Jestliže pociťujete zahlenění, nebraňte se kašli. Naopak se snažte hlen vykašlávat a hodně smrkejte, hlen totiž musí z těla ven.
Kromě léků vyzkoušejte klidně i bylinkové čaje, například lipový, mateřídouškový, zázvorový, čaj z tymiánu, jitrocele, plicníku lékařského nebo podbělu (postup je jednoduchý – uvařte si vodu, nalijte do hrnku, přidejte bylinky, nechte vyluhovat, proceďte a konzumujte).
Napařte se. Ať už vlezete do vany plné horké vody, horké sprchy, nebo si napaříte hlavu nad hrncem s horkou vodou a budete páru inhalovat (hlavu přikryjte ručníkem, ať pára neutíká), mělo by to zafungovat – uvolní se dýchací cesty a hlen půjde vykašlat lépe než předtím.
Dle babských rad je při zahlenění skvělá cibulová šťáva (stačí cibuli pocukrovat a počkat, až se z ní uvolní šťáva, tu potom konzumujte po lžičkách).
Vyhněte se kouření, neboť cigarety by mohly sliznici zbytečně dráždit.
S cigaretovým kouřem souvisí i další doporučení – snažte se být na čerstvém vzduchu, nedýchat cigaretový kouř, nepobývejte v prašném prostředí, pozor na výpary z barev a podobně. Takovéto počínání by mohlo sliznici jen podráždit.
Dbejte na pitný režim, který pomůže hlen rozředit. Nejlépe pijte neslazenou vlažnou neperlivou vodu.
Jídlo můžete doplnit nějakou pikantní ingrediencí, jako je chilli, zázvor nebo křen.
Mléko, mléčné výrobky a maso tvorbu zahlenění podporují. Proto se snažte těmto výrobkům vyhnout nebo je konzumovat v minimálním množství.
Vlhčí vzduch v místnosti je velké plus, protože suchý vzduch sliznici dráždí. Netopte příliš a místnost, v níž pobýváte, větrejte.
Někdo praktikuje i obklady ze sádla nebo másla, a to přímo na krk a plíce. Stačí pomazat, přikrýt fólií a nechat působit nejlépe přes noc, aby teplo působilo déle.
Obecně je vhodné, a to nejen při zahlenění, pravidelně posilovat imunitu, abyste se riziku zahlenění vyhnuli a nemuseli se potom trápit s pocitem „ucpaného krku“. Na posílení imunity je nejlepší mimo jiné i otužování a dostatek vitamínů.
Pokud se k zahlenění přidá navíc zvýšená tělesná teplota, pocity zvracení nebo závratě a bolesti hlavy, navštivte svého ošetřujícího lékaře. Ten vás vyšetří a případně naordinuje další léky nebo doporučí vhodnou léčbu. Pokud se zahlenění objevuje opakovaně, návštěva lékaře je rovněž vhodnou volbou, ten může pomoci k tomu, aby se zahlenění již v budoucnu neobjevovalo.
Z pohledu čínské medicíny je nejlepším lékem na odstranění zahlenění detoxikace sleziny.
V naší poradně s názvem SLIZNICE JÍCNU OBNOVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohacek.
Má někdo zkušenosti s léčbou popálené sliznice jícnu po chemoterapii ? Jak obnovit sliznici - čím ? Děkuji. Pište prosím na meil !
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Chemoterapie může poškodit buňky ve sliznici, čímž dochází k zánětu (mukositida). Chemoterapie může způsobit bolestivé vředy, krvácení a infekce v jícnu. Mukositida je obvykle dočasná a zmizí do několika týdnů po ošetření chemoterapií.
Obtížné nebo bolestivé polykání, pálení žáhy nebo bolest v horní části břicha (v nadbřišku) by měly být oznámeny lékaři. Bolest způsobená zánětem jícnu (ezofagitida), může vadit při jídle. Někteří lidé proto musí dočasně změnit své stravovací návyky nebo užívat léky proti bolesti, pokud mají potíže s polykáním nebo polykání je pro ně bolestivé. Zůstaňte proto v péči svého lékaře a snažte se společně toto období překonat, než se sliznice jícnu zahojí.
Chirurgický zákrok může být vhodným způsobem léčby.
Reflux jícnu – operace jícnu se indikuje v případě, že:
klasická léčba nepomáhá, není pro vás vhodná nebo je její užívání spojeno se závažnými nežádoucími účinky;
nechcete dlouhodobě užívat léky.
Nejčastější chirurgickou metodou používanou k léčbě refluxního onemocnění jícnu je Nissenova fundoplikace (někdy také prováděná v modifikaci nazývané Nissenova-Rosettiho fundoplikace). Existují i alternativní metody, které byly vyvinuty teprve nedávno a zatím nejsou široce dostupné ani není dostatečně ověřena jejich dlouhodobá účinnost. Podle dosavadních studií jsou tyto metody bezpečné, ale z hlediska jejich dlouhodobé účinnosti zatím nemáme dostatek informací.
