Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

WOBENZIN MI POMOHL


Zajímáte se o téma WOBENZIN MI POMOHL? Tak právě pro vás je určen tento článek. Anorexie (či mentální anorexie) je psychická porucha, při které postižený úmyslně snižuje svoji tělesnou hmotnost. Zjednodušeně řečeno, lidé trpící anorexií odmítají jídlo. Ne snad proto, že by neměli hlad nebo chuť, ale proto, že si připadají stále tlustí, a tudíž jíst nechtějí.


Příběhy lidí s anorexií

Projímadla

„Když mě po pár měsících propustili s váhou 45 kilo, hned druhý den jsem zašla do lékárny a nakoupila projímadla. Začala jsem se přejídat, pak jsem vše vyzvracela a na to si dala desítky pilulek projímadel denně, abych měla jistotu, že z těla vypudím i poslední tukovou buňku. Zdálo se mi to mnohem lepší než se mučit hlady. Sice jsem si ničila vnitřnosti, ale byla jsem hubená. A na ničem jiném mi nesešlo. Kupovala jsem tolik projímadel, že mi je postupně všude odmítli prodávat. Celé dny jsem nakupovala jídlo, cpala se, zvracela a plánovala, co sním zítra. Byla jsem už tak nemocná, že to tělo nedokázalo zvládnout a přepadaly mě záchvaty a křeče. Máma byla zděšená. Zoufale se mi snažila nějak pomoci, ale všechno bylo marné. Myslím, že nebýt jí, už bych byla dávno mrtvá. Doktoři se mě pokusili ještě několikrát izolovat v nemocnici, ale když jsem trochu nabrala a pustili mě, pokaždé jsem vše zase hned shodila. Jediným efektem pobytu v nemocnici bylo, že jsem na tom byla čím dál hůř. Dívky, se kterými jsem se v nemocnici potkávala, mi vše ještě ztěžovaly, pořád jsme mezi sebou soutěžily a navzájem se hecovaly. Která z nás je nejhubenější? Kterou propustí, aniž by začala jíst? Doktoři nakonec díkybohu pochopili, že ústavní léčba na mě nezabírá, a povolili mi zůstat doma a hlídat si váhu. Teprve tehdy mi začalo docházet, co dělám svému tělu. Třikrát mě znovu vezli do nemocnice, protože mi tělo vypovědělo službu. Zuby se mi drolily, oči nedokázaly snášet jasné světlo a měkly mi kosti. Nenáviděla jsem se za to, co si provádím, ale nestačilo to, abych se rozhodla nabírat váhu. Chtěla jsem jen zvítězit nad bulimií. A s máminou pomocí se mi to nakonec podařilo. Jenže jak jsem přestala s přejídáním a zvracením, přestala jsem zároveň i jíst. Přestěhovaly jsme se s mámou do Prahy, abychom začaly nový život, ale vlastně se nic nezměnilo. Nenabrala jsem ani kilo. ,Lenko, jestli nezačneš jíst, umřeš,ʽ řekl mi nakonec nový doktor. Nechtěla jsem umřít a nechat tady mámu samotnou. Jenže touha po štíhlosti byla příliš silná. Přišla jsem na to, že jediný způsob, jak to můžu zvládnout, je udržovat si alespoň stejnou váhu. A to se mi zatím daří. Poslední čtyři roky mám pořád 23 kilo. Přežívám na čokoládě a kole. Nejím zeleninu, protože jsem přesvědčená, že když už musím jíst, pak jen něco, co mi skutečně chutná. A zeleninu vážně nemusím. Nyní chodím pravidelně k psychologovi a také jednou za čtrnáct dní k doktorovi na krevní testy a vyšetření ledvin a jater. Už nikdy nechci znovu do ústavu, a tak beru denně 15 tablet sodíku, abych vše zvládla. Moc dobře vím, co jsem se sebou

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jak překonat anorexii

Poradna

V naší poradně s názvem WOBENZYM DISKUSE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.

Wobenzym působí systémově, nikoliv akutně a na již existující záněty nezabírá. Já si myslím, že ve vašem stavu vám už Wobenzym moc nepomůže. Doporučuji abyste se již dále netrápila. Jděte na nejbližší pohotovst ve velkém městě a z důvodu velké bolestivosti si nechte zub okamžitě vytrhnout. Například v Praze vám toto vytržení velice dobře udělají na zubní chirurgii FN na Karlově náměstí (www.vfn.cz) bez objednání.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena.

mam tam jen napeti malinko tlaku jako od zanetu jistmuzu všechno,,spat..jennten tlak je neprijemny..myslela jsem ze by mi zanet pozastavil,,psala jsem si z doktorem který dela analgosedaci na uspani v Brne..psal mi ze wobenzin je na zanety a ze pomuze,,pokud ne mam prijet..některi lide psali ze jim to od zanetu pomohlo

