Bílé krvinky jsou stálou součástí krve, ale jejich množství poměrně výrazně kolísá – v 1 mm krychlovém (1 mikrolitr) se u zdravého dospělého člověka pohybuje přibližně od 4 500 do 10 000 bílých krvinek bez ohledu na jejich konkrétní typ. Průměrný počet bílých krvinek na jeden mikrolitr krve se u člověka uvádí 7 400 na 1 mm krychlový, tedy 7,4 x 10 na devátou na litr krve. Z celkového objemu lidské krve (cca 4,5 litru) zaujímají bílé krvinky pouhé 1 %, zatímco červenékrvinky představují asi 45 %. Koncentrace bílých krvinek je poměrně proměnlivá, mnohem více než počet červených krvinek. Je ovlivněna denní dobou (ráno méně, odpoledne více), fyzickou aktivitou (počty stoupají po fyzickém výkonu), ale více bílých krvinek v těle je i během horkého počasí, za intenzivního slunečního záření, při sníženém množství kyslíku v ovzduší a podobně. Pohlaví má minimální vliv na normu krvinek.
Zjištění přesného zastoupení jednotlivých typů leukocytů v krvi (takzvaný diferenciální rozpočet leukocytů, často označovaný jako diferenciál) je často důležité pro stanovení diagnózy, neboť změněné poměry mohou být příznakem infekčních onemocnění (tyfus, AIDS a mnoha dalších). U člověka je v krvi nejvíce neutrofilů (tvoří až 2/3 všech bílých krvinek), na druhém místě jsou různé druhy lymfocytů. Ostatní leukocyty ve srovnání s těmito dvěma buněčnými typy jsou spíše vzácné.
Leukopoéza je tvorba bílých krvinek v těle, která je nezbytná k udržení stabilního počtu imunitních buněk v těle. Je zpravidla součástí širšího procesu krvetvorby. V určité části těla živočicha se zpravidla nachází zásoba kmenových buněk, které se pravidelně dělí, a část jejich potomstva se specializuje (diferencuje) na určitý buněčný typ krevních buněk, jako jsou červenékrvinky, krevní destičky nebo právě bílé krvinky. Leukopoéza se u člověka odehrává především v kostní dřeni a v brzlíku.
S bílými krvinkami je úzce svázáno několik onemocnění. Běžně se používá několik termínů. Leukopenie: popisuje stav, kdy dojde k poklesu počtu bílých krvinek v těle. Obvykle dojde k poklesu jen určité skupiny bílých krvinek a k tomu se používají termíny jako:
lymfocytopenie = málo lymfocytů
neutropenie = snížené množství neutrofilů
eozinopenie = snížené množství eozinofilů
bazopenie = snížené množství bazofilů
Opačný problém představuje leukocytóza, při níž je v krvi př
Ve svém příspěvku HUBNUTÍ PODLE MANČINGOVÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.
28 denní očistný program podle Antonie Mačingové je účinná očistná kůra na 28 dní.
Mačingová dieta a detoxikační mančingová dieta - jídelníček na 28 dní:
1. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Brokolice s česnekem, strouhaný nízkotučný sýr
Večeře: Salát s červené řepy , strouhaný sýr
2. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Fazolové lusky s česnekem, strouhaný sýr
Večeře: Salát z červené řepy, vařené vajíčko
3. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Salát z červené řepy , strouhaný sýr
Večeře: Mrkvový perkelt, strouhaný sýr
4. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky , med
Oběd: Mrkvová perkelt, strouhaný sýr
Večeře: Prokládána cuketa
5. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Prokládaná cuketa
Večeře? Fazolové lusky česnekem, strouhaný sýr
6. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Fazolové lusky se zázvorem
Večeře: Brokolice s česnekem, vařené vajíčko
7. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd? Salát z červení řepy, vařené vajíčko
Večeře: Mrkvová perkelt, strouhaná sýr
8. DEN Snídaně:BIO bílý jogurt, vlašské ořechy, med, skořice
Oběd: Široké bezvaječné těstoviny s kedlubnou
Večeře: Boršč
9. DEN Snídaně: Kiwi, banán, ořechy, med mletá skořice
Oběd: Brokolice na česneku se zázvorem, nízkotučný sýr
Večeře: rychlá hrachová polévka
10. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, med, hrozinky
Oběd: Mrkvový perkelt, nízkotučný sýr
Večeře: Salát z červené řepy, vajíčko
11. DEN Snídaně: BIO bílý jogurt, vlašské ořechy, med, skořice
Oběd: Fazolové lusky, vajíčko
Večeře: Červená řepa s ořechy a sušenými švestkami
12. DEN Snídaně: Kiwi, banán, ořechy, med, mletá skořice
Oběd: Bezvaječní těstoviny se špenátem
Večeře: Rychlá hrachová polévka
13. DEN Snídaně:Mrkev, jablko, ořechy, med, hrozinky
Oběd: Mrkvový perkelt, sýr
Večeře: Boršč
14. DEN Snídaně: Vyberte si snídani, která Vám v tomto týdnu nejvíc chutnala
Oběd: Kuře s celerem
Večeře: Brokolice na česneku, se zázvorem a strouhaný nízkotučný sýr
15. DEN Snídaně: Šťáva z červeného grepu-2dcl a 2 sojové nebo grahamové rohlíky, med a ořechy
Oběd: Kuře s celerem
Večeře: červená řepa s ořechy a sušenými švestkami
16. DEN Snídaně? Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Zeleninová polévka, fazolové lusky, salát s červené řepy
Večeře: Mozzarella, rajče nebo okurky
17. DEN Snídaně: vařené jáhly, ořechy, sušené švestky, med
Oběd: Zeleninová polévka, prokládaná cuketa
Večeře: Zeleninová polévka
18. DEN Snídaně: Bílý nízkotučný jogurt, ořechy, med
Oběd: Vařená červená řepa, tuňák, cibule
Večeře: Salát z červené řepy, smažená krutí prsa obalena v mletých vlašských ořechách
19. DEN Snídaně: Pohankové vločky zalité sojovým mlékem strouhané jablko , ořechy, med
Oběd: Celerové hranolky, filety s mořské tresky na másle
Večeře: Mrkvový perkelt, strouhaný sýr, brokolice s česnekem
20. DEN Snídaně:Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Celerové h
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dagmar.
