Vavřín není pro člověka jedovatý a může být bez obav používán bez omezení. Jedovatý rovněž není pro ptactvo ani pro hospodářská zvířata. Vavřín ale je jedovatý pro psy, kočky a pro koně.
Zdroj: článek Je bobkový list jedovatý?
Ve svém příspěvku MEDVĚDÍ ČESNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel KARLA BARIČÍKOVÁ.
DOBRÝ DEN. SLYŠELA JSEM , ŽE JE MEDVĚDÍ ČESNEK KE KONCI VEGETACE NEBO V DOBĚ KVĚTU JEDOVATÝ !!! MŮŽE MI NĚKDO 100% ŘÍCT JESTLI JE TO PRAVDA ? DĚKUJI.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Medvědí česnek
Vědci identifikovali více než 38 000 druhů pavouků a předpokládá se, že ještě mnoho druhů čeká na své objevení.
Pavouci se vyskytují na všech kontinentech, kromě Antarktidy. Odhaduje se, že v jednom akru půdy žije až 1 milion pavouků. V tropech se toto číslo může přiblížit ke 3 milionům. Vědci předpokládají, že člověk není od pavouka nikdy vzdálen více než 3 metry.
Většina pavouků žije v průměru rok.
Většina pavouků, která se nachází v domovech, se přizpůsobila k životu v interiéru a mají jen malou šanci přežít ve venkovním prostředí.
Brazilský pavouk palovčík brazilský může u mužů způsobit dlouhou a bolestivou erekci.
Pavouci jsou životně důležití pro zdravý ekosystém. Jedí škodlivý hmyz, opylují rostliny a recyklují mrtvá zvířata a rostliny. Jsou také cenným zdrojem potravy pro mnoho malých savců, ptáků a ryb.
Pavouci jedí více hmyzu než ptáci a netopýři dohromady.
Pavouci se rozmnožují pohlavně a oplodnění probíhá vnitřně, ale nepřímo, což znamená, že samec nevnáší sperma do samičího těla svým pohlavním ústrojím. Vytvářejí malé pavučiny, do kterých ejakulují, a poté sperma přenesou do objektů podobných injekční stříkačce na konci makadel.
Pavouci, kteří vytvářejí pavučiny, mají dva nebo tři drápky na špičce každé nohy, které používají k přehoupnutí z jednoho vlákna na druhé, aby neuvízli v lepkavých částech své sítě. Kromě toho tělo pavouka obsahuje speciální olejovitou látku, která rovněž brání uvíznutí ve vlastní síti.
Když pavouk chodí, tak se v daný okamžik čtyři z jeho noh vždy dotýkají země, zatímco zbylé čtyři jsou ve vzduchu.
Baghíra Kiplingův je jediný druh pavouka na světě, který je vegetarián.
Ve vzácných případech mohou kousnutí některých pavouků způsobit krevní poruchy. Například jed koutníka jedovatého může způsobit prasknutí červených krvinek. To může vyvolat další symptomy, jako například akutní poškození ledvin nebo žloutenku.
Pavouci mají modrou krev. U lidí je kyslík vázán na hemoglobin, molekulu, která obsahuje železo a dává krvi její červenou barvu. U pavouků je ale kyslík vázán na hemocyanin, molekulu, která obsahuje spíše měď než železo.
Svaly pavouka dokážou stáhnout jeho nohy do klubíčka, ale neumí je opět roztáhnout. Namísto toho musí pavouk do nohou načerpat vodnatou tekutinu, která je vytlačí ven. Nohy mrtvého pavouka se vždy stáhnou do klubíčka, protože pavouk už nemá žádnou tekutinu, která by nohy opět roztáhla.
Jed pavouka zvaného černá vdova útočí na nervy tím, že blokuje jejich signály do svalů, což způsobuje jejich bolestivé a opakované smrštění. Kousnutí černé vdovy může způsobit také probl
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Pavoučí kousnutí
V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra.
Dobrý den, může mi někdo odpovědět Jaký je rozdíl v Ricinovém oleje z lékárny a Ricinovým olejem technickým ? Může se použít technický na pokožku nebo jen pro práci ve výrobě.
