WARFAARIN A MAGNETOTERAPIE, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Léčba magnetem využívá pulzního elektromagnetického pole a provádí se pomocí válcových nebo plochých aplikátorů. Má protizánětlivý a protibolestivý účinek, způsobuje roztažení cév, uvolňuje svalové napětí a spazmy. Urychluje hojení kostí i měkkých tkání. Indikací jsou především degenerativní, zánětlivá a funkční onemocnění pohybového aparátu.
Indikace magnetoterapie
Neurologie: Velmi dobré výsledky má v léčbě neurologických chorob, například kořenové syndromy, obrny periferních nervů, cervikokraniální a cervikobrachiální syndrom, dětská mozková obrna. U roztroušené sklerózy dokáže i výrazně zmírnit některé potíže pacientů, využívá se také k ovlivnění migrén a jiných typů bolestí hlavy.
Revmatologie: Dobré účinky vykazuje magnetoterapie u revmatoidní artritidy, kde snižuje na různě dlouhou dobu otoky a bolestivost kloubů a celkovou aktivitu zánětlivého procesu, umožňuje i výrazné snížení dávek kortikoidů. Ovlivňuje všechna kloubní degenerativní onemocnění. U artrózy vede k vzestupu proteoglykanu, který chrání chrupavku před destrukcí. Vývoj tohoto onemocnění tak lze zpomalit až zastavit. Dále se využívá jako podpůrná léčba při terapii osteoporózy, epikondylitidy, spondylózy, spondylartrózy a mnoha dalších.
Ortopedie a chirurgie: Magnetoterapie má v tomto oboru široké využití u artróz, periartritidy ramenního kloubu, kostních zlomenin, osteomyelitidy, poúrazových stavů, syndromu karpálního tunelu, uvolnění totální endoprotézy, aseptické kostní nekrózy a jiných.
Dermatologie: Hojivé a protizánětlivé působení se využívá při terapii bércových vředů a dekubitů (proleženin).
Stomatologie: Nachází uplatnění v léčbě parodontózy, periostitidy či ovlivnění bolestí po extrakci zubu.
V naší poradně s názvem MAGNETOTERAPIE A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan.
Dobrý den!
Chodil jsem dlouhodobě na magnetoterapii dolních končetin, přitom užívám lék na ředění krve - Pradaxu. Od absolvování osmé terapie jsem začal mít problémy s krevním tlakem, náhlé změny tlaku, zejména náhlé vysoké hodnoty. Mám bolesti kloubů, mám dále pocit bolestí kostí (zejména v nohách) a brnění končetin. Prosím o odpověď co mám dělat, případně jakého specialistu vyhledat. Uvedené potíže nepřestávají, spíše se zvyšují. Děkuji za odpověď a pomoc, cítím se velmi špatně. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ve vašem případě budete muset spolupracovat se dvěma specialisty kardiologem a ortopedem. Bude potřeba jejich společná koordinace, kterou jako laik těžko zvládnete. Proto bude nejlepší do toho zapojit svého praktického lékaře, který bude schopen této koordinace.
K doplňkové a symptomatické léčbě bolesti trojklaného nervu je vhodné využít výjimečné vlastnosti nízkofrekvenční pulzní magnetoterapie. Ta tlumí bolesti jednak přímým efektem na šíření nervového vzruchu a jednak protizánětlivým efektem. Aplikace magnetoterapie při bolesti trojklaného nervu je jednoduchá a je široce využitelná (kromě útlaku nádorem). Včasné a denní opakované expozice mohou předejít přechodu do chronicity a zhoršení celkového stavu.
Alternativní léčba je zastoupená hlavně akupunkturou. Při zánětu trojklaného nervu se chraňte proti větru a zimě, prohřívejte se infralampou, elektrickou dečkou, nahřátým gelovým sáčkem. Nechte si zkontrolovat zuby, aby příčina zánětu nebyla v oblasti zubů. Účinná je šťáva z plodu černého bezu, a to převařená s alkoholem, tedy bezinkový likér. Doporučuje se i kakost smrdutý, bylinku můžete rozdrtit a užívat ji na bolesti trojklaného nervu. Pomáhá čaj z třezalky. Nebo čaje z protizánětlivých bylin, a to z měsíčku, řepíku, heřmánku, hluchavky, šalvěje, tužebníku jilmového. Postiženou část mažte třezalkovým olejem nebo domácí sádlovou mastičkou z levandule, měsíčku. Udělejte si 14denní bylinnou směs na psychiku z meduňky, maralí kořene, šišáku, chmele a třezalky. Výborná je reflexní terapie plosky nohy. Mačkejte v prvé řadě obličejovou část na palci nohy a krční páteř na plosce chodidla.
