Zajímáte se o téma ZAJÍC? Tak právě pro vás je určen tento článek. Quinou neboli merlík chilský začali pěstovat Inkové, proto se jí říká zázračné obilí Inků. Roste ve vysokých nadmořských výškách převážně v Peru, Chile, Ekvádoru a Bolívii. Jedná se o bezlepkovou náhradu obilnin s vysokým obsahem živin. OSN vyhlásila rok 2013 mezinárodním rokem kvinoy.
Quinoa pro děti
Poněvadž quinoa obsahuje kvalitní bílkoviny a zároveň má vynikající chuť, je vhodná i pro nejmenší děti.
Quinoa koláč
Ingredience: 50 g pohanky lámanky, 50 g quinoy, 550 ml sušeného rýžového nápoje Zajíc, 25 g quinoa vloček, 25 g rýžových vloček, 5 čajových lžiček javorového sirupu, 1 vajíčko, hrst rozinek, hrst sušené kustovnice čínské (goji).
Postup: Pohanku lámanku a quinou rozmícháme v 300 ml rýžového nápoje Zajíc a dáme vařit na kaši. Necháme vychladnout. Rozinky a kustovnici na několik minut namočíme do teplé vody (každé zvlášť). Do kaše přimícháme rýžové a quinoa vločky, 1 vajíčko, javorový sirup, rozinky a nabobtnalou kustovnici. Přidáme 250 ml rýžového nápoje Zajíc a vše pořádně promícháme. Nalijeme na plech vystlaný pečicím papírem o rozměrech 20 x 20 cm a vložíme do trouby vyhřáté na 230 °C. Pečeme 35−40 minut. Vločky lze zaměnit i za pohankové či jáhlové, rýžový nápoj třeba za mandlové nebo pohankové mléko a javorový sirup může nahradit agáve. Zvolit můžeme i jiné ovoce. Koláč pak bude mít trochu jinou chuť. Tento koláč se výborně hodí na snídani, ale samozřejmě se dá jíst kdykoliv během dne:-) Je poměrně sytý.
Kaše z quinoy nasladko
Ingredience: hrnek quinoy (směs bílé a červené), 2 hrnky kokosového mléka, špetka soli, kousek celé skořice, strouhaný kokos, granátové jablko, med.
Postup: Quinou několikrát důkladně propláchneme horkou vodou (přes sítko) a pomalu 15−20 minut vaříme v osoleném kokosovém mléce, které jsme ochutili skořicí. Pak necháme pod pokličkou dojít, aby se mléko vstřebalo, a vyndáme skořici. Než se merlík uvaří, opražíme (jen dorůžova) na suché pánvi strouhaný nebo plátkovaný kokos a vyloupeme granátové jablíčko (nejlépe tak, že jej rozkrojíme a paličkou na maso nad hlubší miskou s řezem v dlani do slupky bušíme ze všech stran). Uvařenou quinou na talíři posypeme zrníčky granátového jablka a kokosem. Hotovou kaši můžeme rovněž polít medem nebo javorovým sirupem, i když to není nutné, neboť kvalitní kokosové mléko je krásně nasládlé.
Quinoa nákyp
Ingredience: 500 ml rostlinného mléka, 250 g syrové quinoy, 100 g másla, 3 vajíčka, 1 vanilkový cukr, cukr krupice dle chuti, skořice dle chuti.
Postup: Quinou propláchneme a dáme vařit spolu s cukrem, skořicí a mlékem. Necháme ji mírně rozvařit na kaši (v průběhu vaření můžeme přidat cca 200 ml vody). Po uvaření do kaše vmícháme 3 žloutky, vanilkový cukr a máslo. Na závěr vmícháme sníh ze 3 bílků. Zapékací mísu vymažeme máslem (kdo chce, může ji i vysypat kokosem) a dáme první vrstvu quinoy. Na ni poklademe kompotované ovoce (třešně nebo švestky) a opět dáme vrstvu kaše. Takto připravený nákyp dáme zapéct na 30−40 minut do trouby předem vyhřáté na cca 180−200 °C. Před podáváním můžeme nákyp posypat moučkovým cukrem, případně přelít šťávou z kompotu.