Erytrocyty jsou červenékrvinky. Význam řeckého slova je erythros – červený a kytos – buňka. Červená krvinka je nejběžnější krevní buňka. Její funkcí je zejména přenášení kyslíku z plic do ostatních tělních tkání. Erytrocyty obsahují červené krevní barvivo hemoglobin, které váže kyslík. Erytrocyty zanikají cca za 120 dní.
Lidské červenékrvinky jsou menší než většina ostatních lidských buněk, jejich rozměr je přibližně 7,4 x 2,1 µm. Typická červená krvinka obsahuje zhruba 265 milionů molekul hemoglobinu, z nichž každá obsahuje čtyři hemové skupiny. Ženy mají kolem 4,8 milionu červených krvinek v 1 mm³ krve, muži ve stejném objemu asi 5,4 milionu. Lidé trvale žijící ve vyšších polohách s nižším obsahem atmosférického kyslíku mají větší množství erytrocytů než lidé z nížin. Červené krvinky jsou nejpočetnější buněčnou složkou krve. 1 mm³ obsahuje zhruba 4 až 11 tisíc bílých krvinek a 150 až 400 tisíc krevních destiček. V červených krvinkách zdravého člověka je vázáno cca 3,5 g železa, což je více než ve všech zbývajících tkáních dohromady.
Červené krvinky nemají jádra, tudíž se nedovedou samy dělit a množit, a proto se neustále tvoří v kostní dřeni velkých kostí během procesu zvaného erytropoéza. Erytropoéza je stimulována hormonem erytropoetinem, který je tvořen v ledvinách. Tvorba erytrocytů trvá zhruba sedm dní a jejich životnost je 100–120 dnů. V této době je z erytroblastů v kostní dřeni vypuzeno jádro, to na své membráně vystavuje fosfatidylserin a láká makrofágy, které pomocí DNáz buněčné jádro stráví. Staré či poškozené krvinky jsou pak obklopeny fagocyty, odbourány a jejich stavební materiál je uvolněn zpět do krve. Červené krvinky jsou odstraňovány především ve slezině. Hem z molekul hemoglobinu je vyloučen jako bilirubin.
Funkce erytrocytů spočívá v jejich cirkulaci krví mezi plícemi a buňkami všech tkání těla. Buňkám přinášejí erytrocyty kyslík a místo něj si berou oxid uhličitý, který buňky produkují jako odpad, a transportují ho do plic, kde se vydýchá z těla ven. Zralé erytrocyty jsou bezjaderné buňky a obsahují velice důležité červené krevní barvivo, takzvaný hemoglobin, který dává krvi červenou barvu. Právě na hemoglobin se váže kyslík nebo oxid uhličitý. Erytrocyt je pružný, a proto se může různě deformovat, aby se dostal i do nejužších cév. Postupně však svou pružnost ztrácí a je náchylnější k poškození v oběhu, až se nakonec rozpadne ve slezině. Proto je slezina je nazývána „pohřebištěm erytrocytů“. Části krvinek se recyklují a vytvoří základ pro další krevní buňky. Lidské tělo si takto šetří svůj stavební materiál.
V naší poradně s názvem LEUKOCYTY B-WBC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan ČENĚK.
Je hodnota 11,4, která má limit 10,0 již nebezpečná? Co bych měl učinit, abych se dostal na hodnotu 4,0-10,0?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Leukocyty jsou bílé krvinky, které pomáhají bojovat s infekcemi. Vyšší než normální počet bílých krvinek se nazývá leukocytóza. Mohou ji způsobit:
- Některé léky;
- Kouření cigaret;
- Operace nebo odstranění sleziny;
- Infekce, nejčastěji způsobené bakteriemi;
- Zánětlivé onemocnění (jako je revmatoidní artritida nebo alergie);
- Leukémie nebo Hodgkinova choroba;
- Nadměrný fyzický nebo emoční stres (jako je horečka, zranění nebo operace);
- Problémy se štítnou žlázou;
- Poškození tkání (například popáleniny).
Ke kontrole leukocytózy se obvykle provádí kompletní krevní obraz a jedině léčba základního stavu může snížit počet bílých krvinek.
Anémie z nedostatku železa je jednou z nejčastějších. Nedostatek železa vzniká především při dlouhodobé a postupné ztrátě krve, která vyčerpává zásoby železa v organismu (železo je v krvi vázané na hemoglobin a při jeho deficitu klesá celková hodnota hemoglobinu). Tímto problémem jsou nejčastěji postiženy ženy se silným menstruačním krvácením. Ke ztrátě železa krvácením však dochází například i u hemoroidů, ale to většinou nevede až k rozvoji anémie na rozdíl od polypů konečníku, vředového onemocnění střev, kolorektálního karcinomu, jícnových varixů, tumorů žaludku a podobně. Další možnou příčinou je nedostatek železa v potravě (zejména u veganů). Anémie se může též rozvinout při neschopnosti železo vstřebávat, což nastává při neschopnosti žaludku syntetizovat HCl, po resekcích žaludku, rozsáhlých resekcích tenkého střeva nebo tehdy, uniká-li střevní obsah píštělemi. Pokud vznikne chudokrevnost z nedostatku železa, je vhodnou kombinací užívání potravinových doplňků obsahujících železo v dávkách většinou do 300 mg/den (v podobě organické soli například fumarát železnatý) a vitaminu C (železo je základní složka hemoglobinu a vitamin C jej pomáhá lépe vstřebávat). Také užívání extraktů třapatky (echinacea) podporuje mimo jiné tvorbu červených krvinek.
Anémie při chronických onemocněních
Tento druh anémie se ze začátku neprojevuje ani snížením hladiny hemoglobinu, ani změnou tvaru a velikosti červených krvinek, ale vyskytuje se u některých onemocnění jako jeden z příznaků. Patří sem revmatoidní artritidy (zánět kloubů), selhání ledvin a jater, chronické infekce, zhoubné (maligní) nádory a zánětlivá onemocnění (například Crohnova choroba – onemocnění sliznice trávicího traktu). Při této anémii dojde ke snížení životnosti červených krvinek (normálně je asi 120 dní) a snížení tvorby erytropoetinu (hormon tvořený v ledvinách, který stimuluje tvorbu červených krvinek). Hladina železa je normální, nebo naopak zvýšená. Léčba železem je u tohoto druhu tedy neúčinná a je nutno zaměřit se na skutečnou příčinu – tedy léčbu samotného onemocnění, které anémii způsobilo. V některých případech lze pacientovi pomoci dávkami erytropoetinu.