Magnetoterapie pro domácí použití se skládá z řady permanentních magnetických terapeutických pomůcek ve formě polštářků, bandáží, náramků, vložek do bot, náhrdelníků a podobně. Tyto produkty obsahují speciální permanentní magnety. Podušky a bandáže jsou vhodné k tlumení bolestí kloubů a svalů, zmírňují otoky a zrychlují hojení. Jsou vhodné pro domácí léčení nebo tam, kde není dostupná léčba na příslušném pracovišti. K ostatním formám aplikace mají někteří odborníci rezervovanější postoj.
Léčba magnetickým polem je fyzioterapeutická metoda využívající biologické účinky stacionárního (trvalého) nebo častěji pulzního (přerušovaného) elektromagnetického pole na lidský organismus. Je to metoda užívaná již v dávné historii, například Hippokrates léčil mnohé bolestivé stavy u svých pacientů přikládáním magnetické rudy. V současné době zažívá tato metoda renesanci. U pacientů je značně oblíbená pro svou neinvazivnost, nenáročnost, nenávykovost, absenci vedlejších účinků a výborný efekt zejména u bolestivých stavů. Je škoda, že se často prosazuje až jako metoda poslední volby, kdy ostatní léčebné metody nebyly účinné.
Magnetoterapie působí jak lokálně, tak celkově, aktivuje celou řadu obranných systémů a umožňuje autoreparaci (samovyléčení) organismu. Spouští imunitní systém, aktivuje hormonální systém hypofýzy a nadledvin a zvyšuje tvorbu kortikálních hormonů. Na buněčné úrovni dochází ke zvýšení propustnosti buněčných membrán a zrychlení látkové výměny. V místě působení dochází jednak k vazodilataci, tedy rozšíření krevních cév, a tím zvýšenému prokrvení tkáně a jejímu lepšímu zásobení kyslíkem a živinami se současným rychlejším odplavováním zplodin látkové výměny.
Magnetoterapie působí také protizánětlivě, a to jak u zánětů sterilních (například revmatoidní artritida, Bechtěrevova nemoc), tak u zánětů vyvolaných mikroby. Má silný analgetický efekt (tlumí bolest), takže nachází uplatnění zejména u svalových a kloubních bolestí. Tento efekt je vykládán působením magnetického pole na nervová vlákna a přenos nervových vzruchů, což vede dále k myorelaxaci, tedy uvolnění svalových spazmů a normalizaci svalového napětí. Způsobuje urychlení hojivých procesů v kostech i měkkých tkáních. Stimuluje tvorbu červených krvinek, má euforizující účinky (zlepšuje náladu), potencuje účinek antibiotik, zvyšuje imunitu a celkově zlepšuje regeneraci organismu.
Ve Františkových Lázních se léčí celé spektrum onemocnění pohybového aparátu, a to od revmatoidní artritidy, přes osteoporózu, mimokloubní revmatismus, funkční poruchy páteře až po pooperační stavy pohybového aparátu. Nejčastějšími, ale zdaleka ne jedinými indikacemi jsou osteoartróza a onemocnění páteře. Lázeňská léčba pomáhá jak pacientům před vznikem onemocnění, tak pacientům v různých stadiích nemocí. A především pomáhá nemoc stabilizovat.
K léčbě pohybového aparátu se využívá zejména františkolázeňská sirnoželezitá slatina, která ulevuje od bolesti pacientům s artrózou kolenních, kyčelních a jiných kloubů na dlouhou dobu, a to bez vedlejších účinků. Sirnaté sloučeniny a přírodní steroidy obsažené ve slatině příznivě ovlivňují chronický zánět a napomáhají regeneraci kloubů. Dlouhodobý léčebný účinek se dostavuje po absolvování dostatečného počtu zábalů, a to nejméně 10 až 12 aplikací v jedné kúře. Léčení je rovněž doplněné vhodnou pohybovou léčbou. Dále může být léčba doplněna řadou procedur fyzikální terapie, jako je magnetoterapie, laser, ultrazvuk, distanční magnetoterapie, které také významně snižují bolestivost velkých kloubů postižených osteoartrózou či revmatickým onemocněním malých kloubů a urychlují jejich regeneraci.