Děkuji předem za informaci.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ricinový olej se získává lisováním semen skočce obecného. Výsledný produkt je bezbarvý nebo mírně zbarvený do žluta. Základní nebezpečí spočívá v tom, že ricinová semena obsahují ricin, což je jedovatý lektin. Ohřev během procesu extrakce oleje denaturuje a deaktivuje tento lektin. Pokud je ohřev aplikován i při výrobě technického ricinového oleje, pak je z tohoto pohledu bezpečný i ten technický. Pokud není znám technologický proces výroby, je možné technický ricinový olej preventivně zahřát na teplotu 200 °C po dobu několika minut.
Další úskalí u technického ricinového oleje tkví v jeho obohacování dalšími látkami. Například je li používán k výrobě maziv, změkčovačů a barviv, tak bývá obohacen o kyselinu sírovou a má barvu jako český rum. U technického ricinového oleje je dobré mít i jeho technický list, ze kterého se dozvíte co daná tekutina přesně obsahuje.
Alergické sloučeniny, které se nacházejí na povrchu rostliny, mohou způsobit trvalé poškození nervů. Tyto sloučeniny mohou být přítomny i v technickém ricinovém oleji, kam se dostaly při sklizni a následné extrakci.
Vzhledem k těmto rizikům u technického ricinového oleje není vhodné jeho použití pro humánní účely.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Dá se použít technický ricinový olej místo lékařského ?
Bobkový list najdete téměř v každé domácnosti. Je nepostradatelný třeba při přípravě svíčkové, rajské nebo smetanové omáčky, dále k nakládání zeleniny, hub, okurek, do směsí koření, při rožnění masa a podobně. Používá se i do parfémů a různých olejů. Bobkový list usnadňuje trávení a podporuje chuť k jídlu. Vavřín se vyskytuje jak ve formě čerstvé, sušené, celé, tak i mleté. Jedovatý není. Ovšem ve formě nálevu s ním musíte zacházet obezřetně a pít jej po malých doušcích.
Bobkový list může ovlivnit srážlivé vlastnosti krve (mírně ředí), takže by se neměl používat těsně před operací. Naopak je vhodnou prevencí sraženin v krevním oběhu (embolie, trombus) například před dlouhou cestou autem, autobusem, letadlem nebo vlakem.
Denní dávka bobkového listu (vavřínu) by neměla překročit 3 gramy.
Zdroj: článek Bobkový list a cukrovka
Ve svém příspěvku ČESKÝ ROZHLAS BRNO OTEC PLESKAČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek Kainer.
Chtěl jsem se zeptat,jestli nevydal otec pleskač nějakou knížku,nebo publikaci?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana.
Dozvěděla jsem se, že užíváním kostival.kořene mletého lze léčit osteofyty,někdy až k úplnému vymizení.Zároveň mi bylo řečeno,že kostival kořen mletý je vlastně jedovatý.Ráda bych se dozvěděla pravdivé informace od odborníka.Děkuji za odpověď.
Zdroj: příběh Český rozhlas brno otec pleskač
Anorganická látka (méně často psáno neústrojná látka) je materiál tvořený převážně anorganickými sloučeninami anebo chemickými prvky, který však může obsahovat i příměsi organických sloučenin. Obvykle se jedná o velice různorodou směs, která může mít libovolné složení. Z hlediska struktury může jít jak o látku heterogenní, tak homogenní. Pokud je tato anorganická látka chemicky čistá, tedy je to látka složená z jednoho druhu molekul nebo atomů, hovoří se o anorganické sloučenině nebo chemickém prvku. Typickými příklady anorganických látek jsou slitiny kovů, minerály a horniny, stavební materiály jako beton a cihly, sklo, porcelán, ornice a podobně, ale také například chemicky čistá síra – anorganická síra, která je současně chemickým prvkem, nebo chemicky čistý chlorid sodný, který je současně anorganickou sloučeninou.
Síra srážená prášková je velmi jemný prášek, který se získává srážením, přičemž se touto technologií dosahuje velmi jemné struktury.
Síra sama o sobě nesmrdí, tedy nezapáchá, ale její sloučeniny ano. Například sirovodík (H2S), dnes se říká sulfan, má zápach po zkažených vejcích a je silně jedovatý. Vyskytuje se v přírodě jako minerální voda (lázně Skalka u Prostějova).
Oxid siřičitý (SO2) je při vdechnutí štiplavý, dusivý (silně jedovatý), leptá sliznice. Vyskytuje se v přírodě například tam, kde je aktivní sopečná činnost.
Samotný název „síra“ pravděpodobně pochází ze sanskrtu, kde výraz „cira“ znamená „světle žlutý“ (sanskrt je jedno z nejstarších písem na světě, jsou jím napsány například tibetské posvátné texty). Původ latinského názvu „sulfur“ není zcela jasný.