Anémie z nedostatku vitaminu B12
Vitamin B12 by měl být součástí přijímané potravy. Získáváme jej převážně z živočišných zdrojů – maso, ryby, vejce a mléko. Vstřebává se v trávicím ústrojí díky vnitřním faktorům, které vypouštějí buňky v žal
V naší poradně s názvem OTEC PLESKAČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirka Julinová.
Otče prosím Vás o radu bolí mne koleno na pravé noze je tam artróza šlo by nějak pomoci od bolesti bez operace mám dost velké bolesti bez léků už nemůžu být a ty mi ubírají červenékrvinky.Za pomoc moc děkuji Julinová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Z vašich řádků cítím, že se bojíte operace. Nebojte, je to nejlepší řešení, které vás znovu postaví na nohy a zbaví vás těch léků. V dnešní době je výměna kolenního kloubu bezproblémová operace, která vám zajistí plnou funkci kloubu, jak jste na ni byla zvyklá dříve. Domluvte se se svým ortopedem a naplánujte si toto řešení.
Po odběru žilní krve půjde vzorek do laboratoře. Výsledky byste měli mít za 1 nebo 2 hodiny.
Laboratorní technik umístí vaše červenékrvinky do vysoké tenké zkumavky a zkontroluje, jak daleko klesnou za 1 hodinu. Když máte v těle zánět, abnormální proteiny ve vaší krvi způsobují, že červenékrvinky tvoří shluky. Tyto shluky jsou těžké, takže padají na dno zkumavky rychleji než jednotlivé krvinky.
Čím rychleji krvinky klesají, tím větší zánět máte v těle.
Test sed rate udává v milimetrech (mm) vzdálenost mezi čirou tekutinou (plazmou) v horní části zkumavky a vašimi červenými krvinkami po 1 hodině. Muži a ženy mají odlišné hodnoty normální rychlosti sedimentace a výsledek se tak musí vždy přepočítat podle věku a pohlaví pacienta.
Normální hodnoty jsou:
0 až 15 mm/hod u mužů mladších 50 let.
0 až 20 mm/hod u mužů starších 50 let.
0 až 20 mm/hod u žen mladších 50 let.
0 až 30 mm/h u žen starších 50 let.
Protože sedimentace krve nemůže diagnostikovat konkrétní onemocnění, lékař může současně objednat další testy. Také je možné mít stav, který způsobuje zánět, a přesto mít normální výsledek krevní sedimentace. K získání více informací se běžně s krevní sedimentací provádí i test C-reaktivního proteinu (CRP) s ESR.
Ve svém příspěvku CERVENE KRVINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Kovářová.
dobry den,mul syn 5.mesicu je po operaci ledvin pyeloplastika (obousrana), v nemocnici dostal zelezo ze mamalo cervenych krvinek,norma je prej 100 a on mel 96,chci vedet jetsli je to nejak zavazne nebo ne.predem dekuji za odpoved
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Leukocyty vznikají v kostní dřeni a vyplavují se do krve, odkud se dostávají do mezibuněčných tkání. Jsou nezbytnou součástí krve a v případě ohrožení zdraví se mění na výborně organizovanou armádu bojující silnými a účinnými zbraněmi. Bojují s vyvolavateli infekcí, jako jsou viry, bakterie, plísně i paraziti, dále s nádorovými buňkami a odstraňují vniklé nečistoty a všechny tělu cizí částice.
Všechny bílé krvinky hrají roli ve vytváření imunitního systému, který zajišťuje obranyschopnost živočichů proti různých negativním elementům prostředí, jako jsou patogenní organismy či nádorové buňky. Bílé krvinky jsou v mnoha případech pohyblivé buňky a na podložce jsou schopné améboidního pohybu. Mají schopnost přilnout k různým povrchům nebo třeba opustit krevní řečiště a vycestovat do okolní tkáně (proces diapedézy leukocytů). Buněčná imunita se vyskytuje u různých bezobratlých či obratlovců v různých obměnách a může se projevovat jako fagocytóza (pohlcení a strávení) cizorodých částic, enkapsulace (uzavření patogenu do váčku, určité uzliny a podobně), cytotoxické účinky bílých krvinek (v podstatě usmrcení jiné buňky), srážení krve nebo hemolymf a mnohé další. U člověka a mnohých dalších obratlovců lze imunitní systém obecně podle funkce rozdělit na vrozenou a specifickou obranu. V obou hrají svou roli bílé krvinky. Ve vrozené imunitě se uplatňují všechny druhy granulocytů, a navíc NK buňky; adaptivní (specifická) imunita je doménou lymfocytů. Vrozená imunita se soustředí na náhodné vyhledávání patogenů v těle, aktivaci takzvaného komplementu, odstraňování nalezených patogenů (například fagocytózou) a v neposlední řadě je vrozená imunita schopna na svých MHC komplexech „vystavovat“ antigen a tím aktivovat lymfocyty (specifickou imunitu). Specifická čili adaptivní imunita se pokouší o propracovanější způsob boje proti patogenům a nádorovým buňkám, a to několika způsoby. Předně rozeznává antigeny na MHC komplexech; dále vyvíjí metody „ušité na míru“ proti konkrétní bakterii či viru; a konečně, je také schopná takzvané imunologické paměti pro případ, že by se nákaza opakovala
Leukocyty jsou nezbytnou součástí lidského organismu, bez kterých by se tělo neumělo bránit proti cizorodým částicím a vlivům. Rozlišuje se několik druhů leukocytů: monocyty, neutrolily, eozinofily, bazofily, lymfocyty. Dělí se podle funkce a mají také odlišný obraz pod mikroskopem.
Ve svém příspěvku ZVÝŠENÉ BÍLÉ KRVINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Stoklasová.