Pohybový aparát se léčí pomocí celkové nebo lokální kryoterapie (zvlášť placená služba), která při teplotě až minus 160 °C snižuje bolestivost kloubů, příznivě modifikuje zánětlivé procesy v postižených kloubech, zlepšuje imunitu a vyplavením endorfinů zlepšuje náladu u pacientů s artrózou.
Onemocnění srdce a cév
Františkovy Lázně patří svým zaměřením také mezi klasické kardiologické lázně. Léčí se zde pacienti po infarktu myokardu, s vysokým krevním tlakem, ischemickou chorobou srdeční, pacienti po operacích srdce, tedy po bypassech nebo náhradách srdečních chlopní. Léčí zde pacienty s onemocněním cévního systému, s ischemickou chorobou dolních končetin nebo po operaci varixů či flebotrombóze.
Základní léčebnou lázeňskou procedurou pro pacienty s onemocněním srdce a cév jsou uhličité koupele. Série koupelí příznivě ovlivňují regulaci krevního tlaku, práci srdce a celkový metabolismus správným nastavením autonomního nervového systému. Dále se využívá efektu přírodního oxidu uhličitého na cévy v podobě suchých uhličitých koupelí nebo aplikací ve formě plynových injekcí.
V rámci komplexního přístupu se doporučuje pacientům racionální nízkotučná dieta, případně redukce váhy, vhodná fyzická aktivita a opatření k ovlivnění rizikových faktorů aterosklerózy. Pro lázeňské hosty jsou k dispozici dle fyzické náročnosti značené srdíčkové trasy, které mohou absolvovat sami nebo v doprovodu školených instruktorů N
Artritida: Symptomy a stupeň závažnosti revmatoidní artritidy se u jednotlivých pacientů mohou lišit a podobně může být různá i léčba. I když se zvolí léčba, která je účinná, nemusí dlouhodobě fungovat stejně jako na začátku. Pak je třeba provést její úpravy, případně změnu. Velmi důležité pro další vývoj onemocnění je začít správnou léčbu dostatečně včas. To může výrazně omezit, a dokonce i zastavit dlouhodobé poškození kloubů a předčasnou invaliditu. Artritida kloubů je pro využití nízkofrekvenční pulzní magnetoterapie Biomag jedna ze základních indikací. Přínosem je její analgetický, protiotokový, protizánětlivý a hojivý efekt. Magnetoterapie pomáhá u chronických postižení zlepšovat hybnost a zpomalovat další poškozování kloubů a přináší celkovou úlevu od bolesti.
Revmatoidní artritida: Léčba využívá široké palety dostupných léků patřících do různých kategorií. Základem terapie jsou chorobu modifikující antirevmatické léky (anglicky disease-modifying antirheumatic drugs, DMARD), které zmírňují zánět a redukují progres strukturálního poškození. Dělí se do několika kategorií. Dalším typem léků užívaných při terapii revmatoidní artritidy jsou nesteroidní protizánětlivé léky (anglicky nonsteroidal anti-inflammatory drugs, NSAID), které jsou ovšem pouze symptomatické. Snižují tedy bolest, ztuhlost a zlepšují pohyblivost kloubů, ale nechrání je před poškozením. S jejich dlouhodobým používáním je také spojena nezanedbatelná kardiovaskulární a gastrointestinální toxicita. Takže by měly být podávány po kratší dobu a v nízkých dávkách. Dále se užívají glukokortikoidy, které mají rychlý a výrazný protizánětlivý účinek. Navíc mohou zabránit destrukci kloubů a významně zmírnit příznaky onemocnění. Nicméně při dlouhodobém užívání mají závažné vedlejší nežádoucí účinky (například osteoporóza, infekce, gastrointestinální krvácení nebo žaludeční vředy). Glukokortikoidy se doporučuje podávat jako součást iniciální léčebné strategie v případě aktivního onemocnění nebo u etablované formy při relapsu onemocnění. Dávku je nutné postupně snižovat až k vysazení, ideálně do 3 měsíců, maximálně však do 6 měsíců.
