Treacher-Collinsův syndrom je porucha, při níž je kromě ucha postižen i obličej – lícní kosti a dolní čelist jsou menší než obvykle –, takže pacient má takzvaný ptačí profil a chybně postavené patro. Tento syndrom získal název po anglickém chirurgovi a oftalmologovi Treacheru Collinsovi. Poprvé však byl popsán Thomsonem (1846), později pak švýcarským oftalmologem Franceshettim a genetikem Kleinem, proto se můžete setkat i s označením Franceschetti-Klein syndrom. Další názvy pro tento syndrom mohou být Berry Treacher Collins syndrom nebo Franceschetti-Zwahlen syndrom. Tento syndrom spadá do diagnózy pod kódem Q75.4., který nese název mandibulofacialní dysostóza (MFD1). Podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů spadají diagnózy pod kódem Q00–Q99 do vrozených vad, deformací a chromozomálních abnormalit, kam se řadí i Goldenharův syndrom (viz výše).
Tento syndrom se týká z větší části pouze postižení v obličejové části. U některých jedinců jsou symptomy nepatrné, téměř neviditelné. Některé děti narozené s tímto syndromem jsou v ohrožení života z důvodu potíží s dýcháním a příjmem potravy – příčinami jsou oboustranný rozštěp rtu, patra a čelisti. Na světě je známá dnes již 11letá Juliana Wetmore s nejtěžším postižením TCS. Chybí jí 40 % kostí v obličeji. Od svého narození prodělala již 45 operací.
Nejčastější projevy:
sešikmené oči, tzv. sestupné neboli antimongoloidní
nevyvinutá spodní víčka a náchylnost k vysychání očí
částečně nevyvinuté lícní kosti
propadlé spánkové oblasti
nápadný nos
mikrocie ušních boltců (deformace) nebo uši zcela chybí
atrézie zevního zvukovodu – nedoslýchavost až hluchota
rozštěp patra, rtu nebo čelistí (jednostranně, oboustranně)
mikrogenie čelisti (menší dolní čelist než horní, vzhled zapadlé brady), otevřený skus
křivé postavení zubů
vlasová lůžka zasahující do obličeje v podobě kotlet u obou pohlaví
Treacher-Collinsův syndrom spadá pod autozomálně dominantně dědičná onemocnění, která postihují obě pohlaví. Až v 60 % se TCS objeví jako nová genová mutace, například po lécích, záření a jiných vnějších vlivech. Pravděpodobnost, že dítě zdědí po postižených rodičích TCS, je 50%. Riziko, že postižená žena předá dále defektní gen na nenarozeného, je vyšší než u postižených mužů. Avšak nová mutace se s věkem otce zvětšuje. Porucha vzniká až v 7. týdnu těhot
V naší poradně s názvem NEMOCI PODLE NEHTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldřich.
Dobrý den.
O nemoci nehtů jsem přečetl kde co, ale většina se jen opakuje na 5 či 6 případů.
Mám problém s nehty na palcích rukou a na některých prstech nohou. Nehty se jakoby stáčejí do trubičky. Prosím poraďte jakou nemoc to signalizuje.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takove stáčení nehtů do trubičky souvisí s poškozením nehtového lůžka, které může být zapříčiněno například úrazem prstu nebo jeho nadměrnou zátěží, ale také i nehtová plíseň může takto lůžko poškodit. Další možnou příčinou by mohla být porucha metabolizmu, například špatné zpracování bílkovin ze stravy, nebo nevyvážená strava. Takový nehet pak často zarůstá a tvoří záněty na krajích nehtů. Léčba může být chirurgická, kdy se provede rekonstrukce nehtového lůžka při lokálním umrtvení. Nebo konzervativní, kdy se odstraní původce a zabrání se další devastaci nehtu. V každém případě by bylo dobré navštívit kožního lékaře a stav nehtů s ním konzultovat.
V současné době je v ženské populaci velmi atraktivní hymenoplastika. Tato metoda je velmi populární zvláště na plastických klinikách v Izraeli, ale stává se hitem i u nás. Sexuálně aktivní ženy chtějí opět prožít první sexuální styk spojený s krvácením. Důvody znovunabytí panenství jsou opravdu velmi rozmanité – kulturní, náboženské, nebo jen ženy chtějí potěšit své partnery a zažít druhé líbánky.
Hymenoplastika je operace, která obnovuje panenskou blánu. Celý zákrok je prováděn v celkové anestezii a oproti ostatním zákrokům plastické chirurgie trvá krátkou dobu. Během zákroku je nesložitě upravena sliznice poševního vchodu tak, že se z jedné strany poševního vchodu přichytí k druhé straně vstřebatelnými stehy. Zákrok trvá okolo půlhodiny. Jednodušší je zákrok u žen, které dosud nerodily. Před zahájením operace musí být zpracováno klasické interní předoperační vyšetření. Hymenoplastika je velmi šetrný zákrok, při kterém nehrozí žádná rizika, pokud jej provádí zodpovědný a kvalifikovaný atestovaný chirurg. Po hymenoplastice nehrozí problémy s odtokem menstruační krve ani nedojde k znecitlivění poševního vchodu. Jen se po zákroku několik týdnů nedoporučuje pohlavní styk, neboť je nutné zhojení. Po dostatečně dlouhé rekonvalescenci pociťují ženy při pohlavním styku stejné pocity jako při svém prvním styku. Hlavní indikací hymenoplastiky je vlastní rozhodnutí ženy. Většinou se jedná o jakýsi dárek novému sexuálnímu partnerovi, mnohem smutnějším důvodem je pak řešení deflorace při znásilnění.
