ZÁLIVKA je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Jablečný ocet velmi dobře účinkuje především při špatném zažívání. Dále se s úspěchem používá jako podpůrný prostředek při vysokém krevním tlaku a bezvadný je i jako pomocník při hubnutí. Jak si takový jablečný ocet připravit svépomocí doma z domácích jablek, přinášíme v našem článku.
Jablečný ocet – domácí recept
K domácí výrobě jablečného octa se nejlépe hodí zralá sladká červená jablka. Náš recept začneme s jedním kilogramem takových jablek. Jablka omyjeme, zbavíme je nezdravých nebo poškozených částí, stopek a bubáků a pak je na drobno nakrájíme nebo lépe nastrouháme na hrubém struhadle. Důležité je, aby jablka byla nastrouhána celá, včetně slupky i jadérek s jádřinci. Dále si připravíme kvasnou zálivku. Kvasná zálivka je čistá studená voda (asi 2,5 litru), která je dále obohacená o 100 gramů Glukopuru (přírodní hroznový cukr) a dále je v ní přidána rozstrouhaná tvrdá chlebová kůrka, také přibližně 100 gramů. Rozmělněná jablka vložíme do velké nádoby a zalijeme je kvasnou zálivkou. Jablka musí být v kvasné zálivce zcela ponořena. Takto připravenou směs necháme ve stínu uležet při teplotě 22 až 25 *C po dobu 10 dnů, přičemž každý den směs promícháváme. Po této době zakyslou směs přecedíme a vymačkáme. Tekutinu pak necháme v klidu zrát v chladnu a temnu po dobu dalších 40 dní. Po této době stočíme obsah pomocí hadičky do nové tmavé nádoby tak, aby sedlina zůstala v té původní nádobě na jejím dně. Pokud jsou v octu v nové nádobě nějaké nečistoty, tak ho ještě jednou přecedíme. Takto připravený jablečný ocet uchováváme v lednici a můžeme ho používat po dobu až jednoho roku.
Jezte hodně ořechů, semen a fazolí, neboť obsahují esenciální oleje a vitamíny. Můžete si dát pozemní lněné semínko, které bývá obsaženo v cereáliích a je bráno jako doplněk stravy. Lněná semínka obsahují rovněž omega-3 mastné kyseliny. Jako lehké jídlo nebo zálivka do salátů je vynikající slunečnicové semínko, protože je naplněno vitamínem E, který zpomaluje stárnutí pokožky a udržuje mladistvou pleť, může také příznivě ovlivnit hojení jizev.
Müsli připravujeme ze špaldy, ječmene, ovesných vloček, ovoce, medu nebo javorového sirupu a nasekaných mandlí a rozinek. Obiloviny přivedeme ve vodě k varu a necháme 30 minut bobtnat, poté přidáme přísady dle chuti.
Oběd: Pampeliškový salát s krůtími prsy, minerálka nebo bílé víno, pouze na chuť
Ingredience: 100 g krůtích prsou, 1 polévková lžíce olivového oleje, 125 g listů pampelišky nebo rokety seté (rukola)
Postup: Krůtí maso nakrájíme na proužky a opečeme na olivovém oleji, uchováme v teple. Listy pampelišky omyjeme a důkladně vyždímáme, aby byly suché. Z uvedených přísad připravíme salátovou zálivku. Salát dáme do mísy, přelijeme ho zálivkou a rozložíme na něj proužky krůtích prsíček.
1 porce obsahuje: 636 kJ, 152 kcal, 12,5 g tuku, 6,3 g bílkovin, 3,6 g uhlohydrátů, 1 g balastních látek
Doba přípravy: 35 minut
Svačina: Rýžové burizony s bílým jogurtem
1 BIO jogurt smícháme se 100 g rýžových burizonů
Večeře: Míchané ovoce (ananas s grapefruitem)
Ovoce nakrájíme na malé kousky, smícháme a dochutíme vlašskými ořechy a medem.
Vlažná voda s citrónem, 100 g rýžových burizonů rozpuštěných v sójovém mléce
Oběd
Zapečená jarní zelenina, čaj z heřmánku
Zapečená zelenina: 1 kedluben, 250 g mrkve, 1 l slané vody, 300g balíček mraženého hrášku, 2 polévkové lžíce oleje, 1 polévková lžíce nasekané petrželky, 250 g sýru Mozzarela.
Postup: Kedluben a mrkev omyjeme a oloupeme. Kedluben nakrájíme na špalíčky, mrkev na kolečka. Vaříme 15 minut ve slané vodě, vyjmeme a necháme okapat. Rozmrazíme hrášek. Rozehřejeme olej, přidáme zeleninu a petrželku a 5 minut podusíme. Mozzarelu nakrájíme na plátky, položíme na zeleninu a 5–8 minut zapékáme v předehřáté troubě nastavené na 200 °C.
Svačina
150 g bílého jogurtu a vmíchané hrozinky dle chuti
Večeře
Salát z čerstvého pórku s jablky a šípkový čaj
Salát z čerstvého pórku s jablky: 2 pórky, 2 středně velká jablka, 2 polévkové lžíce nasekaných lískových oříšků.
Zálivka: Šťáva z jednoho citrónu, 4 polévkové lžíce vody, 4 polévkové lžíce olivového oleje, mořská sůl, špetka cukru.
