Častou příčinou výtoku z ucha bývá hnisavý zánět středního ucha. K faktorům způsobujícím zánět středouší patří defekt Eustachovy trubice, která spojuje dutinu ústní se středním uchem. Trubice nemusí být dobře uzavíratelná, v důsledku čehož se bakterie šíří do středouší, kde pak vyvolávají zánět. Během zánětu se ve středním uchu hromadí hnis, u pacienta pozorujeme horečku, silnou bolest ucha, nachlazení. Jestliže se prostor středouší naplní hnisem, dojde k perforaci bubínku a hnis začne vytékat z ucha ven. Při zánětu středního ucha může lékař doporučit takzvanou paracentézu, tedy propíchnutí bubínku. I pak hnis vytéká z ucha, ovšem pacientovi se velmi uleví.
Příčinou vodnatého sekretu je chronický katar středoušní dutiny. V takovém případě vytéká z ucha vodnatý sekret obsahující hlen a fibrin. Bubínek může být vtažen dovnitř.
Krvavý výtokz ucha může mít několik příčin: například poranění zevního zvukovodu, bubínku i středního ucha ostrým předmětem; okolní zánět, zvláště při chřipkovém zánětu středního ucha. Při úrazech s poraněním spodiny lebeční může z ucha vytékat i mozkomíšní mok.
Obecně výtok z uší způsobují zánětlivá onemocnění středoušní dutiny. Těchto zánětů je celá řada, a to jak akutních, tak i chronických. Pozoruje-li pacient výtokz ucha, měl by navštívit lékaře. U akutních hnisavých středoušních zánětů lékař obvykle provede paracentézu (propíchne ušní bubínek), čímž pacientovi velmi uleví. Proto je zbytečné snášet několik dní úpornou bolest ucha, než hnis bubínek protrhne a kdy navíc dojde k provalení na neurčeném místě a otvor má různou velikost.
V naší poradně s názvem MŮŽOU ENTEROL DĚTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka.
Dobrý den.. chtěla bych se zeptat jestli můžou enterol i děti ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Enterol mohou užívat i děti. Enterol se u dětí používá k podpůrné léčbě akutního infekčního průjmu. Rovněž i k léčbě a prevenci kolitidy a průjmů způsobených antibiotiky. Současně s vankomycinem a metronidazolem se používá k léčbě kolitidy způsobené bakterií Clostridium difficile. Enterol se u dětí také používá k prevenci kojeneckých průjmů a k podpůrné léčbě syndromu dráždivého tračníku.
Malé děti do 4 let užívají 1 až 2 tobolky denně. Větší děti od 4 let obvykle užívají 1 nebo 2 tobolky jednou nebo dvakrát denně (ráno a večer). Tobolky se polykají celé a zapíjejí se dostatečným množstvím tekutiny. Při podání kojencům a dětem do 3 let je třeba tobolky otevřít a jejich obsah smíchat s vodou, oblíbeným nápojem, potravou nebo s potravou v kojenecké lahvi. Enterol vysypaný z tobolky má charakteristický zápach a některé děti ho pak nechtějí polknout. Pro ně je určena náhradní forma léku - prášek pro přípravu suspenze. Enterol se nesmí zapíjet ani smíchat s velmi studeným nebo velmi teplým (nad 50°C) nápojem nebo potravou!
Pokud příznaky stále přetrvávají po více než 2 dnech léčby Enterolem, tak by tato léčba měla být přehodnocena lékařem.
Nežádoucí účinky - během léčby může dojít k žaludečním a střevním obtížím (bolesti žaludku, plynatost, zácpa) nebo se mohou vyskytnout kožní alergické reakce (svědění, zarudnutí, kopřivka), které ale nevyžadují přerušení léčby.
Kromě pískání v uších je nejčastějším problémem uší jejich zalehnutí, které se projevuje zhoršením sluchu, někdy i šumem v uchu. Zalehnutí ucha se může týkat jednoho ucha, ale i obou, vždy záleží na situaci. Individuální je také doba trvání zalehnutí uší, to někdy může trvat pár minut, ale jsou i situace, kdy má člověk dlouhodobě zalehlé ucho. Stejně tak různé jsou i příčiny onoho zalehnutí ucha. Může to způsobit voda, která se dostane do ucha po koupeli, ale i změna tlaku, stejně tak to ale může způsobovat třeba i množství ušního mazu, nebo k němu může dojít z rýmy, při angíně, nebo zánětu středního ucha.
Velké množství ušního mazu totiž v uchu vytvoří určitou zátku, která způsobuje zhoršení sluchu, ale i určitý šum a následné zalehnutí ucha. Naštěstí se dá tomuto problému předcházet včasnou prevencí, která spočívá v čištění ucha od ušního mazu. Pokud člověk trpí rýmou, tak často má pocit zalehlého ucha, v takovém případě zalehnutí samo zmizí, když se člověk z rýmy vyléčí.
O něco jiného se jedná v případě, že zalehlé ucho je průvodním jevem zánětu středního ucha, v takovém případě je třeba vyhledat lékaře, který obvykle propíchne ušní bubínek a na léčbu předepíše antibiotika.
Zalehnutí ucha způsobuje Eustachova trubice, která má vyrovnávat tlak ve středním uchu s tlakem v okolním prostředí, pokud je ale změna tlaku náhlá, tak to Eustachova trubice nezvládá a je třeba jí pomoci. Eustachova trubice spojuje vnitřní ucho s krkem, touto trubicí se vypouští tekutina z ucha do krku. Pokud se trubice z nějakého důvodu uzavře (třeba otoky této trubice), tak tekutina ve středním uchu zůstává a může vést až k infekci ucha. Uzavření Eustachovy trubice může způsobit alergie, dráždivé látky, ale i respirační infekce, nebo pití vleže na zádech případně nárůst tlaku vzduchu. K zánětu středního ucha obvykle dochází častěji v zimě a na jaře a postihuje všechny věkové skupiny lidí, jen u novorozenců se objevuje velmi zřídka. Častěji se ale objevuje u dětí než u starších lidí, protože Eustachova trubice je u nich kratší a rovnější, takže sem vnikají bakterie snadněji, navíc jejich Eustachova trubice není tak široká, takže se dá snadněji zablokovat.