Operace není v běžných případech logicky hrazena zdravotní pojišťovnou a žena si ji musí sama zaplatit. A celý zaplacený efekt je pochopitelně „na jedno použití“ – při dalším prvním pohlavním styku se rekonstruovaný hymen protrhává. Přibližná cena rekonstrukce panenské blány je 15 tisíc korun.
V naší poradně s názvem SVISLÁ PRASKLINA NA PALCÍCH RUKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Drábel.
Pod kůží nehtového lůžka zhruba v polovině nehtu mám bulku cca 2 mm a od této
bulky vyrůstá prasklý nehet až ke konci palce. Tvar nehtu připomíná tvat stříšky.
Předem děkuji za radu.
A.Drábek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
To může mít několik příčin od otlačení monotónní prací, předchozí úraz, až po plíseň nehtů. Někdy pomůže opilování nehtu až do živého a pak kapat Batrafen a někdy to vyřeší jen rekonstrukce nehtové ploténky. Zastavte se na kožním a požádejte o pomoc.
Kde je umístěna panenská blána? Mnoho lidí žije v bludu, že panenská blána je součástí pochvy. Nikoli, jde o součást vulvy, tedy zevních ženských pohlavních orgánů. To znamená, že se de facto nachází mimo vaginu. Co se stane po jejím protržení, si představíme nejlépe, když protrhneme papírový kapesník – prostě se v něm udělá díra, ale kapesník sám nezmizí ani se nerozpustí. Blána se jednoduše oddělí a stane se okrajovou součástí vchodu do pochvy.
Pojmem panenská blána se označuje slizniční řasa, která u mladých dívek částečně uzavírá vchod do pochvy. V této bláně jsou zpravidla různé otvory, díky nimž může odtékat menstruační krev. Při prvním pohlavním styku se panenská roztrhne na několik cípů. Toto protržení (deflorace) obvykle provází mírné krvácení. Panenská blána je poměrně slabá a k jejímu odstranění nemusí dojít pouze při pohlavním styku. Deflorace může být způsobena například i masturbací nebo sportem.
Sexuální aktivita obvykle panenskou blánu naruší, její přítomnost byla ve společnostech, kde se panenství cení, pokládána za jeho důkaz. Nicméně panenská blána není dokonalým důkazem panenství, protože může být protržena při masturbaci, manipulaci s tamponem nebo nesexuální aktivitou (třeba při cvičení), aniž by žena měla pohlavní styk. Na druhou stranu je možné i to, že žena s neporušenou panenskou blánou už pohlavní styk měla.
Během časných stadií vývoje plodu žádný otvor do pochvy ani neexistuje. Tenká tkáň, která pochvu ukrývá, se obvykle před narozením částečně rozdělí a vytvoří panenskou blánu s jedním nebo několika otvory, které umožňují menstruaci. V pubertě se vlivem hormonu estrogenu panenská blána stává velmi pružnou. Díky tomu je obvykle možné používat tampony, aniž by se žena o svou panenskou blánu musela bát.
Biologickým účelem panenské blány je pravděpodobně alespoň částečné zamezení vniknutí infekce do těla skrze pohlavní orgány. Velikost a tvar otvorů panenské blány je u každé ženy jiný, tudíž vzdálenost a velikost nelze přesně určit.
A jak jednoduše odpovědět na otázku náctiletých: „Jak poznám, že už nejsem pana?“ Jednoduše: „Pokud jsi měla pohlavní styk, panna nejsi, pokud neměla, tak jsi.“
Typy panenských blan:
kruhová – blána tvoří prstenec okolo poševního otvoru;
přepažená – blána tvoří jeden nebo více pásů napříč poševním otvorem;
dírkovaná – blána překrývá celý poševní otvor, ale obsahuje několik dírek;
Ve svém příspěvku MUDR JAN ŠULA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Pavel.
Dobrý den. Žádám o radu pana doktora Šulu. Je mi 42let a loni jsem dostal tinitus. Je nějaká možnost úplného vyléčení? Děkuji za případný zájem poradit. S úctou Roman Pavel.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sasa.