Mezi nové metody patří:
endoskopická aplikace cizích materiálů do oblasti přechodu jícnu v žaludek (odborně do oblasti junkce) – smyslem tohoto zákroku je injekční vpravení speciálního plnidla do místa, kde jícen přechází v žaludek, což způsobí zúžení této oblasti a zmírní zpětný tok žaludečních šťáv do jícnu. Díky tomu se pacientovi uleví od pálení žáhy a dalších příznaků refluxní choroby jícnu;
endoluminální gastroplikace – při tomto zákroku se kousek žaludku „složí“ a našije na prstenec svalů v dolní části jícnu (jícnový svěrač). Smyslem je omezit maximální otevření jícnového svěrače a zabránit tak nadměrnému zpětnému toku žaludečních šťáv a kyseliny do jícnu;
endoskopická augmentace jícnového svěrače s pomocí hydrogelových implantátů – při této metodě se do oblasti přechodu jícnu v žaludek vstříkne speciální gel, který toto místo zúží. Účinek je stejný jako při ostatních endoskopických zákrocích, tedy zmírnění regurgitace žaludečních šťáv a kyseliny do oblasti jícnu;
endoskopická radiofrekvenční ablace – používá se v řadě lékařských oborů (například také v kardiologii pro léčbu některých arytmií), lze ji tedy s úspěchem použít i k léčbě refluxní choroby jícnu. Metoda je založena na zúžení dolní části jícnu tepelným zářením. Pacientovi se do jícnu prostrčí hadička s malým balónkem a elektrodami. Pod kontrolou zobrazovacích metod se pak v místě přechodu jícnu v žaludek tkáň zahřeje, čímž dojde k jejímu zničení a zjizvení, což vede ke zúžení celého prostoru se stejnými důsledky jako při ostatních endoskopických zákrocích;
laparoskopická operace metodou LINX – při této operaci se do spodní části jícnu zavádí speciální kroužky, které stěnu jícnu vyztužují a udržují jícnovou trubici zavřenou. Otevírají se pouze při polykání. Stahování a roztahování kroužků funguje na magnetickém principu.
V naší poradně s názvem BARRETŮV JÍCEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor.
Dobrý den.Mohu prosím požádat o radu co je nejlepší lék/olej atd./na Barrettuv jícen?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Barretův jícen znamená, že původní buňky výstelky jícnu zmutovaly na buňky podobné těm ve střevech. Tento stav je definitivní a jde změnit pouze chirurgicky pomocí endoskopu. Sám si můžete pomoci tím, že zabráníte vzniku pálení žáhy. Právě průnik žaludečních šťáv do jícnu zhoršuje stav těchto buněk a způsobuje pálení žáhy. Pálení žáhy se dá předejít dodržováním těchto pravidel:
- proveďte změny ve své stravě tím, že omezíte mastné potraviny, čokoládu, kofein, kořeněné potraviny a mátu peprnou
- vyhněte se alkoholu, kofeinovým nápojům a tabáku.
- zhubněte, nadváha zvyšuje riziko zpětného toku žaludečních šťáv do jícnu.
- spěte v polosedě, poloha s hodně podloženou hlavou může zabránit tomu, aby se kyselina ze žaludku dostala do jícnu.
- nelehejre si dřive než 3 hodiny po jídle.
- všechny léky vždy zapíjejte velkým množstvím vody.
Pravidelně každý rok si nechte jícen vyšetřit endoskopem, abyste včas předešel případnému zhoršení stavu.
Jak jsme již uvedli, zahlenění se může projevit spolu s infekčními nemocemi, s kašlem, rýmou, bolestí v krku, při zánětu plic nebo třeba při méně časté tuberkulóze. Nejčastěji postihuje lidi na podzim. Zahlenění je velmi nepříjemné a otravné. Tvorbou hlenu reaguje organismus na infekci a snaží se z těla dostat toxické látky, které mu překáží ve správné činnosti. Jako pacient byste se měli snažit docílit rozpuštění hlenu a urychlení očistění organismu.
Příčiny
Zahlenění vzniká zpravidla při nachlazení nebo při infekci horních nebo dolních dýchacích cest. Jak už je zmíněno výše, tělo reaguje zahleněním na infekci, brání se virům a bakteriím, a proto se na sliznici utvoří hlen, který ucpe dýchací cesty. To je ten důvod, proč se vám při zahlenění špatně dýchá.
Dlouhodobé zahlenění
Pokud kašel spojený se zvýšeným zahleněním průdušek přetrvává déle než 3 měsíce a v posledních 2 letech se tento projev opakuje, pak se mluví o chronické bronchitidě. V některých případech dochází v důsledku produkce hustého hlenu ke zúžení průdušek. Následně nastává ztluštění stěn a objevují se křeče hladkého svalstva s následným roztažením plicních sklípků. Za hlavní příčinu chronického zahlenění je považováno působení cizích látek, které se do plic dostávají při vdechování. Mohou to být prachová zrna, látky obsažené v kouři, různá rozpouštědla a ředidla. Čím déle tyto látky na buňky plicní tkáně působí, tím je poškození silnější. Podle dostupné statistiky jsou lidé s vysokou zástavbou (města) postiženi chronickou bronchitidou přibližně 2x častěji než lidé z vesnic. Obranné reakce se zeslabují a dochází ke snadnějšímu vzniku bakteriální nebo virové infekce. Dochází ke vzniku zánětu. Infekce jsou stále častější a jejich průběh se postupně zhoršuje. U chronické bronchitidy je vyvolávacím faktorem spíše podráždění plic (například kouřem), infekce bývá většinou následným a doprovodným procesem. Příčinou tohoto onemocnění může být i alergie. Protože je při chronickém zánětu průdušek omezena výměna plynů v plících, srdce má tendenci pracovat intenzivněji ve snaze vykompenzovat tento nedostatek. Ve vážných případech to může vyústit v plicní hypertenzi, k postupnému zbytňování srdce a jeho případnému selhání při náhlé vysoké zátěži. Nejúčinnější léčbou je čerstvý a čistý vzduch. Je třeba zvládnout způsob vykašl
V naší poradně s názvem REFLUX JÍCNU A SILNÉ ZAHLENĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra.
Zdravím , jsou nějaké lázně na tento problém. Věra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Reflux jícnu společně s dalšími nemocemi trávicího traktu se léčí v těchto lázních:
Luhačovice,
Mariánské lázně,
Františkovy lázně.
Na Slovensku to jsou:
Lázně Bardejov,
Lázně Trenčianske Teplice,
Lázně Brusno,
Lázně NIMNICA,
Lázně Turčianske Teplice.
