ZAHLENENE PRUDUSKY je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Když se v receptech na jídla s medvědím česnekem uvádí 200 g v případě přídavku do pokrmu, není to nějak přehnané množství. Kdybychom chtěli udělat česnek medvědí na způsob špenátu pro čtyřčlennou rodinu, budeme potřebovat alespoň půl kilogramu listů, aby to za něco stálo. Proč? Protože se listy medvědího česneku i při krátké tepelné úpravě svaří na minimum.
Kapky
Kapky z česneku medvědího výborně podporují paměť, zabraňují zvápenatění cév (ateroskleróze) a zbavují nás mnoha jiných těžkostí. Česnek medvědí má velmi dobré účinky na žaludek a střeva. Je vhodný při akutních a chronických průjmech provázených plynatostí a kolikami. Rovněž je vhodný při zácpách, které provázejí vnitřní křeč střev, nebo při chorobách střev. Škrkavky a hlísty se po určité době používání česneku ztrácejí. Zlepšuje se výkonnost střev, a proto se ztrácejí i ty obtíže, které se vyskytují u starších lidí a nemírných jedlíků, když jsou střeva lenivá nebo přecpaná. Polevují i žaludkem vyvolané poruchy činnosti srdce, nespavost, ale i ty obtíže, jejichž původ je ve zvápenatění cév nebo ve vysokém krevním tlaku, jako závratě, pocit tlaku v hlavě, úzkost. Vysoký krevní tlak pomalu klesá. Kapky (tinktura) jsou také označovány jako kapky naděje.
Tip: Víno z česneku medvědího je zázračným lékem pro všechny staré lidi, kteří mají trvale zahleněné průdušky a s tím spojené těžkosti při dýchání. Dokonce při „zastaralém“ kašli se zahlenění průdušek uvolňuje, a tak mizí i dušnost. Také se doporučuje při tuberkulóze a vodnatelnosti (městnání v malém oběhu), na které často trpí staří lidé.
Postup: Vezmeme plnou hrst nadrobno nakrájených listů, krátce je povaříme v asi 1/4 I bílého vína, osladíme podle chuti medem nebo sirupem a obden z něho pomalu po doušcích popíjíme.
V naší poradně s názvem CO NA PRŮDUŠKY A KAŠEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Dobry den uz asi pul roku s prestavkou kaslu jako tuberak, jsem nekurak. A sem tam i smrkam. Na pruduskach pry nic a rentgen take.To bylo v kvetnu.A porad se to tak nejak tahne. Muzu byt treba na neco alergicka? Uz jsem se objednala.
Spim vsede abych poradne dychala.Diky.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nechte si laboratorně vyšetřit sputum. Sputum je lidově řečeno chrchel, hlen, který vykašláváte z plic. O tento laboratorní test požádejte svého praktického nebo plicního lékaře. V případě, že laboratorní vyšetření nic neprokáže, tak zkuste ozdravný pobyt v lázních Luhačovice. O nároku na lázně se dohodněte s plicním lékařem.
Tam, kde už léky na zahleněné plíce nestačí, nastupuje technika. Snadněji dýchat pacientům, kteří mají poškozenou horní část plíce, může pomoci třeba i operace. Spočívá v odstranění nejvíce poškozené části plíce, přičemž zbylá plíce se rozvine do původního objemu hrudníku, a mechanickým trikem dojde k tomu, že se průdušky více rozšíří a pacientům se jednak zmenší pocit dušnosti a také se zlepší tolerance fyzické zátěže. Chronická obstrukční plicní nemoc je chorobou hlavně kuřáků. Ne všichni ale musí onemocnět. Aby člověk onemocněl chronickou obstrukční plicní nemocí, musí mít evidentně nějaký genetický podklad, genetickou vnímavost. Navzdory tomu, kolik lidí kouří, pouze asi pětina z nich onemocní. V současné době je znám pouze jeden genetický podklad, to je deficit enzymu, alfa 1-antitrypsinu, nicméně není to jediný gen. Ve hledáčku je celá řada dalších genů. Přesto do ordinací doktorů už míří i pacienti, kteří cigaretu nikdy v ruce nedrželi. Přijde-li se na to, že pacient má chronickou obstrukční plicní nemoc kvůli kouření, tak by měl s pomocí přestat kouřit. Pokud člověk pracuje jako barman v hostinci, kde se kouří, tak by tam neměl pracovat, pokud pracuje v továrně, kde se to hemží škodlivými výpary, také by měl změnit zaměstnání. Jsou to drobnosti, ale mají nejzásadnější vliv na prognózu nemocí plic.
