ZÁNĚT KOSTÍ PROGNOZA a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Už od narození miminka se rodiče vždy těší na jeho první krůčky, které budou předzvěstí jeho objevování světa. Dolní končetiny jsou ale velmi složitým systémem skládajícími se z mnoha částí, a i proto jejich „ovládnutí“ některým dětem trvá déle.
Anatomie nohy (chodidla a jeho hřbetu)
Popis
I nohu tvoří několik kostí, celkově se kostra nohy nazývá skeleton pedis. Noha je vlastně podkladem celé kostry člověka, a tak nese celou váhu lidského těla, proto je třeba, aby kosti byly odolné.
Části nohy
a) kosti
Nohu tvoří kotníky, kosti holenní a lýtkové, současně také několik kostí zánártních (= ossa tarsi), kostí nártních (= ossa metatarsi) a prstů (= phalanges). Kostí zánártních je v chodidlu 7 a počítají se od paty směrem dopředu. Největší z nich je kost patní (= calcaneus) a kost hlezenní (= talus), před nimi se nachází menší kost loďková (= os naviculare) a tři kosti klínové: vnitřní (= os cuneiforme mediale) střední (= os cuneiforme intermedium) a zevní (= os cuneiforme laterále), na stejné úrovni se také nachází kost krychlová (= os cuboideum). Před kostmi zánártními se nachází pět kostí nártních (= ossa metatarsi), každá z nich vede k jednomu prstu nohy. Samotné prsty jsou tvořeny několika články. Palec u nohy tvoří dva větší články, ostatní prsty jsou ale tvořeny již třemi kostními články.
b) klouby a vazy
Stejně jako ruka i noha obsahuje klouby, které ale nejsou v noze tak pohyblivé jako v ruce. Kosti chodidla vytvářejí nožní klenbu, která umožňuje pružné našlapování. Klouby pojí různé části kostí, například kloub spojuje kost patní s hlezenní a člunkovou, nebo kost patní s kostí krychlovou, kost krychlovou s kostí člunkovou, kost člunkovou s kostí klínovou, kost krychlovou s kostmi klínovými a kosti nártní s prstovými články.
c) svaly
U chodidla se rozlišují svaly podle toho, jestli se nachází na hřbetu nebo na chodidlové části. Na hřbetu se nachází krátký natahovač prstů (= musculus extensor digitorum brevis) a krátký natahovač palce (= musculus extensor brevis). V chodidlové části se vyskytuje odtahovač palce (= musculus abductor hallucis), přitahovač palce (= musculus adductor hallucis), krátký ohybač palce (= musculus digitorum brevis), odtahovač malíku (= musculus abductor digiti minimi V), krátký ohybač malíku (= musculus flexor digiti minimi brevis V), krátký ohybač prstů (= musculus flexor digitorum brevis), čtyřhranný sval chodidlový (= musculus quadratus plantae) a další mezikostní svaly.
Svaly jsou zde velmi důležité, protože udržují nožní klenby ve správném postavení. U svalů je důležité, aby byly pevné a současně i pružné. Pokud by byly ale dlouhodobě přetěžovány, může se stát, že způsobí i pokles nožní klenby, a tím i způsobí ploché nohy.
d) klenby
U nohy se rozlišuje vnitřní klenba, zevní klenba příčná přední klenba. Vnitřní klenba vede od spodního hrbolu patní kosti přes kost člunkovou, první kost klínovou k první kosti nártní. Zevní klenba také začíná
Obličejová část se skládá z kostí párových (horní čelist, kost patrová a lícní) a z nepárové dolní čelisti a jazylky.
Horní čelist sestává z těla, frontálního výběžku a výběžku lícního (proc. zygomaticus), ve kterém se spojuje s kostí lícní (os zygomaticum). Za vývoje se maxila zakládá jako dvě kosti, z nichž přednější a menší (premaxilla) postnatálně srůstá s ostatním tělem maxily. I maxila je pneumatizovaná a nachází se v ní dutina sinus maxilaris (antrum Highmori), největší z vedlejších dutin nosních. Hlavním podkladem tvrdého patra je patrový výběžek. Lůžka pro zuby horního zubního oblouku jsou vytvořena v podkovitém dásňovitém výběžku.
Dvě patrové kosti (os palatinum) mají tvar písmene L (jsou na sebe prakticky kolmé). Jedna (lamina perpendicularis) tvoří část dutiny nosní (cavitas nasi) a druhá (lamina horisontalis) je součástí tvrdého patra.
Dolní čelist (mandibula) se skládá z: těla (corpus mandibulae), ramena (ramus mandibulae), výběžku kloubního a korunového. Navíc nese takzvaný zubní výběžek (processus alveolaris), který nese zuby. Obě ramena patrové kosti jsou zakončena hlavičkou pro kloub čelistní.
Čelistní kloub (articulatio temporomandibularis) je jediným pohyblivým spojením na lebce. Hlavice (caput mandibulae) ve tvaru protáhlého elipsoidu zapadá do jamky na kosti spánkové pod jařmovým obloukem. Mezi obě kloubní plochy je vsunuta vazivová destička. Základními pohyby v kloubu čelistním jsou otevírání úst (deprese mandibuli) a uzavírání úst (elevace mandibuly). V omezeném rozsahu je možný i pohyb mandibuly dopředu, dozadu a do stran.
Funkce z pozice zubů
Každý zub je připojen svým kořenem do čelistní kosti; část čelisti, která podpírá zuby, se nazývá alveolární (zubní lůžka obsahující) výběžek. Způsob připojení je však složitý, zuby jsou připojeny do čelisti vazivovými vlákny zvanými periodontální ligamentum (periodontium). Periodontium se skládá z řady pevných kolagenních vláken, která běží z vrstvy cementu pokrývající kořen do přilehlého alveolárního kostního výběžku. Tato vlákna jsou promíchána s pojivovou tkání, která obsahuje krevní cévy a nervová vlákna. Způsob připojení zubů má za následek velmi malý stupeň jejich přirozené pohyblivosti. Toto může sloužit jako druh nárazníku, který chrání zuby a kosti před poškozením při kousání. Oblast rozhodujícího významu je na krčku zubu, kde se spojují korunka a kořen. V této oblasti se manžeta dásně pevně připojuje k zubu a slouží k ochraně pod ní ležících tkání před infekcí a jinými škodlivými vlivy.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Zubní extrakce
Zuby se odstraňují z důvodu nenapravitelného poškození nás
Ve svém příspěvku PROGNÓZA RAKOVINY PRSU S METASTÁZEMI DO KOSTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Maděrová.