Fyzikální vlastnosti síry: tvrdost 1,5–2, velmi křehká, hustota 2–2,1 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle (001), (110) a (111), lom lasturnatý, nerovný. Taje při 114 °C.
Optické vlastnosti síry: barva sírově žlutá, medově žlutá, žlutohnědá až žlutozelená, nálety bývají bělavé; lesk diamantový na krystalových plochách, na lomu lesk mastný, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý až světle žlutý.
Chemické vlastnosti: složení síra (S), běžné příměsi selen (Se), telur (Te), arsen (As); rozpouští se v koncentrované HNO3, sirouhlíku, benzolu, petroleji.[1]
Původ:
Pro síru je charakteristická žlutá barva. Síra je minerál, se kterým se můžete setkat i v přírodě (viz výše). Doprovází především vulkanicky aktivní oblasti či mí
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Prášková síra
Ve svém příspěvku HYPERMANGAN SODNÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela.
Dobrý den,chci se zeptat na použití u koček,po použití Advete pipetka co se na nanáší za krk zvířete se ušní svrab ztratí cca2dny,a je to drahá záležitost.Kočka se drápe na spáncích do krve.Může se hypermanganem potírat kočce uši,rozdrápané spánky?děkuji za odpověd´ mecová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tomas.
Dobrý den,
rozhodně ne, hypermangan není běžná desinfekce. Je jedovatý a neměl by se používat vnitřně, tedy ani na otevřené rány. Použijte standardní desinfekci na bázi jódu atd..
Zdroj: příběh Hypermangan sodný
V současnosti jsou původní dehtová mýdla nahrazována moderními přípravky s účinnou složkou ichtamol. Mýdlo Sano od firmy Merco je nositelem této moderní látky Ichtamol (ammonium bituminosulfát). Ichtamol, nebo také Ichtyol je směs amonamonných solí sulfonových kyselin, obsahující zhruba 10% organicky vázané síry. Synonymum ichtyol je odvozen od zbytků zkamenělin ryb přítomných ve výchozí břidlicové surovině. Z ostatních bituminózních dehtů se dostává do popředí kosmeticky přijatelnější odbarvený leukichtol, který je získáván opatrnější sulfonací výchozí suroviny. Hlavní předností těchto dehtů je minimální iritační, senzibilizační a fotosenzibilizační potenciál. Tento dehet také není karcinogenní, a není ani jedovatý, což umožňuje i jeho bezrizikové používání. I když účinky ichtamolu díky jinému chemickému složení nejsou zcela shodné s kamenouhelným dehtem, znamenají přípravky s bituminózními dehty obohacení palety hromadně vyráběných léčivých přípravků v oblasti dermatologické a kosmetologické terapie.
Zdroj: článek MERCO Sano mýdlo s ichtyolem 100g 8%
Ve svém příspěvku KUSKUS OBSAH PURINŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Nenašla jsem nikde obsah purinů v koření. Jako kmín, pepř , paprika, majoránka, alespoň. Zda normální kapusta ano, když růžičková ne Zda glutamát škodí také.... existují teorie, že je to uznávaná pátá chuť, i že je neutrální.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Staubr.
MÁM STRAŠNÉ BOLESTI V KOTNÍKÁCH A PALCÍCH.NEMOHU SE BOLESTMA POHNOUT.JE MĚ 73 LET,MÁM VÁHU CCA 140 KG.BERU PRÁŠKY NA TLAK,RÁNO VWEČER.TÉŽ BERU DENNĚ FURON NA ODVODNĚNÍ.JINAK SE ZAVODNUJI A ŠPATNĚ DÝCHÁM.MYSLÍM SI ŽE STÁLÍM ODVODNOVÁNÍM SE MĚ ZHORŠUJE TA DNA.JAK TO MÁM TEDY VŠE SKLOUBYT??
DÁLE MNE ZAJÍMÁ ZDA MOHU JÍST KYSANÉ ZELÍ,NAKLÁDANOU ČERVENOU ŘEPU,JABLKA,POMELO,CITRONY. ZDA MOHU DENĚ UŽÍVAT JEDLOU SODU A DOČETL JSEM SE ZDE,ŽE SE CUTRUSOVÝ PLODY A SODA ELIMINUJÍ.JAK TO TEDY UŽÍVAT.??