V naší poradně s názvem BERU WARFARIN, CO PŘI NĚM NESMÍM JÍST? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Vacek.
Nikde nemohu dohledat, kolik vitaminu K obsahuje králičí maso, zvěřina (prase divoké, srnčí, zajíc) a křen, tedy netuším, nakolik konzumace těchto potravin ovlivní léčbu Warfarinem. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jako muž užívající Warfarin máte stanoven limit pro denní příjem vitamínu K na úrovni 120 mikrogramů. Maso obecně patří mezi potraviny s nízkým obsahem vitamínu K, takže se prakticky nemusíte vůbec hlídat v množství, které sníte. To samé platí i o křenu, který má také nízký obsah vitamínu K a navíc ho používáte jen v malém množství k dochucení. Zde je konkrétní výčet vámi zmíněných zdrojů masa:
1/2 kg vařeného králičího masa bez kostí = 5 mcg vitamínu K.
Maso z divokého prasete = 0 mcg vitamínu K.
1/2 kg srnčího masa = 1 mcg vitamínu K.
1/2 kg zaječího masa = 5 mcg vitamínu K.
Lžíce nastrouhaného křenu = 0,2 mcg vitamínu K.
Doby, kdy byly krabice s rostlinnými náhražkami mléka výsadou podivínů, jsou dávno pryč. Dnes je na trhu spousta druhů těchto produktů v mnoha variantách a od nejrůznějších výrobců. Některé obchodní řetězce je prodávají i pod vlastními značkami. Běžně se jim říká „rostlinná mléka“, skutečné mléko však připomínají spíše jen svou barvou. Sójové „mléko“ není žádnou žhavou novinkou. Jeho historie má hluboké kořeny ve starověké Číně, byť mezi běžné složky východoasijského jídelníčku patří nejspíš až posledních pár set let. V 50. letech 20. století se v Hongkongu a Singapuru začalo prodávat v plechovkách, podobně jako dnes limonády. Do Evropy, Asie a Severní Ameriky se dostal na pulty obchodů sójový nápoj v kartónu během 70. a 80. let. V Česku zažívá vzestup v posledních zhruba 15 letech.
Nápoj se vyrábí namáčením sušených sójových bobů ve vodě a jejich následným rozdrcením, vařením a cezením. Výsledkem je stabilní emulze vody, oleje a bílkovin, která se ze všech běžně dostupných rostlinných náhražek svým složením přibližuje mléku nejvíce. Pohled výživových odborníků na něj i na sóju obecně je však značně rozporuplný. Zatímco jedni vyzdvihují obsažené fytoestrogeny jako žádoucí, protože mohou zmírňovat zdravotní dopady spojené s menopauzou, jiní v nich spatřují problém. Sója totiž obsahuje látky, které mohou napomáhat růstu nádorů, potlačovat správnou funkci štítné žlázy a zabraňovat vstřebávání minerálů. Ale že by se sóji a sójovému nápoji měly vyhýbat nejmenší děti, na tom se shodují všichni. Chcete-li konzumovat nápoje ze sóji bez výčitek, není od věci myslet na střídmost a rostlinné nápoje obměňovat.
Vedle hotových nápojů v kartónech lze narazit i na sušené směsi. Jejich výhoda tkví v tom, že si z nich lze nápoj či surovinu do vaření vyrobit kdykoliv a v jakémkoliv množství. Nevýhodou některých je jejich diskutabilní vhodnost v rámci zdravé výživy. Výrobce sójového nápoje Zajíc sice do některých svých výrobků přidává vitamíny, problematické je však používání částečně ztuženého sójového oleje, který může být zdrojem škodlivých transmastných kyselin. Daní za pohodlí v podobě rozpustnosti, stability a trvanlivosti je i přítomný glukózový sirup a přídatné látky jako například emulgátor, regulátor kyselosti, protispékavá látka nebo barvivo.
