ŽÁDOST O KOLAUDACI je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Invalidní důchod je finanční pomocí českého státu pro jeho občany, kteří mají sníženou pracovní schopnost. V závislosti na zjištěném stupni invalidity se invalidní důchod rozlišuje na invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého a třetího stupně. Rozdíl mezi jednotlivými stupni invalidity spočívá právě v míře poklesu pracovní schopnosti občana. Jaké jsou podmínky pro získání a jak se invalidní důchod vypočítává se dozvíte, když budete dále pokračovat ve čtení tohoto článku.
Žádost o invalidní důchod
Žádost o důchod podává sám občan. Je vhodné, když tak učiní po konzultaci se svým ošetřujícím lékařem, který zná jeho zdravotní stav. Žádost s občanem sepisují na ÚSSZ. Žádost o důchod se podává osobně, případně je možné k tomuto úkonu zmocnit jinou osobu na základě udělené plné moci (nevyžaduje se její úřední ověření). Žádost s žadatelem sepíše zaměstnanec oddělení důchodového pojištění. Pokud nemůže občan z důvodu nepříznivého zdravotního stavu žádost o důchod uplatnit sám, může ji za něj podat rodinný příslušník. Musí však předložit souhlas oprávněného s podáním žádosti a potvrzení lékaře, že mu závažný zdravotní stav neumožňuje žádost o dávku podat.
Podat žádost o důchod je možné v kterýkoliv úřední den. Doporučujeme se pro tento úkon předem objednat prostřednictvím objednávkového systému ČSSZ, aby měl žadatel jistotu vyřízení jeho záležitosti v předem zvolený termín a čas. Sepsání žádosti je časově náročný úkon a žadatel je povinen uvádět přesné, konkrétní a pravdivé údaje.
Žádost o důchod je možné podat také v elektronické podobě (on-line). Žádost o dávku důchodového pojištění v elektronické podobě se podává prostřednictvím ePortálu ČSSZ s využitím elektronické identifikace (např. datová schránka, bankovní identita).
Potřebné doklady a tiskopisy
nezbytný je doklad totožnosti, tj. občanský průkaz (i prostřednictvím aplikace eDoklady), případně cestovní pas či povolení k pobytu,
doklady o době studia (popřípadě učení), a to i v případě, že nebylo dokončeno;
výuční list;
vysvědčení z jednotlivých ročníků a maturitní vysvědčení;
výkaz o studiu (index), vysvědčení o státní závěrečné zkoušce, diplom;
potvrzení školy o délce studia (pro nárok na důchod a jeho výši nemá přímý vliv stupeň dosaženého vzdělání, ale délka doby studia; proto je nutné předložit doklady, z nichž je tato skutečnost patrná);
u vojáků doklady o době vojenské služby, vojenská knížka, potvrzení Správního archivu Armády České republiky (sídlí na adrese: Nám. Republiky 4, Olomouc);
doklady prokazující výchovu dětí nebo péči o děti - rodné listy dětí nebo výpisy z matriky narození, popř. jiné doklady o době a rozsahu péče (např. rozsudek soudu o osvojení nebo svěření dítěte do péče), pokud nelze uvedené ze strany ÚSSZ ověřit v agendovém systému evidence obyvatel;
doklady o dobách pojištění nebo náhradních dobách (např. doba evidence u úřadu práce, doba péče o osobu závislou na péči jiné osoby aj.), které nejsou uvedeny v informativním osobním listu důchodového pojištění nebo o nichž je žadateli známo, že je ČSSZ nemá ve své evidenci;
žadatelé, kteří pobírají/pobírali náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání) předkládají potvrzení zaměstnavatele o výši vyplacených náhrad.
Ve svém příspěvku PODVÁZÁNÍ VAJEČNÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den,
Od 1. 4. 2012 zákon povoluje dobrovolnou sterilizaci od 21 let na vlastní žádost. O zákrok požádejte na pracovišti, kde by měl být proveden. Žádost musíte sepsat sama, důležité součásti žádosti jsou rodné číslo, celé jméno, datum a podpis. Za zákrok platit nebudete. Výkon je prováděn v nemocnicích s gynekologicko - porodnickým oddělením.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Dobry den chtela jsem se zeptat jestli budu platit za podvazani vajecniku kdyz je mi 35 let a mam tri porody a jeden potrat nrkde jsem cetla ze kdyz ma tenska tri deti a je ji 35 let tak to ma zadarmo je to tam či ne dekuji za odpoved.
Pokud si chcete podat žádost o poskytnutí rodičovských dávek, musíte navštívit úřad práce. Obracejte se na úřad práce v místě vašeho trvalého bydliště. Zde můžete žádat nejenom o dávky při péči o dítě, ale i o další sociální příplatky a podporu.
Formulář si můžete stáhnout přímo z těchto stránek, nebo můžete využít možnost vyplnit formulář online přímo na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí – mpsv.cz. K vyplnění formuláře jej stačí vytisknout a čitelně dopsat všechny požadované údaje.