DOČETL JSEM SE ZDE ,ŽE NEJRYCHLEJI POMŮŽE VÝTAŽEK Z OCŮNU PODZIMNÍHO.VÍM,ŽE JE JEDOVATÝ JAK SI VÝTAŽEK UDĚLAT A JAK DÁVKOVAT?
DĚKUJI ZA INFO A.Š
BOLEST JE TO UKRUTNÁ,TĚŽKO NĚKOMU KDO NEZAŽIL POVÍDAT.
UDĚLAL BYCH PRO TO COKOLIV.
Zdroj: příběh Kuskus obsah purinů
Často je tato bylina označována jako žebříček. V čínské medicíně je považován za štěstí. V Americe je řebříček používán jako analgetikum při bolesti hlavy z nachlazení. Američtí indiáni žvýkají řebříček, aby si ulevili při bolesti zubů. Rovněž ho používají jako odvar, který si lijí do ucha při bolestech. Známá je také inhalace odvaru z listů, která pomáhá proti bolesti hlavy. Rozžvýkání kořenů a následná aplikace této hmoty na končetiny působí jako stimulant. Jiní američtí indiáni zase pijí čaj z řebříčku na snížení horečky a pro klidný spánek. Podle indiánů se rozemletý suchý řebříček smíchaný s vodou přikládá na popáleniny. Když se řebříček přidá do ptačího hnízda vlaštovek stromových, tak omezí množení jejich parazitů. V západní medicíně se řebříček nejspíše uplatní při léčbě roztroušené sklerózy, na čemž nyní pracují výzkumné týmy, aby to potvrdili.
Ve vzácných případech může řebříček způsobit závažné alergické kožní vyrážky. Dlouhodobé používání řebříčku může zvýšit fotosenzibilitu pokožky, což vede k rychlejšímu spálení na slunci. Tyto reakce se mohou dostavit i při procházce loukou, kde roste řebříček, nebo při sklizni sena, kde je řebříček, který se dotýká pokožky.
Řebříček je jedovatý pro psy, kočky a pro koně. Způsobuje jim zvracení, depresi, průjem, anorexii a nadměrné slinění.
Na hlodavcích bylo zjištěno, že po podání vodních extraktů z řebříčku, u nich došlo k významnému zvýšení počtu abnormálních spermií.
Zdroj: článek Léčivé účinky bylinek a koření
Ve svém příspěvku BORAX - POUŽITÍ V DOMÁCNOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri jirousek.
cha že je borax jedovaty to uz bych tu nebyl mužu popravde řic že sem měl zkřivene prsty na obou rukach po mesici brani boraxu sem prsty bez problemu narovnal a nejen to mel sem problem vylezt na mou lod ma 80cm na vysku ted nani bezproblemu skacu nejen nani ale i zni to prisaham bohu je to pravda davam si jednu cajovou lzicku boraxu do jednoho litru mineraky nemam zadne bolesti kloubu je mi 63let dokonce prodavaji boraxove prasky poslechnete mne a berte ho a uvidite tu zmenu s pozdravem jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lukas.
Ano Jirka má naprostou pravdu. Bór v podobě tetraboritanu sodného rozpouští vápenaté usazeniny v těle. Tento vápník se pak může přemístit tam kam patří. Beru to taky. Podobné ředění.
Lukáš
Zdroj: příběh Borax škodlivé účinky
Hadí jed v malých dávkách působí jako slabé anestetikum, uvolňuje obličejové svaly, a tak předchází vzniku vrásek. Vrásky jsou převážně tvořeny trvalým napětím obličejových svalů, které vzniká stresem při řešení každodenních problémů. Hadí jed má podobné účinky jako botox. Na rozdíl od botoxu umožňují přípravky s hadím jedem pohyb obličejových svalů a mimiku, ale zároveň zmenšují vrásky a paralyzují svaly, které ke vzniku vrásek vedou. Hadí jed úžasně zabraňuje vzniku nových vrásek, ale vyhlazuje i 52 % vrásek, které jsou na tváři už několik let. Hadí jed však dokáže řešit i jiné problémy než jen vrásky. Přirozeně napíná pokožku, uvolňuje svalové napětí, pleť tak dostává zdravější vzhled, mizí všechny otoky a pleť se stává opět pružnější. Zlepšuje hojení ran a minimalizuje jizvy, nejen úplně nové, ale i ty starší. Jeho velkou výhodou je i to, že je vhodný na všechny typy pleti včetně citlivé pokožky, a dokonce i na pleť s psoriázou a ekzémy.
