ZÁNĚT ČELISTNÍ KOSTI je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Zub je jednou z nejtvrdších částí těla. Zuby jsou uloženy v zubních jamkách dutiny ústní a člověku pomáhají mechanicky zpracovávat a rozmělňovat požitou potravu. S jazykem a slinami jsou tedy začátkem trávicí soustavy. Zuby tvoří dva oblouky – horní a dolní. K těmto obloukům patří také dásně a okraje čelistí. Vše dohromady se nazývá chrup neboli dentice.
6 – čelistní kost
Obličejová část se skládá z kostí párových (horní čelist, kost patrová a lícní) a z nepárové dolní čelisti a jazylky.
Horní čelist sestává z těla, frontálního výběžku a výběžku lícního (proc. zygomaticus), ve kterém se spojuje s kostí lícní (os zygomaticum). Za vývoje se maxila zakládá jako dvě kosti, z nichž přednější a menší (premaxilla) postnatálně srůstá s ostatním tělem maxily. I maxila je pneumatizovaná a nachází se v ní dutina sinus maxilaris (antrum Highmori), největší z vedlejších dutin nosních. Hlavním podkladem tvrdého patra je patrový výběžek. Lůžka pro zuby horního zubního oblouku jsou vytvořena v podkovitém dásňovitém výběžku.
Dvě patrové kosti (os palatinum) mají tvar písmene L (jsou na sebe prakticky kolmé). Jedna (lamina perpendicularis) tvoří část dutiny nosní (cavitas nasi) a druhá (lamina horisontalis) je součástí tvrdého patra.
Dolní čelist (mandibula) se skládá z: těla (corpus mandibulae), ramena (ramus mandibulae), výběžku kloubního a korunového. Navíc nese takzvaný zubní výběžek (processus alveolaris), který nese zuby. Obě ramena patrové kosti jsou zakončena hlavičkou pro kloub čelistní.
Čelistní kloub (articulatio temporomandibularis) je jediným pohyblivým spojením na lebce. Hlavice (caput mandibulae) ve tvaru protáhlého elipsoidu zapadá do jamky na kosti spánkové pod jařmovým obloukem. Mezi obě kloubní plochy je vsunuta vazivová destička. Základními pohyby v kloubu čelistním jsou otevírání úst (deprese mandibuli) a uzavírání úst (elevace mandibuly). V omezeném rozsahu je možný i pohyb mandibuly dopředu, dozadu a do stran.
Funkce z pozice zubů
Každý zub je připojen svým kořenem do čelistníkosti; část čelisti, která podpírá zuby, se nazývá alveolární (zubní lůžka obsahující) výběžek. Způsob připojení je však složitý, zuby jsou připojeny do čelisti vazivovými vlákny zvanými periodontální ligamentum (periodontium). Periodontium se skládá z řady pevných kolagenních vláken, která běží z vrstvy cementu pokrývající kořen do přilehlého alveolárního kostního výběžku. Tato vlákna jsou promíchána s pojivovou tkání, která obsahuje krevní cévy a nervová vlákna. Způsob připojení zubů má za následek velmi malý stupeň jejich přirozené pohyblivosti. Toto může sloužit jako druh nárazníku, který chrání zuby a kosti před poškozením při kousání. Oblast rozhodujícího významu je na krčku zubu, kde se spojují korunka a kořen. V této oblasti se manžeta dásně pevně připojuje k zubu a slouží k ochraně pod ní ležících tkání před infekcí a jinými škodlivými vlivy.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Zubní extrakce
Zuby se odstraňují z důvodu nenapravitelného poškození nás
Ve svém příspěvku MLÉKO JAKO ZDROJ VÁPNÍKU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Vápenaté látky sice nutně potřebujeme pro naše kosti a zuby - ne ovšem vápník z mléka, který náš organismus neumí zpracovat a zužitkovat (navíc při svém vylučování spotřebává vápník náš tzn čím víc mléka vypijeme a víc nevyužitého vápníku vyloučíme tím víc se naše tělo odvápní). Mimoto je dnes každý mléčný produkt několikrát tepelně zpracován, čímž se organické minerální látky z mléka stávají anorganickými.
Kromě toho schází v kravském mléce velký protihráč vápníku - hořčík. Nehodící se vápník z mléčných produktů se usazuje na tepenných stěnách a místo aby přispíval k vytvrzení kosti, vyvolává tvrdnutí tepen. Proto je mléko bohaté na vápník škodlivé, jelikož nám způsobuje předčasné zkostnatění a zestárnutí! Nemělo by se také zapomínat, že i vysoký obsah cholesterolu v mléčných výrobcích přispívá k nebezpečnému kornatění tepen. Ve spojení s vysokým obsahem bílkovin jsou naše játra soustavně přetížena a onemocní. Cholesterol je však pouze jednou z látek, která je v našich usazeninách obsažena. Hlavní látkou anorganický vápník, který náš organismus není schopen zhodnotit. Intenzivní výzkumy, které před několika lety probíhaly na klinice Mayo v Rochesteru v Minnesotě (USA), daly několik odpovědí, které mléčnou výrobnou produkcí vápníkových tablet otřásly do základů. Paní Dr. Lawrence Riggsová, která tyto výzkumy vedla, zjistila, že ženy, které pijí mléko, nebo berou vápníkové tablety, či oboje, nemají větší příjem vápníku než ženy, které mléko, výrobky z něj nebo tablety vůbec nekonzumovaly. Naopak: ještě více se měknutí kosti vyvíjelo u těch, které samy užívaly 2000mg vápníku ve formě mléka, mléčných produktů či tablet.
Nesčetné výzkumy v různých částech světa potvrdily, že chemické prostředky - anorganické tablety vápníku, jsou nejen naprosto zbytečné, ale navíc zatěžují organismus. Lidský organismus totiž anorganické minerálie nedokáže přizpůsobovat a zužitkovat!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
I nohu tvoří několik kostí, celkově se kostra nohy nazývá skeleton pedis. Noha je vlastně podkladem celé kostry člověka, a tak nese celou váhu lidského těla, proto je třeba, aby kosti byly odolné.