V naší poradně s názvem BOLEST UCHA Z DASNE( PARADENTOZOU) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobry den,od te doby co me boli leva strana celisti ( dasne ),se projevuje silna bolest ucha take na leve strane. Nejvic me to boli v noci uz vubec nespim v noci. Bolest trva vic jak tri tydny DASNE I UCHO BOLI NAJEDNOU ,mam jit k usnimu?prvni prijde bolest dasni a pak ucha z ucha mi netece moc mazu tak normalne, citim jen takovy tlak a tukani ,boli z toho i hlava .dekuji za odpovet.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Klidně to může být zánět trojklanného nervu. Začátek a příčina může být v čelisti a bolestivě to pak přelejzá k uchu. Určitě je potřeba to řešit, ale nejdříve u zubaře a až pak na ORL.
U dětí s opakovanými infekcemi horních cest dýchacích (ale i u alergických dětí) bývá velmi často zvětšená nosní mandle. Ta může tlačit na trubici spojující střední ucho s nosohltanem, čímž se vytvářejí příznivé podmínky pro vznik zánětu středního ucha a s ním spojený výtokz ucha.
Vnější ucho tvoří boltec a vnější zvukovod až po ušní bubínek. Zánět v této oblasti vzniká v důsledku zanesení infekce zvenku do ucha nebo přesunem infekce ze středního ucha. K prvotním příčinám se řadí nadměrná vlhkost (po potápění se), nadměrná suchost (narušení ochranné funkce ušního mazu při ekzému a jiných kožních onemocněních), mechanické poškození (při čištění nebo cizím tělesem).
Zánět vnějšího ucha se projevuje zejména bolestí (často poměrně silnou), jež se zvětšuje při pohybu sanice, ale i tlakem na boltec. Dalším příznakem bývá výtokz ucha. Otok sliznice a bubínku dohromady se sekretem zužuje zvukovod, čímž se zhoršuje sluch. Přestože je léčba zánětu vnějšího ucha jednoduchá, měla by probíhat pod dohledem lékaře. Při léčbě se podávají ušní kapky obsahující antibiotika a léky tlumící bolest. Než se ucho dítěte úplně zahojí, neměla by se do něj dostat voda.
V naší poradně s názvem PRASKLEJ BUBÍNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
Dobrý den chtěl bych se zeptat na pár otázek čistil sem si uši a najednou v levém uchu jao kdyby někdo vypnul zvuk přestal sem na něj slyšet ale po pár hodinách to bylo lepší a zkoušel sem jestli na něj slyším slyším ale je to jako kdybych měl něco v uchu jako kdyby nějakej špunt a taky když polikám tam jako kdyby tam měl píchavej tlak a taky mě furt v uchu píská jak už teda uvádíte může to být teda prsklej bubínek nebo je možný že to mám jenom poraněné a jestli jo šlo by to vyléčit peroxidem? nebo zahojí se to samo? mám strach z dokout takže se bojím k doktorovi a kdybych tam musel mohlo by to být bolestivé? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tohle Tomáši vypadá na usazený starý maz, který se vám nahromadil ve zvukovodu a čištěním jste ho upěchoval směrem k bubínku. Maz tam teď začíná způsobovat lokální zánět zevního zvukovodu. Tahle situace se sama nevyléčí. Nejrychlejší způsob, jak se toho zbavit je navštívit lékaře na ušním ( oddělení ORL), který provede výplach a uvolní maz - špunt z ucha ven. Nebolí to ani to není nijak zvlášť nepříjemné. Kdybyste nechtěl k lékaři, tak se můžete pokusit uvolnit ušní maz sám a to výplachem ucha peroxidem vodíku. Kápněte si několik kapek kysličníku do ucha, nechte to zatéct co nejhlouběji do zvukovodu a pozorujte šumění. Dokud šumí tak rozpouští a až přestane, tak ho nechte vytéct z ucha ven. Toto dělejte několikrát za den, až se vám špunt rozpustí a zlepší se sluch. Kdyby vás ucho začalo bolet, tak si ho vytřete vatičkou bohatě namočenou ve višněvského balzámu. Taky aplikujte 3 až 4 krát denně.
Akutní zánět středního ucha propuká obvykle v době onemocnění pacienta infekcí horních cest dýchacích (virového původu – rýma, chřipka), nejčastěji v noci (poloha vleže napomáhá přesunu infekce Eustachovou trubicí do středního ucha). Pro příznaky je typický rychlý a náhlý nástup (bolest ucha, výtokz ucha, horečka, zvracení, průjem). Zánět bývá obvykle oboustranný, avšak stupeň zánětu se může v jednotlivých uších lišit (nezřídka se stává, že jednu noc navštíví pacient pohotovost s jedním uchem a další noc s druhým). Pacienti popisují pocit zalehlého ucha, později pulsující bolest v uchu. Malé děti se projevují bolestným křikem a sahají si na ucho. Bolest roste. Někdy dojde ke spontánnímu prasknutí bubínku ještě před návštěvou lékaře, jindy bubínek propíchne lékař. Perforací bubínku nastane takřka okamžitá úleva od bolesti.
Chronická forma zánětu středního ucha
Chronická forma se od akutní liší nepřítomností horeček a teplot, nebývá bolestivá. Projevuje se pálením či svěděním v uchu, pacienti pociťují zalehlé ucho, praskání a tlak v uchu, šumění, zesílené vnímání vlastního hlasu. Dětští pacienti s chronickou formou zánětu středního ucha bývají často chybně označované jako nepozorné, neposlušné, což je však zapříčiněné jejich nedoslýchavostí, kterou chronický zánět způsobuje. Může se vyskytovat různý druh sekretu.
Ve svém příspěvku VÝTOK Z UŠÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta Malá.
Dobrý den..,už od dětství jsem trpěla na záněty uší ,pak jsem měla dlouhou dobu klid,posledních pár let mám pořád nějaké problémy .Už asi dva měsíce mám prasklý levý bubínek a posledních deset dní mi z ucha teče v noci z ucha nepácnoucí sekret , byla jsem u lékaře mám ušní antibiotika a chce to čas, tak pořád čekám a nic. Snad mi někdo pořadí, děkuji moc.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Při bolesti ucha může ke zmírnění zánětu pomoci přikládání studených obkladů za ucho. Odtékání sekretu ze středouší Eustachovou trubicí napomůžeme zvýšenou polohou hlavy při spaní.
Při zánětu středního ucha si vezměte pár koleček cibule, položte je na látkový šátek a obmotejte si jím hlavu (cibule by měla být na bolavém uchu). Nechte asi půl hodiny působit. Používejte každý den, dokud bolest nezmizí.
