Upozorňujeme čtenáře na to, že všechny léčivé přípravky s obsahem antibiotik jsou v České republice k dostání pouze na lékařský předpis. Děkujeme za pochopení.
Jak fungují antibiotika
Antibiotika patří mezi léky, které se používají při léčbě, ale i při prevenci bakteriálních infekcí. Antibiotika tedy ničí některé mikroorganismy. Antibiotika, která opravdu hubí mikroorganismy, se nazývají baktercidní, existují ale i antibiotika, která „jen“ zastavují množení bakterií, ty patří do skupiny bakteriostatických antibiotik.
U antibiotik je také důležité vědět, na co účinkují (tyto znalosti musí mít vědci a lékaři, ne obyčejní uživatelé!). V současnosti existují antibiotika, která zpomalují syntézu lipidů (přírodní látky živočišné i rostlinného původu) a jiných látek pro buněčné stěny (patří sem: beta-laktamová antibiotika, karbapenemy), antibiotika, která narušují cytoplazmatickou membránu (patří sem například polyeny, ionofory), antibiotika která zpomalují syntézu neklových kyselin (patří sem například aminoglykosidy), antibiotika, která interferují s bakteriální proteinovou syntézou (patří sem tetracykliny, diterpeny), a v neposlední řadě také antibiotika která zpomalují syntézu kyseliny listové (sulfonamidy).
Antibiotika jsou velmi účinná při léčeních nemocí, na něž jsou určená, problém ale často nastává v okamžiku, kdy je lékař předepíše proti virovému onemocnění, jakým je například chřipka. V takovém případě antibiotika nezabírají, tak jak mají, navíc se může stát, že organismus pacienta si proti nim vytvoří imunitu. Problémem při léčbě antibiotiky může být také nedůslednost pacienta. Řada pacientů totiž antibiotika vysadí v okamžiku, kdy má dojem, že už je zdravá, neuvědomuje si ale, že předepsaná dávka neslouží jen ke zlepšení zdravotního stavu, ale také ke zničení škodlivých mikroorganismů. Takový pacient se pak vystavuje tomu, že se k němu onemocnění znovu vrátí, a pokud se takový proces opakuje několikrát, může také dojít k tomu, že antibiotika přestanou na pacienta zcela zabírat, protože ten si na ně jejich častým užíváním vytvořil vlastní imunitu. Další nevýhodou antibiotik je to, že některé z nich mohou mít různé závažné vedlejší účinky, jako je například diabetes. Proto je opravdu nutné, aby se pacient o užití antibiotik poradil s lékařem (rozhodně není využívat antibiotika, která byla předepsána někomu jinému s tím, že máte stejné příznaky. Shodné příznaky totiž neznamenají stejné onemocnění).
Délka braní antibiotik je závislá na zdravotním stavu pacienta a na nemoci. Některá antibiotika se berou jen tři dny, jiná se berou i čtrnáct dní. Vše je velmi individuální.
V naší poradně s názvem LECBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
neexistuje nejaka nahrada za antibiotika? nesvedsi mi uz ani trochu, protoze jsem nemocna casto..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V současné době se vyvíjí stále nová antibiotika, ale jejich cesta k hromadnému používání je velmi zdlouhavá. Bakterie se rychle přizpůsobují těmto lékům a stávají se odolné, takže antibiotikum je účinné jen chvíli. Náhrada za antibiotika je problém budoucí medicíny a naše děti pravděpodobně zažijí dobu, kdy budou existovat bakterie, na které nebude účinkovat žádné antibiotikum a organismus se bude muset vypořádat s infekcí sám, často i smrtí. Z přírodní medicíny je možné používat některé byliny s antibiotickými účinky, ale i proti těm se bakterie stanou rezistentní a přestanou účinkovat. Situace s náhradou za antibiotika není vůbec růžová a jestli nepřijde někdo s novým nápadem, tak pak nás brzy čeká doba, kdy přežijí jen ti nejsilnější jedinci.
Rýma, kašel, únava. Když jsme takzvaně nastydlí, život nestojí za nic. Pokud léky proti horečce a kapky do nosu hned nezaberou, chtějí někteří lidé urychlit uzdravení užíváním antibiotik. To je ovšem nezodpovědný a hlavně zbytečný hazard se zdravím.
Antibiotika umí zachraňovat životy. Mají ovšem jedinou schopnost: dokážou zabíjet bakterie. Pouze a jedině bakterie. Virům, kvasinkám, plísním ani parazitům jejich přítomnost nevadí. Naopak jim někdy dokonce svědčí. Když totiž antibiotika pozabíjejí všechnu konkurenci, mohou v organismu dál nerušeně prospívat. A to je důvod, proč při nachlazení tento druh preparátů nepomáhá – příčina onemocnění je totiž obvykle virová. S antibiotiky to tedy není lehké. Jejich nasazení v nesprávnou chvíli může způsobit zbytečné komplikace, přičemž pro léčbu přínos nemají.
O užití antibiotik zásadně rozhoduje lékař. Každý pacient by měl vědět, že předepsanou dávku léků je potřeba vždy dobrat, jinak choroboplodné bakterie přežijí a mohou se stát vůči léku odolnými. Efekt podaného antibiotika se často projeví za dva tři dny, takže je na něj třeba počkat a nedožadovat se jiných, silnějších antibiotik v průběhu krátkého časového intervalu. Antibiotika se nesmí kombinovat s alkoholem, u některých nelze jíst citrusové plody, jiné zapíjet mlékem, další mohou být fototoxické, proto je nutné se během jejich užívání vyhýbat slunci. Důležité je vždy si důkladně přečíst příbalový leták.