Části nohy
a) kosti
Nohu tvoří kotníky, kosti holenní a lýtkové, současně také několik kostí zánártních (= ossa tarsi), kostí nártních (= ossa metatarsi) a prstů (= phalanges). Kostí zánártních je v chodidlu 7 a počítají se od paty směrem dopředu. Největší z nich je kost patní (= calcaneus) a kost hlezenní (= talus), před nimi se nachází menší kost loďková (= os naviculare) a tři kosti klínové: vnitřní (= os cuneiforme mediale) střední (= os cuneiforme intermedium) a zevní (= os cuneiforme laterále), na stejné úrovni se také nachází kost krychlová (= os cuboideum). Před kostmi zánártními se nachází pět kostí nártních (= ossa metatarsi), každá z nich vede k jednomu prstu nohy. Samotné prsty jsou tvořeny několika články. Palec u nohy tvoří dva větší články, ostatní prsty jsou ale tvořeny již třemi kostními články.
b) klouby a vazy
Stejně jako ruka i noha obsahuje klouby, které ale nejsou v noze tak pohyblivé jako v ruce. Kosti chodidla vytvářejí nožní klenbu, která umožňuje pružné našlapování. Klouby pojí různé části kostí, například kloub spojuje kost patní s hlezenní a člunkovou, nebo kost patní s kostí krychlovou, kost krychlovou s kostí člunkovou, kost člunkovou s kostí klínovou, kost krychlovou s kostmi klínovými a kosti nártní s prstovými články.
c) svaly
U chodidla se rozlišují svaly podle toho, jestli se nachází na hřbetu nebo na chodidlové části. Na hřbetu se nachází krátký natahovač prstů (= musculus extensor digitorum brevis) a krátký natahovač palce (= musculus extensor brevis). V chodidlové části se vyskytuje odtahovač palce (= musculus abductor hallucis), přitahovač palce (= musculus adductor hallucis), krátký ohybač palce (= musculus digitorum brevis), odtahovač malíku (= musculus abductor digiti minimi V), krátký ohybač malíku (= musculus flexor digiti minimi brevis V), krátký ohybač prstů (= musculus flexor digitorum brevis), čtyřhranný sval chodidlový (= musculus quadratus plantae) a další mezikostní svaly.
Svaly jsou zde velmi důležité, protože udržují nožní klenby ve správném postavení. U svalů je důležité, aby byly pevné a současně i pružné. Pokud by byly ale dlouhodobě přetěžovány, může se stát, že způsobí i pokles nožní klenby, a tím i způsobí ploché nohy.
d) klenby
U nohy se rozlišuje vnitřní klenba, zevní klenba příčná přední klenba. Vnitřní klenba vede od spodního hrbolu patní kosti přes kost člunkovou, první kost klínovou k první kosti nártní. Zevní klenba také začíná
Ve svém příspěvku DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Dobrý den,přítel už od června 2017 má problém s jedním zubem.Zubař mu vyčistil kanálky,nějakou dobu měl vždy hojivou provizorní výplň ale stejně vždy se dostavila bolest,otok a vše se opakovalo.V prosinci už pan doktor zub zaplnil bílou plombou a v lednu zase problém.Plomba se odvrtala,dostal antibiotika.Ted v únoru má zase další antibiotika,otok tváře i oka.Poradi někdo co dělat?
Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.
Něco podobného mám. Zánět dutiny čelistní dutiny. Jít na ORL, udělat ČT dutiny a antibiotika. RTG nemusí zánět ukázat. To se stalo mě.
Kostra nohy je uspořádána do dvou klenebních oblouků – podélného a příčného. Podélná klenba je dána vyšším vnitřním obloukem, který tvoří tři vnitřní paprsky s vrcholem v kosti loďkovité. Zevní klenba je nižší, méně rigidní, a je tvořena dvěma zevními paprsky a kostí krychlovou. Příčná klenba je podmíněna tvarem a uspořádáním klínovitých kostí, dopředu klenutí ubývá a za normálních okolností leží hlavičky všech nártních kostí ve stejné rovině, takže v zatížení je hmotnost těla rozložena na všechny paprsky.
Příčná klenba je nejnápadnější v úrovni kostí klínových a kosti krychlové. Na jejím tvaru se podílejí dva hlavní paprsky nohy. Vnitřní pruh jde od kosti hlezenní, zahrnuje kost loďkovitou, kosti klínovité a první 3 kosti záprstní. Vnější pruh tvoří kost patní, krychlová a 4. a 5. kost záprstní.
Udržení podélné a příčné klenby je závislé na třech činitelích:
na kostní architektonice;
na ligamentózním (vazovém) systému nohy;
na svalech nohy.
Oba oblouky klenby jsou primárně tvořeny uspořádáním kostěných elementů kostry nohy a jejich zajištěním vazy. Svaly mají druhotnou úlohu, i když důležitou, při udržování klenby během dynamického zatížení.
V naší poradně s názvem DOTAZ NA ČAJ Z BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav.Bubník.
Jaké jsou zkušenosti s užíváním čaje z listů borůvky
Kolikrát za den by se měl pít
Zda může být lupení z kanadské borůvky nebo jenom z klasické,která roste v našich podmínkách
Jaké množství se dává třeba na 1/2 l vody a jak dlouho se louhuje
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Borůvkový čaj se vyrábí macerací sušených listů a plodů borůvkového keře. Použít se může jak borůvčí české, tak i kanadské odrůdy.
Pití borůvkového čaje je moudrá volba pro každého, koho trápí příznaky šedého zákalu nebo má nízkou imunitu. Rovněž pomáhá tam kde je demence, Alzheimerova nemoc, diabetes, infekce ledvin, vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak, osteoporóza, špatný metabolismus, nedostatek živin a anémie. Pomáhá i lidem s vysokým rizikem různých druhů rakoviny.
Účinky na srdce: Čaj z borůvek může poskytnout podporu kardiovaskulárnímu systému mnoha způsoby. Za prvé, díky obsahu draslíku může mít vazodilatační efekt, což znamená snížení krevního tlaku a snížení rizika vzniku aterosklerózy, mrtvice a infarktu. Za druhé, bylo prokázáno, že vysoká koncentrace proanthocyanidinů (to jsou oligomerní flavonoidy) v borůvkovém čaji snižuje riziko srdečních onemocnění.