Žádost o rodičovský příspěvek se vyřizuje na úřadu práce po narození dítěte nebo na konci mateřské dovolené.
Žádost se předkládá na tomto formuláři - můžete si jej vytisknout a vyplnit, nebo si vyzvednout prázdný tiskopis na některé pobočce úřadu práce, nebo žádost můžete podat i čistě elektronicky prostřednictvím webového portálu ministerstva práce a sociálních věcí.
Kromě formuláře s žádostí může být potřeba přiložit i další dokumenty jedná se především o následující – rodný list dítěte, potvrzení o denním vyměřovacím základu, pokud dítě navštěvuje státní školu nebo školku, pak i potvrzení o návštěvě jeslí, mateřské školy nebo jiného obdobného zařízení pro děti předškolního veku.
V naší poradně s názvem NÁROK NA LÁZNĚ PO OPERACI ŽLUČNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Štorková.
Prosím o info:Do propouštěcí zprávy po oper.žlučníku s kamenem (3cm) mi lékař napsal "vhodná komplex.lázeň. terapie cestou PL".Operace snad nebyla nijak komplikovaná, tak jsem se dočetla, že v tom případě asi nárok na komplex.láz.péči není. Já však měla v 01/2020 také zánět žluč.cest, 12 dní na interně, vážnější stav. Jak toto bude posuzováno. Obávám se, že moje PL bude vše dost zlehčovat, nerada totiž píše návrhy na lázně.Tak chci být připravená na jednání s ní s nějakými argumenty. Asi by mi stačil i ten 14 denní příspěvk.pobyt-na ten bych snad nárok měla?----dále mám stav po osteosyntese fract.humeri I.dx.2017-mám po úrazu v pravém rameni 16 cm hřeb a 2x sešroub.humer-byla komplex.lázeň.léčba v 01/2018 - doslechla jsem se že po 2 létech bych mohla opět požádat. Velmi bych potřebovala fyzioter.cvičení na to rameno, cvičím sice,ale ne zdaleka tolik jak mi pomohli fyzioterapeuti v Lázních Vráž. Díky za odpověď.M.Štorková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
O lázně můžete žádat každý rok. Žádost posoudí vaše zdravotní pojišťovna a rozhodne. Žadost pro vás připraví váš praktický lékař. Navštivte ho a požádejte ho o sepsání žádosti.
Před každou prováděnou sterilizací ženy je nezbytný její písemný souhlas. Je škoda, že se popisovaná metoda u nás nesetkává s větším rozšířením. Její výhody jsou nesporné a řadě žen by umožnila a usnadnila rozhodování o způsobu ochrany před početím.
Podle platných zákonů je sterilizace umožněna těmto ženám:
starší 35 let a má tři děti;
mladší 35 let a má čtyři děti při opakovaném císařském řezu, je-li třetí v pořadí;
pokud žena trpí chorobou, která ohrožuje zdraví jejích ještě nenarozených dětí, jestliže by těhotenství ohrozilo život ženy nebo způsobilo těžkou újmu na zdraví, pokud žena trpí chorobou, která je trvale důvodem k interrupci.
Sterilizace na vlastní žádost je optimálním řešením pro ženy, které nemohou užívat hormonální antikoncepci (věk nad 35 let, kouření, obezita) nebo nemají dobré zkušenosti s nitroděložním tělískem. I když zákon povoluje provedení sterilizace ženě nad 21 let bez ohledu na to, zda má, či nemá děti, považuje se tento způsob antikoncepce u mladých bezdětných dívek za naprosto nevhodný.
Podmínky provedení výkonu na vlastní žádost:
věk nad 21 let;
způsobilost k právním úkonům;
vlastnoručně podepsaná žádost o provedení sterilizace;
poučení pacientky o provedení zákroku, jeho následcích, rizicích a podobně – toto poučení žadatelka potvrdí podpisem; k zákroku si může žadatelka přivést jakoukoliv blízkou osobu, například partnera;
zákonem stanovená lhůta na rozmyšlenou minimálně 14 dní;
souhlas žadatelky podepsaný bezprostředně před zákrokem.
Zvláštní situace nastává, pokud žena musí podstoupit již třetí císařský řez. Zde legislativa umožňuje vykonat sterilizaci na přání ženy jednodušším administrativním způsobem, pouze po podání jednoduché žádosti, kterou musí podepsat žadatelka, manžel nebo partner a dva lékaři, z nichž jeden bývá primář příslušného gynekologicko-porodnického oddělení.
V České republice si mohu zažádat o sterilizaci ženy, pokud jsou starší 21 let. V jejich žádosti pak musí jasně zaznít, že jsou si vědomy nevratnosti výkonu. Svůj souhlas pak musí ještě za 14 dní potvrdit. Výkon si pak ženy musí uhradit samy.
Vzhledem k ceně sterilizace nemá smysl výkon provádět pár roků před přechodem. Ideální je o sterilizaci začít přemýšlet v době, kdy se žena definitivně rozhodne, že již neplánuje těhotenství a má své vlastní děti.
V naší poradně s názvem LÁZNĚ BĚLOHRAD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Kahovcová.