V sójovém nápoji Topnatur také najdete glukózový sirup a přídatné látky, z pohledu kvality tuku je na tom však lépe, obsahuje nijak neztužovaný tuk kokosový. Tučností sice připomíná spíše mléko odstředěné, v obsahu bílkovin se ale může řadit vedle sójových nápojů v kartónu. Nápoj Zajíc obsahuje 0,3 % bílkovin, „specialitou“ tohoto produktu je však obsah mléčné bílkoviny kaseinátu sodného, čímž se v podstatě vyřazuje z jídelníčku lidí alergických na mléko.
Pacientům se dnou se doporučuje snížit obsah purinů v potravě, denně konzumovat 150 g zeleniny a ovoce (ideálně čerstvou). Při záchvatech dny se doporučuje podíl ovoce a zeleniny ve stravě ještě zvýšit (klidně až dvojnásobně). Pomoci mohou i odlehčené dny, kdy dvakrát týdně v jídelníčku bude jen zelenina a ovoce. Při dnovém onemocnění se musí omezit koření a snížit množství soli ve stravě. Doporučuje se také (pokud to jde) nahradit živočišné tuky těmi rostlinnými a rybími tuky a oleji.
K pití se doporučuje pít nesycenou vodou, čaje (bylinkové, ovocné), celerovou šťávu.
Mezi "zakázané" potraviny patří některé druhy ryb (kaviár, jikry, halibut, pstruh, losos, kapr, sardinky, očka, ančovičky, šproty, sleď, slanečky), kvasnice (kynuté a celozrnné pečivo), uzeniny, játrové paštiky, jelita a jitrnice, vnitřnosti (brzlík, ledviny, játra, mozeček, plíce, slezina, drštky), kořeněné pokrmy, silné masové vývary, masové bujóny, zvěřina, mladé telecí maso, koření (chilli, feferonky, pepř, kari, sojová omáčka, maggi, dresinky, česnek, křen), mák, želatina, zrající plísňové sýry, luštěniny (čočka, fazole, hrách), čokoláda, kakao, kofein, rebarbora, špenát, zelený hrášek, červená řepa, fíky.
Naopak doporučované (nebo aspoň přípustné) potraviny jsou z ovoce třešně, banán, hrozinky, jahody, jablka, hrušky, borůvky, broskve, meruňky, nektarinky, ananas, angrešt, švestky, pomeranče, ze zeleniny pak celer, cuketa, baklažán, cibule, brambory, zelené fazolky, kapusta, květák, rajčata, zelí, pórek, ředkvičky, salát, mrkev, sója, paprika, chřest, kedlubny, okurky, avokádo. Dále pak také houby, tmavé pečivo, suchary, sušenky, bábovky, croissanty, perník, závin, zázvor, kopr, tzatziki, petržel, pažitka, kmín, majoránka, puding, zmrzlina, mléko, zakysané mléčné výrobky, tvaroh, sýry, brynza, jogurty, vejce, těstoviny, jáhly, pohanka, rýže, bílé konzervované fazole, džem, med, rozinky, mandle, hořčice, z masa pak koroptev, krůta, holub, králík, zajíc, z ryb sumec, lín, platýz, úhoř.
Místo masa se doporučuje jíst třeba tofu.
Jídelníček člověka trpícího dnou by měl obsahovat převážně tedy ty potraviny, které snižují množství kyseliny močové. Ke snídani se hodí jíst třeba nízkotučné bílé jogurty doplněné vhodným ovocem a lněným semínkem, celozrnné pečivo či rýžové chlebíčky se zeleninovými pomazánkami, omeleta. Ke svačinám (dopolední i odpolední) se doporučuje konzumace ovoce či zeleniny v různých podobách (ovocné saláty, samotné ovoce, smoothie, ovoce s jogurtem, tvarohem) a oříšky.