Postup získání lázeňského pobytu s příspěvkem od pojišťovny je následující. Nejdříve získat doporučení k lázeňské péči od gastroenterologa. S tímto doporučením jít k praktickému lékaři a požádat ho o sepsání žádosti na lázně. Můžete si v žádosti rovnou určit tři možná místa, kam byste chtěla jet. Praktický lékař s tím bude mít trochu více práce, musí sepsat žádost, vysvětlit tam proč je lázeňský pobyt prospěšný, atd. Na tom, jak to praktický lékař napíše, závisí i úspěšnost, že vám pojišťovna lázně schválí a přispěje vám na ně. Proto buďte na praktického lékaře milá nebo ho něčím motivujte, aby vám žádost pěkně sestavil. Praktický lékař zašle žádost do vaší zdravotní pojišťovny, kde posudkový lékař rozhodne o způsobu financování a rozhodne o místě lázeňské léčby. Na toto vyjádření rozhodnutí má pojišťovna 30 dní.
Barrettův jícen je stav, při němž dochází ve sliznici jícnu k intestinální metaplazii z důvodu refluxní ezofagitidy. Normální sliznice jícnu (dlaždicobuněčný epitel) není odolná vůči kyselým šťávám žaludku, vzniká zde zánět a při dlouhodobém dráždění (kvůli nedostatečné funkci dolního jícnového svěrače či jiné anomálii) dochází k přestavbě v cylindrický epitel s pohárkovými buňkami (podobný střevnímu), který je vůči agresivnímu prostředí odolnější. Obvykle bývá v dolní části jícnu na přechodu do žaludku. Tato intestinální metaplazie patří mezi prekancerózy a zvyšuje tedy riziko vzniku adenokarcinomu jícnu. Barrettův jícen se kromě potíží spojených s refluxní chorobou, jako je pálení žáhy, nemusí nijak projevovat. Diagnostikuje se při endoskopii − je patrný jako výrazně červený úsek sliznice, definitivně však až po histologickém vyšetření sliznice. Pacienti s Barretovým jícnem by měli být pravidelně sledováni.
Barrettův jícen vzniká drážděním sliznice jícnu při návratu žaludečních šťáv do jícnu. Tento stav je subjektivně popisován jako pálení za hrudní kostí neboli pálení žáhy (odborně pyróza, viz výše). Vedle toho se reflux žaludku může projevit i zápachem z úst. Barrettův jícen však často probíhá zcela bezpříznakově a odhalí jej proto až náhodné gastroskopické vyšetření.
Základem terapie Barrettova jícnu je takzvaná antirefluxní léčba, tedy podávání léků tlumících tvorbu žaludeční kyseliny a tím snížení kyselosti vracejícího se obsahu. Avšak je třeba zdůraznit, že jakékoli již proběhlé změny na sliznici jícnu jsou nevratné, a proto by měl každý pacient s Barrettovým jícnem pravidelně docházet na kontrolní gastroskopická vyšetření. V případě enormního nálezu (velké dysplazie) je totiž indikován operační zásah na sliznici jícnu.
Prevence Barrettova jícnu spočívá ve snaze zamezit žaludečním refluxům zpět do prostoru jícnu. Trpíme-li na pálení žáhy, měli bychom se vyvarovat tučným a příliš kořeněným jídlům a dále potravinám obsahujícím čokoládu, peprmint, kofein, nikotin a také alkoholu. Jedná se totiž o látky, které snižují napětí dolního jícnového svěrače a tím zvyšují riziko zpětného návratu žaludečního obsahu. Dále je třeba uvědomit si, že i některé léky způsobují reflux (viz výše v článku). Proto pokud se objeví jakékoli příznaky refluxní choroby jícnu, je nutné se informovat o tom, zda léky, které jsou užívány, nemohou mít právě tyto nežádoucí účinky. Důležité je také upravit stravovací režim – pacientům se doporučuje jíst během dne častěji, ale po menších dávkách.
V naší poradně s názvem ZAHLENĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milada Škařupová.
Dobrý den,
chci se zeptat, co by jste mi doporučil od firmy JUST na zahlenění, pořád mě to nutí ke kašli a nemůžu odkašlat. Kašel nemám. JUST 31 bylin používám k potírání na hrudníku a krku, ale nepomáhá.
Děkuji Škařupová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na zahlenění pomáhá výplach nosních dutin slanou vodou, inhalace páry z Vincentky a užívání šumivých tablet ACC Long. Hodně pijte a nebraňte se kašli. Kašel pomáhá posouvat hlen ven z těla.
Onemocnění má dva typické příznaky: pálení žáhy (pyróza) a návrat (regurgitace) žaludečního obsahu do jícnu či do úst.
Pálení žáhy je pálivá bolest za hrudní kostí způsobená refluxem žaludečního obsahu do jícnu, která se často zhoršuje vleže, někdy bývá spojena s takzvanou regurgitací (navracením žaludečního obsahu do úst). Komplikace zahrnují především zánět jícnu, zúžení (strikturu) jícnu a vřed jícnu. Zánět jícnu může vyvolat odynofagii (bolestivost při polykání) a krvácení (naštěstí většinou mírné). Zúžení jícnu způsobuje postupně se zhoršující dysfagii (obtížné polykání) při polykání pevné stravy. Vřed jícnu se projeví bolestí stejného charakteru jako žaludeční nebo dvanáctníkový vřed, bývá však pociťována za hrudní kostí. Vředy se hojí pomalu, často se vracejí (recidivují) a po vyhojení většinou zanechají zúžení jícnu.
Chronický problém nastává, pokud dojde k oslabení nebo poškození funkce dolního jícnového svěrače. V tomto případě se objevuje takzvaný noční reflux, kdy žaludeční šťávy natečou zpět do jícnu při spánku v horizontální poloze.