Při pravidelném pobytu v sauně se celkově posiluje a zlepšuje imunitní systém. Je ale nutné saunu navštěvovat minimálně jednou za týden, protože ochranné látky, které se při něm vytvoří, vydrží právě zhruba 7 dní. V sauně se také zbavujeme nežádoucích látek obsažených v organismu, které díky pocení (tedy takzvané detoxikaci) naše tělo rychle opouštějí. Saunování působí příznivě na horní cesty dýchací a uvolňuje nám zahleněné dutiny. V dlouhých zimních měsících můžeme v sauně účinně dobýt energii, která nám často schází. Navíc naše tělo při saunování vyplavuje do krve endorfin, kterému se, ne bezdůvodně, říká lidově hormon štěstí.
V naší poradně s názvem KDYŽ PLÍCE BOLÍ - ZÁPAL PLIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobry den, jiz 5 den kaslu uplne suchy kasel, teplota max 37.boli prudusky-plice? Covid19- 2krat negativni. (pritel byl pozitivni, tak proto testovali i mne) Beru stoptussin. Ztizene dycham. Jak pokracovat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Určitě by v tomto případě byla vhodná prohlídka u lékaře, který může udělat rentgen plic a poslechnout dýchání, což obé napomůže k volbě správné léčby a brzkému uzdravení.
Sama si můžete pomoci tím, že vyměníte Stoptussin za ACC Long a aplikujte ho vždy ráno a odpoledne. Večer už nepoužívejte. Tím se ztekutí hlen a půjde dobře ven z plic, čímž se vyčistí plíce a zlepší se dýchání.
Příčinou nadměrné tvorby hlenů jsou nejčastěji infekce horních cest dýchacích. V tomto případě může jít buď o zánět hrtanu neboli laryngitidu, či zánět vedlejších dutin nosních. Hlen může dráždit dýchací cesty, což nás nutí k vlhkému kašli.
Další možnou příčinou jsou infekce dolních cest dýchacích. Jedná se především o záněty průdušek a zápaly plic. Nemocný následně vykašlává hlen.
Zahleněním trpí obvykle kuřáci, jelikož cigaretový kouř dráždí sliznici. Kuřáci trpí na zahlenění a vykašlávání hlenů zejména ráno poté, co vstanou. Tyto symptomy je posléze provází po celý jejich život.
Jednou z dalších možností, která je ovšem nejméně pravděpodobná, je rakovina plic. To, že se jedná právě o toto onemocnění, zjistíte tak, že dotyčný vykašlává hleny s příměsí krve.
Pokud se objeví ve vykašlaném hlenu krev, je možné, že se jedná o tuberkulózu, což je však v dnešní době a v naší zemi značně nepravděpodobné. Nemůžeme však vynechat nic důležitého, proto tuto možnost také zmiňujeme.
Zahlenění organismu se může projevovat mnoha nepříjemnými symptomy:
Hlava a čelo: tlaky v hlavě, bolesti hlavy, migréna; zahlenění čelních a vedlejších nosních dutin
Nos: ucpaný nos, kape z nosu; kapání z nosu při jídle; kýchání
Krk a plíce: škrábání v krku; pokašlávání (ráno), „chrchlání“, vykašlávání hlenů; astma; zahleněné plíce; bronchitida; kašel; častější nachlazení
Uši a oči: ušní šelest, tinitus; nadměrná tvorba ušního mazu; tlak na oči; slzné váčky
Ústa: potažený jazyk a mandle
Tělo: pocení při jídle; pocení v noci; vyrážky; alergie, tvorba cyst
I když trpíte zahleněním, nemusíte být nemocní. Tvorba hlenu je z hlediska čínské medicíny stav, kdy se v těle nahromadí nadměrná vlhkost a horkost z jídla. Hleny blokují dráhu sleziny, která produkuje protilátky. Hodně lidí má dnes slezinu oslabenou, a to má pak vliv na rozvoj zdravotních obtíží, jako je kašel, rýma, slzení očí, ale třeba i časté nachlazení. Tento vztah můžeme charakterizovat tak, že slezina je zdrojem tvorby a plíce jsou nádobou, která hleny skladuje. Prázdnota (čchi) plic zase oslabí jejich funkci rozptylování a filtrování, a to zhorší i podmínky pro slezinu v přeměně tekutin. Tím je slezina oslabována, což vede ke stagnaci tekutin v oblasti středního zářiče a k narušení transformační funkce sleziny, protože slezina nesnáší vlhkost. Vzniklý stav se nazývá zahlenění. Projevuje se dále vyschlými sliznicemi, astmatickými projevy, výtoky z nosu nebo dráždivými pocity kašle. Hleny v organismu mohou způsobovat různé trávicí, dýchací i cévní potíže. Právě přemíra cukru, bílé mouky, tedy pečiva, těstovin, pizzy, mléka a mléčných výrobků, smaženého a tučného, alkoholu, kávy, z ovoce pak třeba banány či brambory v naší stravě způsobují tyto problémy. Chcete-li být tedy bez těchto obtíží, na nějaký čas tyto výrobky vyřaďte zcela, později je omezujte. Někdy zkrátka stačí jen mírně upravit to, co jíte, a potíže, které máte, vymizí jak mávnutím kouzelného proutku.