Od března chodím k obvodní lékařce na kontrolní odběry krve,protože leukocity mi pořád drží hodnotu 10,někdy 11 i 14 jsem měla.Tento měsíc opět hodnota něco přes 10,tak si mě paní doktorka opět pozvala na odběr za měsíc.Je možno,po tak dlouhé době na nic nepřijít proč?Dnes jsem jí popsala,že má únava je čím dál horší.Když mám volno dokáží prospat i 17 hodin,pokud né,tělo mě nutí spát,jsem prostě grogy.Před rokem mi dělali přepážku a čistili dutiny v čele.Od té doby,pokud vykonávám činnost hlavou dolu,mi vyhrkne nějaká tekutina,tak normálně přes rty až na bradu.Když je to dlouho,tekutiny je víc štípe mě nad posledním obratlem v hlavě,štípe mě kloub palce u pravé ruky.Byla jsem na vyšetření mozkoviční mok to není.Hlava mě bolí častěji a častěji,jde to přes spánky do očí a pak se nemůžu dočkat,až dojedu z práce domú a spím a spím.Nemám energii a mám pocit,že vše stojí za starou bačkoru.Nebyla jsem taková,měla jsem energii,chuť pořád něco dělat a podnikat a teď myslím jen na to,jak si zdřímnout.Má to souvislost s těma bílýma krvinkama?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jindra.
Nadbytek bílých krvinek může souviset s jejich chorobně zvýšenou tvorbou v kostní dřeni, nebo s přítomností zcela jiné choroby, kvůli které jsou krvinky ve zvýšené míře tvořeny a uvolňovány do krve. Prakticky u každého akutního stavu, kdy dojde k narušení vnitřního prostředí organismu, dojde k reaktivnímu navýšení bílých krvinek v cévním řečišti.
Infekce: Jsou nejčastější příčinou zvýšeného počtu bílých krvinek. Běžné bakteriální infekce vedou nejčastěji ke zvýšení neutrofilů, virové infekce spíše ke zvýšení lymfocytů. Parazitární infekce (například tasemnice) jsou typické zvýšeným počtem eozinofilů. Dojde-li vlivem infekce k příliš vysokému zvýšení počtu bílých krvinek, pak se mluví o leukemoidní reakci. Léčba vždy spočívá ve zvládnutí primární infekce.
Poškození tkání: Je-li tkáň poškozená fyzikálními vlivy nebo nedostatkem kyslíku, vede to k zánětu, který je spojen se zvýšením počtu bílých krvinek. Patří sem například akutní tepenné uzávěry včetně infarktu myokardu, popáleniny a omrzliny. Reaktivní zvýšení počtu bílých krvinek může způsobit již samotný pocit bolesti.
Alergie: Alergické reakce zvyšují počet bílých krvinek, poměrně typicky bývá zvýšen počet eozinofilů.
Autoimunitní choroby: Všechny autoimunitní nemoci včetně vaskulitid mohou způsobit zvýšení počtu bílých krvinek v cévním řečišti, což je dáno vlastní imunopatologickou povahou těchto chorob.
Léky: Typickými léky zvyšujícími počet bílých krvinek v krevním řečišti jsou kortikoidy, dojde k tomu již při jejich nárazovém užití.
Nádorová onemocnění: Zejména pokročilá nádorová onemocnění s přítomnými metastázemi vedou ke zvýšení počtu bílých krvinek, které se snaží s nádorovými buňkami bojovat.
Lymfomy a leukémie: Toto jsou speciální podtypy nádorů, které se označují jako rakovina krve. Dochází zde k mutaci některé z nezralých bílých krvinek, která se začne nekontrolovaně množit a šíří se po těle. Dodejme, že u lymfomů se tyto nádorové buňky šíří spíše do mízních uzlin a v krvi nemusí být jejich počet zvýšený, u leukémií je tomu přesně naopak. Nádorové bílé krvinky bývají obvykle defektní a nefungují správně, nemocný člověk proto může paradoxně trpět příznaky nedostatku bílých krvinek (časté infekce).
Nadbytek bílých krvinek se zjistí z vyšetření vzorku odběru žilní krve. Je vhodné v takovém případě zjistit i takzvaný diferenciál, což je zjištění počtu a procentuá
Slezina je orgán, který není k životu bezpodmínečně nutný a její odstranění (například při vnitřním krvácení) nemá ve většině případů pro člověka tragické následky. Histologicky je tvořena bílou a červenou pulpou. Bílou pulpu vytvářejí uzlíky lymfatické tkáně – Malpighiho tělíska, která jsou tvořena z malých B-lymfocytů. Červená pulpa se skládá z vaziva, které je vyplněno krevními cévami. Hmotnost sleziny kolísá v rozmezí 50–250 g.
Slezina je zodpovědná za kvalitu našeho imunitního systému, protože čistí lymfatický systém, odvádí z těla chemické látky a barviva, které jíme spolu s potravinami, a podílí se na krvetvorbě tím, že odstraňuje z krve staré červenékrvinky. Slezina „třídí“ zdravé červenékrvinky od poškozených. Poškozené krvinky se totiž nedokážou prodrat trámčinou červené pulpy, zachytí se v ní a zanikají. Pro lidský plod je slezina orgánem krvetvorby. Bílá pulpa hraje důležitou roli v obranyschopnosti organismu. Podílí se na tvorbě a dozrávání některých druhů bílých krvinek a na tvorbě protilátek.
V naší poradně s názvem ALGIFEN NEO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Píchová Anna.
má algifen neo vedlejší účinky? je návykový ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Algifen Neo obsahuje dvě účinné látky:
- metamizolum natricum monohydricum;
- pitofenoni hydrochloridum.
Obě látky jsou účinné při tlumení bolesti v oblasti břicha.
Algifen není návykový, ale má řadu nežádoucích účinků a některé z nich jsou vážné.
Metamizol může způsobit otravu krve, tak zvanou krevní dyskrasii (onemocnění krve zaviněné přítomností neobvyklého materiálu v krvi). Metamizol je také toxický pro ledviny, kardiovaskulární a gastrointestinální systém, ale méně než nesteroidní protizánětlivá léčiva (NSAID), kam patří třeba Ibuprofen. Stejně jako NSAID může i Metamizol vyvolat, zejména u pacientů s astmatem, bronchospasmus (zúžení průdušek bronchů) nebo anafylaxi (alergická reakce).
Mezi další závažné nežádoucí účinky Metamizolu patří:
- agranulocytóza (onemocnění krve, které je důsledkem kritického poklesu granulocytů, což je druh bílých krvinek);
- aplastická anémie (autoimunitní onemocnění, při kterém tělo nedokáže produkovat krvinky všech typů v dostatečném počtu);
- toxická epidermální nekrolýza (typ těžké kožní reakce);
- ataky porfyrie (skupina nemocí, při nichž se hromadí látky zvané porfyriny, které negativně ovlivňují kůži nebo nervový systém);
- krvácení do horní části gastrointestinálního traktu.