Dobrý den,prosím o informace o této nemoci. Letos v lednu mě byl diag.nádor prsu.mám za sebou 5 chemoterapií s tím že operace pro velikost není zatím možná. Při nukleárním vyšetření kosí,mám nález metastáze na páteř.obratlech a žebrech. Co mě čeká ???
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anna Maděrová.
Pokud má někdo prodělanou tuto nemoc,prosím o Váš názor. Jaké jsou vyhlídky do budoucnosti. Jak pokračuje léčba ? Děkuji za každou odpověď.
Je právem nejobávanějším nádorem kůže a vlastně nádorem vůbec. Je totiž nejzhoubnějším nádorem kůže. Vyskytuje se více u žen než u mužů a předpokládá se, tak jako u jiných nádorů, že velký vliv na jeho vzniku má hlavně sluneční záření. Projevuje se jako pigmentová skvrna, která vypadá nejprve jako obyčejné znaménko, nicméně postupně dochází ke změnám, které signalizují jeho zvrhnutí ve zhoubný nádor. Těmito změnami je hlavně šíření se do plochy, nepravidelné okraje, změna barvy a její nejednotnost (má strakatý vzhled), reliéf znaménka se mění (většinou vyhlazuje), může rohovět, olupovat se, při sebemenším poškození i spontánně může krvácet nebo mokvat. Také může pacienta obtěžovat často až úporným svěděním.
Existuje několik klinických forem, které se liší svými příznaky i nebezpečím. Nádory se mohou šířit buď horizontálně, nebo vertikálně.
Superficiálně se šířící melanom
Superficiálně neboli povrchově se šířící melanomy tvoří většinu melanomů, vypadají jako nepřesně ohraničené, strakaté ložisko, které může být lehce vyvýšené. Po nějakém čase uvnitř dochází k depigmentaci, tedy zesvětlení a jakoby vyhojení, nicméně to je velice nepříznivý znak, který poukazuje na pokročilé stadium a tvorbu metastází ve vzdálených orgánech. Proto by si pacient nikdy neměl myslet, že se mu nález již hojí, a urychleně vyhledat lékaře! Další variantou je takzvaný akrolentiginózní melanom, který je naštěstí velice vzácný, a vyskytuje se na končetinách a hlavně pod nehty, kde si ho sice pacient všimne poměrně brzy, ale často ho nenapadne, že by se mohlo jednat právě o melanom. Prognóza je bohužel nepříznivá, proto čím dříve pacient přijde, tím větší je šance na jeho vyléčení. Dále je to lentigo maligna melanom, který je také nepříliš častý a postihuje hlavně staré lidi v místech vystavených slunečnímu záření, jako je obličej, výstřih, ruce a nohy. Tento typ melanomu se povrchově šíří poměrně dlouho, až po letech se začne šířit směrem dolů, proto je jeho prognóza značně příznivější než u předchozích typů.
Vertikálně se šířící melanom
Vertikálně neboli směrem dolů se šířící melanom je velice nebezpečný z několika důvodů. Má typickou černomodrou barvu, nicméně jeho diagnóza je často obtížná, vzhledem totiž napodobuje řadu dalších kožních útvarů, které nejsou zdaleka tak vážné (jako je stařecká bradavice, bazaliom nebo různá znaménka). Také jeho průběh je značně individuální, není žádné jasné pravidlo, podle kterého by se šířil, vyvíjel a postupoval, záleží hlavně na imunitním systému postiženého. Brzy zakládá metastáze šířící se krví i lymfou, metastáze mohou být v nejrůznějších orgánech, a proto je bohužel prognóza velice špatná. Tvoří asi čtvrtinu všech melan
Kostra nohy je uspořádána do dvou klenebních oblouků – podélného a příčného. Podélná klenba je dána vyšším vnitřním obloukem, který tvoří tři vnitřní paprsky s vrcholem v kosti loďkovité. Zevní klenba je nižší, méně rigidní, a je tvořena dvěma zevními paprsky a kostí krychlovou. Příčná klenba je podmíněna tvarem a uspořádáním klínovitých kostí, dopředu klenutí ubývá a za normálních okolností leží hlavičky všech nártních kostí ve stejné rovině, takže v zatížení je hmotnost těla rozložena na všechny paprsky.
Příčná klenba je nejnápadnější v úrovni kostí klínových a kosti krychlové. Na jejím tvaru se podílejí dva hlavní paprsky nohy. Vnitřní pruh jde od kosti hlezenní, zahrnuje kost loďkovitou, kosti klínovité a první 3 kosti záprstní. Vnější pruh tvoří kost patní, krychlová a 4. a 5. kost záprstní.
Udržení podélné a příčné klenby je závislé na třech činitelích:
na kostní architektonice;
na ligamentózním (vazovém) systému nohy;
na svalech nohy.
Oba oblouky klenby jsou primárně tvořeny uspořádáním kostěných elementů kostry nohy a jejich zajištěním vazy. Svaly mají druhotnou úlohu, i když důležitou, při udržování klenby během dynamického zatížení.
Ve svém příspěvku PROGNÓZA RAKOVINY PRSU S METASTÁZEMI DO KOSTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Maděrová.
Pokud má někdo prodělanou tuto nemoc,prosím o Váš názor. Jaké jsou vyhlídky do budoucnosti. Jak pokračuje léčba ? Děkuji za každou odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petra.
Taky s tím zápasím, prošla jsem si 6 chemo a beru tamoxifen (hormonální terapie) a X gevu..injekce jednou za měsíc na bolesti (prý bioléčba) v březnu to bude již 2 roky od ukončení chemoterapie.... nelze operovat, metastáze v játrech a kostech, tak nějak se s tím člověk naučí "žít" sice nemohu dělat nic, ale aspoň jsem tady pro své malé děti. Každý den je dar :-)
Jedná se o maligní nádor, který primárně vzniká na sliznici dásňového výběžku čelisti nebo uvnitř čelistní kosti. Povrchový výskyt je mnohem častější než centrální forma. Centrální forma je velmi vzácným nádorem, vzniká z epitelových zbytků Malassezových buněk. Časným příznakem onemocnění jsou vystřelující bolesti podél n. alveolaris inferior se šířením do okolí nebo bolestivá bradová anestezie. Nemocný přichází k ošetření se žádostí o extrakci zubu, která však potíže neodstraní. „Rakovina zubu“ to není. Po odstranění zubu se lůžko rychle vyplní nádorovou tkání, která má charakter granulační tkáně. V pokročilejších stadiích se začínají viklat další zuby v postiženém kvadrantu a jsou často spontánně eliminovány. Čelist pak zduří a nádor brzy prorůstá do okolních tkání.