Antibiotika je třeba užívat jen v odůvodněných případech, nepředepisují se při každé horečce, jak si to přejí někteří pacienti. Navíc zejména mezi mladými lidmi je tendence nedodržovat pokyny při léčbě, často antibiotika nedoužívají, protože se cítí lépe. I to způsobuje, že zvyšování rezistence na antibiotika je velkým problémem současnosti. Ztráta účinnosti antibiotik opravdu hrozí. Jejich správné předepisování je zdravotnickou prioritou. Na antibiotickou rezistenci pak nejčastěji doplácejí vážně nemocní pacienti. Ztráta účinnosti antibiotik může v jejich případě vést k selhání léčby. Jde zejména o pacienty na jednotkách intenzivní péče, po transplantacích a jiných složitých chirurgických výkonech. Příkladem bakterií rezistentních vůči antibiotikům jsou zejména streptokoky, pneumokoky a hemofilus, tři dominantní vyvolávatelé akutních infekcí!
Podle odhadů se až 80 procent antibiotik používá k léčbě infekcí dýchacích cest. Nejpesimističtější studie říkají, že přes polovinu antibiotik lék
V naší poradně s názvem ZINNAT A SLUNCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Aneta.
Dobrý den,mohu na slunce s antibiotiky zinnat?A co citrusove plody ci mleko aj..?..dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte antibiotika Zinnat, tak normálně můžete na sluníčko. Nebyly hlášeny žádné nebezpečné reakce na slunce. Z citrusových plodů nesmíte jíst grepy. Grapefruitový džus zpomaluje dobu, za kterou je tělo schopno odbourat účinnou látku a to by mohlo způsobit, že hladina antibiotika v krvi stoupne nebezpečně vysoko. Mléko v tomto případě můžete. Antibiotika Zinnat rovněž zvyšují riziko vzniku opruzenin, dále mohou způsobit nevolnost, zvracení a průjem, problémy s ledvinami, kvasinkové infekce a alergická reakce. Tato antibiotika snižují účinky hormonální antikoncepce a během léčby tak může dojít k otěhotnění.
V prvé řadě je důležité dbát pokynů lékaře i lékárníka a důkladně si pročíst informace napsané na příbalovém letáku. Toto je prostě základ.
Předepsané léky užívejte přesně v takovém časovém rozpětí a množství, v jakém vám byly předepsány. Pokud byste tak neučinili, snižujete nejen jejich účinnost, ale také zvyšujete riziko následné rezistence a návratu onemocnění v ještě větší síle.
Aby užívání antibiotik bylo efektivní, je zapotřebí dobrat celou dávku. Kdybyste antibiotika přestali předčasně užívat, velmi brzy byste na vlastní kůži pocítili, jaká to byla chyba. Nemoc by se vám záhy vrátila v ještě horším provedení, než byla prve. Léčba by se tedy výrazně prodloužila. Dalším rizikem je i nebezpečí vzniku rezistence (tedy odolnosti), dříve účinná antibiotika by tak již nemusela být účinná.
V průběhu užívání antibiotik se vyhýbejte sluníčku. Sluníčko v kombinaci s antibiotiky totiž může vyvolat alergickou reakci. Slunění v době onemocnění také velmi vysiluje a unavuje. S užíváním antibiotik je navíc vaše pokožka mnohem citlivější a vy se tak můžete velmi snadno spálit. Toto varování platí i pro solária.
Zapomeňte na alkohol! Alkohol v kombinaci s jakýmikoliv léky může způsobit těžké a trvalé poškození organismu, a proto při užívání antibiotik požívání alkoholu rozhodně vynechejte.
Čím tedy antibiotika zapíjet? Ideální nápoj je čaj nebo voda bez bublinek. Vhodné mohou být i kolové nápoje, které žaludek dokážou zklidnit. Nesmí však být studené a plné bublinek (nechte je proto předem vyprchat). Antibiotika nezapíjejte pouze několika doušky, vypít by se měla alespoň jedna sklenice.
Při užívání antibiotik není vhodné konzumovat ostré a kořeněné pokrmy, které organismus zbytečně přetěžují a dráždí. Ve spojitosti s antibiotiky navíc mohou vyvolat alergickou reakci, zažívací potíže a zpomalit léčbu. V rámci urychlení léčby a užívání antibiotik proto dodržujte takzvanou šetřící dietu, která tělo nepřetěžuje. Pokrmy u této diety jsou vařené, dušené, zapékané a pečené. Jídlo nemá žádné nestravitelné zbytky a tvrdé kůrky, není příliš solené a kořeněné. Vyhýbejte se kyselým potravinám, mléčným výrobkům a také sladkostem. Všechny totiž organismus přetěžují a jsou často kontraindikací (vylučují se) s některými antibiotiky.
Pozor! Je ošidné si myslet, že se antibiotika užívají pouze po jídle. Některá antibiotika se naopak užívají i 30 minut p
V naší poradně s názvem VEDLEJŠÍ ÚČINKY ANTIBIOTIKA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta.
Dobrý den,srdečně vás zdravím a prosím o radu.Měla jsem zánět průdušek a brala jsem antibiotikum Ciplox 500 co 12 hod. Protože při užívání mívám vedlejší účinky a to hlavně bolesti kříže a kloubů,přikoupila jsem si k Ciploxu i Probiotika Premium a po celý čas,co jsem brala antibiotika,jsem byla v pohodě,bez vedlejších účinků.Po dobrní Ciploxu jsem už nebrala ani Probiotika a během 3 dnů se mi objevili bolesti zad,v oblasti kříže a taky bolesti kloubů.Neumím si o vysvětlit,bolí mne už druhý den,i když už méně a proto prosím o odpověď,zda to může být ještě vedlejší účinek antibiotika a jak dlouho to může působit.Zda je nutné dál brát probiotika? Děkuji moc za odpověď.Marta.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Probiotika je třeba vnímat stejně vážně, jako antibiotika a věnovat jejich užívání patřičnou pozornost. Za prvé je třeba probiotika užívat hned jak se započne léčba antibiotiky a to tak, že nejdříve se užije antibiotikum a za 3 až 4 hodiny se užije probiotikum, až do doby dobrání antibiotik. Za druhé je potřeba probiotika užívat dále i po skončení léčby antibiotiky a to alespoň dva týdny. Proč? Antibiotika jsou stále více agresivnější a ničí střevní flóru. Když nepřichází do těla nové kulrury ve formě probiotik, tak ve střevech začne množení nevhodné flóry, která přežila nebo se tam dostala potravou a ta pak způsobuje průjmy, změny středního metabolismu, bolesti, únavu, ale také poničení střevní stěny, které může vést k zánětu a k rakovině.
