tvar výskytu puchýřů je pásový (odtud název nemoci), například o šířce mezižeberní škvíry a v délce od páteře směrem na hruď. Je to však různé. Typické je pro něj to, že se vyskytuje vždy na jedné polovině těla, podle toho, který nerv byl zánětem zasažen.

Zdroj: Co je to pásový opar
Zveřejněno dne: 17.6.2013

Diskuze: Re: Re: Re: Je to vnitrni pásový opar?

Na kontrole u lékaře mi bylo sděleno, že výskyt pásového oparu bez puchýřků není možný a v krvi má protilátky každý. Takže budeme provádět rehabilitační cvičení a uvidíme.

Zdroj: diskuze Pásový opar a znecitlivělý bok
Odesláno dne: 29.5.2017 uživatelem Ivana Sedláčková
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

SPÁNKOVÁ OBRNA

Diagnostika spánkové obrny

Diagnostika spánkové obrny závisí vždy na konkrétních projevech daného pacienta. Může se projevit problémy s pohyblivostí nebo nemluvením během spánku, přičemž má pacient pocity bezradnosti, úzkosti, ohrožení. Často není nutná léčba, nicméně je důležité informovat lékaře, pokud trpíte některým z níže uvedených problémů:

  • citlivost a strach z příznaků;
  • unavenost během dne;
  • výskyt zmiňovaných příznaků úzkosti během noci.

Lékař bude potřebovat znát veškeré symptomy a doporučí vám následující:

  • popis všech příznaků a vedení spánkového deníku po dobu několika týdnů;
  • zjištění vaší zdravotní anamnézy, včetně všech známých poruch spánku nebo informace o rodinné anamnéze týkající se poruch spánku;
  • odkáže vás ke specialistovi, který provede hlubší vyšetření;
  • studování poruch spánku během noci nebo denní studie, aby došlo k ujištění, že se nejedná o jiné spánkové poruchy.

Zdroj: Spánková obrna
Zveřejněno dne: 17.6.2013

Diskuze: výskyt kyseliny močové v krvi

Dobrý den.
Bohužel také patřím mezi postižené výskytem kyseliny m. v krvi. Moje strava je normální až střídmá, proto mne toto zjištění zaskočilo. Nevím, jak bych měla jídelníček ještě přísněji upravit, jelikož si myslím, že až na pití množství tekutin, tak to by mohl být jediný důvod výskytu nemoci. Zřejmě to budou nervy, ty mám věčně na pochodu. Zdravím!

Zdroj: diskuze Výskyt kyseliny močové v krvi
Odesláno dne: 6.9.2016 uživatelem Marie Suchánková
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

GENITÁLNÍ BRADAVICE

Popis genitálních bradavic

Genitální bradavice je výrůstek na kůži bílé nebo tělové barvy (i tmavší pigmentace). Má tvar vyššího pupínku různé velikosti. Někdy se však rozrůstá v květákovitě vypadající útvar. Genitální bradavice mohou být ojedinělé i vícečetné. Jak už samotný název napovídá, jejich výskyt se týká především oblasti genitálu. U žen je to vnější část rodidel, poševní vchod i pochva, někdy vyrostou i na děložním čípku. U mužů je nejčastější výskyt na penisu a skrótu (šourku). Ojediněle se bradavičky objeví i kolem anu (vyústění konečníku), na perineu (hrázi) či v tříslech. Pokud se projeví infekce papilomavirem, bývá to většinou výsevem bradaviček. Může se však projevit i změnou sliznice na děložním čípku a dát tak základ ke vzniku děložního karcinomu (rakoviny). Z tohoto důvodu se zvýšený výskyt a přenos papilomaviru HPV považuje za alarmující.

Zdroj: Genitální bradavice
Zveřejněno dne: 20.10.2013

Diskuze: Re: svrab

Dobrý den Běto, ve Vašem případě se asi o svrab nejedná, neboť popisujete výskyt na neobvyklých místech pro svrab. Spíše bych se přikláněl k tomu, že jde o dermatitidu na základně nějakého zevního podráždění. Pro přesné určení diagnózy a pak i následné péče bude ve Vašem případě třeba navštívit dermatologa a to by měl udělat každý člen Vaší rodiny, který má tuto vyrážku na těle. Nejlépe by bylo jít každý k jinému lékaři, abyste se vyhnuli případné jednostranně špatně určené diagnóze, což se v kožním lékařství občas stává.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Svrab
Odesláno dne: 11.11.2011 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

HOUBA LIŠKA OBECNÁ

Výskyt lišky obecné

Liška obecná se vyskytuje v severnějších částech Evropy, v Severní Americe včetně Mexika, v Asii včetně Himálaje a v Africe včetně Zambie. Lišku obecnou lze v České republice najít zejména v jehličnatých lesích v borůvčí, mechu a trávě. Žije v symbióze s většinou stromů, zejména pak se smrky a borovicemi. Roste od června do října, obzvlášť v srpnu a září. Plodnice lišky obecné bývají uspořádané do kruhů, společně s podhoubím jsou situované na kružnici, v jejímž středu stojí hostitelský strom.