Dna: V průběhu záchvatu je vhodné na postižený kloub aplikovat studený obklad a na utlumení bolesti přípravek s protizánětlivými účinky (ibalgin, ibuprofen). Základem úspěšnosti léčby je včasná návštěva lékaře. Ten musí nejprve vyšetřit stupeň poškození kloubů, poté předepíše vhodnou medikamentózní léčbu, která podpoří snížení koncentrace kyseliny močové. Rehabilitace je nedílnou součástí léčby, protože udržuje funkční rozsah pohybu. Také rozumný přísun živin a dieta významně ovlivňují celkový zdravotní stav pacientů.
1 tableta obsahuje 100 mg nebo 300 mg allopurinolu.
Léková forma
Tablety k vnitřnímu užití.
Klinické údaje
Indikace: dna, léčba primární hyperurikémie, prevence a léčba primární uratické nefropatie se symptomy dny nebo bez nich, léčba sekundární hyperurikémie při hematologických onemocněních; k prevenci a léčbě hyperurikémie, která vzniká při destrukci buněk během radioterapie nebo chemoterapie malignit, prevence a léčba urolithiasy a tvorby kalcium-oxalátových konkrementů při hyperurikosurii.
Dávkování a způsob podání: U dospělých je počáteční dávka 100–300 mg jednou denně. Je-li to nutné, může se dávka postupně zvyšovat po 100 mg za monitorování sérové hladiny kyseliny močové v intervalech 1–3 týdny do dosažení žádoucího výsledku. Překračuje-li denní dávka 300 mg, měla by být podávána ve 2–4 stejných dílech. Před začátkem protinádorové terapie by měla být léčba allopurinolem zahájena 1–2 dny předem dávkou 600–800 mg denně a měla by pokračovat 2–3 dny. Trvání léčby řídíme dle hodnot sérové hladiny kyseliny močové. U dětí se sekundární hyperurikémií při hematologických nebo jiných malignitách nebo při abnormalitách enzymů by měla být denní dávka allopurinolu 10–20 mg/kg tělesné hmotnosti. Dávkování a trvání léčby řídíme dle účinku léčby (zmenšení velikosti tumoru, stupeň infiltrace kostní dřeně, počet blastů v periferní krvi). Ve stáří by měla být dávka redukována pro možnou poruchu renálních a hepatálních funkcí a riziko zvýšené toxicity. Přípravek se užívá po jídle s dostatečným množstvím tekutiny.
Kontraindikace: Přecitlivělost na kteroukoliv látku v přípravku obsaženou, gravidita, laktace, vážné choroby jater, vážné choroby ledvin (azotémie), diopatická hemochromatóza (i v rodinné anamnéze). Léčba allopurinolem nemůže být zahájena během akutního záchvatu dny.
Speciální upozornění: Léčba allopurinolem není indikována při asymptomatické hyperurikémii. Přípravek může být podán k léčbě sekundární hyperurikémie pouze dětem s malignitami nebo enzymatickými poruchami. V těhotenství je možno přípravek použít pouze výjimečně, po pečlivém zvážení přínosu a rizika léčby, protože teratogenní efekt není zcela vyloučen. Během léčby je nutný dostatečný příjem tekutin. Množství moči by se mělo pohybovat nad 2 litry/den a moč by měla být neutrální nebo lehce alkalická. Pravidelné kontroly jaterních funkcí jsou nutné, zejména na počátku terapie (prvních 6–8 týdnů). Léčba allopurinolem se nesmí zahajovat při akutním záchvatu dny. Po odeznění akutní fáze se může léčba zah
Jak dotyčný/á zemřel/a (po dlouhé nemoci, náhle, stáří a podobně).
Pochopení bolesti pozůstalých a myšlenka, že když někdo zemře, tak vzpomínky nemizí.
Z kolika dětí byl/a zesnulý/á, z jakých poměrů (v případě, že byl/a chudý/á – pocházel/a z prostých poměrů, bohatý/á – měl/a hojný život obohacený nejen cennostmi, ale hlavně láskou...).
Kolik měl/a dětí a koho tady zanechal/a.
Dobré vlastnosti a skutky, jestli byl/a v nějakém sdružení, spolku, sportovním týmu, v čem vynikal/a a čím se kupříkladu živil/a.