Hadí jed vyráběný pro kosmetické účely produkuje Chřestýšovec Wagleri, který patří do čeledi zmijovitých, dorůstá délky cca 1,5 metru a patří mezi nejkrásnější, nejžádanější, ale také nejproblémovější chřestýšovce vůbec. Žije v jihovýchodní Asii a je proslulý tím, že je chován v hadím chrámu v Penangu v Malajsii. Jeho uštknutí je pro člověka bolestivé a jeho paralyzující jed smrtelně jedovatý.
Nenechejte se však nachytat jen na název a pěkný obal. Důležitá je i koncentrace účinné látky. Optimální je koncentrace od 3 do 5 %. Koncentrace kolem 1 % nezaručuje účinky takové, jaké byste si představovali. Ne vždy je tedy pěkný obal a podezřele nízká cena výhrou. Důležitý je obsah a složení produktu s obsahem hadího jedu.
Zdroj: článek Hadí jed v kosmetice
Ve svém příspěvku LNĚNÝ OLEJ A TVAROH DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata sklenářová.
Dobrý den., léčím se chemoterapii pro opakovany karcinom vajecniku( metastazy v brise). Lékař mi řekl, že nemám šanci na uzdravení. Že budu stále na chemoterapii, pokud to telo bude zvládat, nebo si rakovinne buňky na chemo nezvyknout, takže je nebude ničit. Začala jsem užívat tvaroh se lnenym olejem a semínka. Užívám ale tvaroh tučný, zde je psán nízkotučný. Pak jsem se chtěla zeptat, zda k teto diete mohu ješte brát alveo grepa ostatni akuňácké produkty, selen zinek minerály, vitamin c, cleans atd. A ještě beru imunobran, nevím , jestli toho už není moc. Imunobran je také přirodni, jsou to vlastně ýžové otruby na nositeli houby shitake. Prosím jestli máte někdo zkušenosti poraďte prosím. Pořád hledám nějaké alternativy , nechci se vzdát bez boje. Tvaroh pravidelně užívam třetí týden, ale do teď jsem nevěděla, že musím dodržovat tak přísnou dietu, takže žádné maso, žádné jiné oleje, ani olivový? Sladkostem a cukru se vyhýbám, použivám med. Jen prosím o upřesneni, jak je to s tím tukem .diky za každou radu renata
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JJ.
V članku je přehmat, hydrogenované oleje jsou zatepla zpracovsné a to jsou ty levné běžné. Ne za studena. Panenský za studena lisovaný olej olivový je to nejlepši co se dá koupit pro zdravý, proto je tak drahý. Slunečnicový olej, sojový, kukuřičný, ryzovy a nejhorší je řepkový jsou nezdravé nejen tím, že nejsou panenské za studena lisované (kromě výjimek za x násobnou cenu), ale i nevhodným složením mastných kyselin. Lepší jsou konopný, lněný, vlásky atd. Každý olej má jiné složení. Existuje i svetlicovy, brutnakovy, pupalkovy, makový, sezamový, vinný a další. Svetlicovy i lněný se používal jako laky na dřevo, přesto jsou zdravější než řepkový, když jsou za studena lisované. Podobné jako je zdravější nepasterizované jablečný ocet nebo mléko. Kdo má více peněz, může si koupit dle libosti zdravé potraviny. Je dokázáno, že čím je člověk bohatší a může si dovolit co chce jíst, mít, pít, vzdělávat se, šetřit se, tím je zdravější a dožívá se vyššího věku než chudší. Je dokázáno i písemně zveřejněno minimálně od roku 2011. Ze do všech postkomunistických zemi záměrně Západ dováží horší potraviny stejných značek a výrobků než jinam. Využívají prý nekvalitních zákonů a benevolence, že si to necháme líbit. Proto jsem více nemocní a umirame dříve než na západě. Máme třetinové platy a ještě diskriminaci ve zdravém jídle. Kdysi bylo embargo na technologie. Nyní je skryté donedávna zamcovane embargo na rovnocenné potraviny, které se prodávají jinde. Přesně ty země Východu včetně Česka mají největší podíl umrtnosti na rakovinu na 100 tis obyvatel. Velmi malou ji má napriklad Island, Tchajwan, Švýcarsko, Omán, Emiráty (a jen o kus dál v Iráku a Íránu, kde maji podobnou kulturu a zvyky naopak ještě vyšší, je to tedy chudobou a životní úrovni, životní úroveň je zavisla na kuoni sile, nestačí jen vzdělanost, informace a snaha) Podle koho zájmu jednou chválí slunečnicovy jindy řepkový. Olivový je lepší na cévy. Řepkový olej byl původně jedovatý, museli ho preslechtit v minulém století až. To znamená, že naši předci nikdy nejedli semena řepky olejné ani nikdy nelisovsli olej z ní. OBSAHOVAL jedovatou kyselinu erukovou. Je to jakoby snížili jed v mochomurce zelené, bylo by to přirozené? Řepkový olej je byznys a dává se povinné do nafty. Chce snad někdo jíst olej na který jezdí auta, protože je nejlevnější v Evropě?