Příznaky
Karcinom dásňového výběžku vychází ze sliznice a projevuje se buď jako vřed, nebo jako květákovitý útvar, či bulka v ústech. Na dásňovém výběžku se může lokalizovat v kterékoli oblasti. Jeho růstové vlastnosti jsou značně rozdílné, jednou roste pomalu, jindy rychle infiltruje okolní tkáně, šíří se do ústní předsíně, na tvář, na patro, do krajiny premolárové a na ústní spodinu, infiltruje kost a přivodí její destrukci. Často a rychle zakládá metastáze. Výskyt nádoru je zpočátku spojen s nevýraznou bolestivostí, která je intenzivnější při příjmu potravy nebo při pohybech protézy. Bolesti podstatně zesílí, začne-li nádor prorůstat do kosti a přidá-li se navíc zánět. Proroste-li nádor do mandibulárního kanálu a postihne-li nervově cévní svazek, dojde k ochrnutí až anestezii v oblasti příslušné poloviny brady a dolního rtu.
Léčba je komplexní, dominantní úlohu zaujímá radikální chirurgický výkon. Chemoterapie a radioterapie se zpravidla užívají jakožto podpora chirurgického výkonu. Předoperačně se podávají cytostatika v regionální intraarteriální infuzi, a to u forem primárně inoperabilních. Metastatické nádory dolní čelisti se zpravidla léčí pouze symptomaticky nebo paliativními výkony.
Prognóza
Prognóza je závislá na stavu onemocnění. Zde opět platí pravidlo, čím dříve, tím lépe.
Ve svém příspěvku MLÉKO JAKO ZDROJ VÁPNÍKU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Vápenaté látky sice nutně potřebujeme pro naše kosti a zuby - ne ovšem vápník z mléka, který náš organismus neumí zpracovat a zužitkovat (navíc při svém vylučování spotřebává vápník náš tzn čím víc mléka vypijeme a víc nevyužitého vápníku vyloučíme tím víc se naše tělo odvápní). Mimoto je dnes každý mléčný produkt několikrát tepelně zpracován, čímž se organické minerální látky z mléka stávají anorganickými.
Kromě toho schází v kravském mléce velký protihráč vápníku - hořčík. Nehodící se vápník z mléčných produktů se usazuje na tepenných stěnách a místo aby přispíval k vytvrzení kosti, vyvolává tvrdnutí tepen. Proto je mléko bohaté na vápník škodlivé, jelikož nám způsobuje předčasné zkostnatění a zestárnutí! Nemělo by se také zapomínat, že i vysoký obsah cholesterolu v mléčných výrobcích přispívá k nebezpečnému kornatění tepen. Ve spojení s vysokým obsahem bílkovin jsou naše játra soustavně přetížena a onemocní. Cholesterol je však pouze jednou z látek, která je v našich usazeninách obsažena. Hlavní látkou anorganický vápník, který náš organismus není schopen zhodnotit. Intenzivní výzkumy, které před několika lety probíhaly na klinice Mayo v Rochesteru v Minnesotě (USA), daly několik odpovědí, které mléčnou výrobnou produkcí vápníkových tablet otřásly do základů. Paní Dr. Lawrence Riggsová, která tyto výzkumy vedla, zjistila, že ženy, které pijí mléko, nebo berou vápníkové tablety, či oboje, nemají větší příjem vápníku než ženy, které mléko, výrobky z něj nebo tablety vůbec nekonzumovaly. Naopak: ještě více se měknutí kosti vyvíjelo u těch, které samy užívaly 2000mg vápníku ve formě mléka, mléčných produktů či tablet.
Nesčetné výzkumy v různých částech světa potvrdily, že chemické prostředky - anorganické tablety vápníku, jsou nejen naprosto zbytečné, ale navíc zatěžují organismus. Lidský organismus totiž anorganické minerálie nedokáže přizpůsobovat a zužitkovat!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Při objevení se podezření na rakovinu kostí je nezbytné co nejdříve navštívit lékaře – čím časnější je diagnostika, tím větší jsou vyhlídky na vyléčení nádoru. Kostní nádory se nejčastěji diagnostikují zhotovením rentgenového snímku postižené kosti, kde zkušený lékař-radiolog dovede poznat jeho přítomnost. Dále se odeberou vzorky krve, ve které se sledují hladiny takzvaných nádorových markerů (což jsou specifické látky, jejichž hladiny bývají zvýšené při některých nádorech).
Nejjistějším postupem při získání diagnózy je odebrání vzorku kosti (biopsie) a jeho následné odeslání na oddělení patologie, kde si ho lékař-patolog speciálně obarví a vloží pod mikroskop. Podle stupně a charakteru odlišnosti buněk nacházejících se ve vzorku od normálních kostních buněk může pak zjistit, o jaký typ nádoru se jedná. Na dalším postupu pak spolupracuje celý tým lékařů, specialistů v různých oborech medicíny (onkologie, ortopedie, chirurgie), kteří podle výsledků z patologie zhodnotí, jaký typ terapie bude v daném případě nejvhodnější. Ve většině případů se musí nádor operovat, přičemž je důležité během operace vybrat ven celý nádor. Vzniklý defekt kosti se pak nahrazuje titanovou vnitřní protézou nebo kostním štěpem. Někdy je ale bohužel nutné (hlavně z důvodu rozsáhlosti nádoru) postiženou část končetiny amputovat.
Nejčastěji však léčba rakoviny kostí spočívá v kombinaci více léčebných postupů, tedy operace, ozařování a chemoterapie. Protože vysoké dávky záření i chemoterapie mají mnoho nežádoucích účinků (nejčastěji jde o únavu, nevolnost, zvracení, zánět kůže a sliznic), je možné při užití kombinace těchto způsobů použít nižší dávky každé z nich, a tak snížit výskyt vedlejších příznaků léčby na minimum. V některých případech jako terapie postačí pouze ozařování. Bývá tak většinou u Ewingova sarkomu, který je na tento způsob léčby velmi citlivý a většinou zareaguje velmi příznivě (může dojít až k jeho vyhojení). Po vyléčení nádoru je nutné pravidelně docházet na kontroly k onkologovi, kde se zhotovuje rentgenový snímek operované kosti i plic (možné objevení se metastázy, kterou při léčbě nebylo ještě poznat). Při objevení se jakýchkoliv dalších potíží (bolesti, hubnutí, slabost, problémy s dýcháním, dlouhotrvající kašel, zápal plic nereagující na léčbu) je nutné kontaktovat lékaře okamžitě.