Nakonec přidat verš nebo krátkou píseň
Podklady pro profesionální smuteční projev:
Jméno a příjmení zesnulého/zesnulé, věk
Datum a místo narození
Jména rodičů zesnulého/zesnulé
S kolika sourozenci zesnulý/zesnulá vyrůstal/a, popřípadě jména
Poslední zaměstnání
Jméno manžela/manželky, kolik let trvalo manželství
Pokud je vdovec/vdova, úmrtí manžela/manželky
Počet a jména dětí
Počet a jména vnoučat
Počet a jména pravnoučat
Povahové rysy
Zájmy, záliby
Zvláštní poděkování rodiny někomu (například za péči)
Pokud lékař zjistí, že bolesti opravdu způsobuje tenisový loket, nečekejte, že se obtíží zbavíte ze dne na den. Léčba je poměrně zdlouhavá a vyžaduje trpělivost a disciplinovanost. Terapie začíná konzervativními prostředky – pacient si maže postižené místo protizánětlivými mastmi, šetří loketní kloub a používá ortézu či speciální epikondylární pásku, která pomáhá stabilizaci loktu a ulehčuje tím práci šlachovým úponům svalů. Lékař může předepsat i fyzioterapii (protažení a uvolnění příslušných svalů, mobilizace hlavičky kosti vřetenní) či fyzikální terapii – na tenisový loket je účinná jak magnetoterapie a elektroterapie, tak i ultrazvuk a laser, nebo termoterapie. Své místo v léčbě epikondylitidy si vydobyla i terapie tzv. rázovou vlnou, jež se zdá být velmi efektivní, avšak bohužel není dosud hrazena pojišťovnou. Dále lze injekčně podat lokální anestetikum či kortikoidy; při tomto postupu je vhodné loket znehybnit alespoň závěsem v šátku. Pokud léčba nezabírá, přistupuje se k operačnímu řešení, po němž je ruka znehybněna zhruba na dva týdny a poté následuje intenzivní rehabilitace.
U dlouhodobých bolestí zad závisí na příčině. Léčbou zde bývá rehabilitace, pobyt v lázních, užívání léků proti bolesti. Ve vážnějších případech je nutný i operační zákrok.
Průběh léčby
Všeobecným pravidlem je necvičit přes únavu. Když se cítíme doopravdy unavení a vyčerpaní, je lepší zkusit jen pár lehkých cviků na protažení. Svaly se během dne zkracují a ochabují a svalový korzet je nerovnoměrně zatěžován. Svalové rovnováhy dosáhneme pevnými zádovými svaly, prsními, břišními a lopatkovými svaly. Často jsou oslabeny také hýžďové svaly, které mají vliv na stabilitu pánve, a tím i na držení celého těla.
Optimání doba léčení
Vysušená rozmělněná rašelina se mísí ve velkých kádích s vodou a je zahřívána na teplotu 38–39 °C. Tato směs je pak potrubím dodávána do speciálních van, kde odborný personál upravuje teplotu slatinných koupelí dle lékařských pokynů na 37–40 °C. Aby se tělo dostatečně prohřálo, trvá slatinná procedura 15 minut. Dále pak následuje sprcha a odpočinek v suchém ovinu. Hlavním účinkem slatinných koupelí je prohřívání organismu, hydratace kůže a zvýšení obranyschopnosti. U nemocných s pohybovými obtížemi způsobuje tato procedura snížení svalového napětí, zmírňuje bolesti, zajišťuje lepší prokrvení tkání a rychlejší regeneraci.
Výběr zařízení se specializací na tuto léčbu
Stavy vhodné k lázeňské léčbě v třeboňských lázních:
Degenerativní onemocnění kloubů (osteoartróza, zejména koxartróza a gonartróza)
Revmatická onemocnění
Bechtěrevova nemoc
Dna a hyperurikemický syndrom
Osteoporóza
Artritidy
Vertebrogenní algický syndrom
Funkční poruchy kloubů, svalů apod.