Zdroj: Houba liška obecná
Zveřejněno dne: 27.10.2014

Diskuze: holení

Ahoj lidi. Nevím jestli to sem úplně patří, ale mám jeden fajn tip. Jelikož jsem z těch, kteří si už nedokáží představit mít neoholeny penis, tak jsem se zarustanim chloupků měl taky občas problém. Až do letošního léta. Protože je hodně sluníčka a měl jsem dost času tak jsem se chodil opalovat do přírody nahý. A od té doby ani jeden pupinek a to se mohu holit "proti srsti"každý den. Opálená pokozka je hezká a minimalizuje výskyt zarustajicich chloupků. Vyzkoušejte a dejte prosím vědět jestli to pomohlo i vám.

Zdroj: diskuze Holení
Odesláno dne: 27.8.2015 uživatelem vasek
Počet odpovědí: 0

SEXUÁLNĚ PŘENOSNÉ CHLAMYDIE

Chlamydie u mužů

Chlamydie způsobují záněty pohlavních a močových orgánů žen i mužů, patří do skupiny sexuálně přenosných onemocnění a jejich výskyt stále stoupá. Chlamydie se přenáší pohlavním stykem a infekci většinou neprovázejí výraznější symptomy. Tyto bakterie vážně ohrožují mužskou plodnost a bývají jednou z častých příčin sterility mužů. Přibližně u 13 % mužů se zjistilo, že jsou nakaženi touto sexuálně přenosnou infekcí. Zhruba 50 % mužů postižených chlamydiemi nemusí mít vůbec žádné příznaky, ale dlouhodobý neléčený stav může vést k závažnějším komplikacím včetně zmíněné neplodnosti.

Zdroj: Sexuálně přenosné chlamydie
Zveřejněno dne: 1.4.2015

Diskuze: pásový opar

Dobrý den,pásový opar mě trápí už řadu let,ale v posledním roce pravidelně každý měsíc jak na těle tak vaginální,po zaléčení Herpesinem ustoupí na 14 dní a pak se znovu objeví,následuje neustálá neschopenka,objednala jsem se na kliniku kde mi pomohli snížit výskyt, ale místo na těle se mi objevoval na genit.neustále a k tomu se mi přidal pravidelný problém s močovýmy cestamy každý měsíc s krví v moči ,prosím o radu jsem zoufalá a v zaměstnání nemohu s neutálou absencí existovat. Je mi 58 let Děkuji

Zdroj: diskuze Pásový opar
Odesláno dne: 16.10.2016 uživatelem Zdenka
Počet odpovědí: 0

GENITÁLNÍ BRADAVICE

Výskyt genitálních bradavic

Virus je pohlavně přenosný, proto jsou nejvíce rizikovou skupinou promiskuitní jedinci. Statisticky se tedy častěji nakazí lidé, kteří mají víc sexuálních partnerů. Rozdíl mezi ženským a mužským pohlavím není nějak velký, v poslední době se uvádí větší procento nakažených mužů. Nejvíc ohroženou věkovou kategorií jsou mladiství a mladší lidé (v rozmezí 20–30 let). Ve starším věku se lze s touto infekcí setkat ojediněle. Důvodem k zamyšlení je fakt, že lidským papilomavirem se nakazí až 80 % lidí. Důvodem je takzvaný volný sex.

  • U žen výskyt na malých a velkých stydkých pyscích, klitorisu, v ústí močové trubice, na hrázi, v konečníku a jeho okolí, v pochvě, na čípku, na vestibulu, na zadním rozštěpu velkých stydkých pysků
  • U mužů: v konečníku a jeho okolí, na žaludu, na šourku, v ústí močové trubice, na předkožce. Špičaté kondylomy lze u mužů zaměnit s přirozeně se vyskytujícími pupínky okolo žaludu (na koruně penisu kolem žaludu), které se odborně označují jako papillae corone glandis a rozhodně nejsou důvodem k znepokojení.

Zdroj: Genitální bradavice
Zveřejněno dne: 20.10.2013

Diskuze: Re: chronická pankreatitida

Vždy, když je v rodině výskyt rakoviny v přímé řadě, tak je zvýšené riziko výskytu rakoviny u blízkých členů. Měla byste docházet na pravidelné kontroly se slinivkou a pokud je vám každou chvíli špatně, tak byste rozhodně měla navštívit svého praktického lékaře, protože budete mít zřejmě výkyvy v inzulínu a to může být nebezpečné a je třeba to řešit. V první řadě se přestaňte bát, že máte rakovinu. Rakovinu řešte až, když ji mít skutečně budete. Držte si v kondici slinivku za pomocí svého lékaře a myslete na pozitivní věci a ne na nemoci.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Chronická pankreatitida
Odesláno dne: 28.6.2014 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

KAKADU PALMOVÝ

Přirozený výskyt kakadu palmového

Kakadu žije na poloostrově Kap York v severní Austrálii, Nové Guinei a přilehlých ostrovech. Jeho populace klesá, už je jich jen několik stovek až tisíců exemplářů, proto byl zařazen do mezinárodní úmluvy CITES o zákazu odchytu a volném nakládání s jedinci chovanými v zajetí. Nejradši má pralesy, kde žije ve skupinkách po 2, někdy i třech kusech. Staví si hnízda v kmenech dutých stromů, občas až ve výšce 10 m. Nosí si tam kousky dřevin, které rozmělňuje na drť. Hnízdit začíná v srpnu. Létá podobně jako naše sovy, takže téměř není slyšet. Kakadu palmový nekřičí jako spousta jiných papoušků, ale melodicky si hvízdá.