Antibiotikum je lék, který usmrcuje některé mikroorganismy nebo brání jejich růstu. Dříve se tento termín užíval jen pro antimikrobiální přírodní léky (pro ostatní se užíval termín chemoterapeutika), v současné době se velmi často používá pro všechny látky s tímto účinkem bez ohledu na jejich původ.
V současnosti je známo přes 6000 látek s antibiotickým účinkem, ale jen asi 70 z nich našlo uplatnění v humánní a veterinární medicíně, ostatní mají příliš výrazné nežádoucí účinky nebo jsou pro pacienta toxické. Antibiotika působí především proti bakteriím, některá jsou však účinná také proti houbám a parazitickým prvokům. Mají však stále vedlejší účinky a v ČR jsou vydávány na předpis.
Již 2500 let př. n. l. používali v Číně v přírodní medicíně obklady z plesnivého sójového mléka. Stopy antibiotik (tetracyklin z piva) byly nalezeny také v 1600 let starých kosterních pozůstatcích Egypťanů a Núbijců. Antibiotika byla rovněž přijímána přirozeně ve stravě (zelenina obsahující sirné sloučeniny alicin, glukosinoláty).
V západní medicíně první objev antibiotik učinil Louis Pasteur, který v roce 1877 zjistil, že laboratorní zvíře naočkované kulturou B. anthracis společně s kulturou saprofytických bakterií neonemocnělo antraxem. O deset let později německý vědec Rudolf Emmerich náhodou objevil, že zvíře naočkované kulturou Streptococcus erysipelatis neonemocní cholerou, a o dva roky později Charles-Joseph Bouchard prokázal, že tutéž ochranu poskytuje Pseudomonas aeruginosa. V průběhu dalších let se zjistilo, že antimikrobiální vlastnosti má i lihový výluh z kolonií a účinná substance byla nazvána pyocyanáza. Stala se prvním antibiotikem používaným v nemocnicích, její vlastní toxicita a nemožnost zajistit stále stejně účinný produkt ale neumožnily její delší používání.
První skutečně účinné objevené antibiotikum pocházelo z plísně. Francouzský doktor Ernest Duchesne zaznamenal už v roce 1896, že určité plísně rodu štětičkovec (Penicillium) ničí bakterie. Duchesne, respektive jeho výzkum však zůstal zapomenut po celou další generaci. Až Alexander Fleming během svého výzkumu antibakteriálního působení lysozymu kultivoval bakterie na agarových plotnách a jedna z nich byla napadena plísní druhu Penicillium notatum. Fleming pochopil, že plíseň vylučuje něco, co růst bakterií zastavilo. I když nebyl schopen sloučeninu izolovat, svůj objev v roce 1929 popsal ve vědecké literatuře. Protože plíseň byla rodu Penicillium, nazval tuto sloučeninu p
V naší poradně s názvem ZA JAK DLOUHO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Štěpa.
Za jakdlouhozačnouantibiotika působit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Antibiotika začínají působit do 20 minut od spolknutí. Znatelná úleva přichází za 24 hodin. Poslední zbytky antibiotik se z těla vyloučí do dvou dnů od posledního spolknutí.
Antibiotika (ATB) jsou léky pro akutní použití, jejich biologický poločas odpovídá přesně tomu, po kolika hodinách se používají, poté se již v těle přemění a vyloučí a je nutno podat další dávku. To znamená, že pokud jsou podávány po 8 hodinách, v těle jsou 8 hodin, pokud po 12 hodinách, tak jsou v těle 12 hodin.
Beta-laktamová antibiotika (peniciliny, cefalosporiny, monobaktamy, karbapenemy) jsou dle své farmakokinetiky řazena mezi time-dependent ATB. Klíčové u nich je, jakou dobu převyšuje koncentrace léku takzvanou minimální inhibiční koncentraci (MIC). Při perorálním podávání proto nevychází 12hodinový interval jako ideální, vhodnější je 8hodinový, nejvhodnější pak 6hodinový, tam ale prudce klesá ochota pacienta spolupracovat – nechce vstávat v noci, aby užil 1 dávku léku. A proto 8hodinová dávkovací strategie vychází nejlépe. Obdobnou kinetiku mají například i glykopeptidy, mezi které patří vankomycin a teikoplanin, které by bylo ideální podávat kontinuální injekcí (účinek záleží na AUC = area under the curve, tedy na eliminační křivce a MIC).
Pro přesné určení, jak dlouho zůstanou po dobrání antibiotika v krvi, není dostatek údajů. Po monitorování TDM (therapeutic drug monitoring) by se dala určit aktuální koncentrace léčiva, byť již při vysazení 1 dávky nám po notnou dobu účinnost antibiotika vypadne (aminopeniciliny nemají post-ATB efekt jako cefalosporiny, karbapenemy nebo aminoglykosidy). Konkrétně dle specifikace antibiotika lze najít poločas eliminace. To je doba, za kterou koncentrace antibiotika v krvi klesne na polovinu.
Většina běžně používaných antibiotik není ovlivnitelná alkoholem. Samozřejmě mezi nimi existují výjimky.
Určitě byste neměli pít alkohol během užívání protiinfekčních antibiotik, jako jsou metronidazol, tinidazol a sulfamethoxazol či trimethoprim. Tyto léky totiž blokují jednu z hlavních cest, která metabolizuje alkohol. Společně s alkoholem pak způsobí opravdu nepříjemné stavy – vyvolávají rudé fleky po celém těle, mdloby a zvracení i po jediné skleničce piva.