Pitofenon (druhá účinná látka Algifenu Neo) již tak zásadní nežádoucí účinky nemá. Může způsobit závratě a bolesti hlavy, vyrážky na kůži a svědění a také může vyvolat sucho v ústech.
Algifen Neo je skvělý jako rychlý pomocník proti náhlé bolesti, ale nehodí se pro dlouhodobé soustavné používání.
U zdravého člověka se velké molekuly nebo buňky nedostanou přes ledvinný filtr. Proto se do moči u zdravého člověka nedostanou červené (erytrocyty) nebo bílé krvinky (leukocyty). Pokud se při rozboru moči prokáže zvýšený výskyt leukocytů, pravděpodobně se jedná o infekci či zánět v oblasti močových cest nebo se může jednat o infekci močového měchýře či ledvin. U mužů pak může jít o infekci prostaty.
Leukocyty a jiné velké částice se do moči mohou dostat i tehdy, když je filtrační membrána v pořádku. V tom případě jsou do moči uvolněny až za touto membránou. To se děje při zánětech ledvin a vývodných cest močových (pánvička, močovod, močový měchýř, močová trubice). Leukocyty jsou „vnitřní policií“, bojují proti infekci a likvidují mikroorganismy. Při zánětu se aktivně pohybují směrem k největšímu výskytu infekce. Protože místem infekce jsou právě vývodné cesty močové, část leukocytů se může odplavit močí. Tyto dva stavy – poruchu membrány a zánět – lze odlišit. Při infekcích a zánětech jsou v moči přítomny i bakterie nebo viry. Při poruchách membrány zase dochází ke ztrátám většiny druhů krevních bílkovin, červených krvinek a minerálů. Všechny případy, při kterých se nacházejí leukocyty v moči, mohou mít v případě neléčení vážné důsledky. Jestliže má přítomnost leukocytů v moči příčinu v porušené filtrační membráně, ztrácí pacient touto cestou nezbytné krevní bílkoviny, krevní buňky a jiné důležité látky. Hrozí zvýšená krvácivost, vznik otoků a narušení metabolických drah živin. Ledvina může být v kritických případech zcela nefunkční a pacient je akutně ohrožen na životě. Jestliže se leukocyty dostanou do moči z důvodu chronického zánětu, může také dojít k narušení funkce ledvin, až k její úplné ztrátě. Velkým nebezpečím je poškození ledvin zánětlivými srůsty. Zánět se může z vývodných cest také přenést na okolní orgány, a to na prostatu, dělohu, vaječníky či peritoneum.
Správné hodnoty
Všechny případy, při nichž se v moči nachází zvýšené množství leukocytů, mohou mít v případě neléčení vážné důsledky. Norma leukocytů v moči by u zdravého člověka neměla přesáhnout 10 µL (miliontina litru!). Ke zjišťování leukocytů v moči se používá metoda zvaná cytofotometrie. Jedná se o složitý přístroj, který dokáže identifikovat téměř každou částici, která se nachází v močovém sedimentu. Rozeznává buňky, bílkoviny, cukry a mnoho jiných látek. Diagnóza se potvrzuje použitím indikačních proužků měnících barvu v závislosti na přítomnosti té které látky. Důležitou roli má i mikroskopování.
Ve svém příspěvku BÍLÉ KRVINKY A JEJICH SPRÁVNÉ HODNOTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeňka Čejková.
Sdělení se mi velmi líbilo, moment. mám ca pankreatu , chemoterapie Gemcitabinem
mi snížila neutrofily, chtěla bych dělat maximum pro to, aby se mi zvýšily a mohla pokračovat v chemo, píchám si růstový faktor, ale mám veliký strach z vedlejších účinků. Děkuji za odpověď MUDr Čejková.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Protilátky se začínají vytvářet již v plodu těhotné matky, a to zhruba od 20. až 30. týdne. Jejich množství však bývá tak malé, že je nelze považovat za ochranné. Novorozenec po porodu je však chráněn takzvanými mateřskými protilátkami, které se do malého děťátka dostávají přes placentu. Jejich množství je někdy dokonce vyšší než u dospělého člověka, a proto dostatečně kvalitně chrání novorozence vůči cizorodým látkám a infekčním mikrobům. Nevýhodou mateřských protilátek je jejich dočasné působení, přetrvávají totiž v těle novorozence zhruba 3 až 12 měsíců. Již po 2 měsících po narození jejich množství významně klesá až pod hranici účinné ochrany, neboť jsou metabolicky rozkládány a vylučovány z těla dítěte. Po porodu se v těle nového človíčka začínají vytvářet také vlastní protilátky, jejich množství je však zpočátku velmi malé a teprve s postupem věku se jejich tvorba zvyšuje. Zjednodušeně lze říci, že v prvním roce života se tvoří zhruba 50 % všech protilátek ve srovnání s dospělým člověkem. Teprve kolem 10. roku si dítě vytváří takové množství protilátek, které odpovídá dospělému člověku.
První bílé krvinky se pozorují již v období žloutkového vaku, později hrají významnou roli při zánětlivých reakcích. Typické obranné bílé krvinky, které se vytvářejí v kostní dřeni, krvi a slezině, se objevují v plodu od 12. týdne těhotenství. Podobně jako u protilátek je jejich množství zpočátku nepatrné, ale postupně, jak plod roste, jejich množství stoupá. Mimo jiné vznikají další druhy těchto obranných buněk a zvyšuje se rovněž jejich obranná aktivita. Některé z těchto buněk bývají po porodu u novorozeného děťátka plně funkční. V období zrání plodu se obranné bílé krvinky učí rozlišovat vlastní látky od látek cizorodých. To přispívá ke správné funkci imunitního systému, který nesmí negativně ovlivňovat či odstraňovat užitečné buňky, tkáň a další biologické látky vlastní člověku. Stejně jako protilátek nemá novorozenec také dostatek těchto specificky obranných bílých krvinek, které navíc nevykazují tak vysokou obrannou aktivitu jako u dospělých lidí.