K obědu a večeři může mít pacient trpící dnou třeba pečené brambory s brynzou, pohanku s dušenou zeleninou, kuřecí prsa plněná sýrem, celerové hranolky, grilovaný losos, pečená zelenina; brokolicová polévka s krutony, celozrnný toast s vaječnou pomazánkou, zeleninou, zapékaný květák s vařeným bramborem, grahamové těstoviny.
Pokud máte akutně podrážděný žlučník, držte přísnou dietu, teprve až se stav uklidní, přejděte na žlučníkovou dietu klasickou. Můžete vyzkoušet i různé bylinky na žlučník.
Zásady žlučníkové diety:
Dodržovat zásady zdravé výživy.
Jíst alespoň 4x až 5x denně.
Mezi jídly dodržovat maximálně 2- až 3hodinovou pauzu.
Začít den lehkou snídaní.
Všechna jídla připravovat čerstvá.
Vyhnout se následnému ohřívání pokrmů.
Jíst vařená a dušená jídla.
Omezit tučné, pečené nebo smažené jídlo na minimum.
Vyhýbat se čerstvému pečivu, polotovarům a ostře kořeněným jídlům.
Sójový nápoj Zajíc natural lze použít jako alternativu kravského mléka, patří do skupiny přírodních rostlinných produktů. Neobsahuje cholesterol, laktózu a je přirozeně bezlepkový. Mezi další přednosti patří vysoká výživnost, lehká stravitelnost a snadná příprava. Je tak vhodný pro široký okruh spotřebitelů k běžné denní spotřebě, zvláště pro alergiky na kravské mléko, pro bezlepkovou dietu. Uvítají jej také zájemci o racionální výživu.
Použití: K přípravě chutného nápoje, koktejlů a kakaa, k přípravě cereálních snídaní, pudinků, polévek, omáček a těsta, jako vynikající přísada do kávy a čaje a všude tam, kde se používá kravské mléko.
Složení: Částečně hydrogenovaný sójový olej, sušený kukuřičný sirup, tepelně upravená sója, regulátor kyselosti fosforečnan draselný, emulgátory lecitin a E 471, protispékavá látka oxid křemičitý, barviva E 160b a E 100, přírodně identické aroma.
Návod k přípravě: 25 g, to je 2 velké polévkové lžíce nebo 6 kávových lžiček zalijeme 250 ml nejlépe 60–90 °C teplé vody. Zamícháme a nápoj je hotov. Při přípravě studeného nápoje doporučujeme použít mixér.
Sójové mléko ALPRO je 100% rostlinný nápoj pro děti od 3 let. Je přirozeně bezlaktózový s vysokým podílem rostlinné bílkoviny. ALPRO tak nabízí skvělé řešení pro ty rodiče, jejichž děti trpí intolerancí na laktózu nebo alergií na mléčnou bílkovinu. Nápoj ALPRO pro děti s nízkým obsahem cukrů je navíc obohacen o vápník, vitamíny a železo. Nejlépe chutná vychlazený, ale můžete jej použít i při přípravě teplých a studených pokrmů.
Potraviny bohaté na proteiny se počítají mezi potraviny kyselinotvorné a odebírají z těla základní prvky. Potraviny, které jsou bohaté na bílkoviny, obsahují síru a obvykle také fosfor, oba prvky mohou být při špatné funkci organismu a přeměně na kyseliny pro nás škodlivé. K redukci kyselin využívá organismus uložené zásadité látky. Bere si vápník z kostí a zubů, hořčík, který měl zajišťovat nervovou činnost, svaly slábnou a produkují tak silně zásaditý amoniak. Když je tento proces znovunastolení zásady u konce, jsou odebrané minerály a stopové prvky vyloučeny močí. Dochází k oslabení činnosti orgánů a nemocem, které se při dlouhodobém překyselení organismu stávají chronickými. Ovoce a zelenina jsou bohaté na draselné soli, které tlumí kyseliny přirozenou cestou. Pokud jíme málo ovoce a zeleniny, nedostáváme do sebe draslík – minerál, který nás chrání proti vysokému tlaku a mrtvici. Důležitá je i rovnováha draslíku se sodíkem. Strava bohatá na sodík a chudá na draslík může mít na zdraví člověka neblahý vliv. Kvůli přesoleným, přeslazeným, chemicky barveným konzervovaným potravinám je tento poměr dnes spíše ve prospěch sodíku.
