Oči jsou pro většinu lidí těmi nejdůležitějšími smyslovými orgány, protože člověku umožňují zkoumat, pozorovat i obdivovat vše kolem něj bez toho, aby se museli předmětů a lidí v okolí dotýkat. Oči umožňují lidem poznávat skutečnosti, které nejsou v bezprostřední blízkosti daného pozorovatele a umožňují mu tak širší záběr poznávání světa.
Nemoci sítnice oka
Lidské oko je velmi složitý orgán, který se skládá z mnoha malých částí. V oční kouli se nachází bělima, rohovka, živnatka, řasnaté tělísko, duhovka, zornice, čočka, sítnice a sklivec. Zároveň k oku patří také spojivka, slzní žláza, obě víčka (horní a dolní) i okohybné svaly.
Sítnice je tedy nezbytnou součástí oka, jedná se o jeho vnitřní vrstvu. Sítnice slouží ke snímání a předzpracování světelných jevů, které se do sítnice dostávají přes čočku. A samozřejmě i samotná sítnice se skládá z různých částí a vrstev. Existují dva pohledy na stavbu sítnice. První z nich popisuje mikroskopickou stavbu sítnice oka. Ta se skládá z deseti vrstev (pigmentové buňky, čivé výběžky, zevní ohraničující membrána, vnitřní jádrová vrstva, zevní plexiformní vrstva, vnitřní jádrová vrstva, vnitřní plexiformní vrstva, gangliové buňka, vnitřní ohraničující membrána, agony gangliových buněk). Sítnice je vyživována nepřímo z cévnatky, a pokud by tedy byla oddělena od ostatních složek oka, může dojít k odumření světločivných elementů. Zároveň se sítnice nachází ve vrstvě pigmentových buněk, ale není s nimi pevně spojená.
Všechny buňky, které jsou v sítnici obsažené, mají určitou funkci a nejsou v oku jen tak bez důvodu. Již zmíněné pigmentové buňky mají za úkol pohltit světlo a zabránit jeho odražení. Podílí se tedy na ostrosti vidění. Velmi podstatné jsou v oku také tyčinky a čípky, které se nacházejí ve vnitřní jádrové vrstvě. Právě tyto buňky jsou schopné reagovat na dopad světla. Tyčinky reagují na světlo, ale ne na barvy. Naopak čípky registrují barvy, ale potřebují k tomu dostatek světla. Ve vnitřní jádrové vrstvě se také nacházejí bipolární (jejichž úkolem je předávní vzruchu z čivých buněk), horizontální a amakrinní buňky (ty propojují bipolární i gangliové buňky mezi sebou a napomáhají tak předzpracování obrazu. Samotné gangliové buňky přeposílají informace z oka do mozku a jejich axony vytvářejí zrakový nerv.
Makroskopická stavba sítnice oka rozlišuje jen dva útvary v sítnici, a to slepou skvrnu a jamku se žlutou skvrnou. Slepou skvrnou vystupuje zrakový nerv a vstupuje sem a. centralis retiane. Pokud se zjišťuje jaký jen nitrooční a nitrolebeční tlak, tak se zkoumá tato část oka. Žlutá skvrna (= makula) se skládá jen z čípků a v této části oka dosahuje obraz nejvyšší ostrosti. Žlutá skvrna je jen velmi malou částí v sítnici a kromě zaostřování zodpovídá také za rozpoznávání detailů obrazu. Zatímco zbytek sítnice se současně zaměřuje na periferii obrazu a případné noční vidění.
Sítnice je nezbytnou součástí oka a zastává zde nezpochybnitelně důležitou funkci, a proto jakékoliv one
Ve svém příspěvku OTEC PLESKAČ RADÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Ivičičová.
Chvála Kristu,prosím o radu jak používat lékařskou síru.Zda nasypat do ponožek nebo vložit něco nepropustného aby to přes ponožku neprášilo. Předem děkuji za odpovědˇ´a přeji krásný den.Anna Ivičičová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vladimír.
Dobrý den. Mam 70 let. Už dlouhou dobu se léčim s očima. Mám ubytek sítnice. Kapu kapky na snížení tlaku. Beru tanakan,oculonorm. Ruzne přípravky s obsahem lutejnu. Stravují se zdravě.Přesto se mi zrak zhoršuje. Dokonce mám v očích mlhu. Prosím mohl byste mi poradit nějakou bylinku na posilnění sítnice. Děkují za odpověd.
Jedná se o velmi vážné onemocnění, které může postihnout člověka v jakémkoliv věku, nejčastěji jsou ale tímto onemocněním postiženi jedinci středního a staršího věku. K odchlípení sítnice oka dochází, když se v sítnici objevují různé trhlinky, které způsobují, že tekutina ze sklivce se začne dostávat pod sítnici a nadzvedávat ji (tím se sítnice odlučuje od vrstvy pigmentových buněk). Vzhledem k tomu se pak do sítnice nedostávají (nebo v menším množství) živiny a kyslík, a proto buňky přítomné v sítnici rychle odumírají. Nejčastěji k tomuto odchlípnutí dochází na okraji sítnice, odtud se ale při neléčení pomalu přesouvá i do centra vidění.