Účinky na kognitivní funkce: Antioxidanty obsažené v tomto ovocném čaji mohou výrazně ovlivnit kognitivní funkce tím, že brání oxidativnímu stresu a ukládání plaků v mozku. Toto zanášení plakem vede ke zpomalování nervových spojení a je příčinou Alzheimerovy choroby, demence a dalších neurodegenerativních onemocnění.
Účinky na trávení: Kyselina gallová je přirozeně se vyskytující antioxidant v borůvkách, který může mírnit zánět v těle, včetně žaludku. Účinkuje tak, že pomáhá vyvážit bakteriální hladiny ve střevě, může optimalizovat trávení, snižuje nepohodlí, křeče a nadýmání, a zmírňuje příznaky zácpy a průjmu.
Účinky na imunitní systém: Imunitní systém může být posílen jednak přítomností vitamínu C a antokyanem v borůvkovém čaji. Vitamín C stimuluje produkci bílých krvinek a působí jako antioxidant, zatímco antokyan bude vyhledávat volné radikály, aby je zneutralizoval ještě před tím, než mohou přimět buňky mutovat nebo podstoupit apoptózu.
Účinky na oči: Přítomnost vitamínu A v borůvkovém čaji znamená, že tento bylinný nápoj může pomoci ochránit a posílit i oči. Je známo, že vitamín A působí jako antioxidant , zejména v obraně proti makulární degeneraci sítnice a zpomaluje nástup šedého zákalu.
Účinky na ledviny: V tomto čaji se nalézá kyselina ellagová, což je polyfenolický antioxidant, který pomáhá detoxikovat močový měchýř, tedy jeho stěny, tím, že zvyšuje kyselost moči. Kromě toho, tato aktivní složka borůvkového čaje může snížit hladinu oxalátů v těle, což může omezit vznik ledvinových kamenů.
Účinky na diabetes: O čaji z borůvky je známo, že snižuje úrovně krevního cukru optimalizací funkce slinivky břišní. Zvyšuje sekreci inzulinu a zlepšuje inzulínovou rezistenci v těle. Pro ty, kteří trpí cukrovkou nebo mají vysoké riziko vzniku tohoto stavu, tento lahodný čaj funguje zároveň jako preventivní opatření.
Účinky na kosti: Borůvkový čaj zvyšuje hustotu kostí a snižuje riziko vzniku osteoporózy. Přestože obsah minerálů v borůvkovém listí není velký, postačuje k tomu, aby lidské tělo dosáhlo zdravého zvýšení příjmu minerálních látek.
Při objevení se podezření na rakovinu kostí je nezbytné co nejdříve navštívit lékaře – čím časnější je diagnostika, tím větší jsou vyhlídky na vyléčení nádoru. Kostní nádory se nejčastěji diagnostikují zhotovením rentgenového snímku postižené kosti, kde zkušený lékař-radiolog dovede poznat jeho přítomnost. Dále se odeberou vzorky krve, ve které se sledují hladiny takzvaných nádorových markerů (což jsou specifické látky, jejichž hladiny bývají zvýšené při některých nádorech).
Nejjistějším postupem při získání diagnózy je odebrání vzorku kosti (biopsie) a jeho následné odeslání na oddělení patologie, kde si ho lékař-patolog speciálně obarví a vloží pod mikroskop. Podle stupně a charakteru odlišnosti buněk nacházejících se ve vzorku od normálních kostních buněk může pak zjistit, o jaký typ nádoru se jedná. Na dalším postupu pak spolupracuje celý tým lékařů, specialistů v různých oborech medicíny (onkologie, ortopedie, chirurgie), kteří podle výsledků z patologie zhodnotí, jaký typ terapie bude v daném případě nejvhodnější. Ve většině případů se musí nádor operovat, přičemž je důležité během operace vybrat ven celý nádor. Vzniklý defekt kosti se pak nahrazuje titanovou vnitřní protézou nebo kostním štěpem. Někdy je ale bohužel nutné (hlavně z důvodu rozsáhlosti nádoru) postiženou část končetiny amputovat.
Nejčastěji však léčba rakoviny kostí spočívá v kombinaci více léčebných postupů, tedy operace, ozařování a chemoterapie. Protože vysoké dávky záření i chemoterapie mají mnoho nežádoucích účinků (nejčastěji jde o únavu, nevolnost, zvracení, zánět kůže a sliznic), je možné při užití kombinace těchto způsobů použít nižší dávky každé z nich, a tak snížit výskyt vedlejších příznaků léčby na minimum. V některých případech jako terapie postačí pouze ozařování. Bývá tak většinou u Ewingova sarkomu, který je na tento způsob léčby velmi citlivý a většinou zareaguje velmi příznivě (může dojít až k jeho vyhojení). Po vyléčení nádoru je nutné pravidelně docházet na kontroly k onkologovi, kde se zhotovuje rentgenový snímek operované kosti i plic (možné objevení se metastázy, kterou při léčbě nebylo ještě poznat). Při objevení se jakýchkoliv dalších potíží (bolesti, hubnutí, slabost, problémy s dýcháním, dlouhotrvající kašel, zápal plic nereagující na léčbu) je nutné kontaktovat lékaře okamžitě.
V naší poradně s názvem PROTONOVÉ CENTRUM PRAHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Gabriel Ing..
Dobrý den, prosím o odpověď na následující otázku: dne 8.11. 2023 jsem byl operován na metastázu dlaždicobuněčného karcinomu do krčních uzlin vlevo - yp T0N3M0 st. IVA, metastáza (40x30mm) s extradonálním šířením. Stanovena další léčba radioterapií v oblasti hlavy. Dotaz : je nutné pro tuto léčbu extrahovat všechny zuby v celé ústní dutině ? Stomatologem zjištěno - chrup stálý , kariézní zuby 22,45 po endodontickém ošetření různé kvality. Mnohokrát děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Extrakce zubů před radiační terapií se doporučuje pro snížení rizika osteonekrózy čelistí po ozáření hlavy a krku. Riziko osteonekrózy v ozařovaných oblastech je přítomno po celou dobu života pacienta. Neexistuje žádný „bezpečný“ časový limit pro čekání na extrakci nebo operaci v těchto oblastech. Proto musí být pacient před zahájením radiační terapie informován o potenciálním celoživotním riziku, i když jsou zuby velmi zdravé.