Zdroj: příběh Wobenzym diskuse

JANINKA-HANINKA

„Tys to udělal... do mě?“ zeptala se ještě trochu udýchaně.
„Je tu snad... ještě... někdo jinej?“ zeptal jsem se ještě udýchaněji.
„Já jenom, že mám právě dost blbý období,“ usmála se spíše pro sebe. Usmála!
„To máme tedy oba blbý období, Janinko,“ konstatoval jsem upřímně a horečně přemýšlel, zda si přeju, aby se právě tahle zručná kadeřnice stala matkou mého dalšího dítěte. No nepře-ju, a nic proti zručným kadeřnicím, které ještě ke všemu vypadají hodně dobře. Problém zpravidla nastává, až když se rozpovídají.
Jsem nezodpovědný. Proč s ní lezu do postele, když celkem otevřeně deklarovala, že by se stala ráda matkou dítěte, kterého se nechci stát otcem? Možná proto, že se při souložení ne-mluví. Nebo jen docela stručně.
A proč seznámeníchtivé pětatřicátnice, které nevypadají nic moc, všechny děti mají a další děti už spíše či plně nechtějí, a ty, které vypadají dobře, děti nemají a jsou ochotny se s blížící se čtyřicítkou nechat oplodnit i od orangutana, pokud by jim někdo zaručil, že dítě nebude mít fazonu zcela po tatínkovi. Nemělo by to být zcela naopak? Že by ty hezké děti měly a ty ostatní neměly?
Jenže ty ostatní si ty děti prostě s někým zařídí bez velkých licitací, protože těch oplodňovacích příležitostí zas tolik nemají, zatímco ty hezké tak dlouho přebírají, koho tím šťastným otcem vlastně učiní, až přeberou, a už jim houká vlak a zvoní hrana a už se jen fofrem hledá táta, nebo alespoň ten oplodňovač.
Tato pětatřicítka se mi však vyrvala z misionářské polohy, jako by mi četla myšlenky (popřípadě zjistila, že si skutečně vystřihla orgasmus s orangutanem), a začala se hbitě oblékat. Na vteřinu mne napadlo, zda si nepřišla skutečně jen pro tu plus minus dvěstěmilionovou partičku spermií, která v ní teď možná svádí nemilosrdný souboj o jediné vajíčko. Souboj na život a na smrt.

Měla hezké prádlo. Černou, poloprůhlednou podprsenku bez molitanových šidítek a miniaturní tanga. Asi jí na mně záleželo. Nebo na tom, aby se mi líbila. Nebo na tom, abych ji oplodnil a ona konečně mohla trajdat s kočárkem. A proč si ženy vlastně oblékají tak svůdné (a zcela nepraktické) spodní prádlo, když měřítkem úspěchu je vlastně jen a pouze to, jak rychle z něj budou vysvlečeny?
Tvářila se, jako kdyby jí uletělo hned pět rojů včel. A jak bych se měl tvářit já, když mi holka ani neřekne, abych si dával bacha? Kdyby holka, velká ženská!
Ta ženská se štíhlou holčičí postavou a půvabnou pihou na zadečku si však neskutečně naštvaně navlékala punčocháče, dokonce takovým způsobem, až v nich výstražně zapraskala statická elektřina.
„Janinko, stalo se něco kromě toho, žes právě otěhotněla?“ vsadil jsem na černý h

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Seznamovací thriller: Hledám štíhlou ženu

Příběh

Ve svém příspěvku POTRAVINY NA ZVÝŠENÍ HLADINY TESTOSTERONU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin U.

A existuje nějaké přírodní řešení na zvýšení testosteronu? Nebo ne přímo zvýšení ale spíš zpomalení nebo zastavení jeho úbytku? Už je mi přes 50 a takové ty typické projevy nižšího testosteronu na sobě začínám pociťovat. Tak jenom jestli je nějaká domácí alternativa abych nemusel hned běhat k doktorovi.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Rimison.

O potravinách nevím, ale mě pomohl doplněk stravy. Nevím jestli má teda přímo vliv na zvýšení testosteronu, ale rozhodně dokáže pomoci zmírnit projevy jeho úbytku, jako je únava, energie nebo třeba libido. Konkrétně mi pomohl doplněk Vitamen a jsou v něm bylinky jako kotvičník, pískavice a ženšen které mají přesně na tohle vliv.

Zdroj: příběh Testosteron

Smuteční verše na parte

Někdy se na parta může hodit verš pro člověka, který nemá děti a nelze použít smuteční báseň pro maminku a nebo tatínka. Proto je zde uveden seznam univerzálních básní na parte.

Ty prosté věci, jež jsem miloval,

toužil jsem míti věrně kolem sebe.

A byl to ráj a já se o ně bál

a věděl jsem, že tratím v nich kus nebe

Okno mi řeklo: Jen se rozhlédni,

až odejdeš, už cizí budu tobě.

Kyvadlo řeklo: Jdi, je k poledni.

A křížek na zdi: Sejdeme se v hrobě.

~

Odcházím tam, kam všechna pokolení přede mnou.

A lesy budou šumět dál a květy budou kvést.

~

Po krátkých cestách chodili jsme spolu, na dalekou odešel jsi sám.

~

Co vděkem za lásku a péči Tvou Ti můžem dát - hrst krásných květů naposled, a pak jen vzpomínat...

~

Nezemřela jsem, neboť vím, že budu stále žít v srdcích těch, kteří mě milovali.

~

V tento den loučení přejte mi štěstí. Neplačte o mne, již sladce spím, život byl stejně bolem mým.

~

Já půjdu tam, kam všechna pokolení odešla.

A lesy budou stále v slunci snít

a vody dřímat v lesku bílých hvězd.

Julius Zeyer

~

Dozněl tlumený akord života,

ztichla jeho tichounká píseň,

mlha studená padá do polí

a nám do srdcí bolestná tíseň.

~

Přestalo tlouci srdce Tvé znavené,

nebylo z oceli, nebylo z kamene.

Bolesti znaveno přestalo bít,

nebylo léku, jímž mohlo by žít.

~

Jen jediné srdce na světě jsme měli,

jež dovedlo nás milovat,

kdybychom láskou vzbudit je chtěli,

neozve se nám vícekrát.