V naší poradně s názvem JAK SNÍŽIT CUKR V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga.
dobrý den,prosím o sdělení jak může být vysoký dlouhodobý cukr a jaké jsou nebezpečí pro tělo. nenašla jsem žádný údaj o výšce normální hodnoty. Mám ho přes 70. Děkuji za odpověď. olga
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dlohodobý cukr se zjišťuje pomocí testu hemoglobinu A1c a vypovídá o průměrné hladině cukru v krvi za poslední 2 až 3 měsíce.
Jaký je normální dlouhodobý cukr?
U lidí bez diabetu je normální rozmezí hladiny dlouhodobého cukru 68 až 100 miligram na decilitr krve.
Hladiny dlouhodobého cukru mezi 100 až 140 znamenají, že máte prediabetes a vyšší pravděpodobnost, že onemocníte cukrovkou.
Hladiny 141 nebo vyšší znamenají, že máte cukrovku.
Jak může být vysoký dlouhodobý cukr a jaké jsou nebezpečí pro tělo?
Cílová hladina dlouhodobého cukru pro lidi s diabetem je obvykle nižší než 152. Pro zdravé lidi je bezpečná hodnota nižší než 100. Čím vyšší dlouhodobý cukr je, tím vyšší je riziko komplikací souvisejících s cukrovkou. 70 miligramů na deci krve je normální bezpečná hodnota.
Anémie má ve většině případů pozvolný nástup. Hlavními symptomy, vedoucími ke správné diagnóze, jsou příznaky nápadné bledosti a snížená výkonnost. Objevuje se spavost (letargie), mdloby, dušnost, zvýšená srdeční frekvence (tachykardie), bledost kůže a sliznic. Může dojít k vyvolání anginy pectoris (palčivá, svíravá bolest za hrudní kostí), hlavně pokud pacient zároveň trpí aterosklerózou (zúžení cév) srdečních (koronárních) tepen. U starších osob se projevuje zmatenost. U lidí trpících srdečním onemocněním a starších pacientů může dojít až k srdečnímu selhání. Anémii můžeme rozdělit do osmi skupin dle příčiny jejího vzniku. Každá skupina má své specifické příznaky, příčiny a léčbu. Hlavní dělení je podle velikosti krvinek na makrocytární (velké krvinky), mikrocytární (malé krvinky) a normocytární (krvinky běžné velikosti).
V naší poradně s názvem WARFARIN - CO MŮŽU JÍST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel M.Jirková.
Prosím o posouzení vhodnosti červené řepy- salát ,pomazánka.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud máte na mysli karmínově červenou bulvu červené řepy, tak ta nemá vliv na účinky Warfarinu. Bulvu červené řepy můžete konzumovat jak chcete, i když užíváte Warfarin. Jiná situace je, když byste chtěla konzumovat listy červené řepy, které jsou také jedlé. V zelených částech červené řepy je ukryto mnoho vitamínu K a ten, jak známo, již ovlivňuje účinky Warfarinu.
Pro onemocnění zvané absces se používá také starší termín hlíza. Pro některé typy abscesů se užívá označení furunkl, případně karbunkl, v obou případech se jedná o kožní onemocnění.
Absces (často nesprávně vyslovovaný jako „abces“) označuje lékařský pojem pro dutinu plnou hnisu, která v lidském těle vzniká v důsledku některého zánětlivého onemocnění. Toto hnisavé onemocnění může postihnout jakýkoliv orgán či část lidského těla. U pacienta se projevuje absces několika různými příznaky, nejčastěji ale nepříjemnou bolestí a otoky v okolí abscesu. Kterýkoliv z abscesů je nutné léčit, protože by jinak mohl způsobit, že se hnis z této dutiny dostane do krve pacienta a způsobí v jeho těle sepsi. Pojem hnis označuje nažloutlou tekutinu, kterou tvoří bílé krvinky a bakterie živé i mrtvé, zároveň i odumřelé zbytky tkání. Pro hnis je typický také jeho zápach.
Absces v lidském těle vyvolávají bakterie, nejčastěji se jedná o stafylokoky, streptokoky, ale můžou ho způsobit také plísně, případně prvoci. Tyto bakterie proniknou do lidského těla a napadnou ho, v místě pak hubí buňky, které se tam nacházejí a ty vypouštějí cytokiny, které způsobují vznik zánětu. Organismus pak na místo zánětu posílá buňky, které se mají s bakteriemi vypořádat, hlavně se jedná o bílé krvinky, které mají bakterie pohltit. Právě velké množství bílých krvinek v místě zánětu zde vytváří dutinu, v níž se pak hromadí hnis. Tělo se obvykle snaží zabránit tomu, aby se zánět šířil dále, a tak kolem dutiny vytvoří granulační tkáň (= pyogenní membrána), která k zánětu pouští bílé krvinky, ale zároveň je již nepouští ven. Absces se zvětšuje tím, jak nasává tekutiny, zároveň vše, co je v dutině, se rozkládá, což vyvolává vznik hnisu. Pokud se absces dostane na povrch těla, může zde vytvořit hnisavou píštěl, kterou se pak hnis valí ven. Poté se dutina vyplní a na místě píštěle vznikne jizva.
Abscesy mohou postihnout každého, velmi vysoké riziko je ale u drogově závislých, protože u nich dochází k častému porušení kůže v důsledku vpichování drog, zároveň jsou obvykle na štíru s hygienou, která je základem prevence před abscesy a navíc mají drogově závislí sníženou obranyschopnost organismu. Z těchto důvodů se tedy abscesy objevují mnohokrát častěji u drogově závislých pacientů než u těch ostatních.
Pokud se tedy bakterie dostanou do lidského těla, vznikne na daném mí
V naší poradně s názvem ČERVENÁ ŘEPA A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Mikšátková.
Maminka užívá warfarin, ale je poslední dobou anemicka a proto se mi zdál dobrý nápad doplnit stravu výtažky z červené řepy. Není to kontraproduktivní vzhledem k warfarinu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na začátku je třeba říci, že červená řepa se může konzumovat, i když se užívá Warfarin.