Postup: Pórek dobře omyjeme, nakrájíme na 1 cm silná kolečka. Jablka omyjeme, vyřízneme jadřinec, rozkrájíme na osminky a nakrájíme do vějířků. Přísady na zálivku smícháme, zálivkou přelijeme pórek a jablka a promícháme.
Postup: Maso nakrájíme na malé kousky, rozpálíme olej, na kterém maso orestujeme. Cibulky a česnek oloupeme, nakrájíme na kostičky, popřípadě rozdrtíme v lisu na česnek, přidáme k masu a společně smažíme 5 minut. Zalijeme vývarem a necháme 40 minut dusit na mírném ohni. Mezitím oloupeme brambory a nakrájíme na kostičky. Fazolky omyjeme a očistíme. K bramborám a fazolkám po 25 minutách vaření přidáme saturejku.
Svačina
100 g tuňáka nebo sardinek ve vlastní šťávě a sójové pečivo, 1 kus
Večeře
Pestrý salát s houbami šíi-take
Pestrý salát s houbami šíi-take: 1 malý ledový salát, 1 červená a žlutá paprika, 300 g hub šíi-take, 2 lžíce másla nebo olivového oleje, 2 čajové lžičky vinného octa.
Postup: Ledový salát rozdělíme, omyjeme, necháme okapat a natrháme. Papriky omyjeme, rozpůlíme, zbavíme semínek a nakrájíme je na proužky. Pažitku omyjeme a nadrobno nasekáme. Ocet rozmícháme se solí a přilíváme olej za stálého míchání, aby vznikla krémová zálivka. Veškeré přísady do salátu dáme do zálivky. Houby šíi-take očistíme, zbavíme nožiček, větší houby rozpůlíme nebo rozčtvrtíme. Tuk rozpálíme na pánvi, houby na něm minutu smažíme při vysoké teplotě, osolíme a zchladíme octem. Ještě teplé dáme na salát a podáváme.
Houby šíi-take můžeme nahradit žampiony nebo hlívou ústřičnou.
Celer má dlouhou vegetační dobu, proto je potřeba sazenice předpěstovat včas. Únorový či nejpozději březnový výsev platí pro celer bulvový, listový i řapíkatý. Drobná semena celeru klíčí dva až tři týdny při teplotě mezi patnácti až dvaceti stupni. Semena si udržují klíčivost tři až pět let, můžete si jich proto bez obav nasít jen takové množství, jaké potřebujete. Zbytek si uschovejte pro příští sezonu.
Přepichování a přesazování
Po vzejití nenechte celer přeschnout, semenáčky jsou velice drobné, a tím pádem i jemné a choulostivé. Zahuštěný porost je potřeba přepíchat – rozsázet sazenice poprvé do sponu asi třikrát dva centimetry a nechat je zesílit. Silnější sazenice s pěknými pravými listy postupně přesazujte do kelímků nebo sadbovačů. Kořínky zkraťte sazeničkám asi o třetinu, vytvoří si pak bohatší kořenový systém. Předpěstování je trochu náročné, proto pokud se chystáte mít na záhonu jen deset celerů, bude lepší koupit si počátkem května předpěstované sazenice v zahradnictví.
Chlad
Dlouhou vegetační dobu zkracujete celeru předpěstováním, sazenice ale nemusíte nutně pěstovat ve vytápěném pokoji. Pro předpěstování až do doby výsadby je vhodný skleník či zimní zahrada, kde je dostatek světla (sazenice zůstanou nižší a silnější) a kde teploty neklesnou pod deset stupňů. Nachladnou-li sazenice celeru, vyběhnou po výsadbě do květu a nevytvoří bulvy – projdou totiž obdobím takzvané jarovizace, která urychlí jejich vývoj. Dvouletá rostlina (kvete a vytváří semena v druhém roce po výsevu) se v tom případě chová jako jednoletá (kvete v roce výsevu) – tomu věnuje veškerou energii, takže se nedočkáte žádné sklizně.
Dřív než po polovině května celer na venkovní záhony nevysazujte. Máte-li koncem dubna uvolněné pařeniště, kde je zem prohřátá, můžete pod sklo vysazovat. Celer by měl být před výsadbou otužilý větráním a opět s kořínky asi o třetinu zkrácenými. Má-li sazenice více než tři listy, můžete vnější přebytečné odstranit. Sázejte pečlivě tak, aby srdéčko sazenice nebylo „utopené“ v zemi. Celer se pak deformuje a místo bulvy tvoří jen množství dužnatých kořenů. Spon pro výsadbu se u jednotlivých druhů příliš neliší. Pro bulvový celer je vhodná vzdálenost v řádku i mezi řádky padesát centimetrů, listový celer má mít spon třicet pět krát čtyřicet centimetrů. O něco menší vzdálenost pak nechte řapíkatým celerům, které se sázejí do brázd hlubokých kolem dvaceti centimetrů. Zjednoduší se pak práce s přihrnováním řapíků k bělení a nepoškozuje se kořenový systém rostlin. Po výsadbě musí přijít vydatná zálivka a nic nezkazíte, pokud záhon přikryjete netkanou textilií.
Sklizeň
Menší bulvy celeru můžete sklízet už v červenci, listy celeru pochopitelně také, ale jen probírkou, aby zůstávala dostatečná listová plocha. Také listový celer se začíná sklízet postupně od července a teprve koncem září přijde jednorázová sklizeň.