Dotaz
Zdroj: příběh Lněný olej a tvaroh diskuze
Dotek s hořlavým materiálem může způsobit požár (jiné oxidující látky a přípravky, včetně anorganických peroxidů, které mohou způsobit požár nebo zvýšit nebezpečí požáru při styku s hořlavým materiálem). Hypermangan je dost jedovatý, není určený ke konzumaci, ale dezinfekci ve formě slabého vodního roztoku. V praxi málo co účinného není rizikové a téměř vše neškodné je neúčinné.
Zdroj: článek Co je hypermangan
Historie líčení sahá až do dob starověkého Egypta. Už tehdy si lidé zvýrazňovali oči i řasy pomocí černé látky zvané kohl (kajal). Líčili se všichni. I děti. Vzorem jim byla královna Kleopatra: oči silně orámované kajalem (linku vedli od vnějšího koutku oka až ke spánkům) kombinovali s líčidly z pomletých mandlí, olova, měděné rudy a popela. Také věřili, že kajal má dezinfekční účinky a chrání zrak před ostrým africkým sluncem. Aby získali metalický lesk, potírali si víčka nebezpečným arzénem. Byli si jisti tím, že čím víc se nalíčí, ochrání je bůh před zlými silami. Místo rtěnky dávali červený jíl, na odličování používali křídu s olejem. A pozor, Egypťané mysleli i na vlasy a manikúru. Význam líčení byl však spíše náboženský. Egypťané totiž věřili, že je jejich pronikavý pohled ochrání před zlými silami.
Pro ženy ve starověkém Řecku a Římě byla vzorem bohyně lásky a krásy Afrodita. Všechny ženy chtěly mít stejně jako ona pleť bílou jako padlý sníh, proto si na zesvětlení obličeje dávaly prudce jedovatý pudr, který se vyráběl z olova. Kosmetika v té době ale zároveň začala být promyšlenější a cílenější. K hydrataci pleti ženy používaly med, místo opalovacího krému olivový olej (ten se koneckonců přidával jako základní ingredience do všech kosmetických přípravků), Řekyně a Římanky znaly parfémy, pudry, vosky, lanolín, oční stíny, dokonce i rozjasňovače na tvář (ty připravovaly z moči malých chlapců). Do vlasů si vplétaly stuhy nebo dávaly čelenky. V antickém Řecku se do kosmetických výrobků přidávalo mnohem více rostlinných a minerálních složek než v Egyptě a líčení zde nebylo tolik výrazné. Tradiční řecké postupy při výrobě kosmetiky se postupně rozšířily do oblasti celého Středomoří.
V průběhu středověku se lidé příliš nelíčili. Velký návrat zažila kosmetika v době prvních křížových výprav. Líčení se v Evropě stalo módní záležitostí až v období renesance. Nejdříve bylo výsadou zejména urozených a až v průběhu 18. století tento trend postupně pronikl také mezi nižší vrstvy. Světlá pleť se jako znak urozenosti vnímala také v renesanci. Ženy si obličej potíraly citrónovou šťávou nebo vaječnými bílky. Velmi drastickou metodou bylo přikládání pijavic na tvář. Čím víc krve vysály, tím bělejší-mrtvolnější, tedy módnější, pokožka byla. V renesanci se začalo poprvé upravovat obočí (na úzkou linku).
Ve viktoriánské době se výrazný make-up přisuzoval pouze prostitutkám a herečkám. Ostatním ženám musela ke zkrášlení stačit pomáda na rty a místo zdravíček červená řepa. Ženy si však stále častěji zvýrazňovaly řasy. Jejich vynalézavost neznala mezí: doma si například pomocí popele, rozmačkaných bezinek a ricinového oleje vytvoři
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Líčení