Warfarin je lék na ředění krve. Jeho účinek je založen na vychytávání vitamínu K. Čím méně bude v lidském organismu vitamínu K, tím déle bude trvat, než se krev srazí (krev bude delší dobu tekutější). Proto je třeba při léčbě Warfarinem dodržovat dietu, která dodá každý den stejné množství vitamínu K. Z tohoto důvodu lze určit potraviny, které mohou negativně ovlivňovat léčbu Warfarinem tím, že obsahují velké množství vitamínu K. Bulva červené řepy je potravina, která nemá velké množství vitamínu K a proto je možné ji bez problému konzumovat i při léčbě Warfarinem v libovolném množství. Jinak je to ale se zelenou natí červené řepy, která je také jedlá a často se používá. Zelené listy červené řepy obsahují vysoké množství vitamínu K a je potřeba být na pozoru, protože deset listů natě z červené řepy pokryje 100% možného příjmu vitamínu K.
Hnědé až rezaté části pokožky nohy mají příčinu v městnavém a těžce nedostatečném oběhu v dolních končetinách s poškozenými žilními chlopněmi u sedavého nebo stojatého zaměstnání. Jedná se v podstatě o rozpadlé červenékrvinky (hemosiderin), které se prodraly rozpadajícími se stěnami kapilár a potom zde v těžce odkysličené pokožce nalezly své místo. Červené krvinky potřebují k životu kyslík. K tomu lze připočíst i barvivo melaninových buněk po rozpadu buněčných stěn. Výsledkem je atrofovaná, odolnějšími a skromnějšími vazivy ztvrdlá a jakoby voskovaná kůže, hnědé až rezaté barvy. Každopádně pokud se již u vás objevily takovéto znaky, je nejvyšší čas něco dělat s životosprávou a krevním oběhem. Hnědé skvrny na dolních končetinách způsobuje i usazování železa vinou špatného krevního oběhu, což bývá doprovázeno brněním nohou.
Další možností jsou kožní projevy vyvolané diabetem. Diabetes způsobuje změny u malých krevních cév. Následkem jsou kožní projevy zvané diabetická dermopatie. Na kůži vznikají světle hnědé šupinaté oválné skvrny, nejčastěji v přední části nohou. Takové skvrny nebolí ani nesvědí a nevyžadují zvláštní léčbu.
Příčinou skvrn na pokožce nohou je i necrobiosis lipoidica diabeticorum. Jedná se o vzácné onemocnění, které je podobně jako diabetická dermopatie způsobeno změnami v krevních cévách. Vzniklé skvrny jsou ale větší, hlubší a je jich méně. Vznikají tmavě červené vyvýšené oblasti, které se po určité době změní na lesklé jizvy s fialovým okrajem. Krevní cévy pod kůží jsou lépe viditelné. Někdy způsobují svědění a jsou bolestivé nebo prasknou a je nutné vyhledat lékaře.
Vzácně se mohou objevit puchýře (například při diabetické neuropatii), a to převážně na hřbetech prstů na rukou či nohou. Vypadají jako popáleniny, ale nejsou bolestivé. Odezní obvykle samy bez jizev po úpravě glykémie.
Podobný kožní projev způsobuje i eruptivní xantomatóza, která je vyvolána dekompenzovaným diabetem. Tvoří se nažloutlé, hráškovité, červeně ohraničené útvary na kůži, ve kterých se hromadí tukové látky. Mohou svědit. Vyskytují se nejčastěji na zádech, rukou, nohou, pažích a hýždích, obvykle u osob s vysokými hladinami cholesterolu a tuků v krvi.
V naší poradně s názvem HLADINA CUKRU V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den má dcera 14let má glYkemii 4.8 nalačno ráno . Je tato hodnota v normě dekuji LM
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pouze hladiny cukru v krvi vyšší než 4,8 jsou potenciálním časným signálem zhoršené schopnosti lidského těla zvládat požitý cukr a později mohou být spojeny s vyšší pravděpodobností pro vznik diabetes.
Pokud by výsledky krevního cukru nalačno byly vyšší než 4,8, může být nutné další vyhodnocení glykemického stavu, aby se vyloučil „prediabetický“ stav. Název „prediabetický“ je zastřešující termín používaný k popisu řady lékařských termínů zahrnujících hyperglykémii nalačno, inzulínovou rezistenci, zhoršenou toleranci glukózy atd.
U zdravého člověka je sedimentace poměrně pomalá a stálá, červenékrvinky se spojují jen v malé shluky. Za chorobných stavů bývá většinou zvýšena – červenékrvinky vytvářejí větší a početnější agregáty, které rychleji klesají ke dnu. Její rychlost může být ovlivněna i změnou složení krevní plazmy. Sedimentace erytrocytů se využívá hlavně pro diagnostiku a monitorování zánětlivého nebo nádorového onemocnění.
Vyšetření FW neurčí přesnou příčinu zánětu, ale je vodítkem při mapování probíhajícího procesu v těle. Metoda je kombinována s dalšími testy. Diagnostický význam však má vysoká FW u nemocných s temporální arteriitidou (zánětlivé onemocnění spánkové tepny, jež je bolestivě zduřelá) a u nemocných s polymyalgií rheumatica (zánětlivé revmatické onemocnění charakterizované bolestivostí a slabostí svalů znemožňující nemocnému i běžnou denní činnost).
V naší poradně s názvem ČERVENÉ DLANĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sidonie44.
Na levé ruce-dlani mám již asi 3 roky velký červený flek.Nebolí ani nesvědí,jen vypadá nezvykle-je sytě červený.V loni se mi stejný flek začal dělat i na pravé ruce. Můžete někdo poradit co s tím? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ahoj Sidonie44, několik let trvající červené skvrny na dlaních anebo také i na bříškách prstů nejčastěji souvisí s chorobami jater. Dělá se Vám akné nebo máte hnědé kruhy pod očima? Červené skvrny na dlaních mohou být dále způsobeny omrznutím v minulém období nebo mohou být také cévního původu. Taktéž se na jejich příčině může podílet streptokoková infekce. Bylo by vhodné s tím navštívit Vašeho obvodního lékaře a provést některá vyšetření, která by vedla k možnému zjištění příčiny.
Boule vznikají nejčastěji na hlavě, kde je nad plochými lebečními kostmi tenká kůže. Boule na hlavě trápí především malé děti, které se ještě neumí dobře orientovat v prostoru, nedokážou odhadnout vzdálenosti a nemají dobrou rovnováhu. Věk batolete tak bývá provázen častými boulemi na hlavě. Jestliže je některé dítě skutečně velmi náchylné k častým střetům své hlavy s tvrdými předměty (narážení do stěn, pády a podobně), měly by jim jejich maminky chránit hlavy turbánkem z pleny nebo měkkého šátku.