V některých případech odchlípnutí sítnice způsobilo i svrašťování sklivce, k němuž běžně dochází v rámci stárnutí člověka. Při stárnutí (někdy i při úrazu, nebo krátkozrakosti či zánětu) vznikají v sítnici drobná ložiska, která mohou vytvářet nové spojení mezi sklivcem a sítnicí, právě tato spojení způsobují, že může dojít k vytržení části sítnicové tkáně, když se sklivec smršťuje.
Vyšší pravděpodobnost tohoto onemocnění je u jedinců, kteří trpí vyšším stupněm krátkozrakosti, pokud k tomu mají genetické předpoklady (i rodiče trpěli tímto onemocněním), pokud u nich došlo k úrazu tupým úderem nebo pokud při nějakém poranění byla narušena celistvost oka, případně to může být dáno i jinými vrozenými vadami.
- příznaky
V případě, kdy má člověk pocit, že nevidí tak dobře, jako tomu bylo dříve, je vždy dobré navštívit očního lékaře, který může přesně diagnostikovat problém, a tím i zachránit zrak pacienta. V případě odchlípnutí sítnice patří k příznakům, u nichž je třeba zbystřit pozornost, například: falešné zrakové vjemy (takzvané záblesky před očima), drobné tečky v zorném poli (nejlépe viditelné v okamžiku, kdy se člověk dívá na bílé pole), skvrny vypadající jako padající saze (způsobuje je krev, která se uvolňuje do sklivce), tmavý stín nejprve na okraji zorného pole, který se může dále rozšiřovat (= známý jako clona). Tyto příznaky se mohou objevovat velmi pomalu a postupně, že si je člověk nemusí ani zpočátku uvědomovat, ale také může dojít k tomu, že se všechny příznaky objeví náhle a zničehonic. Vždy je nutné vyhledat co nejrychleji pomoc u odborného lékaře.
- léčba
I u tohoto onemocnění musí lékař nejprve pacienta vyšetřit, aby onemocnění správně diagnostikoval. Zároveň se lékař snaží přijít na příčinu odchlípnutí sítnice. K vyšetření se užívá oftalmoskop (lékař jím vyhledá díry a trhliny v sítnici, dokáže jím určit rozsah a výšku odchlípnutí), případně i štěrbinová lampa, nebo ultrazvuk oka.
Toto onemocnění je také známé pod označení retinitida. Zánět sítnice oka mohou způsobit viry i paraziti, nejčastější příčinou jsou ale bakterie. Člověk se může nakazit psí tasemnicí a tak pak může vyvolat i zánět sítnice. Pacientovi se infekce do sítnice může dostat krví ze zánětlivého ložiska v podstatě kdekoliv v těle. Pacientovi se může sítnice zanítit ale i po úrazu, nebo v případě, že je infekce do oka zanesena přímo (například: pacient si promne oko rukou). Zánět mohou způsobit také různé onemocnění jako zarděnky (ty je způsobí v případě, že jimi onemocněla těhotná žena v prvním trimestru, a tím došlo k poškození sítnice oka u embrya), HIV virus, tuberkulóza, chlamydie a další. Problém u zánětu sítnice je v tom, že když tělo léčí tuto infekci, tak zároveň imunitní buňky poškozují současně i buňky v sítnici, což může vést k poškozování (zhoršování) zraku. V mnoha případech není zánět sítnice osamocený a doprovází ho také zánět cévnatky, která sítnici zásobí krví.
- příznaky
V první fázi pacient si žádné problémy se zrakem neuvědomuje, postupně se ale začne jeho vidění zhoršovat. Obvykle pacienti se zánětem sítnice uvádějí rozmazané vidění a pohyblivé skvrny v zorném poli oka, zkalení sítnice, vznik světle žlutých ložisek na sítnice. Pro toto onemocnění je také typická vysoká citlivost na světlo a slzení.
- léčba
K léčbě zánětu sítnice oka obvykle lékař předepíše antibiotika, v závažnějších případech může předepsat i kortikoidy. Obvykle záleží na tom, co zánět způsobilo. Antibiotika se samozřejmě nepředepisují v případě, že onemocnění způsobily viry, v takovém případě se nasazují antivirotika.
Ve svém příspěvku OPERACE OČÍ - ZKUŠENOSTI S KLINIKOU HORNÍ POČERNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Diana Humečková.
Zdravím, 17let mě trápí oči. Začínalo to pozvolna a se zhoršujícími se dioptriemi jsem se začala zajímat o možnosti jak se brýlí zbavit, jelikož to co na nose nosím jsou už pořádný popelníky a opravdu se mi to nelíbí. Proto bych se zde ráda optala, kde jste si nechali oči odoperovat? Zatím mám v hledáčku jen kliniku Horní Počernice, na kterou mě ségra lanaří,protože tam byla spokojená, ale ráda bych si poslechla i jiné názory. Předem dík.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Míra.
Na kliniku v Horních Počernicích jsem šel kvůli tomu, že jsem špatně viděl, doktorka mi řekla, že mám zánět oční sítnice a že tento problém musíme co nejdříve vyřešit jinak by se mohlo stát, že o vidění přijdu. Jsem rád za tak pečlivou doktorku, že se mi pověnovala a oči mi dala zase do kupy.
Známý typ degenerace sítnice je makulární degenerace. Toto onemocnění postihuje starší osoby obvykle nad 55 let. Nejedná se o žádné výjimečné onemocnění, naopak je tato choroba celkem běžná a může vést až k tomu, že způsobí ztrátu zraku (ale obvykle ne úplnou slepotu). Problémem tohoto onemocnění je, že sice postupuje velmi pomalu, ale zároveň si ho nemusí pacient hned všimnout a k lékaři pak přichází, až když má velkou část zraku poškozenou.
Toto onemocnění způsobuje poškození centrálního vidění. Ve středu sítnice se nachází část zvaná makula (= žlutá skvrna), kam se promítají obrazy, na něž zrovna člověk zaostřuje. V této části sítnice je vnímání obrazů nejostřejší. Makula je velká zhruba 5,5 mm. Makulární degenerace pak právě tuto část sítnice postihuje a tím způsobuje, že předmět, který je v centru zorného pole, tedy předmět na něhož se zaostřuje, tak se pacientovi „ztrácí“, rozostřuje se. Pokud má tedy člověk pocit, že má se zaostřováním na určité předměty problémy, může se sám otestovat již zmíněnou Amslerovou mřížkou.
Testovat by se měli hlavně jedinci, u nichž je výskyt této nemoci pravděpodobnější. Do této skupiny spadají hlavně přímí příbuzní těch, kteří touto chorobu již onemocněli, lidé starší padesáti let, lidé, jejichž duhovky mají světlou barvu (tmavá barva totiž lépe chrání sítnici před světlem), lidé kteří nepoužívají sluneční brýle a další ochranné pomůcky před sluncem, aktivní kuřáci, lidé se špatným stravováním a obézní lidé. Podle statistik toto onemocnění hrozí pravděpodobněji ženám než mužů a dokonce statistiky ukazují, že makulární degenerací onemocní obvykle lidé bílé pleti, lidé tmavé pleti makulární degenerace postihuje opravdu jen výjimečně.
Lékaři navíc u tohoto onemocnění rozlišují dvě formy, a to suchou (= atrofická, neexsudativní), která je pomalejší a vlhkou (= exsudativní), která je rychlejší a následuje vždy po suché formě. Během suché formy dochází k zániku epitelu sítnice, tyčinek a čípků, jejich zánik je ale pomalý. U vlhké formy dochází k tomu, že krev se dostává do sítnice, případně k jejím otokům, anebo i k odloučení, všechny tyto příznaky způsobuje prorůstání nových cév do sítnice. Vlhká forma onemocnění dokonce může pacienta přivést prakticky i k slepotě.
- příznaky
První příznaky této choroby bývají velmi nenápadné a velmi často je pacient vůbec nepostřehne. Odborný lékař by je ale měl při příslušných vyšetření postřehnout, protože od začátku tohoto onemocnění dochází ke změnám v Bruchově membráně, kterou se k buňkám v sítnici dostávají živiny a kyslík, což způsobuje sníženou schopnost centrálního vidění a zároveň vytvoření nových cév, kterou pak způsobují vlhkou formu tohoto onemocnění. Zároveň
Ve svém příspěvku REKONVALESCENCE PO OPERACI SÍTNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Draslik.
2 měsíce léčím prasklou sítnici 2 2mesice léčím primář .a 2operace a nebude nepřilepíl se sítnice musí olej tel vědět šlo to olej jak operován čočku šlo léčit.dekuji pozdravem Draslík.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ablatio corporis vitrei, také známé jako zadní odchlípení sklivce (PVD), je běžný stav, kdy se sklivec (čirá, rosolovitá látka, která vyplňuje prostor mezi čočkou a sítnicí) odděluje od sítnice. Je to přirozená součást stárnutí a ačkoli je to obecně neškodné, někdy může vést k natržení nebo odchlípení sítnice, které vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.
Jde o přirozený proces
PVD je normální jev, zejména u starších dospělých, a více než polovina lidí starších 65 let ho zažívá.
Příznaky
Mezi běžné příznaky patří muchničky (skvrny, tečky nebo čáry v zorném poli), záblesky světla (fotopsie) a někdy rozmazané vidění.
Riziko natržení nebo odchlípení sítnice
Zatímco většina PVD je benigních, tah sklivce za sítnici může někdy způsobit natržení nebo odchlípení.
Důležitost rychlé diagnózy
Pokud se u vás objeví náhlé nebo zhoršující se příznaky, jako je zvýšený výskyt zákalek, záblesky světla nebo Pokud se vám ve zraku objeví efekt jako od závěsu, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.
Léčba
Léčba trhlin nebo odchlípení sítnice může zahrnovat laserovou operaci nebo složitější chirurgický zákrok k opětovnému připojení sítnice.
Zadní odchlípení sklivce (PVD)
Jaké jsou následky ablace zadní sklivcové membrány? S přibývajícím věkem se sklivec smršťuje a odtahuje od sítnice. Tento proces může způsobit, že sklivec táhne za sítnici, což může vést k jejímu natržení.
Trhliny v sítnici
Jde o malé praskliny v sítnici, které mohou být způsobeny odchlípnutím sklivce.
Odchlípení sítnice
Pokud se trhlina neléčí, tekutina může prosakovat pod sítnici a způsobit její odchlípení od zadní části oka.
Příznaky odchlípení sítnice
Náhlý nárůst zákalek, záblesky světla, rozmazané vidění nebo stín či efekt zavěšení v periferním vidění mohou být příznaky odchlípení sítnice.
Důležitost očního vyšetření
Pravidelná oční vyšetření, zejména s přibývajícím věkem, mohou pomoci včas odhalit PVD a potenciální trhliny sítnice.
Včasná léčba
Trhliny a odchlípení sítnice vyžadují rychlou léčbu, aby se zabránilo ztrátě zraku.
Shrnutí
I když je zadní odchlípení sklivce běžným a obvykle benigním stavem, je nezbytné si být vědom potenciálních komplikací a okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, pokud se u vás objeví jakékoli náhlé nebo zhoršující se zrakové změny.
Diabetický makulární edém (= otok sítnice) postihuje, jak již název napovídá, diabetiky (= lidi s cukrovkou). K tomuto otoku dochází po prosáknutí makuly tekutinou. Otok sítnice způsobuje, že se snižuje schopnost vnímat světlo, a tak má pacient rozmazané vidění. Tento otok se může objevit u lidí, kteří cukrovkou trpí dlouhodobě, nebo pokud i při léčbě mají příliš vysokou hladinu glukózy.
Tento otok způsobují různá poškození cév v sítnici a jejím okolí, tyto cévky pak propouštějí tekutinu do sítnice a zde se tekutina také hromadí, a tím vzniká otok.
- příznaky
Otok sítnice oka se zpočátku projevuje zamlženým viděním, neschopností zaostřit oko, pocitem mlhy před okem, ale i zdvojeným viděním, či plovoucími skvrnami v oku (pacient má pocit, že vidí skvrny tam, kde nejsou). Všechny tyto příznaky se postupně zhoršují (zhoršení může probíhat v rámci týdnů, ale i let). Pokud by nedošlo k léčbě tohoto otoku, může otok sítnice vést až k úplné ztrátě zraku.
- léčba
Při zjištěných problémech je vždy nutné navštívit očního lékaře (diabetici ho musí informovat o své nemoci), ten pak vyšetří ostrost zraku i sítnici. Pokud se otok sítnice potvrdí, následuje nutná léčba, která musí probíhat v závislosti na léčbě cukrovky. Léčba otoku sítnice, totiž může být úspěšná jen tehdy, když se hladina cukru v krvi udržuje ve vhodných hodnotách. Otok sítnice se obvykle léčí laserovou operací očí, kdy laser v podstatě spálí prosakující cévy a tím je uzavře. K této operaci samozřejmě dochází až po znecitlivění oka a je to bezbolestný proces. Výsledky operace by měly být viditelné již během několika týdnů.
V souvislosti s rozvojem mikrochirurgie oční sítnice dochází v posledním desetiletí k prudkému nárůstu počtu lidí, kteří mají po operaci v oku namísto sklivce silikonový olej. Jsou to především lidé po operaci odchlípené sítnice, po operaci sítnice poškozené cukrovkou anebo po operaci vážného očního úrazu. Silikonový olej se v těchto případech používá jako takzvaná nitrooční tamponáda, která nahrazuje odstraněný sklivec a šetrně přitlačuje poškozenou sítnici k jejímu podkladu do doby, než se zahojí. Po zhojení sítnice se olej z oka zpravidla po několika měsících odstraní. Často je však stav sítnice natolik závažný, že je nutné olej v oku ponechat natrvalo.
Optik nebo optometrista se tedy bude ve své praxi stále častěji setkávat s problémem řešení refrakce takového oka a neměl by být tímto stavem zaskočen. Index lomu silikonového oleje (1,405) je odlišný od indexu lomu sklivce (1,336). Refrakce oka se silikonovou tamponádou se liší podle toho, zda se jedná o oko fakické (s původní „živou“ nitrooční čočkou), pseudofakické či artefakické (s umělou nitrooční čočkou), anebo afakické (bez čočky).
U fakického a pseudofakického (artefakického) oka vyplňuje silikonový olej dutinu sklivcového prostoru a v přední části je v kontaktu se zadní plochou čočky (ať už původní, tedy živé, anebo umělé). Při tomto stavu dochází k hypermetropickému posunu refrakce oka, a to zpravidla o +4 až +6 D. Pokud bylo oko před operací emetropické, stává se po operaci silně hypermetropickým, což může operovaná osoba těžko snášet. Často vznikají potíže s binokulárním viděním, poněvadž operovaný jedinec má zpravidla silikonový olej jen v jednom oku. Výjimkou jsou myopové, kterým se po vyplnění sklivcového prostoru silikonovým olejem sníží myopie o 4 až 6 D. Vzácně i s myopem s refrakcí kolem –5 D, který se po dobu přítomnosti silikonového oleje v oku stane emetropem a mohou se zcela odložit brýle.
U složitých operací sítnice je někdy nutné z oka odstranit čočku a vložení umělé nitrooční čočky není až do zhojení oční sítnice žádoucí. Může vzniknout stav, kdy se silikonový olej nachází v afakickém oku. Silikonový olej má velké povrchové napětí, vytváří v oku velkou bublinu vyplňující sklivcový prostor. Přední plocha této bubliny se mírně vyklenuje v oblasti zornice do přední komory, avšak ta zůstává vyplněna komorovou tekutinou. Normální původně emetropické a po odstranění čočky afakické oko má refrakci přibližně +10 až +12 D. Ve skutečnosti však má původně emetropické a po odstranění čočky afakické oko se sklivcovým prostorem vyplněným silikonovým olejem refrakci také jen asi +4 až +6
Sítnice je vrstva tkáně, která se nachází v zadní části oka. Tato část oka snímá světlo a posílá obraz do mozku. V centru této nervové tkáně je skvrna. Sítnice poskytuje ostré centrální vidění, potřebné pro čtení, řízení a vidění jemných detailů. Poškození sítnice může mít vliv na zrak, a některá poškození mohou být tak závažná, že způsobí slepotu. Příklady poruch sítnice jsou následující:
Sítnice může v oku člověka prasknout z různých důvodů, může to být důsledek komplikací jiného očního onemocnění, může se jednat o degenerativní formu onemocnění očí, může k tomu dojít také při poranění očí či mozku. K tomuto prasknutí dochází obvykle v důsledku toho, že sítnice není delší dobu správně prokrvována, zároveň vliv na prasknutí může mít i stáří oční bulvy. Je důležité si také uvědomit, že u některých skupin obyvatel je prasknutí sítnice oka pravděpodobnější než u jiných, patří sem těhotné ženy (k prasknutí může dojít i při porodu), lidé s genetickou dispozicí k degenerativním očním onemocněním, lidé trpící cukrovkou, lidé trpící těžkou formou krátkozrakosti.
Pokud se jedná o drobné prasklinky v sítnici, tak si pacient nemusí uvědomovat žádné problémy se zrakem, ale i přesto na sobě může postupně vypozorovat různé příznaky jako například: světlé záblesky před očima, zúžování viditelného pole a další. Zajímavé je, že příznaky se zhoršují, čím déle je člověk vzhůru. Těsně po probuzení nemusí na sobě pozorovat žádné problémy, čím víc se ale blíží večer, tím se jeho zrak zhoršuje. Je to způsobení tím, že v noci je sítnice v klidu a může se „přichytit“ zbytku oka. Pokud je ale sítnice oka porušená výrazněji může dojít k výraznému zhoršování zraku, i k jeho ztrátě. Proto je důležité vyhledat lékaře vždy, když na sobě pacient vypozoruje jakýkoliv problém se zrakem.
Léčba praskliny může probíhat pomocí laseru, kryoterapií i chirurgickým zákrokem. O formě léčbu rozhoduje vždy lékař v závislosti na rozsahu, typu a umístění praskliny.
Hypertrofie neboli zbytnění sítnice je onemocnění, které může být vrozené, nebo získané. Jedná se o ploché černé, dobře ohraničené léze v oblasti sítnice. Téměř všichni pacienti s pigmentovou hypertrofií nemají příznaky. Tyto pigmentové nitrooční léze pak nacházejí lékaři během základního vyšetření oka, na očním pozadí. Typickým znakem pro hypertrofii sítnice je blokáda fluorescence, což představuje zhoršení zrakové ostrosti, a tvorba barevných produktů, které zbarvují oční čočku člověka v denní době do žluta.
Bělmo neboli skléry se skládají z neprůhledné silné vrstvy, která chrání oko jako štít před zraněním. Tloušťka bělma se zvyšuje s věkem, což vysvětluje optický důvod u dětí, že má jejich skléra mírně namodralou barvu. Naopak u starších pacientů má oční bělmo nažloutlý odstín, a to z toho důvodu, že se zde usazují tukové usazeniny. Jak namodralý odstín u dětí, tak žluté odstíny u starších lidí jsou neškodné a není důvod k obavám.
Dalším projevem skvrnitosti očního bělma jsou pigmentové léze nebo névy. Tyto mohou být ploché nebo mírně vyvýšené v barevném odstínu od černé přes hnědou až narůžovělou barvu. Tyto anomálie se odborně nazývají pigmentové nádory, i když většina z nich je neškodná.
Névy jsou způsobeny přemnožením melanocytů nebo buňkami, které produkují pigment. Většina lidí se s névy rodí, nebo je získává v raném dětství. Lidé s tmavě pigmentovanou kůži mají často névy vrozené. Vrozené névy mohou zůstat bez povšimnutí až do puberty. Primárně získané zabarvení se obvykle objeví náhle a vyskytuje se ve středním věku u lidí se světlou kůží.
Vrozené névy nemají žádné příznaky a nevyžadují žádnou léčbu. Většina pigmentových lézí je benigní, rakovinná poškození mohou být chirurgicky odstraněna.
Skvrny na bělmu foto
Zde najdete fotografie, na kterých jsou vidět skvrny na bělmu.
Skvrny na duhovce
Barevná část oka se nazývá duhovka. Duhovka tvoří nejvíce dopředu vysunutou část prostřední vrstvy oční stěny. Má tvar mezikruží s centrálně uloženým otvorem zvaným zornice. Vnější okraj duhovky přechází v řasnaté tělísko, vnitřní okraj ohraničuje kruhovitý otvor zornice. Zornice není umístěná přesně centrálně, ale je posunutá mírně mediálně. Odděluje částečně přední a zadní komoru oční koule.
Barva duhovky závisí na množství a hloubce uložení pigmentu. V případě, že pigment chybí (například při albinismu), se nám barva jeví jako růžová, protože přes duhovku prosvítá červená barva cévnatky. Když se pigment nachází v nejspodnějších vrstvách a v malém množství, je duhovka modrá n
Po operaci odchlípnuté sítnice oka obvykle zůstává pacient nějakou dobu pod dohledem v nemocnici, ale ani po návratu domů není možné, aby se okamžitě zapojil do pracovního procesu, je třeba klidový režim i po dobu několika měsíců.
I po operaci oka postiženého makulární degenerací je nutné strávit nějaký čas v nemocnici pod dohledem, obvykle pacienta navíc čeká trávení tohoto času v poloze na břiše, či v předklonu s pohledem dolů. I doma je poté nutné zachovat po nějakou dobu klidový režim.
V některých případech je ale u těchto chorob možné provést daný zákrok ambulantně pod lokální anestezií, využívají se k tomu prostředky vnitřní tamponády, které pomáhají k tomu, aby se sítnice správně zahojila při odchlípení sítnice a při edému. Lékař k zákroku může využít expanzní plyn, nebo silikonový olej. Expanzní plyn se vstřebává postupně asi měsíc, po celou dobu ale brání správnému vidění. Silikonový olej se vstřebat nedokáže a je nutné ho z oka po půl roce vypustit. V rámci pooperačního režimu si musí pacient pravidelně kapat oční kapky, udržovat tělo v poloze, kterou mu stanoví lékař a rozhodně nechodit do zakouřeného a prašného prostředí, ani do bazénu a sauny.
Ve svém příspěvku VÝŽIVA NA VLASY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.
Já mám nejlepší zkušenost s výživou donna hair. Po porodu mi pak začly hodně vypadávat, takže jsem ji brala znovu a zase se všechno srovnalo...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katka.
Ahoj Terez, dala jsem na tvůj tip a koupila si DonnuHair. V lékárně dokonce říkaly, že se pro ni ženy často vracejí a je celkem oblíbená. Po měsíci a něco se mi vlasy vidilelně zlepšily - nelámou se, netřepí a tolik nevypadávají. Prostě jsem nadmíru spokojená.
Snížené periferní vidění, známé také jako tunelové vidění, znamená, že vidíte pouze objekty přímo před sebou, se ztrátou bočního vidění. Může být způsobeno různými očními onemocněními, zraněními nebo jinými zdravotními problémy a může ovlivnit každodenní činnosti.
Příčiny sníženého periferního vidění
Oční onemocnění
Glaukom: Poškození zrakového nervu může zúžit zorné pole.
Retinitis pigmentosa: Genetická porucha, která postupně poškozuje sítnici a může vést ke ztrátě periferního vidění.
Odchlípnutá sítnice: Sítnice se odděluje od zadní části oka, což způsobuje ztrátu zraku.
Diabetická retinopatie: Vysoká hladina cukru v krvi může poškodit krevní cévy v sítnici.
Šedý zákal: Zakalení oční čočky může zkreslovat světlo a ovlivnit periferní vidění.
Další zdravotní stavy
Mrtvice: Poškození mozku může ovlivnit zrak.
Migréna: Může způsobit dočasné poruchy vidění, včetně ztráty periferního vidění.
Nádory: Mohou vyvíjet tlak na zrakový nerv nebo oblasti mozku ovládající vidění.
Cévní poruchy: Stavy ovlivňující průtok krve mohou ovlivnit zrakový nerv a sítnici.
Zranění: Trauma hlavy může poškodit zrakový nerv nebo zrakové dráhy.
Příznaky
Potíže s viděním předmětů po stranách.
Narážení do předmětů nebo klopýtání.
Potíže s orientací v přeplněných prostorách.
Potíže s viděním za slabého osvětlení nebo v noci.
Pocit, jako byste se dívali tunelem.
Včasná detekce a léčba
Snížené periferní vidění může být časným příznakem závažných očních onemocnění. Včasná diagnóza a léčba mohou pomoci zabránit další ztrátě zraku a zachovat nezávislost. Pokud zaznamenáte jakékoli změny v periferním vidění, okamžitě se poraďte s očním lékařem.
Léčba závisí na základní příčině.
Glaukom lze léčit očními kapkami, laserovou terapií nebo chirurgicky.
Odchlípení sítnice může vyžadovat chirurgický zákrok.
U některých onemocnění mohou být užitečné úpravy životního stylu a zraková rehabilitace.
Laserové operace očí: Principem všech laserových metod na odstranění dioptrií je změna zakřivení oční rohovky. Tímto typem operace je možné odstranit krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus (cylindry).
Nitrooční operace dioptrických vad: Některé z dioptrických vad není možné úspěšně korigovat laserovou operací. V těchto případech se většinou jedná o pacienty s vyššími dioptrickými vadami, nebo o pacienty starší 45 let. Může se to týkat i varianty, kdy nastal souběh více očních vad. Pro tyto případy je vhodnou metodou implantace nitrooční čočky, pomocí které se dosáhne optimálních výsledků.
Operace šedého zákalu: Jako první v ČR zavedla oční klinika DuoVize operaci šedého zákalu femtosekundovým laserem LenSx. K operaci není potřeba doporučení od lékaře. Na klinice se zákroky provádějí bez čekání a všechny probíhají v krátkých termínech.
Léčba presbyopie (rozmazané vidění) – PRELEX a Raindrop: Jde o zákrok, při jehož výkonu není potřeba laseru. Spočívá ve výměně původní lidské čočky za umělou, tzv. multifokální nitrooční čočku.
Léčba onemocnění keratokonus: Keratokonus je onemocnění rohovky, při kterém se rohovka pomalu ztenčuje a vyklenuje. Hlavním cílem léčby je toto onemocnění pozastavit, a oddálit tak transplantaci rohovky. Pro léčbu se používají nejmodernější osvědčené metody: Collagen Cross Linking (CXL, CCL, C3-R) a Intrastromální prstence Keraring.
Léčba onemocnění sítnice a sklivce: Řadu chorob sítnice a sklivce lze řešit chirurgickým zákrokem. Všechny operace probíhají ambulantně. Při diagnostikované makulární degeneraci se s úspěchem využívá biologické léčby bevacizumabem. Při léčbě onemocnění sítnice se také používají sítnicové lasery.
Dětská oční péče: Specializovaná vyšetření jsou u dětí prováděna přístrojem PlusOptix S09, a to špičkovým ortoptistou – včetně vyhodnocení výsledku.
V naší poradně s názvem PRAŠKY NA PŘIBIRANI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bára kulenová .
ahoj jmneuji se bára a mam velkej problem sem strašne hubena a potřebuju poradit jemi 18 let a važim 35 kilo a meřim 156 moc se trapim delam všechno možni abich mohla přibrat skoušlela sem všechno možni a nic mi nepomaha mam přitele a snažimese o miminko a nejdeto protože sem strašne hubena mam strašni depres a uš nevim co mam delat budte tak hodni pane dochtore a pomoctemi moc vas prosim nikdi mam takovi mišlenky že uš me život nikdo nebavi šilene sem natom špatne a bojim sejit k dochtorovi dekuji bára hesky den
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ahoj Báro, vyzkoušej proteinový koktejl před spaním. Pravidelně každý večer, než půjdeš spát, si rozmíchej jednu odměrku hydlolizované syrovátky do odtučněného mléka. To by Ti mělo pomoci nabrat nějaká kila zdravé svaloviny. Proteinový koktejl na noc je nejlepší od výrobce Extrifit a jmenuje se Long 80. Normálně je to výživa pro sposrtovce, ale i necvičícím lidem, jako jsi Ty, může pomoci. Tento noční koktejl zejména podpoří růst svalové hmoty, růst vlasů, působí proti lámání nehtů a třepení konečků vlasů. Jedno balení obsahuje 2 kilogramy suchého prášku, který vydrží asi na dva měsíce. Zde je seznam obchodů, kde ho mají: https://www.zbozi.cz/?q=%22…
Podle Wikipedie je sklivec (latinsky corpus vitreum) průhledné, čiré, bezbarvé, rosolovité těleso s řídkou vláknitou strukturou, která vyplňuje 2/3 vnitřního prostoru oční koule (bulbus oculi) za oční čočkou a jejím závěsným aparátem (řasnatým tělískem, corpus ciliare). Tvoří se pouze v embryonálním období a neregeneruje. V případě ztrát se nahrazuje jen komorovou tekutinou. Tam, kde na sklivec naléhá čočka, se nachází jamka pro čočku (fossa hyaloidea).
Canalis hyaloideus je tenký kanálek probíhající střední osou sklivce, je zkroucený, je zbytkem po embryonální tepénce a. hyaloidea, která vyživovala čočku. A. hyaloidea vycházela z papily zrakového nervu (discus nervi optici), oblasti sítnice oka, kde vzniká zrakový nerv, takzvaná slepá skvrna.
Stroma vitreum je tvořeno trámčinou z velice jemných vláken – (fibril), které jsou při povrchu hustší, takže tvoří pevnější povrch sklivce (membrana vitrea).
Obsah sklivce:
voda (98 %);
chlorid sodný;
stopy bílkovin;
kyselina hyaluronová (díky ní má sklivec gelovitou konzistenci).
Hlavní funkce:
udržování nitroočního tlaku a udržení hladkého povrchu sítnice;
sklivec je rosolovitá, průhledná tkáň, která vyplňuje oční dutinu a zevnitř naléhá na oční sítnici – poruchy sklivce vedou k chorobám sítnice a k poruchám vidění.
V naší poradně s názvem PRASKÁNÍ NEHTŮ PODÉLNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna štefková.
nevím co mam dělát pořad mi praska jenom neden nehet podélně.prosím oradu.
děkuji štefková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tohle vypadá, že to bude trvalá vada růstu nehtu, která bude mít své příčiny v nehtovém lůžku. Někdy to způsobí přibývající věk, někdy úraz a někdy i špatná výživa. Velice často je nutné si na to zvyknout a přizpůsobit k tomu péči o nehet. Jestli chceš mít jistotu co to je, tak zajdi na kožní, tam se na to podívají a přesně ti řeknou co s tím.
Nutnost předoperačního vyšetření záleží na celkovém stavu a zvyklosti pracoviště, kde bude operace provedena. Zákrok je menšího rozsahu, dle zvyklosti pracoviště se provede anestezie, častěji nyní už jen lokální, za pomocí parabulbární injekce. Samotné vypuštění silikonového oleje trvá přibližně 30 minut a je bezbolestné. Do oka se zavedou vstupy, vypustí se olej, dutina se vypláchne, zkontroluje se stav sítnice a případně se ošetří nějaká část sítnice, pokud je to třeba. Operace je ukončena vyplněním oka tekutinou z infuze. Pracovní neschopnost se odvíjí od profese a diagnózy, kvůli níž byl do oka olej dáván. U pracujících jedinců je většinou pracovní neschopnost vhodná přibližně na týden. Fyzickou zátěž je nutné omezit po dobu 7 dnů, pak již dle pokynů ošetřujícího lékaře podle stavu hojení oka.
Velmi často se stává, že se vysoký cholesterol zjistí i u lidí, kteří netrpí obezitou a naopak jsou velmi štíhlí. Často se také jedná o velmi mladé jedince, u nichž může být vysoký cholesterol způsobený genetikou, protože jedna forma tohoto onemocnění je dědičná. Pokud by tyto špatné geny předali potomkovi oba rodiče, tak ten je obvykle tímto onemocněním zasažen již od dětství a je u něj vyšší pravděpodobnost infarktu již v mládí. Lidé, kterým oba rodiče předali tyto „nemocné“ geny, mají i vnější příznaky, obvykle se u nich objevují různé bouličky například na kloubech.
Jedná se o familiární hypercholesterolemii (zkratka FH), což je tedy vrozená porucha metabolismu, která způsobuje výrazně zvýšení hodnot cholesterolu v krvi. Tato nemoc se může projevit již ve 12. roku života člověka. V České republice touto chorobu trpí zhruba 20 000 lidí. U lidí stižených familiární hypercholesterolemií nestačí změna životosprávy (ani nemusí být nutná), obvykle je třeba nasadit léky, které v dnešní době může předepsat i praktický lékař. Včasná diagnóza FH je u tohoto onemocnění tím nejdůležitějším. Pokud tedy člověk trpí FH, měl by pak nechat otestovat i své dítě (před nástupem do školy), protože brzká úprava jídelníčku může mít vliv na vývoj jeho cholesterolu v pozdějším věku.
Vysoký cholesterol mohou mít i štíhlí lidé, kteří netrpí touto genetickou poruchou. Může to být způsobené jejich nevhodným stravováním, které se sice neprojevuje na stavbě jejich těla, ale jejich cévy jejich stravováním trpí.
Léčba
Aby se vysoký cholesterol mohl léčit, je třeba poznat, že s ním má člověk problémy. Obvykle se to zjišťuje z vyšetření krve. Toto vyšetření bývá preventivní. Obvyklé je hlavně u lidí starších 40 let, v případě ale, že je podezření na vysoký cholesterol, tak se provádí i dříve. Podezření může být třeba u velmi obézních lidí, u lidí trpících cukrovkou, sníženou funkcí štítné žlázy, různými onemocněními jater a ledvin. Praktický lékař obvykle nechává vyšetřit hladinu cholesterolu u člověka v rámci preventivních prohlídek. Dlouhotrvající zvýšený cholesterol se ale může částečně projevit i různými příznaky, jako jsou bolesti nohou a bolest na hrudi. Navíc pokud se v těle usazuje větší množství tuků (a tím i cholesterolu v cévách), tak se to projeví i na očích, kdy se můžou vytvořit šedivé prstence na rohovce, také se změní sítnice (nažloutlé bulky a bílé zabarvení cév sítnice), a zakalení a snížení průhlednosti rohovky. Na kůži se mohou objevit různé žlutavé hrbolky (hlavně na rukou a nohách).
Léčba vysokého cholesterolu se obvykle nejprve zaměřuje na odst