Ve svém příspěvku KAŠEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janan.
Budeš s ním určitě spokojená, nám pomohl se doma odhlenit po nachlazení.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Zapletalová.
Dobrý den.Čtyři měsíce neustále kašlu a vykašlávám hustý hlen,zrána hnisavý.Léčila mě napřed praktická lékařka,Měla jsem vysokýCRP a tak mě léčila antibiotiky.Nepomohlo to a tak jsem využívala druhou dávku antibiotik.Ihned ze začátku jsem měla test na covid který byl negativníPak mě odeslala na rentgen,napsali pozor covid.Tak jsem byla odeslána na plicní,kde mi udělali další test,opět negativní.Vyšetřili mě sputum.Bylo pozitivní na stretococ na jeden+ a candidu.Po třech týdnech opět vyšetření sputa.Volala jsem na plicní pro výsledek a bylo mi sděleno,že sputum je negativní a p.doktorka má poznačeno kontrola na podzim.Užívám-euphylin,enerzarzair,nasofan,bronchipret,antrovenN.Kromě toho léky které užívám dlouhodobě-Tarka 180/2,Eligius5mg1,0,1,dále Letrox50mg 1,Lozeprazol 1.Condrasulf,Detralex 2,0,0,Furon obden.Navíc jsem asi před 14dny z kašle dostala pupeční kýlu.Na chirurgii jsem dostala kýlní pás a mám navštívit poradnu kýlní pro objednání na operaci,což asi nebude možné s neustálým kašlem.Pokud by jste mi mohl něco poradit co by mě pomohlo,byla bych moc ráda,protože už jsem z toho zpufalá.Děkuji předem moc.
Zahleněné plíce, které nedokáží poslat dostatek kyslíku do těla a to pak není schopno velké aktivity. Potíže s dýcháním jsou vázány na běžnou denní námahu. U pacientů nemocných chronickou obstrukční plicní nemocí se může objevit kašel, který může být i suchý, ale většinou bývá s vykašláváním hlenů. Spousta pacientů ale tyto první varovné příznaky chronické obstrukční plicní nemoci přehlíží a na nemoc se tak často přichází pozdě.
Pokud vykašláváte hlen, tak to znamená, že máte produktivní kašel. Takový kašel není vhodné tlumit, protože každé zakašlání napomáhá odtoku hlenu z plic. Náhle zahleněné plíce bývají nejčastěji spojeny s infekcí horních cest dýchacích nejčastěji zánětem v krku. Pokud je hlen hustý, tak se stává nepohyblivý a začne se hromadit do chuchvalců, které když se pak vykašlou, tak mají zelenou barvu. Pokud jsou chuchvalce hlenu v plicích dlouho, tak můžou začít hnít a to pak může vést až k zapáchajícímu dechu nebo zapáchajícímu hlenu a následně k zápalu plic. Léčba hustého hlenu spočívá ve zvlhčení vdechovaného vzduchu a v posílení příjmu tekutin. Také je dobré vyřadit potraviny, které hlen způsobují, jako je například mléko a pivo.