Už naše babičky věděly, že v počátcích, kdy ucho jenom pobolívá, pomáhá přikládání teplých obkladů – do plátěného ubrousku, ponožky či jiného přírodního (nikdy ne syntetického!) materiálu se vsype příslušné množství ohřáté soli. Ta má totiž schopnost udržet delší dobu stálou teplotu, která má být vysoká, ale zase nesmí moc pálit. Teplo obvykle vyvolá výtokz ucha a snížení tlaku v něm. Naopak při silných bolestech středního ucha je vhodný studený obklad.
Pro zlepšení účinků zábalů se dají využít různé byliny, například kakost. Ten obsahuje silice, pryskyřice i organické kyseliny a mírní otoky. Vymačkáme pár kapek na vatičku, kterou následně přiložíme k uchu. Stejný postup lze použít i s výtažkem z česneku. Antibakteriální účinky má i cibule. Tu nakrájíme nadrobno, uvaříme doměkka a rozmixujeme. Taky ji k uchu jen přiložíme, například v gáze, a převážeme šátkem nebo šálou, aby obklad držel. Ideální je nechat ho pracovat celou noc. Pokud to jde, je vhodné při bolestech uší zvýšit teplotu v ložnici z doporučených 18 až na 23 °C.
Osvědčenými prostředky jsou i kapky z květu divizny. Výborný účinek má levandulový nebo eukalyptový olej – oba navíc krásně voní a uvolňují dutiny. První se jemně vtírá do ucha, druhý se vlije do horké vody a inhaluje, díky tomu může hnis lépe vytékat.
V průběhu všech ušních onemocnění je velmi důležité doplňovat tekutiny, ideální je horká nebo vlažná voda s citronem nebo s výtažkem z aloe vera. Naopak by se mělo úplně vynechat mléko a výrobky z něj, které silně zahleňují (tedy kromě kysaných). Omezit by se mělo bílé pečivo, knedlíky a vůbec nezdravá strava, protože tělo potřebuje ke zvládnutí nemoci vitaminy a stopové prvky, ne tuky.
Záněty uší mají souvislost s poruchami imunity. Tu posílí například flavonoidy obsažené v dužinách citrusových plodů, v hořké čokoládě, červeném víně nebo borůvkách. Můžete i orálně užívat echinaceu v kapkách, zvlášť je-li je jednou z příčin ušního zánětu viróza.
Můžete si udělat i výplach. Napřed se do ucha kápne malé množství roztoku zažívací sody nebo vlažného oleje, aby maz změkl. Pak jej lze teprve dobře odstranit. Od středního věku se dost často v souvislosti s ušima objevuje takzvaná Ménierova choroba, což je častý tlak v uchu, zhoršení sluchu, závratě či pískání.
Babský recept vkládání stroužku česneku do ucha není odborníky příliš doporučován. Účinky česneku nejspíš neproniknou za bubínek, hrozí komplikace s vyndáváním stroužku, případně poleptání zvukovodu.
Ve svém příspěvku SOOLANTRA KORONAVIRUS DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
ivermectin dokáže zneškodnit koronavirus (zpevňuje buněčné stěny a virus se tak nedokáže obalit buněčnou membránou, tzn, že se nedokáže množit). Jak je to s obsahem v této masti nevím, v každém případě jsem si ji objednal přes E-buy a už ji mám jako prevenci doma. Normálně se koupit nedá, je jen na předpis (stejně jako všechno, co nějak efektivně pomáhá).
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
Tady je jak se má davkovat ivermektin.
Forma: perorální tableta
Síla: 3 mg
Dávkování při infekci parazity ve střevním traktu
Dávkování pro dospělé (ve věku 18–64 let)
Typické dávkování: 200 mcg / kg tělesné hmotnosti užívané jako jedna dávka. Většina lidí nebude potřebovat více než jednu dávku.
Dávkování pro děti (ve věku 0–17 let)
Pro děti, které váží 33 kg (15 kg) nebo více
Typické dávkování: 200 mcg / kg tělesné hmotnosti užívané jako jedna dávka. Většina dětí nebude potřebovat více než jednu dávku.
Pro děti s hmotností menší než 15 kg
Nebylo potvrzeno, že tento lék je bezpečný a účinný pro použití u těchto dětí.
Dávkování pro seniory (ve věku 65 let a starší)
Játra seniorů nemusí fungovat tak dobře, jako dříve. To může způsobit, že tělo zpracuje léky pomaleji. Výsledkem je, že více tohoto léku může zůstat v těle déle. To zvyšuje riziko nežádoucích účinků.
Na bolest v uchu pomáhá oloupaný česnek, dejte ho do plátýnka nebo kapesníku a vložte jej do ucha. Je potřeba takto připravený česnek do něčeho vložit, aby nezůstal v uchu, když se smrskne.
Bolest ucha na dotek
Na bolest v uchu na dotek pomáhá aloe vera. Ulomte lísteček rostliny, odsajte do pipety kapičky šťávy a kápněte je do ucha. Poté přiložte na ucho ještě studený obklad. Takto máte vytvořeny zcela přírodní kapky do uší.
Bolest ucha a krku
Při bolesti uší a krku je dobré provést Priessnitzův zábal. Zábal funguje na principu zapařování a následného prokrvení příslušného místa, které ho udržuje v teple a podporuje tak hojení. Procedura sestává ze tří částí a vrstev, kdy se nejprve přikládá ledový obklad, který chladí, zužuje cévy a sráží horečku. Na něj přijde neprodyšná, zapařovací „slupka“, která pomáhá stabilizovat teplotu a vlhkost. Nakonec se vše omotá suchou, izolující látkou, třeba šálou, která naopak zase postupně teplotu v daném místě zvyšuje a tím, jak se cévy opět roztahují, pomáhá prokrvení.
Bolest ucha od zubu
Na bolest ucha od zubu je osvědčeným lékem propolis. Kupte si sáček surového propolisu, rozpusťte v lahvičce Alpy cca 2 dl, přefiltrujte přes silonku a vznikne vám hnědá tinktura. Do ní namočte vatovou tyčinku a opatrně si jemně vytřete celé ucho uvnitř. Nejprve ucítíte příjemný chlad Alpy a pak už jen úlevu. To samé aplikujte i na zuby. Pokud kápnete kapku hnědé emulze propolisu do vody, voda rázem zmléční, tak poznáte kvalitu tinktury.