V naší poradně s názvem DOTAZ NA ČAJ Z BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav.Bubník.
Jaké jsou zkušenosti s užíváním čaje z listů borůvky
Kolikrát za den by se měl pít
Zda může být lupení z kanadské borůvky nebo jenom z klasické,která roste v našich podmínkách
Jaké množství se dává třeba na 1/2 l vody a jak dlouho se louhuje
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Borůvkový čaj se vyrábí macerací sušených listů a plodů borůvkového keře. Použít se může jak borůvčí české, tak i kanadské odrůdy.
Pití borůvkového čaje je moudrá volba pro každého, koho trápí příznaky šedého zákalu nebo má nízkou imunitu. Rovněž pomáhá tam kde je demence, Alzheimerova nemoc, diabetes, infekce ledvin, vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak, osteoporóza, špatný metabolismus, nedostatek živin a anémie. Pomáhá i lidem s vysokým rizikem různých druhů rakoviny.
Účinky na srdce: Čaj z borůvek může poskytnout podporu kardiovaskulárnímu systému mnoha způsoby. Za prvé, díky obsahu draslíku může mít vazodilatační efekt, což znamená snížení krevního tlaku a snížení rizika vzniku aterosklerózy, mrtvice a infarktu. Za druhé, bylo prokázáno, že vysoká koncentrace proanthocyanidinů (to jsou oligomerní flavonoidy) v borůvkovém čaji snižuje riziko srdečních onemocnění.
Účinky na kognitivní funkce: Antioxidanty obsažené v tomto ovocném čaji mohou výrazně ovlivnit kognitivní funkce tím, že brání oxidativnímu stresu a ukládání plaků v mozku. Toto zanášení plakem vede ke zpomalování nervových spojení a je příčinou Alzheimerovy choroby, demence a dalších neurodegenerativních onemocnění.
Účinky na trávení: Kyselina gallová je přirozeně se vyskytující antioxidant v borůvkách, který může mírnit zánět v těle, včetně žaludku. Účinkuje tak, že pomáhá vyvážit bakteriální hladiny ve střevě, může optimalizovat trávení, snižuje nepohodlí, křeče a nadýmání, a zmírňuje příznaky zácpy a průjmu.
Účinky na imunitní systém: Imunitní systém může být posílen jednak přítomností vitamínu C a antokyanem v borůvkovém čaji. Vitamín C stimuluje produkci bílých krvinek a působí jako antioxidant, zatímco antokyan bude vyhledávat volné radikály, aby je zneutralizoval ještě před tím, než mohou přimět buňky mutovat nebo podstoupit apoptózu.
Účinky na oči: Přítomnost vitamínu A v borůvkovém čaji znamená, že tento bylinný nápoj může pomoci ochránit a posílit i oči. Je známo, že vitamín A působí jako antioxidant , zejména v obraně proti makulární degeneraci sítnice a zpomaluje nástup šedého zákalu.
Účinky na ledviny: V tomto čaji se nalézá kyselina ellagová, což je polyfenolický antioxidant, který pomáhá detoxikovat močový měchýř, tedy jeho stěny, tím, že zvyšuje kyselost moči. Kromě toho, tato aktivní složka borůvkového čaje může snížit hladinu oxalátů v těle, což může omezit vznik ledvinových kamenů.
Účinky na diabetes: O čaji z borůvky je známo, že snižuje úrovně krevního cukru optimalizací funkce slinivky břišní. Zvyšuje sekreci inzulinu a zlepšuje inzulínovou rezistenci v těle. Pro ty, kteří trpí cukrovkou nebo mají vysoké riziko vzniku tohoto stavu, tento lahodný čaj funguje zároveň jako preventivní opatření.
Účinky na kosti: Borůvkový čaj zvyšuje hustotu kostí a snižuje riziko vzniku osteoporózy. Přestože obsah minerálů v borůvkovém listí není velký, postačuje k tomu, aby lidské tělo dosáhlo zdravého zvýšení příjmu minerálních látek.
Tento druh rakoviny je velmi nebezpečný, protože se velmi často neprojevuje žádnými příznaky až do pozdních fází onemocnění. V pozdních stadiích se objevuje bolest kostí a zlomeniny, které vznikají už při malém tlaku na kost. V konečné fázi nastupují klasické příznaky nádorového onemocnění, to je v době, kdy se metastáze rozšiřují po celém těle. Objevují se příznaky celkového onemocnění jako zvýšená horečka, pocení, hubnutí, slabost.
Příčina vzniku této rakoviny není dodnes známá. Má se za to, že silný vliv mají genetické predispozice. Velmi často tyto nádory napadají mladé lidi, u starších jsou spíše vzácností. Nádor vzniká mutací v genetické informaci buněk.
Nádorové bujení v kostech může být benigní, tedy nezhoubné, které svým růstem pouze utlačuje zdravou část kosti, nebo může být nádorové bujení maligní, tedy zhoubné, které agresivně poškozuje své okolí a může se i šířit krví a zakládat nová nádorová ložiska kdekoliv v těle.
Primární nádory jsou takové, které vznikly z buněk přirozeně se vyskytujících v dané tkáni, tedy v tomto případě buněk kostních a buněk chrupavky. Tyto nádory nazýváme kostní sarkomy: osteosarkom (z buněk kostí), chondrosarkom (z buněk chrupavky kostní) a vzácný Ewingův sarkom, což je nádor kostní dřeně. Sarkomy jsou velmi vzácné, tvoří přibližně 1 % všech nádorů u dospělých lidí, relativně častější jsou bohužel u malých dětí, kde tvoří až 15 % všech zhoubných nádorů. Primární kostní rakovina se vyskytuje hlavně ve dlouhých kostech končetin a v pánvi.
Sekundární rakovina kostí (metastáza) je nádor, který se vytvořil původně v jiném orgánu a přímým přestupem, krevní nebo lymfatickou cestou, se dostal do kosti. Metastázy tvoří výraznou většinu všech nádorů nacházejících se v kostech a buňky, které se tvoří, jsou podobné buňkám orgánů, ze kterých vycházejí. Nejčastěji do kostí metastazují nádory prostaty, prsu, plic, tlustého střeva a konečníku, žaludku, ledvin, ženských pohlavních orgánů a další.
V naší poradně s názvem MODRE SKVRNY NA TELE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Mam malu holcicku a ma fialovy tecky a krvacani pod kuzi. Chtela by som jse zeptat ci je to smrdelne ji je dve mesice a je v nemocnici na jip ke prosim poradte mi jsem zufala a mam oni strach dekuju .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podkožní krvácení u takto malých dětí může mít různé příčiny. Pokud je vaše dcera na jednotce intenzivní péče, tak určitě ošetřující lékař zná bližší informace o příčinách jejího onemocnění, takže se musíte zeptat tam co je příčinou a jaká je prognóza.
Dlouhodobý nedostatek vápníku se u dětí může projevit velmi nápadně – vápník je nezbytný pro růst kostí a zubů, a tak bude poškozena jejich tvorba a růst. Děti jsou pak celkově drobnější než jejich vrstevníci, hůře jim rostou zuby a častěji se kazí. U dětí se také může projevit nedostatek vápníku jako rachitis (křivice). Křivice je onemocnění vznikající v důsledku poruchy ukládání vápníku, fosforu a jiných prvků či jejich sloučenin do kostí. Kosti jsou typicky měkké a je porušena jejich přirozená přestavba, probíhající za normálních okolností celý život. Nemoc se projeví zpravidla u dětí ve věku od 6 měsíců do 3 let, kdy se kostra vyvíjí a potřebuje správný přísun potřebných látek. V podstatě rozlišujeme 2 typy křivice:
Kalcipenická rachitida – křivice z nedostatku vápníku. Vzniká z malého příjmu samotného vápníku v potravě, což je ale u nás vzácnější. Častějším důvodem je nedostatek vitamínu D. Vápník, který přijímáme s potravou (například mléko a mléčné výrobky – sýry, jogurty), se dostává do střeva, kde je pomocí speciálních přenašečů přenesen do krve, díky které se dostává tam, kde je ho potřeba (například právě do kostí). Tyto přenašeče vznikají jen díky vitamínu D. Takže když je málo vitamínu D, přenašeče nevznikají, vápník se nedostává do krve a do kostí a ty nemohou být správně vytvářeny a plnit svou funkci jako za normálních okolností.
Vitamin D-rezistentní rachitida – křivice vznikající při normálním příjmu vitamínu D. Je jich několik typů a jsou často geneticky podmíněné (zděděné, vrozené). Obraz nemocného dítěte je podobný, ale vzhledem k tomu, že je to onemocnění vrozené, a tím dlouhodobé, je postižení většinou těžší. Vzniklá křivice je charakteristická kostmi s malým množstvím vápníku, které jsou měkčí, což způsobuje jejich prohýbání, když dítě začíná chodit (nohy do O). S vývojem kostí blízce souvisí i vývoj zubů (také je důležitý vápník), takže zuby vyrůstají opožděně a mají poškozenou sklovinu. Hroutí se i obratle a dochází k různým zakřivením páteře.
U větších dětí je známé měknutí kostí – osteomalácie, nebo řídnutí kostí – osteoporóza. V dospělosti tento stav vede k uvolňování zubů. Dalšími projevy jsou bušení srdce, záchvaty úzkosti, dýchací potíže, svalové záškuby, křeče a svalové bolesti v rukou a nohou, potíže při chůzi, opary a puchýře v ústech, příčná lomivost nehtů, zvýšené padání vlasů, nadměrné menstruační krvácení a skřípání zubů.
Ve svém příspěvku JATERNÍ TESTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MUDr. Martin Beránek.
Dobrý den,
pouze z výsledků laboratorního vyšetření nelze příliš věcí usuzovat. Nelze postavit diagnozu a už vůbec se nedá stanovit prognóza. Z přiložených výsledků vyplývá, že vyšetřovaná osoba má poruchu jaterních buněk a zvětšený průměrný objem erytrocytů. Tato kombinace (zvýšení GMT a objemu erytrocytů) se nejčastěji vyskytuje při toxickém poškození jater. V ČR je nejčastější noxou alkohol (ale nikoliv jediný). Z parametrů, podle kterých posuzujeme syntetickou funkci jater, je dostupné pouze vyšetření koagulace a to je nezměněno. Dá se tedy říct, že játra zatím neprojevují závažnou poruchu své funkce, poškození může být nanejvýš lehké. K lepšímu posouzení by však bylo potřeba ještě stanovit i hladinu celkové bílkoviny, albuminu, cholinesterázy. Detoxifikační funkci jater pak ukáže hladina amoniaku. Může se tedy jednat jen o počáteční stadia poškození jater, kde stačí pouze odstranění škodlivin (alkolová abstinence v každém případě), ale může se již jednat i o fibrozu jater. K tomu by bylo potřeba doplnit další vyšetření. Návštěvu lékaře a konzultaci dalšího postupu s ním tedy jednoznačně doporučuji.
S pozdravem
M. Beránek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamila.
V naší poradně s názvem REHABILITACE U TOTÁLNÍ RUPTURY SVALU, DÉLKA LÉČBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Šteflíčková.
Manžel 71 let podstoupil operaci přetržených šlach na noze. Jaká je prognóza?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Prognóza závisí na úspěšnosti provedené operace a na síle manželova organizmu. Vycházejme z toho, že lékaři věnovali veškeré úsilí, aby rekonstrukci šlach provedli co nejlépe. Nyní tedy závisí na manželově organizmu, jak bude schopen dodat stavební látky novým šlachovým spojům a úponům. Manžel si může výrazně pomoci tím, že bude poctivě absolvovat pravidelné rehabilitace, jenž ho postupně vrátí do rozsahů, které měl před úrazem. V tomto léčebném tělocviku je potřeba vytrvat i nadále, aby se stal součástí běžného denního rytmu. Vnitřně je potřeba posílit příjem bílkovin, obzvláště kolagenu. Pokud manžel nemá dnu, tak může použít zvýšené porce masa a nebo použít potravní doplňky s kolagenem a vitamíny B-komplex forte. V případě probíhající léčby jiné nemoci, je potřeba poradit se o vhodnosti změn ve stravě i o potravních doplňcích s praktickým lékařem.
Zubním plakem způsobený zánět dásní je jedním z nejčastějších lidských onemocnění. Touto formou gingivitidy trpí přes 80 % lidí, a když není včas adekvátně léčena, může přejít v obávanou parodontitidu. Obecně platí, že ne každá gingivitida se vyvine v parodontitidu, ale každé parodontitidě předcházela gingivitida.
Zánět dásní se dělí na následující potíže
Zubním plakem způsobený zánět dásní, tzv. plakem indukovaná gingivitida
Touto formou trpí přes 80 % lidí, pokud není včas adekvátně léčena, může přejít postižení hlubších tkání parodontu v obávanou parodontitidu se všemi jejími následky, včetně ztráty vlastních zubů, či dokonce celého chrupu.
Gingivitidy vyvolané jinou příčinou, než je zubní plak
K těmto příčinám mohou patřit bakteriální infekce (například syfilis, kapavka), virové (herpes, HIV) a kvasinkové infekce, alergie na rtuť, kovy, plasty, chemikálie obsažené v ústních vodách, zubních pastách, žvýkačkách, potravě, poranění a podobně. V těchto případech je mnohdy postižena nejen dáseň, ale i další části sliznice v dutině ústní a léčba často vyžaduje spolupráci s dalšími odborníky.
Chronická plakem indukovaná gingivitida
Chronická gingivitida (latinsky gingivitis chronica) neboli chronický zánět dásní se vyskytuje téměř u 90 % Středoevropanů. Považujeme ji za nejčastější zánět lidského těla. Je považována za předstupeň parodontitidy. Většinou probíhá jen s níže uvedenými příznaky bez výraznějších subjektivních potíží. Pouze při čištění zubů nebo při zakousnutí do jablka dásně lehce krvácejí. Jednoznačnou příčinou nemoci je nedostatečná ústní hygiena a následné hromadění zubního plaku ve spojení s konstitučním sklonem k tomuto onemocnění. Plakem způsobený zánět dásní mohou dále zhoršovat místní vlivy, jako je zubní kámen, kouření, stres, hormonální změny (puberta, těhotenství, menstruace), celková onemocnění (cukrovka, krevní onemocnění), užívání některých léků (starší typy perorální antikoncepce) nebo nedostatek vitamínů (vitamín C).
Gingivitida je tedy infekce vyvolaná škodlivými bakteriemi obsaženými v zubním plaku – měkkém povlaku, který ulpívá na zubech a dásních. Tyto bakterie uvolňují jedovaté látky, takzvané toxiny, které dráždí dásně, činí je krvácivými, zduřelými, zarudlými a citlivými. Vyvolávají obrannou odpověď organismu a dochází ke vzniku zánětu. Zánět dásní může být v okolí jednoho nebo více zubů či v celém chrupu.
Při plakem způsobené gingivitidě je zanícena pouze dáseň bez postižení hlouběji uložené tkáně závěsného aparátu zubu neboli parodontu. Jedná se o onemocnění, které lze úspěšně vyléčit bez trvalých následků pro dásně a zuby. Probíhá-li však neléčený zánět dásní příliš dlouho (měsíce, léta), může napadnout hlouběji dalš
Bolest ledvin v těhotenství může mít více příčin. Nejčastěji se vyskytuje bakteriurie. U těhotných s významnou bakteriurií se později může vyvinout zánět ledvinné pánvičky, v polovině případů bez zjevných příznaků. Ty ohrožují těhotnou vznikem pozdní gestózy, předčasnými porody, plod je hypotrofický z placentární nedostatečnosti.
Akutní zánět ledvin je v těhotenství vzácný, častěji bývá diagnostikována chronická forma. Ta má v těhotenství dobrou prognózu, pokud se projevuje jen jedním symptomem – bílkovinou v moči. Kombinuje-li se však s hypertenzí, a to zejména před 28. týdnem gravidity, je prognóza pro plod nepříznivá: značná část plodů odumře v děloze (25 %), přežívající se rodí předčasně a jsou hypotrofické. U 70 % těhotných s chronickým zánětem ledvin se vyvíjí pozdní gestóza. Pokud má těhotná na začátku gravidity snížené ledvinové funkce, je další prognóza závažná nejen pro matku, ale i pro plod, a proto se těhotenství obvykle uměle ukončuje.
Pyelonefritida (zánět ledvinných pánviček) je u těhotných poměrně častým onemocněním; zjevně probíhající zánět je diagnostikován u 2 % gravidních, další probíhají bezpříznakově. Častěji bývají pravostranné, neboť těhotná děloha tlakem na pravý močovod ztěžuje odtok moče, častější jsou u těhotných s významnou bakteriurií a s vývojovými odchylkami odvodných močových cest. Akutní onemocnění začíná vysokými teplotami, někdy s třesavkami, bolestmi v krajině ledviny vystřelujícími do tříselné krajiny. Je-li zároveň zánětem postižen i močový měchýř, bývá časté nucení k močení a pálení při močení. Krajina postižené ledviny je velmi bolestivá na poklep a otřesy. Chronicky probíhající forma onemocnění se projevuje mírnějšími teplotami nebo zvýšení teploty chybí, bolest v krajině ledviny je občasná, zvětšuje se při pohybech. Krajina ledvin reaguje bolestí na hlubokou palpaci a na otřesy (poklep). Léčení se provádí na lůžkových odděleních, jednak klidem, dietou, ale také léky, které je nutno vybírat podle pokročilosti gravidity. Po odeznění choroby je nezbytná pravidelná kontrola, poněvadž je možná recidiva – nové vzplanutí choroby.
Záněty močového měchýře a močové trubice jsou v těhotenství časté. Probíhají obvykle společně. Projevují se častým nucením k močení, pálením a řezáním při močení (takzvanou řezavkou). Vždy se musí vyloučit kapavčité onemocnění. Při zánětu močového měchýře existuje reálné riziko vzestupu infekce močovodem k ledvinné pánvičce a ledvinám, proto je třeba ho léčit. Druh léčby s ohledem na pokročilost těhotenství ordinuje vždy lékař.