Zdroj: Kakadu palmový
Zveřejněno dne: 30.11.2014

Diskuze: Re: Svrab?

Dobrý den Emo, u Vás se nejedná o svrab! Vaše kopřivka je nějaká forma dermatitidy. Vřele doporučuji vrátit se k léčbě Belodermem a pak začít zkoumat příčiny této dermatitidy. Jejím spouštěčem může být prací prášek, silonky, pleťové mléko, koupele, nebo také něco ve Vaší stravě, na co byste mohla být takto alergická. Pokud Vám nedokáže Váš dermatolog určit příčinu, tak doporučuji navštívit alergoologa. V každém případě mějte Beloderm v domácích zásobách a vždy, když se objeví nový výskyt, tak okamžitě zahajte léčbu, aby se to nezvětšovalo a tím i více nesvědilo. Zdržte se rozškrábání - urychlíte tím vymizení své dermatitidy.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Svrab?
Odesláno dne: 19.10.2011 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

AUJESZKYHO CHOROBA

Výskyt a příčiny

Onemocnění bylo poprvé popsáno v Maďarsku v roce 1902 profesorem Aujeszkym, od té doby je nemoc prokázána celosvětově. Původcem je herpesvirus suis, jehož jediným rezervoárem je prase divoké i domácí. Příznaky se u prasat projevují různě – selátka trpí na neurologické potíže s vysokou úmrtností, u dospělých a starších zvířat nebývají příznaky příliš zjevné, infekci přežívají a stávají se zdrojem infekce.

V chovech domácích prasat se v ČR Aujeszkyho choroba nevyskytuje a na jatkách jsou prasata na tuto nemoc vyšetřována. Česká republika je od roku 1988 „zemí prostou“ této nákazy. Oproti tomu u divočáků byly zjištěny protilátky proti této nemoci u cca. 30% z celkového počtu zvířat na našem území. Znamená to, že třetina divokých prasat se během svého života s onemocněním setkala. Ne všechna z nich ale virus aktivně vylučují.

K onemocnění jsou vnímaví psi, skot, ovce, kozy, králíci, kočky i volně žijící zvířata, člověku riziko nehrozí. Přenos viru se uskutečňuje kontaktem s nemocným zvířetem (slinami, krví) či pozřením syrového prasečího masa a vnitřností.

Zdroj: Aujeszkyho choroba
Zveřejněno dne: 29.1.2016

Diskuze: jak se rychle nadobro zbavit lupů ve vlasech

Měl jsem dlouhou dobu občasný výskyt lupů ve vlasech. Vždy se to opakovalo několikrát do roka. Byla vidět mírně začervenalá a olupující se pokožka ve vlasech, ze které pak vznikaly lupy. Koupil jsem si na to šampon Nizoral a normálně jsem si s ním myl vlasy do jeho vypotřebování (asi jeden měsíc). Nyní mám pokožku bez zarudnutí a bez olupujících se strupů. Takže odpověď na otázku, jak se rychle nadobro zbavit lupů ve vlasech, může být pomocí Nizoralu. Všem Nizoral na lupy asi nepomůže, ale u některých by mohl pomoci. Tady je vidět nejlevnější cena Nizoralu: www.zbozi.cz/hledani…

Zdroj: diskuze Jak se rychle nadobro zbavit lupů ve vlasech
Odesláno dne: 17.1.2015 uživatelem Mmirek
Počet odpovědí: 0

ČERNÝ KAŠEL

Výskyt

Výskyt černého kašle dosáhl svého dlouholetého maxima, od začátku roku jím onemocnělo rekordních 880 lidí, což odpovídá stavu ze 60. let minulého století. Rizikovou skupinou jsou novorozenci a staří lidé, které může černý kašel ohrozit na životě, a také chronicky nemocní pacienti s astmatem či CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc). Onemocnět však může kdokoliv, podle statistik až 90 % vnímavé populace. Chráněný je přitom jen ten, kdo se pravidelně nechává přeočkovat, protože prodělání nemoci ani očkování neposkytuje dlouhodobou ochranu. I proto se bakterie stále více šíří a roste počet nemocných ve všech věkových kategoriích. V sousedním Rakousku a Německu se v reakci na návrat nemoci rozhodli plošně přeočkovávat dospělé. Ve Spojených státech amerických, kde prevence zdraví hraje významnou roli, dokonce zavedli plošné očkování pro budoucí maminky, aby tak chránili novorozence. Kvůli nutnosti pravidelně přeočkovávat doporučují obnovovat ochranu před každým porodem. I zde se totiž objevilo alarmující zvýšení úmrtnosti u dětí do jednoho roku, stejně jako například v Kanadě, Austrálii či Velké Británii. Podobně jako u nás i v těchto vyspělých zemích dochází k nákaze od nejbližších rodinných příslušníků a umírají nejmenší děti, jež ještě nejsou chráněny očkováním. V České republice odborníci z Národní imunizační komise doporučují přeočkovat dospělé proti černému kašli minimálně jednou v dospělosti.

Černý kašel je způsoben bakterií – bordetellou – která postihuje hlavně dýchací cesty a tím vyvolává dávivý kašel. Bakterie se šíří kapénkovou infekcí neboli vzduchem. Stačí, aby někdo nemocný ve vašem okolí kýchl nebo zakašlal. Proti černému kašli se malé děti očkují, je zde však riziko, že v průběhu života stejně touto chorobou onemocní. Její inkubační doba je asi 14 dní a nemoc samotná trvá přibližně sedm týdnů. Černý kašel může mít více podob, při podezření je důležité co nejdříve vyhledat lékaře a nechat se vyšetřit.

Zdroj: Černý kašel
Zveřejněno dne: 2.6.2014

Diskuze: Re: výskyt kyseliny močové v krvi

Nemoc dna je vlastně nemoc ledvin. Někteří lidé si dnu přivodí sami během života, pitím piva, přejídáním se masa a čokolády. U jiných lidí i normální strava může zapříčinit zvýšenou kyselinu močovou v krvi, protože nefungují správně ledviny. Naštěstí existují léky, které napomáhají nemocným ledvinám odvádět tuto kyselinu z těla ven. S jejich pomocí a s omezením některých potravin lze dnu zvládnout. Nervy... Pochopitelně nervy hrají velkou roli pro zdraví celého organismu. Pokud vám váš vztek nenavozuje euforii, ale naopak jste po něm smradlavě spocená, znechucená a často i unavená, tak zkuste navštívit psychologa. Psycholog vám poradí, jak se lépe vyrovnat s nástrahami, které vás provokují. Klidnější mysl znamená prožít život více v pohodě, zdravěji a déle.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Výskyt kyseliny močové v krvi
Odesláno dne: 6.9.2016 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

ČERNÝ KAŠEL

Očkování

Nejlepší prevencí je podstoupení pravidelného očkování, které vám většinou doporučí lékař. Dnes užívané očkovací látky obsahují pouze ty složky bakterií černého kašle, jež jsou potřebné pro vytvoření důležitých protilátek. Jsou dobře snášeny. V ČR je celoplošně prováděno povinné očkování. Používá se smíšená očkovací látka (trivakcína), která chrání proti černému kašli, záškrtu a tetanu. Děti jsou očkovány třemi dávkami, poprvé od 9. týdne do 5. měsíce života. Druhá dávka následuje za 6 týdnů a třetí za 6 měsíců. Díky tomuto opatření je u nás výskyt černého kašle zcela ojedinělý. Dále je samozřejmostí nestýkat se s nakaženými lidmi, pokud samozřejmě víme, že jsou nemocní. Matky s novorozenci by neměli asi šest týdnů po porodu navštěvovat nákupní centra, jezdit přeplněnou městskou hromadnou dopravou a navštěvovat místa, kde je velká koncentrace lidí z důvodu možné nákazy miminka.

Přeočkování proti černému kašli je doporučováno rodičům i prarodičům novorozence, a to ještě před narozením miminka. Matka se může nechat přeočkovat v porodnici, dodá dítěti ochranu mezi 6.–13. týdnem života, kdy je dítě zcela nechráněno. Imunita ani po prodělaném onemocnění není celoživotní, i po očkování trvá ochrana pouze několik let.

Zdroj: Černý kašel
Zveřejněno dne: 2.6.2014

SPÁNKOVÁ OBRNA

Výskyt spánkové obrny

Spánková obrna se obvykle vyskytuje v jednom ze dvou časů. Může se objevit při usínání (hypnotická, predormitální) nebo při probouzení (hypnopompická, postdormitální).

Hypnotická spánková obrna

Hypnotická spánková obrna se vyskytuje při usínání, kdy se tělo pomalu uvolňuje. Během spánku nastává i útlum vědomí, takže si jí jedinec nevšimne, ale když se objeví při usínání, člověk si uvědomí, že se najednou nemůže hýbat a mluvit.

Hypnopompická spánková obrna

Během spánku dochází ke střídání REM (rychlý pohyb očí) a NREM (pomalý pohyb očí) fází. Cyklus REM a NREM trvá asi po dobu 90 minut. NREM spánek nastává dříve a zabírá 75 % doby celkového spánku. Během NREM spánku je tělo uvolněné a regeneruje (uvolňuje se). Ke konci NREM fáze se spánek přesouvá do REM fáze. REM fáze se projevuje rychlejším pohybem očí a výskytem snů, během tohoto stavu je zbytek těla naprosto uvolněný. Při REM fázi můžete mluvit nebo se pohybovat.

Spánková obrna se vykytuje u 4 pacientů z 10. Obvykle si jí povšimnete až v dospívání. Mohou jí mít jak ženy, tak i muži, může být dědičná. Mezi další faktory způsobující spánkovou obrnu patří:

  • nedostatek spánku;
  • plánovaný spánek;
  • psychické stavy (stres, bipolární poruchy);
  • spaní na zádech;
  • jiné problémy se spánkem (narkolepsie, noční křeče v nohách);
  • užívání léků;
  • zneužívání návykových látek.

Zdroj: Spánková obrna
Zveřejněno dne: 17.6.2013

SYSEL

Sysel perličkový

Sysel perličkový (Spermophilus suslicus) dosahuje délky těla 20–22 cm, ocas bývá dlouhý 2,9–4,6 cm, zadní tlapka 3–3,7 cm, hmotnost se u dospělého sysla perličkového pohybuje v rozmezí 200–360 g. Od trochu většího sysla obecného se odlišuje výraznějším bílým skvrněním na šedohnědých zádech. Světlé břicho je od zad oddělené okrovým zbarvením.

Sysel perličkový svým výskytem zasahuje do jihovýchodního Polska. Kolonie obývají suché stepní louky a pastviny. Je aktivní ve dne. Vyhrabává si nory s jedním šikmým a jedním kolmým vstupem a buduje komplikovaný systém podzemních chodeb.

Při vzrušení panáčkuje a ozývá se jemným hvizdem. Je to původně stepní živočich. Můžeme ho spatřit v polích nebo na travnatých plochách. Tito savci z čeledi veverkovitých dávají přednost lokalitám s nízkou trávou, kde mají dobrý výhled do okolí (z toho vyplývá jejich častý výskyt na golfových hřištích nebo letištích).

Zimu tráví sysel perličkový zimním spánkem. Jednou za rok se koncem dubna až začátkem června rodí samičce 4–8 (výjimečně 11) zprvu holých a slepých mláďat.

Živí se především zelenými částmi rostlin, semeny a zrním, někdy chytá i drobný hmyz a mláďata na zemi hnízdících ptáků. Při vyrušení si potravu zanáší v nevelkých lícních torbách do úkrytu. Vyjma migrujících (rozsídlujících se) jedinců se od hranic kolonie daleko nevzdaluje.

Sysel perličkový je kvalifikován jako kriticky ohrožený druh.

Zdroj: Sysel
Zveřejněno dne: 30.1.2017

SOVA PÁLENÁ

Výr velký

Výr velký (Bubo bubo) je velký noční a samotářský pták. Délka těla se pohybuje mezi 60–70 cm. Váží 1 800–3 000 g, v dospělosti ojediněle až 4 kg. Rozpětí jeho křídel dosahuje 180 cm. Má ohnivě oranžové oči. Zbarvení obou pohlaví je velmi rozmanité. Pohybuje se od rezavožluté až po rezavohnědou. Výrazná jsou též pera na hlavě, která tvoří ouška. Zde si můžete prohlédnout výra velkého.

Výskyt

V přírodě můžeme výra velkého vidět po celé České republice posedávat na skalách, ale do lesa zalétá málokdy. Výr velký je v Česku chráněn zákonem č. 114/1992 Sb., vyhláškou č. 395/1992 a dalšími. Patří do červeného seznamu ohrožených ptáků.

Rozmnožování

Výři jsou věrni léta jednomu místu, kde si vybudovali hnízdo. Tímto místem je většinou kotlinka vyhloubená v zemi nebo ve skále. Ve výjimečných případech je to dutina stromu. Hnízdo si vystýlají listím a rostlinami, které mají poblíž. Hnízdí jednou do roka. Samice snáší 2–3 vejce, ojediněle více. Samička sedí na vejcích zhruba 5 týdnů a samec ji krmí. Vylíhlá mláďata jsou krmena na hnízdě zhruba 5–6 týdnů, poté začínají pomalu létat.

Potrava

Je to dravec, takže není žádným překvapením, že se živí zejména malými obratlovci, jako jsou hraboši a jim podobní. Nepohrdne ani ptáky nebo rybou. Při lovu používá především sluch, loví ráno při východu slunce a večer při západu.

Zdroj: Sova pálená
Zveřejněno dne: 12.10.2014

SOVA PÁLENÁ

Sýček obecný

Sýček obecný (Athene noctua) je malá čilá sova i za dne. Váží zhruba 150–250 g, délka těla je 23–25 cm, rozpětí křídel má 50–56 cm. Je veliký skoro jako holub, tělo má robustní s krátkým ocasem a silnýma nohama s ostrými drápy. Zbarvení sýčka obecného je tmavě hnědé se světlými skvrnami. Nohy a spodní část ocasu jsou bílé. Má veliké, výrazně žluté oči a zobák. Obě pohlaví jsou zbarvená stejně. Zde můžete zhlédnout fotografie sýčka obecného.

Výskyt

Celý život žije v jednom revíru, kde si staví svá hnízda. Nalezneme ho především v otevřených krajinách, hlavně na polích a loukách, na okraji listnatých lesů a v současnosti už i docela hodně na vesnicích či v městech s hojným stromovým porostem.

Rozmnožování

Sýček obecný žije po celý život v páru. Hnízdí ve zříceninách, studnách, v polních kůlnách, málo používaných budovách nebo v dutinách v zemi. V období rozmnožování je značně hlučný. Vejce klade koncem dubna až začátkem května, bývá jich 4–5 kusů. Oproti jiným sovám samička usedá na vejce až po snesení posledního vajíčka a sedí na vejcích 28 dní. Sameček jí při tom dodává potravu, kterou nosí hlavně v noci. Mláďata pobývají v hnízdě zhruba 30 dní a poté jej opouštějí. Rodičovský revír opouštějí zhruba po 60 dnech.

Potrava

Potravou sýčka obecného je převážně hmyz, žáby, hadi, ještěrky, myši a drobní ptáci. Mláďata krmí hlavně žížalami. Ve dne loví hlavně hmyz a v noci většinou myši a skřivany. Potravu polyká bez roztrhání. Ničeho se nebojí, tak si dovolí i na krysu nebo lasičku.

Zdroj: Sova pálená
Zveřejněno dne: 12.10.2014

MODŘINY BEZ PŘÍČINY

Příčiny

Příčinou vniku modřiny je prasknutí povrchové krevní cévy, která se nachází blízko pod kůží, to je obvykle způsobeno tupým násilím (úderem). Krev z prasklé cévy se vylévá do tkání uložených pod kůží a krev prosvítá skrz kůži a projevuje se modrofialovým zbarvením. Modřiny tvořící se zdánlivě bez příčiny mohou signalizovat vážnější problém, a to poruchy srážlivosti krve, onemocnění krve (nedostatek krevních destiček), poruchy ve stavbě cévní stěny. Modřiny se také mohou vyskytovat u osob užívajících léky, které zabraňují srážení krve (například při jejich předávkování), či u osob s jaterním onemocněním. Snadná tvorba modřin může být způsobena rovněž nedostatkem některých vitamínů (vitamíny C a K).

Ženy jsou k tvorbě modřin náchylnější než muži, a to především v souvislosti s hormonálními změnami po čtyřicítce. Pozvolna se snižuje tvorba hormonů estrogenů chránících cévní stěny a ty se stávají křehčími.

V produkci srážlivých faktorů se významně uplatňují bílkoviny a vitamín K. O syntézu a vstřebávání bílkovin a vitamínu K se starají játra a střeva. Narušit produkci srážlivých faktorů proto mohou vážná onemocnění jater (infekční žloutenka, cirhóza) nebo malabsorpční syndrom (trvale zhoršené vstřebávání živin, vitamínů a minerálů z potravy, zpravidla ve střevech). Stejný dopad mají drastické diety s radikálním omezením příjmu bílkovin a celková podvýživa. Ohroženi krvácením a následnou tvorbou modřin jsou proto anorektici, vegetariáni a podobně. Vrozené chybění některého ze třinácti koagulačních (srážlivých) faktorů je podstatou hemofilie, dědičného onemocnění, při kterém postižení trpí nejen krvácením do kůže, ale – což je mnohem závažnější – také do kloubů a vnitřních orgánů. Hemofilie zasahuje téměř výhradně muže, ženy ji pouze přenášejí.

Další příčinou může být břišní a skvrnitý tyfus nebo krvácivé horečky typu eboly. Ovšem ty se v českých podmínkách v současné době nevyskytují.

Také kortikoidy při dlouhodobém užívání oslabují cévní stěnu. Warfarin potlačuje jaterní syntézu koagulačních (srážlivých) faktorů krve, jejichž tvorba je závislá na přítomnosti vitamínu K, a způsobuje tak výskyt modřin.

Zvýšený výskyt modřin se může objevit i v důsledku předávkování heparinem. U přednostně používaných nízkomolekulárních heparinů je však při správném dávkování riziko nežádoucího krvácení nižší. Kyselina acetylsalicylová (Acylpyrin, Aspirin, Anopyrin) brání shlukování krevních destiček a tím snižuje jejich přilnavost, lepivost. Tak se sice předchází vytvoření krevní sraženiny, což opět může mít význam v prevenci trombóz, ale rovněž to může vést k nechtěnému vzniku modřin, ovšem vždy záleží na dávce.

Také ibuprofen, naproxen, diklofenak nebo indometacin mohou oslabit cévní stěnu a podpořit tak tvorbu modřin. Jsou zde i jedy z prostředí či potravy (benzen, arzen, radioaktivita), které rovněž mohou způsobit tvorbu modřin. A v neposlední řadě jsou to autoimunitní onemocnění, kdy organismus dokonce sám vytváří protilátky vůči vlastním tkáním, cévám, destičkám, což se mimo jiné projevuje také modřinami.

Zdroj: Modřiny bez příčiny
Zveřejněno dne: 3.8.2017

SOVA PÁLENÁ

Sova pálená

Sova pálená je středně velká sova s dlouhýma nohama. Délka těla je 33–39 cm, rozpětí křídel má 80–95 cm, váží 200–400 g. Má šedou a jemně černou barvu. Břicho je většinou žlutohnědé s tmavými tečkami. Obličej má lemován srdcovým závojem. Oči jsou tmavohnědé. Sova pálená má velice měkké, jemné, lesklé a nadýchané peří, které jí umožňuje zcela neslyšný let. Ten je naprosto tichý, houpavý, ale velice elegantní. Často mívá při letu svěšené nohy s černohnědými drápy.

Výskyt

Původně si sova pálená budovala hnízda ve skalách a dutinách stromů. Dnes už si staví své příbytky na půdách, stodolách, hradech, věžích, ale také blízko sídlišť lidí. Je věrná svému hnízdu, kam se pravidelně vrací. V ČR se stav populace odhaduje na 400–700 párů. Dožívá se věku 15–22 let. Nejstarší známý jedinec se dožil 17 let.

Rozmnožování

Žije v trvalých párech, ale byla zjištěna i polygamie. Během měsíce března až srpna snese 4–7 vajec. Snáší dvakrát do roka. Na vejcích sedí samice sama a samec ji krmí. Mláďata se začínají líhnout po 30–34 dnech postupně v intervalech, jak byla vejce snášena. Samice mláďata zahřívá 11 dní a poté je krmí společně se samcem. Přijímat přinesenou potravu jsou schopna ve 3 týdnech. Počet přeživších mláďat záleží na četnosti potravy. V 60 dnech začínají létat. Pohlavně dospělí jsou při dovršení 1 roku.

Potrava

Sova pálená je noční lovec, který přes den odpočívá a v noci se vydává za potravou. Tou jsou především hraboši, myši a rejsci. Ve výjimečných případech uloví hmyz nebo nějakého ptáka. Sova loví v noci díky dobrému nočnímu vidění a hlavně díky dokonale vyvinutému sluchu. Zbytky potravy vyvrhuje dvakrát denně, jednou v noci a podruhé ráno nebo přes den.

Zdroj: Sova pálená
Zveřejněno dne: 12.10.2014

MÍLIE

Mílie na obličeji

Maličká podkožní kulička, která nejde vymáčknout, to je mílie. Jedná se o zrohovatělé zrnko kůže, jež se tvoří v podkoží většinou okolo očí, ale i jinde na obličeji. Pozor, mílie nejsou akné, takže nezaměňovat.

Nejpravděpodobnější teorie o jejich vzniku je, že je máme geneticky předurčeny a „dědíme“ je po rodičích. Projevy milií naštěstí můžeme korigovat. Podle některých tvrzení mohou vzniku nových napomoci určité kosmetické krémy, které v sobě obsahují živočišnou vazelínu. Proto je vhodné číst složení a nemazat si hutnými krémy silnou vrstvu pod očima (pod něž stejně patří přípravky k tomu určené).

Také příliš mnoho sladkostí (a nadbytek sacharidů ve stravě celkově) zvyšuje jejich výskyt. Špatné „zavlažování“ – pokud málo pijete, tak si tím „své“ mílie jen zhoršujete, respektive zvětšuje se jejich velikost a velké mílie pak jdou hůře vypreparovat ven.

Miliím se dá předcházet pravidelným peelingem, vhodná je i léčba retinolem – vitamín A. Ten se vyskytuje především v živočišných produktech, jako jsou například mléko, máslo a především rybí olej. Jako doplněk stravy se v případě léčby retinolem doporučuje užívat 3x denně jedna kapsle Omega 3 rybí olej forte.

Na vyvinuté mílie funguje jejich odstranění, jedna se dá vypreparovat i doma. Jednoduše propíchnete kůži jehličkou a mílii vymáčknete. Někdy je ale bulka dost hluboko. Dobré je si vždy před vymačkáváním milií udělat silný odvar z heřmánku a nad jeho párou si pak 7–10 minut napařovat postižené místo. Takto rozpařená kůže půjde mnohem lépe propíchnout a i mílie lépe vyklouzne ven. Píchne se jakoby pod mílii a potom se přes otvor v kůži vymáčkne ven a místo se vydezinfikujte. Asi dva dny tam budete mít malinkatý červený pupínek, který sám zmizí. Kolikrát stačí jen heřmánek s gelem a vodičkou, protože se otevřou póry a nečistota jde sama pryč. Velké plus této napařovací metody je, že se nedělají červené skvrnky, tedy alespoň ne v takovém rozsahu.

Zdroj: Mílie
Zveřejněno dne: 13.6.2014

SYSEL

Sysel obecný

Sysel obecný (Citellus citellus) je okatý hlodavec z čeledi veverkovitých, má hustý, pískově zelenavý kožíšek. Toto zbarvení mu vydatně pomáhá při maskování se v místech, kde se pohybuje. Je o něco větší než jeho příbuzná – veverka. Na rozdíl od veverky má ale krátký ocas, malé ušní boltce a přiléhavou srst.

Vyskytuje se v jihovýchodní a střední Evropě (nejvíce na západ zasahuje do Čech) a dále i v Malé Asii. Do střední Evropy pronikl zřejmě poměrně pozdě, můžeme-li soudit podle materiálů z archeologických nalezišť, pak až v nejranějším středověku. Během posledních několika desetiletí však na mnoha místech vymizel a jeho výskyt získal silně ostrůvkovitý charakter.

V minulosti u nás tento hlodavec nebyl žádnou vzácností, právě naopak. Vzhledem k malému množství predátorů schopných mrštného a velmi pozorného sysla ulovit se přemnožil a páchal velké škody na zemědělských plodinách. V šedesátých letech dvacátého století však začala velmi rychle mizet jejich hlavní útočiště – polní remízky. Je však možné, že syslové od nás nemizí pouze kvůli zásahům do jejich přirozeného útočiště, ale i proto, že střední Evropa je na okraji území, kde se vyskytují. V České republice byl zaznamenán vůbec nejzápadnější výskyt tohoto druhu. Mimo pole ho můžeme také spatřit na udržovaných travnatých plochách sportovních hřišť, parků a podobně. Další jeho přirozenou domovinou jsou krátkostébelné travnaté stepi. Právě těmto nízkým travnatým plochám dávají syslové přednost, protože zde mají svoji nejoblíbenější potravu a mají dobrý výhled na okolí (uvidí tak velmi snadno svého nepřítele a stihnou uniknout do podzemních nor).

Počet známých současných lokalit nepřevyšuje dvě desítky a stále jich ubývá. Jsou ostrůvkovitě rozmístěny v západních, severních, středních i jižních Čechách a na střední i jižní Moravě. Příčiny nápadného ústupu nejsou zcela zřejmé, bezpochyby jde o důsledek působení řady faktorů počínaje proměnami v charakteru krajiny a konče změnou zemědělského hospodaření (velkoplošné kultury, zarůstání cest, mezí a úhorů), opomenout nelze ani možné vnitrodruhové a populační příčiny (například oscilace areálu).

Vyznačuje se kratším tělem na nízkých nohách, přiléhavým osrstěním (vypadá štíhlejší) a nedlouhým, přiléhavě osrstěným ocasem. Také zadní chodidla má z velké části pokryta chlupy. Zbarvení je na hřbetě žlutohnědé, rezavohnědé nebo pískově šedožluté s nejasnými světlými skvrnami, spodina těla bývá jednobarevně žlutá, jenom brada, krk a také úzké proužky kolem velkých černých očí jsou bílé. Ušní boltce jsou malé, jen částečně vystupující ze srsti. Délka těla je 18–24 cm, délka ocasu je 4,5–8 cm, syslové váží 240–340 g.

Sysel je sice druh s denní aktivitou, ale je velmi těžké ho spatřit. Pokud spatří nějaké nebezpečí, což člověk pro něj bezesporu je, postaví se na zadní a hlasitě pískne, aby upozornil ostatní z kolonie, a všichni bleskurychle mizí v podzemních norách. Vylézt za potravou se odváží až za dlouhou chvíli.

Mnozí lidé jsou toho názoru, že si sysel shromažďuje (syslí) zásoby na horší časy. Tyto horší časy, zimu, však přečkává hibernací a spoléhá se při tom na tukové zásoby, které si vytvořil přes léto. K tomuto mylnému názoru lidé došli patrně díky tomu, že uviděli sysla, jak si stébla obilí táhne do nory. Tato stébla však v klidu a bezpečí své úkrytové nory ihned zkonzumuje. Úkrytové nory jsou budovány mnohem blíž k povrchu než nory, ve kterých syslové přečkávají noc a zimu. Poskytnou jim však dostatek bezpečí před predátory.

Sysel obecný žije pospolitě v koloniích, z nichž největší mají i několik set obyvatel. V dospělé části osazenstva kolonie je mnohem více samic než samců (u mláďat bývá poměr pohlaví vyrovnaný). Kromě trvalých nor se šikmými a kolmými chodbami a hnízdním prostorem si hrabe i dočasné úkrytové nory. Hloubka chodeb nepřesahuje obvykle 80 cm a délka bývá 1,5–6 m. Orientuje se hlavně zrakem.

Zimu tráví zimním spánkem (hibernací) v norách s ucpanými vchody. Dospělá zvířata začínají zimovat už v srpnu (někdy i koncem července), mladí jedinci asi o měsíc později. Nedělají si zásoby potravy a spoléhají pouze na nashromážděnou vrstvu podkožního tuku. Zjara se sysel probouzí v březnu až dubnu, když se půda prohřeje na 6–8 °C.

Na povrchu se objevuje nejvíce v časných dopoledních hodinách a odpoledne, déletrvající deště nebo prudký sluneční žár přečkávají v podzemí. Ve zvlášť parných letech upadají i do letního spánku, který někdy přímo přechází v hibernaci.

Živí se především zelenými částmi rostlin, semeny a zrním, někdy chytá i drobný hmyz a mláďata na zemi hnízdících ptáků. Při vyrušení si potravu zanáší v nevelkých lícních torbách do úkrytu. Vyjma migrujících (rozsídlujících se) jedinců se od hranic kolonie daleko nevzdaluje.

Ačkoli má sysel jediné pokolení do roka, v minulosti se občas i přemnožoval. Doba březosti je 25–28 dní a k páření dochází brzy po probuzení ze zimního spánku (spermie dozrávají ke konci hibernace). Samice rodí od konce dubna do června 4–8 (1–11) holých a slepých mláďat o hmotnosti 4,5–6,5 g. Plně osrstěná jsou po 17–19 dnech života, koncem 4. týdne prohlédnou a sají ještě další 2 týdny, při tom se však už pohybují po kolonii. Pohlavně dospívají v následujícím roce. Značná část mláďat hyne během prvního přezimování, jen ojediněle se dožívají 6–8 let.

Hlavními přirozenými nepřáteli sysla jsou tchoři a hranostajové, z dravců raroh velký (dříve to byli i někteří orli). V současné době jde v ČR o zvláště chráněný (kriticky ohrožený) druh.

Zdroj: Sysel
Zveřejněno dne: 30.1.2017