Bolestivé stavy páteře a kloubů
Bolestivé stavy měkkých tkání
Stavy po úrazech a operacích pohybového aparátu (včetně operací s náhradou kloubní a plotének)
Bolest kloubů prstů na ruce může být způsobená artrózou, kterou trpí především starší lidé, nevyhýbá se však ani mladším ročníkům. Artróza je nezánětlivé degenerativní onemocnění, které může vést až k úplné ztrátě hybnosti a invaliditě postižených oblastí. Rozvíjí se několik let a postupně způsobuje poškození chrupavky, tedy ochranné vrstvy kloubu. Chrupavka se v důsledku tohoto ztenčuje, objevují se v ní trhliny, které způsobují větší tření při pohybu. Postižený kloub začne vytvářet výrůstky a ty následně dráždí nervy, což vyvolává charakteristickou bolest. Není zcela známá příčina, která stojí za rozvojem této nemoci. Obecně se uvažuje spíše o souhře několika rizikových faktorů. Řadí se mezi ně mimo jiné opotřebení kloubní chrupavky související s pokročilým věkem. O konkrétnějších příčinách lze hovořit u jednotlivých druhů artrózy, i tak se jedná spíše o orientační a ne vždy zcela prokázané vlivy.
Léčba artrózy spočívá v potlačení nepříjemných projevů a ve zpomalení či úplném zastavení progresu nemoci. Postižený kloub nelze zcela vyléčit. Základem je správná diagnóza a zhodnocení stavu postižených kloubů. K tomu se využívá různých zobrazovacích metod (například rentgen, magnetická rezonance, sonografie a podobně), dělají se krevní testy, nezbytná je také spolupráce pacienta a jeho detailní popis obtíží. Nosným pilířem léčení artrózy bývá rehabilitace a různé terapie (magnetoterapie, elektroterapie a další), jimiž lze eliminovat otoky, bolesti a zastavit poškozování chrupavky. V otázce medikamentů se volí analgetika (i v podobě mastí a gelů) na mírnění bolestivých stavů, případně nesteroidní antirevmatika a chondroprotektiva (pro regeneraci chrupavčité tkáně). Je také vhodné nevěnovat se činnostem, při kterých dochází k problémům. Doporučuje se vyvarovat se prochladnutí dané oblasti, v zimě je tedy u artrózy prstů na rukou bezpodmínečně nutné nošení rukavic, aby byly ruce pořád v teple.
Onemocnění kloubů patří mezi nejčastější choroby týkající se pohybového aparátu. Obvykle se jedná o vleklé nemoci, které výrazně zhoršují kvalitu života. Jednou z nich je i artróza u prstů na rukou, kterou trpí především starší lidé, nevyhýbá se však ani mladším ročníkům. Artróza se objevuje na kloubech prstů rukou. Jedná se o nezánětlivé degenerativní onemocnění, které může vést až k úplné ztrátě hybnosti a invaliditě postižených oblastí. Rozvíjí se několik let a postupně způsobuje poškození chrupavky, tedy ochranné vrstvy kloubu. Chrupavka se v důsledku tohoto ztenčuje, objevují se v ní trhliny, které způsobují větší tření při pohybu. Postižený kloub začne vytvářet výrůstky a ty následně dráždí nervy, což vyvolává typickou bolest.
Není zcela známá příčina, která stojí za rozvojem nemoci. Obecně se uvažuje spíše o souhře několika rizikových faktorů. Řadí se mezi ně mimo jiné opotřebení kloubní chrupavky související s pokročilým věkem. O konkrétnějších příčinách lze hovořit u jednotlivých druhů artrózy, i tak se jedná spíše o orientační a vždy ne zcela prokázané vlivy.
Léčba artrózy spočívá v potlačení nepříjemných projevů a ve zpomalení či úplném zastavení progresu nemoci. Postižený kloub nelze zcela vyléčit, při závažných stavech se u velkých kloubů (kyčle) přistupuje k operacím, kdy je kloub nahrazen umělým. Základem je správná diagnóza a zhodnocení stavu postižených kloubů. K tomu se využívá různých zobrazovacích metod (například rentgen, magnetická rezonance, sonografie a podobně), dělají se krevní testy, nezbytná je také spolupráce pacienta a jeho detailní popis obtíží. Nosným pilířem léčení artrózy bývá rehabilitace a různé terapie (magnetoterapie, elektroterapie a další), jimiž lze eliminovat otoky, bolesti a zastavit poškozování chrupavky. V otázce medikamentů se volí analgetika (i v podobě mastí a gelů) na mírnění bolestivých stavů, případně nesteroidní antirevmatika a chondroprotektiva (pro regeneraci chrupavčité tkáně). Je také vhodné nevěnovat se činnostem, při kterých dochází k problémům. Doporučuje se vyvarovat se prochladnutí dané oblasti, v zimě je tedy u artrózy prstů na rukou bezpodmínečně nutné nošení rukavic, aby byly ruce pořád v teple.