Vyzkousejte frequency tinnitus z youtube; šumy ruzovy, bily apod, ty to zmirnuji nebo aspon prekryvaji/ulevuji, mne to pomaha. Nejlepsi je mit top kvalitu napr. Format Wave (zde nutny prehravac, ktery to umi prehrat, sluchatka s co nejvetsim nebo potrebnym rozsahem frekvenci), muze byt i mp3, ale trva to dele.....melo by se to poslouchat dennodenne aspon 40 dni..... Pise o tom take Peter Studenik jak se toho zbavil , beztinnitu.cz. Frekvence jsou super, kdyz najdete pro vas tu pravou. Ja se treba zbavim bolesti v krizi i za 15 minut, co by jindy trvalo cele tydny. Vychazi to z poznatku solfeggio frekvenci. Jinak se to pousti slabe, maximalne do hlasitosti prijemne, jinak by si clovek mohl poskodit sluch - zde urcite plati, ze mensi hlasitost znamena vice. Nesmi se u toho ridit, prace s nebezpecnymi nastroji, .......apod, jste vlastne v urcite meditaci. Vse chce uzivat s rozumem.
Snad to nekomu pomuze.
Sasa
Podle Jana Hnízdila je důležité, jakým způsobem lékař podá pacientovi informaci o jeho zdravotním stavu. Člověk, který se cítí zdráv, by pak k lékaři chodit vůbec neměl. Důležité je udržet si pocit zdraví. Když dojde k nějakému náhodnému nálezu, zkreslení, vzniklý pocit jej přijme a začne se stonat. Hnízdil zdraví samo o sobě definuje jako schopnost zvládat problémy každodenního života, a když je tělo zvládat nemůže, tak je nemocné.
Podle Hnízdila mohou někdy za nemoci dětí jejich rodiče, kteří mezi sebou nemají dobré vztahy nebo svým potomkům věnují málo pozornosti. Negativní emoce se přenášejí jako epidemie a v takovém případě by se měli léčit hlavně rodiče.
Životopis
Jan Hnízdil, narozený v roce 1958, je známý český celostní a rehabilitační lékař, jeden z průkopníků české komplexní a psychosomatické medicíny a také autor a spoluautor celostně-medicínsky zaměřených odborných a popularizačních knih. MUDr. Jan Hnízdil vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, je atestovaným internistou a rehabilitačním lékařem, po škole pracoval jako odborný asistent na katedře tělovýchovného lékařství FTVS UK a deset let vedl rehabilitační oddělení fakultní polikliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Jako externista také přednášel problematiku dopingu a sportovní zátěže na 3. LF UK v Praze. Je členem akreditační komise Ministerstva zdravotnictví ČR pro psychosomatiku. MUDr. Jan Hnízdil je znám díky svému veřejnému působení a knihám, které se snaží o celostní výklad medicíny (komplexně, holisticky), to znamená, že zdravotní stav pacienta výrazně závisí na jeho psychickém stavu a na jeho „životním příběhu“, kdy případná nemoc zapadá do kontextu pacientova života a řešení jednotlivých životních situací. Kritizuje současné jednostranné biologické zaměření moderní západní medicíny a snaží se o návrat ke kořenům a pravému smyslu medicíny. Jan Hnízdil se opakovaně veřejně vyjadřoval k problematice dopingu ve vrcholovém sportu, o kterém napsal ze svých zkušeností sportovního lékaře knihu Doping aneb Zákulisí vrcholového sportu, v níž kritizuje podle něj chorobnou provázanost zdravotnického systému a lobby nadnárodních farmaceutických firem. Dále doporučuje a usiluje o změny ve vzdělávání budoucích lékařů ve smyslu výrazného rozšíření výuky psychosomatiky pro všechny budoucí lékaře bez ohledu na budoucí specializaci, protože psychosomatiku chápe (vedle dokonalé znalosti biologické – školn
Ve svém příspěvku HETRAZAN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Nawrat.
Dobrý den,
prosím o radu v této věci:
Už asi jeden rok mám problém s tinitusem,neurologické ani ORL vyšetření nevykazují nějaký problém.Náhodně jsem narazil na YouTube na přednášku paní Hany Bláhové ,která je odborník na parazity v těle.Hovoří o tom ,že tinitus je důsledek parazitu vlasovce v těle a konkrétně ve středním uchu.Dále uvádí,že hetrazán je prostředek na likvidaci vlasovce.
prosím o vyjádřeník této zaležitosti a o možnosti zakoupení toho přípravku.
děkují
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
U dětí není léčba nutná. Dětské skřípání zubů odezní postupem času. Ale u dospělých je žádoucí, protože se jedná o vážný stav, při kterém může dojít k závažnému poškození chrupu.
Stresové situace způsobují skřípání zubů. V těchto situacích se může objevit i úzkost. Doporučuje se meditace nebo cvičení na podporu relaxace a uvolnění. Pro malé děti jsou vhodné teplé koupele a čtení knihy před spaním.
Chrániče zubů nebo zubní dlaha se doporučují, aby se předešlo dalšímu poškození zubů. Lehce poškozené zuby mohou být opraveny pomocí překrytí formujícího povrch zubů. Při těžkém poškození je již nutná rekonstrukce zubu (nebo větší části chrupu). Ale tento postup je velice nákladný, zejména pokud se jedná už o opravu poškozených zubů.
Behaviorální terapie spočívá ve změně postavení čelisti a úst. S behaviorální terapií pomůže jen specializovaný lékař.
Mohou být předepsány léky, které se užívají před spaním. Ale pokud právě antidepresiva způsobují skřípání zubů, je nutná jejich změna.
I domácí opravné prostředky mohou být ideálním řešením, důležité je snížení stresu, vyhýbat se užití stimulačních látek před spaním (káva a alkohol). Nejdůležitější je pravidelná návštěva zubního lékaře.
Ve svém příspěvku KOLIK STOJÍ PROTÉZA DEFLEX se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Prosím cenu vrchní i spodní protézy,Dík
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jozue.
Nejsem zubař...ale sám jsem to zjišťoval...horní i dolní patro mezi 11000-15000 patro někde i více tudíž obě patra plus musíte připočíst otisky obou pater...(levněji se to pořídit v Čechách nedá, (pro složitější zákroky bych volil Turecko kde kompletní rekonstrukce- keramika +implantáty vyjdou cca 250.000kc...doprovod z angličtinou...
Samostatné ortopedické oddělení v Thomayerově nemocnici nenaleznete. Je zde chirurgická klinika, která řeší celé spektrum chirurgických onemocnění. Specializuje se na léčbu nádorových onemocnění jícnu, žaludku, tlustého střeva a konečníku, na chirurgickou léčbu zánětlivých i nádorových onemocnění slinivky, žlučníku a žlučových cest (Klatskinův tumor), provádí rekonstrukce žlučových cest a jaterní resekce pro zhoubná i nezhoubná onemocnění jater, totální pelvické exenterace u velmi pokročilých nádorových onemocnění konečníku. Provádí laparoskopické výkony pro chronická i akutní onemocnění žlučníku, slepého střeva, inguinálních i ventrálních kýl.
Zajišťuje komplexní traumatologickou péči s výjimkou spondylochirurgie.
Přednosta: doc. MUDr. Jaromír Šimša, Ph.D.
Primář: as. MUDr. Pavel Bergmann
Vrchní sestra: Lenka Trubačová
Umístění: Pavilon G3
Pro dětské pacienty je v Thomayerově nemocnici Klinika dětské chirurgie a traumatologie. Klinika zajišťuje komplexní chirurgickou a traumatologickou péči pro pacienty od narození do dovršení 15., po dohodě až do 18. roku ve spádové oblasti jižní a východní části Prahy a Středočeského kraje. Klinika má současně statut Centra dětské traumatologie, jehož spádovou oblastí je orientačně pravobřežní část Prahy a Středočeského kraje a kraj Liberecký. Klinika má detašované ambulantní pracoviště ve Fakultní nemocnici na Královských Vinohradech.
Kliniku dětské chirurgie a traumatologie můžete podpořit dárcovskou SMS prostřednictvím Kolečko, a to zasláním dárcovské SMS ve tvaru DMS KOLECKO na číslo 87777. Cena DMS je 30 Kč, přičemž nadační fond Kolečko obdrží 27 Kč.
Kapacitní možnosti kliniky bohužel limitují možnost hospitalizace doprovodu dětí. Aktuálně byla omezena u plánovaných příjmů hospitalizace doprovodů u dětí nad 6 let věku. Na lůžka se ukládají přednostně doprovody ke kojencům, dětem předškolního věku a dětem po vážných úrazech a operacích.
Přednosta: prof. MUDr. Petr Havránek, CSc.
Primář: MUDr. Milan Machart
Zástupce přednosty pro pedagogickou činnost: doc. MUDr. Tomáš Pešl, Ph.D.
V naší poradně s názvem KAŠEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hert Brant.
Naprosto fenomenální lék je Oxid chloričitý,který mne vyléčil do 24 hod Covid 19..Mne je 71 let a nenenchám na něho dopustit..Sám si ho vyrábím doma za pár korun..Je to objev století..Vymyslel ho Jim Humble (USA) a vylepšil Andreas Kalcker (NSR).. ..Vyléčil s ním na tři tisíce narozených mentálně postižených dětí!!!!!!!!!!!Důkazy jsou na Youtube,kde tyto děti komunikují..Je to neuvěřitelné!!!!!Používá se v Čechách také do pitné a vody a krevních konzerv..A
do všech i městských vodovodů..Niči viry,parazity a dalších 400 druhů nemocí..Mnoho diabetiků zachránil od amputace nohy,tak jako to umí OZON..Tyto léky,bílé pláště neuznávají a vzteky omdlévají a velice pomlouvají,protože jim začal dělat nesmírnou konkurenci..Sám ho preventivně denně naředěný piji již tři roky..A paráda,neznám jedinné nachlazení nebo covid 19..Když to bylo u mě v rodině,tak jsem vnučce klidně dával pusinku i když měla covid 19 a nic!!!!! Ano takový je život!!!!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jde o pseudomedicínu z USA, na kterou již v roce 2010 varoval Úřad pro kontrolu potravin a léčiv Spojených států amerických FDA. Konkrétně FDA varovala před používáním produktu „Miracle Mineral Supplement“ neboli „MMS“, který při přípravě podle návodu produkuje oxid chloričitý. MMS bylo prodáváno jako léčba různých stavů, včetně HIV, rakoviny, autismu, akné a v poslední době také COVID-19. Mnozí spotřebitelé si stěžovali FDA a hlásili život ohrožující reakce a dokonce smrt. FDA varovala spotřebitele, že MMS může způsobit vážné poškození zdraví, a uvedla, že obdržela četné zprávy o nevolnosti, průjmu, silném zvracení a život ohrožujícím nízkém krevním tlaku způsobeném dehydratací. Toto varování bylo zopakováno potřetí dne 12. srpna 2019 a počtvrté dne 8. dubna 2020 s prohlášením, že požití MMS je stejně nebezpečné jako požití bělidla, a naléhá na spotřebitele, aby je nepoužívali ani nepodávali tyto produkty svým dětem z jakéhokoli důvodu, protože neexistují žádné vědecké důkazy, které by prokazovaly, že oxid chloričitý má nějaké příznivé lékařské vlastnosti.