V dřívějších dobách bývalo zvykem boule na hlavě vzniklé úrazem zatlačovat. Mnozí lidé vzpomínají na oboustranné utrpení, když je milovaná maminka (babička) pevně sevřela mezi koleny a lžicí nebo plochou jídelního nože se pokoušela bouli na hlavě nacpat dovnitř lebky. Kromě křiku, slz a ještě větší bolesti nemělo zatlačování žádný efekt. Mnohem účinnější a příjemnější je přiložit na bouli na hlavě studený mokrý obklad.
Úraz hlavy nemusí končit jen boulí na hlavě. Třeba i po několika hodinách se mohou objevit příznaky otřesu mozku nebo poškození lebečních kostí. V takových případech je nezbytné odborné lékařské vyšetření.
V podkoží (škáře) na hlavě je poměrně bohatá síť krevních vlásečnic neboli kapilár, které přivádějí z tepének živiny i kyslík a ústí do odvodných žilek. Žilami se pak odvádějí odpadní látky a oxid uhličitý. Bohaté prokrvení kůže hlavy pak způsobuje, že i drobná otevřená poranění značně krvácejí, například po nepodařeném skoku do mělké vody nebo po škrábnutí větví v lese. Když zůstane kůže neporušená, může náraz poranit nebo poškodit krevní a mízní kapiláry pod pokožkou.
Krevní kapiláry jsou po odstupu z tepének pod slabým tlakem nutným pro filtraci krevní plazmy s živinami a kyslíkem do tkání. Proto může z narušených kapilár pod tlakem vytékat buď přímo krev, nebo jen světlá krevní plazma, jestliže jsou cévy zasaženy mírněji a krvinky neunikají. Skoro vždy jsou však poškozeny křehčí mízní kapiláry, které nepozorovaně protkávají celé naše tělo. Mají za úkol průběžně odvádět z mezibuněčného prostoru přebytečnou tekutinu a nakonec ji dopravit do krevního řečiště.
Pod místem úderu se proto hromadí směs mezibuněčné tekutiny, kožního vaziva (vláken složených z bílkoviny kolagenu) a krevních bílkovin, které se začínají srážet. Tvoří se nerozpustná, postupně tvrdnoucí hm
Ve svém příspěvku ČERVENÉ TVÁŘE ALKOHOL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jolana.
Alkohol rozšiřuje cévy a zrychluje krevní oběh, tím způsobuje červené tváře a červené boltce uší. Proti červeným tvářím po alkoholu pomáhá schlazení zčervenalých míst ledem nebo studeným mokrým ručníkem.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
První příčinou je porucha samotné tvorby červených krvinek. K té může dojít, nemá-li vyvíjející se krvinka dostatek železa, vitaminu B12 či kyseliny listové. Červené krvinky vznikají v kostní dřeni. Proto může být jejich vývoj narušen útlakem kostní dřeně nádorovými buňkami, například při leukémii. Anémie také vznikne, jestliže je více červených krvinek zničeno než vytvořeno. Můžeme sem zařadit také nemoci krevního barviva – hemoglobinu. Krvinka, která v sobě nese špatné krevní barvivo, bývá zničena dříve než krvinka zdravá. Tímto způsobem se lidské tělo zbavuje buněk, které mu nepřináší žádný užitek. Nesmíme zapomenout ani na krvácení. Člověk může ze svého 5–6litrového objemu krve ztratit náhle 1,5 litru. Při pomalém krvácení až 2,5 litru krve. Menší ztráty krve se vyrovnávají přesunem z krevních zásobáren (játra, slezina) a převedením tkáňového moku do krve. Tím se však krev naředí a výsledkem je opět anémie. V určitém rozsahu probíhá neustálá obnova krevních buněk tím, že krvinky i plazma se jednak plynule nově vytvářejí, jednak zanikají. Denně se takto obnovuje asi 50 ml krve. Znamená to, že za rok se objem krve u člověka vymění 3–3,5krát.
Lidově sedlivost krve označuje sedimentaci červených krvinek či Fahraeusova-Westergreenova metoda (FW). Vyšetření je podroben vzorek krve odebraný ze žíly na paži (vyšetření nesrážlivé, plné krve). Tato metoda byla do praxe zavedena až ve 20. letech 20. století. U dospělých se normální hodnoty sedimentace pohybují přibližně do 15–20 mm/hod. Číslo závisí na věku, neboť s věkem dochází k jejímu urychlování. U žen je rychlejší než u mužů kvůli obvykle menšímu množství červených krvinek.
Krev člověka se skládá ze dvou složek – krevní plazmy, což je slámově zbarvená tekutina obsahující velké procento vody a množství organických a anorganických látek, a krevních buněk – erytrocytů (červenékrvinky), leukocytů (bílé krvinky) a trombocytů (krevní destičky). Při krevní sedimentaci se hodnotí rychlost klesání erytrocytů ke dnu zkumavky, naopak krevní plazma se hromadí nad nimi. Toto rozložení je dáno rozdílnou velikostí a hmotností jednotlivých složek. Sedimentace erytrocytů se měří po jedné a dvou hodinách, kdy je vzorek ponechán v klidu v odběrové soustavě (od umístění krve do takzvané Westergrenovy pipety). Výsledek se proto uvádí ve formě zlomku obsahujícího dvě čísla. Rychlost klesání erytrocytů se měří v milimetrech za hodinu a liší se v závislosti na pohlaví – u žen jsou hodnoty normální sedimentace 5–12 mm/hod, u mužů 3–8 mm/hod. Značně ji urychluje přítomnost imunoglobulinů v krvi (protilátky, které se tvoří při imunitní reakci) a další plazmatické proteiny (fibrinogen, C-reaktivní protein). Rovněž je ovlivňována zvýšenou hladinou lipidů v krvi (proto se „na krev“ chodí na lačno) a v neposlední řadě počtem a velikostí erytrocytů. Při snížení jejich počtu se sedimentace urychluje. Zvýšená sedimentace bývá nejčastěji známkou zánětu, ovšem může se objevit i při bakteriálních infekcích, nižší naopak ohlašuje například srdeční nedostatečnost. Všechny zmíněné faktory mohou poukazovat na různé chorobné stavy organismu a jejich průběh, avšak nevýhodou tohoto vyšetření je, že nelze přesně určit, o jaké potíže se jedná.