Ve svém příspěvku CIRHÓZA JATER A HUBNUTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Dobrý den, babi má cirhózu jater ale nikdy alkohol nepila. Nedávno mela selhání ledvin a skočila na JIPu naštěstí se z toho dostala. Již 3 krát ji museli brát vodu z břicha nejprve po 3 měsících nyní už po 3 týdnech. Dnes je 4 den doma z nemocnice. Zatím nepřibírá ba naopak mene ji a každý den se váha snižuje cca o 0.2 kg. Jaká bývá prognóza u takovýchto případů? Jinak je silná diabetická. Ze správy z nemocnice jsem se dozvěděla že dle Child-Pugh má 8-9 bodů co to znamená? V krevních testech ji výš hodnota TU- Markeru cl 125 - 647. Ale vzhledem k cirhóza jater a špatným ledvinám ji nemohou udělat CT. Děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Prognóza oparu ucha je obecně příznivá, až na mírné komplikace. Nicméně 2/3 pacientů s infekcí byly vyléčeny bez následků. Herpetický ekzém se vyskytuje u 10 až 15 procent případů, zejména u pacientů starších 60 let. Herpes na uchu způsobuje ochrnutí tváře a ztrátu sluchu, ale může dojít k částečné návratnosti funkce poškozeného orgánu. U imunitně kompromitovaných osob je prognóza průběhu nemoci špatná, protože mohou nastat smrtelně progresivní formy nebo komplikace.
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předesílám, že ty čtyři roky boje s rakovinou mi umožnily seznámit se s touto chorobou a mluvit o ní i o událostech s ní spojenými otevřeně, bez zábran a zbytečných tabu. Vím, že jsou horší nemoci, beznadějné případy onemocnění, jiné rakoviny, nicméně věřím, že mé vyprávění zanechá ve čtenáři ev. nemocném čtenáři positivní stav mysli.
A taky jsem se rozhodl o tom vyprávět všem, kdo o to projeví zájem, protože i já jsem, tonoucí v moři nejistot, hledal před operací jakékoliv relevantní informace. Budiž tedy tento příběh vzpruhou všem nemocným a jejich doufajícím blízkým.
Celý příběh se začal psát na jaře roku 1917, kdy jsem na naléhání mých dcer, z nichž jedna je lékařka a zároveň na prosbu mé švagrové, rovněž lékařky vyhledal v roce kdy slavím na Vánoce 60 let svého věku, svého obvodního lékaře abych absolvoval preventivní lékařskou prohlídku.
Do té doby pohoda, zdraví jen kypělo, byl (a jsem stále) živnostník - zahradník, kdy jsem navrhoval, realizoval a posléze i udržoval zahrady drobných zákazníků. Sport, cyklistika, vodáctví a lyžování byly běžné aktivity a s manželkou jsme vedli radostný život milujících se manželů a se širší rodinou dcer, zeťů a vnoučat si užívali života, až mě kolikrát napadlo, že tolik štěstí musí být něčím vykoupeno. Nikdy jsem vážně nemarodil, stáří mi nic neříkalo.
Nečekal jsem dlouho. Výsledky testů preventivní prohlídky byly vynikající, normální zdravý chlap, tlak v normě, obezita žádná, cholesterol, játra ok, střeva jakbysmet, sexuálně v nejlepší kondici. Tedy žádné komplikace. Až...
Až na hodnotu PSA, jejíž zvýšení je strašákem mužů po padesátce. Zjistila se výše 14,8.
V tu chvíli mě to dost dobře nedocházelo, protože jsem o té nemoci nevěděl vůbec nic, jen to, že prostata je jakýsi orgán a je součástí pohlavního ústrojí mužů , který někdy zazlobí. Teprve při interpretaci výsledků mým urologem přišel šok. "pane Trojane, máte rakovinu" To jsou slova, která nikdy nezapomenu.
Svět se zhroutil do černé díry myšlenek, obav a strachu. "Proč já?": ptal jsem se a od té chvíle jsem dělil lidi na dvě skupiny: Ti zdraví a ti s rakovinou. Přišlo mi najednou, že už jsem na druhém břehu, bezcenný, nemocný. Nic naplat účast rodiny, nic nepomohlo snížit mé obavy, stále jsem si stál neústupně na tom, že mi život skončí a nikdy nedokončím své realizaci svých snů (což jsou mimochodem modely vláčků) Beznaděj, vztek, lítost, a to stále dokola.
Pak přišly první kroky v léčbě. Naštěstí mi má švagrová lékařka zajistila operaci u profesora Hory (jednoho z nejlepších odborníků u nás) na plzeňské urologii a vzhledem k naléhavosti výsledků předoperačního vyšetření to šlo ráz na ráz.
Byl jsem objednán na vyšetření - biopsii, které má upřesnit diagnosu a specifikovat typ nádoru. Vyšetření se provádí za částečného umrtvení skrze konečník přes břišní stěnu sondou do prostaty. Není bolestivé v tom okamžiku, spíše nepříjemné a to ne kvůli studu, ale skrze pocit, jak sonda krájí tkáň. Bolestivost se dostavila
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michaela.
Dobrý den,
moc děkuji. Těším se na další pokračování.
Je to tak hezky napsaný. Čtu to jako román na pokračování, který vím, že naštěstí dobře skončí.
Myslím, že i ostatní kdo trpí touto nemocí a hledají informace si váš příběh rádi přečtou. Plzeňská nemocnice je prý hodně dobrá. Mrzí mě, že taťkovi již operaci nenabídli. Prý když má zasažené uzliny již je na operaci pozdě. Je mu 63 let. Taky ještě málo. Psychika je nejhorší. Pořád se bojím, že pouze ozáření s hormonální léčbou bude slabá léčba. Moc děkuji. Hezký den. M.F.
Prognóza nádoru na plicích závisí na rozsahu onemocnění, klinickém stavu, přidružených nemocech a imunologickém stavu. Důležitý je údaj o hmotnostním úbytku a přítomnosti paraneoplastických příznaků. Nejlepší prognózu mají nemocní, u nichž byl nádor diagnostikován ve stadiu, kdy ho lze operovat. Prognóza malobuněčných karcinomů plic či jiných neoperabilních nádorů je i přes veškerou poskytovanou léčbu stále špatná. Základním problémem nádorů plic je to, že bývají diagnostikovány v době, kdy mají takový rozsah, že chirurgická léčba, která doposud jako jediná může vést k uzdravení, není možná.