Dobry den.
Jsem po operaci páteře 26.10
Prosim, je možné se registrovat k pobytu
únor - březen.
Zda mohu mit jednolůžkový pokoj
a kolik stojí?
Děkuji s pozdravem
Jana Kahovcová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud chcete lázně zdarma, tak nejdříve musíte sepsat žádost o lázně. K žádosti budete potřebovat doporučení od lékaře ortopeda, ve kterém bude napsáno, že doporučuje lázeňskou léčbu. V žádosti uvedete tři lázeňská centra, o která máte zájem. Žádost vám sepíše váš praktický lékař a odešle ji na vaší Zdravotní pojišťovnu. Ta pak do třiceti dnů rozhodne. Teprve pak se můžete registrovat v lázních, které dostanete určené od své Zdravotní pojišťovny.
K rezervaci pobytu v Lázních Bělohrad použijte tento registrační formulář: https://belohrad.cz/rezerva…
Nebo volejte na telefon +420 493 767 000
Pokud se muž rozhodne pro provedení vasektomie, musí nejdříve navštívit urologa, který zjistí všechny zásadní informace o jeho zdravotním stavu a pacienta vyšetří. Pokud nic nebrání provedení vasektomie, lékař pacienta poučí o průběhu celého výkonu, o možných komplikacích, rizicích, výhodách zákroku i jeho alternativách, nezvratnosti zákroku a o kontrolních spermiogramech, které je třeba po vasektomii podstoupit. Vasektomie je zákrok, který může probíhat v celkové anestézii formou hospitalizace, většinou se vykonává ambulantně, a to v lokální anestézii, což znamená, že místo zákroku je znecitlivené místním anestetikem, muž nepociťuje téměř žádnou bolest, je plně při vědomí, spolupracuje a po výkonu odchází domů. Výkon trvá přibližně 20 minut. Při vasektomii muž leží v poloze na zádech, po dezinfekci genitálu a okolní kůže lékař vyhmatá prsty na pohmat tuhý chámovod, vykoná nad ním krátký kožní řez a opatrně chámovod vypreparuje tak, aby se odstranila i část chámovodu v délce aspoň 2 cm. Kůži zašije většinou dvěma až třemi stehy ze vstřebatelného materiálu, který po čase sám vypadne. Stejný postup se provádí i na druhé straně.
Při vasektomii je muž poučen o průběhu celého výkonu, o možných komplikacích, rizicích, jako i výhodách zákroku a o jeho alternativách, nezvratnosti zákroku a o kontrolních spermiogramech, které musí být zrealizované po sterilizaci. Muž musí napsat žádost o sterilizaci, ve které uvede všechny důvody sterilizace a podepíše se. Žádost je součástí zdravotní dokumentace.
Narušení potence, schopnosti erekce a dosáhnutí orgasmu po vasektomii se nedokázalo. Muž je po vasektomii schopný ejakulovat, ale množství ejakulátu objemově poklesne vzhledem na nepřítomnost spermií. V prvních ejakulátech po výkonu bývá obyčejně menší příměs krve, ejakulát má růžové až mírně krvavé zabarvení, které později zmizí. Se sexuálním životem může muž začít už týden po sterilizaci.
V naší poradně s názvem LÁZNĚ PO OPERACI ŽLUČNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Růžičková.
Dobrý den ,jsem přesně měsíc po operaci žlučníku a chci se zeptat jestli mám nárok na lázně,děkuji s pozdravem Růžičková Dáša.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Neexistuje právní nárok na lázně. Lázně můžete dostat jen tehdy, když to schválí posudkový lékař vaší zdravotní pojišťovny. Ten rozhoduje na základě žádosti podané vaším praktickým lékařem. Praktický lékař vám žádost sepíše jen tehdy, když bude mít doporučení od specialisty, že ve vašem konkrétním případě je lázeňská léčba přínosem. Jinými slovy, nejdříve musíte poprosit lékaře specialistu, který vás operoval a nebo předepsal operaci žlučníku, aby vám napsal, že doporučuje lázeňskou léčbu. S tímto doporučením půjdete ke svému praktickému lékaři, který vám sepíše žádost na Zdravotní pojišťovnu. V žádosti můžete uvést až tři možná lázeňská města, ve kterých si přejete absolvovat doléčení. Zdravotní pojišťovna do 30 dnů rozhodne o tom, jaké lázně dostanete a za jakých finančních podmínek.
Na doporučení odborného lékaře nebo lékaře ošetřujícího pacienta při hospitalizaci vystaví praktický lékař návrh na lázeňskou péči hrazenou zdravotní pojišťovnou. Současně doporučí lázeňské zařízení vhodné pro léčbu onemocnění podle platného indikačního seznamu a typ lázeňské péče. Kompletní žádost zašle praktický lékař zdravotní pojišťovně. Nově lze požádat o sestavení žádosti rovnou odborného lékaře. Žádost bude mít větší váhu při rozhodování revizního lékaře vaší zdravotní pojišťovny.