Bolest ucha při rýmě
Na bolest ucha při rýmě pomáhá nakapat na vatu Švédské kapky, namazat ušní dírku měsíčkovou mastí a vložit vatu na několik hodin dovnitř.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři člověku mění často krev, aby neumřel, nebo mu implantují zdravou kostní dřeň, která však může být opět napadena a člověk umírá. Z helmintů napadajících krev je to například Ancylostoma duodenale, která se červenými krvinkami přímo živí, velmi často se jí zalíbí přímo v srdci, kde vyvolává další poruchy jeho činnosti. Člověk který je těmito parazity napaden je velmi unavený, brzy se prací unaví ještě více, potí se, chce se mu spát. Tělo se snaží s těmito parazity sice bojovat, ale nestačí to, potřebuje pomoc zvenčí. Imunitní systém ale při tomto boji věnuje již mnohem menší pozornost dalším parazitům (prostě nestíhá), včetně obrany proti vniku parazitů do těla a tělo je relativně rychle napadeno mnoha dalšími. Jejich exkrementy jsou navíc velmi toxické a to i neurotoxické a začínají silně ovlivňovat hormonální a nervové systémy člověka a z toho plynoucími poruchami zdraví. Není se schopno pak bránit banálním nákazám, člověk je často nemocný atd. V jeho těle je obsažná zoologická zahrada mnoha těchto parazitů.
Pokud již dojde k neuropatii či jiným vážným nervovým projevům, je tělo vždy již poměrně masivně zasaženo mnoha dalšími parazity a je nutné je zjistit včetně jejich dislokace a zlikvidovat vnějším zásahem. A tady už je potřeba znalostí z fyziky a umět logicky uvažovat. Neustále se přesvědčuji, že doktoři vystudovali jen kvůli tomu, že mají velice dobrou paměť, ve fyzice a logice se však projevují jako těmito obory nepolíbení (já jim říkám fyzikální eunuch). Kdyby trochu znali fyziku, měli by vědět, že každá entita (tedy včetně parazitů) se specificky projevuje, například jistými elektromagnetickými projevy, má svoje charakteristické frekvence, kterými jsme schopni ji detekovat, ovlivňovat, včetně jejich destrukce/zabití. Tyto frekvence jsou již tabelovány a existují přístroje, které jsou schopny podle jejich detekce zjistit, kterými parazity jste napadeni a některé z nich i tímto způsobem velmi rychle zabít. Je velmi smutné, když o tom doktor nic neví!!!.
Dále už jen k neuropatii. Pohybové orgány a čivy jsou systémy přímo řízené mozkem a proto nastal problém buď již v mozku (v oblasti řízení pohybu, včetně příčně pruhovaného svalstva) nebo na nervových cestách ke končetinám. Toto onemocnění je specifikované poruchami hybnosti končetin (brnění, slabost v pohybu, zpoždění pohybu, bolest nebo i silná bolest v rukou i nohou). Pokud jde o neuropatii v nohách, mohou být napadeny jen výstupy míchy z páteře v bederní oblasti (tasemničky, améby, plasmodia, shigelly,...) a nebo jen i nervy v nohách (filárie a mikrofilárie), ale mohou být napadeny již vstupy z mozku do míchy. Působení parazitů mohou být různá, tasemnice, jejich cystičky začnou utlačovat nervy (ty rostou desítky let, aniž bychom o nich věděli), filárie a mikrofilárie si rády pošmáknou na mielinových obalech nervů či je provrtávají (v nichž se elektrický nervový vzruch šíří nejrychleji), některé se živí kolagenem z kloubů, toxiny shigell a améb pak způsobují silnou až nesnesitelnou bolest v končetině, …. Problémy v rukou dělá obdobné napadení na nervových výstupech z krční páteře nebo také vstupů z mozku do páteře, přinejhorším zodpovědná centra mozku. Zajímavé je, že napadení bývá obvykle jen jednostranné (třeba jen levá ruka a levá noha).
Pro léčbu je proto nejdůležitější tyto patogeny nejdříve detekovat a teprve potom rozhodnout o způsobu jejich vytěsnění či likvidace (je třeba detekovat všechny, protože na postupu likvidace velmi záleží, neboť patogeny velmi často spolu spolupracují a různě se v sobě i ukrývají a musí se proto likvidovat ve správném pořadí). Chemická detekce je však neprůkazná a v mnoha případech nemožná, proto nemá smysl na takováto vyšetření k doktorovi vůbec chodit. Elektronická detekce je nejspolehlivější, nejrychlejší a nejlevnější, a právě proto se ji doktoři neučí, protože by kazila kšefty lékařskému loby. Přístroje na detekci jsou dvojího druhu. Buď jsou založené na snímání frekvencí vybuzených parazitů (tzv. F-scany), nebo na měření zvýšené vodivosti kůže při buzení parazita jeho rezonanční frekvencí na nějakém vhodném akupunkturním místě (přístroje EAV – elektro akupunktura podle Volyho). Nejdůležitější součástí obou přístrojů je co největší a nejspolehlivější databáze rezonančních frekvencí patogenů, podle nichž se výsledky měření srovnávají (abychom věděli co je to za druh parazita a tedy věděli jakým případným chemickým lékem či jiným způsobem je jej možno zničit – každá metoda léčby má svoje výhody, nevýhody a omezení). Výhodou přístrojů obecně spojitě buzených patogenů – f-scanů -je to, že jsme schopni v užité frekvenční oblasti změřit všechno, co v těle máme. U EAV si frekvenci nastavíme předem a pak ověřujeme máme-li ho. Nepostihneme proto patogen, který z nějakých důvodů zmutoval a má tedy i jinou frekvenci (ta není uložena v databázi parazitů), a patogeny jsou v tomto mistři (viz získaná odolnost proti různým lékům). U EAV musí mít poradce velké zkušenosti a dobře odhadovat možné patogeny pro ověřování.
Vlastní léčbu pak můžeme provádět chemickou formou pomocí léků, nebo vhodných bylin, to vše pro patogeny, kteří jsou v dosahu krve, která je nosičem léčiva – bohužel se musí užívat zahraniční léčiva, protože k nám se nedovážejí a nejsou tudíž schválené u nás, případně léky pro zvířata), nebo elektronicky, a to buď proudem potřebné frekvence (Zappery), nebo elektromagnetickým zářením modulovaným specifickou frekvencí (RPZ-14, Althon-7,...) a nebo modulovaným magnetickým polem. Řešením je i donutit patogeny, aby tělo opustily nebo povzbudit v příslušné oblasti imunitní systém (zejména fyzikální léčiva jako jsou homeopatika, či bylinné tinktury s nahranými frekvencemi patogenů, kterým se říká informatika). Každý způsob léčby má svoje výhody, omezení a nevýhody, je možné je různě kombinovat a způsob si pak spoluvybírá i pacient. Velmi důležitá je praxe člověka, který takovéto detekci rozumí a má dostatek zkušeností s užíváním přístrojů a léčiv a umí pacienta se vším seznámit.
Já se této problematice věnuji již řadu let, avšak převážně jen teoreticky (podnikám v jiných oblastech), a to z důvodů neschopnosti a nechuti doktorů něco vyléčit - léčit ale nevyléčit oni dovedou, draze, nejlépe až do konce života, protože se to podle nich vyléčit nedá, prakticky to realizuji jen u své rodiny a známých. Protože jsou přístroje na detekci patogenů velmi drahé, nemám je, ale chci si je v nejbližší době postavit a dám vám to potom na těchto mých stránkách vědět. Zatím mohu vaše problémy s vámi podrobněji rozebrat a poradit, kam se máte obrátit abyste se vyléčili.
Mohu vám však ze své zkušenosti poradit i nenáročný postup, který pokud problémy nevyřeší, alespoň je zmírní:
Mně neuropatie levé ruky a levé nohy zastihla paradoxně v lázních, kde jsem se léčil po dřívějším úrazu - utržené rotátorové manžetě levého ramene a kam už jsem již jel ne zcela zdráv. Po realizovaných různých masážích mě najednou začala brnět levá ruka a v levé noze jsem přestal mít sílu a nemohl jsem jít ani do schodů. Okořeněno to bylo urputnou bolestí ruky, kvůli které jsem nemohl ani spát a musel jsem jít na injekci. Protože jsem měl s sebou zapper (ten si může pořídit každý, protože jeho cena je cca 12.000,-Kč a pro zdraví se vyplatí), doobjednal jsem si nějaké součástky na výrobu elektromagnetického nástavce na tento zapper a do dvou dnů si ho zhotovil. Bolest mně způsobovaly Shigelly a elektrickou a elektromagnetickou cestou jsem je snad pozabíjel, takže bolesti ustaly. Začal jsem znovu užívat MMS (obvykle 3x denně až 6+6 kapek – prý stačí i míň 3x 4+4 kapky ale po dlouhou dobu – alespoň půl roku, ale jak jsem si spočítal, musí být při používání skleněného kapátka pro správný poměr míseny 4 kapky 24,5% chloritanu sodného se 6 kapkami 3,5% kyseliny chlorovodíkové, po asi 5 sekundách zalít malým až velkým prckem studené čisté/převařené vody a po chvilce vypít) a po návratu domů, jsem začal ještě chodit minimálně jednou za týden (asi 5 měsíců) do sauny, kde jsem realizoval 3x saunu, po každé oplach studenou vodou kromě zad a páteř jsem pak do další sauny prohříval na infralavici (tělo pro boj s parazity standardně zvyšuje teplotu), kde je patogen na páteři namáhán po dlouhou dobu radiačně výrazně vyšší teplotou (tělní buňky spolupracují a deponované teplo umí předávat okolním buňkám, patogen však tuto možnost nemá) a doufal jsem že uhyne. Pokud začala ruka či noha občas bolet, po zaperování na shigelly to vždy přešlo. Je vhodné rovněž cvičit, protože patogenům se nechce žít v místech, která jsou nějak neustále ovlivňovány pohybem – chtějí mít svůj klid. No a stalo se, do nohy se vrátila síla, ruka přestala brnět a bolesti již nemám. Dala by se asi použít i kryokomora, která by mohla mít stejný efekt, ale ta u nás není a muselo by to jít vše přes doktory. Protože jsem měl i jiné problémy (zejména únava), zašel jsem si letos v září na změření patogenů, abych své léčení neprováděl jen zkusmo. Mám v těle pěknou ZOO, únavu mi způsobovali dva malaričtí prvoci (ty jsem si asi dovezl od moře – ty vyžírají červené krvinky) a babesie k tomu (muchničky a hovada ze zahrady – rovněž napadají červené krvinky), vlastním krysí tasemnici a roupy (asi od psa), vodní chlor rezistentní prvoky z pitné vody z rozvodu a další prvoky, bakterie a viry. V současné době prodělávám doporučenou očistnou kůru a než si udělám čističku vody, musím veškerou vodu na pití i mytí převařovat, protože obsahuje chlor rezistentní prvoky. Užívám postupně léky proti prvokům a poté proti helmintům, současně beru bylinné tinktury s nahranými frekvencemi proti prvokům, bakteriím a virům. Když to půjde dobře, mohl bych být na konci prvního čtvrtletí příštího roku již zcela zdráv. Protože máme psa, budu zvědav, kdy se zase budu na něco reinfikovat.
Pro léčbu by se asi dala i využít i homeopatie (homeopatika jsou fyzikálním lékem, který ředěním zvýrazněnou typickou frekvencí jednak znepříjemňují pobyt jistých patogenů v těle, jednak frekvenčně posilují dotčené orgány v boji proti jistým patogenům a jednat stimulují zejména slinivku a játra pro to, aby z potravy začaly vychytávat substance vhodné pro boj s patogenem). Tady je vhodné navštívit dobrého homeopata, který by mohl poradit a tím i pomoci.
Stejně je na tom i bylinná léčba, kterou lze z těla postupně odstraňovat různé typy patogenů a v konečném důsledku vás vyléčit. Zase to chce nechat si poradit od dobrého bylinkáře, což není úloha lehká.
Dále je třeba doplnit do těla vitamíny (zejména všechny ze skupiny B, D3, Bór) – viz moje www stránky a protože nemoci způsobují jak patogeny, tak i jisté nečistoty, je třeba provést chelaci těchto nečistot, například kyselinou thioktovou a dalšími (odstranit hliník, nikl a další těžké kovy a další chemické nečistoty, doktoři o tom ale nic moc neví).
Pro další dotazy mě můžete oslovit na mailové adrese zdravymilan@seznam.cz, článek je pak rovněž k dispozici v sekci Přednášky na mých www stránkách http://www.zdraviafyzika.cz kde pak najdete i některé další informace.
Bolesti v uchu jsou nepříjemné, ať už jde o zánět středního ucha, nebo o zánět zvukovodu (takzvané plavecké ucho). Středoušní záněty jsou nejčastější u malých dětí, ale mohou je dostat i dospělí. Zánět musí léčit lékař, ale hojení může uspíšit i vhodný potravinový doplněk.
Některé doplňky mohou podpořit léčení a hojení ušních zánětů. Lze je užívat zároveň s antibiotiky, léky proti bolesti a dalšími klasickými léky. Vždy tomu však musí předcházet lékařské vyšetření a odborné léčení, zvláště při silných bolestech, při recidivách a horečce. Zkuste například používat přírodní kapky vyrobené z česnekového oleje nebo z květu divizny; tyto kapky však neužívejte při opravdu silné bolesti provázené snížením sluchu nebo hnisavým výtokem. V těchto případech se vždy poraďte se svým lékařem, nejspíše půjde o prasklý bubínek. Česnekový olej nebo olej z divizny pomáhají zvládnout lehčí zánět zvukovodu a přinášejí úlevu od bolestí a svědění. Jemně vtíraný levandulový olej může také výrazně zmenšit potíže. Při středoušním zánětu zkuste inhalovat páry s eukalyptovým olejem; ten pomůže uvolnit Eustachovu trubici a tak snížit tlak ve středouší. Potom může případný hnisavý sekret ze středoušní dutiny lépe vytékat. Opakujte inhalace několikrát denně.
Vnitřně mohou pomoci především doplňky zvyšující imunitní procesy, jako vitamín C a některé rostlinné prostředky – flavonoidy a echinacea; ta bývá zvláště cenná, je-li příčinou ušního zánětu infekce v horních cestách dýchacích.
Fytoterapie doporučuje k léčení ušních bolestí bezinkový květ, list divizny, proskurníku a heřmánek, a to buď jednotlivě, nebo ve vzájemné kombinaci. K přípravě čaje přelijte asi 10 g sušené byliny (nebo směsi bylin) 200 ml vroucí vody, nechte asi 10 minut louhovat, sceďte a pijte po malých doušcích dvakrát denně.
Ušní kapky z léčivých bylin přinášejí často rychlou úlevu, někdy již během 10 minut po nakapání. Aby bylo kapání příjemnější, zahřejte lahvičku s kapkami před aplikací pod tekoucí horkou vodou.
Bolest ucha na dotek
Ke zmírnění bolesti při zánětu zvukovodu se doporučuje teplý obklad zevně přes ucho.
Bolest ucha a krku
Dítěti ulevíte podáním paracetamolu (například Paralen) nebo ibuprofenu (například Brufen sirup), obě účinné látky snižují teplotu a zároveň zmírní bolest krku a ucha.
Bolest ucha od zubu
Bolest ucha od zubů je u dětí častým jevem. Dítěti ulevíte například vychlazenými kousacími kroužky. Bolest odezní po proříznutí zoubku. Někdy je nutné podat dítěti paracetamol v sirupu, který mu uleví od nepříjemné bolesti.
Bolest ucha při rýmě
Dětská nachlazení, rýmy či chřipky bohužel často provázejí bolesti uší. Při rýmě udržujte průchodný nos. Jsou vhodné studené obklady na ouška.
Ve svém příspěvku SILNÝ VÝTOK Z UCHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra.
Dobrý den, vnučce se dělá tmavěhnědý maz v ouškách, musí se jí obden jemně čistit, lékař mamince sdělil, že to nic není, že to děti tak mívají. Vnučce jsou 4 roky. Děkuji za odpověd'
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pokud chcete zkusit, zda vy či dítě skutečně trpíte bolestmi ucha, zmáčkněte hrbolek u ústí ušní trubice nebo zatahejte za lalůček směrem dolů. Je to trochu drastické, protože pokud má dítě zánět středního ucha, pořádně ho to zabolí, ale budete mít jasno. Při zánětu ucho píchá a pulzuje. Zánět lze zjednodušeně popsat třeba tak, že Eustachova trubice oteče, a tak z ucha nemůže snadno odcházet tekutina, v níž se pak jednoduše množí bakterie či viry a vzniká hnis. Horečka být může, ale nemusí. Jako prevence funguje na bolest ucha, pokud už má dítě rýmu, správné smrkání (z každé dírky zvlášť) nebo odsávání rýmy (pokud dítě ještě smrkat neumí).
Lékař vás nebo dítě vyšetří a může navrhnout hned několik postupů, tedy například píchnutí injekce s antibiotiky či bez nich, případně antibiotika či jiné kapky lokálně aplikované do ucha (kapky Otipax, Otobacid), ale celková antibiotika nepředepíše, protože to nebývá potřeba. Může se také ukázat, že ačkoli podle vás dítě bolí jedno ucho, zánět má v obou. Můžete také vyžadovat provedení jednoduchého CRP testu, který ukáže, zda jde o bakteriální nebo virovou infekci.
Pokud to ještě na lékaře není, rozhodně nezkoušejte dávat sobě nebo dítěti do ucha česnek, jak doporučují některé babské rady, celé vnitřní prostředí byste mohli ještě více podráždit. Spíše zkuste následující: vyrobte kapky z převařené vody s trochou francovky a ty kapejte do ucha. Většinou to u nerozběhlého mírného zánětu zabere. Ale jestliže dítě nadále ucho pobolívá, a navíc má už třeba tři čtyři dny zvýšenou teplotu, vezměte ho co nejdříve k lékaři, může jít o celkovou bakteriální infekci.
V naší poradně s názvem RADY OTCE PLESKAČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Kotlář.
Dobrý den, otče,
rád bych se prosím zeptal, zda jsou nějaké bylinky na léčbu mastocytózy u miminek (4 měsíce). Jde o autoimunní reakci - kožní projevy po celém těle. Pupínky se rozšiřují. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mastocytóza znamená abnormální hromadění žírných buněk (mastocytů) v kůži. Žírné buňky mají významnou úlohu při alergické reakci - způsobují ono typické zčervenání pokožky. Nejčastější projev
mastocytárního onemocnění u dětí je urticaria pigmentosa. Ve většině případů je omezená pouze na kůži. Tvoří až 75 % všech mastocytóz. Začíná mezi 3.–9. měsícem věku dítěte. Klinický obraz je charakterizován světle hnědými plošnými papulami až makulami v průměru 1–5 mm. Jak vypadá urticaria pigmentosa je možné vidět tady: https://www.google.cz/image…
Obvykle toto onemocnění samo vymizí, než dítě dospěje do puberty. Zatím nemáme konkrétní lék na mastocytózu - neumíme ji doposud léčit. Ani pradávné báby bylinkářky nenašly vhodnou bylinky k léčbě. Z tohoto důvodu se léčí pouze projevy, které se tlumí pomocí antihistaminik a lokální léčby kortikoidy. Ovšem nejlepší léčba je žádná léčba a proto je nejvíce užitečné omezit iritující faktory, podněcující žírné buňky k aktivitě. Mezi iritující faktory u malých dětí patří především stres, náhlé rychlé změny v teplotě okolí a určité potraviny.
Stres se u takto malých dětí jednou za čas objeví, ať děláme, co děláme. Když už k tomu dojde a následkem bude vzplanutí mastocytózy, tak je zde připravena pomoc ve formě antihistaminik a kortikoidů, které rychle zahladí následky a dítě pak zase může rychle fungovat jako dříve.
Změna teploty okolního prostředí nastává například při plavání dětí ve studené vodě. Nebo při saunování a následném ochlazení. Nebo při vypití velkého množství ledového nápoje naráz.
Potraviny, které dráždí žírné buňky jsou: arašídy, vlašské ořechy, lískové ořechy, čokoláda, jahody,
maliny, banány, ananas, exotické ovoce, korýši, alkohol, rajčata, ostrá koření a vaječný bílek. Dále sem také patří ryby v konzervách, plody moře, víno, fermentované sýry, uzeniny a nakládané kysané zelí.
Omezením těchto spouštěčů se uklidní i mastocytóza a nebude vidět. Nakonec pak úplně vymizí nástupem dospělosti.
Vždy je důležité nejprve zjistit, co zalehlé ucho způsobilo, až pak se dá stanovit nejlepší způsob, jak se zalehlého ucha zbavit.
Pokud k němu došlo tak, že se do ucha dostala voda, není nutná žádná zvláštní léčba, jde o to dostat vodu zase ven z ucha. Doporučuje se naklonit hlavu na stranu, kde se zalehlé ucho nachází a poskakovat na jedné noze, případně u toho na ucho střídavě tlačit a povolovat, aby se voda dostala pomocí otřesů ven.
Pokud k zalehlému uchu došlo při zánětu středního ucha, je léčba nezbytná. V takovém případě obvykle lékař propíchne ušní bubínek, čímž pocit zalehnutí okamžitě zmizí. Zároveň je ale třeba nasadit antibiotika, aby se onemocnění vyléčilo.
K léčbě zalehlého ucha se také doporučuje využít borové vody, kterou si člověk může nakapat do ucha, a tím ucho propláchnout. Pokud by zalehnutí ucha bylo nesnesitelné, je vhodné vyhledat lékaře, který sám ucho propláchne, a tím ho zbaví ušního mazu, který často pocit zalehnutí způsobuje.
V naší poradně s názvem ZAZVOR PRO DETI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Ahoj potrebuju poradit muze rok a pul stare dite zazvorovy sirup nebo caj ze zazvoru
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Zázvor není bezpečný u malých dětí, protože je příliš agresivní na jejich rozvíjející se zažívací systém. V alternativní medicíně se zázvor používá k léčbě koliky a žaludečních problémů u dětí, ale v této věkové skupině to není považováno za bezpečné. Kromě toho byste neměla užívat zázvor, pokud kojíte. Zázvor může být bezpečný u dětí ve věku od dvou let. Zde už může být použit k léčbě mírných zažívací potíží a při bolestech hlavy. Nicméně, věk nemusí nutně znamenat, že zázvor bude bezpečný prostředek pro vaše dítě. Vždy se o bylinných lécích poraďte se svým dětským lékařem, protože byliny mohou způsobit nežádoucí účinky a představují riziko lékových interakcí.
Tyto příznaky mohou naznačovat jiné zdravotní stavy než jen špunt v uchu z ušního mazu. Možná si myslíte, že si s ušním mazem poradíte sami, ale neexistuje způsob, jak zjistit, zda máte nadměrné množství ušního mazu, aniž by se vám někdo, obvykle váš lékař, podíval do uší. Příznaky a projevy, jako je bolest ucha nebo snížený sluch, nemusí nutně znamenat, že máte nahromaděný ušní maz. Je možné, že máte jiný zdravotní problém týkající se vašich uší, který může vyžadovat pozornost.
Odstranění mazu nejbezpečněji provede lékař. Váš zvukovod a bubínek jsou jemné a přebytečný ušní maz je může snadno poškodit. Nepokoušejte se sami odstranit ušní maz pomocí jakéhokoli předmětu umístěného do zvukovodu, zvláště pokud jste podstoupili operaci ucha, máte dírku (perforaci) v bubínku nebo máte bolesti ucha nebo drenáž.
U dětí je vhodné nechat kontrolovat uši v rámci každé lékařské prohlídky. V případě potřeby může lékař během návštěvy v ordinaci bezpečně odstranit přebytečný ušní maz z ucha vašeho dítěte.
Olivový olej pomáhá změkčit maz v uších, což usnadňuje jeho odtok. Před nalitím oleje do uší byste tekutinu měli ohřát zhruba na tělesnou teplotu, tedy cca na 37 °C. To je teplota vnitřního ucha a olej bude mnohem příjemnější, pokud bude srovnatelné teploty. Ohřejte dvě až tři polévkové lžíce čistého olivového oleje. Předejděte přehřátí oleje, abyste nezpůsobili poškození bubínku. Můžete také bezpečně použít peroxid vodíku, glycerin, dětský olej nebo minerální olej. Někteří lidé si přidávají esenciální oleje s antibakteriálními vlastnostmi na pomoc proti bakteriím, které mohou být přítomny v důsledku překážky. Nicméně olivový olej se ukázal být účinný při rozpouštění překážky sám o sobě. Vyzkoušejte jednu nebo dvě kapky oleje na kůži a zkontrolujte, zda nedojde k podráždění před nakapáním do uší. Pak přidejte do zahřátého olivového oleje 4 kapky některého z následujících esenciálních olejů:
česnekový olej
eukalyptový olej
levandulový olej – je bezpečný pro děti
oreganový olej
olej z třezalky tečkované
Pokud jste smíchali olivový olej s některým z esenciálních olejů, naberte kapátkem malé množství této směsi. To vám pomůže dostat potřebné množství oleje do ucha a bude to mnohem jednodušší než se pokoušet nalít olej přímo do ucha. Použijte jen pár kapek, které se vsáknou do ušního mazu. Držte hlavu nakloněnou na stranu pět až deset minut, abyste zabránili úniku oleje. Můžete si připravit kapesník vedle ucha a zachytit všechen zbývající olej, který vyteče ven, když narovnáte hlavu.
Je možné, že olivový olej bude fungovat v jediné aplikaci. Měli byste se pokusit tento postup opakovat dvakrát až třikrát denně přibližně tři až pět dnů. To by mělo stačit na rozpuštění a rozbití překážky.
Olivový olej může změkčit překážku, ale některé případy vyžadují více péče, než se ji skutečně podaří rozpustit. Můžete zkusit zavlažovat postižené ucho – použijte stříkačku s gumovým koncem, nakloňte hlavu a jemně vstříkněte ohřátou vodu do kanálku postiženého ucha. Buďte velmi jemní, protože si můžete poškodit bubínek, pokud budete vstřikovat vodu příliš prudce. Pro lepší výsledek můžete vytáhnout ucho nahoru a dozadu, abyste tak narovnali zvukovod.
Nehrajte si na hrdiny. Když proces změkčování překážky a zavlažování ucha nepomůže, pak navštivte lékaře. Ten má k dispozici několik metod pro bezpečné odstranění překážky.
Základ diagnostiky výtoku z ucha představují anamnéza a klinické vyšetření. Nejdůležitějším vyšetřením pro stanovení diagnózy v oblasti zevního a středního ucha je otoskopie. Co se týče diagnózy v ostatních oblastech ucha, využívají se vyšetření horních cest dýchacích, cest polykacích a hrtanu. Pro zánět zevního zvukovodu je typický bolestivý tlak a zánětlivé změny zvukovodu, v anamnéze pacienta se pak objevuje koupání. Pakliže se jako příčina otalgie (bolest ucha) vyloučí ušní onemocnění, je třeba vyloučit rovněž onemocnění dýchacích a polykacích cest. Orientační vyšetření sluchu prostřednictvím šepotu nebo hlasité řeči může pomoci při posuzování přítomnosti středoušního zánětu, který se vyznačuje mimo jiné nedoslýchavostí.
Otoskopické vyšetření se skládá z vyšetření vlastního bubínku, zevního zvukovodu a boltce a jeho okolí, konkrétně se při něm pozoruje postavení boltce, retroaurikulární oblast a zevní zvukovod. Při vyšetření membrány bubínku se zkoumá postavení, barva, transparence a pohyblivost (k tomu slouží pneumatická otoskopie). Pro fyziologický nález je charakteristický šedý konturovaný bubínek s reflexem. Na počátku rozvoje akutního středoušního zánětu dochází k retrakci (vpáčení) bubínku, která je podmíněna negativním tlakem ve středoušní dutině. Nejprve se horizontálně posune rukojeť kladívka, poté dochází k výrazné retrakci bubínku k promontoriu. Když se vytvoří hnisavý sekret, bubínek se vyklene (nejprve v zadní polovině, později i v polovině přední). Typický nález u akutního hnisavého středoušního zánětu: zarudlý, ztluštělý, vyklenutý, netransparentní bubínek s omezenou pohyblivostí. Při vyšetření ladičkovou zkouškou podle Webera pacient lateralizuje zvuk do nemocného ucha.
V některých případech se provádí i mikroskopické vyšetření výtoku z uší.
Máte v poslední době světle hnědý či narůžovělý výtok a není to u vás obvyklé? Hnědý ani růžový výtok u žen není „obvyklý“ nikdy, a pokud nejste těhotná, a přesto ho máte, zajděte si ke gynekologovi. Tento výtok mohou mít ženy také pár dní před nebo po menstruaci. Ptáte se, proč vlastně dochází ke „špinění“? Špinění může nastat i tehdy, když se oplodněné vajíčko váže k děložní stěně. Tento neobvyklý výtok většinou doprovází mírné křeče v podbřišku. Špinění však není jediný příznak možného těhotenství. Příznakem těhotenství může být také časté močení. Pokud i vy máte v poslední době nutkání často navštěvovat toaletu a nikdy tomu tak nebylo, může to znamenat hodně věcí, například to, že pokud vás to při močení pálí, zřejmě trpíte zánětem močových cest – urgentně navštivte lékaře! Časté návštěvy toalety mohou znamenat i těhotenství. Pokud si nejste jistá, je dobré udělat si těhotenský test.
V případě, že k zalehnutí ucha nedošlo následkem nějaké nemoci, není nutné vyhledat odbornou pomoc. Člověk si od zalehlého ucha může pomoci sám. Existují totiž různá doporučení co dělat, aby se tlak ve středním uchu zase vyrovnal.
Pomoci může například žvýkání žvýkačky, protože při této činnosti se může vytvořit v uchu přetlak, který zalehlé ucho uvolní. Je možné žvýkat i naprázdno, což ale některým lidem může činit problém, žvýkat je potřeba totiž i několik minut. Proto si spousta lidí nosí s sebou do letadla právě žvýkačky. Další možností, která je také často využívaná při cestování letadlem, je polykání ať už naprázdno, nebo polykání nějakého nápoje. Polykání funguje stejně jako žvýkání.
Od zalehlého ucha může také pomoci skákání na jedné noze s hlavou nakloněnou na stranu, kde se nachází zalehlé ucho.
Některé babské rady také doporučují kápnout trochu ohřátého oleje do ucha, olej by měl opět ucho pročistit.
V případě zalehlého ucha z rýmy, nebo ale i z jiných důvodů může pomoci i nahřátí ucha pomocí teplých obkladů nebo teplé páry z koupele. U rýmy by také mělo pomoci od zalehlého ucha inhalovat páru z horké vody. Je třeba se několik minut sklánět nad nádobou s horkou vodou a hlavu u toho mít přikrytou nějakým ručníkem. V tu chvíli by se měla rýma uvolnit a s ní i zalehlé ucho. Člověk si ale musí dát pozor, aby se neopařil. Nevýhodou je, že účinek ale nemá dlouhé trvání. Pro pocit úlevy je tedy často nutné proces několikrát opakovat.
Některé babské rady doporučují i použití plátku cibule nebo kousku česneku. Plátek cibule / kousek česneku se přiloží na noc k uchu a upevní se tam pomocí šátku. Do rána by mělo zalehnutí zmizet.
Dávkování: zpravidla 9 nebo 15 CH 2x až 5x denně 3 kuličky. Se zlepšováním stavu se prodlužují intervaly v podávání léku. Až problém zmizí úplně, lék se přestane užívat.
Zánět středního ucha může probíhat v akutní nebo chronické podobě. Dále se rozlišuje nehnisavý a hnisavý zánět ucha. Od tohoto se také odvíjí nakažlivost zánětu středního ucha. Samotný zánět středního ucha není nakažlivý, nakažlivá je infekce, která zánět středního ucha způsobila.