Následkem uvolnění dolního svěrače jícnu dochází k pronikání kyselého obsahu žaludku do oblasti jícnu. Žaludeční kyseliny, zejména kyselina chlorovodíková, postupně poškozují sliznici jícnu a vzniká zánět jícnu, což lidé vnímají jako pálení žáhy, říhání, pálení za hrudní kostí (v některých případech to může vypadat jako infarkt myokardu), někdy se projevující i zápachem z úst.
Velmi typickými příznaky refluxu jícnu bývá chronický kašel, který často není zpočátku přisuzován této chorobě. Až po vyčerpání klasické léčby na kašel, která nebývá v tomto případě úspěšná, přichází na řadu další pátrání po příčině chronického kašle, a tou bývá právě reflux jícnu. Kašel je v tomto případě následkem toho, že výpary kyselin dráždí průdušky. Tento symptom se objeví i tehdy, když nás trápí „stresový reflux“, to znamená, že se pálení žáhy objeví jen ve stresových situacích, případně při nervozitě.
Důvodem vzniku refluxu jícnu je v převážné většině nesprávná skladba stravy, především strava obsahující velké množství tuků, lepku, alkoholu a cukru, a také trvalé překyselení organismu. Reflux jícnu může vzniknout na základě většího vnitrobřišního tlaku, který způsobuje nadváha, anebo také konzumace objemově většího množství jídla, než tělo potřebuje. Tlak na žaludek může být i příčinou narušení rovnováhy střevní flóry, škodlivého přemnožení jednotlivých bakterií a střevních plynů, které vznikají v důsledku bakteriálního rozkladu v žaludku a ve střevech. Příznaky zhoršují i jídla, která zvyšují plynatost, konzumace alkoholu a kouření. Častým důvodem bývá rovněž dlouhodobý chronický stres a také dlouhodobé užívání léků. Režimová opatření jsou při této chorobě zásadní pro úspěšnou léčbu. K tomu velmi dobře přispívá i alternativní léčba a léčba pomocí bylinek.
Za normálních okolností je sliznice jícnu proti takovým situacím chráněna hned několika způsoby. Jednak správnou funkcí dolního jícnového svěrače, anatomickými strukturami, kterými jícen prochází a které upravují jeho správnou polohu, samočisticí schopností jícnu na podkladě peristaltických pohybů, neutralizačními vlastnostmi slin a určitou přirozenou obranyschopností (rezistencí) jícnové sliznice. Selhání souhry těchto obranných činitelů, respektive některého z nich, vede ke zpětnému toku (refluxu) žaludečního obsahu.
Nejčastější příčinou takového poškození je refluxní choroba jícnu (gastroezofageální choroba jícnu nebo též refluxní nemoc), při níž dochází ke zpětnému toku žaludečního obsahu (včetně dráždící kyseliny chlorovodíkové neboli solné) do jícnu.
Jistý vliv mají také některé potraviny (káva, česnek, čokoláda, čerstvé pečivo, cola) a léky (zejména proti bolesti – nesteroidní antiflogistika, jako je Ibalgin, Paralen a podobně, opiáty, léky na srdce a mnoho dalších), které buď zvyšují žaludeční kyselost (tedy zvyšují produkci kyseliny chlorovodíkové v žaludku), snižují obranyschopnost sliznice, nebo zpomalují vyprazdňování žaludku, či omezují peristaltické pohyby jícnu.
Dojde-li k refluxu, rozhoduje o jeho důsledcích délka trvání, složení a množství refluxovaného žaludečního obsahu (míra kyselosti a též obsahu žluči, která se sem může dostat z dvanácterníku), odolnost sliznice jícnu, samočisticí schopnost jícnu a rychlost vyprázdnění žaludku.
Onemocnění vzniká na podkladě nerovnováhy obranných a agresivních faktorů, které působí na sliznici jícnu. Nejčastěji k závažnému poškození dochází právě v noci, kdy se žaludeční obsah dostává do jícnu snáze (mimo jiné chybí faktor gravitace, jak je tomu během dne ve vzpřímené poloze).
Mezi rizikové faktory patří nevhodný životní styl spojený s kouřením (nikotin snižuje napětí dolního jícnového svěrače) a obezitou, dále nepravidelné stravování, nevhodné složení potravy – tučná jídla včetně čokolády, sladké kynuté pečivo nebo dráždivá jídla jako česnek, cibule, máta, mák, cola, káva, alkohol a džusy.
Zvedání těžkých břemen a práce v předklonu a těhotenství vedou ke zvýšení nitrobřišního tlaku, a tak rovněž přispívají k refluxu.
V naší poradně s názvem REFLUX JÍCNU - DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Hájková.
Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o jídelníček na berettuv jicen. Mnohokrát děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepším přírodním prostředkem na reflux jícnu je jablečný ocet. Požitím kyseliny před jídlem oklamete svůj žaludek, aby počkal s tvorbou vlastní kyseliny.
Svaly dolního jícnového svěrače se aktivují a stahují v závislosti na kyselině. Pití jablečného octa před jídlem aktivuje svěrač a omezí tak přístupu kyseliny do jícnu. Zastánci jablečného octa navrhují přidat dvě až tři čajové lžičky do malé sklenice vody a vypít ji před každým jídlem.
Také je dobré po každém jídle sníst čtyři mandle, což může omezit reflux.
Refluxní choroba jícnu je nejčastěji způsobena oslabením dolního jícnového svěrače. Za normálních okolností se tento svěrač rozevře pouze tehdy, když přijímáme potravu a je potřeba, aby se dostala do žaludku. Jinak zůstává sevřený a brání tak tomu, aby žaludeční kyselina pronikla zpátky do jícnu.