Utichlo, umlklo, šlo již spát...

~

Pohasly její milé oči,

klesly upracované ruce,

ztichlo zlaté srdce,

odešla tam,

odkud není návratu.

~

Neplačte drazí,

že odcházím spát,

jak pokynul mi osud.

Ve věčné noci bude se mi zdát,

že žiji s vámi dosud.

~

Jak těžko žít,

když v těle síla není,

jak těžko umírat,

když se chce tolik,

ach tolik žít.

~

Klesla ruka, která tak ráda pracovala,

zmlkla ústa, která slovy hladívala,

a oči, které se tak mile dívaly,

se navždy zavřely.

~

Kdo Tě znal, ten zná naši bolest,

ten ví, co jsme v Tobě ztratili.

V našem srdci žiješ věčně dále –

spi sladce, vždyť se opět shledáme.

~

Přátelé s vámi se loučím,

odcházím,

neb hodina má již dozněla,

života svíce zhasla...

~

Neplačte, že jsem odešla,

ten klid a mír mi přejte,

jen v srdcích věčnou vzpomínku

si na mne zachovejte.

~

Odcházím za světlem...

kde v dálce splynu s ním.

Těm, které miluji, na cestu posvítím.

~

Posílám pozdrav poslední...

všem, kdo měl mne rád,

mně se&nbs

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Smuteční básně

Příběh

Ve svém příspěvku WOBENZYM U DĚTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta.

Tento článek je opravdu skvěle napsaný. Něco takového jsem na internetu dlouho hledala. Účinnost wobenzymu můžeme v naší rodině jen potvrdit. Mě pomohl vypořádat se s opakovanými záněty močových cest a dětem zase pomohl od neustálých bronchitid a nikdy nekončících rým.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Wobenzym u dětí

Ukázky projevu na smuteční hostině

Projev potomků

Drahá rodino, milí přátelé,

Dovolte mi, abych Vám poděkoval, že v této těžké chvíli stojíte při nás a přišli jste se rozloučit s naší milovanou maminkou. Vaše lítost mi dává naději, že má maminka nebude nikdy zapomenuta a že kromě nás, její blízké rodiny, si její vzpomínku uchováte i Vy. Úcta, kterou jste jí dnes vzdali, mi vhání slzy do očí a zároveň budí radost v srdci, dokazuje mi, že život mé maminky měl smysl. Vím, že i ona sama, by dnes byla Vaší láskou dojata a poctěna, protože jí nikdy nepovažovala za samozřejmost a každého z Vás si velmi vážila. Pozvedněme sklenku a s tichou vzpomínkou si připijme na naši milovanou maminku, manželku, sestru, babičku a přítelkyni. Nikdy na tebe nezapomeneme.

Projev blízkého přítele

Drahá truchlící rodino, milí přátelé,

Dovolte mi, abych i já, blízký přítel zemřelého Josefa, na něj zavzpomínal a podělil se s Vámi o svou vzpomínku na něj. Josef byl skvělým kamarádem, rodičem, manželem, kolegou, byl člověk plný energie a lásky k životu. Jeho mysl plná ideálů nás spojila nejprve jako kolegy, později i jako přátelé. Bylo mi ctí stát mu po boku ve chvílích dobrých i zlých, stejně jako on stál za každé situace při mně. Byl jediný, kdo se se mnou upřímně radoval z každého mého úspěchu a zároveň on jediný se nikdy nebál mi říct, že něco dělám špatně. Byl můj jediný pravý přítel a já ho měl a mám za to rád. Proto vás prosím, pozvedněte spolu se mnou sklenku na počest muže, který uměl prožít svůj život tak, že mu každý z nás může závidět a jeho vzpomínku si navždy uchovejme.

Zdroj: článek Smuteční řeč na pohřbu

Poradna

V naší poradně s názvem ARÓNIE A OBSAH OXALÁTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.

PĚSTUJI ARONII, LISUJI Z TOHO ŠTÁVU A POPÍJÍM TAK JEDNO DECI DENNĚ, KDYŽ JE SEZONA.
TRPÍM LEDVINOVÝMI KAMENY OXALÁT. TAK SE PTÁM ZDALI MOHU KONZUMOVAT UVEDENOU ŠTÁVU, PAČ V TABULKÁCH O PURINECH JSEM TO NENAŠEL.
DĚKUJI VÁM ZA ODPOVĚD A PŘEJI HEZKÝ DEN. ZDENĚK

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Bobule arónie obsahují kyselinu šťavelovou (oxalát), přirozeně se vyskytující látku nacházející se v některých druzích ovoce a zeleniny, která může u některých lidí krystalizovat jako šťavelanové kameny v močových cestách.

Pokud jste náchylný k ledvinovým kamenům nebo máte onemocnění ledvin, může vám lékař doporučit dodržování diety s nízkým obsahem oxalátu. Ale pro většinu lidí mohou výhody potravin bohatých na živiny a s vysokým obsahem oxalátů převážit jejich rizika.

Za bezpečné množství pro lidi se sklonem k tvorbě ledvinových kamenů se považuje 100 gramů bobulí arónie denně. Uvádíte, že pijete denně 100 ml šťávy z arónie, což odpovídá limitu 100 gramů plodů. Váše dávka je tedy optimální pro využití nutričních výhod arónie a zároveň minimalizuje riziko krystalizace ledvinových kamenů.

V sezóně, kdy denně konzumujete arónii, byste se měl vyvarovat většímu množství ostatních potravin, které také obsahují vyšší množství oxalátů, jako je špenát, červená řepa, produkty ze sóji, mandle, brambory, maliny a datle.