Je však třeba varovat před paušálním používáním této terapie bez předchozího lékařského vyšetření. Rovněž nelze používat bez konzultace s lékařem různé volně prodejné magnetoterapeutické pomůcky, kterých je na trhu celá řada a často je jejich prodej podporován masivní reklamní kampaní. Také lékař aplikující magnetoterapii by měl být zkušený v této problematice, měl by znát indikace i vedlejší účinky této metody a používat vhodné přístroje. Aplikace magnetického pole bez odpovídající zkušenosti a s použitím nevhodných parametrů nastavení elektromagnetického pole může vést k poškození pacienta. Je znám i případ pacienta, který byl s domnělou diagnózou zánětu ramenního kloubu léčen bez předchozího rentgenového vyšetření, a až posléze, když pacient na léčbu reagoval bolestivě, byla zjištěna nádorová metastáza v kosti pocházející z tumoru ledviny.
Absolutní kontraindikací (kdy nelze v žádném případě magnetoterapii použít) je těhotenství, zvláště v prvních měsících, kdy nelze vyloučit teratogenní vliv na vyvíjející se plod (možný vznik vrozených vývojových vad plodu). Není doporučována ani v dalších měsících těhotenství, a to ani na vzdálené oblasti těla. Dále nelze magnetoterapii použít u osob s kardiostimulátorem, kde je možné ovlivnění jeho funkce. Dalšími kontraindikacemi jsou zvýšená funkce štítné žlázy, nadledvin, krvácení do trávicího traktu, infekční onemocnění, nádory, kdy nelze vyloučit vzplanutí metastatického procesu.
Relativní kontraindikací (kdy je třeba použití magnetoterapie zvažovat) je menstruační krvácení, a to pro možnost zesílení krvácení, dále mykotická (plísňová) onemocnění a epilepsie. Pozornost je nutno věnovat pacientům s hypertenzí či hypotenzí, kdy zejména v začátcích léčebné aplikace může dojít k výkyvům tlaku.
Aplikátory magnetoterapie se rozdělují na plošné, které se přikládají na postiženou oblast, a cívkové, které mají podobu válce o různém průměru, do něhož se vloží například postižená končetina, nebo pacient leží na zádech uvnitř aplikátoru.
Magnetoterapii je vhodné používat jako součást léčebného plánu při současné aplikaci jiných léčebných metod. Pacient se nesvléká, pole prostupuje oděvem i sádrovou fixací. Při použití nízké indukce nejsou kontraindikací ani kovové materiály v těle pacienta. Léčba je aplikována opakovaně, například 1x až 2x denně 30 minut, u postižení skeletu častěji, minimální počet aplikací je cca 15. Pokud po 7 až 10 aplikacích nedojde k žádnému zlepšení, terapie se zpravidla ukončí. U některých pacientů se objevuje přechodné zhoršení po 2 až 3 aplikacích, to by však neměl být důvod k přerušení léčby. Někdy se efekt dostaví až s několikatýdenním odstupem po skončení kúry.
Zatím nebyl vynalezen lék, který by artrózu úplně zastavil. V úvahu připadá pouze léčba, která má zpomalit zhoršování obtíží. Základem úspěchu je změna životního stylu, především redukce obezity (každý zhubnutý kilogram znamená pro kyčel při chůzi snížení tlaku až o 3 kg) a změna stereotypních pohybů zatěžujících kloub. Ze sportů se doporučuje třeba plavání nebo i cyklistika. Léčba má komplexní charakter – v počátcích nemoci má zásadní význam cvičení pod vedením fyzioterapeuta v kombinaci s různými typy fyzikální léčby (magnetoterapie, ultrazvuk, vodoléčba a podobně). Cílem cvičení je zachování kloubní pohyblivosti nejdéle, jak je to možné. Při bolestech se podávají analgetika (na její tišení) a nesteroidní analgetika. Vhodné je užívání léků, které vyživují a obnovují kloubní chrupavku a prodlužují její životnost (chondroprotektiva). Pokud je již artróza kyčle v pokročilém stadiu, může lékař doporučit definitivní operační řešení problému a pacient podstoupí takzvanou totální endoprotézu kyčelního kloubu. Ta zpravidla vyřeší všechny problémy navždy.