Extrakcí zubů před ozařováním se riziko osteonekrózy eliminuje. Pokud extrakci zubů odmítnete, což je jedna z možností, riskujete významné budoucí komplikace ve formě odumření čelistníkosti a její následné vyoperování, což není vůbec nic hezkého.
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho
Ve svém příspěvku ZÁNĚT NADVARLETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
Dobrý den, před časem mě na urologii sdělil pan doktor, že jsem prodělal zánět nadvarlete. Sdělil mě že pouze operace tento zánět může odstranit. Ale do operce se mě moc nechce už i z důvodu ztráty spermií. Tento stav již trvá tři roky a proto se chci zeptat zda existuje nějaké antibiotikum které by tento zánět odstranilo a jaké. A nebo je operace nezbytná?
Děkuji za odpověď Tomáš
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Tento druh rakoviny je velmi nebezpečný, protože se velmi často neprojevuje žádnými příznaky až do pozdních fází onemocnění. V pozdních stadiích se objevuje bolest kostí a zlomeniny, které vznikají už při malém tlaku na kost. V konečné fázi nastupují klasické příznaky nádorového onemocnění, to je v době, kdy se metastáze rozšiřují po celém těle. Objevují se příznaky celkového onemocnění jako zvýšená horečka, pocení, hubnutí, slabost.
Příčina vzniku této rakoviny není dodnes známá. Má se za to, že silný vliv mají genetické predispozice. Velmi často tyto nádory napadají mladé lidi, u starších jsou spíše vzácností. Nádor vzniká mutací v genetické informaci buněk.
Nádorové bujení v kostech může být benigní, tedy nezhoubné, které svým růstem pouze utlačuje zdravou část kosti, nebo může být nádorové bujení maligní, tedy zhoubné, které agresivně poškozuje své okolí a může se i šířit krví a zakládat nová nádorová ložiska kdekoliv v těle.
Primární nádory jsou takové, které vznikly z buněk přirozeně se vyskytujících v dané tkáni, tedy v tomto případě buněk kostních a buněk chrupavky. Tyto nádory nazýváme kostní sarkomy: osteosarkom (z buněk kostí), chondrosarkom (z buněk chrupavky kostní) a vzácný Ewingův sarkom, což je nádor kostní dřeně. Sarkomy jsou velmi vzácné, tvoří přibližně 1 % všech nádorů u dospělých lidí, relativně častější jsou bohužel u malých dětí, kde tvoří až 15 % všech zhoubných nádorů. Primární kostní rakovina se vyskytuje hlavně ve dlouhých kostech končetin a v pánvi.
Sekundární rakovina kostí (metastáza) je nádor, který se vytvořil původně v jiném orgánu a přímým přestupem, krevní nebo lymfatickou cestou, se dostal do kosti. Metastázy tvoří výraznou většinu všech nádorů nacházejících se v kostech a buňky, které se tvoří, jsou podobné buňkám orgánů, ze kterých vycházejí. Nejčastěji do kostí metastazují nádory prostaty, prsu, plic, tlustého střeva a konečníku, žaludku, ledvin, ženských pohlavních orgánů a další.
Ve svém příspěvku BOLESTI SVALŮ KLOUBŮ KOSTI , ZAD 5 MĚSÍCŮ PO CHEMOTERAPII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Bartoníková.
Jsem po léčbě rakoviny prsu, 5 měsíců po chemoterapii a 2 měsíce po ozařování. Mám stále bolesti kostí, kloubů, zad a to hlavně v noci.Prodělala jsem při chemoterapii herpes zofer v zádové oblasti.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dalibor.
Ano jsem také pět měsíců po chemoterapii a začaly mě bolet kosti ,záda ,a hlava i zlomenina . Co s tím ? Děkuji Dalibor
Dlouhodobý nedostatek vápníku se u dětí může projevit velmi nápadně – vápník je nezbytný pro růst kostí a zubů, a tak bude poškozena jejich tvorba a růst. Děti jsou pak celkově drobnější než jejich vrstevníci, hůře jim rostou zuby a častěji se kazí. U dětí se také může projevit nedostatek vápníku jako rachitis (křivice). Křivice je onemocnění vznikající v důsledku poruchy ukládání vápníku, fosforu a jiných prvků či jejich sloučenin do kostí. Kosti jsou typicky měkké a je porušena jejich přirozená přestavba, probíhající za normálních okolností celý život. Nemoc se projeví zpravidla u dětí ve věku od 6 měsíců do 3 let, kdy se kostra vyvíjí a potřebuje správný přísun potřebných látek. V podstatě rozlišujeme 2 typy křivice:
Kalcipenická rachitida – křivice z nedostatku vápníku. Vzniká z malého příjmu samotného vápníku v potravě, což je ale u nás vzácnější. Častějším důvodem je nedostatek vitamínu D. Vápník, který přijímáme s potravou (například mléko a mléčné výrobky – sýry, jogurty), se dostává do střeva, kde je pomocí speciálních přenašečů přenesen do krve, díky které se dostává tam, kde je ho potřeba (například právě do kostí). Tyto přenašeče vznikají jen díky vitamínu D. Takže když je málo vitamínu D, přenašeče nevznikají, vápník se nedostává do krve a do kostí a ty nemohou být správně vytvářeny a plnit svou funkci jako za normálních okolností.
Vitamin D-rezistentní rachitida – křivice vznikající při normálním příjmu vitamínu D. Je jich několik typů a jsou často geneticky podmíněné (zděděné, vrozené). Obraz nemocného dítěte je podobný, ale vzhledem k tomu, že je to onemocnění vrozené, a tím dlouhodobé, je postižení většinou těžší. Vzniklá křivice je charakteristická kostmi s malým množstvím vápníku, které jsou měkčí, což způsobuje jejich prohýbání, když dítě začíná chodit (nohy do O). S vývojem kostí blízce souvisí i vývoj zubů (také je důležitý vápník), takže zuby vyrůstají opožděně a mají poškozenou sklovinu. Hroutí se i obratle a dochází k různým zakřivením páteře.
U větších dětí je známé měknutí kostí – osteomalácie, nebo řídnutí kostí – osteoporóza. V dospělosti tento stav vede k uvolňování zubů. Dalšími projevy jsou bušení srdce, záchvaty úzkosti, dýchací potíže, svalové záškuby, křeče a svalové bolesti v rukou a nohou, potíže při chůzi, opary a puchýře v ústech, příčná lomivost nehtů, zvýšené padání vlasů, nadměrné menstruační krvácení a skřípání zubů.
V naší poradně s názvem OTOKY A ZARUDNUTI PAZE ,BOLESTI KLICNICH KOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dita.
Dobry den, uz nekolik mesicu mi poboliva obcas pod klicni kosti na obouch str.soucasne.Nabery krve negativni.Jiz 5 dnu me trapi otekla paze a na ni pricne ruzovy otok.Rekli ze Flegmona, dali mi antibiotika.Vypadalo to po 3 dnech, ze to mizi.Dnes rano se to objevilo jeste vice zarudle
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Budete muset na kožní, protože to bude vyžadovat mast, která je na předpis. Vezměte sebou název antibiotik, které jste užívala, jakožto i názvy všech ostatních léků a doplňků stravy, které užíváte.
Ve svém příspěvku BOULE NAD KLICNI KOSTI. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobry vecer, tak pred tydnem jsem si vsimla boule nad pravou klicni kosti. Nijak se nepohybuje. Na zatlaceni bolestiva a bolestive i smerem za krk. Nez pujdu k lekari,rada bych vedela jake jsou moznosti puvodu boule. Dekuji za odpoved. Petra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šárka.
Mé sestře se objevila bulka pod kliční kostí na levé straně.Bolestivá.Cítila bolest i pod levým žebrem,vystřelující.A ted se k tomu přidal dvě zvětšené uzliny na krku, sucho v ústech.Byla na různých vyšetřeních,neví co to je,jedni to chtěj řezat,druzí zase ne.Je sama s dětmi/jedno vážně nemocné/,takže to chce řešit a ne čekat.Má někdo zkušenost nebo stejný problém!?Předem díky
Zubním plakem způsobený zánět dásní je jedním z nejčastějších lidských onemocnění. Touto formou gingivitidy trpí přes 80 % lidí, a když není včas adekvátně léčena, může přejít v obávanou parodontitidu. Obecně platí, že ne každá gingivitida se vyvine v parodontitidu, ale každé parodontitidě předcházela gingivitida.
Zánět dásní se dělí na následující potíže
Zubním plakem způsobený zánět dásní, tzv. plakem indukovaná gingivitida
Touto formou trpí přes 80 % lidí, pokud není včas adekvátně léčena, může přejít postižení hlubších tkání parodontu v obávanou parodontitidu se všemi jejími následky, včetně ztráty vlastních zubů, či dokonce celého chrupu.
Gingivitidy vyvolané jinou příčinou, než je zubní plak
K těmto příčinám mohou patřit bakteriální infekce (například syfilis, kapavka), virové (herpes, HIV) a kvasinkové infekce, alergie na rtuť, kovy, plasty, chemikálie obsažené v ústních vodách, zubních pastách, žvýkačkách, potravě, poranění a podobně. V těchto případech je mnohdy postižena nejen dáseň, ale i další části sliznice v dutině ústní a léčba často vyžaduje spolupráci s dalšími odborníky.
Chronická plakem indukovaná gingivitida
Chronická gingivitida (latinsky gingivitis chronica) neboli chronický zánět dásní se vyskytuje téměř u 90 % Středoevropanů. Považujeme ji za nejčastější zánět lidského těla. Je považována za předstupeň parodontitidy. Většinou probíhá jen s níže uvedenými příznaky bez výraznějších subjektivních potíží. Pouze při čištění zubů nebo při zakousnutí do jablka dásně lehce krvácejí. Jednoznačnou příčinou nemoci je nedostatečná ústní hygiena a následné hromadění zubního plaku ve spojení s konstitučním sklonem k tomuto onemocnění. Plakem způsobený zánět dásní mohou dále zhoršovat místní vlivy, jako je zubní kámen, kouření, stres, hormonální změny (puberta, těhotenství, menstruace), celková onemocnění (cukrovka, krevní onemocnění), užívání některých léků (starší typy perorální antikoncepce) nebo nedostatek vitamínů (vitamín C).
Gingivitida je tedy infekce vyvolaná škodlivými bakteriemi obsaženými v zubním plaku – měkkém povlaku, který ulpívá na zubech a dásních. Tyto bakterie uvolňují jedovaté látky, takzvané toxiny, které dráždí dásně, činí je krvácivými, zduřelými, zarudlými a citlivými. Vyvolávají obrannou odpověď organismu a dochází ke vzniku zánětu. Zánět dásní může být v okolí jednoho nebo více zubů či v celém chrupu.
Při plakem způsobené gingivitidě je zanícena pouze dáseň bez postižení hlouběji uložené tkáně závěsného aparátu zubu neboli parodontu. Jedná se o onemocnění, které lze úspěšně vyléčit bez trvalých následků pro dásně a zuby. Probíhá-li však neléčený zánět dásní příliš dlouho (měsíce, léta), může napadnout hlouběji dalš
Pálení v uchu je často přičítáno zánětu středního ucha (otitis media) s výpotkem, při němž se Eustachova trubice středního ucha zablokuje s tekutinou z výpotku. Eustachova trubice propojuje ucho ke krku a umožňuje odtok tekutiny ze středního ucha. Pokud tato tekutina neodtéká a hromadí se, tak může nastat právě zánět středního ucha způsobený infekcí bakteriemi nebo viry, a to způsobuje velice silnou bolest a otok ucha a pocit pálení uší. Nejčastějšími původci infekce zánětu středního ucha jsou Steptococcus pneumoniae, Moraxela catarhalis, Haemophilus influenzae, Staphylococcus aureus a Staphylococcus pyogenes.
Zánět zvukovodu
Dalším zdrojem pálení je zánět zvukovodu (otitis externa), běžně známý jako ucho plavce. Tato přezdívka zánětu zvukovodu, vyplývá právě z častých zánětů z vody, která se při plavání dostane do vnějšího zvukovodu. Zánět zevního zvukovodu je obvykle doprovázen právě pálením uší, jejich otoky a také svěděním ucha. Zbytek vody v uchu vytváří teplé a vlhké prostředí, které podporuje růst bakterií Pseudomonas. Další příčiny, které mohou způsobit zánět zevního zvukovodu, jsou infekce kosti na spodině lebeční, také cizí objekty v uchu, podráždění povrchu ucha od svědění nebo podráždění od čištění ucha. Zánět zevního zvukovodu můžou dále také způsobit různé alergie na kov v náušnicích nebo různé kožní choroby, jako je ekzém kolem ucha.
Další příčiny pálení uší
Pálící zarudnutí kolem vnějšího ucha a kůže kolem ucha mohou být náznaky vážné infekce, a v této situaci by se měl tento stav konzultovat s praktickým lékařem nebo lékařem ORL. Taktéž pokud narazíte na bolestivost kosti za uchem, spolu s bolestí a otokem ucha, tak by mohlo jít o infekci výběžku bradavkového (procesus mastoideus), (infekce bradavkového kosti) nebo to může být i infekce uzliny.
Ve svém příspěvku NEVIM O TOM ŽE BYCH MĚLA NĚKDY PASOVY OPAR, PŘESTO MÁM V TĚLE UŽ MIN.8 LET PROTILÁTKY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobrý den, jak je možné že nevím o tom že bych proděla pasový opar-který se popisuje jako velmi bolestivý? a přitom mám v krvi protilátky.. min od roku 2008 ? S EBV VCA IgG 18,0+, CMV IgG 128,4, HSV 1 IgG 7,21 a Var.zoster IgG 3,76 Může to mít souvislost se slabým zápalem plic který jsem měla v roce 2006 který ale asi nebyl až tak slabý nebo jednoduchý...léčba trvala 3 měsíce ,X antibiotik, 12 rentgenu.. jediné co Mi tehdy našli byly okrajově Borrelie..které poté zmizely. Nebo to může mít spojitost s tím, že Mé 3 děti krátce před mým onemocněním, všechny prodělaly spálu? Od toho zápalu plic mám střídavé bolesti po celém těle, lícní kosti, klouby, otoky, zpočátku i křeče-nyní ne, únava, ztuhlost, bolesti nohou...Krevní hodnoty leukocytu, trombocytu a alp, hematokrit.. mám stále mírně sníženy-. už 10 let.. podle lékařu to asi není důležité... nesnáším sebemenší chlad. Občas hlavně přes zimu mi naskakuji ojedinělé pupínky na jedné lopatce nebo občas nějaký na tváři ale nebolí mě to.. Nyní mám hodnoty VZV IgG 2,356 , EBV IgG 3,4 , CMV IgG 4,4 . Jdou hezky dolu jen Mi není lépe.. bohužel mám pozitivní HLA B 27,na co mi jeden doktor říka že jsem nemocná a druhý že ne... máte jen antigen-ne nemoc, CRP je v pořádku, revmatický faktor taky, kosti taky ok.. Děkuji za odpověď. Petra
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Menstruační bolesti po menstruaci mohou vznikat drážděním nervových zakončení v břiše. Dráždit mohou různé látky tělu vlastní i cizí, záněty, výrůstky, vředy až nádory.
Nejčastější příčiny jsou:
špatná strava, přejídání (kde je řešením ubrat na množství a zlepšit svou výživu);
poruchy menstruace (únava, bolest břicha, podbřišku, zad, kříže, beder, hlavy, otoky nohou, svědění pochvy, zvracení, podrážděnost, úzkost, lítostivost);
zánět slepého střeva (bolest břicha a pravého podbřišku citlivá na dotek, pocit na zvracení až zvracení, nechutenství, zvýšená teplota);
celiakie, alergie na lepek (bolest břicha, průjem, hubnutí, pocit plnosti, únava, krev ve stolici, kožní vyrážka);
dráždivý tračník (průjem či zácpa, silná potřeba vyprazdňování nejčastěji po jídle, bolest břicha, plynatost, pocit plnosti, deprese);
zánět žlučníku, žlučových cest a městnání žluče (bolest břicha, bělavá, mastná stolice, průjem, tmavá moč, žloutenka, svědění kůže, teplota, potíže s trávením);
zánět žaludku nebo gastroduodenální vřed (bolest břicha, nevolnost, zvracení, nechutenství, pocit plnosti, bolest hlavy, zápach úst, krev ve stolici);
střevní neprůchodnost, ileus (záchvatovitá, urputná bolest břicha, zvracení, absence stolice).
Další možné příčiny:
zánět močových cest (časté močení, pálení, bolest při močení, tmavá, zakalená, zapáchající moč, možná příměs hnisu či krve, bolest zad);
Crohnova choroba (únava, bolest břicha, průjem, nadýmání, teplota, hubnutí, krev ve stolici, bolest kloubů, žlučové, ledvinové kameny, zánět duhovky, bolestivé uzlíky v podkoží);
ulcerózní kolitida (únava, krev ve stolici, bolesti břicha, konečníku, bolestivý vleklý průjem i několikrát denně, plynatost, nadýmání, teplota, bolest kloubů, afty);
Zánět žil dolních končetin se podle lokalizace postižené žíly rozlišuje na zánět povrchových žil a zánět hlubokých žil, systém žil dolních končetin se totiž člení na hluboký a povrchový. Při poškození cévní stěny nebo zpomalení odtoku krve dochází k jejímu srážení. V okolí sraženiny se následně rozvíjí zánět žíly. Zánět nejčastěji postihuje žíly dolních končetin. Na horních je vzácný a bývá obvykle spojen s poraněním žíly, například při nitrožilní aplikaci léků. Zánět žil se může objevit v oblasti pánve, ve stehně, v lýtku, v kotníku, zánět povrchových žil se projevuje zejména bolestivostí a zarudnutím v průběhu postižené žíly.
Hluboký zánět žil se pak projevuje především otokem končetiny, mezi další možné projevy zánětu žil hlubokého systému patří bolestivost. Riziko zánětu hlubokých žil spočívá především ve zvýšené možnosti vytvoření trombu – zánětem poškozená stěna žil je totiž náchylná k tvorbě krevních sraženin. Tyto tromby se mohou utrhnout, být zavlečeny krevním proudem do plic a zde ucpat pro život důležité cévy – vzniká plicní embolie.
Kromě žil dolních končetin může být zánětem postižena v podstatě jakákoliv žíla v těle. Infekční zánět žil na ruce se může například rozvinout jako komplikace zavedení kanyly. Zánět žil v rukou, na předloktí a jinde se může rovněž objevit v souvislosti s traumaty (zlomeniny a podobně).
Diagnostika zánětu žil se opírá jednak o fyzikální vyšetření (pohled, pohmat), jednak může být doporučeno ultrazvukové vyšetření žil. Léčení zánětu žil závisí na zjištěné příčině zánětu.
Zubní váček je zánět, kterým se váš organismus brání před bakteriemi v zubu. Do zubu, tedy do takzvaného kořenového kanálku zubu, se bakterie dostanou nejčastěji z neošetřeného zubního kazu. Když se bakterie dostanou do kořenového kanálku, způsobí nejdříve zánět a pak odumření zubní dřeně. Tyto kořenové kanálky přímo komunikují s čelistní kostí. Když se tedy dostanou bakterie kořenovým kanálkem do blízkostikosti, náš organismus vytvoří pod zubem zánět (zubní váček). Zubní váček vzniká také u zubů, které nebyly kvalitně ošetřeny a kde i po ošetření zbyly v kořenovém kanálku bakterie. K průniku bakterií do kořenového kanálku zubu může také dojít při broušení zubu na korunku nebo můstek. Dokud je zánět v klidu, nijak nás netrápí. Pokud ale dojde k oslabení našeho imunitního systému (chřipka, nachlazení), může dojít k akutnímu vzplanutí tohoto chronického zánětu a zub nás začne bolet, může rovněž vzniknout otok s hnisem. Chronický zánět navíc trvale zatěžuje imunitní systém a může poškodit některé orgány jako ledviny, srdce.
Zánět vedlejších nosních dutin neboli sinusitida je vlastně zanícení sliznice výběžků z dutiny nosní – vedlejších dutin nosních. Může jít o dutiny čelistní, čichové, čelní či klínové, přičemž potíže se mohou vyvinout jak na jedné straně, tak na obou. Tento zánět může být indikací k punkci dutin.
Nejprve lékař do nosu nastříká či vloží na vatových tamponcích roztok, který nos znecitliví. Poté pronikne nástrojem, který připomíná tlustou jehlu, přes tenkou kostěnou stěnu mezi dutinou nosní a čelistní dutinou. Čelistní dutinu vypláchne. Vy na vlastní oči uvidíte, co je možné si v dutinách nastřádat. Do dutiny někdy vstříkne rovnou i roztok antibiotik.
Ve svém příspěvku BOLEST ZUBŮ NA TEPLÉ A STUDENÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava hornova.
Boli me zub po resekci kterou mi delaly pred nekolika lety ale i predni zub hned vedle tak nevim co delat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Haluz.
Zdravím, jelikož opravdu dostávám až alergii na celou stomatologii, tak mi to nedá abych vám správně neporadil. ŽÁDNÝ STOMATOLOG, ale VY. Čím dřív začnete vnímat své zdraví, své potřeby.. čím dřív se začnete zajímat o své zdraví, o to co jíte, atd.. tím dříve máte šanci se vyhrabat ze škaredého, nepříjemného a předčasného konce. Ale k věci. Zubní kaz, je důkaz a oprávnění k mému postoji vůči celé zubařině.. Celá je totiž podvod, tady je jednoduchý důkaz: Obyvatelé na Bali.. Velmi chudí, velmi "jednoduší" lidé. Zubní kartáček nejspíš znají jen z vyprávění, zubaře nikdy neviděli.. Zuby mají na to že se o ně nestarají ani z 1/2 tak jako my, dokonalé !! Já nemám takové zuby jako oni.. Zuby NEMAJÍ hnít, ve zdravém těle zuby nehnijí ! Zub je živá hmota, podobná kosti. Celé to začíná stravou, je několik příčin proč máte se zuby problémy, tím nejméně podstatným je čištění zubů. Zato příčinou ve většině případech bývá, nedostatek vitamínů a minerálů ve stravě a druhou je nevhodná strava, překyselující organismus, cukry.. Jeden dva čaje oslazené dvěmi lžičkami cukru, denně je tak akorád, pokud do toho jíte sladké, tak konzumujete zcela jistě více cukru, tím nastává v celém těle taková porucha, třeba mění se vám složení slin, zásobení zubu krví a živanami se také narušuje.. zuby začnou hněďnout ze vnitř, čím déle to trvá, tím spíše hrozí nevratné poškození dentinu, ale zdaleka to pořád není důvod ke ztrátě zubu, ten je tehdy, zemřou-li v zubu všechny nervy. Což je i důvod odstranit i ten mrtvý zub, neboť mrtvá tkán nemá v těle co dělat. Ale když mermomocí chcete pro krásu riskovat zdraví, tak by jste měli o to více dbát o důkladnou dezinfekci mrtvých zubů, což je pro většinu z vás problém. No ale k věci. Borax, tetraboritan sodný, dělá v těle to, že přemisťuje vápník z míst kde nemá co dělat do míst kam patří, tedy z měkkých tkání, do zubů kostí a tam kde chybí. Dále pokud máte v zubech díry, kupte si v lékárně stříkačku plastovou, a roztokem CDS (jednoduše za pár korun vyrobíte) ty díry vypláchněte, a celou pusu vyplachujte roztokem CDS s přidáním DMSO.. Tohle dokáže doslova zázrak, pokud se CDS i napijete, účinek se o to zvětší, při těchle krocích můžete zažívat bolestivé chvíle, ale zaručeně to brzo přejde.. Já měl takové problémy se zuby, jaké si málo kdo umíte představit. Já v sobě ale našel odvahu, a sílu postavit se tomuto problému, a začít ho řešit. Za mnoho let sledování a péče o zuby, jsem objevil více než zubaři za celou historii stomatologie.. Zastavil jsem 4 hluboké zubní kazy.. A musím si zajít na RTG protože mám takovou pocit, ( nemohu nahmatat tu cystu co jsem "měl" v čelisti, u které mimochodem nebylo jiné alternativy léčby než chirurgická extirpace) Jestli tam nebude, tak jsem zvědav co mi na to řeknou ti doktoři.. Osmičky taktéž.. Trhat.. říkám proč ? Mno posléze jsem zjistit, že tělo využije nepotřebnou osmičku v kritické situaci kdy nutně potřebuje k něčemu vápník, v mém případě k vyrovnání PH po nadměrné konzumaci jablečného octu.. No
Boule vzniklé pohmožděním mají různou povahu; může jít o vylitou krev nebo jinou tekutinu. Podle místa vzniku se liší závažností, bolestivostí, léčbou a průběhem hojení.
Boule nad kostí na bérci (oblast mezi kolenem a kotníkem) způsobená pohmožděním je krevní výron (hematom) vzniklý mezi přední plochou holenní kosti a kůží. Jako první pomoc je vhodné použít ledový obklad. V případě pokračujícího narůstání hematomu je nutná bandáž (nejlépe elastickým obinadlem) k zastavení jeho dalšího narůstání a dále uložení postižené končetiny do výšky. Větší hematom na bérci se hojí špatně a zdlouhavě, neboť bérec je mnohem méně prokrvený než hlava. Časté bývají zánětlivé komplikace; vylitá krev je totiž vhodným místem k množení mikroorganismů. Dalším faktorem zvyšujícím pravděpodobnost vzniku zánětu (někdy až vzniku bércového vředu) je onemocnění žilního systému dolních končetin. Hrubším pohmožděním přední strany holenní kosti může dojít k drobnému odlomení hrany kosti. Toto odlomení nemá žádný vliv na funkci kosti, často však zůstává trvalá deformita přední hrany holenní kosti.
Boule nad svalem způsobená pohmožděním svalu je rovněž krevním výronem. První pomocí je ledování a klid. Důležité je nesnažit se sval rozcvičit; podstatně by tím byla prodloužena doba přetrvávajících potíží. V případě závažnějšího poranění je vhodné vyšetření chirurgem, který vyloučí či potvrdí poškození svalu.
Boule nad kolenem (jablkem) způsobená pohmožděním nebo otlačením se označuje jako burzitida – nadměrné nahromadění tekutiny burzy (zvláštní polštářek mezi plochou jablka a kůží umožňující volný pohyb kůže proti kosti). Burzitida je svou podstatou podobná gangliomu, liší se jen místem a způsobem vzniku. Při tomto úrazu nepomáhá žádné domácí ošetření, místo musí být ošetřeno lékařem (chirurgem). Nejčastěji bývá nutné odborné odsátí tekutiny (punkce), mnohdy i opakovaně. Někdy je nutné zklidnění zánětu dlahou. Často musí následovat operační odstranění celé změněné burzy pro vracející se (recidivující) potíže.
Tento lék obsahuje dvě léčivé látky – vápník a vitamín D3. Vápník je důležitá složka kostí a vitamín D3 napomáhá vstřebávání vápníku ve střevech a jeho ukládání v kostech.
Používá se tedy při úpravě nedostatku vápníku a vitamínu D u starších osob, v kombinaci s léčbou osteoporózy v případech, kdy jsou hladiny vápníku a vitamínu D příliš nízké nebo kdy existuje vysoké riziko, že budou příliš nízké.
Neužívejte Caltrate 600 mg / 400 IU D3:
jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na vápník, vitamín D nebo na kteroukoli další složku přípravku Caltrate 600 mg / 400 IU D3 (především na olej ze sójových bobů nebo na arašídy);
jestliže máte abnormálně vysokou hladinu vápníku v krvi (hyperkalcémie) anebo nadměrně ztrácíte vápník močí (hyperkalciurie);
jestliže trpíte stavem, který by mohl vést k hyperkalcémii anebo hyperkalciurii (například nadměrnou činností příštítné žlázy, onemocněním kostní dřeně (myelomem), zhoubným nádorem kostí (kostními metastázami);
pokud trpíte selháním ledvin;
pokud trpíte ledvinovými kameny (kalciová litiáza) nebo se vám ukládá vápník v ledvinách (nefrokalcinóza);
jestliže trpíte nadměrným přísunem vitamínu D (hypervitaminóza D).
Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Caltrate 600 mg / 400 IU D3 je zapotřebí v případě dlouhotrvající léčby tímto přípravkem – je nutno pravidelně sledovat množství vápníku v krvi (kalcémii). Toto sledování je zvláště důležité u starších osob a v případech, kdy se léčba užívá ve stejnou dobu jako léčba kardioglykosidy (například Digoxinem) nebo diuretiky. Lékař může na základě výsledků rozhodnout o snížení, či dokonce zastavení vaší léčby.
Tablety byste měli zapíjet velkou sklenicí vody (200 ml). Pokud je vám více než 65 let nebo máte potíže s polykáním, měli byste si rozlamovací tabletu rozdělit na dvě části a zapít je velkou sklenicí vody (200 ml).
Než začnete přípravek Caltrate 600 mg / 400 IU D3 užívat, upozorněte svého lékaře nebo lékárníka:
jestliže máte ledvinové kameny;
pokud trpíte poruchou imunity (sarkoidózou) – neboť množství vápníku v krvi a moči u vás bude nutno kontrolovat;
jestliže nejste pohyblivý(á) a současně trpíte řídnutím kostní hmoty (osteoporózou) – může se nadměrně zvyšovat hladina vápníku v krvi, což může způsobovat nežádoucí účinky;
jestliže užíváte jiné léky obsahující vitamín D 3 nebo vápník – tímto se může nadměrně zvyšovat hladina vápníku v krvi, což může způsobovat nežádoucí účinky.
Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky:
thiazidová diuretika (léky používané pro léčbu vysokého krevního tlaku) mohou zvyšovat množstv