Refluxní choroba jícnu se projevuje příznaky, jako jsou pálení žáhy a nepříjemná „hořká“ pachuť v krku. Zatímco u některých lidí se pálení žáhy vyskytuje jenom občas, existují i lidé, kteří příznaky refluxní choroby jícnu trpí celoživotně, přičemž jim velmi negativně ovlivňují celkovou kvalitu života. Projevy refluxní choroby jícnu lze často zmírnit přijetím vhodných opatření (zejména změna stravovacích návyků), případně lze toto onemocnění léčit pomocí léků nebo – v závažných případech – operací.
Základní příznaky refluxní choroby jícnu:
pálení žáhy – jde o nepříjemné pálení, které nejčastěji pociťujeme v oblasti těsně nad žaludkem, ale může se šířit i do celého hrudníku nebo dokonce až do krku; pálení žáhy se obvykle zhoršuje po jídle, při předklonu nebo vleže;
regurgitace žaludečního obsahu – stav, kdy se žaludeční obsah (včetně žaludeční kyseliny) vrací zpět do jícnu, krku a úst, což vyvolává nepříjemnou, hořkou pachuť v ústech.
Ostatní příznaky refluxní choroby jícnu:
zánět jícnu (ezofagitida);
zápach z úst (odborně halitóza);
nadýmání, plynatost a říhání;
nevolnost
problémy při polykání (můžete mít pocit, jako když sousta zůstávají „zaseknutá“ v hrdle) nebo bolest při polykání;
bolest v krku a chrapot;
přetrvávající kašel nebo sípání, které se zhoršují v noci;
zvýšená kazivost zubů a onemocnění dásní.
Pokud trpíte astmatem, mohou se u vás jeho projevy zhoršit v důsledku podráždění dýchacích cest žaludeční kyselinou.
Při prvním náznaku chorob dýchacích cest, snězte cibuli. Všechny uvedené varianty receptů mají stejné léčebné účinky. Záleží jen na vás, který si vyberete, buď podle dostupnosti surovin, nebo snadnosti přípravy. Nejosvědčenějším receptem je med s cibulí proti kašli.
Šťáva z cibule s medem: Šťávu ze syrové cibule smíchejte s medem v poměru 2 : 1. Užívejte při rýmě, kašli, chřipce, angíně, zahlenění, chrapotu a bolesti v krku.
Cibulový sirup s medem: Syrovou cibuli nakrájejte na kolečka, přelijte vroucí vodou, přidejte špetku majoránky a nechte 1/4 hodiny louhovat. Podávejte s medem. Užívejte při rýmě, kašli, chřipce, angíně, zahlenění, chrapotu a bolesti v krku.
Cibule na kašel pro děti: Cibuli nakrájejte, zasypte lžící práškového cukru. Za hodinu pustí cibule šťávu, tu užívejte třikrát denně po jedné polévkové lžíci. Vhodné při rýmě, kašli, chřipce, angíně, zahlenění, chrapotu a bolesti v krku.
Cibule s medem na bolest v krku: Smíchejte drcenou cibuli, med a trochu drceného fenyklu. Užívejte 1 lžičku před jídlem. Výborné při rýmě, kašli, chřipce, angíně, zahlenění, chrapotu a bolesti v krku.
Cibule s medem na kašel: Nakrájenou cibuli přelijte horkou vodou, povařte, sceďte, smíchejte s lipovým čajem a přidejte med nebo cukr. Recept je vhodný pro děti při rýmě, kašli, chřipce, angíně, zahlenění, chrapotu a bolesti v krku.
Ve svém příspěvku REFLUX JÍCNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Prýmková.
dobrý den,již 4 neděle,jsem zahleněná,suchý kašel,bolest na prsou..obvodní lékařka mě léčí-Erdomed a Vincentkou a Levopront,skoro žádná změna,nenastala a tak mi k tomu dala Nolpazu-40mg-2 krát denně,protože mi před 2 roky našli vředy na dvanácterníku-ty se zahojily...myslíte,že se to mohlo být Rexluxem?děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ondrej.
Dobrý den,
chtěl jsem se zeptat, zda víte co jste měla tedy za problém, mám to stejně akorát jen zahlěnení :).
Děkuji
Příčinou nadměrné tvorby hlenů jsou nejčastěji infekce horních cest dýchacích. V tomto případě může jít buď o zánět hrtanu neboli laryngitidu, či zánět vedlejších dutin nosních. Hlen může dráždit dýchací cesty, což nás nutí k vlhkému kašli.
Další možnou příčinou jsou infekce dolních cest dýchacích. Jedná se především o záněty průdušek a zápaly plic. Nemocný následně vykašlává hlen.
Zahleněním trpí obvykle kuřáci, jelikož cigaretový kouř dráždí sliznici. Kuřáci trpí na zahlenění a vykašlávání hlenů zejména ráno poté, co vstanou. Tyto symptomy je posléze provází po celý jejich život.
Jednou z dalších možností, která je ovšem nejméně pravděpodobná, je rakovina plic. To, že se jedná právě o toto onemocnění, zjistíte tak, že dotyčný vykašlává hleny s příměsí krve.
Pokud se objeví ve vykašlaném hlenu krev, je možné, že se jedná o tuberkulózu, což je však v dnešní době a v naší zemi značně nepravděpodobné. Nemůžeme však vynechat nic důležitého, proto tuto možnost také zmiňujeme.
Zahlenění organismu se může projevovat mnoha nepříjemnými symptomy:
Hlava a čelo: tlaky v hlavě, bolesti hlavy, migréna; zahlenění čelních a vedlejších nosních dutin
Nos: ucpaný nos, kape z nosu; kapání z nosu při jídle; kýchání
Krk a plíce: škrábání v krku; pokašlávání (ráno), „chrchlání“, vykašlávání hlenů; astma; zahleněné plíce; bronchitida; kašel; častější nachlazení
Uši a oči: ušní šelest, tinitus; nadměrná tvorba ušního mazu; tlak na oči; slzné váčky
Ústa: potažený jazyk a mandle
Tělo: pocení při jídle; pocení v noci; vyrážky; alergie, tvorba cyst
I když trpíte zahleněním, nemusíte být nemocní. Tvorba hlenu je z hlediska čínské medicíny stav, kdy se v těle nahromadí nadměrná vlhkost a horkost z jídla. Hleny blokují dráhu sleziny, která produkuje protilátky. Hodně lidí má dnes slezinu oslabenou, a to má pak vliv na rozvoj zdravotních obtíží, jako je kašel, rýma, slzení očí, ale třeba i časté nachlazení. Tento vztah můžeme charakterizovat tak, že slezina je zdrojem tvorby a plíce jsou nádobou, která hleny skladuje. Prázdnota (čchi) plic zase oslabí jejich funkci rozptylování a filtrování, a to zhorší i podmínky pro slezinu v přeměně tekutin. Tím je slezina oslabována, což vede ke stagnaci tekutin v oblasti středního zářiče a k narušení transformační funkce sleziny, protože slezina nesnáší vlhkost. Vzniklý stav se nazývá zahlenění. Projevuje se dále vyschlými sliznicemi, astmatickými projevy, výtoky z nosu nebo dráždivými pocity kašle. Hleny v organismu mohou způsobovat různé trávicí, dýchací i cévní potíže. Právě přemíra cukru, bílé mouky, tedy pečiva, těstovin, pizzy, mléka a mléčných výrobků, smaženého a tučného, alkoholu, kávy, z ovoce pak třeba banány či brambory v naší stravě způsobují tyto problémy. Chcete-li být tedy bez těchto obtíží, na nějaký čas tyto výrobky vyřaďte zcela, později je omezujte. Někdy zkrátka stačí jen mírně upravit to, co jíte, a potíže, které máte, vymizí jak mávnutím kouzelného proutku.
Zahlenění většinou doprovází infekční choroby dýchacích cest nebo podrážděné průdušky a plicní tkáň. Je to nepříjemný projev, který bývá navíc komplikovaný bolestmi v krku a kašlem. Organismus však tvorbou hlenu reaguje na infekci a snaží se zbavit toxických látek. Nemělo by tedy být v našem zájmu jen hlen rozpouštět, ale také urychlit proces očišťování organismu.
Hlen sám o sobě je pro organismus nezbytný. Zvláčňuje sliznice a rovněž pomáhá vylučovat odpady. Nadměrná tvorba hlenu však může vést k zanesení tkání, což se nejvýrazněji projevuje v dýchacím systému kašlem a rýmou. Pokud jsou nadměrně zahleněna střeva, může se to projevit nedostatečným vstřebáváním živin, vitamínů a minerálů.
Potraviny, které nejvíce přispívají k zanesení tkání hlenem, jsou mléčné a moučné výrobky, rafinované potraviny, maso, vejce a cukry. Obzvlášť hlenotvorná je pšenice. Při zahlenění je však nejlepší vyhnout se všem potravinám obsahujícím lepek (pšenice, oves, ječmen a žito).
Mezi obiloviny, které lepek neobsahují, patří rýže, pohanka, proso a amarant.
Čerstvé ovoce a zelenina vytvářejí pouze malé množství hlenu a pomáhají organismus pročišťovat. Například popíjení vody s citronem může zlepšit zahlenění dýchacích cest a pročistit dýchací ústrojí od nahromaděného hlenu.
Špatná funkce jícnu znamená proniknutí obsahu žaludku, a to části natrávené potravy a žaludečních šťáv do jícnu. Žaludeční šťáva obsahuje kyselinu chlorovodíkovou, která nepříznivě působí na sliznici jícnu. Její buňky jsou tak odlupovány a vzniká zde zánět, který sliznici dále poškozuje. Buňky sliznice se sice obnovují, ale pokud je růst nových buněk pomalejší než ztráta dosavadních buněk a jejich funkce k ochraně jícnu je nedostatečná, dochází k refluxní ezofagitidě – tedy zánětu jícnu na podkladě dráždění kyselou žaludeční šťávou. Toto onemocnění, pokud je dobře léčeno, nemusí spět až k zánětlivým změnám. Zároveň ne každý reflux musí být hned považován za nemoc. Krátkodobě se vyskytuje docela často i u zdravých jedinců. Může být způsoben určitou stravou, například kořeněnými jídly, sladkými pokrmy či alkoholem. Pokud příznaky přicházejí zřídka, nejsou důvodem návštěvy u lékaře, stačí jen upravit jídelníček.
Jícen má ve své stěně jícnové svěrače, přičemž dolní svěrač má nejvýznamnější roli ze všech protirefluxních činitelů. Jeho správnou funkci pozitivně ovlivňuje potrava bohatá na bílkoviny, alkalizace žaludečního obsahu (tu zajišťují jednak sliny a jednak o něco níž slinivka břišní) a tzv. prokinetika, což jsou léky užívané při léčbě refluxu. Naopak svěrač uvolňují a tím nahrávají zpětnému chodu žaludečního obsahu tučná a kořeněná jídla, peprmint, čokoláda, kofein, nikotin a alkohol. U gravidních žen dochází k refluxu častěji vlivem hormonálních změn (působení progesteronu). V tomto případě není reflux nebezpečný, po porodu se stav většinou sám upraví.
Je známá i celá řada léků, které způsobují reflux, např. theophyllin (Afonilum, Euphyllin, Spophyllin, Theoplus) používaný k léčbě astmatu, dále nitráty k léčbě akutního srdečního selhávání, některá antiarytmika (Verapamil, Isoptin, Lekoptin, Blocalcin, Diacordin) a nesteroidní antirevmatika, což je například Ibuprofen (Brufen) a Acylpyrin. Při nadměrném užívání uvedených léků se mohou tedy vyskytnout potíže spojené s reflexem a je dobré poradit se o další a vhodnější léčbě s vaším lékařem.
Hlavním příznakem je pálení žáhy, které se odborně nazývá pyróza. Jde o bolestivý pocit pálení za hrudní kostí (může být podobný jako u anginy pectoris), který sahá od žaludku až do krku a může být spojený s hořkokyselým pocitem v ústech. Někdy se totiž kyselý obsah vrací až do úst. To&n
V naší poradně s názvem LINX OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
Dobry den, aplikuje se u nas metoda Linx ? Jsem po rozvolněné fundoplikaci a dalsi nechci absolvovat.Děkuji za odpověd.Karel.36 let.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Metoda Linx se používá při léčbě refluxu a je zatím dostupná jen v USA. Metoda Linx spočívá v nasazení magnetického kroužku na ústí jícnu. Kroužek je tvořen malými vzájemně propojenými magnety, které se mohou přirozeně od sebe vzdálit a rozšířit celkový průměr kroužku až na 1,5 cm v případě polknutí stravy. Po transportu stravy do žaludku se magnety opět vlivem své magnetické přitažlivosti opět semknou a uzavřou ústí. Tím je zcela zabráněno pronikání žaludečních šťáv do jícnu a dochází k vyléčení GERD.
Je to velmi nadějná metoda, která pomůže tam, kde dosavadní metody nestačily. Provádí se laparoskopicky, tedy miniinvazivně a pacient odchází druhý den do domácího doléčení.
Při refluxní chorobě neplní správně svoji funkci jícnové svěrače. Obsah žaludku se přes oslabený dolní jícnový svěrač dostává zpět do jícnu a v některých případech i nad úroveň horního svěrače. Pepsin, kyselina chlorovodíková a další žaludeční obsah poškozují sliznici jícnu a citlivé sliznice hltanu, hrtanu, plic, nosu, nosních dutin a úst.
Projevy refluxního onemocnění mohou být velmi obšírné a obvykle jsou kombinované, objevuje se podrážděný jícen, potíže s hlasivkami nebo chrapot, odkašlávání, nadměrné zahlenění, obtížné polykání, potíže s dechem, pocit cizího tělesa v krku, namáhavý kašel a zejména pálení žáhy, bolest na hrudi, zápach z úst a kyselost v krku.
Nedá se přitom říci, že by existovala vyhraněná skupina lidí, která by gastroezofageálním refluxem trpěla více než jiná. Vzhledem k tomu, že se vyskytuje už i u některých dětí, nabízí se jako příčina i genetický vliv. V případě rodin a domácností, kde refluxem trpí více osob, je možné uvažovat i o vlivu životního stylu a životosprávy. Reflux si totiž příliš nerozumí se sladkými a dráždivými jídly, s alkoholem, přílišnou fyzickou námahou, ale také s nadváhou, která působí zvýšené tlaky v břiše.
Pacient trpící refluxní chorobou jícnu potvrdí rovněž to, že mu obvykle moc dobře nedělají pozdní večeře. Ani v tomto případě ale nemůžeme příliš zobecňovat – nelze říci, že nadměrná konzumace alkoholu má vliv na rozvoj refluxní choroby a rovněž že ne všichni obézní, těžce pracující a sportující mají refluxní obtíže. Takže lze připustit určitou genetickou vlohu k oslabení mechanismů, které mají bránit v úrovni bránice refluxu. A tak se dostáváme k brániční kýle, která tyto mechanismy dokáže porušit nebo zcela rozbít. Nejspíše je brániční kýla hlavní příčinou refluxní nemoci.
Nepříjemné pocity na hrudi a v krku zná zřejmě každý z nás. Na vině může být infekce, kouření, alkohol, suchý vzduch nebo reflux jícnu.
Nejčastěji jde o pocity škrábání a bolesti, které jsou vyvolány prostupem nějakého mikroba do sliznice a skrz ni i do krve, hlavně viry či bakterie, ty vyvolávají spíše hnisavé záněty s velkým otokem „krčních mandlí“, na něž tělo reaguje zánětlivou reakcí, během které se do dané oblasti přesouvají bílé krvinky. Následně dochází k otoku a k dráždění nervových zakončení, což pociťujeme právě jako škrábání, bolest a pálení v krku a přidružené pálení na hrudi.
Po příčinách můžeme však pátrat i jinde. Dráždivý je tabákový kouř, ať už během kouření aktivního či pasivního (pobyt v zakouřených místnostech). Podobně působí alkohol – dlouhodobým užíváním (u alkoholiků) dochází postupně ke vzniku chronického dlouhodobého zánětu jícnu, který vyvolává právě dané pocity pálení.
Dlouhodobé vystavení suchému vzduchu, především v přetopených místnostech v zimě, které nejsou větrané, dochází k vysychání sliznic, což se může projevovat jako pálení očí, nosu, ale i v krku. Je třeba pamatovat také na to, že kouř, alkohol a suchý vzduch zvyšují vysušováním a drážděním sliznic jejich prostupnost pro různé mikroorganismy, takže se výrazně snižuje obranyschopnost našeho organismu.
Velmi častou a vcelku závažnou příčinou pálení v krku a na hrudi je takzvaná refluxní ezofagitida. Tento termín vyjadřuje stav, kdy se kvůli nedokonalému svěrači mezi jícnem a žaludkem dostávají žaludeční kyseliny do jícnu, kde způsobují zánět. Lidově se tomuto stavu říká pálení žáhy. Jde o vcelku běžný problém vyskytující se spíše u žen, ojediněle se projeví asi u každého člověka. Problémem začíná být, pokud se kyselý žaludeční obsah do jícnu dostává často. Sliznice jícnu totiž na silnou kyselost není připravená a s každým dalším kontaktem se zvyšuje šance vzniku rakoviny jícnu. Je proto potřeba tento stav řešit. K léčbě refluxní choroby jícnu se využívají látky neutralizující kyselost žaludku a velké spektrum látek snižujících tvorbu žaludečních kyselin.
V naší poradně s názvem PRUDKÁ BOLEST JÍCNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Jiříčková.
Probudila mě v noci prudká bolest asi jícnu. Je to bolest jednoho místa na hrudní kosti, brkání, bolest v ústech a suché horní patro. Užívám dle potřeby Omeprazol.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Omeprazol by měl pomoci. Je to dobrý lék na tyto komplikace. Možná bude problém v tom dávkování podle potřeby. Omeprazol totiž není lék s rychlým nástupem účinku. Účinky přichází až za několik hodin. Určitě byste se měla sejít s lékařem gastroenterologem, abyste vyhodnotili dosavadní léčbu Omeprazolem. Nepodceňujte to, protože jícen máte jen jeden a když si ho necháte proděravět kyselinou ze žaludku, tak nebudete moct normálně jíst.
Dětem s refluxem tento sval funguje nesprávně. Řada takto postižených dětí trpí také hiátovou kýlou, způsobenou vydutím části žaludku skrze bránici (sval, který odděluje hrudní dutinu od dutiny břišní). Reflux se vyskytuje u kojenců a malých dětí častěji, než se v minulosti myslelo. Někteří kojenci se s touto poruchou rodí. U jiných dětí k ní přispívá přejídání nebo zvyk hned si po jídle lehnout. Stav zhoršuje konzumace některých potravin, například kořeněných jídel, čokolády, nápojů s obsahem kofeinu, perlivých nápojů a alkoholu. U starších dětí a dospívající mládeže jsou rizikovými faktory kouření, nadváha nebo těhotenství.
Reflux se projevuje bolestí a pálením, které začíná v hrudníku za hrudní kostí a postupuje směrem do krku. Řada dětí má kyselou nebo hořkou chuť v ústech způsobenou tím, že se žaludeční obsah vrací až do úst. Děti obvykle zvracejí, kašlou, říhají a pociťují bolest při polykání. U kojenců se reflux projevuje zvracením po jídle. Mívají také záchvaty kašle a potíže s dýcháním způsobené vdechováním žaludečního obsahu nebo u nich palčivý pocit vyvolává podrážděnost. V ojedinělých případech mohou mít vážnější příznaky, například neprospívání. Reflux u kojenců vymizí obvykle v prvním roce života.
Lékař obvykle diagnostikuje reflux na základě rentgenového vyšetření. Dítě musí vypít tekutinu obsahující sulfát baria, jehož postup trávicím ústrojím se pak sleduje pomocí rentgenových snímků. Vyšetření je bezbolestné a tekutina z těla snadno vyjde. Lékař může použít také pH sondu – dlouhý tenký nástroj, který zavede dítěti ústy do jícnu, aby změřil hladinu kyselin v jícnu v průběhu 24 hodin. Zavedení sondy může vyvolat krátce nepříjemný pocit. Další metodou, která slouží k diagnostikování refluxu, je gastroskopie. Používá se endoskop, úzká pružná trubice, která se opět zavádí ústy do jícnu. Dítě dostane sedativa. Pomocí endoskopu může lékař prohlédnout sliznici jícnu. Další možností, jak stanovit nebo potvrdit diagnózu, je biopsie pomocí endoskopu.
Onemocnění se léčí změnou stravy a způsobu života. Dětský lékař obvykle předepíše také léky. Reflux se vyskytuje často u dětí, které jsou zvyklé ležet v rovné poloze. Má-li kojenec tuto poruchu, držte ho v náručí tak, aby byl vzpřímený, nebo ho nechávejte 30 minut po jídle ležet s hlavičkou podloženou polštářem, popřípadě ho uložte tak, aby leželo na pravém b
Rýma a kašel jsou na denním pořádku, zahlenění organismu nás příliš nepřekvapí. Když se však trápí malé děti, zkoušíme, co se dá...
Příčiny
Pokud dítě pokašlává a je více zahleněno, jedná se pravděpodobně o virovou infekci. Kolik množství sekretu se odsaje, je individuální, neexistuje standardní množství uvolněného sekretu během nachlazení.
Co s tím dělat
Doporučuje se zvýšená poloha, vlhké klima – ručníky kolem postýlky nebo zvlhčovač vzduchu, používat kapky do nosu (Libenar) nebo před odsáváním můžete použít i kapky s adstringentním účinkem (Nasivin pro kojence), nebo jakékoliv jiné kapky s koncentrací vhodnou pro novorozence a kojence, důležité je odsávat dle potřeby, kontrolovat teplotu, při jakékoliv změně stavu k horšímu vyhledat obvodního pediatra k vyšetření dítěte. Pokud si nejste jistí nebo máte strach, navštivte pediatra raději hned.
V klinické praxi pediatrů se na zahlenění u novorozenců a kojenců osvědčily následující dva přípravky:
Nux vomica 9 C – používá se v případě, kdy má dítě v noci ucpaný nos, ráno kýchá a má průhledný sekret.
Sambucus nigra 9 C – používá se v případě, kdy má dítě ucpaný nos, při kojení pouští prs, aby se mohlo nadechnout, v noci pokašlává a budí se ucpaným nosem; hodně se potí.
Dávkování: 10 granulí vybraného léku (lze i kombinovat) se rozpustí ve 100 ml převařené kojenecké vody a podává po lžičkách 4x denně až do zlepšení, pak se postupně lék vysadí.
Přímo do nosu se stříká homeopatický sprej Euphorbium, ze začátku 4–5x denně, pak postupně snižovat počet dávek.