Dvě hlavní průdušky, pravý a levý primární bronchus, vznikají zdvojením průdušnice. Postupně se dělí do takzvaného bronchiálního stromu – do sítě menších průdušek. Pravý primární bronchus se dělí na tři, levý na dva lobární bronchy, označované také jako sekundární nebo II. řádu. Lobární bronchy se pak větví vpravo na deset, vlevo na osm terciárních bronchů. Ty se pak dále větví na menší bronchy, až se nakonec mění v průdušinky, tak se označují větve s průměrem menším než 1 mm. Celkově se průdušky takto dělí přibližně 25x.
Nejlepší léky na astma? Astma bronchiale je chronické zánětlivé onemocnění průdušek, pro něž je typické, že po různých vyvolávajících podnětech dochází k záchvatům dušnosti nebo kašle na podkladě zúžení dýchacích cest. Jedná se o nejčastější chronické onemocnění dětského věku (10–15 %). Závažná je skutečnost, že i přes pokroky v léčbě výskyt astmatu v populaci stoupá.
Na vzniku astmatu se podílí několik faktorů. Jednak jsou to alergie na různé látky; hlavně na pyly, plísně, zvířata, roztoče nebo na chemické látky. Podpůrnými vlivy rozvoje tohoto onemocnění jsou znečištěné ovzduší, časté infekce dýchacích cest, teplota, námaha, stres nebo kouření. Velkou roli hraje i vrozená dispozice – dědičnost.
Léčba je založena na několika principech. Nejdříve je třeba odstranit vyvolávající faktory, což není vždy zcela jednoduché. Podávané léky a jejich kombinace se volí podle závažnosti obtíží; většina užívaných léků se podává ve formě sprejů na vdechování. Pomoc v akutním stavu poskytují takzvané úlevové léky, které mají schopnost roztáhnout průdušky a odstranit dušnost. Pro každého jsou optimální jiné léky na astma či léky na zlepšení dýchání.
„Udržovací léky“ přicházejí na řadu po ústupu nejzávažnějších obtíží a jejich úkolem je co nejdéle tlumit zánět průdušek a maximálně prodloužit klidové období. Patří mezi ně kortikoidy, léky proti alergii a také další látky, které roztahují průdušky. Při prokázané alergii je vhodné podávání vakcín.
Významný léčebný přínos mívá psychoterapie, včetně hypnózy, v některých případech pomáhá akupunktura, jóga nebo takzvaná speleoterapie – rehabilitace v jeskyních, kde je příznivé vlhko a teplota.
Na astma není v naší republice volně prodejný žádný úlevový ani jiný lék.
Jako podpůrnou léčbu můžete vyzkoušet bylinky. Zde je 10 bylinek, které vám mohou pomoci jak při léčbě astmatu, tak při prevenci astmatických záchvatů.
Oregano: Oregano je velmi silná bylina pro léčbu astmatu. Má protizánětlivé účinky, obsahuje karvakrol, flavonoidy a terpeny, které čistí plíce. Tato rostlina může snížit zánět dýchacích cest a průdušek, čímž zajišťuje úlevu od příznaků astmatu. Pokud trpíte astmatem, pijte 2 až 3 šálky čaje s oreganem denně. Čaj připravíte svařením 3 lžiček oregana v šálku horké vody po dobu 5 až 10 minut. Čaj na astma z oregana můžete osladit medem. Používat můžete i šťávu získanou z čerstvého oregana. Jedna polévková lžíce šťávy denně vám uleví od příznaků astmatu a chronického kašle.
Ginkgo biloba: Ginkgo biloba (jinan dvoulaločný) obsahuje antihistaminika a má protizánětlivé vlastnosti, které pomáhají při léčbě astmatu. Studie z roku 2007 zveřejněná v&nb
Průdušky patří k dolním cestám dýchacím a účastní se dýchacího procesu. Dvě hlavní průdušky (bronchy) vycházejí z průdušnice a vnikají do plic, kde se rozvětvují v takzvaný bronchiální strom, to znamená ve stále menší průdušinky (bronchioly). Na konečné průdušinky navazují plicní sklípky, ve kterých dochází k výměně plynů (kyslík, oxid uhličitý) při dýchání. Vnitřní výstelka průdušek (epitel) je řasinkovitá. Řasinky svým pohybem napomáhají dýchacím cestám zbavovat se prachu a mikroorganismů. Pokud dojde k zánětu, sliznice zduří, hromadí se hlen, který pokrývá epitel a brání řasinkám v jejich užitečné práci. Dýchací cesty se proti vzniklému stavu brání dráždivým kašlem, aby se zbavily nahromaděného hlenu (sputa).
Bronchitida vzniká virovými infekcemi, proto je důležité užívání a léčení antibiotiky. Lékař předepisuje antibiotika až po zjištění výsledků, zejména pokud pacient trpí bakteriální infekcí. Pokud máte chronické onemocnění plic nebo pokud kouříte, lékař předepisuje antibiotika, která snižují rizika sekundární infekce. Na léčbu bronchitidy jsou spíše účinné přírodní léky.
Klasická léčba akutní bronchitidy spočívá v klidovém režimu na lůžku, popřípadě odpočinku v teplém prostředí. Podávají se léky, které napomáhají vykašlávání hlenu, na noc pak léky obsahující kodein (na zklidnění kašle). Pokud onemocnění provází horečka, jsou předepsány léky snižující horečku (například paralen). Jestliže se rozborem sputa prokáže bakteriální infekce (hlen je většinou žlutozelený), je nutné brát antibiotika. Prostředí, ve kterém je nemocný léčen, je nutné často větrat, popřípadě i zvlhčovat.
Klasická léčba chronické bronchitidy spočívá ve vyloučení látek, které průdušky dráždí, tedy kouření, styk s prašným prostředím a podobně. Podávají se bronchodilatační léky, které rozšiřují průdušky. V některých vážnějších případech, kdy dochází k dechové nedostatečnosti, se podává kyslík.
Při potížích s průduškami musíme shánět bylinky, které usnadňují odkašlávání, zklidňují podrážděnou sliznici dýchacích cest a posilují imunitní systém. Využití léčivé síly bylin představuje možnost, jak se vyhnout používání léků, které občas mívají i vedlejší účinky. Je nutné mít na paměti, že léčba bylinami je sice mírná, nenásilná, ale také dlouhodobá. Mezi bylinky, které pomáhají při onemocnění průdušek, patří mateřídouška, truskavec, fenykl, máta, jitrocel, divizna, prvosenka nebo lékořice.
Do hrnku vložíme kolečko citronu bez kůry, lžičku kandovaného cukru a 4–5 minut zahříváme až do varu. Přisypeme lžičku směsi z jitrocele kopinatého a mateřídoušky, smíchané ve stejném poměru, a odstavíme na půl hodiny na vylouhování. Během nemoci pijeme 4–5 těchto horkých čajů denně. Pokaždé připravujeme čerstvý. Čaj pomáhá na zahlenění a kašel. Při zánětu průdušek také bylinkáři doporučují výtažky z echinacey a kozince, rostlin, které posilují imunitu a mají antibakteriální a antivirové účinky. Při nemocech průdušek se doporučuje užívat med s teplým mlékem (cca 40 °C) nebo med s citronovou šťávou, použije se šťáva z 1 citronu na 100 g medu, případně jeden šálek komonicového čaje s 1 polévkovou lžící medu.
Na suchý kašel platí také silná bujonová polévka. Obsahuje velké množství solí, které zvyšují vazkost hlenu a usnadňují tak odkašlávání. Na stejném principu je založeno i užívání tradičního dvou- až pětiprocentního jodidu draselného. Nejúčinnější je pít minimálně dva litry čaje denně.
Výborné jsou obklady na průdušky. Napřed pokožku namažte sádlem, poté přiložte navlhčený kus vaty nebo plátna na průdušky, nahoru položte suchý ručník.
Velmi účinný může být trochu zvláštní nápoj, který vytvoříme smícháním teplého mléka s malým vymačkaným stroužkem česneku. Tekutinu přecedíme a pak k ní ještě přidáme lžíci medu. Silné nátury mohou lžičkou vyjídat i ten vymačkaný česnek.
Pomoci mohou také slané inhalace (jen pozor, nedoporučují se, pokud kašel doprovází i zánět dutin). Do dvou litrů vařící vody vmícháme čtyři lžíce mořské soli, rozmícháme a pak horkou páru vdechujeme pod ručníkem, ideální je doba mezi pěti až deseti minutami, ale ne každý takový nával horka vydrží.
Pomáhají rovněž bylinkové čaje, lze mezi nimi najít i ty, které jsou vhodné pro děti. Nejenže mají příjemnou chuť, ale i usnadňují odkašlávání. Smíchejte hrst květů lípy, hrst listů jitrocele, hrst květů černého bezu, hrst drcených sušených šípků (vše zakoupíte v bylinkářství, na internetu nebo v lékárnách). 2 lžíce této směsi zalijte litrem vroucí vody a nechte 15 minut louhovat. Po mírném vychladnutí sceďte, výluh oslaďte dvěma lžícemi medu a můžete začít popíjet.
Cibulový čaj je známý recept, který funguje na kdeco. Dvě oloupané cibule pokrájejte, zalijte půllitrem vody a přiveďte k varu. Na mírném plameni vařte zhruba 15 minut. Sceďte a doslaďte medem. Vývar můžete zjemnit přidáním kapky mléka nebo lžičkou másla. Další varianta „čaje“ je bez mléka či másla, zato se skořicí, hřebíčkem, zázvorem, které přidejte již do vaření. Na závěr můžete nápoj dochutit ještě citronem. Měli byste jej užívat dvakrát až třikrát denně, uleví vašemu dýchání, zlepší odkašlávání.
Ořechový vývar se doporučuje na dráždivý suchý kašel. Vyloupejte 12 vlašských ořechů, namočte je do půl litru vody, nechte louhovat 4 hodiny, potom je 30 minut vařte a dolévejte, abyste měli pořád půl litru vývaru. Pijte slazené medem. Po dvou dnech byste měli začít odkašlávat.
Na silně znečištěné ovzduší reagují plíce neléčeného astmatika nepřiměřeně silným zánětem. Dnešní léky mu dokáží úspěšně předejít, a v tom to mají současní pacienti jednodušší, nežli to měla generace jejich rodičů.
Současná léčba tuto složitou chorobu sice stále zcela nevymýtí, ale neustále kvalitnější medikamenty, většinou kortikosteroidy, umí udržet astma pod kontrolou tak dobře, že nemocný člověk větší potíže ani nepociťuje. Díky novým inhalačním systémům se lék dostává nejen do průdušek, ale i do nejmenších částí dýchacích cest. Díky tomu se daří dávky kortikosteroidů neustále snižovat. Jejich dlouhodobé užívání ve větším množství totiž provázejí nežádoucí účinky: obezita, řídnutí kostí, cukrovka nebo špatné hojení ran. I když dnešní léky mají vedlejší účinky minimální, strach z nich u pacientů často převládne a léčbu vysadí. Pacienti propadnou optimistické myšlence, že vlastně léčbu nepotřebují, a proto léčbu spontánně vysadí. Pak je to ale velký problém pro jejich průdušky.
Je nutné dodržovat klidový režim, dostatečně pít, nepobývat v zakouřeném prostředí a také nekouřit. V začátku nemoci, při suchém kašli, se podávají antitusika, která tlumí suchý neproduktivní kašel a dráždění ke kašli. Později, kdy kašel přechází ve vlhký, se podávají mukolytika, která uvolňují hleny. V případě těžších stavů se inhalují broncholytika, která uvolňují stažené průdušky. Léčbu pak doplňují léky na snížení horečky. Na zánět průdušek, který je způsoben viry a jehož hlavním znakem je suchý kašel, se nepodávají antibiotika, protože na viry nezabírají. Prokáže-li se ale zánět průdušek jako bakteriální nákaza, což se ujistí ze zvýšené hodnoty testu CRP, tak je pak vedena léčba antibiotiky. Taktéž jsou antibiotika podávána, když se zjistí, že bronchitida již přešla v zánět plic neboli pneumonii.
Během normálního dýchání jsou svaly obklopující dýchací cesty uvolněny a vzduch se pohybuje volně. U lidí s astmatem nebo alergiemi jsou svaly dýchacích cest staženy a vzduch nemůže volně proudit. Tyto problémy vyvolají alergické podněty nebo nevhodné životní prostředí. Méně vzduchu vede ke ztrátě dechu. Vzduch pohybující se přes napnuté dýchací cesty způsobuje pískání (sípání). Zúžení dýchacích cest je reverzibilní rys odlišující astma od jiných plicních onemocnění, zejména od bronchitidy nebo rozedmy plic.
Zánět
Lidé s astmatem mají červené a oteklé průdušky. K dlouhodobému poškození přispívá zánět, právě jeho léčba je klíčem k řízení astmatu v dlouhodobém horizontu.
Podrážděnost dýchacích cest
Dýchací cesty jsou u astmatu velmi citlivé a mají tendenci reagovat zúžením na sebemenší spouštěcí podněty jako pyl, zvířecí srst, prach nebo výpary.