Tady je varování: https://www.fda.gov/news-ev…
Zánětu zubu zabráníte pravidelnými preventivními prohlídkami u zubního lékaře. Prevencí je také pravidelná a důkladná ústní hygiena. To znamená, že po vyčištění zubů zubním a mezizubním kartáčkem se doporučuje ústní dutinu propláchnout ústní vodou a dočistit zuby zubní nití. Zásadním předpokladem pro úspěšnou léčbu je včasná a přesná diagnostika. Domácí léčba se v tomto případě nedoporučuje! U domácí léčby – kromě nesnesitelné bolesti, která trvá, dokud nerv v zubu zcela neodumře – je rizikem šíření zánětu dál na kost a vznik smrtelně nebezpečného kolemčelistního zánětu, proto vždy zajděte k lékaři. Samotné ošetření zahrnuje otevření zubu a vyčištění kořenových kanálků. Zákrok probíhá vždy v lokální anestezii, tedy zcela bezbolestně. Následuje rekonstrukce zubu výplní nebo korunkou – záleží na rozsahu postižení.
V naší poradně s názvem JAK ZASTAVIT ZVONĚNÍ V UŠÍCH? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava Zajíčková.
Je mi opravdu divné, že po 1,5 l l vína mě tinius přejde. Naprosto.
V čem je tedy závada co mám dělat?
Diky za radu.
J. Z.
.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Co máte dělat? Zamyslet se nad sebou a uvědomit si, že při pravidelné konzumaci 2 láhví vína vznikne za nedlouho závislost, kterou pak nejde ovládat. U alkoholu platí rčení: Když můžeš přestat, tak nechceš. Když pak později chceš, tak už nemůžeš. A to je velmi smutné v porovnání s újmou, kterou způsobuje tinnitus (zvoněním v uších). Za to opravdu ty účinky, které u sebe pozorujete nestojí. Mnohem šetrnější řešení je, přehlušit zvonění v uších jiným zvukem. Existují drahé přístroje, které vydávají speciální frekvence, jenž při styku s vibracemi vašeho tinnitu utlumí vjem ucha a výsledek je, že neuslyšíte svůj tinnitus. Ale nebojte se, že to budete muset zaplatit. Češi vždy naleznou řešení zdarma. Na youtube si právě zdarma můžete přehrát různé kolekce zvuků, které tlumí tinnitus. Vzhledem k tomu, že je nutné nalézt správnou frekvenci, tak budete muset chvíli laborovat, které z videí vám vyhovuje nejlépe a u toho pak vyladit hlasitost, aby vás to nerušilo při usínání. Tady je odkaz na několik dlouhých kolekcí: https://www.youtube.com/res… Hodně štěští.
Silné nehty na nohou, někdy také nazývané stařecké nehty, způsobuje onemocnění nehtového lůžka s dezorganizací směru růstu nehtové ploténky a poruchou adherence k nehtovému lůžku. Klinickým obrazem jsou zbytnělé nehty na nohou, rostoucí vertikálně k ose prstu, kdy tlustý nehet připomíná roh nosorožce. Onemocnění vzniká zejména po úrazech nehtového lůžka, po prodělaném zánětu okostice a kosti nehtového článku prstu. Léčba je výhradně chirurgická. Onemocnění se nazývá onychogrypóza.
Ošetření takto postiženého nehtu spočívá v totální ablaci nehtové ploténky, revizi nehtového lůžka a pokusu o rekonstrukci. Cílem ošetření je nalézt a odstranit překážku v dopředném růstu nehtu (jizva, kostní úlomek). Pokud se překážku podaří nalézt, je pravděpodobnost obnovení dopředného růstu s kosmeticky dobrým výsledkem vysoká.
Často je po hnisavých zánětech okostice a kosti nehtový komplex poškozen natolik, že rekonstrukce není možná. V takovém případě připadá v úvahu jen totální matrixectomie, což je kompletní odstranění zárodečné ploténky nehtu s plastikou místním lalokem. Tento výkon znamená nevratnou ztrátu nehtu na jedné straně, na druhé straně poskytuje vyřešení velmi nepříjemného a frustrujícího onemocnění. Zhodnocení vhodnosti tohoto výkonu je zodpovědný krok, při kterém by lékař měl posoudit zdravotní, ale i estetická hlediska. Patří do rukou zkušeného lékaře.
Ovšem i zde je řešení. Existuje možnost náhrady nehtu. Zručný pedikér umí zhotovit a přiložit protézu na míru pacienta. Kosmetický výsledek je více než dobrý.
Ve svém příspěvku MUDR JAN ŠULA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Pavel.
Dobrý den. Žádám o radu pana doktora Šulu. Je mi 42let a loni jsem dostal tinitus. Je nějaká možnost úplného vyléčení? Děkuji za případný zájem poradit. S úctou Roman Pavel.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr m.
ano o tinitusu je to velmi dobre popsane v jednom z videi od pana duska s janem sulou pokusim se najit prsny nazev videa snasd ho do ty doby nesmazou z youtube
U lehčí formy cukrovky se dá onemocnění obvykle léčit, horší je ale, když pacient trpí těžší formou diabetické neuropatie, pak může drobné zranění přehlédnout a lékaře vyhledat až ve chvíli, kdy je jeho stav vážný, a tak hrozí amputace, která může být různého rozsahu.
Při všech léčbách je důležité dodržovat nejen stanovenou léčbu, ale i správnou životosprávu. Důležité je také jaké boty nosí. K amputaci se lékaři uchylují až v nejzazším případě, a tak je dobré vyzkoušet vše pro to, aby k ní vůbec nemuselo dojít.
U diabetiků k amputaci obvykle dochází v důsledku špatného prokrvení při pokročilé ischemické chorobě dolních končetin, jestliže není možná cévní rekonstrukce, při silné gangréně, při nehojící se infekci, ale i při bolestech které nemizí po podání běžných analgetik. Amputace může být vysoká (dochází k ní v oblasti bérce nebo ve stehně), nízká (pod úrovní kotníku).
Wikipedie uvádí, že Lázně Bělohrad (německy Bad Bielohrad) je nevelké podkrkonošské lázeňské město ležící v okrese Jičín, zhruba 16 km východně od Jičína. Jejich katastrální území má rozlohu 421,30 ha. Žije zde přibližně 3 700 obyvatel [2]. Městem protéká potok Javorka, procházejí jím silnice II/284 a II/501 a také železniční trať 040 Chlumec nad Cidlinou – Trutnov.
Bělohrad vznikl z osady Nová Ves, kde byla vystavena kamenná tvrz, která měla bílé zdi a poddanými byla nazývána Bílým hradem, z čehož vznikl pozdější název Bělohrad. Bělohrad byl v 90. letech 19. století přejmenován na Lázně Bělohrad.
Historie
Dle Wikipedie vlastnil na počátku 17. století některé části tohoto panství Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Roku 1626 získal bělohradské panství Albrecht z Valdštejna a roku 1643 přešlo panství na Viléma Laboye z Desseneuru v Nizozemsku. Za jeho vlády, kdy pronásledoval nekatolické obyvatelstvo, uprchlo mnoho lidí do exilu a panství bylo osídleno německými kolonisty. Roku 1669 přešlo bělohradské panství do majetku rodiny Valdštejnů a za jejich vlády byl vystavěn kostel Všech svatých, provedena přestavba kamenné tvrze na barokní zámek podle návrhu Jana Blažeje Santiniho. Roku 1722 (2. května) povýšil císař Karel VI. Bělohrad na městečko, které tímto získalo i svůj vlastní znak. V polovině 19. století byl významným vlastníkem některých částí Max Dormitzer, který je považován za zakladatele dnešních lázní v Bělohradě. K velkému rozmachu lázeňství došlo až za vlády hraběnky z Assenburgu, která panství koupila od Dormitzerů. Založila areál Anenských lázní a při nich na ploše 60 ha lázeňský park Bažantnice. V roce 1901 byl navrtán Annamariánský pramen arzeno-železité kyselky. Dnešní léčebný ústav byl postaven roku 1936 a slouží k léčbě nemocí pohybového ústrojí.
Pamětihodnosti uvedené Wikipedií:
Barokní zámek – na místě původní tvrze postavil roku 1550 Jan Škopek z Bílých Otradovic renesanční zámeček. Dnešní podoba je výsledkem přestavby z přelomu 17. a 18. století s kaplí zasvěcenou Janu Evangelistovi. Na zámku byla v roce 2018 započata rekonstrukce a přestavba, a tak není přístupný široké veřejnosti. Později by zde měly vzniknout kavárna, restaurace a v ostatních prostorách bydlení pro seniory [3]. Za zámkem je park s empírovou zimní oranžérií z roku 1831, která je v současnosti využita jako památník K. V. Raise a jako galeri
V roce 2013 proběhla rekonstrukce veřejných prostor areálu polikliniky v Liberci, ul. Klášterní, naproti nemocnici. Jednalo se o stavební opravy a úpravy spojené s kompletní rekonstrukcí omítek, elektroinstalace a podlahových krytin, včetně dispozičních změn na chodbách a schodištích polikliniky.
Dále byly provedeny úpravy a rozšířena parkovací místa v nádvoří a na zadním parkovišti polikliniky, takže je parkování nyní možné v místě polikliniky.
Libereckou Klášterní polikliniku koupila společnost Euroclinicum. Ta dosud patřila k největším nájemcům zařízení v klášteře, jehož objekt byl v majetku církevního řádu sv. Voršily. Společnost Euroclinicum v poliklinice provozovala radiodiagnostické oddělení včetně mamografu.
Novogotický kostel, který je součástí areálu, zůstává i nadále v majetku římskokatolické církve. Ta jej od roku 1990 přenechala k užívání pravoslavné církvi, která zde pořádá pravidelné bohoslužby.
Adresa
Poliklinika Klášterní Liberec
Klášterní 117/2
Liberec
Otevírací doba
Otevírací doba je dána dle ordinací jednotlivých zařízení.
Seznam pracovišť a lékařů naleznete zde: https://euc.cz/lekari-a-ordinace/?filterLocation=20199
Parkování
Parkování je možné přímo v objektu polikliniky nebo na 100 m vzdáleném parkovišti nad poliklinikou.
Na tepenném systému se intervenuje nejčastěji kvůli aterosklerotickému postižení nebo výdutím. Tyto zákroky se provádějí na tepnách oblouku aorty, na břišní aortě a jejich větvích a na končetinových tepnách. Chirurgickou léčbu je možné kombinovat s endovaskulárními zákroky. Provádí se také intervence na žilním systému, a to nejčastěji z důvodu chronické žilní insuficience. Nemalou část tvoří i výkony pro založení nebo úpravy hemodialyzačního přístupu. Díky propojení s transplantačním programem se na specializovaných pracovištích provádí cévní rekonstrukce i pomocí tepen a žil od zemřelých dárců.
Tepny dolních končetin jsou nejčastější periferní lokalizací projevů aterosklerózy – kornatění tepen. Při progresi aterosklerotického postižení tepen dolních končetin dochází k zužování tepen, jejich uzávěrům a tím také k adekvátním klinickým potížím pacienta. Onemocnění může být velmi často takzvaně němé, tedy bez příznaků. Postupně se ale projevuje širokou škálou potíží. Nejčastějším prvním příznakem je bolest končetiny nebo její části při určitém zatížení, například při chůzi. Bolesti postihují nejčastěji svaly lýtka, stehna, ale i chodidla nebo hýžďové svaly. Často se potíže mylně přisuzují postižení kloubů nebo páteře. Intenzita potíží se často zvětšuje a v pokročilých stadiích mohou být bolesti i klidové a mohou se objevit i trofické defekty tkání dolních končetin, nejčastěji na bérci a chodidle. Toto již jsou velmi alarmující známky ohrožení končetiny. Proto je vhodné onemocnění řešit v jeho časnějších stadiích. Onemocnění může mít formu chronickou, tedy podobu dlouhodobých potíží, nebo může přijít náhle, akutně, a bezprostředně ohrožovat vitalitu končetiny a ohrožovat pacienta i na životě.
Podstatná část oboru cévní chirurgie se zabývá právě problematikou tepen dolních končetin. K dispozici je rozsáhlé portfolio možností, jak následky aterosklerózy napravit a zlepšit prokrvení dolních končetin.
Z chirurgických výkonů se provádějí výkony, jakými jsou různé typy desobliterací tepen (odstranění zužujících sklerotických plátů z tepny), dále bypassy nejrůznějších typů a délek. Od bypassů, které přemosťují pouze několikacentimetrový úsek, až po bypassy, které přemosťují uzavřené tepny dolní končetiny téměř v celé jejich délce. Možností jsou i extraanatomické bypassy, které přivádějí do dolní končetiny krev z míst neobvyklých pro cévní zásobení dolní končetiny.
Jako materiál pro bypassy se používá buď povrchní žíla z dolní končetiny, která se použije jako tepenná náhrada, nebo cévní protézy z různých speciálních biosyntetických či syntetických materiálů.
Postižení tepen může být chronické nebo akutní (náhlé, bez předchozích postupně nastupujících problémů). A stejně tak i řešení vyšetřování může být plánované (u chronických potíží) nebo akutní u potíží akutních. Často se musí provést cévní rekonstrukce okamžitě, aby se zachránila končetina nebo život pacienta.
U akutních cévních uzávěrů se provádí obvykle trombembolektomie, tedy urgentní odstranění krevních sraženin z tepen pomocí speciálních katetrů. Obdobnými technikami se řeší také výdutě na tepnách dolních končetin, které pacienta ohrožují jednak svým prasknutím a krvácením, jednak postupným ucpáváním krevními sraženinami, čímž ohrožují končetinu nedostatečným zásobováním krve.
Stejně jako u jiných typů cévních výkonů i zde je široké pole využití endovaskulárních intervenčních technik a také možnost využití hybridních výkonů, které umožňují reparovat velmi rozsáhlá postižení tepenného systému dolních končetin za spolupráce cévního chirurga a intervenčního radiologa.
Ženy, které ještě nemají vyjasněnou otázku rodičovství, by měly zvolit jiný druh antikoncepční metody, například nitroděložní tělísko, hormonální náplast, hormonální antikoncepci nebo inzertní vaginální kroužek. Problematiku nechtěného oplodnění u párů, které již neplánují potomky, lze elegantně vyřešit také mužskou sterilizací. Přestože se jedná o nenávratný zákrok, byly zaznamenány případy rekonstrukce vaječníků.
Přerušení vejcovodů je nevratný zákrok. Přestože se lze, teoreticky, novým chirurgickým zákrokem pokusit o rekonstrukci přerušených vejcovodů, jsou dosavadní výsledky takových zákroků neuspokojivé. Navíc je zde po takovém zákroku významně vyšší riziko mimoděložního těhotenství. Jediná cesta, jak otěhotnět po přerušení vejcovodů, je metoda umělého oplodnění – IVF.
K chirurgickému způsobu léčby parodonitidy u specialistů v oboru parodontologie jsou vhodní pouze ti pacienti, u nichž došlo po konzervativním ošetření parodontu k určitému zlepšení, ale nedošlo k vyřešení problému. Základní podmínkou je dokonale prováděná ústní hygiena. Pomocí operačních postupů se eliminují zbylé parodontální choboty. Upravuje se kostní tkáň poškozená zánětem. Obnovují se anatomické poměry na parodontálních tkáních tak, aby tyto tkáně mohly plně obnovit svou funkci. Moderní chirurgické postupy umožňují nahradit poškozené tkáně závěsného aparátu pomocí řízené tkáňové regenerace. A to často i u zubů, které byly před několika málo lety jednoznačně určeny k extrakci. K tomu se používají takzvané biomateriály, a to buď heterogenního původu (například z hovězí chrupavky), nebo alloplastického původu (na bázi vápenatých minerálů). Po umístění takovéhoto materiálu do parodontálního kostního defektu a sešití měkké tkáně dojde v průběhu 6–9 měsíců k postupnému vstřebávání materiálu organismem a k jeho nahrazení nově vytvářenou kostní tkání. Tímto způsobem lze řešit i velmi pokročilou ztrátu kostní tkáně a udržet tak ve funkci řadu zubů určených ještě nedávno k odstranění. Samozřejmě že tento způsob ošetření není zcela univerzální a jeho vhodnost pro konkrétního pacienta je třeba pečlivě zvážit vždy po dokonalém klinickém a rentgenovém vyšetření. Obecnou nevýhodou chirurgických postupů ošetření parodontitidy je úbytek měkkých tkání parodontu, tedy stav, kdy dochází k ústupu dásní a obnažení krčků zubů. Nelze tomu žádným způsobem zabránit, výkony řízené tkáňové regenerace jsou pouze schopny do jisté míry tento jev omezit. Po provedeném chirurgickém výkonu nebo i několika výkonech následuje opět fáze hojení. U řízené tkáňové regenerace trvá tato fáze přibližně 9 měsíců, u ostatních operací zpravidla 3 měsíce. Pak následuje vybělení zubů (pokud má o to pacient zájem) a opět kontrolní vyšetření stavu parodontu, což znovu pacienty rozdělí. Ti, kteří už nepotřebují žádné jiné ošetření, jsou zařazeni do fáze udržovací a podpůrné léčby. Pacienti, kteří potřebují další ošetření, jsou zařazeni do fáze rekonstrukce chrupu.
Dalším stupněm technického pokroku v radioterapii se staly techniky IMRT (intensity-modulated radiation therapy). Stejně jako výše popisované konformní techniky používají i techniky IMRT geometricky tvarované svazky záření, ale tyto svazky nemají v celém svém objemu stejnou intenzitu. Plánovací systém rozdělí svazek záření na jednotlivé části a každé z nich přiřadí určitou intenzitu tak, aby co nejlépe vyhověl zadaným kritériím. Vhodnou kombinací svazků a změnou intenzity jejich částí systém docílí výrazně lepší prostorové distribuce dávky než jiné metody. Změna intenzity a tvaru jednotlivých svazků se děje na základě pohybu lamel kolimátoru. Plánování radioterapie vychází z dat získaných při plánovacím CT vyšetření. Toto snímkování je nezbytné provádět v poloze, v níž bude pacient ozařován, a s použitím všech zhotovených fixačních pomůcek. Dalším krokem při plánování je zakreslení kontur cílových objemů a rizikových struktur. Pomocí zobrazovacích diagnostických metod (CT, MRI, eventuálně PET) je přesně detekováno nádorové ložisko a okolní rizikové orgány. Trojrozměrná rekonstrukce obrazu je převedena do plánovacího systému, kde jsou zakresleny jednotlivé cílové objemy. Po zakreslení se specifikují požadované dávky do cílových objemů a dávkové limity pro zdravé tkáně a orgány. Dále se plánovacímu systému určí „váha“, s jakou je povinen dodržet jednotlivé limity. Zpravidla má nejvyšší váhu dodržení dávky v cílovém objemu, nicméně i limity ozáření některých kritických orgánů mohou mít váhu velmi vysokou. Následně již plánovací systém vypočítá rozložení dávky. Výsledkem je plán, který s maximální dosažitelnou přesností dodržuje předepsané rozložení dávky v cílovém objemu, přičemž dávky v kritických orgánech jsou pod stanovenými limity.