Délka života s rakovinou plic se různí a je závislá na mnoha faktorech. Pokud je rakovina plic v posledním stadiu, je celkové vyléčení nepravděpodobné a úmrtnost vysoká. Pokud se zvolí u chemoterapie 4 cykly, rakovina plic může ustoupit. Nejde o komplexní vyléčení, ale jen o potlačení nemoci. Naopak přežití s rakovinou plic a plné uzdravení je velmi pravděpodobné, pokud se onemocnění zjistí v počátečním stadiu, to ale bohužel nebývá běžné. Dva roky přežívá pouze 5 % nemocných s malobuněčným karcinomem plic.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT NADVARLETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
Dobrý den, před časem mě na urologii sdělil pan doktor, že jsem prodělal zánět nadvarlete. Sdělil mě že pouze operace tento zánět může odstranit. Ale do operce se mě moc nechce už i z důvodu ztráty spermií. Tento stav již trvá tři roky a proto se chci zeptat zda existuje nějaké antibiotikum které by tento zánět odstranilo a jaké. A nebo je operace nezbytná?
Děkuji za odpověď Tomáš
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ve svém příspěvku BOLESTI SVALŮ KLOUBŮ KOSTI , ZAD 5 MĚSÍCŮ PO CHEMOTERAPII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Bartoníková.
Jsem po léčbě rakoviny prsu, 5 měsíců po chemoterapii a 2 měsíce po ozařování. Mám stále bolesti kostí, kloubů, zad a to hlavně v noci.Prodělala jsem při chemoterapii herpes zofer v zádové oblasti.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dalibor.
Ano jsem také pět měsíců po chemoterapii a začaly mě bolet kosti ,záda ,a hlava i zlomenina . Co s tím ? Děkuji Dalibor
Metastáze zhoubných nádorů často postihují páteř, nejčastěji v oblasti obratlových těl. Buď přímo prorůstají do páteřního kanálu, nebo způsobují zhroucení obratle a stlačení míchy. Vzácnější je metastáze do míšních plen nebo přímo do míchy.
Nejčastěji do páteře a kostí metastazuje mnohočetný myelom, karcinom prsu a prostaty, dále pak karcinom plic či ledvin. Bolest zad může být jejich prvním signálem. Rozšíření do kostí je častou komplikací pokročilých nádorů a zároveň se zhoršuje prognóza na úplné vyléčení.
Kostní metastáze jsou způsobeny schopností nádoru uvolňovat nádorové buňky do krevního oběhu. Když se dostanou do bohatě prokrvené kostní tkáně, zrychlí se její odbourávání. Narušení kostní tkáně často vede ke zlomeninám a velkým bolestem. Těmi trpí až osmdesát procent pacientů. Nemocnému hrozí také zlomenina obratle, která je velmi bolestivá a má za následek výrazné omezení pohyblivosti. Zlomeniny obratlů se vyskytují až u dvanácti procent pacientů s rakovinou prostaty. K dalším zlomeninám dochází v devíti procentech případů. Patologické zlomeniny, tedy ty, které vznikají působením abnormálně malé, nebo dokonce žádné síly, představují opravdu závažný problém a významně zvyšují riziko úmrtí. U pacientů se zhoubnou rakovinou prostaty je toto riziko vyšší téměř o čtvrtinu.
Metastáze v páteři nemusí každého nemocného bolet, i když se jedná o jeden z nejčastějších důvodů bolestí onkologických pacientů. Že má nemocný kostní metastáze, není jednoduché poznat, protože často nemívají specifické příznaky. K jejich diagnostice se využívá například cílený rentgen a celotělová magnetická rezonance.
Varovným signálem k návštěvě lékaře může být například dlouhotrvající tupá nebo krátkodobá vystřelující bolest, zduření kosti či mírně zvýšená teplota. V některých případech kostní nádor vypadá jako bolestivý výrůstek na povrchu kosti. Nemocní s kostními metastázemi si také často stěžují, že se cítí být celkově nemocní a ztrácejí chuť k jídlu. Nezřídka ztrácejí na váze, více se potí a potýkají se s celkovou slabostí. Pokročilejší nádor může být objeven právě až díky problémům s kostními metastázemi. Ty se však mohou vyskytnout také po absolvované léčbě nemoci. Projevy toho, že se nádor již rozšířil i do kostí, jsou bohužel nejednoznačné a mohou indikovat i jiná onemocnění.
Pokud nádor vytvoří metastáze do páteřních obratlů, může dojít ke stlačení míchy, které může v důsledku vést až k trvalému ochrnutí.
Metastáze v páteři zhoršují kvalitu života i šanci na přežití a jejich léčba je mnohdy nákladnější než u samotného primárního onemocnění. Nejlepší prevencí vzniku kostních metastází j
Pálení v uchu je často přičítáno zánětu středního ucha (otitis media) s výpotkem, při němž se Eustachova trubice středního ucha zablokuje s tekutinou z výpotku. Eustachova trubice propojuje ucho ke krku a umožňuje odtok tekutiny ze středního ucha. Pokud tato tekutina neodtéká a hromadí se, tak může nastat právě zánět středního ucha způsobený infekcí bakteriemi nebo viry, a to způsobuje velice silnou bolest a otok ucha a pocit pálení uší. Nejčastějšími původci infekce zánětu středního ucha jsou Steptococcus pneumoniae, Moraxela catarhalis, Haemophilus influenzae, Staphylococcus aureus a Staphylococcus pyogenes.
Zánět zvukovodu
Dalším zdrojem pálení je zánět zvukovodu (otitis externa), běžně známý jako ucho plavce. Tato přezdívka zánětu zvukovodu, vyplývá právě z častých zánětů z vody, která se při plavání dostane do vnějšího zvukovodu. Zánět zevního zvukovodu je obvykle doprovázen právě pálením uší, jejich otoky a také svěděním ucha. Zbytek vody v uchu vytváří teplé a vlhké prostředí, které podporuje růst bakterií Pseudomonas. Další příčiny, které mohou způsobit zánět zevního zvukovodu, jsou infekce kosti na spodině lebeční, také cizí objekty v uchu, podráždění povrchu ucha od svědění nebo podráždění od čištění ucha. Zánět zevního zvukovodu můžou dále také způsobit různé alergie na kov v náušnicích nebo různé kožní choroby, jako je ekzém kolem ucha.
Další příčiny pálení uší
Pálící zarudnutí kolem vnějšího ucha a kůže kolem ucha mohou být náznaky vážné infekce, a v této situaci by se měl tento stav konzultovat s praktickým lékařem nebo lékařem ORL. Taktéž pokud narazíte na bolestivost kosti za uchem, spolu s bolestí a otokem ucha, tak by mohlo jít o infekci výběžku bradavkového (procesus mastoideus), (infekce bradavkového kosti) nebo to může být i infekce uzliny.