Tyto protiinfekční léky mají naštěstí poměrně specializované využití, slouží k léčbě infekcí organismy, jako je lamblie střevní (z kontaminované pitné vody) nebo střevní červi. Tudíž by bylo neobvyklé, aby vám je lékař předepsal bez předchozí dlouhé přednášky.
Co se týče ostatních typů antibiotik, není zatím žádný jasný důkaz o poškození těla po skromném požití alkoholu. Při větší konzumaci alkoholu během boje s infekcí na vás alkohol pravděpodobně bude mít větší a méně příjemný účinek.
Alkohol spolu s antibiotiky vyvolává rozšíření krevních cév v končetinách – tělo se tím snaží zvýšit horečku a zpomalit tak šíření infekce. Ledviny jsou nuceny kvůli alkoholu ztratit více tekutin, čímž se zvyšuje riziko dehydratace. Hluboká bolest svalů pramenící z virového onemocnění v kombinaci s antibiotiky může vzácně zanechat ve svalech dlouhodobé poškození.
Některá antibiotika jako isoniazid a flukloxacilin mohou špatně působit na játra a v malém procentu případů způsobit i mírné hepatitidy. Večírek v opojení tedy dráždí játra, která pracují jak s působením antibiotik, tak s odbouráváním alkoholu.
Pokud vám není dobře a zamýšlíte jít na nějaký večírek, je lepší pít alkohol střídmě, ať už antibiotika berete, nebo ne. Léčba bude rychlejší a snížíte riziko sekundárních komplikací. V případě, že užíváte některé z léků, které jsou výše uvedeny jako problémová antibiotika, je třeba se alkoholu vyhýbat obloukem.
Spousta lidí se nejvíce obává toho, že berou-li antibiotika, bude jim stačit jediná sklenka vína k tomu, aby se opili. Ano, existují některá antibiotika, která takto s alkoholem reagují, to však není ten hlavní důvod, proč byste neměli alkohol a antibiotika kombinovat. Jak známo, antibiotika zpravidla zatěžují játra a potažmo celý organismus. Stejně tak konzumace alkoholu působí na funkci jater. Spojí-li se obojí dohromady, dostanou játra pořádně zabrat.
Dalším aspektem, který kombinaci antibiotik a alkoholu provází, je možný zeslabený účinek podávaných antibiotik. Velmi snadno se tak může stát, že bude celou léčbu nutno opakovat, neboť nemoc nebude dostatečně vyléčena. Když vezmeme v potaz současnou zvýšenou rezistenci bakterií proti antibiotikům, která vychází z jejich přehnaného užívání, je opakovaná léčebná dávka dalším zbytečným oslabením budoucích účinků antibiotik. V tomto případě tedy opravdu nejde alkohol a zdraví ruku v ruce.
V naší poradně s názvem ANTIBIOTIKA FUROLIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva.
Dobrý den ,mám jenom takový malý dotaz .Za jakdlouho by měl furolin asi zabrat?Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Antibiotikum Furolin začne účinkovat rychle. Již za 30 minut po první dávce. Rozšíří se do krevního řečiště a do měkkých tkání, kde začne ničit nežádoucí bakterie. Tento proces je pomalý a k subjektivnímu pocitu úlevy dochází zpravidla po třetí dávce. V tu dobu je zničena většina bakterií a antibiotikum pak po zbytek lécby působí jako obrana proti odolnějším mutacím, aby došlo k úplnému vymýcení nežádoucích patogenů. Proto je nesmírně důležité užívat antibiotika po celou dobu stanovenou lékařem a nezkracovat ji.
Chřipka je virovým onemocněním, které je vysoce nakažlivé. Nejvíce lidí onemocní chřipkou na začátku roku v době od ledna do března. Nemoc se projevuje horečkami, zimnicí, bolestí hlavy, kloubů a svalů. Obvykle ji provází i kašel a rýma. Toto onemocnění trvá zhruba 2 – 7 dní. Neléčená vážná chřipka může u člověka vyvolat i zápal plic, postižení nervové tkáně a zánět středního ucha.
Chřipka také bývá často zaměňována za nachlazení. Nachlazení má ale lehčí průběh. Obvykle nachlazení provází bolest v krku, která ale brzy zmizí, rýma a kašel. U chřipky jsou projevy výraznější a vážnější. Většina lidí se snaží nachlazení i chřipku vyléčit sama, pokud se ale objeví vážnější příznaky, je třeba vyhledat lékaře. Mezi vážnější příznaky patří neklesající horečka, bolestivé polykání, neustávající kašel a neustále ucpané nosní dutiny spojené s bolestí hlavy.
Antibiotika slouží na léčbu nemocí způsobených bakteriemi, chřipka je ale způsobená viry, a proto na ní nejsou antibiotika učinná. Často se ale stává, že lékař antibiotika na chřipku předepíše, ta ale nezabírají. Lékař je ale může předepsat v okamžiku, kdy se objeví již zmiňované komplikace, například bolestivé polykání, které může způsobovat třeba streptokok, a tam by léčba antibiotiky měla pomoci.
Antibiotika na virózu tedy nepomáhají, ale mohou léčit komplikace, které viry způsobily. Antibiotika se tedy na virózu nepředepisují, pokud by se tak stalo, mohlo by dojít k tomu, že antibiotika oslabí organismus pacienta ještě více a vyvolají u něj další onemocnění, nebo způsobí jiné komplikace.
Místo antibiotik se na léčbu virových onemocnění mohou použít antivirotika. Lékaři je ale příliš nedoporučují. Ne, že by antivirotika nefungovala, ale bohužel mají řadu vedlejších účinků. Mohou u pacienta vyvolat nechutenství, nevolnost, bolesti břicha i hlavy, závratě, poruchy koncentrace ale i halucinace. Obvykle se tedy doporučuje chřipku léčit běžným způsobem (doma v klidu a teple se vyležet), antivirotika se užívají hlavně u těch lidí, které by prodělaná chřipka mohla ohrozit.
Člověk trpící chřipkou, si obvykle kupuje léky na vyléčení jednotlivých příznaků chřipky, tedy léky na horečku, na bolest v krku, na posílení imunity atd.
Všeobecně platí, že by se antibiotika neměla kombinovat s alkoholem. Řada lidí se domnívá, že je to proto, že alkohol snižuje účinek antibiotik, nebo že alkohol může u antibiotik vyvolat vedlejší účinky. Tak to ale ve skutečnosti vždy není. U některých antibiotik opravdu může alkohol oslabit jejich účinek, ale jsou i další důvody, které hovoří proto, aby byl alkohol při braní antibiotik vynechán. Vždy platí, že je nutné číst příbalový leták léků a ujistit se, jestli je třeba se alkoholu na daný lék vyvarovat. Proč se tedy nesmí na antibiotika pít alkohol ve skutečnosti? Hlavním důvodem je, že antibiotika oslabují lidský organismus a všechny orgány tak dostávají řádně zabrat, antibiotické látky zatěžují hlavně játra a stejně tak i alkohol. V okamžiku kdy tedy pacient bere antibiotika a zároveň i pije alkoholický nápoj, tak jeho játra dostávají velmi zabrat a může u nich hrozit selhání. Následkem tohoto nezodpovědného chování pak mohou být zničená játra.
Penicilin a alkohol – Na Penicilin není vhodné požívat alkoholické nápoje.
Klacid a alkohol – U léku Klacid se neuvádí, že by alkohol patřil mezi kontraindikace tohoto antibiotika. I přesto je jistě rozumnější vyvarovat se konzumaci alkoholu ve větším množství.
Amoksiklav a alkohol - U léku Amoksiklav se neuvádí, že by alkohol patřil mezi kontraindikace tohoto antibiotika. I přesto je jistě rozumnější vyvarovat se konzumaci alkoholu ve větším množství.
Augmentin a alkohol – U Augmentinu doporučují lékaři omezit konzumaci alkoholu na minimum kvůli zvýšené zátěži jater.
Zinnat a alkohol – U Zinnatu doporučují lékaři v průběhu braní léků alkohol omezit (ideálně zcela vynechat).
Penbene a alkohol – Na lék Penbene se konzumace alkoholu nedoporučuje.
Doxybene a alkohol – Během léčby antibiotikem Doxybene se nesmí pít alkoholické nápoje
Ospen a alkohol – Lékaři nedoporučují konzumaci alkoholu na lék Ospen.
Formilid a alkohol - Na lék Formilid je možné požít velmi malé množství alkoholu.
Ve svém příspěvku ČESNEK !! DĚSIVÉ LŽI !! ZBLÁZNILISTE SE NA OBLIČEJ EŠTĚ KTOMU DO RÁNY JAKO JE AKNÉ ???!!! STOP LIDI ANI OTOM NEUVAŽUJTE !! se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal.
Hele lidi tak já jsem byl extrémní pokusný králik při hledání toho pravého pro mou pleť, vyzkoušel jsem, sodu, teetrea, citron, a taky udělal zasadní chybu kdy jsem na obrovský bolák na tváři použil koňskou mast... to sem tomu dal.. nateklo mi celé lico a bolák mokval asi 2h vkuse ještě dva dny to bylo mírně nateklé a vytvořil se mega strup a dlouho seto léčilo... dále citron zase do právě pomačkaného akné je zkouška prahu bolesti :D:D ale krátkodobě pomáhá, bleskově ovšem neměl sem dobrý tušení po dlouhodobé aplikaci, a přestával pomalu učinkovat... dále Framykoin, teď trochu bláznivější pleťová voda, vtom nadrcený prášek antibiotika parkapek citronu no prostě comě napadlo... efekt ulepený ksicht a podrážděné akné. OVŠEM POUŽÍT ČESNEK NA TY BOLÁKY... TAK JEDINE SNAŽIL BYCH SE SIMULOVAT NEMOCENSKOU NA DLOOOUHOU DOBU :D NEBO ... NO NENAPADÁ MĚ JINÁ MOTIVACE KTOMU ZVĚTŠIT A RAZANTNĚ ZHORŠIT TY BOLÁKY A SNAŽIT SE O TRVALÉ POŠKOZENÍ PLETI... HELE ČESNEK AČ SE TO NEZDÁ A NEVÍ TO KAŽDÝ JE VELICE AGRESIVNÍ POTRAVINA... DOSLOVA VÁM POPÁLÍ KŮŽI PO NĚJAKÉ DOBĚ !! JÁ HO POUŽIL U VELKE BRADAVICE NA NOZE... A VÝSLEDEK BYL ŽE JÍ TO VLASTNĚ DOHLOUBKY VYPÁLILO CCA ZA 1-2 DNY.. TAKSAMO JSE MI STALA NEPŘÍJEMNOST KDY JSEM ROZKOUSAL DVA STROUŽKY ČESNEKU SAMOTNÉ A ŠEL SPÁT RÁNO JSEM MĚL TAK ROZDRÁŽDĚNÝ ŽALUDEK.,.. ŽE UŽ SE ČESNEKU DRŽÍM DÁLE.. JÁ OSOBNĚ JSEM PONĚM ZAŽIL JEN PRO TĚLO NEPŘÍJEMNÉ STAVY JAKO, ZHORŠENÍ AKNÉ.. ŘEK BYCH SOUVISÍ STÍM I ŽE POT A ZEJMÉNA HNIS VTOM AKNÉ SILNĚ SMRDĚL ČESNEKEM, BŘICHO PONĚM TRPĚLO .. A NIC POZITIVNÍHO... JEN DOBŘE CHUTNÁ ... PODOBNĚ NAMĚ PŮSOBÍ I VĚTŠÍ MNOŽSTVÍ KONZUMACE CYBULE KTEROU ALE MILUJI A NEODPUSTÍM SI JI :D A CHTĚLO BYTO HONEM RYCHLE ZLIKVIDOVAT TYTO INFORMACE A NÁVODY JAK SI TRVALE ZNETVOŘIT OBLIČEJ... KDYBY RADY TAK TADY Haluzakfest@seznam.cz
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ester.
Ahoj rozhodně se nezastávám česneku, ale můžeš ho jíst bez následků dál, když vyndáš ze stroužku srdíčko. Mám to vyzkoušené a žaludek po tom nebolí. :)
Pokud je zánět zubu rozsáhlý, mohou se podávat antibiotika.
Phenoxymethylpenicillin
Phenoxymethylpenicillin je penicilinové baktericidní antibiotikum s úzkým antibakteriálním spektrem.
Kontraindikace: přecitlivělost na penicilinová antibiotika a těžká renální insuficience.
Nežádoucí účinky: nauzea, zvracení, průjem, alergické kožní reakce a vzácně anafylaktický šok.
Interakce: zvyšuje toxicitu methotrexatu, antacida snižují jeho biologickou dostupnost.
Dávkování: 500 mg po 6 hodinách perorálně.
Amoxicilin/klavulonát
Amoxicilin/klavulonát je kombinace širokospektrého penicilinového antibiotika a inhibitoru β-laktamázy kyseliny klavulánové.
Kontraindikace: přecitlivělost na penicilinová antibiotika, infekční mononukleóza, těžká renální i hepatální insuficience.
Nežádoucí účinky: nauzea, zvracení, průjem, alergické kožní reakce, anafylaktický šok, zvýšení transamináz až poléková hepatitida a pseudomembranózní kolitida.
Interakce: zvyšuje toxicitu methotrexatu, účinek perorálních antikoagulancií a současné podávání allopurinolu zvyšuje výskyt alergických kožních reakcí.
Dávkování: 625 mg po 8 hodinách perorálně.
Klindamycin
Klindamycin je linkosamidové bakteriostatické antibiotikum s úzkým antibakteriálním spektrem.
Kontraindikace: přecitlivělost na linkosamidová atb, průjem neznámé etiologie, těžká renální i hepatální insuficience.
Nežádoucí účinky: nauzea, zvracení, průjem (vede k přerušení terapie!), alergické kožní reakce, vzácně pseudomembranózní kolitida a poruchy krvetvorby.
Interakce: zvyšuje účinek nedepolarizujících myorelaxancií, jeho účinek snižují až antagonizují makrolidová antibiotika.
Antibiotika můžete koupit přes internet. Je mnoho odkazů, které je nabízejí bez receptu. Antibiotika však účinkují pouze na bakteriální infekci, kterou diagnostikuje lékař, proto jsou antibiotika pouze na lékařský předpis. Na nachlazení, chřipku či jinou virózu antibiotika neúčinkují, proto nepoužívejte nikdy zbylá antibiotika k samoléčbě. Předepsaná antibiotika užívejte vždy po celou dobu, kterou stanoví lékař, a přesně dodržujte předepsané dávkovací intervaly. Mírné prodloužení dávkovacího intervalu okamžitě napravte a pokračujte v nastaveném dávkování, ale výrazné prodloužení dávkovacího intervalu konzultujte se svým lékařem. Během léčby antibiotiky i krátce po jejím ukončení odpočívejte a dodržujte režimová opatření. Dodržujte rovněž doporučení svého lékárníka, protože účinnost některých předepsaných antibiotik mohou ovlivňovat další vámi užívané léky, potravní doplňky, ale i některé potraviny a alkohol. Jen správným užíváním antibiotik lze zachovat jejich účinnost pro další generace lidského pokolení. Proto antibiotika není rozumné kupovat přes internet – jejich předpis patří do rukou lékaře.
V naší poradně s názvem ANTIBIOTIKA KLACID 500 A HELICID se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor.
Dobrý den, mohu užívat současně antibiotika klacid 500 a Helicid? Oba druhy léků mám brát po 12 hodinách. A ještě jedna otázka. Co tyto antibiotika a komplexní multivitamín? Konkrétně užívám vitamíny reflex nexgen. Má být mezi užíváním nějaký časový interval? Předem Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Určitě jste řekl svému lékaři, že užíváte Helicid, takže mohl zvážit rizika společného užívání. Tato kombinace léků klaritromycin a omeprazol může znamenat mírné riziko vzniku nežádoucích účinků, ale zatím nejsou k dispozici bližší informace o této interakci, protože je ze zdravotního hlediska bezvýznamná. Takže oba léky užívejte podle předepsaného dávkování. Co se týče multivitamínu, tak není třeba žádný odstup.
Antibiotika jako léčivo nám pomáhá, ale může i škodit. A to zejména v případech, kdy je jejich užívání neuvážené, případně kombinované s nevhodnými potravinami, jako je káva nebo alkohol.
Antibiotika v organismu likvidují nejen bakterie patogenní, ale i bakterie „přátelské“, zvláště ty, které osídlují trávicí trakt. Tyto bakterie (takzvaná probiotika) umožňují využití důležitých látek z potravy (například vitamín A, vitamín B12, železo), pomáhají při trávení, regulují pohyb a funkci střev a sehrávají velmi důležitou roli v imunitních pochodech v organismu.
Určité typy antibiotik jsou velkou zátěží pro některé tělesné orgány; například tetracyklin pro játra, streptomycin pro ledviny a podobně.
Antibiotika mohou způsobit přecitlivělost, někdy až alergickou reakci, v nejhorších případech i nebezpečný anafylaktický šok.
Opakované užívání antibiotik oslabuje imunitu a způsobuje přemnožení kvasinek (nejčastěji rodu Candida albicans), ty stojí v pozadí mnoha zdravotních problémů, například urogenitálních infekcí, průjmových onemocnění, zažívacích obtíží a mnoha dalších.
Platí zlaté pravidlo, že jak dlouho je člověk nemocný, tak dlouho by měl být v rekonvalescenci. To bohužel mnoho lidí nedodržuje. Organismus je po dobrání antibiotik vyčerpaný, antibiotika přestávají účinkovat a člověk je náchylnější k dalším nákazám. Minimálně dva dny by si měl každý dávat pozor, v jakém prostředí se pohybuje (zejména v dopravních prostředcích). Jako podporu po dobrání antibiotik lze určitě doporučit živou kulturu – laktobacily, prodávají se v různých formách, například jako nápoje, tabletky, najdete je v jogurtech. Neuškodí ani preparáty na podporu imunity. Také je vhodná podpora organismu koloidním stříbrem. Je to přírodní antibiotikum, které působí proti „zlým“ bakteriím, vírům a plísním. Za 6 minut dokáže usmrtit 650 různých choroboplodných zárodků, aniž by napadalo pro život důležité zdravé bakterie.
V naší poradně s názvem NÁHLÉ POCENÍ,BEZ PŘÍČINY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra 123.
Jsem po léčbě močových cest.Léčení bylo drastické.Dvoje antibiotika jsem užívala od obvodního lékaře neúspěšně,potom mě poslal k urologovi,ten si mě nechal v nemocnici na kapačkách,zase antibiotika,zase bez úspěchu.Stále únava,prožívala jsem velké zimnice,nevolnosti,bolesti.Nyní jsem doma týden,Je to lepší,ale pocení,náhlé,jako když to na mě hodí,zimnice už menší. moje pocení je i přes den,nárazově a není to pocení,že bych se musela převlékat,jen jsem zvlhlá od hlavy po paty a potom to schládne,je to moc nepříjemné. podotýkám,že od začátku bez teplot.Nevím stále co se mnou je.laborator.výsledky moče stále špatné,kultivace pozitivní.Už nechci antibiotika.budu ráda,jestli mě někdo poradí.předem děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Za Vaše pocení může bakteriální nákaza ve Vašich močových cestách. Jinak, než antibiotiky, se toho nezbavíte. Musíte plně důvěřovat svému lékaři a dodržovat PŘESNĚ jeho pokyny při užívání antibiotik, i když jste vnitřně přesvědčena o jejich škodlivosti. Váš lékař zná bakterii, která u Vás sídlí a může Vám nejrychleji a bezpečně pomoci. Vydržte na kontrolní rozbor moči a pak se poraďte o dalším postupu se svým lékařem.
Po skončení léčby začněte alespoň jeden měsíc užívat probiotika, která obnoví škody způsobené antibiotiky.
Obecně platí, že jsou antibiotika bezpečná a měla by být užívána podle pokynů lékaře. Ale jako každý lék, tak i antibiotika mají své zápory.
Antibiotika mohou ovlivnit účinnost jiných léků a způsobit vedlejší účinky či alergické reakce.
Antibiotika inhibují většinu bakterií v těle, což zahrnuji i bakterie, které jsou pro tělo prospěšné. Dochází k nerovnovážnému zabíjení bakterií, což může způsobit žaludeční nevolnosti, průjem, vaginální infekce nebo jiné problémy.
Pokud berete antibiotika na vše, zahráváte si, protože přispíváte k rozvoji antibiotické rezistence. Což znamená, že pokud se objeví další bakteriální infekce, antibiotika již nejsou účinná, a tak dochází i k delší době léčby. U závažnějších infekcí může dojít k tomu, že pokud nejde infekci zastavit, bude muset být pacient hospitalizován. Jestliže jsou rezistentní bakterie stále naživu, stává se z člověka nosič těchto bakterií.
Ve svém příspěvku BRONCHITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denisa Siváková.
Dobry den , prosim chtela jsem se zeptat jake leky jsou na bronchitide .. dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Romana.
Ahoj, mam syna 14 mesicu.Pred dvouma tydny se mu velmi zvýšily horecky na 39. Šla jsem s nim k lekari a ten po prohlidce na nic neprisel a tak udělal CRP vysledek 26.Nasadil antibiotika do patku, pomohly. V sobotu se obevila rýma se suchým kašlem a v nedeli sypavy, chraptivy dech s kterym si nas v nemocnici nechali. Rentgen, vytery, krev... Je to akutni bronchitida.Minulou stredu nas pustili do domaci pece s inhalatorem na bronchitidu po 8 hodinach. Ma se pry lecba inhalatorem podle doktoru v nemocnici vyšplhat na vdech po 12 hodinach. Prakticky lekar nas v patek poslal opet na CRP vysledek 56.Dostali jsme dalsi antibiotika. Po vikendu v pondeli zdelil ,ze ma plíce ciste at mu davam antibiotika do čtvrtka coz je zitra.Dnes ve stredu syn opet maličko sype. Ma inhalovat Ventolin ktery uz jsme doma na piskot na plicích meli, protoze je po otci alergik. Mam ted ,ale strach. Pokud bude muset vice jak 4x denne inhalovat Ventolin budeme muset opet do nemocnice. Myslite, ze jen panikarim? Neudelal doktor chybu, ze lecbu inhalatorem neprodluzoval do vdechnutí po 12 hodinach?
Antibiotika působí především proti bakteriím, některá jsou však účinná také proti houbám a parazitickým prvokům. Mají však různé vedlejší účinky a v ČR jsou vydávána na předpis. Z chemického hlediska jsou antibiotika různorodou skupinou látek, ale většinou mají molekulární hmotnost menší než 2000 Da. Antibiotika nezabírají na onemocnění virového původu.
Velkým pomocníkem při rozhodování, zda antibiotika ano, nebo ne, se může stát přístroj na zjišťování hodnot C-reaktivního proteinu neboli CRP z kapky krve, který už si někteří lékaři pořídili. Pouze zvýšené hodnoty CRP svědčí o tom, že je podávání antibiotik namístě, v případě hodnot nízkých či zanedbatelných půjde spíše o virovou infekci. U vleklých chorob nebo tam, kde nehrozí nebezpečí z prodlení, by měl lékař poslat vzorek výtěru třeba z krku na laboratorní kultivaci, která určí přímo, jaké bakterie nemocného trápí, a podle toho se vybere přesně cílené antibiotikum. Dávat totiž takzvaně na jistotu ta nejsilnější antibiotika, zvaná širokospektrální, není nejlepší volba, zvláště kvůli riziku vzniku rezistence.
V naší poradně s názvem ALERGICKÁ REAKCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gábina.
Dobrý den, v pátek jsem začala užívat ostropestřec mariánský a v sobotu jsem se mi po celém obličeji udělaly červené pupínky, nejvíc na čele a okolí pusy. Užívám ještě antibiotika tak nevím jestli to není redakce i k nim. Ostropestřec jsem vysadila a zkusím ho začít užívat až po dobrání antibiotik. Budu doufat, že pupínky zmizí co nejdříve.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Společně s antibiotiky byste vůbec žádné bylinky používat neměla, protože to může způsobit předávkování nebo naopak poddávkování. Bylinky mohou způsobit zpomalení vylučování antibiotika a při další dávce to způsobí předávkování, protože to, co mělo být z předchozí dávky pryč, je stále v těle. Jiné bylinky zase naopak mohou urychlit průchod trávicím traktem a způsobit nedostatek antibiotika v těle, což vede ke vzniku rezistentních bakterií, které pak nejdou vyléčit stejným antibiotikem. Takže ještě jednou: společně s antibiotiky se nesmí užívat žádné bylinky! Pokud si chcete pomoci při léčbě antibiotiky, tak jedině doplňkovou léčbou probiotiky. Probiotika udržují střevní flóru v rovnováze, kterou právě antibiotika ničí.
Pokud lékař předepíše pacientovi antibiotika je jasné, že je jeho onemocnění nutné doléčit v klidu. Je třeba tedy dodržovat dobu rekonvalescence. Organismus tuto rekonvalescenci potřebuje, navíc ani po dobrání antibiotik nebývá organismus ještě zcela v pořádku, a proto je vhodné s antibiotiky zůstat doma, už proto, že v době braní antibiotik je imunita člověka oslabena a on by se mohl lehce nakazit další nemocí. Alespoň dva dny po dobrání antibiotik by měl být na prostředí, v němž se pohybuje, opatrný. Někteří lidé s antibiotiky chodí ale i do práce, pokud nemoc neprovází horečky a není nakažlivá (například antibiotika na zuby), tak chození do práce vlastně nic nebrání. Pokud člověk trpí bakteriální angínou a dostal na ni antibiotika tak by s angínou do práce chodit neměl, i když se cítí lépe, jde právě o to, že je jeho organismus oslabený. Obvykle se pak lékaře ptá, jak dlouho být doma s angínou. To záleží na tom, jak antibiotika zabírají, vždy je dobré zůstat doma po celou dobu léčby.
V naší poradně s názvem ANTIBIOTIKA FUROLIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel LibušeDušková.
dnes jsem dostala Furolin na močové cesty,nezabírá pocituji bolest v ledvinách.bojím se ho dál brát je mi hůř L. Dušková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když berete antibiotika, tak to na zdravotním stavu poznáte nejdříve až po třetí dávce, dříve ne a vy jste teprve na začátku léčby. V této chvíli určitě léčbu nepřerušujte. Dobré je Furolin užívat vždy s jídlem a 4 hodiny po užití spolknout kapsli s probiotiky (laktobacily). Když tu léčbu nebudete moci vydržet, tak zavolejte svému lékaři a dohodněte se s ním na výměně, ale stále Furolin užívejte, než dostanete nové prášky. To je velmi důležité, protože předčasné ukončení léčby povede k tomu, že se ve vás znovu namnoží agresivní bakterie, ale tentokrát již vycvičené na antibiotika a hůře je půjde přemoci.
Obchodní název antibiotik: Fromilid, Klabax, Klacid, Klaritromycin, Klimicin
Indikace antibiotik: Používají se na infekce dýchacích cest při alergii na betalaktamy a při atypické pneumonii. Klimicin se navíc používá i na břišní abscesy, kožní flegmony a na léčbu osteomyelitidy.
Dávkování antibiotik: Fromilid + Klabax + Klaritromycin: perorálně 250 – 500 mg za 12 hodin pro dospělou osobu
Klacid: perorálně 250 – 500 mg za 12 hodin pro dospělou osobu, nebo nitrožilně 500 mg za 12 hodin pro dospělou osobu
Klimicin: nitrožilně 300 – 600 mg za 6 hodin pro dospělou osobu
Do této skupiny antibiotický látek Makrolidů – erytromycinů patří také ACETYLISOVALERYLTYLOSIN (obchodní název antibiotika Aivlosin), DIRITROMYCIN, ERYTROMYCIN (obchodní název antibiotika Erytrocin), JOSAMYCIN (obchodní název antibiotika Wilprafen), KITASAMYCIN, OLEANDOMYCIN, ROXITROMYCIN (obchodní název antibiotika Rulid), TILMIKOSIN (obchodní název antibiotika Pulmotil), TYLOSIN (obchodní název antibiotika Tylo-Kel), TROLEANDOMYCIN. Tyto antibiotické látky Makrolidů – erytromycinů se používají k léčbě streptokoků, listeriózy, záškrtu, bakteriálního zápalu plic a atypických pneumonií, legionářské nemoci. Makrolidy – erytromyciny mohou v organismu vyvolat nežádoucí účinky jako nevolnost a zvracení, žloutenku, alergické reakce a komorovou tachyarytmii.
Do této skupiny Polypeptidových antibiotik se řadí antibiotické látky BACITRACIN (obchodní název antibiotika Framykoin), GRAMICIDIN, COLISTIN (obchodní název antibiotika Colimycine), POLYMYXIN B (obchodní název antibiotika Aerosporin, Otosporin). Polypeptidová antibiotika se využívají k léčbě infekcí způsobenými grampozitivními i gramnegativními bakteriemi. Polypeptidová antibiotika jsou silně toxická a využívají se k lokální aplikaci. Polypeptidová antibiotika mohou u člověka vyvolat nežádoucí účinky jako poškození ledviny a nervy.