Prostřednictvím zdravotní pojišťovny lze čerpat plně hrazenou péči, takzvanou komplexní lázeňskou péči, nebo takzvanou příspěvkovou lázeňskou péči, která je pojišťovnou hrazena jen částečně.
Návrh komplexní nebo příspěvkové lázeňské péče schválí revizní lékař příslušné zdravotní pojišťovny.
V případě komplexní lázeňské péče zdravotní pojišťovna schválený návrh zašle přímo konkrétním lázním, které předvolají účastníka k nástupu. Zdravotní pojišťovna hradí lázeňskou léčbu, stravování i ubytování.
Pokud revizní lékař zdravotní pojišťovny schválí příspěvkovou lázeňskou péči, schválený návrh lázním posílá opět pojišťovna, nebo účastník sám. Zdravotní pojišťovna u tohoto typu lázeňské péče hradí pouze léčebnou část pobytu. Ubytování a stravování si hradí účastník sám, přičemž podmínkou je ubytování v daném léčebném zařízení. Pokud účastník na léčebné procedury bude docházet z domova nebo pokud bude ubytován jinde, legislativa už toto považuje za péči ambulantní.
Ve svém příspěvku DIAGNOZA - DRUHÉ ČTENÍ MOU C 541 ZE DNE 12.6.2014 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Divišová irena.
závěr druhého čtení na žádost pacientky- v terénu atypické komplexní hyperplazie endometria nalézáme v jedom z fragmentů v rozsahu cca 8 mm velké ložisko světlobuněčného karcinomu (Clear cell). V histologii přítomny pouze struktury atypické komplexní hyperplazie, nádor je teda velmi pravděpodobně omezen pouze na endometrium (intramukozní). Angioinvaze nezastižena. Hysterokopie provedena pro polyp těla děložního N840.
Dotaz - jak dlouho asi rostl zhoubný tumor v děloze do této velikosti ? prosím o erudovanou odpověď.
Děkuji, Divišová.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
O přerušení vejcovodů by tedy měly uvažovat jen ty ženy, které jsou si jisté, že si další těhotenství nepřejí, a zároveň k tomu mají lékařskou indikaci. Zákon o specifických zdravotních službách (č. 373/2011 Sb.) říká:
Sterilizace
§ 12
Sterilizací se rozumí zdravotní výkon zabraňující plodnosti bez odstranění nebo poškození pohlavních žláz. Sterilizaci lze provést ze zdravotních důvodů nebo z jiných než zdravotních důvodů. Zdravotními důvody se rozumí takové nemoci nebo vady, u nichž existuje vysoká míra pravděpodobnosti vážného ohrožení zdraví nebo života v důsledku těhotenství nebo porodu nebo zdravého vývoje plodu nebo zdraví nebo života budoucího dítěte.
§ 13
(1) Sterilizace ze zdravotních důvodů se provede pacientovi, který dovršil věk 18 let, pokud k provedení sterilizace udělí písemný souhlas.
(2) Pacientovi zbavenému způsobilosti k právním úkonům, pacientovi s omezenou způsobilostí k právním úkonům tak, že není způsobilý posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí (dále jen „pacient zbavený způsobilosti k právním úkonům“), nebo nezletilému pacientovi lze provést pouze sterilizaci ze zdravotních důvodů, a to na základě
a) písemného souhlasu jeho zákonného zástupce (dále jen „zákonný zástupce pacienta“); tím není dotčeno ustanovení § 35 zákona o zdravotních službách,
b) kladného stanoviska odborné komise a
c) souhlasu soudu, který je místně příslušný poskytovateli.
(3) Odbornou komisi ustavuje poskytovatel. Členy odborné komise jsou:
a) 3 lékaři se způsobilostí v oboru chirurgie nebo urologie, jde-li o sterilizaci u muže,
b) 3 lékaři se způsobilostí v oboru gynekologie a porodnictví, jde-li o sterilizaci u ženy,
c) klinický psycholog a
d) osoba určená poskytovatelem, která získala vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti práva (dále jen „právník“).
(4) Nejméně 4 členové odborné komise nesmí být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k poskytovateli, členem kontrolního orgánu poskytovatele nebo statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo společníkem poskytovatele.
(5) K jednání odborné komise může být přizván ošetřující lékař pacienta, který provedení zdravotního výkonu doporučil, avšak během rozhovoru členů komise s pacientem nesmí být ošetřující lékař přítomen.
(6) Pacient a zákonný zástupce pacienta jsou vždy přizváni k jednání odborné komise; jednání odborné komise musí být započato tak, aby nedošlo k ohrožení života nebo zdraví pacienta. Odborná komise podá pacientovi a jeho zákonnému zástupci informaci o povaze zdravotního výkonu, jeho trvalých následcích a možných rizicích a ověří, zda pacient a&nbs
V naší poradně s názvem NITROFURANTOIN – RATIOPHARM NA MOČOVÉ CESTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel R. Stará.
Dobrý den,
Dlouhodobě se léčím s močovými cestami. Nyní mám akutní problém a můj specialista má dovolenou, tudíž jsem byla nucena jít k praktickému lékaři, alespoň na vystavení receptu na léky Nitrofurantoin – Ratiopharm. Bohužel i moje praktická lékařka měla dovolenou a zastupovala ji kolegyně, s kterou jsem telefonicky mluvila den předtím a ta mi řekla, že není problém. Nakonec to ale nebylo vůbec jednoduché, jak to znělo. Ani mě neprohlédla, prý jen vážně akutní případy – já jsem se očividně dostatečně akutní nezdála. Nakonec mi tedy vystavila recept na léky, co mám již z dřívějska od urologa. Léky jsou bez doplatku, já však v lékárně doplácela celou cenu, což jsem nechápala. Jsem v plném invalidním důchodu, takže doplatků na léky mám víc než dost. Lékárník mi řekl, že mám na receptu zaškrtnuto, že si pacient hradí léky sám. Nevím, proč mi paní doktorka takový recept vystavila. Zůstává mi rozum stát. Nikdo mě neprohlédne, jen mi vystaví recept, který ještě ke všemu musím plně zaplatit. Lékárny mě odkazují na lékařku, nikdo mi toto nedokáže vysvětlit. Prosím Vás, jestli byste mi to mohl vysvětlit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Situace, kdy si léky pacient hradí sám, ačkoliv jsou jinak bez doplatku, nastává v případech, kdy je lék předepsán na žádost pacienta, bez předchozího vyšetření stavu pacienta. Lékař je totiž za léčbu a předepsané léčivé přípravky odpovědný nejen vůči pacientovi, ale i vůči zdravotní pojišťovně. Měl by tedy předepisovat jen ty léky, s nimiž je dostatečně seznámen, zná jejich indikace, kontraindikace, dávkování, vedlejší účinky, interakce s dalšími léky atd. Rovněž musí být také schopen diagnostikovat chorobu a stupeň její závažnosti. Vyhodnotit aktuální zdravotní stav pacienta ve vztahu k dané chorobě, aby mohl stanovit, že předepisovaný lék bude nezbytný pro příznivý vývoj zdravotního stavu pacienta.
Podle Vašeho popisu je jasné, že žádné vyšetření neproběhlo a tedy nebylo možné splnit podmínky preskripce s úhradou ze zdravotního pojištění a proto lékař volil podmínku "hradí pacient". V takovém případě máte na výběr, zda-li uplatníte recept a doplatek zaplatíte, protože léky potřebujete a nikdo z Vašich lékařů není k dispozici, aby Vám je předepsal, a nebo recept neuplatníte a počkáte na svého ošetřujícího lékaře, až Vám léky předepíše s úhradou ze zdravotního pojištění.
Kromě mateřské dovolené je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni či zaměstnanci na jejich vlastní žádost rodičovskou dovolenou, která slouží ke zdokonalení a prohloubení péče o jejich dítě. Rodičovská dovolená náleží matce (rodičce) dítěte ihned po skončení mateřské dovolené, která trvá obvykle 28 týdnů, případně 37 týdnů (u vícerčat).
Délka rodičovské je variabilní (2, 3 nebo 4 roky). Délku je možné měnit (téměř libovolně) i v průběhu čerpání. To znamená, že pokud se na začátku rozhodnete pro rychlejší čerpání, můžete si je v průběhu rodičovské dovolené změnit na pomalejší variantu.
S rodičovskou dovolenou souvisí i rodičovský příspěvek, který však neupravuje zákoník práce, ale zákon o státní sociální podpoře. V praxi dochází často k zaměňování obou pojmů. Doba, po kterou zaměstnanec nebo zaměstnankyně čerpá rodičovskou dovolenou, se nemusí plně krýt s obdobím, po které je pobírán rodičovský příspěvek. O poskytnutí rodičovské dovolené se žádá u zaměstnavatele, zatímco o rodičovský příspěvek se žádá na příslušném úřadu práce.
Aby vznikl nárok rodiči na rodičovský příspěvek, musí splnit určité podmínky, jako například po celý kalendářní měsíc musí osobně celodenně a řádně pečovat o nejmladší dítě v rodině. Dítě se může umístit i na určitou dobu do jeslí, mateřské školy či jiného předškolního zařízení, avšak pouze za určitých podmínek. Další podmínkou vzniku nároku na rodičovský příspěvek pak je, že rodič dítěte (otec i matka, ale pouze jeden z nich) zažádá o příspěvek na nejmladší dítě v rodině (pokud má rodina více dětí, dávka se čerpá jen na nejmladší dítě), maximálně však do 4 let věku tohoto dítěte.
Nárok na rodičovský příspěvek má také pouze ten žadatel, který má bydliště na území ČR. U dětí, které jsou mladší než dva roky, je pak ještě jedno omezení, a to že rodiče nesmí dávat dítě do jeslí na dobu delší než 46 hodin měsíčně.
Pokud však ani jeden z rodičů neplatil nemocenské pojištění (například jsou oba nezaměstnaní nebo oba pracují jako OSVČ a neplatí si dobrovolné zálohy na nemocenské pojištění), pak jim nevzniká nárok na mateřské dávky (peněžitá pomoc v mateřství). A následně mají automaticky nárok jen na čtyřletou variantu rodičovské dovolené. Nemohou si tedy zvolit rychlejší čerpání rodičovských dávek.
Rodičovský příspěvek navazuje na mateřskou dovolenou, pokud na ni máte nárok. V opačném případě můžete čerpat rodičovský příspěvek hned po narození dítěte. Rodičovský příspěvek činí celkem 220 tisíc korun, doba čerpání závisí do značné míry na vás. Celkovou částku rodičovského příspěvku, tedy 220 tis
Ve svém příspěvku MRAVENČENÍ V KONČETINÁCH,BUŠENÍ SRDCE, ZTUHLÉ KONČETINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Šromová.
Brala jsem léky Lexaurin a Mabron léta. Po náhlém vysazení (lékařka) se u mě projevily bolesti, ztuhlé končetiny a mravenčení, zpomalená činnost, zhoršení paměti, vidění. Byla jsem na psychiatrii, kde mě byla ordinována medikace Trittico a Neurontin a Novalgin. Šla jsem na vl. žádost domů, stav je horší a horší. Vyšetření v nemocnici mě nikdo nenabídl. Už jsem nešťastná, nemůžu nic dělat a to málo jen s nejvyšším nasazením. Prosím, nechce se mě už ani žít, manžel má se mnou svatou trpělivost, ale nevím, jak to dlouho vydrží. Je mě 68 let a prý na to nevypadám, ale pozoruju, jak jsem za ty skoro 3 měsíce sešla. Jarmila.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra 123.
Jarmilo,úplně vám rozumím,mám to stejné.Lékaři si nevědí rady.Také je podezření,že by to mohly dělat ledviny,to ještě nemám vyšetřeno.Je mě 70 let a jsem úplně vyřízená,kdyby aspoň nebyly ty hrozné bolesti.Do nemocnice na vyšetření mě nikdo nevzal,nevím co budu dělat.
V ČR ročně nově onemocní rakovinou prsu zhruba sedm tisíc žen, z toho 10 procent pacientek je mladších 45 let a 20 procent je ve věku pod 50 let. Přibližně tisíc žen ročně na toto onemocnění zemře. Protonová terapie chrání ženy před vedlejšími účinky klasického ozařování a dává jim šanci užívat si kvalitní život i po léčbě bez zvýšeného rizika pozdních nežádoucích účinků, jako je infarkt, srdeční problémy, rozvoj plicní fibrózy nebo sekundární nádory z ozáření.
Právě z důvodu šance na dlouhý život po léčbě je klíčovým faktorem při volbě léčebné metody toxicita léčby. U žen s karcinomem prsu jsou zásadními nežádoucími účinky kardiotoxicita, pneumotoxicita a zvýšení rizika sekundárních nádorů. Tato rizika jsou prakticky vždy spojena s klasickou radioterapií. Nežádoucí účinky, které přicházejí časně, takzvané akutní nežádoucí účinky radioterapie, lze do jisté míry předvídat a léčit, kritické jsou však pozdní nežádoucí účinky, které vznikající v horizontu desítek let. Protonová terapie znamená možnost, jak se těmto rizikům vyhnout. Protonový svazek díky svým fyzikálním vlastnostem umožňuje redukci dávek na oba kritické orgány (srdce a plíce) a zároveň spolu s významnou redukcí integrální dávky snižuje riziko vzniku sekundárních nádorů.
Léčba je ambulantní, bezbolestná a bez nutnosti hospitalizace. Zásadní pro úspěch léčby je její přesné plánování. Proto každé pacientce na míru připraví tým lékařů spolu s klinickými fyziky ozařovací plán. Na ozařování se dochází v přesně stanovených dnech a čase, který je rezervován pouze pro daného pacienta. Celkový čas, který pacientka v centru jednou návštěvou stráví, by neměl překročit hodinu.
Léčba karcinomu prsu vyžaduje multidisciplinární přístup, tedy úzkou spolupráci s Komplexními onkologickými centry a zavedenými mamologickými centry. Ne každá metoda je vhodná pro každého pacienta a stejně tak moderní, bezpečná a technicky vyspělá protonová léčba má určitá omezení z hlediska indikace – tedy určení pacienta k léčbě.
Protonové terapie je vhodná:
pro mladší ženu s menší velikostí prsu;
pro pacientku v dobrém mentálním a psychickém stavu, která je schopná používat přístroj Dyn´R pro kontrolu dechu, tedy zadržet dech v nádechu zhruba na 20 sekund – ozařovaný prs se pohybuje v závislosti na dýchání. V Protonovém centru jsou dýchací pohyby sledovány pomocí přístroje Dyn’R, a to během skenování na CT i během ozařování. Při zadržení dechu ve fázi hlubokého nádechu se zvyšuje přesnost ozáření díky redukci pohybů cílového objemu. Protonový svazek je spouštěn pouze ve fázi hlubokého nádechu. Jediné, co musí zvládnout pacientka, je zadržení dechu v&n
V naší poradně s názvem ANTIKOAGULAČNÍ LÉKY. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Pašková.
Dobrý den.Po tromboze v roce 2012 (stala se mi při zlomené noze kterou jsem měla 3 měsíce v sádře) jsem brala warfarin a léčba se nedala ustálit.Jednou jsem měla 1,24,za 3 dny 4,08...byla jsem samá modřina,sestry už mě nechtěly nabírat.Mám také zavedený kavální filtr v roce 2013 před operací páteře.Pak jsem byla na téže operaci ještě 3x.Mám za sebou celkem 22 operací v narkoze a mám autoimunitní onemocnění,Sharpům syndrom,sklerodermii.Pan doktor z interny mě tedy po neúspěchu warfarinu napsal Xarelto 20 mg.Byla jsem až doposud spokojená,ale včera mě řekl,že ho smí psát pouze rok a musím se vrátit na Warfarin,což jsem odmítla.Prosím vás,jak to tedy je? Po roce už Xarelto VZP neproplácí.Mám prý ještě jednu možnost,píchat si Fraxiparine.Před léčbou Warfarinem jsem brala Godasal,ale ten prý teď nemohu.
Moc vám děkuji za odpověď Pašková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dlouhodobá léčba Fraxiparinem není vhodná vzhledem k potenciálnímu dopadu na krvetvorbu. Pojišťovna má skutečně regulační mechanismy, které neumožňují internistům dlouhodobou resp. trvalou preskripci medikamentu Xarelta. Avšak specialista hematolog má možnost podat žádost reviznímu lékaři ve zdravotní pojišťovně o mimořádnou úhradu. K tomu je potřeba splnit následující:
1.) je indikace trvalé antikoagulace - nejspíše splněno - Sharpův sy lze vnímat jako trombofilní stav
2.) obtížné dosažení a udržení účinné warfarinizace nebo vážné komplikace při léčbě warfarinem - asi také splněno, ale je třeba se zamyslet, jestli jste skutečně dodržovala veškeré pokyny lékaře k léčbě warfarinem. To je zřejmě i důvod opětovného nasazení warfarinu v současné době.
Co tedy dělat?
Užívejte nějaký čas předepsaný warfarin PŘESNĚ podle pokynů lékaře. Pokud se znovu vyskytnou komplikace, tak byste se měla vypravit k lékaři - hematologovi a dohodnout se s ním jak dál. Nebo můžete jít přímo na pojišťovnu, kde Vám řeknou, co musí hematolog ve Vašem případě udělat. Budete také nejpíš potřebovat dodat podrobnou zprávu revmatologa hematologovi a společně dál postupovat s těmito dvěma lékaři.
KET nebo kryoembryotransfer je transfer zamrazených/rozmrazených embryí do dělohy. Je to vlastně cyklus, kdy se in vitro fertilizaci (IVF) zamrazí nepoužitá embrya, která se využijí později. Při dalším využití se embrya rozmrazí a vloží se do dělohy. Úspěšnost transferu bývá o něco vyšší než při přenosu čerstvých embryí. Žena však nemusí podstupovat hormonální stimulaci a odběr vajíček. Zákrok je stejný jako při embryotransferu čerstvých embryí. Zamrazení embryí se považuje za běžnou součást procesu IVF. KET nabízí mnoho výhod v tom, že vzniklá embrya se mohou použít později. Je to velký přínos pro procesy umělého oplodnění, neboť má pozitivní vliv na zdraví a pohodu pacienta. Vzhledem na procesy zmrazování a rozmrazování jsou šance mít dítě při KET proceduře o něco nižší než při čerstvých embryích. Šance na otěhotnění nejsou ovlivněné délkou doby, během níž jsou embrya zamrazená.
ET
ET je zkratka pro embryotransfer. Splynutí spermie a vajíčka, odborně fertilizace, nastane mimo tělo matky, tedy ve zkumavce, a po určité době je zárodek, respektive embryo uměle přeneseno, transferováno, do dělohy. Embryotransfer je tedy přenos embrya tenkou kanylou přes hrdlo děložní do dělohy. Zákrok je krátký, většinou bezbolestný a provádí se na transferovém pokojíku při relaxační hudbě. Při transferu je možné zprostředkovat videozáznam vybraného embrya a jeho přenosu. Po zákroku se může odejít ihned domů.
IVF
IVF je označení pro celý cyklus léčby, který zahrnuje stimulaci, odběr vajíček, oplodnění spermiemi a embryotransfer. IVF cyklus hradí zdravotní pojišťovny do maximálního počtu čtyř cyklů a nejvýše do dne 39. narozenin. Embryotransfer lze potom provést ženě nejpozději do dne 49. narozenin. V užším slova smyslu se jako IVF (in vitro fertilizace) označovala klasická metoda kultivace, při které se umístila vajíčka a spermie do „zkumavky“ a čekalo se, zda dojde k samovolnému oplození. Tato původní metoda má ale relativně nízkou úspěšnost a byla tedy víceméně nahrazena metodami ICSI a PICSI.
Metodu IVF musí dopředu schválit zdravotní pojišťovna, pokud splňujete podmínky pro úhradu z veřejného zdravotního pojištění. Žádost o schválení podává Centrum asistované reprodukce a schvalování trvá maximálně 4 týdny. Předoperační vyšetření provede praktický lékař, popřípadě internista.
V naší poradně s názvem LAZNĚ PO OPERACI ŠTITNÉ ŽLAZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Málková.
Dobrý den léčí se u vás lidi po operaci štítné žlázy
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepší pooperační péči při štítné žláze najdete v lázních Dolní Lipová a nebo v lázních Kynžvart. Poraďte se se svým praktickým lékařem na možnostech lázeňské péče ve vašem konkrétním případě a zkuste si podat žádost na pojišťovnu.
Podvázání vaječníků je zákrok, který blokuje vejcovody, čímž je zabráněno průniku spermií k vajíčku. Při podvázání vaječníků nejsou ženě odejmuty žádné orgány. Zákrok nemá žádné vedlejší účinky. Pro ženy, které ještě nerodily anebo nemají ujasněno, zda se v budoucnosti stanou rodičkami, je tento zákrok nevhodný. Přerušení vejcovodů a podvázání vaječníků je jedno a totéž. To první je spíše lékařský výraz, druhé se používá běžně hovorově.
Podvázání neboli sterilizace vaječníků představuje nejspolehlivější způsob, jak předejít nechtěnému otěhotnění. V případě této antikoncepční metody se provede blokace vaječníků tak, aby byl znemožněn kontakt ženského vajíčka s mužskou spermií.
Zákrok se provádí laparoskopicky (3 malé vpichy do dutiny břišní, samozřejmě v celkové anestezii). Pro uzavření vejcovodů jsou v současné době používány speciální uzávěry – kroužky nebo svorky. Nebo je využita tepelná metoda. V některých případech lékaři použijí i chirurgický steh, žena pak pobyde v nemocnici obvykle 3 dny. Zákrok nijak zvlášť nebolí a nemá vliv na hormonální funkce vaječníků. Jde jen o „uzavření“ vejcovodů, které nemá se základní funkcí vaječníků vůbec nic společného.
Od 1. 4. 2012 je možné provést na vlastní žádost podvázání vejcovodů, nikoli vaječníků, i bez splnění určitých podmínek. Indikací k zákroku jsou rovněž zdravotní důvody. Zákon o specifických zdravotnických službách rozumí zdravotními důvody takové nemoci nebo vady, u nichž existuje vysoká míra pravděpodobnosti vážného ohrožení zdraví nebo života v důsledku těhotenství nebo porodu nebo zdravého vývoje plodu nebo zdraví nebo života budoucího dítěte. Provedení sterilizace je možné pouze za zákonem stanovených podmínek, jedná se zejména o nutnost písemného souhlasu pacienta nebo jeho zákonného zástupce před provedením samotného výkonu. Délka zákroku se pohybuje kolem 30 minut. Zákrok vyžaduje jednodenní hospitalizaci.
V naší poradně s názvem MÁM NEUROPATII - MÁM NÁROK NA PRŮKAZKU ZTP? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Rusinová.
Byla mi zjištěná neuropatie v noze. Mám problémy při chození - zakopávám. Mám nárok na průkaz ZTP?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
O tom, jestli právě vy máte nárok na průkaz tělesně postižené, rozhodne posudkový lékař. Na co ale právo máte, je možnost požádat o jeho vystavení. Žádost se podává na vašem místně příslušném Úřadu práce, kde k tomu mají připravený formulář. Ten vyplňte a prostřednictvím téhož úřadu také podejte. O výsledku dostanete vyrozumění, asi tak do jednoho měsíce.
V souvislosti s těhotenstvím, mateřstvím a péčí o novorozené dítě náleží z nemocenského pojištění pojištěnci peněžitá pomoc v mateřství.
Peněžitá pomoc v mateřství je dávkou nahrazující příjem a náleží při splnění stanovených podmínek pojištěnci, to znamená zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným. Pojištěncem se rozumí fyzická osoba, která je účastna pojištění, tedy žena i muž.
Žádost o peněžitou pomoc v mateřství vystaví už v průběhu těhotenství váš gynekolog. Vyplněný formulář pak odevzdáte zaměstnavateli nebo na Okresní správu sociálního zabezpečení.
V naší poradně s názvem PRŮKAZ ZTP NA BÉRCOVÉ VŘEDY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindřiška Smutná.
Dobrý den,chci se zeptat,jestli mám nárok na průkaz ZTP, když mám celkem často bércové vředy.Je mi 59 let.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vyzkoušejte to a uvidíte, jak o vás posudkoví lékaři rozhodnou. Na podání žádosti máte právo, vše je zdarma. Jen musíte zajít na Úřad práce a tam tuto svoji žádost podat. Na tomto úřadu k tomu mají příslušný formulář, který vyplníte. Nezapomeňte věrohodně uvést, jak vám váš zdravotní stav znemožňuje pohyb a proč nezbytně potřebujete průkaz ZTP.