Existují určité postupy, které můžete udělat, abyste pomohl udržet nízké hladiny oxalátu a zmírnil tak problémy, které mohou způsobit:

- Pijte dostatek vody, abyste pomohl tělu vyplavit přebytečné oxaláty.
- Získejte doporučené množství vápníku, který se při trávení váže na oxaláty.
- Omezte příjem sodíku a cukru, které mohou přispívat k tvorbě ledvinových kamenů.
- Získejte pouze doporučené množství vitamínu C. Příliš mnoho vitamínu C může zvýšit produkci kyseliny šťavelové ve vašem těle.
- Vařte zeleninu s vysokým obsahem oxalátu, abyste snížili jeho obsah.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Arónie a obsah oxalátů

Diskuze o Gabanoxu

Cenné zkušenosti přímo od uživatelů Gabanoxu.

  • Vyjádření pacienta, který gabapentin užívá se 6 měsíců až 1 rok: "Toto je nejlepší lék na úzkost, který jsem kdy vyzkoušel. Víte, jaké to ve mně vyvolává pocity? Jako když jsem byl dítě, než se u mě rozvinula úzkost. Mluvil jsem svobodně. Nebál jsem se, že mě někdo bude soudit. Takže teď s tímto lékem neanalyzuji každé slovo, které řeknu, než ho vyslovím. Mluvím znovu svobodně.";
  • Vyjádření pacienta, který gabapentin užívá 6 měsíců až 1 rok: "Léčím se na depresi rezistentní na léčbu, GAD s panickou poruchou a PTSD. Užíval jsem mnoho různých kombinací léků bez úlevy. Můj psychiatr mi doporučil agresivnější přístup, elektrokonvulzivní terapii. Šel jsem domů s pocitem porážky a bez léčby, vysadil mi všechny léky. SUPER ŠPATNÝ NÁPAD! Měl jsem velmi špatné abstitenční příznaky z vysazení, ale zvládl jsem je díky podpoře, kterou mi pomohl najít nový lékař. Také stále zažívám celou řadu emocí odpovídajících dané situaci.";
  • Vyjádření pacienta, který gabapentin užívá déle jak 10 let: "Pokud trpíte úzkostí, bipolární poruchou, PTSD, záchvaty paniky nebo jako já všemi výše uvedenými - TENTO KONKRÉTNÍ LÉK BUDE NEJLEPŠÍ! Beru ho od roku 2008. Beru 600 mg 3x denně. Zabralo mi to velmi rychle. Vyzkoušel jsem tolik různých s tolika vedlejšími účinky. S tímhle dokážu plně fungovat, cítím všechny emoce (ne že bych to někdy rád) dělá to zázraky a přitom nezničí vaši osobnost VŘELE DOPORUČUJI VYZKOUŠET TENTO LÉK, zvláště pokud je těžká léčba, jako mám já!

Zdroj: článek Zkušenosti s Gabanoxem

Příběh

Ve svém příspěvku ČERVENÉ FLEKY A PNUTÍ NA BRADĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dofková Miloslava.

4 roky mám červenofialové fleky na bradě - svědí, pnou a někdy pálí. Užívala jsem zinkový olej a nějakou mastičku na plíseň, potom ichtamol krém pastu a kortikoidní mastičku, dále 2,5 roku míchanou mastičku s dehtem ta mi kůži na bradě trochu vyrovnala, ale po určité době se mi fleky vrátily a ještě se dále rozšířily. Nyní černý čaj, někdy Jarishovu vodu a hypermangan a Sulfothion-zásyp. Ten mi pomohl nejvíce, ale brada je pořád velmi citlivá a červená. Dále užívám chlorelu, grepostrar,- potravinové doplňky.Kosmetiku Bioderma sensibio. Nic mi nepomáhá, na kožní mi předepisují pouze nějaké mastičky bez účinku a můj obodní lékař mi udělal na mé vyžádání interní vyšetření - změření tlaku, váhy, testy na cholesterol a cukrovku- výsledek negtivní. Prosím poraďte mi!!!

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.

Působím jako certifikovaný poradce pro výživu s mezinárodní platností již 20 let.Je těžké určit o co by se mohlo jednat,když problém nevidím,ale bude zde asi působit více aspektů-možná strava,imunita,která je oslabená,nebo nějaká přechozená infekce ( co vyšetřní na boreliozu??)
Já mám velmi dobré zkušenosti u podobných záhad s Colostrem (vnitřně- velmi dobře ovlivní imunitu)a aloe vera koncentrát na natírání přímo na kůži....Pokud chcete ,napište mi na dana.moser@fytofarmaka.eu

Zdroj: příběh Červené fleky a pnutí na bradě

Smuteční řeč na pohřbu maminky

Drahá rodino, milí přátelé a vážení smuteční hosté,

Pohřby jsou událostí, na níž se nikdo netěší, protože pro něj znamenají těžkou ztrátu ... ztrátu člověka, který mu zasáhl do života a ovlivnil ho. I Vás sem dnes přivedla láska a úcta k vážené a milé ženě, kterou jsem nade vše milovala. K mé mamince Boženě Vojtěchové, která nás po dlouhém boji s vážnou nemocí navždy opustila. Cítím smutek nad jejím odchodem, ale pohled do vašich smutných, slzami zmáčených tváří mi říká, že má maminka v životě dokázala to, co mnoho lidí nezvládlo. Dokázala, že ji všichni její známí milovali. Naší lásky a přátelství si má maminka v životě cenila nejvíce, a i proto mě pohled na vaše tváře dojímá. I přesto, že naše slzy svědčí o úctě k ní, nepřála by si, abychom plakali dlouho, chtěla by, aby naše bolest brzy pominula a byla vystřídána pocitem radosti. Radostí nad tím, že jsme dostali šanci jít kousek cesty společně s ní po její životní pouti. Chtěla by, abychom hledali útěchu nad její ztrátou ve vzpomínkách, které nám na ní navždy zůstanou, a které nám nikdo nevezme. Dovolte mi, abych se s Vámi podělila o střípky našich rodinných vzpomínek na život naší milované maminky.

Má maminka se narodila před padesáti lety v malé vesničce u Prahy. Prožívala zde krásné chvilky svého dětství, proháněla se po loukách, lezla po stromech, stavěla si s kamarády bunkry v místních stodolách. Okamžiky štěstí, které tehdy prožívala, nemohlo nic zastínit. Jak rostla, nahlédla mnohokrát pod pokličku světa dospělých. Ten svět se jí ani trochu nelíbil, a ona se už tehdy rozhodla, že nikdy nedovolí, aby se z ní stal nudný a ustaraný dospělý, který dávno zapomněl, jaké to je být dítětem. Po smrti svého otce sice byla okolnostmi nucena vzdát se svých dětských střevíčků i snů a vrhnout se do nudného světa dospělých, i přesto si ale uchránila své vnitřní dítě. Dokázala si v sobě uchovat své dětské radosti i v dobách nemilých, kdy nevěděla, co s ní bude, jestli se dokáže uživit. Věděla ale, jaký je její životní sen a šla si poctivě za ním. Její touha po práci s dětmi ji dovedla až k zaměstnání v dětském domově v Litoměřicích, kde se také při jedné vánoční akci seznámila se svým budoucím manželem, naším tatínkem. Tatínek od prvního okamžiku věděl, že ona je pro něj ta pravá a dělal vše, aby ji o tom přesvědčil, nakonec se mu to podařilo a získal její srdce. Společně pak čelili všemu dobrému i zlému, co je v životě potkalo, užívali si narození dvou dětí, jejich životních úspěchů a samozřejmě nikdy nezapomínali ani na děti v dětském domov

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Smuteční řeč na pohřbu

Příběh

Ve svém příspěvku VYRÁŽKA VE VLASECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Průchová.

Dobrý den,prosím vás chtěla bych se zeptat na vyrážku na kůži v oblasti začínajících vlasů...jakoby nakonci čela hned kde už jsou vlasy. Mělajsemtak před rokem zpálenou hlavu do krve a to od profesionální kadeřnice ,která používala značku Loreál. Měla jsem to otřesný a skutečně krvavé. Od té doby stále kůži léčím drahými šampony. Jeniný který mi vyhovuje je od La rose z lékárny,jenže jsem to konzultova s prodejcem a tento šampon se používá jen 3 týdny pak strácí učinek. Tudíž už nevímčím si hlavu mýt,protože už třetí den po umytí my hlava začíná svědět a cítím jak se mi tam vytváří vyrážka... Máte prosím vás někdo s tímto zkušenost či nákou radu ??? popř.napište mi na mail jandula1702@seznam.cz moc děkuji jana

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olga.

Dobrý den.Měla jsem ten samý problém.Lékařka mi zakázala si barvit vlasy na černo.Dostala jsem kortikoidy ruzné vodičky a masti dost mi taky vlasy vypadaly.Hodně mě pomohl Alpicort F přestaly mi padat vlasy a zmizely šupinky .Dnes mi vlasy dorostly mám je zesvětlený ale byly to muka. Na svědění hlavy mi pomáhá hodně šampon z lékárny KLORANE s pivonkou 200kč stídám ho s dehtovým šamponem .Přeji mnoho štěstí a brzké vyléčení OLGA

Zdroj: příběh Vyrážka ve vlasech

Zkušenosti uživatele Dana

Začal jsem užívat tento lék mimo štítek určení pouze na hubnutí. Nejsem diabetik. První 2 týdny jsem měl mírnou nevolnost, nic hrozného a mírné závratě. Poslední 2 týdny už jsem tyto příznaky neměl. Rozhodně nemohu jíst to, co jsem jídal, nebo se mi bude dělat špatně. Aplikuji si týdenní injekci v dávce 0,25 a za posledních 26 dní jsem ztratil 4,7 kg. Moje chutě na sladké jsou zatím opravdu malé.

Pro diabetes typu 2 "Začal jsem s přípravkem Ozempic před 9 měsíci. V té době jsem měl něco málo přes 200 liber a bral jsem 1000 mg metforminu denně. Metformin mi fungoval téměř 20 let, takže jsem to nečekal. Na 3 roky jsem přibral na váze, i když jsem cvičil, a myslel jsem si, že se mi vymkla kontrola nad chutí k jídlu. Viděl jsem nového lékaře, který mi předepsal Ozempic, o 9 měsíců později, a mám 40 liber, moje A1C kleslo z 8,1 na 5,6 a nemám prakticky žádné příznaky z léku, kromě příznaků začátek taky netrval dlouho, nevolnost, bolest hlavy, únava...vše odeznělo do týdne nebo 2 při každém zvýšení dávky že jsem prostě nejedl dost. Tato droga je příliš dobrá, než aby to byla pravda.

Zdroj: článek Ozempic na hubnutí

Příběh

Ve svém příspěvku ALAVIS MSM NA KLOUBY DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.

dekuji za info super

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Nováčková.

Byla jsem u lékaře a prosila ho,aby mi pomohl mám bolesti kolen a jestli mohu užívat alavis msm beru warfarin .Byla jsem tak zoufalá,že se na mě vykašlal ,řekl,že to nezná a v počítači to nemá.Pak jsem sehnala injekce do kloubů ,kamarádce to v Brně pichli a měla 3 roky pokoj .Doplácela 3000kč jinak to stojí asi 5000kč.Synvisc one taky to neznal prý to nemá v počítači.Já ho prosila a poslal mě k ortopedovi dal mi aclexu a to nemohu brat prý beru warfarin.Byla jsem s kocourkem u veterináře tam jsem se ptala jestli nemají něco pro zvířata na klouby byl tam syn ten mi poradil Alavis sms ,ale nevěděl jestli to mohu brat s warfarinem.Lékař mi neporadil tak jsem volala tatinkovi veterinářovi a zrovna tam byl pán ,který to bere z warfarinem.Ten Lát z Jevišovic je bezcitný doktor neporadil..Nevím mám 2 psy o které se starám a kocourka a kocourek má nemocnou nožičku tak pro něj a beru to taky .Ten veterinář je ohromný člověk znám ho už přes 30 let je to pan doktor.Všem zvířátkum pomáhá .Ještě ten doktor mi dělal dřepy jak je šikovný tak co můžete chtít po b.

Zdroj: příběh Alavis msm na klouby diskuze

Otázky a odpovědi, jak na třepení nehtů u dětí

Co dělat, když se kůže na nehtech odlupuje?

Kůže se odlupuje pouze u suché pokožky, která je vystavována častému mytí rukou. Velmi účinná je pravidelná hydratace, která může hodně pomoci.

Co dělat, když si dítě kouše nehty?

Pokuste se udělat něco pro to, aby si dítě nekousalo nehty, postačí namáčení nehtů do pepřové šťávy.

Co dělat, když se mi kůže odlupuje z prstů?

Nejspíše se jedná o ekzém. Je vhodné navštívit dermatologa, který vám poradí co a jak, a předepíše vám účinné krémy nebo léky.

Co dělat, když se mi třepí nehty?

Snížení poškození nehtů můžete dosáhnout dostatečným přísunem biotinu. Velmi účinný je krém Eucerin. Také se doporučuje namáčení nehtů před spaním do vody po dobu 10 minut.

Co dělat, když se mi na nehtech objevují bílé čáry?

Nejspíše se jedná o lupénku, proto je důležité navštívit dermatologa.

Co dělat, když se mi odlupují nehty od nehtového lůžka?

Může se jednat o nedostatek železa, lupénku, slintavku nebo základní metabolické vady.

Zdroj: článek Třepení nehtů u dětí

Příběh

Ve svém příspěvku TROJKLANÝ NERV PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Bastl.

Léčim se s trojklanym nervem a znecitlivel mi spodni ret,brada a dasno.Nevim si rady a každý doktor to okomentoval že se to zase vrati k normalu.Ale už to trvá dva měsíce a pořád je to stejné.Nemá někdo nejakou radu?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Němcová.

Dobrý den...také mám prodělaný zánět troj.nervu.....bolesti lokalizované do vrchní i spodní čelisti a ucha....ve chvílích bolesti...jsem se nemohla dotknout ani 1 zubu...jako kdyby byly všechny v zánětu ..zajímavější bylo....že intervaly bolesti..byly přesně jak ty porodní..každých 5 min....po 2 dnech jsem se předávkovala analgetikama....prášky nezabrali ani trošku....a po 3 a pul dne mi nasadil neurolog Biston. Kterej mi zkrátil bolesti s každých 5 min...na 7 hodin......behem 1 dne jsem zjistila....ze mi pomaha při střele do tváře..zubů a ucha honem rychle voda....ale ledová...né odstátá....pořád sem měla vodu z mrazáku ve všech místnostech...aby byla každých 5 min po ruce....vodu jsem musela nacpat v puse az někam k uchu....a ve vteřině bolest zmizela....nebýt vody....asi bych skočila z balkónu......do dneška uběhlo od léčby cca 10 let....ale pořád mě hučí v uchu......v životě jsem nic horšího nepoznala......vyvolal mě to zánět dutin pod okem....takže ještě v 5 min.pauzách mi dělali punkci.....ale stejně mi pomohl až Biston.....celková léčba cca 3 měsíce..každý má jiný příznaky.....jiné intervaly bolestí.......a dnes už se to dokonce i operuje.....přeju brzké uzdravení všem....každý z vás si sáhne na nejhlubší práh bolesti

Zdroj: příběh Trojklaný nerv příznaky

Smuteční řeč na pohřbu dědečka

Drahá rodino, milí přátelé a vážení smuteční hosté,

Každá květina jednoho dne odkvete, stejně tak i každé zvíře jednoho dne opustí tento svět a i každá kapka vody se jednou vypaří, protože nic netrvá věčně a vše musí jednou skončit. Nejinak je tomu i s životem člověka, i ten nemá věčné trvání, a tak i nad jeho dny života jednou vysvitne slunce naposledy. Nejinak tomu bylo u mého milovaného dědečka Františka Nováka. Jeho náhlý a tichý odchod z tohoto světa uvrhl životy členů naší rodiny do temnoty a smutku. Náhle nás pohled do slunečných dnů netěšil. Každý východ slunce pro nás znamenal jen další den bez dědečka, otce, přítele. Bez milovaného člověka sršícího energií, optimismem a v neposlední řadě i láskou a úctou k životu. To, že jste zde v tomto domě smutku s námi, svědčí o tom, že i váš život jeho odchodem potemněl. I pro vás byl můj drahý dědeček zdrojem světla a tepla, které vám i nám předával skrz svou lásku a přátelství. Vaše i mé slzy svědčí o tom, kým byl, báječným dědečkem, milujícím manželem, starostlivým otcem, věrným přítelem, veselým společníkem a spolehlivým zaměstnancem. To vše není málo. To kým byl, mi dává víru, že si jeho vzpomínku navždy uchováte v srdci. A že právě vzpomínky na něj nám společně vrátí zpět do našich životů trochu toho jeho světla a tepla, kterým vyzařoval, a rozjasňoval dny našeho života po celý svůj život.

Světlo tohoto světa spatřil můj dědeček František Novák před jednasedmdesáti lety v pohraničím městě Náchodě. Své narození vždy považoval za oslavu života po skončení kruté války, která si vyžádala životy mnoha členů jeho rodiny. Po celý život ho provázela pýcha nejen na své rodiče, kteří prožili řadu nelidských utrpení, ale i na životy členů rodiny, kteří to nepřežili. Byl pyšný na to, kým byl a celý život svou úctu k předkům dával nepokrytě najevo a předával ji dál dalším generacím. Jeho dětství prožité v Hradci Králové bylo klidné a šťastné. Miloval chvíle strávené s otcem u tesařského náčiní, stejně tak rád trávil čas s maminkou v její krejčovské dílně. Už od dětství mu žádná práce nebyla cizí a žádnou nepovažoval za méněcennou. I proto si ve chvíli, kdy se rozhodoval, o svém studiu, své budoucnosti, zvolil práci tesařskou, která mu byla velmi blízká. Postupně se z něj stal vynikající řemeslník. Ztráta milovaného otce ho pak vedla k tvorbě více umělecké, která ho proslavila v širším okolí. Při jedné své výstavě se seznámil s ženou, která ho uhranula nejen svým výjimečným vzhledem, ale i milou a přátelskou povahou. Můj dědeček pak udělal vše proto, aby ji získal. A to že se mu to povedlo,

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Smuteční řeč na pohřbu

Příběh

Ve svém příspěvku BOLEST 6 MĚSÍCŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Soňa.

Hezký den, děkuji za reakci. Fyzioterapeuty jsem zkusila 4, z toho rehabilitace denně (celý srpen). Za poslední 2 týdny mě 2x odvezla záchranka, mám za sebou již 10 kapaček. Na neurologii mě neřeší, prý nohu zvednu, není ochrnutá, na jiné řešení nemám věk. Vydupala jsem si MR. Prý koncem února. Konečně mi odebrali krev, hned první věc byla zvýšené CRP a hraniční hodnoty boreliozy. Obvodní lékař mi řekl, ať to řeším na neurologii, ti s tím nic nechtěli mít a poslali mě na infekční, kde mi odebrali krev, aby se udělaly podrobné testy jestli je to borelioza a vzhledem k tomu, že bez berlí už nikam nedojdu, mi dali ATB Doxybene. Před 3dny mě odvážela záchranka, kde řekli, to co spousta známých, že by se mohlo jednat o následek autonehody 08/2016 a že to budou ploténky. Bohužel jediná kontrola po autonehodě proběhla lékařkou od stolu, řekla sundejte si triko, ohněte se, to je ok. Ze dvou metrů. Na bolest páteře si vezměte brufen. Na neurologii dokonce záznam o autonehodě vynechali. Není to tam vůbec zapsané. Minulý týden mi udělali rentgen kyčlí a beder a prý nechápou, co mě může bolet, prý je vše v pořádku. Záchranka řekla, že mě musí okamžitě hospitalizovat, aby se udělaly všechny testy, vyšetřili mě, řekli, že je to psychické, dali mi kapačku a pak mi řekli, jestli se postavím, postavila, tak prý můžu jít. Plazila jsem se před nemocnici skoro po čtyřech!!! Psychicky jsem ok, jen se obávám, jestli tento přístup bude i nadále pokračovat, tak na tom opravdu začnu být psychicky špatně. Za 2 dny končím kapačky. Beru analgetika, která mi nezabírají (Ketonal, Zaldiar). Ostatní léky mi nedělaly dobře. Beru spoustu přírodních preparátů, vitamínů, bylinkové tinktury, předpokládám, že mi to neuškodí. Chodím na akupunkturu, jsem k těmto věcem skeptická, ale už 2x jsem odtud odešla bez berlí. Bolest byla, ale snesitelná. Za 2 hodiny se bolest vrátila. Nyní mám takto fungovat (nefungovat) a na kontrolu přijít v lednu. A čekat na MR. Jiné řešení pro mě nemají. Kdo mi tedy zjistí, zda jsou plotýnky v pořádku? Když neurologie to neřeší? Nebo to se uvidí až na té MR. Jak zjistím, čeho MR mi budou dělat. Neřekli mi to, nedali mi ani žádanku, zařizují si to v HK sami přímo ve FN HK. Je tam MT Lsp. Doufám, že to nebude jako u rentgenu, kde mě bolí i za krkem od té autonehody a oni to nezrentgenovali. Že když už mě budou projíždět, tak se kouknou na celá záda i celou nohu. Nebo si to mám na neurologii ověřit? Nevím, co dál. Pracuji z domů, ale to nepůjde pořád. Nemůžu chodit, sedět, jen chůze mi pomáhá. Ale jsem tak strašně unavená, že daleko nedojdu. Jsem zoufalá. Co je tohle za zdravotnictví.... Sestřička mi u kapačky řekla, šeptem, že prostě mají nařízení, dokud se hýbu a nějak se doplazím, nejsem případ k řešení :( to je jako smutné. Až budu mít zase nějaké novinky, ozvu se. A budu se snažit dostat k nějakému dalšímu fyzioterapeutovi a zkusím nějak zjistit, co ty plotýnky. Děkuji moc za rady zatím

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdena.

Dobrý den.
P. Soňo,čtu si ten váš komentář k vašim problémům a pokud je to opravdu tak jak píšete,obraťte se na lékařskou komoru,zda je postup léčby a vůbec přístup lékařů k vašemu zdrav. stavu v pořádku.
A nebo napiš te na Ministrs.zdrav. Nesmíme si nechat všechno líbit.A to stále křičí jak mají málo peněz.
Až kvůli problémům budete v inv. duchodě a s bolestima,kdo vám co dá?
Za těch pár korun co pak budete brát si toho fyzioterapeuta nebudete moci ani dovolit.
Vše je na vás,je to vaše zdraví.Ale vím o čem píšu.Tak přeji hodně sil.

Zdroj: příběh Sekvestrace meziobratlového disku

Smuteční řeč na pohřbu tatínka

Nezemřel jsem, neboť vím, že budu žít stále v srdcích těch, kteří mne milovali....

Drahá rodino, přátelé, otcovi kolegové a další smuteční hosté,

Věřím, že taková slova by si náš otec Adam Novotný přál slyšet, protože přesně vystihují, jak žil svůj život. Nepřál by si, abychom dnes nad jeho náhlou smrtí truchlili, naopak by si jistě přál, abychom vzdali hold jeho životu, který se vždy snažil žít naplno. A proto jsme se zde dnes sešli, abychom společně zavzpomínali na okamžiky, kdy byl ještě blízko nás a my si mohli užívat společných chvil, nevědouc, že tyhle báječné doby tak náhle skončí. Náš otec měl snad celý život úsměv na tváři a otevřenou náruč pro ty, co by potřebovali jeho útěchu. Jeho srdce bilo pro jeho nejbližší a jeho největším přáním bylo, aby se jeho milovaní měli dobře a pohnul by pro ně třeba i horami, kdyby to bylo nutné. Rodina a přátelé, to pro něj znamenalo vše, pro nás žil a s myšlenkami na nás také zemřel. Jeho náhlým odchodem neztratil svět jen skvělého člověka ochotného vždy bojovat za správnou věc, ale odešel i neuvěřitelně obětavý a milující otec, věrný přítel a v neposlední řadě také pracovitý a spolehlivý kolega. Jeho ztráta ale nijak neumenšuje to, co k nám cítil a co pro nás všechny byl ochotný udělat.

Dovolte mi tedy, abych v tento den na mého milovaného otce zavzpomínal a vzdal mu čest.

Náš otec Adam Novotný se narodil v roce 1968 do milující rodiny. Většinu svého života se musel vyrovnávat s volbou svých rodičů nejít s davem, která způsobila, že řada jeho snů, zůstala i nadále jen v říši snění a nikdy se neuskutečnila. Nikdy se nemohl stát vysněným advokátem, ale i přesto nikdy nelitoval a obdivoval se své rodině a velmi si ji za jejich činy vážil. Místo studia na právnické fakultě se vyučil tesařem a postupně se stal mistrem ve svém řemeslu. Miloval, když něco nového stvořil a vyloudil tak úsměv na tváři řadě lidí. Za svou práci byl obdivovaný nejen svými kolegy a nadřízenými, ale i širokým okolím. Jemu ale na obdivu nezáleželo, vždy jen chtěl šířit radost. Jeho práce ho také přivedla do Plzně, kde se v kanceláři, kterou měl vybavit novým nábytkem, seznámil se svou osudovou ženou, naší maminkou. Náš otec byl vždy muž činu, a tak dlouho neváhal a spojil s ní svůj život. Nikdo na světě nebyl šťastnější než on v den, kdy mu jeho životní láska přivedla na svět dvojčata. Už tehdy přísahal, že mě s bratrem Ondřejem ochrání a bude nás navždy milovat. Svému slibu dostál, přestože to s námi neměl nikdy jednoduché. Naše rodina prožívala nejšťastnější chvíle svého života, když jsme náhle přišli o matku a otec ztrat

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Smuteční řeč na pohřeb

Příběh

Ve svém příspěvku HERPES NA UŠNÍM LALŮČKU A NA PATŘE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lída.

Tak teď už konečně vím, co jsem měla před dvěma měsíci na ušním lalůčku. Praktická lékařka z toho tehdy byla vyděšená, nevěděla co to je a jelikož mne k tomu hodně bolely i uzliny, nasadila ATB. Trpím na chronické čepy na mandli a před týdnem se mi udělal herpes na patře a k tomu akutní angina. Bez teplot. Teď je mi jasné, že se přeléčení opět nevyhnu. Navíc, když mi bolest z patra občas vystřeluje po dráze lícního nervu. To by asi nemuselo dopadnout dobře! Děkuji za tento článek - velmi mi pomohl.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Herpes na ušním lalůčku a na patře

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Jitka Konášová

 Mgr. Marie Svobodová

 Mgr. Světluše Vinšová

 Mgr. Jana Fábryová

 Bc. Jakub Vinš


wobenzin lecba zanetu dasni
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
wobenzin na hubnutí
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo jedenáct.