Obecně platí, že cukry, potraviny živočišného původů, průmyslově zpracované a rafinované potraviny, kvasnicové produkty, kvašená jídla, obilniny, umělá sladidla, káva, alkohol, čokoláda a sycené limonády jsou kyselinotvorné. Obilí je sice kyselinotvorné, ale některé druhy jako proso, pohanka a špalda jen velmi mírně. Naopak zásadotvorné je zejména ovoce a zelenina. I příprava jídla ovlivňuje výslednou kyselost/zásaditost. Zde platí, že syrová strava je více zásaditá než vařená jídla. Paradoxní je, že například šťáva z citrónu působí zásadotvorně. To dokazuje, že i když jsou potraviny kyselé na chuť, nemusí být kyselinotvorné. Užívání neředěné citronové šťávy před jídlem se dokonce doporučuje při snaze o odkyselení organismu.
Nevhodné potraviny byste měli nahradit mlékem, čerstvým ovocem a zeleninou, oříšky, zdravými tuky či vejci. Při dietě u dny je velmi podstatný i pitný režim, přičemž se doporučuje vypít denně minimálně dva litry vody, případně bylinného čaje, samozřejmě bez cukru.
Tipy a doporučení:
káva: snižuje hladinu kyseliny močové v těle, vhodné je pít však maximálně tři šálky kávy denně, i káva vám může spolu s dodržováním diety pomoci v zabránění novým atakům dny a poškozením kloubů;
ovoce: povolené jsou všechny druhy ovoce, přičemž mimořádně vhodné jsou třešně, ty chrání před záchvaty dny, protože pomáhají snižovat hladinu kyseliny močové v krvi, dále jablko, hruška, borůvky, broskve, meruňky, nektarinky, ananas, angrešt, švestky, pomeranče;
zelenina: vhodné jsou téměř všechny druhy zeleniny – celer, cuketa, baklažán, cibule, brambory, zelené fazolky, květák, rajčata, zelí, pórek, ředkvička, salát, mrkev, sója, paprika, chřest, kedlubny, okurky, avokádo;
luštěniny: trpíte-li dnou, můžete jíst například fazole, cizrnu, bílé konzervované fazole, ale i sóju;
mléčné výrobky: všechny druhy, nejvhodnější jsou však ty nízkotučné, zakysané mléčné výrobky, tvaroh, sýry, brynza, jogurty;
Samozřejmě si občas můžete dopřát menší prohřešek, ovšem myslete na to, aby to nebylo příliš často. Může se vám to totiž vymstít v podobě probdělé noci ve společnosti dnavého záchvatu.
Nemoci z překyselení organismu a seznam vhodných a nevhodných potravin
Nemoci z překyselení organismu
Některé nemoci si vyvoláváme svým mnohaletým chybným chováním. Revmatismus, dna, artritida, stejně jako řada dalších onemocnění, mají svou příčinu – překyselení organismu. Překyselený organismus nemůže být zdravý. Čím větší je toto zatížení, tím závažnější je onemocnění. Hlavní příčiny překyselení organismu:
Všeobecné
špatná výživa (denaturované potraviny)
špatné stravovací návyky
špatný způsob života
Konkrétní příčiny
příliš mnoho bílkovin
cukr
alkohol
nikotin
nasycené mastné kyseliny
jedovaté látky v životním prostředí
poživatiny (respektive jedy z poživatin)
elektrosmog
zloba a agrese
stres a nahromaděná duševní zátěž
Seznam nejdůležitějších kyselinotvorných potravin obecně:
Alkohol, většina mléčných výrobků, vejce a těstoviny, maso, uzeniny a vnitřnosti, ryby a mořské plody, většina ořechů a semínek, většina obilovin, některé luštěniny, nezralé ovoce.
Seznam nejdůležitějších kyselinotvorných potravin konkrétně:
